Metdická zpráva č. 7 Témata: Odbrná metdika pr praxi šklníh psychlga neb šklníh speciálníh pedagga. Škla: ZŠ Kmenskéh 6, 591 01 Žďár nad Sázavu Specialista Jmén: Beranvá Alena, Mgr. Odbrné zaměření: šklní speciální pedagg Výše úvazku: 1,0 Metdik: Metdy sběru dat: Kreň Pavel, Mgr. individuální knzultace, metdické setkání ŠSPg, písemné pdklady d dbrníka
Pdpůrný prgram pr žáky s prspěchvu neúspěšnstí ZŠ Kmenskéh 6, Žďár nad Sázavu (Mgr. Alena Beranvá) 1. POPIS PROBLÉMU Vzhledem ke specifickým pdmínkám naší škly, které jsu dány integrací žáků základní škly praktické a základní škly speciální d běžné základní škly, vzděláváme žáky se širku škálu vzdělávacích ptřeb. V důsledku t je na naší škle vyšší rizik hržení šklní neúspěšnstí než na běžných základních šklách. lehké MP 9% středně těžké MP 5% těžké MP, kmbinvané vady, autismus 6% spec.pruchy učení 16% bez SVP 31% spec.pruchy chvání 7% sciální znevýhdnění (bez dalších SVP) 16% hraniční žáci 10% Se změnu slžení žákvské ppulace v naší škle se začal zvyšvat pčet žáků, kteří se ptýkají s výukvými prblémy. V 81% se jedná žáky 2. stupně ZŠ. Zpravidla selhávají v dmácí přípravě, neplní šklní pvinnsti, nejsu schpni zvládnut prbírané učiv v celém rzsahu, nejsu mtivváni ke šklní práci, vedení rdičů je nedůsledné, rdiče nekmunikují s vyučujícími, nevytváří vhdné pdmínky pr dmácí přípravu. Jejich klasifikace v klasifikačních bdbích klísá mezi stupni 4 až 5. Obecně zvyšující se pčet neprspívajících žáků především na 2. stupni ZŠ vytváří atmsféru, kdy je mezi žáky za nrmu pvažván neplnění šklních pvinnstí a špatné známky a je t také vrstevníky ceňván. Žáci se zájmem výuku a dbrými výsledky se dstávají na kraj vrstevnických skupin. Vedení škly přistupval k řešení těcht prblémů velmi aktivně, např. se pdařil z prjektvých finančních prstředků zřídit 2 místa asistentů pedagga k sciálně znevýhdněným dětem a také Odplední pdpůrný klub pr žáky se sciálním znevýhdněním (nabízí pmc při přípravě na vyučvání, při plnění písemných DÚ, pakvaný výklad z výuky a pakvaná mžnst splnění samstatné práce z výuky). Nastupující trend však byl nutné řešit systematicky jevil se nutné prvést analýzu cílvých skupin a jejich vzdělávacích ptřeb. Jak hlavní blast našeh zájmu se pstupně vyprfilval zlepšení kmunikace a splupráce mezi žákem, učitelem a rdičem. Prt byl TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 2
vedením škly a ŠPP splečně vypracván Pdpůrný prgram pr neprspívající žáky a ve šklním rce 2005 2006 zahájena jeh realizace. 2. PŘÍČINY ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI Šklní neúspěšnst může být zapříčiněna širku škálu prblémů d zdravtních prblémů, přes pruchy chvání, narušení vztahů v klektivu, narušení citvéh pržívání, scikulturní znevýhdnění až p dchylku v celkvé úrvni inteligence. Více tmt prblému v publikacích J.Čápa a J. Mareše (2001), Z. Heluse a kl. (1979) neb M. Vágnervé (2005). V naší škle se nejčastěji setkáváme s následujícími příčinami šklní neúspěšnsti. 