Přístupný cestvní ruch & Infrmační systémy
OBSAH 1. Úvd... 3 2. Infrmace, infrmační systémy a přístupnst... 5 3. Zahraniční infrmační systémy přístupnsti cestvníh ruchu... 7 4. Obsah infrmačníh systému přístupnsti cestvníh ruchu... 12 5. Hdncení přístupnsti turistické infrastruktury... 18 6. Přístupnst infrmačních systémů... 27 2 7. Správa přístupných infrmačních systémů... 36 8. Závěr... 38 9. Pužité zdrje... 39 Síla webu spčívá v jeh univerzalitě. Přístup pr každéh nezávisle na schpnstech je jeh základním prvkem. Tim Berners-Lee, zakladatel technlgie WWW
1. ÚVOD Cílem tét kapitly je bjasnit účel tht dkumentu a pjem přístupný cestvní ruch. Tent dkument byl vytvřen v rámci prjektu ATHENA na cestách (CZ.1.04/5.1.01/12.00018; bdbí realizace 2009-2011; 2011; financván z ESF), jenž se zabývá přístupným cestvním ruchem. Pznatky z praxe ptvrzují, že nedstatek infrmací či nekvalitní infrmace jsu jednu ze zásadních překážek rzvje (přístupnéh) cestvníh ruchu. Jeden z výstupů prjektu tak lgicky musíme věnvat tét prblematice. Obr. 1 Základní pilíře přístupnéh cestvníh ruchu 3 Přístupná infrastruktura (prstředí) Přístupný persnál Přístupný cestvní ruch Přístupné prdukty a služby Přístupné infrmace Přístupný cestvní ruch je vymezván jak iniciativy, které zvyšují přístupnst turistických destinací 1, zařízení a služeb a umžňují všem ptenciálním zákazníkům jejich phdlné a bezpečné (vy)užívání. Umžňuje všebecný přístup k účasti na cestvním ruchu respektváním pžadavků a mžnstí návštěvníků se specifickými ptřebami. D tét kategrie řadíme sby s mezenu schpnstí phybu a rientace, cž jsu např. sby se zdravtním pstižením, seniři neb rdiny s malými dětmi - viz brázek č. 2. Obr. 2 Návštěvníci se specifickými ptřebami Zdrj brázků: http://www.sxc.hu 1 Destinace cestvníh ruchu představuje míst s atraktivitami a s nimi spjenými zařízeními a službami cestvníh ruchu, které si účastník cestvníh ruchu neb skupina vybírá pr svu návštěvu. (Světvá rganizace cestvníh ruchu)
Implementace principů přístupnéh cestvníh ruchu (jež je sučástí cestvníh ruchu pr všechny) 2 je výzvu a příležitstí pr průmysl cestvníh ruchu v získávání nvých zákazníků. Realizace jeh aktivit významně přispívá k začlenění sb se specifickými ptřebami d různých frem cestvníh ruchu, ke snížení negativníh vlivu sezónnsti na cestvní ruch, a tím následně i k vyšší míře stability v blasti zaměstnansti. [1] Prvním krkem k cestvnímu ruchu bez bariér je zajištění dstupnsti infrmací míře přístupnsti jedntlivých zařízení a služeb cestvníh ruchu. Adekvátní infrmvanst je důležitým faktrem stimulujícím pptávku p službách cestvníh ruchu. Nemají-li sby s mezenu schpnstí phybu a rientace ptřebné infrmace, phlédnu se jinde, v hrším případě necestují vůbec. Cílem tht dkumentu je přiblížit význam infrmací přístupnsti, hledat jejich ptimální bsah a rzsah, definvat základní pravidla fungvání přístupnéh infrmačníh systému a tím zvyšvat kmplexnst a kvalitu pskytvaných infrmací službách a prduktech cestvníh ruchu. 4 Dkument má frmu dpručení a námětů pr tvůrce a prvzvatele infrmačních systémů v cestvním ruchu. Zaměřuje se na elektrnické infrmační systémy destinací cestvníh ruchu. Spíše než návd, jak vytvřit přístupný infrmační systém, zde najdete infrmace jeh významu pr sby s mezeným přístupem ke službám cestvníh ruchu neb k infrmačním technlgiím. Řadu uvedených pznatků lze aplikvat na individuální internetvé prezentace i jiné frmy infrmačních služeb pskytvaných aktéry cestvníh ruchu, kteří si uvědmují lidsku různrdst a chtějí mtivvat k nákupu svých služeb všechny ptenciální zákazníky. 2 více příručka "Přístupný cestvní ruch v kstce" [26]
2. INFORMACE, INFORMAČNÍ SYSTÉMY A PŘÍSTUPNOST Tat kapitla se zabývá tázku přístupu k infrmacím a významem internetvých infrmačních systémů, které jsu hlavním předmětem celéh dkumentu. Infrmace jsu sdělení dstraňující nejisttu či nevědmst, usnadňující rzhdvání. V mderní splečnsti hrají významnu rli, v cestvním ruchu dknce klíčvu. Jsu nedmyslitelnu sučástí služeb cestvníh ruchu, napmáhají jejich rzvji a zkvalitňvání. Přístupnst je jedním z charakteristických aspektů každéh turistickéh reginu [2]. Dtýká se všebecné infrastruktury, která umžňuje přístup d reginu a phyb za jeh atraktivitami. Ve vztahu k infrmacím se za přístupné pvažují infrmační zdrje, které respektují schpnsti a mžnsti svých uživatelů mezené v důsledku zdravtníh stavu, technickéh vybavení či dvednstí práce s pčítačem. 5 Přístup k infrmacím v jakékli frmě (elektrnické, tištěné, mluvené, psané aj.) je základní pdmínku dbré rientace jedince v prstředí a splečnsti [3]. I v tázce zpřístupňvání infrmací je prt ptřeba respektvat specifické ptřeby zákazníků. Pkusme se nejčastější bariéry v přístupu k infrmacím demnstrvat na příkladu ptenciálníh turisty. Říkejme mu třeba pan Jnáš. Pan Jnáš plánuje svu dvlenu a bude ptřebvat zajistit dpravu, ubytvání, stravvání a prgram v místě pbytu. Nemá-li přístup k Internetu, sáhne pravděpdbně p katalgu některé z cestvních kanceláří. Při jejich tvrbě se však čast myslí více na celkvý design, než na účelnst. Nejvíce prstru pak zabírají (čast jen ilustrační) brázky a na textvé infrmace zbývá mál místa. Prt jsu tištěny drbným písmem. Má-li pan Jnáš prblémy se zrakem, nemůže si takvu infrmaci přečíst. Pchpitelně může prdejce kntaktvat, ale jde krk navíc ve srvnání s statními zákazníky, kteří si infrmaci přečtu. Může přečtení pžádat manželku, cž zase zvyšuje jeh pcit závislsti na pmci druhých. Mžná se vydá pr ptřebné infrmace sbně, třeba d cestvní kanceláře neb infrmačníh centra. Pan Jnáš však může být turista-vzíčkář. Je-li kancelář umístěna v bariérvém prstředí, pak se dvnitř nedstane a infrmace se pr něj stává fyzicky nedstupnu. I během sbníh jednání může narazit na překážky, a sice že sděleným infrmacím nerzumí neb si nemůže ptřebná data zapsat. Tent prblém může nastat zejména u sb s pstižením sluchu resp. u sb s pstižením hrních knčetin. Bariéry v kmunikaci kaci mhu navíc vést k tmu, že persnál nepřipravený na tyt situace sdělvané infrmace mezí (zkrátí jednání), v důsledku čehž bdrží pan Jnáš neúplné neb zkreslené infrmace. Předpkládejme, že pan Jnáš má dma Internet. Ani ten však není záruku rvnéh přístupu k infrmacím. Jaké prblémy h mhu ptkat zde? Krmě pčítače si musí přídit pmůcky k jeh vládání a technlgie k interpretaci infrmací z webvých stránek neb zvětšvání textu, bzvláště má-li prblémy s mbilitu neb se zrakem (více viz kapitla 6). Nesplňuje-li li webvá stránka kritéria přístupnéh webu, pak mu ani tt vybavení nepmůže a k infrmacím se nedstane, nedzví se je.
