MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY TECHNIKY áody do cičeí rof. Ig. Bořioj Groda, DrSc. Ig. Tomáš Vítěz, Ph.D. 007

2 I. Staoeí olytroického exoetu Zadáí cičeí Metodický ýklad Určeí olytroického exoetu () Postu měřeí a yhodoceí olytroických exoetů Zadáí rotokolu... 8 II. Staoeí růtoku zduchu ýěy Zadáí cičeí Metodický ýklad Výkoost - růtok zduchu Zadáí rotokolu... III. Rozbor rocesu sušeí teelým čeradlem Zadáí cičeí Metodický ýklad Rozbor teoretické soustay s uzařeým oběhem sušícího media Laboratorí trať sušáry s TČ Zadáí rotokolu... 5 IV. Rekueračí ýměík tela Zadáí cičeí Metodický ýklad Teoretické řešeí rekueračího ýměíku Staoeí součiitele řestuu tela a straě ody Staoeí součiitele řestuu tela a straě zduchu Zadáí rotokolu... 0 V. Měřeí charakteristiky odstřediého čeradla Zadáí cičeí Metodický ýklad Teoretické řešeí Měřící trať Vyhodoceí měřeí Zadáí rotokolu... 4 VI. Chladící zařízeí Zadáí cičeí Metodický ýklad Teoretické řešeí chladícího oběhu Měřící trať chladících oběhů - zařízeí Zadáí rotokolu... 7 VII. Sezam literatury... 8 VII. Přílohy... 30

3 I. STANOVENÍ POLYTROPICKÉHO EXPONENTU 0. Zadáí cičeí - staote okamžitou a středí hodotu olytroického exoetu olytroické komrese a exaze zduchu ístoém komresoru tyu -JSK-75. Průběh komrese a exaze zduchu uedeém komresoru zjistěte exerimetálím měřeím. Současě staote olytroickou objemoou a tlakoou ráci komrese a exaze zduchu komresoru, olytroickou měrou teelou kaacitu (c ) a elikost sdíleého tela ři této olytroické změě. Vybraé zadáací odmíky - arametry: Komresor -JSK-75 Pracoí řetlak [kpa] 00 Otáčky kl. hřídele [s - ] 9, Výko hacího motoru [kw] 4,0 Průměr álce [mm] 75 Zdih ístu [mm] 70 Počet álců [-] Poměrá elikost škodého rostoru 0,05 0. Metodický ýklad - izotermická a adiabatická změa stau jsou určitém smyslu mezí říady, rotože u izotermické změy se ředokládá dokoalá ýměa tela s okolím, takže ři změě stau eastáá změa teloty a u adiabatické změy se ředokládá úlá a dokoalá isolace, která zamezí jakékoli ýměě tela s okolím. U skutečých změ elze těchto ideálích odmíek dosáhout, tj. telo se buď racoí látce s okolí řiádí ebo odádí. U skutečých změ se tedy měí eje šechy tři eličiy stau (, V, T), ale astáá současě sdíleí tela s okolím. U komresoru se asáá zduch o ižší telotě ež je středí telota stěy álce. Nasátý zduch se liem tela stěy álce ejdříe ohříá, takže změa robíhá za říodu tela. Během komrese telota stlačoaého zduchu řestouí středí telotu álce a telo se ak oačě stěou odádí. Odáděím tela z lyu se síží jeho koečá komresí telota od telotu, které by dosáhl, kdyby komrese robíhala adiabaticky. Teto složitý růběh změy stau látky zůsobeý eratým sdíleím tela lze ro termické ýočty ahradit jediou ratou změou yjádřeou roicí: V = kost. (I-) Tato změa se azýá olytroickou a je zázorěa -V diagramu obecou hyerbolou. Mocitel je olytroickým exoetem, jež je ětší ež exoet izotermy ( = ) a zraidla meší ež exoet adiabaty ( = χ). Obecě latí: < a < >χ Polytroický exoet eí urče oměrem měrých teelých kaacit (c ) a (c ), což bude dokázáo dále. 0 exoetu () se ředokládá, že je růběhu změ kostatí, což e skutečosti eí. Proto i olytroická změa, ač se skutečým dějům ejíce řibližuje, je do určité míry ředchozím ředokladem zidealizoáa. Hodota exoetu se staoí z idikátoroého diagramu ostuem dále uedeým. Polytroickou změu stau lyu latí stejé ztahy jako ro změu adiabatickou s tím, že exoet χ je ahraze exoetem.

4 V V =, V V =, V V T T = = (I-) a objemoá-absolutí (A, ) a tlakoá-techická (A t, ) je dáa: =, V A [J] (I-3) ( ), t A = [J] (I-4) ebo =, V A [J] odkud ro zájemý ztah těchto rací latí obdobě:,, t A A = [J] (I-5) Polytroickou měrou teelou kaacitu (c ) lze určit z obecé formulace měré teelé kaacity: dt dq m c = (I-6) Podle rí ěty termodyamiky latí: dv dt c m da du dq + = + = o dosazeí do I-6 bude: dt dv m c c + = (I-7) Z difereciálího taru staoé roice lze yjádřit čle: dt dv : T r m V = dt r m d V dv = + odkud r m dv d V dt dv = + (I-8) Druhý čle záorky roice III-8 lze yjádřit s difereciálího taru olytroy: V dv d = dv d V = (I-9)

5 o dosazeí do I-8 bude: dv m r = (I-0) dt a o dosazeí I-0 do I-7 je olytroická měrá teelá kaacita dáa roicí: r c = c (I-) Protože latí: r = c χ ak ( ) χ χ c = c + c = c + = c χ + χ = c = c = ϕ c χ = (I-) Z roice I- lye, že olytroická měrá teelá kaacita (c ) je kostatí odél celé olytroy, a roto se tato změa azýá změou ři stálé měré teelé kaacitě. Podle roice I- udáá olytroická měrá teelá kaacita možstí teelé eergie otřebé ro ohřátí jedotkoé hmotosti lyu (m = kg) o jedotku teloty ( T = K), čímž se zýší jeho itří eergie (c) a současě se ykoá r mechaická ráce o elikosti. Možstí sdíleého tela olytroické změy lze obdobě určit z roice χ Q, = m c ( T T ) = m c ( T T ) (I-3) Poměr získaé ráce (A, ) a řiedeého tela Q, ) olytroické změy je dá: A Q,, m r ( T T ) = (I-4) χ m c ( T T ) o dosazeí: r c ( χ ) A Q,, = latí: χ χ = ebo Q, = A, [J] (I-5) χ χ Tato roice latí ro šechy změy stau četě mezí izotermické a adiabatické změy. Po dosazeí odoídající hodoty exoetu má roice tar: a) izotermická změa - = Q, = A,, b) adiabatická změa - = χ Q, = 0, což otrzuje ýchozí odmíku adiabatického děje, c) olytroická změa < < χ 0 < Q, < A, - tedy tato změa leží mezi ředešlými děma. 0. Určeí olytroického exoetu () - exoet () lze yhodotit z idikátoroého diagramu z logaritmoaé roice olytroy a z oměru tlakoé a objemoé ráce. Protože se hodota tohoto

