Kvalita trávení volného asu obyvatel venkova - pohled do východoeské obce eské Libchavy. Soa Applová

Kvalita trávení volného asu obyvatel venkova - pohled do východoeské obce eské Libchavy Soa Applová Bakaláská práce 2007

ABSTRAKT Abstrakt esky Cílem této práce je piblížit problematiku volného asu venkova a uvést její základní prvky a faktory ovlivující její úspšný rozvoj. Teoretická ást pojednává nejen o volném ase, ale i o initelích, kteí ho utváejí. Tmi jsou samozejm neziskové organizace, dobrovolníci, ale i sami obané a místní instituce. Dále k nim patí komunikace, životní styl a sociální skupiny. Zmínna je i metoda komunitního plánování, která je dležitým nástrojem k efektivnímu rozvoji volného asu. Praktická ást pedstavuje analýzu dat, przkum trávení volného asu oban eských Libchav a následné zpracování strategického plánu. Klíová slova: Volný as, neziskový sektor, obanská sdružení, dobrovolnictví, životní styl, komunikace, sociální skupiny, obané a obecní instituce, komunitní plánování, strategické plánování. ABSTRACT Abstract in English The aim of thisis is to introduce leisure time problems in the country, to states its primary features and factors influencing its successful development. Theoretikcal part deals not only with leisure time but also about with factors whitch from it. Among these features are non-profit-making organizations, volunteers and also citizens and local institutions. Also communication, lifestyle and social groups belong to these factors. Moreover, there is mentioned community planning method which is an important instrument for effective development of leisure time. Practical part presents data analysis, investigation of spending the leasure time of citizens of eské Libchavy and subsequent elaboration of strategic plan.

Keywords: Leasure time, non-profit-making segment, registred community, volunteering, lifestyle, communication, social groups, citizens, local institutions, community planning, strategic plan

Touto cestou bych chtla podkovat Mgr. Karlu Gambovi za poskytnutí cenných rad pi vedení mé bakaláské práce. lovka lze hodnotit podle toho co dává, nikoli podle toho, co mže získat. Einstein Albert

OBSAH ÚVOD...9 I TEORETICKÁ ÁST...10 1 VOLNÝ AS...11 1.1 POJEM - VOLNÝ AS...11 1.2 HISTORIE VOLNÉHO ASU...12 1.3 VOLNÝ AS A SOUASNOST...14 2 OBANSKÁ SPOLENOST...16 2.1 OBANSKÁ SPOLENOST...16 2.2 NEZISKOVÉ ORGANIZACE...17 2.3 DOBROVOLNICTVÍ...21 3 KVALITA ŽIVOTA KULTURNÍ DNÍ V OBCI...24 II 3.1 ZPSOB VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ASU ŽIVOTNÍ STYL...24 3.2 OBANÉ A DNÍ V OBCI...24 3.3 OBEC A OSTATNÍ ORGANIZACE POMOC, SPOLUPRÁCE...25 3.4 KOMUNIKACE...27 3.5 SOCIÁLNÍ SKUPINY...28 3.6 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ...29 PRAKTICKÁ ÁST...31 4 VÝCHODISKA VÝZKUMU...32 4.1 P ÍPRAVA VÝZKUMU...32 4.2 CÍL VÝZKUMU...33 5 TEORETICKÝ RÁMEC A REALIZACE VÝKUMU...34 5.1 ANALÝZA DOKUMENT - POROVNÁVÁNÍ...34 5.1.1 Získávání údaj...34 5.1.2 Postup zpravování údaj...34 1. Zájem obyvatel eských Libchav o lenství v místních obanských sdruženích...35 2. Finanní podpora místních obanských sdružení ze strany obecního úadu...35 3. Porovnání vývoje místních kulturních akcí podle organizace jednotlivých složek, které se podílejí na utváení kulturní oblasti obce...36 5.1.3 Shrnutí analýzy dat...37 5.2 DOTAZNÍK...38 5.2.1 Plán výzkumu...38 5.2.2 Interpretace výsledk...51 5.3 STRATEGICKÝ PLÁN...54 5.3.1 Výbr budoucích možností Strategie...54

ZÁVR...55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...56 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...59 SEZNAM OBRÁZK...60 SEZNAM TABULEK...62 SEZNAM PÍLOH...63