Hlavní příčiny nervnéh přístupu k infrmacím: Tab. 1 Hlavní příčiny nervnéh přístupu k infrmacím nedstupnst infrmací nedstupnst infrmací pr sby se specifickými ptřebami (standardní infrmace zařízeních a službách v cestvním ruchu služí dbře většinvé ppulaci; sby se specifickými ptřebami ale trpí nedstatkem infrmací pr vlbu dvlené, jde zejména infrmace bezbariérvsti prstředí a služeb) nepřístupnst frmátu/bsahu infrmace nejsu zpřístupněny frmu, způsby a prstředky, které mhu pr příjem a zpracvání infrmací využívat lidé se specifickými ptřebami nepřístupnst prstředí infrmace (pskytvatelé infrmací) se nacházejí v architektnicky bariérvých prstrách neb prstrách, ve kterých se špatně rientuje zájemce infrmace se k nim nedstane, není schpen je získat bez pmci druhých 6 Turisté (ptenciální i reální) mhu čerpat infrmace z různých zdrjů. Suhrnně bývají značvány jak turistický infrmační systém, který zahrnuje webvé stránky, tištěné infrmační a prpagační materiály, turistická infrmační centra, infbxy, infrmační tabule, značení tras a směrvky apd. [4] Tent dkument se zaměřuje na internetvé infrmační systémy (dále jen infrmační systémy neb IS), které bsahují veřejně přístupné infrmace nabídce služeb pr zákazníky v určité destinaci. V databázi infrmačníh systému může uživatel najít infrmace atraktivitách reginu, ubytvacích a stravvacích mžnstech, dpravě, bchdní síti, kulturních, sprtvních prgramech a dalších akcích pdle zaměření reginu, případně si tyt služby bjednat. Zaměření se na internetvé IS má tyt důvdy: 1) Internet je nejvyužívanějším zdrjem infrmací mžnstech trávení vlnéh času zejména mezi ptenciálními návštěvníky, tedy těmi, kteří se teprve rzhdují, kam pjedu. U sb se zdravtním pstižením se bjednání jakékliv služby neb uskutečnění cesty nebejde bez získání infrmací přístupnsti. Ty by prt měly být sučástí IS. 2) Pčet uživatelů internetu neustále rste a t i mezi seniry a sbami se zdravtním pstižením 3. Znamená pr ně úspru času, překnávání kmunikačních btíží, sbní phdlí a nezávislst. Dkáže přenášet infrmace v jakémkli frmátu, v důsledku čehž může být překnávání překážek, jak je velikst písma, zvuk neb vizualizace mnhem snazší s pmcí webvých technlgií. 3) Internet má ptenciál nabízet širké spektrum infrmací a uspkjvat tak silně diferencvané ptřeby zákazníků, vč. ptřeb návštěvníků se specifickými ptřebami. 4) Infrmace zveřejňvané na internetu se dají snadn aktualizvat (ve srvnání s tištěnými infrmačními materiály), přičemž aktuálnst infrmací je jedním ze základních znaků kvality IS. Kvalitní IS se vyznačuje: přístupnsti infrmací - je navržen tak, aby h mhl využívat kdkli, infrmacemi přístupnsti - bsahuje infrmace bezbariérvsti turistických zařízení a služeb, které jsu zejména pr sby se zdravtním pstižením klíčvé. 3 Přístup k Internetu má více než 62 % dspělé ppulace ČR, tedy kl pěti a půl miliónů sb. Tent pdíl však neustále rste. Nejméně je jich mezi seniry nad 65 let, ale i těch pstupně přibývá (z 5 % v rce 2006 na 12 % v rce 2009 resp. 19 % v rce 2010; zdrj ČSÚ). I u sb se zdravtním pstižením je využití pčítače silně věkvě diferencvané. Nejméně užívá pčítač věkvá kategrie 56-65 let - puze 37 % respndentů. Nicméně i v nejmladší věkvé skupině je více jak čtvrtina těch, kteří pčítač nevyužívají vůbec. (Zdrj: Průzkum sb se zdravtním pstižením realizvaný v rce 2005 splečnstí ACZ spl. s r.. v rámci prjektu Zvyšvání adaptability bčanů se zdravtním pstižením. Závěry dstupné nline na http://www.aczprace.cz/eu-prjekty/adipequal/dtaznik-pr-zdravtne-pstizene, 13.4.2011).
3. ZAHRANIČNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY O PŘÍSTUPNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU Zpracvání tht dkumentu předcházela pdrbná analýza evrpských infrmačních systémů a databází v cestvním ruchu pskytujících sbám se specifickými ptřebami infrmace přístupnsti turistických destinací a zařízení. Analýza prbíhala v bdbí říjen-listpad 2009. Celkvě byl zmapván 71 nline infrmačních systémů ze 17 evrpských zemí. Nejdůležitější závěry jsu bsahem tét kapitly. Specifickým cílem průzkumu byl zbecnění, typlgizace a vyhdncení jedntlivých typů infrmačních systémů jak výchdiska pr eventuelní výběr mdelvéh infrmačníh systému vhdnéh pr fungvání v tuzemských pdmínkách. 7 Technické a bsahvé parametry Z hlediska fungvání infrmačních systémů byly sledvány technické parametry jak prvz infrmačníh systému, sběr, editace, příp. hdncení dat, jazykvá a širší uživatelská dstupnst či kmplexnst funkcí infrmačníh systému aj. Analýza bsahvé stránky zahrnvala např. psuzení významnsti infrmací přístupnsti v rámci danéh infrmačníh systému, šíře zaměření z hlediska území, cílvých skupin, uživatelů, předmětu a služeb cestvníh ruchu. Předmětem analýzy byla rvněž frma, hlubka a aktuálnst infrmací v databázi infrmačníh systému. Hlavní závěry analýzy technických a bsahvých parametrů 1 2 3 4 5 V případě, že prvzvatel (nejrůznější subjekty) účtuje pplatky za zařazení d databáze infrmačníh systému, většinu nabízí subjektům vedle základní marketingvé prpagace další služby jak výhdnější či bezplatný přístup k pradenství, ke šklením či mžnst prezentace v tištěné frmě databáze. I přes zacílení na sby se zdravtním pstižením, je blind-friendly řešení pravidlem puze u britských prtálů, v statních případech nabízí infrmační systém alespň mžnsti přizpůsbení veliksti a kntrastu textu. Většina infrmačních systémů funguje na principu sebehdncení zařízení v databázi dle určitých kritérií a následné kntrle ze strany prvzvatele databáze. Dbrým příkladem zefektivnění prcesu je dtazník s brázky, znázrňujícími mžné typy řešení, které přispívají k dsažení shdy pskytvaných údajů se skutečnstí. Zejména britské infrmační systémy jsu častěji zaměřeny jen na pdrbný ppis skutečnsti bez hdntícíh prvku. Hlavní funkcí většiny zkumaných infrmačních systémů je infrmační funkce. Hlavním nástrjem je databáze, ve které může uživatel vyhledávat na základě více kritérií. Ostatní uživatelské funkce jak mžnst rezervace vybranéh zařízení či prdej jsu spíše výjimku. Některé infrmační systémy nabízí mžnst trvaléh nastavení vzhledu prtálu dle vlastních ptřeb (ulžení parametrů užšíh výběru, kntrast stránek, velikst písma, aj.)
