STROMY. v 7 v 8. v 5. v 2. v 3. Základní pojmy. Řešené příklady 1. příklad. Stromy



Podobné dokumenty
Drsná matematika III 10. demonstrovaná cvičení Kostry grafů

Kostry. 9. týden. Grafy. Marie Demlová (úpravy Matěj Dostál) 16. dubna 2019

Základní pojmy teorie grafů [Graph theory]

Grafy. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta.

VLASTNOSTI GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze. BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5

TGH02 - teorie grafů, základní pojmy

Úvod do teorie grafů

TGH02 - teorie grafů, základní pojmy

H {{u, v} : u,v U u v }

TGH02 - teorie grafů, základní pojmy

zejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry.

Teorie grafů Jirka Fink

5 Orientované grafy, Toky v sítích

Operační výzkum. Síťová analýza. Metoda CPM.

a jiné elektronické přístroje včetně mobilů. Pracujte samostatně. Povolen je 1 list A4 vlastnoručně psaných poznámek k předmětu...

07 Základní pojmy teorie grafů

4EK311 Operační výzkum. 5. Teorie grafů

VLASTNOSTI GRAFŮ. Vlastnosti grafů - kap. 3 TI 5 / 1

CVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Kolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?

Zdůvodněte, proč funkce n lg(n) roste alespoň stejně rychle nebo rychleji než než funkce lg(n!). Symbolem lg značíme logaritmus o základu 2.

10 Přednáška ze

Obsah prezentace. Základní pojmy v teorii o grafech Úlohy a prohledávání grafů Hledání nejkratších cest

8 Přednáška z

Výroková a predikátová logika - II

Vrcholová barevnost grafu

TEORIE GRAFŮ TEORIE GRAFŮ 1

Výroková a predikátová logika - II

TGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky

Hledáme efektivní řešení úloh na grafu

CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

4 Pojem grafu, ve zkratce

Metody síťové analýzy

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

Teorie grafů BR Solutions - Orličky Píta (Orličky 2010) Teorie grafů / 66

Základy informatiky. Teorie grafů. Zpracoval: Pavel Děrgel Úprava: Daniela Szturcová

GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY

Modely teorie grafů, min.kostra, max.tok, CPM, MPM, PERT

Výroková a predikátová logika - III

1.13 Klasifikace kvadrik

1. část: Základy teorie grafů. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

VYUŽITÍ NĚKTERÝCH METOD TEORIE GRAFŮ PŘI ŘEŠENÍ DOPRAVNÍCH PROBLÉMŮ

Grafové algoritmy. Programovací techniky

TGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky

Jan Březina. 7. března 2017

Vzdálenost uzlů v neorientovaném grafu

Grafové algoritmy. Programovací techniky

1. Nakreslete všechny kostry následujících grafů: nemá žádnou kostru, roven. roven n,

Problém obchodního cestujícího(tsp) Vstup: Množina n měst a vzdálenosti mezi nimi. Výstup: Nejkratší okružní cesta procházející všemi městy.

Paralelní grafové algoritmy

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

TGH08 - Optimální kostry

4 Stromy a les. Definice a základní vlastnosti stromů. Kostry grafů a jejich počet.

Drsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa

PROBLÉM ČTYŘ BAREV. Lze obarvit jakoukoliv mapu v rovině čtyřmi barvami tak, aby žádné dvě sousedící oblasti neměly stejnou barvu?

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019

Matematika III 10. přednáška Stromy a kostry

CVIČNÝ TEST 24. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2014

2. RBF neuronové sítě

a jiné elektronické přístroje včetně mobilů. Pracujte samostatně. Povolen je 1 list A4 vlastnoručně psaných poznámek k předmětu...