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 9 ÚVOD Pro toto téma jsem se rozhodla nejen proto, že je podntné a lákavé, ale hlavn proto, že je mi velmi blízké a o tuto problematiku se aktivn zajímám. Tématika volného asu je v dnešní dob populárním, rozmanitým a poutavým žánrem. Zabývá se jí nejen pedagogika a sociologie, ale je zajímavá i pro trh, média a další subjekty. O volném ase mžeme nalézt opravdu mnoho informací, které nám budou užitené a v souvislosti s inností v daném smru i nepostradatelné. Na druhou stranu nesmíme zapomenout ani na samotnou praxi a experiment, abychom rzné innosti a programy rozvíjeli dál zajímavým, inspirujícím a užiteným smrem. Má bakaláská práce bude zamena pímo na trávení volného asu v menší východoeské vesnici, která má zhruba 500 obyvatel. Cílem práce bude porovnání rozvoje aktivit letošního roku s lety minulými, zmapování pedstav obyvatel o dalších innostech v kulturním sektoru a rozebrání innosti místních obanských spolk. Na základ tchto informací se pokusím sestavit strategický plán pro kulturní oblast obce. Sama jsem lenkou místního obanského sdružení eskolibchavských žen a dále také psobím od íjna 2006 jako místní zastupitel a od ledna 2007 jako pedsedkyn Sportovn kulturní komise. Proto mám nejen za sebe velký zájem na vypracování podobného projektu. Ten bude jist pro obec pínosný a napomže jí v nastínní smru jakým se pi rozvíjení kulturní stránky dále ubírat. Vím, že práv zpracováním této bakaláské práce se mi podaí nalézt nejen superlativa, ale i negativa a nedostatky jaké tu bezesporu jsou a na jaké je teba se také zamit. Teoretická ást mé bakaláské práce bude zamena na tyto témata: Volný as, obanská spolenost a kvalita života s ohledem na kulturní dní v obci. V sekci volného asu se budu zabývat definicí pojmu, historií a souasností volného asu. V další ásti odpovím na otázku obanské spolenosti. Dále se budu zabývat neziskovým sektorem a dobrovolnictvím. V posledním bloku, který je zamen na kvalitu života, se zamím na zpsob využívání volného asu, samotné obany, obec a ostatní organizace, dležitou komunikaci, sociální skupiny a konen i na komunitní plánování.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 1 VOLNÝ AS Volný as je velmi významný initel lidského života. Je to as, který je vnovaný k regeneraci, odpoinku, ale teba i k seberealizaci a k vykonávání zájm a koník. V následující kapitole najdeme odpovdi na otázky: Co je to volný as? Jaká je jeho historie? Jak je to s volným asem v souasnosti? 1.1 Pojem - volný as Volný as je dle pedagogického slovníku (1995) definován jako as, s kterým lovk mže nakládat podle svého uvážení a na základ svých zájm. Volný as je doba, která zstane z 24 hodin po odetení asu vnovanému práci, péi o rodinu a domácnost, péi o vlastní fyzické poteby (vetn spánku.) Na výchovu a vzdlávání ve volném ase je zamena vda, která se nazývá pedagogika volného asu. Blanka Filipcová ve své knize lovk, práce a volný as (1966) upozoruje na to, že nelze ztotožovat mimopracovní dobu a volný as. Definuje volný as spíše negativn tzn. vylouením mimopracovních inností, které sem nepatí. Tmi jsou: a) úkony spojené s prací, které se však do pracovní doby nezapoítávají, b) veškeré pesasové práce, c) zajištní chodu domácnosti, d) jídlo, osobní hygiena a spánek. Zárove poukazuje na to, že v nkterých jazycích existují speciální termíny volného asu. V anglitin je to nap. leisure, v ruštin svobodnoje vremja a ve francouzštin termín le loisr. Pozdjší autoi už definují volný as více konkrétnji a podle mého i pesnji. Více se zamují i na duševní uspokojení a nejen na vylouení fyzické námahy. Dle Hofbauera (2004) je volný as takový as, kdy lovk nevykonává innosti pod tlakem závazk. Pesnji ho definuje jako innost, do níž lovk vstupuje s oekáváním, úastní se jí na základ svého svobodného rozhodnutí a tato innost mu pináší píjemné zážitky a uspokojení. Pávková spolu s ostatními autory knihy Pedagogika volného asu (2005) uvádí, že volný as je doba, kdy si lovk mže sám své innosti svobodn vybrat, dlá je dobrovoln a rád a tyto innosti mu pinášejí pocit uspokojení a uvolnní.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 1.2 Historie volného asu Problematice volného asu vnovali filozofové pozornost od nepamti. Volný as, scholé, považovali již staí ekové za míru lidského štstí. Pvodní význam eckého slova scholé je totiž prázde, volný as. (Filipcová, 1966, s. 28) Volný as byl pro lidi vždy dležitý, když už nic jiného byla to alespo malá píležitost k regeneraci sil i myšlenek. Toto dvojnásob platilo ve stedovku, kdy byl pracovní den obyejného lovka opravdu dlouhý. Jean Verdon dokonce vypracoval rozsáhlou publikaci s názvem Volný as ve stedovku, kde se tímto tématem podrobn zabývá. Ve stedovku termín volného asu, tak jak jej známe v dnešní dob, prakticky neexistoval. V pedmoderních spolenostech bylo poítání asu vázáno na urité konkrétní místo. Až do 14. století znamenaly pístroje na mení asu vzácnost. Nový vztah k asu se rodí nejprve v klášterech, kde je lovk podizován pevnému ádu. (Šubrt, 2003, s. 9). V dnešní dob dokážeme bez problém volný as definovat, víme také pesn jakou ást dne zabírá. Ve stedovku tomu však bylo zcela jinak. Den se dle ímského pravidla dlil na 24 hodin. Hlavní orientaní dobou byla doba od východu k západu slunce, která byla zpravidla využívána jako pracovní. V lét byl tedy pracovní den mnohem delší než v zimn. as vnovaný odpoinku byl bhem dne a zvlášt pak v letním období zanedbatelný. Mohlo by se tedy zdát, že lidé ve stedovku vbec nepoznali, co to volný as je. Zamíme-li se však pozornji na jejich roní pracovní rytmus, pekvapí nás velký poet svátk, kdy se nepracovalo. Bhem roku to bylo kolem 90 dn, vetn nedlí. Podstatné pro stedovk je i to, že tamní lidé orientovali svj volný as hlavn na pírodu a na vše s ní spojené. [32] V przkumu historie volného asu budeme pokraovat obdobím po konci ticetileté války. Poátky výchovy ve volném ase v novodobé spolenosti jsou spjaty s promnami práce a životního zpsobu obyvatel mst a vesnic po skonení ticetileté války (roku 1648). Tehdy zaal dlouhý proces uvolování života lovka od domova jako souasného bydlišt, pracovišt i místa trávení volného asu. V prbhu 17. století si bohatší obyvatelé mst zaali mimo mstské hradby budovat eeno dnešním výrazem víkendové domy.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 13 Oddlování bydlišt, pracovišt a místa volného asu probíhalo ve zrychleném tempu zvlášt od první poloviny 19. století. (Pávková a kol., 2005, s. 21) Nyní se na pomyslné áe minulostí posuneme ješt dále až na pelom 19. a 20. století, kdy už o volném ase mžeme hovoit jako o novém, i když ješt spíše nenarozeném a mnohými i opovrhovaném sociologickém pojmu. V prbhu 19. a 20. století se volný as stával významnou dimenzí každého lidského života. Tyto zmny probíhaly odlišn u lidí rzných spoleenských vrstev a sociálního postavení. (Pávková a kol., 2005, s. 20) Dále o vývoji volného asu pojednává Hofbauer (2004) takto: Oznaení aktivity volného asu nebo zaízení volného asu se objevuje již od 40. let 20. století. Zejména od poloviny šedesátých let minulého století vzrstalo poznání, jak významnou oblastí života a výchovy dtí, mládeže a dosplých se stává volný as. V té dob v evropských zemích vetn naší vznikaly podmínky pro jeho rozšiování: zkracovala se pracovní doba dosplých, postupn byl zaveden ptidenní pracovní i školní týden, rostl poet žák stedních i vysokých škol a jejich úast na aktivitách volného asu. V této dob se také objevily úvahy o pedagogice volného asu jako o nové sociologické disciplín. Oficiální Pedagogický slovník ovšem pojem volný as ješt neznal. [7] Vývoj aktivit volného asu [23]: 1. Nejprve to byly aktivity a zaízení s pvodním jednoznaným urením pro dosplé. ást své pozornosti obracely na dti i mládež. U nás se jednalo nap. o aktivity a zaízení tlovýchovné organizace Sokol založené v roce 1862. Tyto pozdji rozvíjely také další aktivity (p. divadla, knihovny ). 2. Pozdji vznikala také sdružení a zaízení zamená pouze na dti a mládež, která pro nejmladší skupiny spolenosti vytváela nový, specifický a výchovný prostor. Pedlem v chápání volného asu se stala devadesátá léta 20. století. V jejich prbhu se vkové, sociální a zájmové spektrum jeho úastník rozšíilo; funkce, obsah a metody výchovného psobení obohatily a rozrznily; volný as se stále patrnji stával dimenzí celého, výrazn se prodlužujícího lidského života. V devadesátých letech zaala vznikal nová pedagogická disciplína, která se zabývá volným asem a to pedagogika volného asu. [7]