6 7 Zaměření na širší blast (gegraficku neb tematicku) bývá na úkr úplnsti, hlubky, přesnsti a aktuálnsti infrmací a uživatelskéh kmfrtu. Úzce zaměřené infrmační systémy napak pskytují detailní infrmace čast dplněné ftgrafiemi, videi apd. Krmě samtných infrmací přístupnsti zařízení nabízí infrmační systém další aktuální infrmace k tématu, zajímavé dkazy, akce, případně diskusní fóra apd. 8 9 10 Převážná většina zkumaných infrmačních systémů nabízí infrmace ve frmě textu dplněnéh další prvky jak piktgramy, lga, ftgrafie, jediněle i videa. Dbrým nástrjem hdntících infrmačních systémů je pužití variantníh prvedení značky, která tak může vypvídat nejen přístupnsti/nepřístupnsti, ale i úrvni přístupnsti (např. úrveň přístupnsti = pčet zvýrazněných hvězdiček ve značce). Většina prvzvatelů IS jsu zástupci cílvé skupiny sb se specifickými ptřebami neb rganizace s úzkými vazbami na tut cílvu skupinu, cž pdstatně zvyšuje důvěryhdnst IS. Dalším prvkem, který nějakým způsbem garantuje reálnst údajů jsu diskusní fóra či nline dtazníky, prstřednictvím kterých mhu cílvé skupiny reagvat na sulad uváděných infrmací se skutečnstí (mžnst přispívat s vlastními zkušenstmi a pstřehy z cest, atd.). 8 Typlgie infrmačních systémů Na základě 4 vybraných kritérií (inkluzivita, váha tématu bezbariérvéh cestvání na celém infrmačním systému, míra specializace a dstupnst infrmací) byly zkumané infrmační systémy rzděleny d 5 kategrií: kmplexní IS s databází zahrnující infrmace přístupnsti pr různé skupiny sb speciální IS zahrnující infrmace přístupnsti pr různé hendikepvaných sb skupiny speciální IS zahrnující infrmace přístupnsti pr specifické skupiny hendikepvaných sb a vybrané druhy služeb (např. jen ubytvání pr sby se sníženu schpnstí phybu) speciální IS dkazující na jiné zdrje infrmací (inf prtály, databáze) přístupnsti dle zemí/ptřeb aj. speciální IS pr hendikepvané sby, zaměřené na kmplexní infrmace vč. infrmací cestvání Nejvíce (70 %) przkumaných IS lze zařadit d kategrií 2 a 3. Puze 13 % IS nabízejících infrmace přístupnsti je sučástí kmplexníh prtálu cestvníh ruchu (kategrie 1).
Obr. br. 3 Příklady vybraných kategrií infrmačních systémů Kategrie 1: Kategrie 2: Kategrie 3: www.visitsl.cm www.tegankelijkvlaandere n.be www.theatre www.theatre-access.c.uk www.tirl.at/xxl/de/772164/ index.html www.travel4all.fi www.barrierefreierurlaub.at / www.penbritain.net Za účelem vyhdncení jedntlivých typů infrmačních systémů (resp. identifikace ptimálních typů), byly stanveny klíčvé silné stránky a prvedena analýza typů z hlediska přítmnsti klíčvých vlastnstí. Klíčvé vlastnsti: inkluzívní přístup - tj. přístup, kdy je téma přístupnéh cestvání začleněn autmaticky mezi běžnu nabídku služeb cestvníh ruchu a který umžňuje uživatelům najít ptřebné infrmace na jednm místě; diverzita ptřeb - tj. přístup, který zhledňuje různrdst ptřeb uživatelů IS, např. databáze nabízí pdrbný ppis skutečnsti, skutečnsti, namíst d určité míry subjektivníh či zjedndušenéh členění parametrů přístupnsti d úrvní/kategrií a umžňuje, aby si každý uživatel našel ty infrmace, které ptřebuje; ptřebuje kvalita infrmací - tj. přehledné a dstatečně pdrbné infrmace pskytnuté přím v rámci vlastní databáze IS,, dplněné audivizuálními prvky; prvky důvěryhdnst infrmací - tj. garance pravdivsti, relevance např. prstřednictvím splupráce prvzvatele s cílvu skupinu - a aktuálnsti pskytvaných infrmací, s mžnstí věření infrmace z jinéh zdrje; uživatelský kmfrt - tj. systém nabízí funkce, které usnadňují práci uživateli, umžňují krmě získání infrmací přístupnsti širšíh přehledu tématice prvést další krky v rámci přípravy cesty/pbytu. Tab. 2 Naplnění parametrů klíčvé silné stránky jedntlivými typy infrmačních systémů (v %) Silná stránka (klíčvá vlastnst) Typ infrmačníh systému (kategrie) 1 2 3 4 5 Inkluzivita 100 % 0% 0% 0% 0% Diverzita ptřeb 71 % 86 % 36 % 50 % 43 % Kvalita infrmací 58 % 100 % 83 % 25 % 30 % Důvěryhdnst infrmací 17 % 100 % 50 % 42 % 42 % Uživatelský kmfrt 60 % 100 % 70 % 40 % 50 % 9
Pzn. Při hdncení klíčvých vlastnstí byl psuzván více parametrů. Krmě inkluzivity, která je samstatným bsahvým parametrem IS, jsu statní klíčvé silné stránky subrem vybraných technických a bsahvých parametrů - např. Důvěryhdnst infrmací zahrnuje parametry jak důvěryhdnst prvzvatele, dstupnst metdiky hdncení, zapjení cílvých skupin d sběru a hdncení dat aj. Pr vyhdncení, zda pr ten který typ IS platí ta která klíčvá silná stránka, byl prveden prcentuální výpčet jak pdíl pčtu naplněných parametrů na celkvém pčtu parametrů dané klíčvé silné stránky. Na základě zbecnění vlastnstí zkumaných infrmačních systémů, typlgizace a vyhdncení jedntlivých typů infrmačních systémů by se dal za mdelvé evrpské infrmační systémy pvažvat infrmační systémy typu 1 a 2. Nicméně vzhledem k tmu, že i tyt kategrie samtné vykazují určité nedstatky (typ 1: malá hlubka a důvěryhdnst infrmací, hrší přístupnst, ne vždy přímý přístup z hmepage; typ 2: méně atraktivní grafické řešení), lze za mdelvý infrmační systém pvažvat kmbinaci vhdných parametrů infrmačních systémů typu 1 a 2 (příp. 3, který se vyznačuje největší důvěryhdnstí a kmplexnstí infrmací). 10 Tvůrcům a prvzvatelům infrmačních systémů lze tedy jak určitý návd při kncipvání přístupnéh infrmačníh systému dpručit zvážení zmíněných parametrů (klíčvých vlastnstí): Inkluzivita (typ 1) - IS zaměřen primárně na infrmace z blasti cestvníh ruchu v dané destinaci (reginu, zemi) s tím, že jeh nedílnu sučástí jsu i infrmace týkající se úrvně přístupnsti infrastruktury cestvníh ruchu pr různé skupiny turistů. Tyt infrmace jsu zpravidla sustředěny v rámci speciálních/tematických sekcí systému (např. sekce pr mládež, pr seniry, pr rdiny s dětmi apd.), které jsu přístupné většinu přím z hmepage. Diverzita ptřeb (typ 1 + 2) - vícejazyčné mutace, blind-friendly řešení, nejen přístupné bjekty v databázi, zaměření na různé cílvé skupiny (více typů pstižení) i na prvzvatele (pradenství, šklení atd.), zaměření na více typů služeb (základní - ubytvací, stravvací, kulturní, sprtvní, turistické cíle; dprvdné - asistenční služby, půjčvny kmpenzačních pmůcek aj.), pdrbný ppis skutečnsti spíše než zbecnění dle určitých kritérií. Kvalita infrmací (typ 2 + 3) - přístupnst jakžt priritní téma IS příp. určité sekce, jedntná frma (např. na základě standardizvaných frmulářů), pužití audivizuálních prvků (ftgrafie, videa, zvukvé nahrávky, aj.) k textvému základu, infrmace ve více úrvních: základní - pužití rychlých infrmací /symblů (lga, piktgramy, značky) a pdrbné (ppis skutečnsti neb ppis dle stanvených kritérií: rzměry, kmpetence persnálu apd.). Důvěryhdnst infrmací (typ 2) - infrmace z více zdrjů (prvzvatel zařízení, mnitrvací rgán, uživatel), prvzvatel = autrita (typ 1: např. nárdní agentura cestvníh ruchu, typ 3: rganizace zastupující knkrétní cílvu skupinu), zveřejnění metdiky hdncení přístupnsti, zapjení cílvé skupiny d prcesu hdncení, údaje datu aktualizace infrmací, kntakty na mnitrvací rgán. Uživatelský kmfrt (typ 1 + 2 + 3) - subjekt v databázi má přístup k dalším službám jak je pradenství k debarierizaci, inzertní míst na prtálu, slevy na účast na vzdělávacích prgramech, zařazení d tištěné verze prtálu (průvdce) příp. mžnst prpagvat se lgem/značku apd. (zejména v případě zpplatněných infrmačních systémů), uživatelská pdpra, mžnsti rzšířenéh vyhledávání (dle druhu služby, typu pstižení, lkality, příp. vlastních kritérií), mžnst nastavení parametrů (velikst textu, barevný kntrast, pžadavky na přístupnst, aj.), širší nabídka funkcí infrmační (databáze, nvinky, ankety, ftgalerie, akce, zajímavé dkazy např. na bdbné prtály v jiných reginech/zemích, aj.), rezervační, prdejní, pradenství, diskusní aj., vysce atraktivní grafické zpracvání.
