Informační technologie by měly být jedním ze zdrojů konkurenční výhody podniku! (Rozhodně by neměly být příčinou problémů!) RNDr. Martin Ohlídal, MBA Senior Business Consultant LogicaCMG 1
Co je a co není konkurenční výhoda? Negativní (neexistuje nebo nefunguje správně) Neutrální (nepřináší výhody ani problémy) Výhodný (přináší výhodu pro firmu) Interně (důsledky dovnitř firmy) -1 0 2 Externě (důsledky mimo firmu) -2 1 3 Řada společností se nenamáhá definovat, co je NEVÝHODA, kterou by měly IT/IS vyřešit. Za takové situace jen stěží mohou určit jakou VÝHODU by měly IT/IS přinést. 2
Konkurenční výhoda není vše, co nám zrovna dobře funguje. Musí být KONKURENČNÍ VÝHODA STRATEGIE KLÍČOVÉ FAKTORY ÚPĚCHU NAŠE SCHOPNOSTI = KOMPETENCE ZDROJE SPOLEČNOSTI HMOTNÉ FYZICKÉ FINANČNÍ NEHMOTNÉ TECHNOLOGIE REPUTACE KULTURA LIDSKÉ LIDSKÉ SPEC. DOVEDNOSTI A ZNALOSTI KOMUNIKACEA A SPOLUPRÁCE MOTIVACE Nenapodobitelná, Trvalá, Relevantní apřivlastnitelná [Robert M. Grant; Contemporary strategy analysis, Blackwell Publishers 1998]. 3
Bežně uváděné důvody pro nákup IT/IS IT/IS bude šetřit firmě peníze IT/IS poskytne lepší informace pro řízení IT/IS bude mít příznivý vliv na hospodářský výsledek firmy IT/IS bude znamenat konkureční výhodu pro naši společnost???????? jsou konkurenční výhodě velmi vzdáleny. 4
Příklad 1- Výrobce technických plastů pro automobilový průmysl Společnost dodávající technické a pohledové plastové díly do automobilního sektoru V oboru je vysoká míra konkurence. Podíl lidské práce významně prodražuje produkci Největší počáteční investice představují technologie, které značným tempem morálně stárnou Požadavek na efektivitu narůstá s cenovým tlakem koncových výrobců automobilů. Vyjednávací pozice je slabá proti klientům (automobilky a jejich prvo-sledoví dodavatelé) i dodavatelům (chemické koncerny, výrobci technologií, dodavatelé lisovacích nástrojů). Kde tedy najít zdroj konkurenční výhody? 5
Příklad 1- Co je zde zdrojem konkurenční výhody? Při stavbě nového provozu a pořizování technologií byl stanoven jasný cíl = informační systém v přímé vazbě na produkci. Všechna technologická zařízení (lisy) jsou svojí řídící jednotkou propojena do informačního systému. Informační systém je postaven na principech Balanced scorecard BSC. Provozní část sbírá data rovnou z provozu 6
Co je konkurenční výhoda v masové produkci tohoto typu? Kritickým parametrem je využití strojů měřitelné třeba s pomocí OEE (overall equipment efficiency) %Výkonu X % fondu strojového času X % zmetkovitosti Konkurenční výhoda vzniká tehdy, když firma na plný výkon realizuje větší % fondu strojního času než konkurence při srovnatelné nebo nižšímíře zmetkovitosti. Jak toho dosáhnout? 7
Příklad 1 Jak dosáhnout konkurenční výhody? finance zákazníci procesy zlepšování Důsledně sledovat, měřit a řídit vytížení strojů! 8
Příklad 2 Dceřinná společnost nadnárodního koncernu Využívají stejný IS jako mateřská společnost, ale na řízení výroby vyvinuli vlastní aplikaci. Přesto, že nejlépe implementovaný je finanční modul IS, jsou věci okolo finančního řízení zajišťovány mimo systém. Tento systém jim formou outsourcingu poskytuje jiná z dcer centrály. Jsou hrdí na důkladný reporting centrále, ale většinu dat pořizují mimo systém. Neoficiálně si většina manažerů stěžuje, jak jim reportování ubírá čas a síly. 9