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 1.3 Volný as a souasnost Podle mnohých autor psobí na rozvoj volného asu zkracování pracovní doby, rozšiování celkového objemu volného asu celé populace a kumulace volného asu do mst. To znamená že se zkracování námezdní doby dosplých, ale i mládeže a dtí z významné ásti pemuje z asu nutností v jejich život na as vlastní volby a dobrovolné úasti. [7] Pedstavu o tom jak se pracovní as zkracoval a jak vypadá jeho kumulace v následujících letech si mžeme odvodit z následující tabulky: Celkový as života Dosavadní a pedpokládaný vývoj asu života Díve (kolem roku 1800) Vera (osmdesátá léta 20. století) Dnes (devadesátá léta 20. století) Zítra (kolem roku 2010) Pomr mezi roky 1800 a 2010 rok 50,2 69,6 76,5 78,8 1,57 = dní 16333 25417 27917 28750 1,57 = hodin 440 tisíc 610 tisíc 670 tisíc 690 tisíc 1,57 = % 100% 100% 100% 100% - Z toho as v hodinách biologické poteby práce, povolání as k dispozici 188 tisíc = 41% 150 tisíc = 34 % 110 tisíc = 25 % 255 tisíc = 42 % 75 tisíc = 12 % 280 tisíc = 46 % 270 tisíc = 40 % 60 tisíc = 9 % 340 tisíc = 51 % 290 tisíc = 42 % 40 tisíc = 6 % 360 tisíc = 52 % Tab. 1 Dosavadní a pedpokládaný vývoj asu života (Hofbauer, 2004, s. 27) Z výše uvedené tabulky vyplývá, že volný as postupem opravdu pibýval a pibývá i nadále. V souasnosti je to podle uvedených dat už dokonce nco málo pes 50 % a dostává se tedy na první místo ve struktue lidského života. Práce se však posouvá na místo poslední s velkým rozdílem. Významnou promnou prochází realizace volného asu mimo msto, kam nemalou ást svých aktivit pinášejí mstské rodiny (chalupaení, chataení, rzné zpsoby pohybu v pírod). Zmnami však dnes prochází také volný as samotných obyvatel vesnic. Klesá jejich celkový poet (vetn dtí a mládeže), takže na nkterých místech zanikají kulturní zaízení nebo školy, které tradin pedstavovaly initel rozvoje obce. 1,61 1,02 0,27 0,18 3,27 2,08

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 Souasn s tím však roste mobilita místních dtí a mladých lidí, stále astjšími jsou jejich možnosti úasti na volnoasových aktivitách mimo bydlišt (soutže rzných obor, zájezdy apod.). Na vesnici však souasn petrvávají nkteré pasivní zpsoby trávení volného asu. Pestože se rozdíly mezi venkovskou a mstskou populací postupn zmenšují, zstává získávání dtí a mladých lidí na vesnici pro lepší využívání volného asu nároným úkolem. (Hofbauer, 2004, s. 32) lenní funkcí volného asu podle Hofbauera [7]: a) odpoinek (regenerace pracovní síly) b) zábava (regenerace duševních sil) c) rozvoj osobnosti (spoluúast na utváení kultury) V knize eši na prahu tisíciletí zpracovali autoi statistiku prmrného dne prmrného muže a ženy. Z této statistiky vyplynulo následující: Krom marginálních údaj, jež se týkají jen malé ásti lidí (sport a hospoda ve všední den, studium), které ovšem pro n asto znamenají urující moment pro strukturaci mimopracovního asu, jsme zjistili, že pomrn hodn asu (což ale také znamená, že se to týká vtšiny) lidé vnují etb tisku (shodn muži i ženy) a pedevším aktivitám, které zahrnují záliby a spoleenský život. (Friedlanderová, Tuek, 2000, s. 112)

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 16 2 OBANSKÁ SPOLENOST V této kapitole se budu zabývat obanskou spoleností a jednotlivými dílími prvky, které ji utváejí. Bude sem tedy patit nejen pojem obanská spolenost, ale také neziskové organizace a dobrovolnictví. 2.1 Obanská spolenost Historií obanské spolenosti se blíže vnuje Vajdová (2005). Píše, že v eských zemích má tato spolenost dlouhou tradici. Svou roli v historii národa sehrála pi národním obrození v 19. století, v období vzniku SR v roce 1918, ale i pi tzv. sametové revoluci v roce 1989. Zmiuje se také, že v komunistickém režimu byla její tradice ásten zpetrhána, i když rzných zájmových klub a sdružení bylo celkem dost. Všechny tyto aktivity byly ovšem souástí Národní fronty. I tehdy se tu však odehrávala spontánní obanská aktivita vetn kritiky státního režimu. Nkteré skupiny byly dokonce státn stíhané, píkladem je Charta 77. Zlom nastal po listopadu 1989, kdy zaalo vznikat tisíce nových organizací obanské spolenosti. V té dob toho mly tyto organizace ješt hodn ped sebou. Klíovou otázkou se v tématice obanské spolenosti stala otázka reprezentativnosti a legitimity jejích organizací hájit veejný zájem a úastnit se veejné politiky. [30] Na pojem obanská spolenost mžeme nahlížet takto: V eském veejném i odborném diskurzu obanská spolenost obvykle znamená pozitivní sdružování oban, které je nezávislé na státu, pispívá k rozvoji obanských hodnot a sociálního kapitálu a je vi demokracii jako spoleenskému režimu v podstat konstruktivní. (Vajdová, 205, s. 22). Ponkud kritickou definici pidává i epelka (2003): Obanská spolenost není jednoznaný pojem. Na jedné stran se jí míní partnerství neziskového, státního a soukromého podnikatelského sektoru. Na druhém konci spektra je velmi úzké chápání: jsou to prý obané, kteí se vymkli mechanismm zastupitelské demokracie a své zájmy a názory chtjí uplatovat mimo systém politických stran, které jsou jedinými legitimními zástupci v uplatování veejných zájm. (s. 16) Druhé pojetí je ekla bych spíše dosti subjektivní. epelka ve své publikaci Prvodce neziskovým sektorem Evropské unie (2003) uvádí, že za souást obanské spolenosti by se mli považovat zejména sami obané a struktury vytváené v rámci jejich iniciativy. Znakem tchto oban jsou v ideálním