Pjďme se na mdelvý IS pdívat phledem našeh ptenciálníh turisty - pana Jnáše, se kterým jsme se seznámili v předchzí kapitle. Předpkládejme, že pan Jnáš je sbu se zrakvým pstižením a lets by chtěl jet d Nrska. Díky čtečce k PC, kteru si nedávn patřil, může vybírat z phdlí svéh dmva bez pmci manželky (která chce mimchdem d Řecka). Je rád, že na ficiálních stránkách prpagujících Nrsk cby turisticku destinaci našel veškeré infrmace i přístupnsti (bezbariérvsti) a t v různých jazycích včetně češtiny! Na interaktivní mapě si vybral blast, kam by se chtěl pdívat a ze seznamu zařízení vybral tři, u kterých byl uveden lg jak infrmace tm, že zařízení byl nedávn przkumán z hlediska přístupnsti certifikačním rgánem nrské agentury cestvníh ruchu a testván skupinu sb se zdravtním pstižením. Dstatečně pdrbný ppis v detailu každéh zařízení mu pmhl vyřadit jedn zařízení, ve kterém by se nemhl ubytvat se svým psem. Ze zbývajících dvu vytipvaných zařízení naknec vybral penzin, který nejen splňval všechny jeh pžadavky na přístupnst (jak si mhl věřit i z bhaté ftdkumentace), ale nabízel i velmi zajímavé vyžití v klí včetně přístupných turistických cílů a dpravy. 11
4. OBSAH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU O PŘÍSTUPNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU Tat kapitla hledá vhdnu strukturu infrmačníh systému pr přístupný cestvní ruch. Jaké typy infrmací by měl svým uživatelům pskytvat? Jaké funkce by měl mít? Jaké vlastnsti by měly mít zveřejňvané infrmace? Infrmace získávané před uskutečněním cesty hrají při rzhdvání zásadní význam. U sb se specifickými ptřebami - viz br. 4, zejména u sb se zdravtním mezením, se bjednání jakékliv služby neb uskutečnění cesty nemůže bejít bez získání dstatečných a věrhdných infrmací. Prt je nutné věnvat bsahu infrmačních systémů v přístupném cestvním ruchu velku pzrnst. 12 Obr. 4 Návštěvníci se specifickými ptřebami (s mezením) Návštěvníci Osby s mezením Osby bez mezení Osby se zdravtním mezením Seniři Rdiny s malými dětmi Ostatní Phybvé mezení Zrakvé mezení Sluchvé mezení Jiné mezení Osby s phybvým mezením - sby, které nejsu schpny samstatnéh phybu (chůze) a jsu dkázány na různé kmpenzační pmůcky (berle, francuzské hle, chdítka, mechanické neb elektrické vzíky) neb pmc další sby, sby s mezenu hybnstí hrních knčetin, sby p úraze mezujícím phyb (např. zlmené knčetiny) apd. Prblémem je pr ně nástup d dpravních prstředků, architektnické bariéry (např. schdy, manipulační prstr), terénní nervnsti, usedání/vstávání apd. Osby se zrakvým mezením - sby s mezenu schpnstí rientace, tj. sby nevidmé, sby se zbytky zraku, sby slabzraké, sby s pruchami barvcitu (neschpnst vidění barev v celém spektru) apd. Prblémem je pr ně přístup k infrmacím (většinu infrmací ttiž přijímáme zrakem), stravvání, rientace a samstatný phyb. Osby se sluchvým mezením - sby s úplnu neb částečnu ztrátu sluchu. Prblémem je pr ně kmunikace a přístup k zvukvým infrmacím (např. hlášení rzhlasu, zvnění telefnu, klepání na dveře, alarm). Osby s jiným zdravtním mezením - sby se speciálními stravvacími ptřebami, sby s alergiemi a astmatem, sby s pstižením vnitřních rgánů apd. Prblémem je pr ně zejména stravvání (nedstupnst dietníh prgramu, pkrmů nebsahujících ptravinvé alergeny - látky vyvlávající alergicku reakci), vnější a vnitřní alergeny (pyly, rztči), dstupnst lékařské péče apd.
Seniři - sby důchdvéh věku. Ve stáří člvěk začíná hůře vidět, slyšet, má ptíže při chůzi a může mít tedy stejné prblémy jak lidé s phybvým, zrakvým neb sluchvým mezením. Rdiny s malými dětmi - většinu se uvádí s dětmi d 3 let. Prblémy jsu bdbné jak u sb s phybvým mezením, zejména cestují-li s kčárkem. Ostatní sby s mezením phybu a rientace - sby s bjemnými zavazadly, sby maléh neb nadměrnéh vzrůstu, těhtné ženy apd. Prblémy jsu bdbné jak u sb s phybvým mezením. Vraťme se zpět k panu Jnášvi. Od cesty d Nrska čekával, stejně jak turisté bez mezení, dvlenu bhatu na aktivity a zážitky, dvlenu bez kmprmisů. Při jejím plánvání hledal dpvědi na tyt tázky: 13 Jak tam pjedu? Kde budu spát? Klik mě t bude stát? Kde budu jíst? C tam budu dělat? Ideální je, pkud ptenciální návštěvník (s jakýmkliv mezením) najde všechny dpvědi na jednm místě - v jednm infrmačním systému. Minimalizuje tak úsilí a čas věnvaný shrmažďvání infrmací. Infrmace by se měly vztahvat ke všem službám cestvníh ruchu, měly by mít vhdný frmát a být přinejmenším pravdivé. T vše rzhduje, zda se k infrmacím zákazník dstane a zda d destinace přijede. Pdívejme se na jedntlivé aspekty kvalitníh infrmačníh systému pdrbněji. Obsah a funkce přístupnéh infrmačníh systému Prvřadu funkcí infrmačníh systému je pskytvání infrmací a v t v rzsahu, který usnadní uživateli rzhdvání. Z hlediska výběru destinace a místa pbytu jsu nejdůležitějšími infrmacemi údaje ubytvacích mžnstech a turistických cílech. Jelikž dvlenu nelze mezit jen na pbyt v htelu, ptřebují hsté vědět, c mhu v dané lkalitě navštívit, jaké aktivity zde mhu vyknávat, jak se tam dstanu apd. Tab. 3 Obsah přístupnéh infrmačníh systému Destinace základní infrmace destinaci, ppis destinace, seznam zajímavstí gegrafická plha, rientační mapka destinace přístupnst destinace, vhdnst místa pr sby s mezením, mžnst bezbariérvéh phybu p destinaci dpravní dstupnst: autem - ppis cesty a časvá dsažitelnst d významných sídel/bdů; čím větší vzdálenst d významnějších sídel, tím hrší přístupnst vlakem, autbusem - nejbližší zastávka(y), mžnst vyhledat knkrétní spje, přístupnst dpravní infrastruktury (nádraží, zastávky) a dpravních prstředků taxislužba - kntakty, dkazy mžnst bezbariérvé dpravy p destinaci