Je-li dána hranolová nebo jehlanová plocha s podstavou v rovině σ a rovina řezu ρ:

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Definice 1 eulerovský Definice 2 poloeulerovský

CVIČNÝ TEST 40. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Matematická analýza 1

René Grežďo. Vrcholové barvení grafu

Dijkstrův algoritmus

8.1. Separovatelné rovnice

Teorie grafů. Kostra grafu. Obsah. Radim Farana Podklady pro výuku pro akademický rok 2013/2014

Elementární plochy-základní pojmy

Křivky kolem nás. Webinář. 20. dubna 2016

Extrémy funkce dvou proměnných

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Kapitola 11. Vzdálenost v grafech Matice sousednosti a počty sledů

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2015/2016

10 Podgrafy, isomorfismus grafů

Drsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa

Algoritmy na ohodnoceném grafu

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

CVIČNÝ TEST 41. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Teória grafov. Stromy a kostry 1. časť

Naproti tomu gramatika je vlastně soupis pravidel, jak

Teorie grafů. zadání úloh. letní semestr 2008/2009. Poslední aktualizace: 19. května First Prev Next Last Go Back Full Screen Close Quit

Algoritmizace prostorových úloh

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY II

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

které je z různých pohledů charakterizují. Několik z nich dokážeme v této kapitole.

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Definice 5.1 Graf G = (V, E) je tvořen množinou vrcholů V a množinou hran, kde

20. května Abstrakt V následujícím dokumentu je popsán způsob jakým analyzovat problém. výstřelu zasáhnout bod na zemi v definované vzdálenosti.

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

autorovu srdci... Petr Hliněný, FI MU Brno 1 FI: MA010: Průnikové grafy

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

Transkript:

STROMY Základní pojmy Strom T je souvislý graf, který neobsahuje jako podgraf kružnici. Strom dále budeme značit T = (V, X). Pro graf, který je stromem platí q = n -, kde q = X a n = V. Pro T mezi každou dvojicí vrcholů u, v V, u v existuje právě jedna cesta, každá hrana stromu je mostem a každý vrchol stromu mající st(v) je artikulací. Les je nesouvislý graf, jehož komponentami jsou stromy (popř. triviální grafy). Hvězda speciální případ stromu, ve kterém jeden vrchol má st(v) = n a n vrcholů má stupeň st(v) =. e( v) = max d( u, v) Excentricita (výstřednost) vrcholu v e(v) je číslo, které udává { } u V Vážená excentricita vrcholu v ec(v) je číslo, které udává ec( v) = max{ d( u, v) w( u) } kde w(u) je váha vrcholu u V Rádius (poloměr) grafu T = (V, X) r(t) je číslo, které udává r( T ) = min{ e( v) } v V Diametr (průměr) grafu T = (V, X) d(t) je číslo, které udává d( T ) = max{ e( v) } Centrální vrchol je vrchol v V pro který platí e(v) = r(t). Centrum grafu množina všech centrálních vrcholů. Větev vrcholu pro v V nazýváme podgraf, který je stromem, obsahuje vrchol v a maximální počet vrcholů a platí v něm st(v) =. Síla vrcholu s(v) udává počet vrcholů větve, která obsahuje maximální počet vrcholů. Centroidní vrchol vrchol s minimální silou. Centroid množina všech centroidních vrcholů. u V v V, Řešené příklady. příklad V hranově a vrcholově ohodnoceném grafu T = (V, X) zobrazeném obr., který je stromem určete hodnoty excentricity e(v) pro každý vrchol v V. Dále určete rádius r(t), diametr grafu d(t) a centrum tohoto stromu. 0 7 6 v 0 Obr. Teorie grafů - úlohy - -