2.1 Žáci s dchylku v celkvé úrvni inteligence Jedná se zpravidla žáky s pdprůměrným nadáním, tj. žáky v hraničním pásmu výknnsti v pásmu 70 79 IQ, kterých je v ppulaci zastupen cca 6,7% (kvalitativní ppis IQ skórů WISC-III viz Krejčířvá D., Bschek P., Dan J.: WISC-III- Wechslerva inteligenční škála pr děti. Testcentrum, Praha 2002.) Tyt děti mají mezenější předpklady ke zvládnutí nárků výuky, tj. šklní práce je pr ně btížnější a pr dsažení alespň minimálních úspěchů se musí dalek více snažit. Jsu vystaveny zátěži selhání, která dále snižuje sebehdncení, mtivaci a vyvlává různé branné reakce. Mezi nejvýraznější charakteristiky těcht žáků patří upřednstňvání mechanické práce a memrvání v důsledku nedstatečné úrvně myšlení, větší míru závislsti na vedení a pdpře učitele, nejistta při samstatné práci, nízká míra flexibility, únikvé reakce při nárčných úklech, chudší verbální prjev atd. Významné jsu také dlišnsti v sciálním chvání, které se prjevují infantilismem, větší závislstí na dspělých, méně regulvanu emcinalitu a v pzdějším věku pak lhstejnstí a dmítavým pstjem ke škle. Také jejich pzice ve třídě bývá btížná. Pdprůměrné děti bývají čast dmítané, existuje zvýšené rizik, že se stanu bjektem nevhdnéh chvání splužáků, neb se h samy dpustí. Šklní úspěšnst pdprůměrně nadanéh dítěte mhu dále kmplikvat nevhdným přístupem rdiče. Na jedné straně se může jednat nepřiměřenst nárků a v důsledku th přetěžvání dítěte a trvalu nespkjenst s jeh výsledky. Na druhé straně se dalek častěji setkáváme se zanedbávající rdinu, která není schpna mtivvat dítě a splupracvat se šklu (Vágnervá, 2005). 2.2 Žáci z nepdnětnéh rdinnéh prstředí Pdle Vágnervé (2005) se jedná žáky, jejichž rdiče jim v důsledku vlastníh pdprůměrnéh nadání, dsaženým nižším stupněm vzdělání a celkvé nízké úrvně vytváří nedstatečně pdnětné prstředí. Rdiče čast selhávají také ve výchvě, tj. setkáváme se s nervnměrným vývjem dvednstí zpravidla v neprspěch verbální inteligence, s netrénvanu pamětí, s nedstatečnými neb žádnými pracvními a sciálními návyky. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 3
Pkud mhu někde tit žáci vyniknut, bývá t blast zručnsti a praktických dvednstí. Sciální chvání bývá determinván dlišnými nrmami rdiny. Vzdělání není pr rdinu hdntu a šklní úspěšnst dítěte ji nezajímá, děti nejsu schpny se učit a zrganizvat si dmácí přípravu, nejsu vedeny k vytvření žádných návyků, a prt také nevyužívají svje schpnsti. Děti z nepdnětnéh prstředí bývají hůře akceptvány vrstevníky a ze strany učitelů se častěji setkávají s nízkým čekáváním. Šanci na překnání tht znevýhdnění zvyšuje kmplex pzitivních dispzic a pra člvěka, který je pr dítě důležitý zpravidla se jedná učitele (Vágnervá, 2005). 2.3 Žáci hržení sciálně nežáducími jevy Zpravidla se jedná žáky, u nichž se bjevuje nechta či neschpnst plnit pvinnsti, ztráta zájmu šklu, záškláctví, lhaní, pdvádění, experimentvání s návykvými látkami, překračvání různých splečenských nrem atd. Je tázku, c je příčina a c je pak důsledek? Naklik se tyt jevy prjevují v důsledku zanedbávající výchvy či pakvanéh selhávání ve škle atd. neb naklik stjí na prvním místě některý z těcht jevů a teprve ptm se dítě stane neúspěšným? V prstředí naší škly se setkáváme spíše s kmbinací výše uvedených příčin. 