6 exoetu růběhu změy měí, lze určit okamžitou ebo středí hodotu toto exoetu (): a) Okamžitá hodota exoetu () liboolém bodu olytroy se z idikátoroého diagramu (obr.č. I-) určí ásledoě: - difereciálí tar roice olytroy d V = kost. je ásledující: d V V d V V + V V d = dv d dv = V dv = 0 dv = 0 Obr. č. I- Idikátoroý diagram olytroy změa tlaku (d) ři zrůstu objemu (dv) je záorá, rotože ři zětšoáí objemu tlak klesá - takže odle obr. č. I-l latí: d = tgα = (I-6) dv V odkud V = tgα (I-7) změří-li se úhel (α) tečy k olytroě daém bodě, který sírá s osou objemů (V), lze z této roice yočítat okamžitou hodotu exoetů. Z obr.č. I- je atré, že souči. je subtageta a ose tlaků ( = s t ). Roěž oměr V/ je subtageta a ose objemů (V/ = s t.). Změří-li se elikosti subtaget (s t, s t ) z idikátoroého diagramu, je ro daý tlak a objem (, V) okamžitá hodota exoetu yjádřeá ztahy: V = ebo s t s t = (I-8)

7 b) středí hodotu exoetu (a) mezi děma stay lyu lze určit logaritmoáím roice olytroy ro tyto da stay (-): V = V o logaritmoáí: log + log V = log + log V odkud středí hodota exoetu () je určea roicí: log log log V log V = (I-0) 0. Postu měřeí a yhodoceí olytroických exoetů ) Laboratoř: a) roést měřeí cyklu ro zadaé odmíky b) kurzorem objet cyklus od HÚ do HÚ (HÚ - horí úrať) c) z moitoru odečíst U [V], U [mv], t [ms] ro HÚ a DÚ (DÚ - dolí úrať) HÚ DÚ U [V] U [mv] t [ms] ro určeí otáček ro řiřazeí os x V d) ytiskout cyklus z moitoru e) změřit říko P [W] f) z moitoru odečíst hodoty U a U ro hladkou část komresí (stay a ) a exazí (stay 3 a 4) olytroy (obr. č. III-5). Sta U [V] V [m 3 ] U [mv] [MPa] t [ms] 0,54-96,0,80,0-8,0 6,80 3 6,0 4 3,60 ro určeí komrese a exaze ) Vyhodoceí a) řiřadit osy x V b) staoit stř ro komresi ( a ) c) staoit stř ro exazi (3 a 4) d) staoit okamžitou hodotu komrese (mezi stay a ) ejméě děma zůsoby e) staoit okamžitou hodotu exaze (mezi stay 3 a 4) ejméě děma zůsoby f) ro řešeé ad d a ad e yužít x V diagramu U x U, x V diagram m 3 x MPa a tabulku dat

8 Obr. č. I-5 Pro řiřazeí os souřadé soustay [MPa] x V [m 3 ] 03. Zadáí rotokolu. Proeďte měřeí růběhu -V diagramu olytroické komrese a exaze zduchu zadaém ístoém komresoru. Staote středí a okamžitou hodotu olytroického exoetu a to jak ro komresi tak i exazi zduchu zadaém komresoru 3. Rozhoděte zda je komrese a exase zduchu komresoru olytroická se stálým ebo roměým olytroickým exoetem.

9 II. STANOVENÍ PRŮTOKU VZDUCHU VÝVĚVY 0. Zadáí cičeí - určete teoretickou a skutečou ýkoost - růtok zduchu rotačí tlakoé ýěy DVL-60 ři odtlacích 40, 45, 50, 55 a 60 kpa. Vybraé zadáací odmíky - arametry: Výěa DVL-60 Štítkoá ýkoost [m 3.h - ] 60 Pracoí odtlak [kpa] 50,7 Otáčky rotoru [s - ] Výko hacího motoru [kw], Průměr statoru [mm] 30 Průměr rotoru [mm] 3 Šířka komory [mm] 00 Počet loatek [-] 4 Tloušťka loatky [mm] 0. Metodický ýklad - elikost komresí ráce a odozeě další arametry ýěy četě růtoku, objemoé účiosti, mechaické účiosti aod., záisí a růběhu, komrese (exaze) zduchu racoím rostoru. 0. Výkoost - růtok zduchu - staoeí růtoku zduchu u ístoých komresorů (ýě), za zalosti objemoé účiosti (η o ) je jedoduché. Proto je další řešeí orietoáo a staoeí růtoku loatkoými rotačími ýěami. Otáčí-li se rotor ýěy (obr. č. II-) kostatí úhloou rychlostí azačeém smyslu, dojde ke změě lochy říčého řezu racoí komory ýěy. Tím se současě zětšuje objem této racoí komory. Dochází tedy k exazi zduchu tj. ke ziku odtlaku racoí komoře i rostoru řiojeému k sacímu kaálu ýěy ař. dojicím zařízeí a. Obráceě dochází ke zmešoáí objemu druhé komory (C C, D D ), e které je zduch komrimoá a odádě ýfukoým kaálem. Z ředešlého ýkladu lye, že růtok zduchu ýěou záisí a rozdílu ( S) maximálí (S max ) a miimálí (S mi ) lochy říčého řezu racoí komory.

10 Obr. č. II- Schéma rotačí loatkoé ýěy Pro očet loatek z 6 (Groda, B., 00) se locha S res. užitečý objem (V u ) jedé racoí komory ýěy staoí odle roice: β V u = S L = D L e si [m 3 ] (II-) Pro očet loatek z 6 se užitečý objem (V u ) jedé racoí komory ýěy staoí odle roice, symboly iz obr. č. II 4: V u πr = 80 kde: z je očet loatek R oloměr statoru r oloměr rotoru e excetricita t tloušťka loatek ři čemž latí: β β β π α + + R esi α + t e + cos z r L [m 3 ] (II-) β esi si α = R Pak teoretický růtok zduchu ýěou ři šířce komory L a otáčkách rotoru ýěy [s - ] určuje roice:. Q = V z [m 3.s - ] (II-3) t u Tohoto růtoku ýěa dosahuje tehdy, jestliže asáá i dorauje zduch do stejého tlaku ař. barometrického ( b ). Zraidla šak asáá z rostoru odtlaku ( N ) a ak růtok (Q t ) téže ýěy bude klesat. Při izotermické exazi zduchu e