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 pípad tyi S: Svobodní, Samostatní, obansky Sebevdomí a Solidární. Strukturami vytváenými obany chápeme hlavn neziskové organizace, jako jsou obanská sdružení, zájmové organizace a spolky a to nevyjímaje aktivit, které jsou úedn neregistrované. To znamená, že souástí obanské spolenosti mohou být i ty strany a spolky, které tuto spolenost nechtjí nebo neuznávají. Obanská spolenost je prost spolenost odpovdných, samostatných a solidárních oban, sebevdomých a iniciativních, kteí se voln sdružují pi sledování svých osobních anebo veejných zájm. (s. 17) 2.2 Neziskové organizace Neziskový sektor je ta ást obanské spolenosti, kterou tvoí úedn registrované neziskové organizace uritého typu (nadace, obanská sdružení atd.). Aby se zdraznil soukromý, obanský charakter tchto organizací, pidává se ješt další pojmenování: nestátní anebo nevládní neziskový sektor. (epelka, 2003, s. 18) O roli neziskových organizací vedou pední pedstavitelé státu diskuse již nkolik let. Jejich praktickým výsledkem je na jedné stran petrvávající podceování pínosu neziskových organizací k rozvoji hospodáství i transformaních proces, na stran druhé rezervovaný postoj k snahám tchto organizací zasahovat do rozhodování o vcech veejných. (Fri, 1998, s. 5) Takto zaíná shrnutí výzkumu o aktivitách a potebách neziskových organizací v eské republice. Publikace, ze které tato citace pochází, je bezmála deset let stará. Posunout vývoj neziskového sektoru kupedu však není úpln jednoduché. Jak popsala Vajdová ve shrnutí studie o eské obanské spolenosti (2005), ideální není ani vtah firem k tomuto sektoru. Uvádí, že velké podniky asto propagují rzné neziskovky a jsou si vdomi sociální odpovdnosti vi nim, ale asto jsou podezírány spíše z reklamy a sebe-propagace. Spolupráce mezi podniky a obanskou spoleností je však stále spíše výjimená, a proto dv tetiny pedstavitel neziskových organizací oznaují postoj firem k jejich aktivitám za lhostejný. I když se situace pro rozvoj nevládních organizací mže zdát negativní, jejich poet naopak roste. To dokazuje, že tyto organizace jsou založeny pedevším na zájmu, dobrovolnosti a potebnosti oban a nikoli na zisku a moci.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 Obr. 1 Obanská sdružení a jiné nevládní organizace: V eské republice v letech 1990 až 1999 (Možný, 2002, s. 125) Typické právní formy obanských organizací v R jsou [7]: - obanská sdružení - nadace a nadaní fondy - obecn prospšné spolenosti - družstva zízená k neziskovým úelm - zájmová sdružení Vznik a zánik a právní postavení obanských spoleností upravuje zákon. 83/1990Sb., o sdružování oban. Obanská sdružení vznikají z vle oban, kteí pociují nutnost družit se za uritým úelem, piemž se nerozlišuje mezi tmi, kteí vyvíjí innost veejnou nebo vzájemn prospšnou. [4] Neziskové organizace jsou dodavatelem celé ady služeb jak pro nejrznjší cílové skupiny, tak pro danou komunitu. Formáln vzato jsou to obanská sdružení a další nevládní organizace, které vyvíjejí innost bu ve prospch svých len (zájmové innosti), anebo ve prospch veejnosti (a to i tehdy, když vzbuzují reakci svých odprc). Jsou tedy pirozenou souástí spolenosti založené na svobod a solidarit oban. Na obanské spolenosti. (epelka, 2003, s. 15)

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 Poslání neziskových organizací: [2] - Poskytují služby, které stát dlat neumí nebo nechce, vtšinou levn a pružn. Zejména poskytují neformální pomoc a solidaritu lidem v nouzi, ale také sociální a zdravotní péi o lidi, kteí ji potebují. - Umožují lidem, aby pirozen a legitimním zpsobem uspokojovali své zájmy a záliby. Ve sportovních a kulturních spolcích zrovna tak jakov politických skupenstvích. - Usnadují svobodný projev jednotlivc a skupin. Umožují, aby obané mohli veejn formulovat své pedstavy a poteby nestranickým zpsobem. Pispívají tak k debatám oban, noviná a politik nad tématy veejného zájmu. - Kontrolují veejné dní a tím vytváejí místní ohniska demokracie. Bouí se, když teba státní úad nebo obec dlají nco, co se lidem nelíbí. - Uchovávají a rozvíjejí názorovou a vcnou rozmanitost spolenosti a spoleenského života. - Pomáhají spolenosti, aby se integrovala. Aby fungovala jako celek, i s tlesn postiženými a s Romy a s bezdomovci. - Obohacují život místních spoleenství v obcích a ve mstech. Neziskové organizace vlastn pomáhají, aby lidé byli dobrými obany a dobrými sousedy. Matoušek a kol. (2001) uvádí, že obanská sdružení, nadace a ostatní nevládní organizace patí mezi sociální subjekty, které vedle státu usilují o pomoc obanm. Podle tchto autor plní nevládní organizace tyto dležité funkce: - posilují povdomí obanské odpovdnosti a solidarity pi ešení konkrétních, místn a asov determinovaných sociálních problém svých spoluoban - prohlubují státní sociální politiku o etický kodex moderního obanství jako výrazu píslušnosti ke státu a spoluodpovdnosti za vci veejné - zefektivují sociální innosti zvýšením jejich adresnosti a snižováním jejich náklad

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 20 Obanská sdružení: Jelikož se v eských Libchavách setkáme pouze s právní formou neziskových organizací jakou jsou obanská sdružení, zaadila jsem do své práce podrobnjší popis tchto organizací. Dle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban (dále jen zákon) mají obané právo pokojn se sdružovat. Toto právo patí do ústavn zaruených lidských práv a základních svobod. Obané mohou zakládat spolky, spolenosti, svazy, hnutí, kluby a jiná obanská sdružení, jakož i odborové organizace (dále jen sdružení) a sdružovat se v nich, piemž leny sdružení mohou být i právnické osoby. Sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich innosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k lenství ve sdruženích ani k úasti na jejich innosti. Ze sdružení mže každý dobrovoln vystoupit. Dále nesmí být nikomu obansky na újmu, že se sdružuje, že je lenem sdružení, že se úastní jeho innosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo n. Povolení státního orgánu k výkonu práva svobodn se sdružovat není teba. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci se podává Ministerstvu vnitra eské republiky. Návrh na registraci podává tílenný výbor, který tvoí nejmén ti obané, z nichž alespo jeden musí být starší 18 let. Tento výbor jedná za sdružení, není-li ve stanovách ureno jinak, až do vytvoení orgán sdružení. [11] Shrnutí studie o eské obanské spolenosti od Vajdové (2005) dokazuje jak u nás tato volnoasová aktivita vzkvétá. Vyplývá z ní, že mýty o pasivit eských oban v tomto odvtví lidské innosti jsou nepravdivé. Tém 60% oban se podílí nanejrznjších spoleenských aktivitách v obci. Tmito aktivitami jsou brigády, pomoc starším obanm nebo pomoc pi organizaci ples a oslav nebo kulturních a sportovních akcí. V esku existují tisíce organizací obanské spolenosti. Obané jsou nejastji leny sportovních organizací, odbor, pstitelských a chovatelských zájmových organizací nebo sbor dobrovolných hasi. [30]