Ubytvání a stravvání přehled ubytvacích a stravvacích zařízení v destinaci infrmace jedntlivých ubytvacích zařízeních v rzsahu: charakteristika, ppis zařízení, kapacita gegrafické umístění ubytvacíh zařízení (mapka) dpravní dstupnst - ppis cesty autem, dstupnst veřejnu dpravu (nejbližší zastávka, její přístupnst, ppis cesty d zastávky k bjektu - pěší dstupnst, dstupnst MHD, mžnst zajištění přepravy d bjektu např. z nádraží vzidlem ubytvacíh zařízení, mžnst vyhledat knkrétní spje) pskytvané služby přístupnst zařízení, vhdnst zařízení pr daný typ mezení infrmace cenách, mžnst rezervace kntakt, dkaz na vlastní webvé stránky zařízení infrmace jedntlivých stravvacích zařízeních v rzsahu: charakteristika zařízení gegrafické umístění prvzní dba, cenvá úrveň přístupnst zařízení infrmace pr sby se speciálními stravvacími ptřebami (diabetici, celiaci, apd.) kntakty a dkazy 14 Turistické cíle tipy na výlety - přehled turistických cílů a atrakcí v destinaci a jejím klí (památky, muzea, kulturní zařízení, přírdní zajímavsti, turistické trasy, cykltrasy, sprtviště, sprtvní atraktivity apd. - dle charakteru destinace), seznam akcí (infrmace splečenském, kulturním a sprtvním dění) infrmace jedntlivých turistických atraktivitách a atrakcích v rzsahu: základní charakteristika gegrafické umístění dpravní dstupnst - ppis cesty autem, veřejnu dpravu (nejbližší zastávka, pěší/mhd dstupnst k atraktivitě, dkaz na mžnst vyhledání spjení, přístupnst infrastruktury a dpravních prstředků) přístupnst atraktivity/atrakce kntakty a dkazy kalendář akcí v rzsahu: Jiné ppis akce míst knání a jeh přístupnst čas, cena kntakt na přadatele infrmace dplňkvých službách: zdravtní služby - nejbližší nemcnice, zdravtní středisk, lékárna asistenční služby - mžnst zajištění dbrnéh asistenta půjčvny - dpravní prstředky, sprtvní vybavení/prstředky, kmpenzační pmůcky turistická infrmační centra - kntakty, dkazy na další zdrje infrmací nákupní mžnsti finanční služby - banky, umístění bankmatů, pšta
Výčet plžek bsahu v tabulce 3 není striktní ani kmpletní. Cílem infrmačníh systému by však měl být pskytnutí kmplexní prezentace reginu a jeh prduktů cestvníh ruchu. Infrmace přístupnsti by měly být nedílnu sučástí becných infrmací cestvním ruchu v destinaci. Přístupnst destinace je dána přístupnstí všech služeb cestvníh ruchu, které turista chce a může využít. Infrmace přístupnsti by se tedy neměly mezvat puze na ubytvací zařízení. Měly by pkrývat všechny fáze cesty d přípravy přes bjednávku/rezervaci, dpravu na míst, pbyt v zařízení, využití dalších služeb a atraktivit v lkalitě, kulturní neb sprtvní vyžití v klí až p návrat dmů. O hdncení přístupnsti pjednává následující kapitla. Infrmační systém by měl být přehledný tak, aby kterémukli uživateli umžňval snadné vládání a rientaci v infrmacích. Th dsáhneme lgickým členěním infrmací. Snadnější přístup k infrmacím zajišťuje funkce vyhledávání. Vhdné je filtrvání dat pdle typu zákazníka (typu mezení), frmy dvlené (prefervaných aktivit, akcí), rčníh bdbí (letní x zimní dvlená) neb lkalit. Přehlednst a rientaci zvyšuje mapa stránek. 15 Infrmační systém je vhdné dplnit rezervační systém 4. Infrmační systém pmáhá návštěvníkvi vyhledat a seznámit se s pžadvanými infrmacemi a rezervační systém mu umžňuje pžadvanu infrmaci (službu) přím rezervvat/kupit. Uživatelský kmfrt zajišťuje mžnst tisku či exprtu infrmací d běžných typů dkumentů. Vzhledem k tmu, že mezení stejně jak ptřeby ptenciálních návštěvníků jsu velmi rzmanité, a že neexistuje jedntný systém hdncení přístupnsti, je velmi důležitu funkcí IS diskusní fórum ptažm snadný přístup ke kntaktům na pskytvatele služeb. Uživatele se stejným mezením si tak mhu předávat infrmace týkající se přístupnsti neb si vyžádat dplňující infrmace u pskytvatelů služeb. Prvedení infrmačníh systému by měl respektvat pravidla přístupnéh webu, kterých pjednává kapitla č. 6. Frmát infrmací (nejen přístupnsti) Infrmace by měly jasně a přesně ppisvat zařízení a služby a tím umžnit ptenciálním hstům lépe vyhdntit, zda vyhvují jejich knkrétním ptřebám a rzhdnut se, zda je využijí neb ne. Pkud je infrmace puze v pdbě textu je nutné velmi pdrbně ppsat všechny detaily (např. pčet, výška a šířka schdů, pchzí pvrch, velikst místnstí, umístění zařizvacích předmětů v pkji atd.). Textvé infrmace je lepší dplnit ftdkumentací klíčvých parametrů přístupnsti danéh zařízení neb místa. Při ppisu služby pstačí text. Pkud je služba spjená s pužitím technickéh zařízení, je vhdné dplnit text ftdkumentací zařízení (např. plšina, zvedák k bazénu, pužívaný dpravní prstředek). Infrmace pr sby se zrakvým pstižením by měly být ve frmátu blind friendly. Před využitím dalších multimediálních dkumentů (audi, vide, webkamery, virtuální prhlídky bjektů apd.), které jsu pr cestvní ruch typické, je třeba zvážit jejich sulad s pžadavky na přístupnst webů. Vhdně zvlený frmát uveřejňvaných infrmací má vliv na knečný efekt uveřejňvané infrmace. Při zprstředkvání různých frem kmunikace pskytvatele služby se zákazníky je žáducí zvažvat 4 Kmplexní IS (viz kapitla 3 - IS kategrie 1) se nezaměřují prímárně jen na přístupnst destinace, ale i na její prpagaci a prdej služeb (služby je mžné na nich rezervvat/bjednávat).