Řešení: Hodnota excentricity vrcholu e(v) je definována jako maximum ze vzdáleností vrcholu v k ostatním vrcholům sítě u V. Hodnota excentricity pro vrchol v je maxiem ze vzdáleností d(v, v ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), tedy: e(v ) = max { d(v, v ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, ), d(v, )} = max {0, 9,,,,,, 7,, } = Pro ostatní vrcholy zadaného grafu jsou hodnoty excentricit: e( ) = max {9, 0,,,,,,, 6, } = e( ) = max {,, 0, 7,, 7, 6, 0,, } = 7 e( ) = max {,, 7, 0, 7, 0, 9,,, 7} = e( ) = max {,,, 7, 0, 7, 6, 0,, 7} = e( ) = max {,, 7, 0, 7, 0, 9,,, 0} = e( ) = max {,, 6, 9, 6, 9, 0,, 0, 9} = 9 e( ) = max {7,, 0,, 0,,, 0,, } = e( ) = max {, 6,,,,, 0,, 0, 7} = e( ) = max {,,, 7, 7, 0, 9,, 7, 0} = 0 Rádius grafu je číslo rovnající se minimální hodnotě excentricity vrcholu zadaného grafu. Pro strom na obr. tedy platí: r(t) = min { e(v ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( )} = = min {,, 7,,,, 9,,, 0} = Diametr grafu je naopak číslo rovnající se maximální hodnotě excentricity vrcholu zadaného grafu. Pro strom na obr. tedy platí: d(t) = max { e(v ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( ), e( )} = = max {,, 7,,,, 9,,, 0} = Centrum grafu je množina vrcholů, pro které platí, že hodnota excentricity se rovná hodnotě radiusu e(v) = r(t). Centrem v zadaném grafu obr. je vrchol, ke e(v) = r(t) =.. příklad V grafu na obr. určete hodnoty vážené excentricity ec(v) pro každý vrchol v V. Řešení: Hodnota vážené excentricity vrcholu ec(v) je definována jako maximum ze součinu vzdáleností vrcholu v k ostatním vrcholům sítě u V a váhy vrcholu u V. Hodnotu vážené excentricity pro vrchol v určíme z následujícím způsobem: ec(v ) = max { d(v, v ) w(v ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( ), d(v, ) w( )} = max {0, 9,,,,,, 7,, 6} = max {0, 9,,,, 7, 9, 6,, } = - - Teorie grafů - úlohy

Hodnoty vážených excentricit pro další vrcholy zadaného stromu jsou: e( ) = max {9, 0,,,,,,, 6, 6} = = max {9, 0,, 0,,,,,, 0} = e( ) = max {,, 0, 7,, 7, 6, 0,, 6} = = max {,, 0,,,,, 0,, } = e( ) = max {,, 7, 0, 7, 0, 9,,, 7 6} = = max {,,, 0,, 0, 7,,, } = e( ) = max {,,, 7, 0, 7, 6, 0,, 7 6} = = max {,, 6,, 0,,, 0,, 0} = 0 e( ) = max {,, 7, 0, 7, 0, 9,,, 0 6} = = max {,, 6, 0, 0, 7, 9, 6, 0} = 0 e( ) = max {,, 6, 9, 6, 9, 0,, 0, 9 6} = = max {,,,,, 7, 0,, 0, } = 7 e( ) = max {7,, 0,, 0,,, 0,, 6} = = max {7,, 0, 6, 0, 69, 6, 0,, 7} = 7 e( ) = max {, 6,,,,, 0,, 0, 7 6} = = max {, 6, 6,, 6, 6, 0, 6, 0, } = 6 e( ) = max {,,, 7, 7, 0, 9,, 7, 0 6} = = max {,,,,, 60, 7,,, 0} = 60. příklad V hranově neohodnoceném grafu zobrazeném obr., který je stromem určete centrální vrchol popř. vrcholy, které tvoří centrum tohoto grafu. v v v v v Obr. Řešení: Jestliže hledáme centrum stromu, který je hranově neohodnocen, nebo ohodnocení hran je stejné pro h X je možné použít zjednodušený algoritmus na vyhledání centra stromu. Během hledání centra není potřebné určovat hodnotu excentricit vrcholů grafu a poloměru stromu.. krok: V grafu označíme visící hrany (silnější čárkované označené hrany obr. a). Visící hranou rozumíme hranu po jejímž projití do jednoho z krajních vrcholů není možné pokračovat po jiné hraně dále. Visícími hranami jsou (, v ), (, ), (, ), (, ), (, ), (, ), (, v ), (, v ), (v, v ). Teorie grafů - úlohy - -