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 2.3 Dobrovolnictví Dobrovolník je lovk, který na základ vlastního svobodného a dobrovolného rozhodnutí vnuje svj as a své schopnosti ve prospch druhých bez nárok na finanní nebo jinou hmotnou odmnu. (kol. aut., 2001, s. 4) Tošner (2006) dále pojednává o dobrovolnictví takto: Dobrovolníky mohou být eši i cizí státní píslušníci, mládež, dosplí, senioi i lidé zdravotn postižení. Dobrovolnická innost mže být vykonávána v eské republice i v zahranií. (s. 13) Dobrovolník mže pracovat: na plný úvazek, pi svém bžném zamstnání (studiu ), nárazov, pravideln, dlouhodob, krátkodob, v oboru blízkém jeho profesi, v oboru úpln odlišném od jeho profese, jako odborník specialista, jako pomocná síla. [13] U všech typ zapojení dobrovolník platí, že pi dobré organizaci se vynaložené náklady vrátí v ekonomicky vyíslitelné hodnot vzniklé jejich inností, a to nepoítáme s hodnotami penzi tžko vyjáditelnými, které jejich pomoc pináší. [29] Motivy lidí chovat se k sob pátelsky, navzájem si pomáhat, nebo naopak si škodit a ubližovat, utváejí celé djiny lidstva. (Tošner, 2006, s. 45). Kdo se vnuje dobrovolné innosti? Co vede lidi k tomu aby se stali dobrovolníky? Co je k tomu motivuje? Tošner uvádí, že do dobrovolné innosti se v eské republice pouštjí hlavn ženy. Z hlediska spoleenského statutu to jsou zejména studenti, angažují se tu ale i zamstnaní (nap. v hlavním mst pevažují nad studenty) a dokonce i nezamstnaní. Ostatní skupiny už jsou tu zastoupeny mén. Naopak je tomu v zemích ( západních ), kde má dobrovolnictví neperušenou tradici. Mezi pomáhajícími najdeme všechny vkové i profesní kategorie. Motivy pro tuto innost jsou podle Tošnera rzné a nemusejí být pouze jednoznan prospšné pro ostatní, jak bychom si asi nejvíce pedstavovali. Mezi motivující prvky patí soucit vedoucí k degradaci, nepimená a zbytená zvdavost, služba pramenící z pocitu povinnosti skutkaení, snaha nco si zasloužit, snaha obtovat se, osamlost a z ní pramenící touha po pátelství, pocit vlastní nenahraditelnosti, nedostatek sebeúcty, panovanost a další. [29] Úpln jednoduše mžeme motivy k dobrovolné innosti rozdlit na vnitní (p. získání nových zkušeností) a vnjší (p. ovlivnní píkladem pátel). [5]

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 Nejastjší odpovdi dobrovolník na otázku jejich motivace a dvodu zapojení do dobrovolnické innosti jsou tyto [13]: - chci dlat nco smysluplného - rád bych ve vašem projektu pomohl lidem - ekl mi o vás kamarád - len mé rodiny byl píjemcem dobrovolné innosti od vaší organizace - ráda bych u vás získala praxi v oboru, kterému se chci dále vnovat - zaujalo m vaše vystoupení v médiích - myslím, že mé schopnosti mžete ve vašem projektu upotebit - chci nco udlat pro lidi, kterých je mi líto a mám trochu špatné svdomí z toho, že jsem zdravá a žádná katastrofa m ani moji rodinu nepotkala - zajímá m neziskový sektor a chci vás lépe poznat - musím nkde dlat njakou praxi a vy se mi ze všech nabídek líbíte nejvíc - zaujal m váš projekt a chci se na nm podílet - mám pocit, že m nikdo nepotebuje a váš projekt mi dává možnost, že m nkdo bude potebovat - mám trochu volna a chci jej využívat na dobrou vc Z výše uvedených dvod je cítit, že pojem dobrovolník je tu spojovaný spíše s humanitární inností nebo sociální pomocí a s vtšími projekty. Aktivity vtšiny nevládních organizací jsou založeny na dobrovolné innosti jejich len. Pokud je innost dobrovolník soustedná v rámci jedné komunity (obec, sportovní klub, tlesn postižní apod.), hovoíme o vzájemn prospšném dobrovolnictví. (kol. aut., 2001, s. 4) Když si pedstavíme menší obyejné obanské sdružení nap. místní spolek dobrovolných hasi, mžeme si tyto motivy pevést i na n.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 Kde se dobrovolníci zapojují [5]: 1. v podprných službách (nap. organizaní pomoc pi akcích) 2. v pímých službách (nap. spoleníci senior) 3. ve výborech a v ídících a dohlížecích funkcích (nap. ve správních radách NNO) Motivací k dobrovolní innosti je pedpoklad: Dnes já tob, zítra ty m. [29]