3. BĚŽNÁ ŘEŠENÍ ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI Šklní neúspěšnst s těmit btížemi bývá zpravidla řešena v první řadě pdrbnu psychlgicku a speciálně pedaggicku diagnstiku předpkladů a vzdělávacích ptřeb dítěte, která umžní nastavit vhdná patření, jak je např. individuální vzdělávací plán. Ve škle také nabízíme dílčí aktivity, jak jsu individuální knzultace či dučvání, individuální či skupinvu integrace, skupinvé vyučvání. Významné je také využití asistence pedagga pr individuálně integrvané děti s SPCH a pr sciálně znevýhdněné děti a v nepslední řadě individuální etpedické vedení dětí s SPCH či s výchvnými prblémy v rámci ŠPP. Dalším patřením je jednznačně zvýšená splupráce s rdiči zaměřená na zvýšenu stimulaci dítěte a dstatečnu dmácí přípravu a splupráce s dalšími institucemi, jak je PPP, OSPOD, DPA apd. 4. ODPŮRNÝ PROGRAM Pdpůrný prgram pr neprspívající žáky je suhrn patření nabízených cílvé skupině žáků a jejich rdičům, který se stává při akceptvání základních pravidel závazným pr všechny strany. Prgram je uktvený v knkrétním čase v rámci šklníh rku a je pr pedaggy vyučující na 2. stupni závazný. 4.1 Cíle pdpůrnéh prgramu zkvalitnit pdpru žáků s prspěchvu neúspěšnstí vzdělávaných v běžných třídách na 2. stupni zvýšit mtivaci žáků ke šklní práci zkvalitnit pdpru žáků se scikulturním znevýhdněním péči žáky cílvé skupiny systematicky dle stanvených pravidel TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 4
vytvářet záchytnu síť pr žáky hržené předčasným dchdem ze vzdělávacíh systému mezit pčet neprspívajících žáků minimalizvat pčet žáků pakujících rčník a zvýšit pčet žáků, kteří úspěšně uknčí základní vzdělání a pkračují v dalším vzdělávání 4.2 Cílvá skupina Cílvu skupinu tvří žáci 2. stupně běžných tříd s mezenými vzdělávacími mžnstmi v důsledku: pdprůměrnéh nadání, tj. žáci s hraničními intelektvými předpklady výchvy v nepdnětném rdinném prstředí hržení sciálně nežáducími jevy Přehled pdpřených žáků ukazuje následující graf: Žáci zapjení d Pdpůrnéh prgramu 250 200 150 100 50 0 12,1 15,8 16,4 18,3 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 pčet žáků 2.stupně celkem pčet žáků zapjených d PP v % 4.3 Partneři pr realizaci V následujícím přehledu je uveden výčet partnerů pdílejících se na realizaci pdpůrnéh prgramu a jejich stručná charakteristika. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 5
zpravidla: ŽÁK nízká mtivace ke vzdělávání dluhdbá, pakvaná prspěchvá neúspěšnst neplnění dmácích úklů nedůslednst v přípravě na výuku zapmínání pmůcek kázeňské přestupky zpravidla: RODIČE UČITELÉ vždy: nižší vzdělanstní úrveň rdiny nedstatečná mtivace a pdpra žáka ke vzdělávání nedůslednst kntrly dmácí přípravy nedstatečná, nepravidelná splupráce se šklu sciálně znevýhdňující rdinné prstředí jsu se žákem v pravidelném kntaktu znají žákvy vzdělávací mžnsti mají přehled úrvni vědmstí a dvednstí žáka znají příčiny jeh nedstatků při plnění šklních pvinnstí znají žákv rdinné zázemí stanvují pravidla vzdělávacíh prcesu v daném předmětu efektivně pdprují žáka, mtivují jej ke šklní práci pdpruje: ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ žáka kmunikaci s rdiči vztah žák učitel vztah žák třídní učitel pedaggy přístup, metdy práce 4. 4 Průběh pdpůrnéh prgramu Pdpůrný prgram je realizván ve dvu fázích. První fází bychm mhli nazvat bdbí prvníh plletí šklníh rku, kdy je žákům neprspívajícím a žákům, jejichž klasifikace se phybuje mezi stupni 4-5 nabízena individualizvaná péče bez frmálníh uktvení. V první fázi učitelé využívají většiny ppsaných metd a frem práce (viz 4.5.). Druhá fáze prgramu nastává teprve, když tat patření selžu a žák je hdncen v prvním plletí nedstatečnu neb je hdncen dstatečnu a jeh vyučující vyhdntí další vývj jeh výknů jak rizikvý. P uzavření plletní klasifikace navrhnu třídní učitelé ve splupráci s vyučujícími jedntlivých předmětů vedení škly žáky d pdpůrnéh prgramu. Jeden žák může mít více TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 6