11 ýěě latí: Q V z b N t = u [m 3.s - ] (II-4) b Skutečá ýkoost - růtok zduchu ýěou (Q s ) dále záisí a aerodyamických odorech sacího řádu rozodu statoru ýěy a ýtlačého řádu ýěy. Tyto odory oliňují lěí racoích komor ýěy a lze je yjádřit tz. stuěm lěí (φ N ). Platí: Q = ϕ [m 3.s - ] (II-5) s Q t N Změří-li se skutečá ýkoost ýěy (Q s ) ař. zařízeím odle obr. č. II-, lze stueň lěí (φ N ) staoit ze ztahu: Q s ϕ N = [-] (II-6) Q t Ze změřeého říkou (P s ) [W] se staoí měrá sotřeba eergie (e) [J.m -3 ] ýěy ři asááí a doraě zduchu: e P P s s = = [J.m -3 ] (II-7) Qs Qt ϕn Obr. č. II-3 Měřeí skutečé ýkoosti - růtoku zduchu ýěy 03. Zadáí rotokolu. Aalyticky staote komresí ráci ideálího a idealizoaého cyklu ístoého komresoru ři růzých zůsobech komrese zduchu.. Měřeím zjistěte skutečý cyklus komresoru l-jsk-75 a z ěj staote skutečou komresí ráci, objemoou a mechaickou účiost. 3. Aalyticky staote ýkoost - růtok zduchu ýěou DVL-60. Ze změřeé skutečé ýkoosti téže ýěy, určete aerodyamické odory ýěy, tj. staote hodotu tz. stuě lěí racoích komor ýěy.

12 III. ROZBOR PROCESU SUŠENÍ TEPELNÝM ČERPADLEM 0. Zadáí cičeí - a laboratorí sušárě s teelým čeradlem jako zdrojem tela roeďte měřeí rocesu sušeí hydroskoických materiálů. Z měřeí yhodoťte růběh sušeí du tj. staote růběh dehydratačího rocesu u = f (τ); N = = f () τ, yočtěte d charakteristické eličiy rocesu sušeí ( l ) [kg.kg - ]; (q) [J.kg - ]) a aalyzujte říčié ztahy ějšího a itřího děje teelého čeradla rocesu sušeí. 0. Metodický ýklad - teelé čeradlo (TČ) jako zdroj tela může se sušárou racoat uzařeém ebo oteřeém oběhu sušícího media. Rozbor této soustay uto roést odmíkách teoretické a skutečé fukce. 0. Rozbor teoretické soustay s uzařeým oběhem sušícího media - schéma této teoretické soustay tořeé teoretickou sušárou a teoretickým teelým čeradlem zázorňuje obr. č. III-. Obr. č. III- Sušára s TČ s uzařeým oběhem sušícího média Tato teoretická soustaa je dokoale izoloáa, tj. eexistují teelé ai tlakoé ztráty. Průtok sušícího media soustaou je kostatí a teelý ýko ro ohře sušícího media (P oh ) růchodem řes kodezátor TČ se shoduje s teelým ýkoem ro ochlazeí téhož sušícího media (P ch ) ři jeho růchodu ýaríkem TČ. Pak temerace sušícího media i-x diagramu (obr. č. III-) robíhá o čáře x = kost. ze stau 0 do stau I. Vlastí sušeí teoretické sušárě je izoetalické ze stau I do stau II. Při růchodu lhkostí asyceého sušícího media ýaríkem TČ se toto ochladí a sta φ = a ři dalším ochlazoáí dochází ke kodezaci lhkosti o křice φ =, ři čemž se sižuje měrá lhkost z x II a x 0 = x I. Obr. č. III- Teoretická soustaa s uzařeým oběhem sušícího média i-x diagramu

13 Pro tuto teoretickou soustau tedy latí odmíka: P P 0 [W] (III-) oh ch = Schoost sušeí této sušárě záisí a elikosti těchto teelých ýkoů (P oh, P ch ). Při daé elikosti těchto teelých ýkoů (P oh, P ch ) se sušící efekt zyšuje osuutím sušícího cyklu do oblastí yšších telot, kde se dosahuje yšších hodot rozdílů měrých lhkostí ( x = x II - x I ), i ři stejém rozdílu etalií ( i ). Toto trzeí dokládá ásledující tabulka č. III- yočteých hodot ro sroatelé odmíky tj. očátečí sta 0 leží a křice φ = a sta II a křice φ = 80 %. P.Č. t o i x l q % q t r C kj.kg - g.kg - kg.kg - kj.kg - C 0 9,44 3,3 39, ,44 3,74 67, , ,44 4,4 35, , ,44 4,85 06, ,5 49 Tabulka č. III- Hodoty teoretické soustay s uzařeým oběhem sušicího media 0.6 Laboratorí trať sušáry s TČ - měřící trať sušáry s TČ (obr. č. III-4) je tořea KCHJ, skříí kodezátoru a ýaríku s etilátory, které aazují a komoru lastí sušáry. Na oačé straě je skříň ýaríku a kodezátoru roojea sojoacím kaálem oběhu sušícího media. Obr. č. III-4 Měřící trať laboratorí sušáry s TČ Na teto kaál aazuje dodatkoý chladič ododu řebytečého tela. Čiost tratě se řídí omocí oládacího aelu a ožadoaé měřeé eličiy jsou idikoáy res. registroáy očítačem. Teloty jsou měřey ásledujících charakteristických místech a omocí modulů ADAM ukládáy do očítače: t - telota chladia a sáí komresoru t - telota chladia a ýtlaku komresoru t 3 - telota chladia za kodezátorem t 4 - telota chladia řed škrtícím etilem t 5 - telota chladia za škrtícím etilem t 6 - telota zduchu sušárě řed ýaríkem, tj. a ýstuu ze sušáry t 7 - telota zduchu sušárě a orchu ýaríku t 8 - telota zduchu sušárě za ýaríkem, tj. e sojoacím kaálu