kmunikační mžnsti sb s různým typem mezení a tmu přizpůsbit spektrum kmunikačních kanálů email, telefn, SMS zprávy, Skype apd. Vlastnsti infrmací (nejen přístupnsti) Je nutné si uvědmit, že lidé s mezením plně spléhají na pravdivst a aktuálnst pskytvaných infrmací. Pr návštěvníky je důležitá infrmace stáří údajů. Jakákliv změna, která má dpad na přístupnst, by měla být bratem zaznamenána a pskytnuta návštěvníkům. I sebemenší změna může vlivnit celkvu přístupnst. Zejména pr sby s phybvým pstižením je infrmace stavu bariér zásadním kritériem. Při pskytvání služby neb v místě pskytvání služby může dcházet k zásadním změnám v přístupnsti pr tut cílvu skupinu. Staré neb neaktuální infrmace jsu nepužitelné a snižují tedy důvěryhdnst infrmačníh zdrje. Prt je nutné u infrmace vždy uvádět zdrj a datum pslední aktualizace. 16 Neméně důležitu je pr návštěvníky záruka pravdivsti údajů. Pkud je například nesprávně uvedena šířka dveří (stačí pár centimetrů), turista na vzíku zkrátka nebude schpen se dstat dvnitř. Zkreslení pskytvaných infrmací, ať už vědmé či nevědmé, může znamenat, že návštěvník abslvuje cestu, ale v cíli zjistí, že skutečnst se liší d ppisvaných infrmací. V krajním případě mu nezbývá než se vrátit dmů. Tat nepříjemná skutečnst rzhdně pvede ke kritice, stížnstem a k negativním referencím směřujícím jak k pskytvateli infrmací, tak k pskytvateli služby. Prt je lepší přiznat drbné nedstatky než riskvat velké zklamání klienta. Mim referencí neb sbních zkušenstí nemá zákazník jinu mžnst jak kntrlvat relevanci pskytnutých údajů. Důvěryhdnst a splehlivst infrmací by zvýšila jedntná metdika pskytvání infrmací resp. nárdní systém certifikace dbrné psuzvání přístupnsti nezávislým subjektem. Existující certifikáty kvality tázku přístupnsti neřeší, neb puze velmi stručně. Pr sby s mezením jsu však důležité pdrbné a kmplexní infrmace. Infrmace musí být natlik detailní, aby umžňvaly každému nezávisle a s určitstí vyhdntit, která zařízení a služby cestvníh ruchu jsu schpny uspkjit jeh specifické ptřeby. Jak příklad lze uvést, že nestačí zveřejnit Obr. 5 Mezinárdní symbl přístupnsti puze ppis turistické trasy, prtže pr sby na vzíku jsu nezbytné i další dprvdné infrmace: mžnst parkvání a bčerstvení, přístupnst a vzdálenst bezbariérvých WC apd. Infrmace by měly sučasně zhledňvat ptřeby c nejširšíh kruhu klientů. V praxi se čast mezují puze na sby na vzíku. Přest, že by infrmace přístupnsti měly c nejvíce reflektvat specifické ptřeby jedntlivých sb či pstihvat různrdé služby cestvníh ruchu, měly by ve své základní pdbě být jednduché a tedy přehledné a srzumitelné. Zde mají nepstradatelnu rli knvenční symbly/piktgramy, videa, ftgrafie ( jejich vhdnsti s hledem na pravidla přístupných webu pjednává kapitla 6). Nestačí však mezvat infrmace puze na symbly. Infrmace přístupnsti by pdbně jak statní infrmace nabídce cestvníh ruchu měly být pskytvány bezplatně. Kvalitní infrmační systém (s infrmacemi přístupnsti) je významným nástrjem k slvení a přesvědčení ptenciálních turistů z řad sb s mezením. Puze vysce důvěryhdný infrmační systém však může být pr cílvu skupinu přínsem. Bude-li přístupný infrmační systém funkční vůči
svým základním cílvým skupinám (sby s mezením), bude prspěšný pr všechny další cílvé skupiny (pr khkli). Ať už dané zařízení neb služba je či není přístupná sbám s daným typem mezení, neměl by je IS ignrvat, tj. měl by infrmace zařízení zpřístupnit i tét skupině ptenciálních zákazníků. Čím větší mezení, tím více infrmací přístupnsti je pžadván. 17 Čím více infrmací je k dispzici, tím lepší závěry (rzhdnutí) mhu být učiněny.
5. HODNOCENÍ PŘÍSTUPNOSTI TURISTICKÉ INFRASTRUKTURY Tat kapitla se zabývá pdrbněji infrmacemi přístupnsti. Jejím cílem je pskytnut přehled přístupů pužívaných k hdncení přístupnsti v cestvním ruchu a pkusit se nastínit jejich výhdy či úskalí. Hdncení přístupnsti turistických zařízení je jednu ze základních blastí přístupnéh cestvníh ruchu. Představuje v pdstatě hdncení jaksti služeb ve vztahu ke specifickým ptřebám cílvé skupiny. Pdle dhadů je přístupnst (a tím pádem také infrmace přístupnsti) nutnstí pr 10 % ppulace, pžadavkem (ptřebu) pr 40 % a phdlím (známku kvality) pr 100 % ppulace. [ENAT, www.accessibleturism.rg] 18 Infrmace přístupnsti usnadňují sbám s mezením (zejména zdravtním) rzhdvání a zvyšují tedy jejich pptávku p službách cestvníh ruchu. Sučasně přispívají k rzšiřvání nabídky služeb cestvníh ruchu, když pdnikatelé přizpůsbují své služby ptřebám a pžadavkům zákazníků. Základním prblémem a d určité míry tedy i překážku rzvje přístupnéh cestvníh ruchu je nejedntnst kritérií přístupnsti a systémů jejich hdncení. Na nárdní ani mezinárdní úrvni neexistuje ucelená metdika hdncení bezbariérvsti a jedntnéh pdávání infrmací přístupnsti s ppisem detailů pr jedntlivá mezení, která by umžnila bjektivní rzhdvání zákazníků při výběru služeb a aktivit bez rizika, že zakupená služba pr ně bude nevhdná neb nepužitelná. Existuje však řada reginálních (lkálních) příkladů, ze kterých jsme při zpracvání tét kapitly čerpali. Jedná se zejména vlastní zkušensti nabyté při hdncení přístupnsti v Těšínských Beskydech v rámci budvání IS Jedemetaky.cz (prjekt Beskydy pr všechny). Hdntné infrmace nám pskytla rvněž Analýza infrmačních systémů k bezbariérvému cestvání, níž pjednává kapitla 3. Naším cílem není určit jediný správný pstup a systém hdncení přístupnsti, ale shrnut širké spektrum infrmací (přístupů) a zprstředkvat vlastní zkušensti s tut prblematiku. Vlba knkrétní pdby systémů hdncení a jejich parametrů závisí ve značné míře na knkrétních pdmínkách realizace. C hdntit (služby cestvníh ruchu) Cestvní ruch t je dprava, primární turistické atraktivity (turistické cíle, sprtvní a kulturní zařízení, histrické pamětihdnsti) a sekundární turistická infrastruktura (ubytvací a stravvací zařízení, infrmační služby, prdej upmínkvých předmětů a další dplňkvé služby). V ptimálním případě by hdncení přístupnsti měl zahrnvat všechny prvky cestvníh ruchu a IS by pak měl umžňvat sestavení individuálníh prgramu pdle specifických mezení návštěvníka (např. cesta/dprava z výchzíh místa d cílvé destinace, ubytvání a stravvání, přístupné primární atraktivity). Ve veřejné dpravě jsu stále častěji prvzvány bezbariérvé dpravní linky (zejména nízkpdlažní spje neb spje vybavené plšinu). Hdncení by se měl zaměřit na linky, které již jejich prvzvatel deklaruje jak přístupné. Infrmační systém by tedy měl bsahvat infrmace spjené s dpravním spjením ke knkrétnímu cíli např. ve frmě ppisu mžných druhů, linek včetně dkazu na prvzvatele dpravy. Infrmace by měly bsahvat i ppis bariér na dpravní cestě (např. infrmace výšce nástupiště apd.).