Příklad 2 - Aplikační pokrytí potřeb firmy (výroba je zcela mimo) Využití možností IS v oblasti financí je slabé a jsou využívána dodatečná řešení Pokrytí aplikacemi je heterogenní = zvýšené nároky na integrační vazby Pokrytí nevýrobních procesů ERP systémem Řízení IS/IT Řízení jakosti 100% 80% 60% 40% Finance a controlling Údržba strojů a zařízení Nevýrobní proces Finance a controlling Řízení jakosti Údržba strojů a zařízení Prodej Skladování Nákup Hlavní používané aplikace ERP, Cognos DW, SQL, Portál, Multicash, Access, Excel Excel, Visual Basic for applications, Cognos DW, EISOD TIS, ERP ERP, HP, Cognos DW, Excel ERP ERP, Excel Řízení lidských zdrojů 20% 0% Prodej Životní prostředí BOZP EVI, Corel Draw, Excel, ERP Excel, TARGET BOZP Skladování Údržba budov ERP, Portál, Excel Řízení lidských zdrojů Excel, TARGET, Access Údržba budov Životní prostředí Nákup Řízení IS/IT Excel, Portál, speciální aplikace 10
Příklad 2 Finanční reporting o kohoutkovi a slepičce Stejná lokalita Sídlo firmy IS firma Export dat SQL Export dat MS Excel Export dat IS centrála Export dat Access 11
Co je a co není konkurenční výhoda? Negativní (neexistuje nebo nefunguje správně) Neutrální (nepřináší výhody ani problémy) Výhodný (přináší výhodu pro firmu) Interně (důsledky dovnitř firmy) -1 Příklad 2 0 2 Externě (důsledky mimo firmu) -2 1 Příklad 31 Někdo má výhodu a jiný štěstí, že nedopadl ještě hůř! PROČ??? 12
Jak hledat v IT/IS konkurenční výhodu? Toky INFORMACÍ ICT/IS Toky MATERIÁLŮ A ZBOŽÍ?ŁICT/IS Toky FINANCÍ ICT/IS Dodavatelé Dopravci Výrobci a finalisté Distributoři/ Velko obchodníci Prodejci/ Malo obchodníci Zákazníci ICT - představuje neuronovou síť firemního organismu ( někdy i zboží se dá vyrobit po drátě.) 13
Navzdory tomu IT/IS má jen okrajovou roli ve strategickém řízení firem Řada manažerů zaměňuje znalost IT/IS za znalost toho jak využít IT ve prospěch podnikání a fungování společnosti. Jen 25% manažerů jsou zkušení uživatelé IT/IS, kteří jsou schopni používat IT/IS ke zvyšování své osobní efektivity a k lepšímu řízení společnosti. Méně než 40% firem využívá svoje firemní IT/IS k získávání a zpracování interních a externích podkladů pro přípravu strategie a podnikatelského plánu. Méně než 10% společností používá IT/IS k systematickému vyhodnocování a monitorování plnění strategických cílů tak, aby tyto výsledky sloužili pro průběžnou řídící praxi jejich manažerů. 14
Jak může dobrá nervová soustava zajistit konkurenční výhodu? Přehlednost - Informace, o kterých manažer neví mu neumožňují jednat. Rychlost -Informace, které přicházejí pozdě vedou manažery ke špatným rozhodnutím. Pružnost -Informace, které jsou vnevhodné formě či struktuře ztěžují správné rozhodování avčasnou reakci. 15
Většina společností však tyto nároky na svůj systém informací neaplikuje. Nejlépe si firmy v České republice stojí v oblasti odpory svých klíčových procesů. Téměř 60% firem má systémy, které jsou koncipovány a umožňují podporovat klíčové procesy většinou provozního charakteru. Ale jen málo přes 20% firem má stanovena výkonnostní měřítka, kterými by hodnotila tyto IT/IS resp. jejich průběžnou výkonnost. Méně než 30% společností využívá IT/IS jako nástroj manažerského reportingu i v jiných než čistě finančních oblastech. Systémy shromažďují data, se kterými se nepracuje. 16