14 t 9 - telota zduchu sušárě za kodezátorem, tj. a stuu do sušáry t 0 - telota zduchu sušárě řed kodezátorem Tlaky yařoací ( y ) a kodezačí ( ko ) jsou měřey maoteloměry. Hodota hmotostího růtoku chladia yhodocea z dlouhodobých měřeí růtoku čií m R = 0,079 kg.s -. Vlhkost sušícího media je měřea sychometricky a kotrolě lasoými lhkoměry. Hmotost sušeého materiálu se staoí ážeím. Pomocí istaloaých čidel se růběhu sušeí sleduje lhkost sušeého materiálu. Vážeím se staoí také hmotost odařeé hmoty lhkosti ( m w ) sušeého materiálu. Před začátkem měřeí se staoí hmotost materiálu řed sušeím (m MI ), jeho lhkost (u, φ M ) četě sušiy sušeého materiálu (m MS ). Po skočeí sušeí se staoí hmotost usušeého materiálu (m MII ). V růběhu sušeí se raidelých iteralech zazameáají ožadoaé eličiy do ásledující tabulky: Veličia Symbol Jedotka Iteral odečítáí hodot [mi] a b c Vlhkost zduchu a stuu φ % Telota zduchu a stuu t C Vlhkost zduchu a ýstuu φ % Telota zduchu a ýstuu t C Vlhkost zduchu za ýaríkem φ 3 % Telota zduchu za ýaríkem t 3 C Hmotost zkodezoaé ody m w kg Tab. č. III-3 Naměřeé hodoty Z aměřeých hodot se ýočtem určí ásledující eličiy odle tabulky: Veličia Symbol Jedotka Iteral yhodocoáí eliči a b c m Tok odař. lhkosti m w kg.s - m w = t Hmotost sušeého materiálu m M kg m M = m MI m w ( m ) Okamžitá měrá lhkost u kg.kg - M m MS u = m Měrá sotřeba suš.media l kg.kg - l = x II x I q = l i i Měrá sotřeba tela q J.kg - ( ) Rychlost sušeí N kg.kg -.s - grafickou deriací u = f (τ) Tab.č. III-4 Hodoty yočteých eliči Veličiy měré sotřeby sušícího media a tela se yhodotí omocí i-x diagramu (obr. č. III-). Z eličiy okamžité měré lhkosti (u) sušeého materiálu se yhodotí grafická záislost u = f (τ), jejíž deriací (ař. grafickou) se yhodotí růběh sušeí. w I MS o

15 03. Zadáí rotokolu. Z měřeí eliči rocesu sušeí yhodoťte určující eličiy rocesu. l, q, m w, u = f (τ), N = f (τ), P suš.. Řešeí rocesu sušeí roeďte omocí i-x diagramu a yhodoťte zda je roces sušeí izoeatalický, ad - či odizoetalický. 3. Vyhodoťte faktor statické stability (ψ) sušáry s TČ.

16 IV. REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK TEPLA 0. Zadáí cičeí - a základě měřeí rekueračího ýměíku tela yhodoťte odmíky sdíleí tela ro růzá teloosá media (odu, zduch) tj. určete hodoty součiitelů řestuu tela (α), [W.m -.K - ] a to za růzých odmíek - rychlostí rouděí uedeých teloosých tekuti. Náazě staote součiitel rostuu tela ro uedeé rozdílé odmíky sdíleí tela eou telosměou lochou rekueračího ýměíku tela. V měřící trati je oužit rekueračí ýměík (obr. č. IV-) jehož rozměry jsou ásledující: - celkoé rozměry ýměíku ( x š x h) 08 mm x 43 mm x 39,5 mm - rozměr trubky: ( x d x hl x tl) mm x 08 mm x 5,35 mm x 0,mm očet trubek t = 34 ks itří růřez trubky S t =, m - rozměry žeber ( x š x tl) 43 mm x 39,5 mm x 0,5 mm - očet žeber ž = 35 ks - locha suchého orchu ýměíku (e styku se zduchem): S s = 0,8670 m - locha mokrého orchu ýměíku (e styku s odou): S m = 0,386 m - čelí locha ýměíku: S c = 0,0974 m Obr. č. IV- Schéma rekueračího ýměíku 0. Metodický ýklad - sdíleí tela rekueračím ýměíku lze yjádřit zákoem zachoáí eergie mezi ohříacím mediem - odou (idex ), ohříaým mediem - zduchem (idex z) a teelým tokem sdíleým telosměou lochou (S) rekueračího ýměíku. Tedy latí: Q m ( t t ) = Qmz c z ( t z t z ) = Sk t s c [W] (IV-) kde začí: Q m, Q mz - hmotostí růtok ody a zduchu ýměíkem [kg.s - ] c, c z - měrá teelá kaacita ody a zduchu [J.kg -.K - ] t, t - telota ody a stuu a ýstuu ýměíku [K] t z, t z - telota zduchu a stuu a ýstuu ýměíku [K] S - telosměá locha rekueračího ýměíku [m ] k - součiitel rostuu tela [W.m -.K - ] t s - středí rozdíl telot rekueračího ýměíku [K] Pro staoeí teelých ýkoů (toků) ohříacího a ohříaého media je uto měřit jejich hmotostí růtoky (Q m, Q mz ) [kg.s - ] a teloty řed a za rekueračím

17 ýměíkem (t,, t z, ) [ C]. Měřeí těchto eliči umožňuje měřící trať (obr. č. IV-). Ohříací medium je ohříáo elektrickým toým tělesem (6) tlakoé ádobě (9). Čeradlem (5) je doraoáo řes objemoý růtokoměr (4) do rekueračího ýměíku (3). Teloty ohříacího media a stuu (t ) a ýstuu (t ) jsou měřey termočláky (). Ohříaé medium - zduch stuuje seciálě kostruoaou dýzou (0), růřezem S do rekueračího ýměíku. V růřezu S se aemometrem (8) měří rychlost rouděí zduchu (w z ), zároeň se růřezech S a S měří čidly () telota (t z, ) a relatií lhkost zduchu (ϕ z, ). Prouděí zduchu yozuje etilátor (7). Z ýkladu lye, že rekueračí ýměík oda x zduch je křížoroudý. Obr. č. IV- Měřící trať rekueračího ýměíku tela 0. Teoretické řešeí rekueračího ýměíku - skutečý součiitel rostuu tela (k s ) lze yjádřit z roice IV-: k Q c ( t t ) Q c ( t t ) m mz z z z = = [W.m -.K - ](IV-) Sm t s Ss t s Vyočteý součiitel rostuu tela je současě dá ztahem: k = α tl + λ Cu + α z [W.m -.K - ] (IV-3) Podle roice IV- se yhodotí součiitel rostuu tela (k) a základě změřeých eliči. Středí rozdíl telot křížoroudého ýměíku ( t s ) se staoí z roic: s ( t t ) t = ξ [K] (IV-4) z - součiitel ξ záisí a oměru rozdílu telot: t t s zs z ψ = (IV-5) t t z ; t χ = t t t z kde t s, t zs jsou středí koečé teloty ody a zduchu. Záislost ξ a ψ a χ se zjišťuje z diagramu (obr. č. IV-3).