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 3 KVALITA ŽIVOTA KULTURNÍ DNÍ V OBCI Do této kapitoly jsem zaadila všechny ostatní pojmy, které spojují volný as a organizace volného asu s obcí a jejím kulturním dním. Zmíním se tu tedy o kvalit života, obci, obanech, sociálních skupinách a dležité komunikaci. Poslední podkapitola nese název komunitní plánování, což je dle mého vrcholný a vysoce kvalitní postup pi spoleném plánování budoucího rozvoje obce nap. i v oblasti volného asu a kultury. 3.1 Zpsob využívání volného asu životní styl Zpsob využívání volného asu je jedním z dležitých ukazatel životního stylu. Jak uvádí Pávková a kol. (2005), pojem životní styl je velmi složitý a komplikovaný. Zahrnuje hodnotovou orientaci lovka, projevuje se v jeho chování i ve zpsobu využívání a ovlivování materiálních i sociálních životních podmínek. Všechny tyto skutenosti lze posuzovat mimo jiné i z hlediska volného asu a hospodaení s ním. Každý lovk má svj individuální systém hodnot, který se utváí vlivem životních podmínek a aktivitou jedince. Z hlediska volného asu lze lenit lidi podle toho jakou hodnotu volnému asu pisuzují. Pro nkteré lidi je nejvtší hodnotou práce, volný as dokonce posuzují jako nco nepatiného a nesprávného. Plnní povinností chápou jako jediné své poslání, asto sami sebe petžují a nedokáží odpoívat bez výitek svdomí. [23] 3.2 Obané a dní v obci Obané obce jsou všechny fyzické osoby, které jsou státními obany eské republiky a jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. [14] Každý oban má samozejm podle zákona stanovená svá práva, ale i povinnosti. K tomu, aby se obané ve své obci cítili dobe je dle mého názoru teba zajímat se o veejné dní, ale nejen o nj. K dobré pohod jist napomohou i vstícné mezilidské vztahy, porozumní a tolerance. Možnost podílet se na rozhodování v záležitostech svého sousedsvtí, obce, regionu a ve svém stát zvyšuje kvalitu života. Není významné jen to, kolik oban se angažuje ve správ svých vcí veejných ve sdruženích i mimo n. Ješt významnjší je úrove obanského chování avzájemné mezilidské vztahy v obci. (Možný, 2002, s. 121) Proto by se na utváení této eknme pozitivní atmosféry a obecního pohybu mli obané sami aktivn podílet. A mohou k tomu použít práv i svj volný as.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 25 Jednání lovka ve volném ase lze posuzovat také podle míry aktivity a toho kolik úsilí je schopen vynaložit pro splnní svých plán a tužeb. Jsou lidé, kteí se radji nechají bavit než aby se sami bavili. [23] Když uvedu píklad místního obana bude to lovk, kterýradji sedí doma u televize a dívá se na zábavný program, než aby sám vstal, došel nanjakou místní kulturní akci, kterou jsou nap. Hry bez katastru a pobavil se ve víru dní samotné akce. Dležitým ukazatelem životního stylu jsou i sociální interakce, vztahy s lidmi kolem nás, jednotlivci i sociálními skupinami. Z hlediska volného asu je významné s kým, v jaké spolenosti ho pevážn prožíváme. Nkteí lidé dávají pednost samot, jiní tráví volný as nejradji v malé pátelské skupin, jiní potebují rušnjší spoleenský život. (Pávková a kol., 2005, s. 17) S ohledem na tuto skutenost je teba si uvdomit, zda nabídka aktivního trávení volného asu v obci vyhovuje všem tmto tem skupinám. Jakuž jsem se zmínila výše, venkov nabízí spíše aktivity pro skupiny, i spolenost. Je to zejm založené na tom, že se tu lidé více znají, a že tu na druhou stranu není tolik prostoru a možností (myšleno spíše jako nedostatek lidské síly) pro provozování individuálních aktivit jako jsou rzné zájmové kroužky atd. Venkované znají daleko víc než my z msta nejenom pírodní rytmy, ale i lidi, s nimiž žijí. Znají všechny své sousedy, ato nejenom jejich tváe, jména a povolání, ale i jejich osudy a momentální problémy z ásti jist proto, že jsou s mnoha z nich pokrevn sblíženi. My z msta registrujeme svéspoluzamstnance a máme své pátele a známé, kteí asto bydlí daleko od nás, a s tmi se obas navštvujeme, ale mnohdy neznáme ani všechny lidi ve stejném poschodí, kdebydlíme. (Blažek, 1997, s. 12) 3.3 Obec a ostatní organizace pomoc, spolupráce Hned zkraje publikace problémy a výhledy eského venkova od Blažka (1997) líí autor vesnici jako místo naprosté stagnace a úpadku. Píše o tom, že se mnozí vesniané zaínají stydt za své domy s kurníky a klnami okolo. Uvádí doslova: Bzukot elektrických sekaek na trávu sice signalizuje vítzství mšáka, který pro zvíata nepoužitelnou zelenou trávu dává v lepším pípad na kompost, v horším do kontejneru na odpadky. Alenaperiférii jsou domy nebo celé zóny, kde slyšíte kdákání slepic. Tam mají možná i husy a prasata. Okolo tchto dom bývá tráva vysekaná kosou, v pomalu postupujících plkruzích. Tam se zase sceluje kruh života a zbytky pestávají být odpady.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 26 (s. 13) Dále také uvádí, že je sice pkné, že pímstské vesnice získaly zastávky mstské hromadné dopravy, ale ztratily daleko víc: hospody, obchody, služby, pout, folklor atd. Je možné, že se to v nkterých vesnicích opravdu tak dje. Zcela jist se mnoho vcí modernizuje, ale pece nikdo nemže chtít, aby lidé z vesnic žili stále stejn a jejich život se nemodernizoval stejn tak, jako se modernizuje všude jinde. A to jestli si dokáží uchovat své tradice, to záleží jen na nich samých. Na tom jaký mají pístup k historii, i na tom jaké aktivity jsou zde provozovány zájmovými skupinami (obanské sdružení) a jaký k tomu všemu má pístup starosta a obecní úad. Všechny tyto složky musí být dle mého vzájemn propojené tak, aby lidé své tradice neztráceli a pitom se mohli v moderní dob posouvat kupedu. Nyní se tedy zamím pímo na obecní úad, starostu a jeho roli v utváení a uchování dobré kulturní stánky v obci. Blažek uvádí tento píklad ze života o tom, jak by ml správný starosta psobit: Starosta v jedné severoeské vesniky je uitel a písmák, a tak ho zajímaly místní tradice, jak jsou zaznamenány v kronice. Když v ní našel z pamti obce vyradýrované jméno podnikatele, který byl jedním ze zakladatel automobilového prmyslu u nás, Václava Laurina, nejenom že uspoádal oslavy k jeho výroí, ale pozval na n i vedení automobilky, jež se vyvinula za firmy Laurin a Klement. Po delším údobí namlouvání a pemlouvání získala obec od sponzora mikrobus, který krom jiného vozí jeden den v týdnu staré lidi k lékai. (1997, s. 31) To je jist výborný píklad vzorného starosty, který ví, jak nejen vytvoit nové tradice a zpestit kulturní život obce (oslava esného rodáka ), dokonce ji ješt dokáže obrátit v užitek oban. Za instituci považujeme každý obecn praktikovaný zpsob jednání sloužící k naplnní urité reálné anebo fiktivní poteby. Schopnost lovka institucionalizovat své jednání je základem kultury, nebo institucionalizované jednání je náhradou pudového jednání zvíat. (Keller, 2006, s. 67) Jednání mezi institucemi a veejností bývá tedy asto problematické až svízelné a lze íci, že v nm dochází ke komunikaním poruchám. Pedstavitelé instituce a veejnosti totiž mnohdy vstupují do jednání s rozdílnými, pímo protikladnými zámry; nedokáží se ani minimáln vcítit do poteb a pozice toho druhého, snaha o porozumní je malá. [8] Dobrá komunikace je v tchto záležitostech opravdu nutná. Jak bychom tedy mli vzájemn správn komunikovat?

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 27 3.4 Komunikace Lidé žijící v lidské spolenosti se nemohou obejít bez vzájemného kontaktu. Vzájemné vztahy mezi lidmi se vyjadují prostednictvím komunikace. (Pávková a kol., 2005, s. 35) Základem komunikace je interakce. V ezáov Sociální psychologii mžeme nalézt mnoho definic od rzných autor jako jsou Hollander, Eldrendge, Homas, Englischovi a další. Sám ezá je myslím objektivn a srozumiteln spojil v jednu, která zní takto: Pojem interakce vyjaduje skutenost, že se mezi lidmi pi spolené innosti utváejí mezilidské vztahy, a že na sebe prostednictvím svých aktivit (inností i chování) vzájemn psobí (a ovlivují se). Znamená to, že jejich innosti jsou njak propojeny a jejich vztahy jsou njak strukturovány. ( ezá, 1998, s. 79) Komunikace je podle ezáe symbolický výraz interakce. íká, že komunikace je výpovdí o tom, jak lovk chápe, vidí, interpretuje sebe, jiné lidi a vztahy mezi nimi. Výpov lovka je vždy subjektivní a vždy je zárove jak sdlením druhému, tak i výpovdí o sob. [25] Jak se mžeme doíst v Píruce pro lena zastupitelstva obce (2006) za nezbytné tu považují autoi znalost názor a zájm spoluoban. Komunikace pi veejných shromáždních má své specifické rysy. Zatímco v rozhovorech lékae s nemocnými nebo hasie s obanem, který ohlašují požár, jsou ve vzájemné interakci dva lidé, pedstavitel instituce a klient, je pi veejných shromáždních (schzích, slavnostních shromáždních apod.) situace komplikovanjší v tom, že proti sob nestojí dva jednotlivci, ale rzn poetné skupiny komunikant, kteí ješt uvnit skupiny nemusí být úpln jednotní ve svých názorech. (Hoffmannová, Müllerová, 2000, s. 155) Komunikace na této úrovni je dle mého opravdu složitjší, a proto je teba soustedit se na základy. Jestliže jako pedstavitel njaké instituce vystupuji na veejnosti a chci se s obany domluvit na njakém stanovisku nebo jim pedvést nový projekt apod., musím se soustedit na správný pístup v komunikaci. Pi veejných shromáždních bývá pedstavitelem instituce eník (eníci, organizátoi, poadatelé apod.), veejnost pedstavují pítomní posluchai (diváci, návštvníci). Vztah eníka a poslucha je ovlivován druhem instituce, vztahem pítomných k ní a cílem shromáždní. (Hoffmannová, Müllerová, 2000, s. 155) I jako poslucha si musíme dávat pozorm, jak s námi eník komunikuje a i poslucha by se ml soustedit na dobrou komunikaci, protože nejen eník má své cíle, kterých chce dosáhnout. Posluchai se mže stát, že s ním eník bude mluvit na úrovni