Infrmace přístupnsti individuální dpravy se týkají zejména parkviště a cesty z parkviště d bjektu. Hdncení přístupnsti primárních turistických cílů bývá krajvu blastí IS (viz kapitla 3). Důvdem může být velká různrdst turistických cílů. Mžným vysvětlením je také nízká míra bezbariérvsti cílů a tudíž mylná dmněnka neefektivnsti mapvání reginu. V IS převažují prezentace přístupných turistických atraktivit (např. turistická stezka pr sby s pstižením zraku, vyhlídka přístupná pr sby na vzíku). Hdncení přístupnsti se v praxi zaměřuje hlavně na htely a restaurace resp. na ubytvací a stravvací zařízení, které tvří základní prvek infrastruktury cestvníh ruchu. V evrpském či celsvětvém měřítku je prvzvána celá řada systémů hdncení přístupnsti htelů a restaurací, cž dkládá také perspektivnst přístupnéh cestvníh ruchu. 19 Tab. 4 Vybrané systémy hdncení přístupnsti ubytvacích a stravvacích zařízení ČR (Těšínské Beskydy) http://www.jedemetaky.cz/ Itálie (Jižní Tyrlsk) http://www.suthtyrlfrall.cm/ Dánsk http://www.gdadgang.dk/ Rakusk http://www.ibft.at/en/start Nrsk http://www.visitsl.cm/en/?x=1 Švédsk http://www.equality.se/ V uvedených IS lze hledat inspiraci jak přístupnst hdntit. Zaměřují se na přístupnst z hlediska sb se zdravtním pstižením, cž je lgické, jelikž se jedná skupinu s největšími nárky na přístupnst. Je-li zařízení přístupné pr sby se zdravtním pstižením, bude s velku pravděpdbnstí přístupné také statním skupinám sb s mezením. Jak hdntit (způsby hdncení přístupnsti) Základem systému hdncení jsu dílčí kritéria přístupnsti (šířka dveří, existence výtahu apd.), jejichž správné určení s hledem na ptřeby cílvých skupin je pr kvalitu a infrmační hdntu systému klíčvé. Hdntící systém však zpravidla zahrnuje i celkvé hdncení v pdbě různých značek přístupnsti, úrvní přístupnstí apd. Jejich nejedntnst - každý regin pužívá jinu značku/lg přístupnsti (viz br. 5), způsbuje netransparentnst - málkd ví, c takvá značka říká.
Obr. 6 Ukázka piktgramů pužívaných v rámci přístupnéh cestvníh ruchu v Evrpě 20 Zdrj: knference Cestvní ruch pr všechny, Valladlid, Španělsk, 2010 Na základě zkušenstí s návrhem a využíváním systému hdncení v rámci prjektu Beskydy pr všechny (www.jedemetaky.cz) a průzkumu zahraničních IS lze říci, že struktura systémů hdncení se skládá ze dvu hlavních prvků: 1) způsb hdncení na úrvni dílčíh kritéria 2) způsb hdncení na úrvni dílčích skupin kritérií a celkvéh vyhdncení přístupnsti Oba tyt prvky mhu být zalženy na binárním hdncení ANO/NE či na hdncení na určité škále (např. výbrná přístupnst - dbrá přístupnst - uspkjivá přístupnst - mezená přístupnst - puze s asistencí - nepřístupn). Binární hdncení představuje základní jednduchu infrmaci, kdežt hdncení ve frmě určité stupnice či škály pskytuje ddatečné mžnsti využití takvýcht infrmací. Binární hdncení je jednduché pr uživatele, hdntitele a nedchází k žádným zkreslením. Oprti hdncení na škále, však neumžňuje plně využít ptenciál efektů hdncení. Tab. 5 Struktura systémů hdncení přístupnsti Způsb Pstup Výsledek Dílčí kritérium Binární hdncení Byly naplněny beze zbytku pžadavky kritéria? Splnění/nesplnění dílčíh kritéria Stupnice/škála/bdy D jaké míry byly naplněny pžadavky kritéria? Míra splnění dílčíh kritéria Celkvé hdncení, hdncení dílčích celků Binární hdncení Stupnice/škála/bdy Dsahují dílčí kritéria pžadvané úrvně? Přepčet plnění dílčích kritérií na celkvé hdncení. Objekt je/není přístupný Míra přístupnsti bjektu Binární hdncení dílčích kritérií + celkvé hdncení pmcí stupnice První skupina zahrnuje systémy zalžené na binárním hdncení dílčích kritérií (ANO/NE) a celkvém hdncení pmcí určité stupnice.
Příkladem tht způsbu hdncení může být IS Jedemetaky.cz, který vznikl v rámci prjektu Beskydy pr všechny. Škálu/stupnici ve výše ppisvaném smyslu zde představují bdy - viz tabulka č. 6. Tab. 6 Ukázka systému hdncení IS Jedemetaky.cz Kritérium Binární hdncení Bdvé hdncení A. Přístup k bjektu A. 1 Parkvání je třeba získat min. 6 z 9 mžných bdů A.1.1 Mžnst parkvání u bjektu splňuje/nesplňuje pkud splňuje: 3 bdy A.1.2 Pvrch parkviště splňuje/nesplňuje 3 bdy 21 A.1.3 Parkvací míst pr ZTP splňuje/nesplňuje 2 bdy A.1.4 Osvětlení parkviště splňuje/nesplňuje 1 bd... více na http://www.jedemetaky.cz/cz/bezbarier/certifikace/certif_nline/index.php) Binární hdncení dílčích kritérií (an/ne) přináší jednznačné infrmace přístupnsti. Z tht phledu zde není prstr pr subjektivní zkreslení hdncení. Úskalím je správné nastavení dílčích kritérií a jejich přepčtu na bdy, tak aby celkvé hdncení nebyl zkreslen. V systému bdvání jedntlivých kritérií může dcházet k nahrazení nezískaných bdů v důležitém kritériu bdy získanými z méně pdstatných kritérií apd. (splnění 3 jednbdvých kritérií nahradí nesplnění jednh tříbdvéh kritéria). Hdncení v rámci dílčích kritérií na stupnici + celkvé hdncení pmcí stupnice Při hdncení v rámci dílčích kritérií i celkvéh hdncení se pužívá určitá škála (bdvá, slvní apd.). Tent systém uplatňuje např. prtál Jižní Tyrlsk pr všechny. Tab. 7 Ukázka systému hdncení IS Jižní Tyrlsk pr všechny Přístupnst Výbrná Dbrá Uspkjivá Omezená Parkviště Puze s asistencí Nepřístupn Pdlahvá krytina, asfaltvý neb betnvý pvrch Pevná půda, rvné vydláždění neb desky Drbný štěrk Štěrk, nervné dlaždiče, tráva, kstky Vlný štěrk Vzdálenst d vchdu < 50 m více viz na: http://www.suthtyrlfrall.cm Pzn.: Jedná se údaje z hdntícíh systému uplatňvanéh v jižním Tyrlsku, ve vztahu k naší legislativě jsu takt stanvené parametry přístupnsti nedstatečné (naše parametry jsu přísnější). Rizikem tht systému je mžnst subjektivníh zkreslení hdncení v rámci dílčích kritérií (ve výše uvedeném příkladu mezen pdmínkami pr stanvení jedntlivých stupňů na škále přístupnsti).