Visící hrany (obr. a) z grafu vypustíme a dále uvažujeme se vzniklým podgrafem viz. obr. b. v v v v a) b) Obr. Dále opakujeme uvedený postup značení a vypouštění hran ze vzniklého podgrafu. Výsledkem krácení v následujícím kroku je vypuštění hran (, ), (, v ) čímž vznikne podgraf na obr. b. v v v a) b) Obr.. krok: Proces označování a vypouštění hran se opakuje do doby, kdy z původního grafu zůstane pouze jedna hrana (nebo jeden vrchol). V tomto případě postupně vykrátíme hrany (, ), (, ). Výsledkem krácení je hrana (, ) viz. obr. b. Centrum je v tomto případě tvořeno dvojicí krajních vrcholů nevykrácené hrany (jestliže po krácení zbývá jeden vrchol je pouze ten centrem). a) Obr. Centrum stromu na obr. tvoří vrchol a. b). příklad V hranově neohodnoceném grafu zobrazeném na obr., který je stromem určete sílu vrcholu pro v V a nalezněte centroid zadaného stromu. Řešení: V první části určíme sílu vrcholů zadaného stromu. Síla vrcholu s(v) udává maximální počet vrcholů v jedné větvi. Větví vrcholu rozumíme maximální podgraf grafu T, který - - Teorie grafů - úlohy

obsahuje vrchol v, pouze jednu hranu s incidencí h = (v, u), kde u V a maximální počet vrcholů. Počet větví vrcholu se rovná stupni tohoto vrcholu st(v). POZNÁMKA! Někdy bývá v síle vrcholu s(v) započten i vrchol v. Vrchol v má v zadaném grafu pouze jednu větev st(v ) =, tato větev obsahuje všechny vrcholy stromu kromě vrcholu v. Síla vrcholu v v zadaném stromu je s(v ) =. Vrchol má větví, které jsou pomocí různých druhů čar vyznačeny na obr. 6. Tyto větve obsahují,, nebo vrcholů. Síla vrcholu je tedy s( ) =. v v v v v Obr. 6 Pro zbývající vrcholy stromu jsou nalezené hodnoty uvedené v následující tabulce: Vrchol Počet větví vrcholu Vrcholy v jedné větvi Počet vrcholů v dané větvi Síla vrcholu s(v) v,,,,,,,,,, v, v, v, v v,,,, v, v, v, v,, v,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,,,, v, v, v, v v,,,,,,,, 9, v, v, v, v 9 v,,,,,,,,,, v, v, v v v v,,,,,,,,,,, v, v, v 7 6 7 Teorie grafů - úlohy - -

v v,,,,,,,,,,, v, v v v v,,,,,,,,,,, v, v, v v v,,,,,,,,,,, v, v, v Centroidním vrcholem nazveme vrchol s minimální silou. V zadaném stromu je pouze jeden vrchol s minimální silou vrchol. Vrchol je centroidním vrcholem stromu a tvoří centroid grafu. - 6 - Teorie grafů - úlohy

Cvičení. příklad V grafu, který je na obr. 7 nalezněte podgrafy, které jsou stromy T = (V, X) a zároveň mohutnost množiny vrcholů je V =, V =, V =, V =. v Obr. 7. příklad V hranově ohodnoceném grafu zobrazeném obr., který je stromem určete hodnoty excentricity e(v) pro každý vrchol v V. Dále určete rádius r(t), diametr grafu d(t) a centroid tohoto stromu. v v 7 9 v 6 v 7 v v 6 v 6 6 7 Obr.. příklad V hranově neohodnoceném grafu zobrazeném obr. 9, který je stromem určete centrální vrchol popř. vrcholy, které tvoří centrum tohoto grafu. Teorie grafů - úlohy - 7 -