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 28 komolení pravdy (Vybíral, 2003, s 106). Podle Vybírala (2003) mžeme rozeznat ti kategorie tohoto tzv. komolení pravdy. Tmi jsou: cenzura (vypuštní nebo zatajení nkterých podstatných informací), pekroucené podávání pravdivých informací (nové sestavení nedává smysl, nebo dává smysl jiný) a lhaní (evidentní, úmyslné a bezostyšné lhaní). Na základ tchto kategorií mže dojít k ovlivnní, které mže být dle ezáe (1998) žádoucí i nežádoucí, nebo dokonce k manipulaci. Manipulace je podle Rezáe adí do kategorie nežádoucího ovlivování. Na tchto úrovních by však správná komunikace samozejm probíhat nemla. Jaké jsou tedy základy dobré komunikace? Chceme-li efektivn komunikovat s druhými, musíme podle ezáe dodržet tyto podmínky. Jedná se o tzv. zásady navozování a udržení kontaktu. První zásadou je, že komunikace s druhým musí být nezkreslená (to znamená, že obsah sdlení pijatý recipientem odpovídá tomu, co chtl pedat komunikant), druhá zásada uvádí, že komunikace musí být platná (to znamená, že sdlení odpovídá skutenosti), tetí zásada se rovná vasné komunikaci (vasná je informace tehdy, je-li možné bez stresu realizovat innost, kterou navozuje) a poslední dležitá podmínka efektivity komunikace uvádí, že nestaí pouze nezkreslen, adekvátn a rychle vysílat, ale na druhé stran musí být také ochota pijímat. [25] V této kapitolce bych ješt chtla zmínit zajímavou složku v mezilidské komunikaci. V Kellerov analýze komunikace (2006) narazíme na dv její hlavní složky. Tmi jsou média a názoroví vdci. V pípad ovlivování dní teba i v kulturní sfée na vesnici, si myslím, že práv tito názoroví vdci mají v urování smru pohybu dní vcí velkou moc. Keller o nic uvádí toto: Názorovými vdci byli nazváni ti jednotlivci, kteí v neformálních osobních kontaktech ovlivují druhé v jejich názorech a rozhodování. Nejsou to vždy nutn vdci formáln ustanovení. Názoroví vdci se rekreují z rzných vrstev, takže jejich psobení probíhá nejen shora dol, ale i horizontáln. (Keller, 2006, s. 57) 3.5 Sociální skupiny lovk hledá takové vztahy s jinými lidmi a takové postavení mezi nimi, které by mu usnadnily dosažení jeho seberealizaních cíl. ( ezá, 1998, s. 158). V základu sociální skupiny rozdlujeme na malé a velké (Montoussé, Renouard, 2005). Rzná obanská sdružení na takové úrovni jako jsou v eských Libchavách,

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 29 bych na základ publikace Pehled sociologie definovala jako malé sociální skupinu. Malá sociální skupina je skupina sdružující omezený poet jedinc, kteí vstupují do vzájemných interakcí a uvdomují si, že jako skupina tvoí jeden celek. Pedpokladem pro její existenci je, že její lenové sdílí pocit sounáležitosti, který je respektován i tmi, kteí do ní nepatí. V malých skupinách jsou vztahy vysoce personalizované a vždy v sob zahrnují afektivní složku. (Montoussé, Renouard, 2005, s. 186) K sociálním skupinám uvádí dále Rezá následující: Sociální skupinu tvoí (z psychologického hlediska) lidé, kteí jsou navzájem v meziosobních vztazích, komunikují spolu a jejich vztahy jsou strukturované. (1998, s. 158) 3.6 Komunitní plánování Jedná se o tzv. komunitní koalice, které mohou na lokální úrovni podstatn lépe prosazovat své cíle nevládních neziskových organizací (NNO) než jednotná tématicky orientovaná sdružení. (Jindrová, Dusík, 1997, s. 2). Podle brožury zpracované ministerstvem práce a sociálních vcí (2002) je to metoda, která pomáhá zpracovávat rozvojové materiály pro rzné oblasti veejného života na úrovni obce i kraje, a která výrazn posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je draz kladený na: - zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká - dialog a vyjednávání - na dosažení výsledku, který je pijat a podporován vtšinou úastník Jindrová a Dusík (1997) dále uvádjí, že je logické, že každá komunita se pi svém rozvoji zabývá pouze tmi problémy, které považuje za dležité. U rozvoje obcí jsou pro jejich vývoj urující zejména priority vítzných politických stran. Tito autoi dále uvádjí, že okrajov lze koncepní rozvoj obce ovlivnit i inností dalších organizací, jakými jsou nap. i neziskové organizace. Vidí tyto organizace jako dobrou a dležitou inspiraci a považují za nutné navázat s nimi dialog. Uvádí, že innost neziskového sektoru podporuje nebo se v nm pímo angažuje mnohdy více lidí než je aktivních len politických stran.vtšin NNO by stailo, kdyby jejich požadavky byly posuzovány objektivn, bez rzných arogantních dovtk. Oborov zamené neziskové organizace

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 30 mají již pedem velmi omezené šance ovlivnit významem rozhodovací procesy i na obecní úrovni. Východiskem z této situace mže být vytvoení tzv. komunitní koalice. [10] Pokusím se následující vztáhnout opt na obec eské Libchavy. Komunitní koalice je dle mého úžasná vc, která mže opravdu posunout dní a vývoj v obci rychlými kroky kupedu. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že lidé nejsou až tak ochotni vystupovat pímo se svými názory a chytají se spíše každé chyby, než aby si všimli pozitivních vcí. Toto potvrzuje i kapitola o komunikaci s obany z publikace Píruka pro zastupitele obcí. Poítejte urit s tím, že lidé jsou spíš více kritití, všímají si více negativ než pozitivních vcí. Také znají spíše svá práva než povinnosti a ve velké míe odmítají jakoukoli svoji odpovdnost. (kol. aut., 2006, s. 145) V naší obci sice neexistuje žádná koalice, ale v lednu letošního roku tu byla založena Sportovn kulturní komise zízená obecním úadem. Mžeme ji chápat i jako pomocnou ruku pro Kulturní politiku obce (kol. aut., 2006, s.113). Kultura je totiž v obci nesmírn dležitá. Je pravda, že se musí ešit milion potebnjších vcí, jako je kanalizace, vodovod atd., ale kde jinde se obasné pobaví, sejdou, seznámí, odpoinou si, odrelaxují a dosáhnou urité seberealizace než práv v oblasti kultury? Vrame se zpt ke kolalici. Je tedy pravda, že tžišt komunitní koalice je popsáno v literatue ponkud jinde (dle doporuení o utváení komunitní koalice podle Jindrové a Dusíka se vyluuje nap. pímá spojitost s obecním úadem). Pro ale nevyužít tchto cenných instrukcí a nezkusit je aplykovat i jinak? V tomto pípad by tedy i zmínná komise (Sportovn kulturní) mohla mít v tomto smru dobré výsledky, protože je založená vlastn na velmi podobném principu. Základem je, že komise je složená ze zástupc všech místních obanských sdružení. Práv tito zástupci by mli pinášet své návrhy na další postupy a vylepšování situace v kulturní oblasti obce. Komise tyto návrhy probere a svá usnesení pedkládá obecnímu zastupitelstvu. Na této komisi je podle m nejdležitjší, že vytváí místo pro dialog nejen zástupc jednotlivých obanských sdružení, ale tento dialog je veden zárove i za pítomnosti obecního zastupitele (ímž obec dává najevo, že má komunikaci opravdu.zájem).