pdpůrných plánů. Třídní učitel zajišťuje sezvání všech zainteresvaných ke splečné úvdní schůzce, kde jsu rdiče a žáci s prgramem seznámeni a djde k uzavření Smluvy realizaci pdpůrnéh prgramu (viz 4.6.). Na knci druhé fáze, tj. p uzavření klasifikace na závěr šklníh rku je vyhdncena efektivita prgramu. 4.5 Frmy a metdy práce Pr úspěšnst Pdpůrnéh prgramu jsu pdstatné především frmy a metdy práce využívané učitelem, ke kterým patří zejména: pdpůrný studijní plán, tj. stanvení přiměřenéh bsahu učiva učitel stanvuje bsah učiva určený k svjení v rzsahu, který dpvídá žákvým vzdělávacím mžnstem (intelektvým i sciálním). Dchází k eliminaci k základnímu učivu, tj. vyučující vybere z učiva t nejzákladnější a sdělí žákvi, c za učiv, neb jaké příklady budu dpvídat hdncení dstatečnu V pdstatě se zaměříme na příklady a cvičení nejnižší nárčnsti, učivu nrmálníh rzsahu žák běžně slyší v hdině, pracuje se třídu, ale učitel mu pak v sešitě či učebnici značí puze učiv pstačující na hdncení dstatečnu. Z tht učiva dává úkly s jasným termínem devzdání (ne mc dluhé lhůty), s jasnu infrmací c je pvažván za splněný úkl. Dané učiv pakvaně v pdpůrném klubu učitel s žákem prcvičuje, trénuje na písemné práce, píše pravné pkusy atd. Nutné je také v pdpůrném plánu sdělit c minimálně d žáka učitel pžaduje za pmůcky (nezatěžvat mnha sešity d jednh předmětu apd.). zadávání pravidelných úklů vycházejících ze stanvenéh bsahu učiva, tj. pdpůrnéh plánu zadání práce pr dmácí přípravu - dílčí úkly dpvídající žákvým vzdělávacím mžnstem, mžnst plnit zadané úkly ve šklním pdpůrném klubu za asistence pedagga užívání pdpůrných aktivit známení písemné práce, stanvení termínu zkušení z knkrétníh učiva, umžnění pakvanéh pravnéh pkusu pužívání pdpůrných pmůcek při samstatné práci přehledy, tabulky, kalkulačky, nákresy, sy aj. dle charakteru předmětu, které pmhu žákvi lépe se rientvat v učivu individuální práce se žákem v rámci individuálních knzultací i v rámci vyučvací hdiny pmc žákvi dstranit výrazné mezery v učivu, pdpra při výuce při výkladu nvéh učiva vedení písemných záznamů průběhu pdpůrnéh prgramu zadání úklu, termín splnění, splnil/nesplnil pskytvání pravidelných infrmací průběhu pdpůrnéh prgramu rdičům, speciálnímu pedaggvi ŠPP a vedení škly infrmace přístupu žáka k plnění pvinnstí v časvém sledu knzultační hdiny, kdy si učitel zve žáka na knkrétní termín v případě, že žák ptřebuje pakvaně vysvětlit prbírané učiv, učitel prstřednictvím žákvské knížky neb telefnicky zve rdiče sučasně se žákem, aby je infrmval pravidlech práce, aby se s rdiči dhdl, jak mhu své dítě pdpřit šklní pdpůrný klub jeh činnst je zajišťvána vyučujícími předmětů český jazyk, anglický jazyk, matematika a fyzika dle stanvenéh rzvrhu před a p vyučvání (tj. nultu a sedmu vyučvací hdinu); statní předměty nejsu zaktveny v rzvrhu a prbíhají frmu individuálních TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 7