18 Obr. č. IV-3 Záislost ξ a ψ a χ Součiitel rostuu tela (k) lze yjádřit ýočtem i z roice IV-3. Pro teto ostu uto ýočtem ředem staoit součiitele řestuu tela z ohříacího media - ody do měděé stěy (α ) ýměíku a ze stěy do ohříaého zduchu (α z ). Součiitelé α i záisí a moha eličiách a faktorech. Určují se ro charakteristické říady sdíleí tela omocí kriteriálích roic sestaeých z tz. bezrozměrých kriterií (Nu, Re, Pr). 0. Staoeí součiitele řestuu tela a straě ody - ři tomto sdíleí tela roudí sisle dolů oda ekruhoými kaály. Prouděí je uceé yozoaé oběhoým čeradlem. Při turbuletím rouděí římých ekruhoých kaálech ekialetího růměru (d e ) a charakteristického rozměru - délky trubek ýměíku (L) se ejčastěji oužíají kriteriálí roice taru: Nu = 0,03ε ε Re Pr (IV-6) t 0,8 0,4 korekčí součiitelé mají hodotu: L L ε = ro > 50; ε < ro < 50 d d e ε t = ro Re 0000; ε t < ro Re = ebo Nu e 0,54 0,8 0,35 L = 0,03 Re Pr d (IV-7) e Roice latí ro Pr = a Re = 4500 až Výočtem oěřte, která z roic dosahuje těsější shody. Bezrozměrá čísla jsou dáy zámými ztahy. Re w d = υ e ; Nu α d = λ e ; Pr η c = λ Ekialetí růměr ekruhoých kaálů (d e ) se staoí z lochy růtočého

19 růřezu trubky ýměíku (S t ) a jejího omočeého obodu (O ): d 4S t e = [m] (IV-8) O Rychlost rouděí ody (w ) trubkami ( t = 34) rekueračího ýměíku se staoí z objemoého růtoku (Q ) odle roice: w Q = [m.s - ] (IV-9) t St Objemoý růtok (Q ) a tím i rychlost rouděí (w ) je reguloatelá a to e třech stuích, změou otáček oběhoého čeradla. Pro takto yočteé hodoty Re a Pr se z Nusseltoa čísla yjádří součiitel řestuu tela (α ) a straě ody z roice: Nu λ α = [W.m -.K - ](IV-0) de 0. Staoeí součiitele řestuu tela a straě zduchu - ři tomto sdíleí tela roudí zduch kolmo aříč sazku trubek, které jsou e řadách ystřídaě. Při tomto rouděí mezi trubkami tj. kaály ekialetího růměru (D e ) se oužíají často kriteriálí roice taru: Nu z ebo Nu = 0,6 Re Pr (IV-) 0,5 z 0,60 z Re z 0,3 z = 0,97 (IV-) kde w z De α z D η e z cz Rez = ; Nu z = ; Prz = υz λ z λ z Rychlost rouděí zduchu (w z ) se staoí ro ejmeší růtočý růřez zduchu tj. ři růtoku zduchu ýměíkem olého růtočého růřezu S. V tomto růřezu šak elze rychlost zduchu (w z ) římo měřit. Staoí se omocí roice kotiuity z měřeé rychlosti w z růřezu S sací dýzy. Při malých změách tlaku růřezech S a S se měrá hmotost zduchu ρ ρ a ak latí: w S S z = w z = w z [m.s - ] (IV-3) S ψ Sc kde ψ je součiitel olého růtočého růřezu čelí lochy (S c ) ýměíku. Pro měřeý ýměík se hodota ψ staoí z geometrických rozměrů. Rychlost w z je reguloatelá stuňoitou regulací etilátoru (7) a měří se aemometrem (9). Ekialetí růměr D e se staoí z roice: D 4S 4ψ S c e = = [m] (IV-4) Oz Oz kde O z je obod olého růtočého růřezu ýměíku. Pro takto yočteé Re z se z Nusseltoa čísla yjádří součiitel řestuu tela (α z ) a straě zduchu z roice: Nu z λ z α z = D e

20 Pak již lze z roice IV-3 ýočtem staoit umerickou hodotu součiitele rostuu tela (k). Součiitel řestuu tela α z elmi záisí a charakteru rouděí tímto kaálem. Charakter rouděí zduchu určuje tar stuí dýzy (0 - obr. č. IV-). 03. Zadáí rotokolu. Proeďte ýočet součiitelů řestuu tela a straě ody a zduchu rekueračího ýměíku tela ři růzých růtocích ohříacího media - ody, a ohříaého media - zduchu rostředictím kriteriálích roic. Z yočteých součiitelů řestuu tela (α, α z ) staote hodotu součiitele rostuu tela (k) a to ři růtocích odle bodu. 3. Ze změřeých charakteristických eliči ři růtocích obou medií odle bodu yhodoťte skutečou hodotu součiitele rostuu tela (k). 4. Z oroáí yočteého (k) a skutečého (k s ) součiitele rostuu tela osuďte těsost shody kriteriálích roic ro uedeý - měřeý rekueračí ýměík tela.

21 V. MĚŘENÍ CHARAKTERISTIKY ODSTŘEDIVÉHO ČERPADLA 0. Zadáí cičeí - roeďte exerimetálí měřeí charakteristiky odstřediého čeradla tyu 0- SVA-III a to ři trojích otáčkách oběžého kola. Na základě roedeých měřeí graficky yhodoťte doraí charakteristiku, tj. záislost Q = f (H), charakteristiku teoretického a skutečého říkou čeradla, tj. P = f(q, H, ρ) a z ich určeé charakteristiky účiosti čeradla, tj. η = f(q, H). Štítkoé údaje čeradla: Druh: Samoasáací, odstředié, třístuňoé čeradlo Ty: O-SVA-III-LM-9O Průtok: 30 l.mi - Doraí ýška: 9 m Otáčky oběžého kola: 450 mi - (ři řeodu :) Naětí: 30/380 V Příko: 0,47 kw 0. Metodický ýklad - ýchodiskem řešeí zadaého úkolu jsou eergetická a Euleroa roice odstřediého čeradla. 0. Teoretické řešeí - eergetická roice yjadřuje doraí ýšku čeradla. Roice teoretické doraí ýšky (H ct ) odstřediého čeradla je odozea e skritu ro ředášky a má tar: [( c c ) + ( ) + ( u u )] Hct = [m] (V-) g Skutečá doraí ýška (H c ) je meší o odory rouděí tekutiy čeradlem (h zč ): H c [( c ) ( ) ( )] c + + u u h zč = Hct h zč = [m] (V-) g Je-li hydraulická účiost η H g ebo také: H η h H = H [( c c ) + ( ) + ( u u )] c ct, lze doraí ýšku (H c ) yjádřit roicí: h c = [m] (V-3) η g ( c u c u ) h c = u u [m] (V-4) Zaedbají-li se objemoé a mechaické ztráty čeradla, bude otřebý říko čeradla (P č ) ři objemoém růtoku (Q ), tekutiy měré hmotosti (ρ) dá roicí: Pč = ρ g Q Hc = ρ Q ( cu u cu u) [W] (V-5) η h ak Eulerou roici odstřediého čeradla yjadřuje roice:

22 M P ω u ω u ω ( c r c r ) č = = ρ Q cu cu = ρ Q u u [N.m] (V-6) Výzam oužitých symbolů zde oužitých se shoduje se skritem ro ředášky. Skutečá doraí ýška (H c ), kterou je čeradlo schoo yodit musí řekoat geodetickou doraí ýšku (H gd ) rozdíl tlakoých ýšek, rozdíl rychlostích ýšek hladi tekuti sací a ýtlačé ádrži a odor rouděí sacím a ýtlačém řádu (h z ): + w w = h z [m] (V-7) ρ g g o H c H = Hgd o + 0. Měřící trať - měřící trať (obr. č. V-l) sestáá z ádrže () tekutiy - ody, kterou sacím řádem () asáá čeradlo (4) a dorauje ji ýtlačým řádem (6) do odměré ádoby růtoku (7). Odměrá ádoba (7) je ybaea staozakem a ýustým otrubím s etilem (9), kterým se oda youští zět do ádrže ().V sacím řádu () je zařaze maometr (5), který měří tlak, který musí čeradlo řekoáat. Růzé tlakoé ýšky se měřící trati modelují - astaují etilem (8) e ýtlačém řádu. Celkoý říko čeradla (P c ) je měře digitálím měřičem ýkou (0). Otáčky oběžého kola čeradla () se měí změou řeodoého oměru áru třístuňoých řemeic. Obr. č. V- Měřící trať měřeí charakteristiky čeradla. 0.3 Vyhodoceí měřeí - kdyby byl růtok (Q ) tekutiy měře kotiuálím růtokoměrem, byla by ádrž ze které čeradlo asáá i ádrž do které dorauje solečá (). Za takoého stau by byla rychlost hladiy této ádrži uloá (w o = 0). Zařazeá odměrá ádoba (7) teto sta měí a to ráě době měřeí růtoku. Rychlost w o se určí z roice: w Q h h S o 3 3 o = = = [m.s - ] (V-8) So t t So obdobě w 3 se určí z roice: Q h = = [m.s - ] (V-9) S t 3 w3 3 kde začí : S o, S 3 - lochy hladi sací a ýtlačé ádrži [m ] h o, h 3 - rozdíl ýšek hladi sací () a odměré (7) ádrži za dobu měřeí růtoku (t) [m] t - doba měřeí růtoku (Q ) [s]

23 Rychlost ertikálího ohybu hladiy (w 3 ) odměré ádrži (7) eyozuje čeradlo, rotože oda do í atéká graitačě, liem sé oteciálí eergie. Za tohoto stau se s rychlostí ýškou ertikálího ohybu hladiy (w 3 ) odměré ádobě (7) roici V-7 eočítá. Pro elmi krátké sací a ýtlačé otrubí měřící tratě, lze odory rouděí těchto otrubí zaedbat (h z = 0). Dále je uto - roici V-7 očítat s absolutími tlaky. Tedy absolutí tlak a ýstuu čeradla a = = + b. Údaj tlakoměru (5) je řetlak tekutiy ( ) za čeradlem a b je tlak barometrický, který současě ůsobí a hladiu ádrži () tj. o = b. Pak roice V-7 řejde a tar : + b b 0 w o w o H = Hgd + + = Hgd + + [m] (V-0) ρ g g ρ g g Teoretický říko čeradla (P t ) ři změřeém růtoku (Q ) se yočte z roice : h3 S = ρ g H Q = ρ g H [W] (V-) t 3 Pt Skutečý celkoý říko čeradla (P c ) se yhodotí z měřeí digitálím měřičem ýkou. Celkoá účiost čeradla (η c ) je ak určea roicí: P t η c = [-] (V-) Pc Naměřeé a yočteé eličiy ro růzé astaeí etilu 8 se zazameají do tabulky V-. Měřeí se začíá ři uzařeém etilu 8, který se dalších oakoáích ždy částečě ooteře až do úlého oteřeí. Toto se roede ro každá otáčky oběžého kola, které se měí změou řeodu omocí áru třístuňoých řemeic mezi čeradlem a hacím motorem. Oteřeí etilu 8 Zaře 0-80% 60% 40% 0% Oteře h 3 t Q w 0 H P t P c η c [m] [s] [Pa] [m 3.s - ] [m.s - ] [m] [W] [W] [-] Tab.5. V- Naměřeé a yočteé eličiy odstřediého čeradla ři otáčkách oběžého kola, (, 3 ) Naměřeé a yočteé eličiy čeradla se sestaí do charakteristiky čeradla schématicky azačeé a obr. č. V-.

24 Obr. č. V - Schéma charakteristiky čeradla. 03. Zadáí rotokolu. Proeďte měřeí charakteristiky odstřediého čeradla ři otáčkách oběžého kola, a 3.. Proeďte ýočet eliči ro yjádřeí záislosti H = f (Q ); P t = f (H, Q ); Pc = f (H l, Q ), η c = f (H, Q ) a to ři otáčkách, a Záislosti odle bodu zracujte graficky do tz. doraí charakteristiky čeradla. 4. Vyhodoceou charakteristiku čeradla oroejte s charakteristikou dodáaou ro toto čeradlo ýrobcem.

25 VI. CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ 0. Zadáí cičeí - roeďte měřeí teelých ýkoů chladícího komresoru. Při měřeí resektujte ČSN Ze změřeých eliči yhodoťte hmotostí chladiost, chladící ýko, ráci adiabatické komrese chladia, měrý a celkoý teelý ýko kodezátoru (zduchoého i odího) četě chladícího faktoru měřeého chladícího zařízeí. Vyhodoceí roeďte aalyticky i omocí diagramu i- log. Chladící oběh je alě freoem R-43a, který se oužíá zemědělstí (chlazeí mléka a.), otraiářstí (chladící boxy a ulty, a.) i odadoém hosodářstí. 0. Metodický ýklad - zadaé zařízeí a ěmž má být roedeo měřeí je komresoroé chladící zeí (obr. č. VI-). Komresor (K) asáá áry chladia o telotě t ' = t 4' a tlaku yařoáí ( ). Stlačuje je adiabaticky a kodezačí tlak ( k ) ři telotě kodezace t '. Ve srážíku (S) - kodezátoru se z oběhu odádí telo (q k ) za stálého tlaku ( k ) a stálé teloty (t ' ) kodezace. V redukčím etilu (R) dochází ke škrceí kaaliy chladia (R-43a) a yařoací tlak ( ) a to do stau mokré áry. Ve ýaríku (V) se yařuje chladio, tj. roste suchost áry (x) ři stálém yařoacím tlaku ( o ). Před komresorem je zařaze sací filtr - dehydrátor. Pak komresor (K) emůže asáat mokrou áru, ýbrž asáá sytou áru (x =,0) eet. řehřátou áru (obr. č. VI-). Roěž kodezace robíhá za stálého tlaku ( k ) a teloty kodezace do stau syté kaaliy eet. do stau odchlazeí kaaliy. Podchlazeí syté kaaliy a řehřátí syté áry zyšuje hmotostí i objemoou chladiost a tedy zmešuje geometrické rozměry komresoru. Obr. č. VI- Komresoroý chladící oběh 0. Teoretické řešeí chladícího oběhu - telo řiedeé jedotkoé hmotosti chladia e ýaríku se azýá hmotostí chladiost (q o ), která e smyslu ozačeí obr. č. VI- je dáa ztahem: q o = i i [ J.kg - ] (VI-) 4 Adiabatická ráce komrese chladia komresoru (a ad ), která řechází jako teelá eergie roěž do chladia se staoí: a ad = i i [ J.kg - ] (VI-) a ak jedotka hmotosti chladia řed stuem do kodezátoru ese teelou eergii (q k ) určeou roicí: q k = q + a = i i [ J.kg - ] (VI-3) o ad 3