Některé důležité parametry nejsou ani sledovány ani řízeny, Jen zhruba 15% firem shromažďuje a zpracovává svá obchodní data s pomocí IT/IS tak, aby bylo možné měřit a monitorovat přímá či nepřímá měřítka spokojenosti zákazníků. Jen málo pod 40% společností je schopno komplexně řídit svoje lidské zdroje spomocí IT/IS. Jen výjimečně méně než v 5% případů monitorují firmy spomocí svých IT/IS vliv svého působení na svoje okolí a životní prostředí. přestože právě nasazení IT/IS k tomu dává jedinečnou příležitost. 17
Celkové využití IT/IS k řízení neodpovídá ani možnostem, Jak firmy využívají IT/IS k řízení klíčových aspektů podnikání Řízení otázek životního prostředí Řízení vztahů se zákazníky Komplexní řízení a měření výkonnosti firmy Řízení vztahů se zaměstnanci Vrcholové řízení společnosti Řízení lidských zdrojů Správa hmotných zdrojů Strategické a dlouhodobé plánování Řízení firemních procesů 0% 20% 40% 60% 80% 100% vůbec dokonale ani faktickým potřebám! 18
Řízení IT/IS je často neadekvátní Ve více než 70% společností není IT manažer/ředitel členem nejvyššího vedení. Méně než třetina podniků buduje své informační systémy na základě dlouhodobé strategie vycházející z celkové podnikatelské strategie. Většina podniků pojala IT/IS jako tradiční aktivum, majetek, který je: ve více než 55% společností systematicky spravován a ošetřován. pouze 30% společností věnuje trvalou pozornost rozvoji lidských zdrojů v oblasti IT pouze 20% z nich se snaží nějakým způsobem měřit svůj lidský potenciál vtéto oblasti ajeho výsledky. Ve více než 60% firem není IT/IS řízeno procesním způsobem a téměř stejné procento firem neplánuje IT ve vazbě na strategické potřeby svého podnikání. V méně než 10% firem jsou jasně definovány úrovně poskytovaných služeb ostatním vnitřním útvarům společnosti. a zcela odporuje proklamovaným záměrům při jeho pořízení 19
Řízení se neopírá o IT/IS a Do jaké míry umí firmy využívat IT/IS k řízení Jak jsou firmy schopny efektivně řídit své IT/IS? Velmi dobře 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1 Velmi špatně 0% 10% 20% 30% 40% 50% 40% 30% 20% 10% 0% a IT/IS na oplátku není řízeno! 20
LogicaCMG má pro své klienty řešení. Je IT/IS řízeno podle nejlepších praxí? MODEL EFQM IT Business Excelence Podporuje IT/IS Excelenci společnosti Informační struktura Podporuje plánování? Podporuje realizaci? Umožňuje měřit výsledky? Umožňuje zlepšovat? 21
Co dělat, aby se konkurenční výhoda s pomocí IT/IS dala uskutečnit? i. Podporovat strategické a vrcholové řízení spomocí IT/IS ii. Využívat data, která se v informačních systémech shromažďují a zpracovávají iii. Nasadit IT/IS v oblastech řízení, které mají zásadní význam (a jsou dnes přehlíženy) iv. Mít odpovídající formy a způsoby řízení firemního IT/IS 22
IT/IS není rozhodně pro kočku, ale je nezbytné vědět proč ho máme! 23
Děkuji za pozornost RNDr. Martin Ohlídal, MBA Senior Business Consultant, LogicaCMG, s.r.o. Martin.ohlidal@logicacmg.com TEL. 284020454 Mob. 603 181844 24