1. Úkol. 2. Teorie. Fyzikální základy techniky



Podobné dokumenty
STANOVENÍ POLYTROPICKÉHO EXPONENTU

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

HYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

VY_32_INOVACE_G 21 11

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Základní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PRŮMYSLOVÉ PROCESY. Přenos hybnosti III Doprava tekutin čerpadla a kompresory

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

obecné definice, princip tepelného stroje izochorický děj izobarický děj izotermní děj adiabatický děj Joule-Thomsonův koeficient

Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla, Odraz a lom světla Disperze světla

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

Metoda datových obalů DEA

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná vybraná rozdělení

HYDRODYNAMIKA A HYDRODYNAMICKÉ STROJE

Definice obecné mocniny

Termodynamika ideálního plynu

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.

4. Tvorba náhradního schématu Před provedením výpočtu sítě nutno ji nadefinovat (i v případě, že využíváme počítačový program)

Odchylka přímek

Téma 6: Indexy a diference

VŠB-TU OSTRAVA 2016/2017 KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ. Teplovodní čerpadlo. Tomáš Blejchař

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

při obrábění Ing. Petra Cihlářová Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

SIMULACE STAVOVÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

Měření na třífázovém asynchronním motoru

Předmluva. Předmluva

Vzorové příklady - 4.cvičení

Národní informační středisko pro podporu kvality

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

obecné definice, princip tepelného stroje izochorický děj izobarický děj izotermní děj adiabatický děj Joule-Thomsonův koeficient

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Kinetická teorie plynů - tlak F S F S F S. 2n V. tlak plynu. práce vykonaná při stlačení plynu o dx: celková práce vykonaná při stlačení plynu:

TERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k , atd.

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

1. Základy měření neelektrických veličin

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

PRAVDĚPODOBNOST ... m n

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

23. Mechanické vlnění

Základní vlastnosti polovodičů

čerpadla přednáška 9

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2


Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.


Příklady z finanční matematiky I

ln ln (c Na + c OH ) L = (c Na + c OH ) P (c H + c Cl ) L = (c H + c Cl ) P

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu

PaedDr. Jozef Beňuška ODRAZ A LOM SVĚTLA aneb Zákony při průchodu světla rozhraním

6. SLEDOVÁNÍ STATISTICKÉHO CHARAKTERU RADIOAKTIVNÍHO ROZPADU

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

pracovní list studenta Acidobazické rovnováhy Odměrná analýza acidobazická titrace

Metodický postup pro určení úspor primární energie

USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH

2. ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ APARÁT K ŘEŠENÍ TECHNICKÝCH PROBLÉMŮ

Přechod PN. Přechod PN - pásový diagram. Přechod PN strmý, asymetrický. kontakt přechod PN kontakt. (dotace) Rozložení příměsí. N-typ.

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava MĚŘENÍ NA TŘÍFÁZOVÉM ASYNCHRONNÍM MOTORU S KOTVOU NAKRÁTKO (AM)

Kultivační a produkční zařízení Laboratorní měřítko

HODNOTY, MĚŘENÍ STATOROVÝCH ODPORŮ

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

S k l á d á n í s i l

8.3.1 Vklady, jednoduché a složené úrokování

VÝMĚNA VZDUCHU A INTERIÉROVÁ POHODA PROSTŘEDÍ

Transkript:

Fyzikálí základy tehiky Protokol č.: Náze: Staoeí olytroikého exoetu a idikátoroého diagramu komresoru yraoáo de: 5..007 yraoali: Roma Stae, Odřej Soboda, Sabia Zoroá, Marti Smažil. Úkol Naším úkolem bylo staoit idikátoroý diagram komresoru a středí hodoty olytroikého koefiietu ři komresi a ři exazi. Komresor byl ásledujííh arametrů: Komresor -JSK-75 Praoí odtlak (řetlak) [kpa] 00 Otáčky rotoru (kl. Hřídele) [sˉ¹] 9, ýko haího motoru [kw] 4 Průměr statoru (ále) [mm] 75 Zdih ístu [mm] 70 Počet loatek (álů) [-] Poměrá elikost škodého rostoru 0,05. Teorie Izotermiká a adiabatiká změa stau jsou určitém smyslu mezí říady, rotože u izotermiké změy se ředokládá dokoalá ýměa tela s okolím, takže ři změě stau eastáá změa teloty a u adiabatiké změy se ředokládá úlá a dokoalá izolae, která zamezí jakékoli ýměě tela s okolím. U skutečýh změ elze těhto ideálíh odmíek dosáhout, tj. telo se buď raoí láte s okolí řiádí ebo odádí. U skutečýh změ se tedy měí eje šehy tři eličiy stau (,, T), ale astáá současě sdíleí tela s okolím. U komresoru se asáá zduh o ižší telotě ež je středí telota stěy ále. Nasátý zduh se liem tela stěy ále ejdříe ohříá, takže změa robíhá za říodu tela. Během komrese telota stlačoaého zduhu řestouí středí telotu ále a telo se ak oačě stěou odádí. Odáděím tela z lyu se síží jeho koečá komresí telota od telotu, které by dosáhl, kdyby komrese robíhala adiabatiky. Teto složitý růběh změy stau látky zůsobeý eratým sdíleím tela lze ro termiké ýočty ahradit jediou ratou změou yjádřeou roií: kost. Tato změa se azýá olytroikou a je zázorěa - diagramu obeou hyerbolou. Moitel je olytroikým exoetem, jež je ětší ež exoet izotermy ( ) a zraidla meší ež exoet adiabaty ( χ). Obeě latí: <a < > χ

Polytroiký exoet eí urče oměrem měrýh teelýh kaait () a (), ož bude dokázáo dále. 0 exoetu () se ředokládá, že je růběhu změ kostatí, ož e skutečosti eí. Proto i olytroiká změa, ač se skutečým dějům ejíe řibližuje, je do určité míry ředhozím ředokladem zidealizoáa. Hodota exoetu se staoí z idikátoroého diagramu ostuem dále uedeým. Polytroikou změu stau lyu latí stejé ztahy jako ro změu adiabatikou s tím, že exoet χ je ahraze exoetem. T T,, a objemoá ) (, a tlakoá tehika ) ( tl, je dáa:, ( ), tl ebo, odkud ro zájemý ztah těhto raí latí obdobě :,, tl Polytroikou měrou teelou kaaitu () lze určit z obeé formulae měré teelé kaaity: dt dq m odle rí ěty termodyamiky latí: d dt m d du dq + + o dosazeí : dt d m + je olytroiká měrá teelá kaaita dáa roií: r rotože latí: ( ) χ r, ak ϕ χ z toho lye, že olytroiká měrá teelá kaaita () je kostatí odél elé olytroy, a roto se tato změa azýá změou ři stálé měré teelé kaaitě. Podle roie III- udáá olytroiká měrá teelá kaaita možstí teelé eergie otřebé ro ohřátí jedotkoé hmotosti lyu (m kg) o jedotku teloty ( T K), čímž se zýší jeho itří eergie () a současě se ykoá mehaiká ráe o elikosti r. Možstí sdíleého tela olytroiké změy lze obdobě určit z roie:

Q, m ( T T ) m ( T T ) χ Určeí olytroikého exoetu () Exoet () lze yhodotit z idikátoroého diagramu z logaritmoaé roie olytroy a z oměru tlakoé a objemoé ráe. Protože se hodota tohoto exoetu růběhu změy měí, lze určit okamžitou ebo středí hodotu toto exoetu (): a) Okamžitá hodota exoetu () liboolém bodu olytroy se z idikátoroého diagramu (obr.č. III-) určí ásledoě: difereiálí tar roie olytroy d kost. je ásledujíí: d d 0 d + d 0 d d d d Změa tlaku (d) ři zrůstu objemu (d) je záorá, rotože ři zětšoáí objemu tlak klesá - takže odle obr. č. III-l latí: d tgα d odkud tgα změří-li se úhel (α) tečy k olytroě daém bodě, který sírá s osou objemů (), lze z této roie yočítat okamžitou hodotu exoetů. Z obr.č. III- je atré, že souči. je subtageta a ose tlaků ( t s ). Roěž oměr / je subtageta a ose objemů (/ st.). Změří-li se elikosti subtaget (st, st) z