26 Toto telo (q k ) je zduchoým ebo odím chladičem odáděo mimo chladící oběh. Nasáá-li komresor řehřátou áru (') a kodezátoru dochází k ochlazoáí kaali chladia (3') zětšuje se hmotostí chladiost (q o ), což ro stejý chladící ýko ede k meším geometrickým rozměrům chladícího komresoru, ašak ři ětší telosměé loše kodezátoru. Určující ztahy ro ýočet chladícího zařízeí jsou shodé, ouze dosazujeme etalie staů ozačeých obr. č. V- ruhem (', ', 3', 4'). Obr. č. VI- Chladící oběh i- diagramu Neraá účiost chladícího zařízeí se yjadřuje tz. chladícím faktorem, který je urče: q P = ε o ch ch = [-] (VI-4) a Pad Chladící ýko (P ch ) je urče hmotostí (q o ) či objemoou (q ) chladiostí a hmotostím (Q mf ) či objemoým (Q f ) růtokem chladia: P ch = Q q = Q q [W] (VI-5) mf o f Obdobě teelý ýko kodezátoru (P k ) se určí: ( q a) Pk = Qmf q k = Qmf o + [W] (VI-6) a shodě říko adiabatické komrese chladia (P ad ) se staoí: P ad = Q a [W] (VI-7) mf ad Těmto teelým ýkoům (P ch, P k ) musí odoídat elikost telosměých loch ýaríku (S ) a kodezátoru (S k ). Průtok chladia (Q m, Q mf ) a etalie (i) charakteristických místech chladícího oběhu se staoí exerimetálě a měřící trati. Pro určeí etalií (i) je uté měřit teloty (t i ) a tlaky ( i ) těchto charakteristických místech (staech) chladícího oběhu. 0. Měřící trať chladících oběhů - zařízeí - zkoušeí chladících zařízeí a komresorů ychází z ČSN Proto byla ro árh měřicí a zkušebí tratě chladících komresorů (obr. č. VI-3) zolea jako zkušebí metoda G, oužíající k měřeí růtoku chladia dou stojatých odměrých ádob (I, II).

27 Obr. č. VI-3 Schéma zaojeí zkušebí tratě chladících komresorů Při měřeí chladícího ýkou (P ch ) komresoru ( - obr. č. VI-3) metodou G se a zkušebí trati měří objemoý růtok chladia (Q f ) a hodoty staoých eliči (teloty - t fi a tlaky i ) chladia charakteristických místech ( až 4, obr. č. VI-) místech chladícího oběhu. Průtok chladia se měří dojicí stojatých, odměrých ocejchoaých, tlakoých ádob (I, II - obr. č. VI-3), jejichž lěí a yrazdňoáí se astaí čočkoými etily () a (3). Tlak charakteristických místech oběhu ( - 5 ) se měří čidly tlaku a kotrolě řesými tz. kotrolími maometry (Chiraa). Teloty chladia těchž místech oběhu (t f - t f6 ) se měří termočláky měď - kostata a jsou ukládáy rostředictím modulů ADAM (9) do očítače. Pro aměřeé teloty (t fi ) a tlaky ( i ) se -i diagramu (říloha č. I) staoí etalie (i i ) charakteristických místech chladícího oběhu (obr. č. VI-) a odle odstace 0. se yočtou říslušé teelé eličiy (q o, a ad, q k, P ck, P ad, P k, ε). Z určeého růtoku chladia (R-43a) odle roice V-9 se yočte skutečý chladící ýko (P ch ) chladícího komresoru z roice: P ch mf ( i i ) = Q [W] (VI-) 4 Zkoušky res. odečítáí ožadoaých měřeých eliči a arametrů se odle čláků 4 až 47 ČSN roádí ejméě čtyřikrát. Chladící ýko (P ch ) odle edlejší zkušebí metody G se určí obdobě odle roice VI-, ouze růtok chladia (Q mf ) se staoí objemoým měřeím růtoku (Q f ) omocí odměrých ádob I a II. Průtok Q mf se ak yočte ásledoě: Q mf πd e = Qf = ( h h) [kg.s - ] (VI-) 4 t z kde Q f je objemoý růtok chladia [m 3.s - ], ' je měrý objem syté kaaliy chladia [m 3.kg - ] ři telotě (t f ) a tlaku () chladia odměrých ádobách (I a II). Ekialetí růměr (d e ) odměrých ádob chladia (I, II) se určil odle čláku 8 ČSN a čií 7 mm, řičemž h a h jsou ýšky slouce chladia e staozaku odměrých ádob (I, II) a začátku a koci doby měřeí t z růtoku chladia (Q f ). 03. Zadáí rotokolu. Proeďte ejméě čtyři oakoáí měřeí eliči metodu G staoeí chladícího ýkou chladícího komresoru. Naměřeé eličiy stau charakteristických místech cyklu zázorěte -i diagramu chladia R-43a (iz říloha).. Proeďte ýočet teelých eliči a ýkoů chladícího komresoru.