Výhdu je, že pskytuje u dílčích kritérií (zejména klíčvých) infrmaci míře přístupnsti a značuje tak např. vybrané bjekty jak přístupné s asistencí, zatímc při hdncení binárním by tyt bjekty byly vyhdnceny jak nepřístupné. Takvýt systém bude v knečném důsledku lepší než systém binárníh hdncení dílčích kritérií, který sice také umžňuje stanvení úrvně přístupnsti, ale puze ve vztahu k celkvému hdncení, kde se mhu vlivy dílčích kritérií vzájemně překrývat. Např. v rámci binárníh systému v klíčvém kritériu pvrch přístupvéh chdníku může být drbný štěrk vyhdncen jak nesplnění, zatímc systém pracující se stupnicí může stejný stav zařadit d kategrie přístupný s asistencí. Binární hdncení dílčích kritérií + binární hdncení celku 22 Zalžen na splnění vybraných dílčích kritérií. Jak přístupné je značen zařízení, které splní všechna určená dílčí kritéria. Tab. 8 Ukázka systému hdncení dánskéh IS Gd adgang (dbrý přístup) Vyhdncení přístupnsti: (i) vzíčkáři (i) sby s mezenu schpnsti phybu (OK) sby s pstižením zraku (OK) sby s pstižením sluchu (i) sby s astmatem/alergií (i) sby s mentálním pstižením (OK) sby s prblémy při čtení Infrmace přístupnsti Parkvání, becně Pčet parkvacích míst pr sby se zdravtním pstižením: 3 místa Celkvý pčet parkvacích míst: 420 míst Parkvání pr sby značení se zdravtním pstižením, Vdrvné značení parkvacích míst pr pstižené: An Zřetelná grafika: An... více na www.gdadgang.dk D tht typu hdncení (tj. celkvá přístupnst an/ne + detailní infrmace plnění jedntlivých kritérií) patří také IS www.ibft.at, www.visitsl.cm, www.equality.se a další. Takvýt systém pskytuje jednznačnu infrmaci jak na úrvni dílčích kritérií, tak celkvéh hdncení a nedchází k žádným subjektivním vlivům ani zkreslením. Prblémem je zde skutečnst, že sbám, které nepžadují plnu přístupnst, nepskytuje jedntnu stručnu infrmaci (např. přístupn pr vzíčkáře s asistencí) a tit uživatelé si musí infrmace vyhdntit sami na základě pdrbných parametrů bjektu. Individuální hdncení Krmě výše uvedených způsbů hdncení, pracují některé infrmační systémy se základními infrmacemi přístupnsti bjektů bez jejich vyhdncení (např. na www.eurpefrall.cm, kde u bjektu jsu uvedeny rzměry, materiály pvrchů apd.) a na uživateli je, aby si sám vyhdntil, zda daný bjekt je pr něj přístupný. Předpkladem fungvání tht systému je dstatek detailních a splehlivých infrmací. Zastánců individuálníh hdncení přibývá, nebť specifické ptřeby sb se stejným typem dlišení mhu být natlik dlišené, že ani sebelepší systém hdncení je nemůže pstihnut všechny. Nevýhdu je, že je uživatel v tmt případě chuzen suhrnnu infrmaci k přístupnsti a musí pracně zkumat dílčí kritéria, cž sebu přináší rizik, že některu infrmaci přehlédne neb také není
schpen určit ptřebnu úrveň přístupnsti (např. neví zda pdélné či bční naklnění chdníku/rampy, které je v systému uveden v % apd. mu vyhvuje). Tab. 9 Výhdy a nevýhdy jedntlivých způsbů hdncení přístupnsti Hdncení dílčích kritérií Hdncení (dílčíh) celku Výhdy a nevýhdy (+) Jednduché vyhdncení dílčích kritérií i celkvéh hdncení na straně sb s mezením, hdntitelů i prvzvatelů zařízení. ANO / NE ANO / NE (-) Omezená infrmační hdnta suhrnnéh hdncení - nepskytuje suhrnnu infrmaci mezené přístupnsti (např. přístupn pr vzíčkáře s asistencí apd.). 23 (-) Negativní marketingvá infrmace bjektů, které nesplňují celkvu přístupnst, mezuje jejich chtu zařazení d systému a pstupnéh zvyšvání přístupnsti. (+) Jednduché vyhdncení dílčích kritérií na straně sb s mezením, hdntitelů i prvzvatelů zařízení. (-) Rizik zkreslení celkvéh hdncení způsbené přepčtem dílčích kritérií na celkvu stupnici. ANO / NE ANO... NE (+) Mžnst stanvit žebříčky přístupnsti. Prvzvatelé usilují nejen dsažení limitní úrvně ale maximum. () Omezená infrmační hdnta suhrnnéh hdncení - zejm. z důvdu binárníh hdncení u klíčvých kritérií, např. štěrkvá stezka vyhdncena jak nepřístupná již na úrvni dílčích kritérií může být přístupná pr sby s menším mezením. (+) Marketingvá infrmace nedrazuje prvzvatele bjektů d zařazení d systému. (-) Vyská nárčnst definvání dílčích kritérií. Rizik zkreslení při nedstatečném vymezení jedntlivých stupňů. () Menší rizik zkreslení způsbené přepčtem dílčích kritérií na celkvu stupnici, za předpkladu, že u dílčích kritérií i celkvéh hdncení se pužije stejná stupnice. ANO... NE ANO... NE (+) Mžnst stanvit žebříčky přístupnsti. Prvzvatelé usilují nejen dsažení limitní úrvně ale maximum. (+) Plná infrmační hdnta suhrnnéh hdncení - bjekty přístupné puze s asistencí jsu prezentvány jak bjekty vyžadující asistencí apd. (+) Marketingvá infrmace nedrazuje prvzvatele bjektů d zařazení d systému. Pzn. (ANO/NE - binární hdncení, ANO... NE - hdncení na stupnici/škále) Lze říci, že systémy hdncení zalžené na stupnicích přinášejí prti binárnímu vyhdncení ddatečnu infrmaci stupni přístupnsti a zvyšují tak infrmační hdntu pr uživatele, chtu hdncených zapjit se d hdncení. Pr vybudvání systému hdncení, vlastní databáze infrmací bjektech je vhdnější shrmažďvat a uchvávat infrmace rzměrech, sklnech, pvrších jedntlivých hlavních částí stavby, která je pak pdrbena hdncení. Infrmační systém pak na tat data aplikuje filtr v pdbě systému hdncení. Tent způsb umžňuje phlížet na základní data prstřednictvím různých filtrů (systémů hdncení), mdifikvat
systém hdncení, aniž by t vyžadval shrmažďvání ddatečných infrmací d prvzvatelů apd. Nevýhdu je pměrně vyská nárčnst na sběr dat v terénu (jak časvě tak i s hledem na kvalifikaci a přístup sb v terénu). Z phledu technickéh řešení je samzřejmým pžadavkem mžnst libvlné definice a změny hdntících kritérií, jejich typů, skupin, vah, minimálních úrvní přístupnsti apd. Obr. 7 Filtrvání (hdncení) infrmací Infrmace bjektu např. šířka dveří: 95 cm Systém hdncení Kritérium: min. šířka dveří Hdnta: <80 cm = nepřístupné, 80-90 cm přístupné, >90 cm výbrná přístupnst Vazba kritéria na nadřazeném celku: bdy/prcenta Typ kritéria: klíčvé, musí být splněn vždy / pmcné, bdy navíc 24 C hdntit (kritéria přístupnsti) Vedle vlby způsbu hdncení tvří základ systému hdncení věcná pdstata dílčích kritérií přístupnsti. Vzhledem k rzsahu tht materiálu se zde nezabýváme pdrbně jedntlivými dílčími kritérii bezbariérvsti, ale snažíme se pskytnut určitý stručný suhrn infrmací a zdrjů inspirace. Je zřejmé, že kritéria hdncení resp. přístupnst by měla dpvídat minimálně záknným pžadavkům. V ČR představuje klíčvu nrmu vyhláška č. 398/2009 Sb., becných pžadavcích zabezpečujících bezbariérvé užívání staveb. Tat vyhláška stanví pžadavky na stavby a jejich části s cílem zajistit jejich přístupnst pr sby s phybvým, zrakvým, sluchvým či mentálním pstižením, sby pkrčiléh věku, těhtné ženy, sby dprvázející dítě v kčárku neb dítě d tří let - suhrnně značvané jak sby s mezenu schpnstí phybu a rientace. Vyhláška je závazná při prjektvání a výstavbě nvých veřejně přístupných bjektů, při změnách staveb a při změnách užívání staveb se její ustanvení pužijí přiměřeně s hledem na stavebnětechnické pměry. Vyhláška upravuje pdrbně např. vstupy d budvy, bezbariérvé rampy, dveře, kna, výtahy a plšiny, hygienická zařízení a šatny, dpravní stavby (chdníky, přechdy, zastávky, atd.). Dílčí kritéria jsu stanvena v rámci dílčích (stavebních, funkčních) celků a prt je v úvdu vhdné stanvit jejich strukturu, stanvit které části musí být pvinně sučásti hdncení, které ne apd. Tab. 10 Obvyklá kritéria hdncení ubytvacích a stravvacích zařízení Parkviště Hdncená část zařízení Některá zařízení jsu vybavená vnitřními a venkvními parkvišti a z tht phledu by byl vhdné hdntit přístupnst všech parkvišť příslušných k bjektu. Min. však parkviště, které je pr ptřeby sb se zdravtním pstižením nejpřístupnější. Obvyklá hdntící kritéria vzdálenst d vstupu d bjektu pčet parkvacích míst pr ZTP velikst a značení vyhrazených míst pvrch parkviště světlení parkviště aj.