knzultací; šklní pdpůrný klub je realizván ve stálé učebně k tmu vyhrazené; žák, zapjený d prgramu, je vyzván k návštěvě šklníh pdpůrnéh klubu na knkrétní hdinu a den v kamžiku, kdy: nepchpil nvé učiv ve vyučvací hdině ptřebuje učiv pakvaně prcvičit nesplnil zadaný individuální úkl pdpůrnéh prgramu prvádí pravu samstatné práce, testu prvádí pravný pkus samstatné práce pakvaně nesplnil dmácí úkl neb je p delší absenci ve škle Pr Pdpůrný prgram je stanvena následující frmální pdba. Učitel vypracuje přehled úklů (plán) vycházejících z běžnéh učiva na bdbí maximálně 14 dnů se stanvením zcela knkrétních výstupů a termínů jejich splnění. Vzhledem k tmu, že se u neprspívajícíh žáka jedná pměrně dluhý časvý úsek, musí učitel plánu s dítětem pravidelně hvřit, připmínat termíny apd. První plány jsu předávány rdičům při sbním jednání, plány následné pak jsu vkládány d žákvské knížky, kde si je rdič vyhledá, neb mu jsu předávány jiným, předem stanveným způsbem. 4.6 Frmální uktvení prgramu smluva realizaci Důležitým kamžikem je seznámení rdičů s pdpůrným prgramem, kdy jsu k jednání d škly pzváni rdiče splečně s žákem. Zárveň jsu přítmni všichni vyučující předmětů, ve kterých se prspěch žáka jeví jak neuspkjivý, třídní učitel, vedení škly, výchvný pradce, případně speciální pedagg. Sezvání všech zainteresvaných zajišťuje třídní učitel. Na jednání prbíhá světa rdičů (tedy jsu seznámeni s tím, jak využívat knzultační hdiny a šklní pdpůrný klub, jaká jsu pravidla pr návštěvy šklníh pdpůrnéh klubu, c škla pskytuje apd.). Jedntliví učitelé dále na setkání jasně definují své pžadavky na žáka (dpvídající jeh vzdělávacím mžnstem) i na rdiče. Ke svým mžnstem se vyjádří rdiče, stejně tak se vyjádří ke svým mžnstem žák. Cílem jednání je uzavření kntraktu smluvy (přílha č. 1), který je nezbytnu pdmínku pskytvání Pdpůrnéh prgramu pr neprspívající žáky a ve které jsu knkrétně stanveny: smluvní strany (žák, učitel, rdiče) pvinnsti smluvních stran a sankce při neddržení pdmínek důvdy pr vypvězení smluvy ze strany škly Smluva mezi zúčastněnými stranami není uzavřena zpravidla prt, že se na schůzku nedstaví rdiče. Je-li t z důvdu nezájmu rdičů, ale žák zájem prjeví, prbíhá realizace pdpůrnéh prgramu na základě ústní dhdy učitele a žáka. 4.7 Rle šklníh speciálníh pedagga TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 8
Šklní speciální pedagg zpravidla v prgramu půsbí jak pdpra pr všechny zúčastněné partnery. Zaměřuje se zejména na tyt činnsti: metdické vedení učitelů z hlediska frem a metd práce se žákem s SVP, pdpra při řešení výchvných prblémů individuální práce se žáky zapjenými d prjektu, zaměřená zejména na zvýšení mtivace ke šklní práci úpravu denníh režimu a nácviku dvednstí nutných k rganizaci dmácí přípravy vytváření reálnéh náhledu na vlastní vzdělávací mžnsti a pskytvání zpětné vazby nácvik žáducí kmunikace s učiteli a rdiči pdpra při pakvání učiva a dhled nad ddržváním smluvních pdmínek pdpra při zvládání prjevů nežáducíh chvání kmunikace s rdiči, pskytvání knzultací učebních stylech, fázích učení, pdpře žáka v dmácím prstředí atd. knzultace s vedením škly průběhu pdpůrnéh prgramu, návrhy systémvých změn apd. 5. EFEKTIVITA PROGRAMU Je jasné, že ne vždy se daří pdmínky pdpůrnéh prgramu naplnit, prt má škla stanven pstup při jeh selhávání. Každý pedaggický pracvník nejprve půsbí v rámci svých kmpetencí a nepřenáší je na partnery dříve, než je t nezbytně nutné. Při selhávání prgramu kmunikuje učitel předmětu nejprve s rdiči žáka, až při pakvaném selhávání