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 31 II. PRAKTICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 32 4 VÝCHODISKA VÝZKUMU Pro tento výzkum jsem zvolila kvantitativní cestu. Výzkum tedy bude založen na porovnávání íselných a zobecnných dat (Švec, 2004, s. 44), které získám z analýzy dat a z dotazníku. Následn tyto postupy vyhodnotím jako celek a budu se snažit z jeho výsledk odvodit strategický plán, který by se ml stát pomocníkem v plánování innosti kulturní oblasti obce na další léta. 4.1 Píprava výzkumu Píprava výzkumu je velmi dležitá. Bývá asto podceována, to je ovšem chyba. Jak správn pipravit pedagogický výzkum a jak v nm postupovat? Na to není tak lehké odpovdt. Píprava a realizace takového výzkumu je pedevším tvrí inností, protože u nho není dán žádný striktní postup. Organizací mého výzkumu jsem se zaala zabývat na podzim roku 2006. Mým pvodním zámrem bylo vypracovat kvalitativní výzkum založený na informacích získaných z rozhovor. Když jsem se ovšem výzkumem zaala intenzivnji zabývat, musela jsem mj postoj zmnit. Došla jsem k názoru, že abych získala opravdu kvalitní a použitelná data, na kterých bude možné dále stavt, bude pro m výhodnší kvantitativní pístup. Na poátku jsem se zabývala nkolika výzkumnými problémy: - Jak správn pojmout organizovaný volný as na venkov? - Jak se dále ubírat v organizaci volného asu na venkov? - Ubírá se organizace tohoto volného asu správným smrem? Jak jsem výše uvedla, výzkum je složen z nkolika ástí. První je analýza dat. Ta se v podstat týká aktivit a pohybu místních obanských sdružení a ostatních obecních složek, které se na dní v obci podílejí. Tato složka má ti ásti, které jsou zameny na získání informací o tom, jaký je pohyb len v místních sdruženích, jaká je finanní podpora ze strany obce a dále kolik a jaké akce tu jsou. Druhou ástí výzkumu je dotazník, na který odpovídali místní obané. Dotazník je zamen zejména na názory oban eských Libchav, který se týkají stavu místní kultury a pístupu dotazovaných k této oblasti. V souladu s teoretickou ástí je výzkum zakonen

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 33 vypracováním tzv. strategického plánu, který je postaven na základ dat získaných z výše uvedených ástí výzkumu. 4.2 Cíl výzkumu V obci nebyl nikdy podobný výzkum zpracován. Proto doufám, že se mi podaí vytžit kvalitní informace, na kterých bude možné dále stavt. Hlavním cílem totiž bude využít výsledky tohoto výzkumu, k dalšímu rozvoji kulturní stránky obce. Strategický plán by pak ml sloužit jako podklad pro Sportovn kulturní komisy a být jí nápomocen v její innosti.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 34 5 TEORETICKÝ RÁMEC A REALIZACE VÝKUMU 5.1 Analýza dokument - porovnávání V užším pojetí pod termínem analýza dokument chápeme výzkumnou strategii, založenou na analýze již existujícího materiálu. Zjednodušen eeno výzkumník v procesu výzkumu již obvykle nevytváí nové zdrojové materiály pro analýzu, nová data, ale naopak pracuje s materiálem, který již existuje. (Mijovský, 2006, s. 98). 5.1.1 Získávání údaj Pro tuto ást výzkumu jsem použila textové dokumenty, kterými jsou eskolibchavské zpravodaje a výroní zprávy jednotlivých obanských sdružení. Tyto dokumenty jsem získala po domluv s jednotlivými pedsedy místních obanských sdružení a zamstnanci obecního úadu. 5.1.2 Postup zpravování údaj Pi zpracování jednotlivých dat jsem postupovala následujícím zpsobem: 1. U Obr. 2 to bylo v podstat pouze pepsání dat z výroních zpráv jednotlivých sdružení do tabulky a jejich následné pevedení do grafické podoby. 2. U Obr. 3 jsem postupovala stejným zpsobem s tím rozdílem, že data jsem získala z rozpotu obce. 3. Zpracování o potu a orientaci místních akcí bylo ponkud složitjší. Tady jsem data získávala z eskolibchavského zpravodaje. Tyto jsem si vypsala na list papíru, aby se mi stala lépe pehledná. Z nich jsem vypracovala tabulku: a) potu jednotlivých akcí v píslušných letech a tyto data jsem následn pevedla do grafické podoby (Obr. 4). b) pojmenovaných akcí píslušných obanských sdružení, které jsem roztídila do jednotlivých let (P III.). Nejprve jsem zamýšlela pro zpracování tabulek a graf použít interval jednoho roku. Když jsem však zaala data takto zpracovávat, zjistila jsem, že je mezi tmito lety jen málo patrný rozdíl. Proto jsem se rozhodla pro zmnu intervalu na 4 roky (interval volebního období) s tím, že jsem zaala odpoítávat od roku 2007. V jednotlivých grafech jsou tedy pro srovnání uvedeny následující roky: 1999, 2003, 2007.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 35 1. Zájem obyvatel eských Libchav o lenství v místních obanských sdruženích U tohoto grafu mžeme porovnat poet len v jednotlivých obanských sdružení a jejich pohyb bhem jednotlivých let. 70 60 Poet len 50 40 30 20 Spolek dobrovolných hasi Sdružení eskolibchavských žen Sdružení myslivc eské Libchavy 10 0 1999 2003 2007 Rok Obr. 2 Zájem obyvatel eských Libchav o lenství v místních obanských sdruženích (vlastní zpracování) Na základ tohoto grafu mžeme íci, že nejvíce len má jednoznan Spolek dobrovolných hasi. Poet jejich len vzrostl hlavn mezi lety 1999 až 2003. Mezi lety 2004 a 2007 už k žádné vtší zmn nedošlo. eskolibchavské ženy mají kivku grafu zrcadlov obrácenou proti kivce hasi. Ty mezi lety 1999 a 2003 zaznamenaly spíše pokles zájmu o lenství v jejich sdružení, naopak mezi lety 2003 a 2007 došlo k nárstu zájmu. Pi pohledu na kivku Mysliveckého sdružení zjistíme, že je jediná, která má stále vzrstající tendenci. Mezi roky 1999 a 2003 zaznamenali nejvtší nárst len. Toto sdružení má nejnižší poet len ze všech místních spolk. 2. Finanní podpora místních obanských sdružení ze strany obecního úadu sdružení. U následujícího grafu srovnávám finanní podporu obce pro jednotlivá obanská