idikátoroého diagramu, je ro daý tlak a objem (, ) okamžitá hodota exoetu yjádřeá ztahy: St ebo S t b) Okamžitou hodotu exoetu () lze roěž určit z grafikého růběhu olytroy zázorěé e dojitýh logaritmikýh souřadiíh. Logaritmoáím roie olytroy: kost. se získá: log + log log kost. ož je roie římky dojitýh logaritmikýh souřadiíh x + y a res. y a x kde olytroiký exoet () je směrii, tj. tagetou směroého úhlu (α) log kost log tgα log Tedy yeseím - idikátoroého diagramu souřadiíh log - log lze exoet () jedoduše změřit. Pokud yeseý - diagram eí logaritmikýh souřadiíh zobrazoá římkou, jedá se o olytroikou změu s roměým exoetem ( kost.), ) středí hodotu exoetu (a) mezi děma stay lyu lze určit logaritmoáím roie olytroy ro tyto da stay (-): o logaritmoáí log log log log odkud středí hodota exoetu () je určea roií: log log log log d) středí hodotu olytroikého exoetu () lze roěž yjádřit z oměru tlakoé a objemoá ráe olytroiká změy. Difereiálí roii olytroy lze roěž zasat e taru :

d d Odkud d d je olytroiký exoet () dá oměrem tlakoé-tehiké a objemoé-absolutí ráe d t t, d,

elikost raí (t, a,) lze jedoduše změřit laimetroáím (obr.č. III-3). 3. Postu yraoáí ) Na komresoru jsme astaili řetlak a 0.3Ma ) Sustili jsme jeho čiost a tu jsme moitoroali řiojeým očítačem 3) Ze zazameaýh dat jsme určili hodoty HÚ a DÚ (horí a dolí úrati): HÚ: Ux-.5 Uy75 m t5.8s DÚ: Ux.40 Uy-75 m t9.8s 4) Zazameaá data jsme ložili do ředřiraeé tabulky tabulkoém kalkulátoru a řeočítali data a ámi ožadoaá oá data (zdihoý objem + škodý rostor; tlak + atmosfériký tlak) 5) Na základě těhto oýh dat jsme ytořili graf Idikátoroý diagram(ouze jede yklus, který jsme ybrali a základě získaýh dat HÚ a DÚ):

Idikatoroy diagram 0,70000 0,60000 0,50000 0,40000 [MPa] 0,30000 0,0000 0,0000 0,00000 0,000000 0,00000 0,004000 0,006000 0,008000 0,00000 0,0000 0,04000 0,06000 0,08000 0,00000 [m^3] 6) Na idikátoroém diagramu jsme si ybrali body ležíí a křie komrese a yočítali středí hodotu olytroikého exoetu mezi těmito body: Bod... 0.05506, 0.9 Bod... 0.0333, 0.43 Dle ztahu (log - log )/(log - log ) jsme yočítali, že středí hodota mezi těmito body je.56. 7) Na idikátoroém diagramu jsme si ybrali body ležíí a křie exaze a yočítali středí hodotu olytroikého exoetu mezi těmito body: Bod... 0.00456, 0.39 Bod... 0.00637, 0.09 Dle ztahu (log - log )/(log - log ) jsme yočítali, že středí hodota mezi těmito body je.8863. 4. Záěr Na základě lastího měřeí a zazameáí dat z komresoru jsme ygeeroali idikátoroý diagram a určili hodoty olytroikého exoetu ři komresi, kde ám jeho hodota yšla.56, a ři exazi, kde jsme dosěli k ýsledku.8863.