kmunikace infrmuje třídníh učitele, který se pkusí sjednat prkazatelným způsbem nápravu. V případě neúspěchu splupracuje učitel se speciálním pedaggem a výchvnými pradci ŠPP, ppř. s vedením škly. Pkud je nedstatečný prspěch žáka zárveň spjen s prblémvým chváním, slví učitel ŠPP ihned (speciální pedagg se pkusí řešit chvání již d pčátku). Realizvané změny, jak například vedení šklníh pdpůrnéh klubu samtnými vyučujícími hlavních předmětů míst půvdně zamýšlených asistentů pedagga výrazně zvýšil efektivitu prgramu. Významným předpkladem úspěšnsti je ddržvání stanvených pstupů a využívání ppsaných frem a metd práce. P svjení nárčnějšíh způsbu práce pedaggickým sbrem a při dstatečném zainteresvání rdičů prgram velmi výrazně pmáhá při mezení pčtu neprspívajících žáků a škla s ním má za něklik let jeh využívání velice dbré zkušensti (viz 6.2). 5.1 Faktry vlivňující efektivitu mtivace - žáky zařazené d prgramu je velmi důležité výrazně mtivvat ke splnění zadaných úklů, pakvaně slvvat, přizvat partnery (rdiče, třídní učitele, členy šklníh pradenskéh pracviště, vedení škly) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 9
důslednst pdpůrný prgram vyžaduje důsledný přístup učitelů k žákvi, bez výjimek, v rámci stanvených pravidel jedntný přístup vyučujících ddržvání stanvených pravidel v blasti hdncení plnění pdpůrnéh prgramu, splupráce s rdiči, splupráce s třídními učiteli, speciálním pedaggem a vedením škly dstatečná časvá dtace individuální práce se žákem, důsledná kntrla, pakvané pkusy navázání funkční splupráce s rdiči 5.2 Ověřvání efektivity Efektivita pdpůrnéh prgramu je věřvána sledváním něklika ukazatelů: analýzu výsledků klasifikace a prvnáním klasifikace za první a druhé plletí (eventuelně mezi jedntlivými čtvrtletími) analýzu jedntlivých pdpůrných studijních plánů a splněných úklů (evidván vyučujícím) Prgram je pvažván za úspěšný, pdaří-li se dsáhnut stanvených cílů, tj. pdaří-li se žáka pdpřit tak, že djde ke zvýšení mtivace ke studiu alespň d takvé míry, že je schpen zvládnu stanvené učiv na dstatečnu. Ukázku vzrůstající úspěšnsti prgramu v minulých letech ukazuje následující graf. Úspěšnst pdpůrnéh prgramu 50 40 30 20 40 26 44 44 30 37 41 39 10 0 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 pčet pdpůrných prgramů pčet úspěšně realizvaných pdpůrných prgramů 6. ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ PODPŮRNÉHO PROGRAMU TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 10
Pdpůrný prgram pršel d svéh vzniku určitým vývjem. Největší překážku se na pčátku stal paradxně pedaggický sbr, kdy pměrně významná část pedaggickéh sbru nebyla chtna přijmut filzfii prgramu. Velmi pstupně díky pakvaným diskusím nad pdbu pdpůrnéh prgramu dšl k přijetí myšlenky většinu pedaggů. Někteří učitelé se však s prgramem nedkázali zttžnit vůbec, nepřijali ani změnu ve slžení žákvské ppulace typicku nárůstem žáků se SVP a ze škly dešli na jiná pracviště. Prgram klade vyské nárky na učitele z hlediska pedaggické práce i času, jeden učitel pskytuje pdpru průměrně 6 až 8 žákům ve šklním rce. Nejvíce je využíván v matematice, českém jazyce a fyzice. V následující tabulce je uveden přehled četnsti využívání pdpůrnéh prgramu v jedntlivých vyučvacích předmětech a sledvaných šklních rcích. Pčet pdpůrných studijních plánů dle předmětů 06/07 07/08 08/09 09/10 