v v v v v Obr. 9. příklad V hranově neohodnoceném grafu zobrazeném na obr. 9, který je stromem určete sílu vrcholu pro v V a nalezněte centroid zadaného stromu.. příklad V grafu na obr. 0 určete hodnoty vážené excentricity ec(v) pro každý vrchol v V. v 0 v v v 6 9 6 7 9 Obr. 0 6. příklad V hranově ohodnoceném grafu zobrazeném obr., který je stromem určete hodnoty excentricity e(v) pro každý vrchol v. Dále určete rádius r(t), diametr grafu d(t) a centum tohoto stromu. - - Teorie grafů - úlohy

v v 9 v 0 v 6 9 v v v 7 v 7 6 0 v v 6 Obr. 7. příklad V grafu zadaném na obr. nalezněte libovolný podgraf, který je: a) stromem, b) hvězdou, c) lesem, d) faktorovým podgrafem. 0 0. příklad 0 v 0 0 7 0 0 Obr. V grafu na obr. určete hodnoty vážené excentricity ec(v) pro každý vrchol v V. 9. příklad V hranově neohodnoceném grafu zobrazeném obr., který je stromem určete centrální vrchol popř. vrcholy, které tvoří centrum tohoto grafu. 6 0 Teorie grafů - úlohy - 9 -

v 7 v v v v v 9 v v v 6 Obr. 0. příklad V hranově neohodnoceném grafu zobrazeném na obr., který je stromem určete sílu vrcholu pro v V a nalezněte centroid zadaného stromu. - 0 - Teorie grafů - úlohy

Výsledky příkladů 0. příklad Ukázka řešení, které není jediné: v V = v V = V = V =. příklad e(v ) = 7, e( ) =, e( ) =, e( ) = 7, e( ) =, e( ) = 9, e( ) =, e( ) =, e( ) =, e( ) = 7, e( ) =, e(v ) = 9, e(v ) =, e(v ) = 6, e(v ) = 7, e(v 6 ) =, e(v 7 ) = 7 r(t) = d(t) = 7 s(v ) =, s( ) = 6, s( ) =, s( ) = 6, s( ) = 9, s( ) =, s( ) = 6, s( ) = 6, s( ) =, s( ) = 6, s( ) = 6, s(v ) =, s(v ) = 6, s(v ) =, s(v ) = 6, s(v 6 ) =, s(v 7 ) = 6 Vrchol je centroid zadaného stromu.. příklad Vrchol je centrálním vrcholem stromu a tvoří centrum grafu.. příklad s(v ) =, s( ) = 0, s( ) = 7, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s( ) = 9, s( ) =, s(v ) =, s(v ) =, s(v ) =, s(v ) = Centroid zadaného grafu je vrchol.. příklad ec(v ) =, ec( ) =, ec( ) = 0, ec( ) = 96, ec( ) = 6, ec( ) = 9, ec( ) =, ec( ) = 0, ec( ) =, ec( ) =, ec( ) =, ec(v ) = 0 6. příklad e(v ) =, e( ) =, e( ) = 0, e( ) =, e( ) = 6, e( ) = 9, e( ) =, e( ) =, e( ) =, e( ) =, e( ) =, e(v ) =, e(v ) = 7, e(v ) =, e(v ) =, e(v 6 ) =, e(v 7 ) =, e(v ) =, e(v 9 ) =, e(0 ) = r(t) = 0 d(t) = Vrchol je centrem grafu. Teorie grafů - úlohy - -

7. příklad Ukázky možného ne jediného řešení: v strom hvězda v v les faktorový podgraf. příklad ec(v ) = 00, ec( ) = 0, ec( ) = 0, ec( ) = 00, ec( ) = 0, ec( ) = 00, ec( ) = 00, ec( ) = 0, ec( ) = 0, ec( ) = 0 9. příklad Vrchol a v jsou centrální vrcholy stromu a tvoří centrum grafu. 0. příklad s(v ) = 6, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s( ) = 6, s( ) = 6, s( ) = 7, s( ) =, s( ) =, s( ) =, s(v ) =, s(v ) =, s(v ) =, s(v ) =, s(v 6 ) =, s(v 7 ) =, s(v ) =, s(v 9 ) = Vrchol je centroid zadaného stromu. - - Teorie grafů - úlohy