28 VII. SEZNAM LITERATURY. Kalčík, J., Sýkora, K.: Techická termomechaika. Academia, Praha, 973. Čermák, J. a kol.: Vetilátory. SNTL, Praha, Kreidl, M.: Techická měřeí. ČVUT Praha, Sazima, M.: Sdíleí tela. ČVUT, Praha, Sazima, F.: Sbírka říkladů z termomechaiky. SNTL, Praha, Ječík, J.: Teelě techická měřeí. ČVUT, Praha, Prachař, J.: Telotechika a hydromechaika. SPN, Praha, Boublík, T. a kol.: Statistická termodyamika kaali a kaalých směsí. Academia, Praha, Noák, J. a kol.: Plyy a lyé směsi. Academia, Praha, Šesták, J.: Měřeí termofyzikálích lastostí eých látek. Academia, Praha, 98. Váňa, J.: Aalyzátory lyů a kaali. SNTL, Praha, 984. Kožešík, J.: Teorie odobosti a modeloáí. Academia, Praha, Elser, N.: Grudlage der Techische Thermodyamik. Akademie-Verlag, Berli, Kirilli, V. A.: Techičeskaja termodiamika. Eergoatomizdat, Moska, Kaňour, Z.: Molekulárí teorie rouděí lyů. Academia, Praha, Groda, B.: Hydrotechika a zduchotechika. ES VŠZ Bro, Joes, M. N.: Biochimičeskaja termodiamika. Amsterdam, Oxford, New lork, Moska, Mir, Marquarrdi, G. a kol.: Wärmerückgewiug aus Fortluft. VEB Verlag, Techik, Berli, Kraft, G.: Lehrbuch der Heizugs-Lüftugs ud Klimatechik. VEB Verlag Techik, Berli, Fexa, J. a kol.: Měřeí lhkosti. SNTL, Praha, 983. Šidelář, V. a kol.: : Metrologie a zaedeí soustay jedotek SI. SNTL-VÚNM, Praha, 975. Kamiský, J.: Využití racoího rostoru ístoýoh komresorů. SNTL, Praha, Dořák, I. a kol.: Biotermodyamika, Academia, Praha, Kruto, V. I.: Techičeskaja termodiamika. Vyššaja škola, Moska, Chlumský, V. a kol.: Komresory. SNTL, Praha, Řezíček, R.: Vizualizace rouděí. Academia, Praha, Gutkoski, K.: Chladící techika. SNTL, Praha, Eekl, V. a kol.: Termomechaika. SNTL, Praha, Chlumský, V.: Techika chlazeí. SNTL, Praha, Cihelka, J. a kol.: Větráí a ytáěí. SNTL, Praha, Steidl, A. a kol.: Úod do rouděí tekuti a sdíleí tela. Academia, Praha, Chlumský, V., Šiška, A.: Komresory. SNTL/ALFA, Praha, Groda, B.: Hydrotechika a zduchotechika áody do cičeí. ES VŠZ Bro, Groda, B., Hájek, P.: Mechaika tekuti sbírka říkladů, ES MZLU Bro,999 Tabulky a diagramy:. Ražjeič, K.: Termodyamické tabulky, ALFA, Bratislaa, 984. Jůza, J.: i-s diagram odí áry. SNTL, Praha, Elser, N. a kol.: Termohysika o Wasser. VEB Deutscher Verlag Für Grudstoffidustrie, Leizig, 98

29 Normy : ČSN Meziárodí desetié tříděí ČSN Zákoé měroé jedotky ČSN Veličiy a jedotky e ědě a techické raxi ČSN Veličiy a jedotky mechaice tuhých a oddajých těles ČSN Turbokomresory ČSN Vzduchotechická zařízeí ČSN Základí ojmy techiky sušeí ČSN Názosloí chladící techiky ČSN Předisy ro zkoušeí chladících komresorů ČSN Předisy ro chladící zařízeí ČSN Výměíky tela

30 VII. PŘÍLOHY

31 t [ C] 55 ϕ=0% i=0 kj/kg -5-0 Příloha č. V i-x diagram lhkého zduchu = 99,35 kpa x [g/kg]

32

33 Thermodyamic Proerties of DuPot ISCEON MO49 (R-43A) Refrigerat (R-8/R-34a/R-600a 9/88/3% by weight) SI Uits Tables of the thermodyamic roerties of ISCEON MO49 (R-47A) hae bee deeloed ad are reseted here. This iformatio is based o alues calculated usig a DuPot thermodyamic roerty rogram. Uits P = Pressure i kpa. Absolute T = Temerature i Celsius V f = Fluid (liquid) secific olume i cubic meters er kilogram V g = Vaour (gas) secific olume i cubic meters er kilogram d f = Desity of saturated aour i kilograms er cubic meter d g = Desity of saturated liquid i kilograms er cubic meter h = Ethaly (kj/kg) s = Etroy (kj/kg. K) Referece oits for Ethaly ad Etroy: h f = 00 kj/kg at 0 C s f = kj/kg. K at 0 C Physical Proerties Chemical Formula CF 3 CF CF 3 /CH FCF 3 /(CH 3 ) 3 CH (9/88/3% by weight) Molecular mass Boilig Poit At oe atmoshere Critical Temerature Critical Pressure C C 474 kpa Critical Desity kg/m 3 Critical Volume m 3 /kg

34 Table DuPot ISCEON MO49 (R-43A) Saturatio Proerties Temerature Table C PRESSURE (kpa) LIQUID VAPOUR LIQUID f VOLUME (m 3 /kg) VAPOUR g LIQUID d f DENSITY (kg/m 3 ) VAPOUR d g LIQUID h f ENTHALPY (kj/kg) LATENT h fg VAPOUR h g LIQUID s f ENTROPY (kj/k kg) VAPOUR s g C

35 Table (cotiued) DuPot ISCEON MO49 (R-43A) Saturatio Proerties Temerature Table C PRESSURE (kpa) LIQUID VAPOUR LIQUID f VOLUME (m 3 /kg) VAPOUR g LIQUID d f DENSITY (kg/m 3 ) VAPOUR d g LIQUID h f ENTHALPY (kj/kg) LATENT h fg VAPOUR h g LIQUID s f ENTROPY (kj/k kg) VAPOUR s g C

36 Table (cotiued) DuPot ISCEON MO49 (R-43A) Saturatio Proerties Temerature Table C PRESSURE (kpa) LIQUID VAPOUR LIQUID f VOLUME (m 3 /kg) VAPOUR g LIQUID d f DENSITY (kg/m 3 ) VAPOUR d g LIQUID h f ENTHALPY (kj/kg) LATENT h fg VAPOUR h g LIQUID s f ENTROPY (kj/k kg) VAPOUR s g C

37 Table (cotiued) DuPot ISCEON MO49 (R-43A) Saturatio Proerties Temerature Table C PRESSURE (kpa) LIQUID VAPOUR LIQUID f VOLUME (m 3 /kg) VAPOUR g LIQUID d f DENSITY (kg/m 3 ) VAPOUR d g LIQUID h f ENTHALPY (kj/kg) LATENT h fg VAPOUR h g LIQUID s f ENTROPY (kj/k kg) VAPOUR s g C