celkem Český jazyk 13 8 8 7 36 Anglický jazyk 3 9 5 5 22 Matematika 15 17 15 13 60 Fyzika 7 7 10 10 34 Chemie 2 3 6 6 17 40 44 44 41 169 Takt vynalžená energie vede k pstupnému snižvání pčtu prspěchvě neúspěšných žáků a tím k rstucímu pčtu úspěšných pdpůrných prgramů z pčátečních 65% (2006/2007) na stávajících 95% (2009/2010). U některých žáků vede k částečnému zvýšení mtivace ke šklní práci (pskytvaná pdpra se u části žáků stále míjí účinkem). Nejvýznamnějšími riziky tak zůstává splupráce s rdiči žáků, kdy můžeme knstatvat, že zájem rdičů nabídku škly je puze frmální. Přest narůstá pčet realizvaných pdpůrných prgramů na základě smluvy mezi všemi stranami (tj. včetně rdičů) z pčátečních 45% (2006/2007) na stávajících 68% (2009/2010), tj. klesá pčet rdičů, kteří se k pdpisu smluvy vůbec nedstavili. Vyšší aktivity rdičů se pkusíme dsáhnut zavedením jejich účasti na rdičvské skupině vedené šklním speciálním pedaggem a zaktvené ve smluvě. Přes všechny btíže, které prvází všechny zaváděné změny se prgram stal nezastupitelnu sučástí práce škly. Za úspěšnstí pdpůrnéh prgramu stjí pedaggvé škly, kteří se žákům zařazeným d prgramu intenzivně věnují a pskytují jim vysku míru pdpry, a také vedení škly, které myšlenku prgramu neúnavně prsazval. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 11
LITERATURA Čáp, J., Mareš, J.: Psychlgie pr učitele. Prtál, Praha 2001. Helus, Z., Hrabal, V., Kulič, V., Mareš, J.: Psychlgie šklní úspěšnsti žáků. SPN, Praha 1979. Krejčířvá, D., Bschek, P., Dan, J.: WISC-III - Wechslerva inteligenční škála pr děti. Testcentrum, Praha 2002. Vágnervá, M.: Psychpatlgie pr pmáhající prfese. Prtál, Praha 1999. Vágnervá, M.: Šklní pradenská psychlgie pr pedaggy. Karlinum, Praha 2005. Svbdvá, J.: Směrnice k zajištění péče neprspívající žáky (Pdpůrný prgram). ZŠ Kmenskéh 6, Žďár n.s. 2007. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 12
1. PŘÍLOHY Přílha č. 1 Ukázka smluvy realizaci Pdpůrnéh prgramu SMLOUVA O REALIZACI PODPŮRNÉHO PROGRAMU uzavřená mezi: Základní šklu Žďár nad Sázavu, Kmenskéh 6 zastupenu učiteli vyučujícími předměty, ve kterých je žák neúspěšný a žákem Základní škly Žďár nad Sázavu, Kmenskéh 6 záknnými zástupci žáka a Pvinnsti smluvních stran Pvinnsti učitele: seznámit žáka a jeh záknné zástupce s pravidly pdpůrnéh prgramu zadávat žákvi úkly vycházející ze základníh učiva, které je žák schpen vzhledem ke svým vzdělávacím mžnstem zvládat pskytvat žákvi individuální pmc v rámci stanvených knzultačních hdin neb v jiném jím určeném čase průběžně infrmvat záknné zástupce průběhu plnění pdpůrnéh prgramu TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 13
Pvinnsti žáka: plnit zadané úkly ve stanveném termínu nsit d výuky pmůcky, učenice, sešity a další šklní ptřeby dle pkynů učitele navštěvvat šklní pdpůrný klub Pvinnsti záknných zástupců žáka: důsledně kntrlvat, zda žák plní zadané úkly pdpůrnéh prgramu důsledně kntrlvat připravenst na výuku pmůcky a statní studijní materiály pdprvat žáka při dmácí přípravě pravidelně splupracvat s učitelem dle dmluvených pravidel Pdpisy smluvních stran:..... učitel žák záknný zástupce V případě pakvanéh neddržvání smluvních pdmínek tat smluva zaniká. Přílha: Pravidla realizace pdpůrnéh prgramu v jedntlivých vyučvacích předmětech TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 14