4.2. publikaní innost V rámci projektu Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí vznikla ada odborných publikací a leták, které se vztahovaly k pednášeným tématm. Úastníci seminá je získali v rámci semináe zdarma. Odborné publikace vydané v rámci projektu: Lucie Bukovská: Asertivní komunikace Komunikací mžeme rozumt v podstat každou interakci, která se týká nejen kontaktu lidí mezi sebou, ale i výmnu nap. písemných informací, kontaktu se zvíaty, ale i s neživými systémy. Pedpoklady komunikace si s sebou pinášíme na svt jako vky osvdenou metodu lepších šancí na pežití. Úrove našich komunikaních dovedností je dána jednak geneticky a jednak okolnostmi, za kterých jsme zpoátku nuceni (rodinné prostedí, škola ) a pozdji máme ím dál víc svobodných možností tuto vlohu rozvíjet. Zuzana ápová, Monika Marxtová: Dti z uprchlických rodin Migrace obyvatelstva je pirozeným fenoménem a provází lidské djiny už odnepamti. Odhaduje se, že v souasné dob žije 150 milion lidí mimo svoji mateskou vlast, což jsou zhruba 2 % svtové populace. Rozmístní migrant je velmi nerovnomrné. Asi jedna tetina svtové populace migrant obývá území sedmi nejbohatších zemí svta (Nmecko, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA). Petr Hanuš, Kateina Hellebrandová: Krizová intervence Tato publikace má za úkol velmi rámcov seznámit tenáe s problematikou krize a krizové intervence. V žádném pípad si neiní nárok na úplný a vyerpávající popis všech okolností vzniku, prbhu a dsledk krizí v lidském život, i úplný výet nástroj, které má odborník na krizovou intervenci k dispozici. Jaroslava Hanušová, Kateina Hellebrandová: Interdisciplinární spolupráce Pokud budeme v nauných slovnících hledat pojem interdisciplinární spolupráce, nic nenalezneme. Ani na internetu nebudeme o nic úspšnjší. Pokud zadáme ve vyhledavai slovo spolupráce, objeví se nám mnoho definicí. Pokud se zamyslíme a podíváme se do historie, mžeme napíklad zaznamenat první náznaky interdisciplinární spolupráce již vznikem Organizace Spojených národ (OSN). Jednalo se o nevládní neziskovou organizaci, jejímž cílem bylo udržovat mír, bezpenost, rozvíjet pátelské vztahy mezi národy a podporovat kulturní a humanitní spolupráci.
Jaroslava Hanušová: Násilí na dtech syndrom CAN V polovin dvacátého století si rentgenologové, ortopedové a chirurgové zaali všímat závažných somatických poškození dtí, zpsobených zjevn jinak než nahodilým úrazovým djem tedy zámrn. Nazvali tato poškození (zlomeniny, popáleniny, rzné rány, krvácení nejrznjšího druhu, ba i smrt) neúrazovými zranními. Jaroslava Hanušová: Sexuální zneužívání Problematika sexuáln zneužitých dtí se zaíná v posledních letech u nás více otevírat. Stále však existuje v populaci výrazn zastoupený postoj, že sexuální problematika je tabu a s dtmi se o ní nehovoí. Pokud dojde k sexuálnímu zneužívání, rodina se asto snaží na celou tuto zkušenost zapomenout. Potlait ji tím, že se chovají jakoby se nic nestalo a odmítají jakékoliv zásahy do rodiny. Marta Jeklová, Eva Reitmayerová: Syndrom vyhoení Nejastji se vyhoení objevuje v profesích, které jsou oznaovány jako pomáhající tedy u sociálních pracovník, pracovník neziskového sektoru, asistent, dobrovolník apod. Dále pak v profesích, kde je bezpodmínen nutný astý mezilidský kontakt. Proto se s ním stále astji setkáváme i u zdravotník (léka, zdravotních sester, fyzioterapeut atd.), pedagog, jedinc pracujících v týmech apod. Vyhoení u jedinc je doprovázeno pomrn vysokou psychickou zátží, která ješt komplikuje jejich stav. Kolektiv autor projektu Dtství bez úraz: Úrazy dtí V každodenním život se lidé bžn setkávají s lehkými úrazy, ale jen málokdo si uvdomuje, že úrazy nejsou jen zlomenina i pohmoždnina. Skutenost je taková, že úrazy mají každý rok na svdomí ti sta dtských život a jsou tak tradin nejastjší píinou úmrtí dtí. Jií Kuírek: Psychosomatika a dti Psychosomatika, i psychofyzický problém (problém vztahu tla a duše) je otázkou, která je kladena tisíce let. Nejlepší cestou je píklad: zkuste vyslovit samohlásku A. Je zejmé, že vytvoení jazykových hlásek je podmínno jazykem, rty, elistí, patrem, hrdlem. Navíc se musí tyto ásti úst pohybovat jednoznaným zpsobem, abychom slyšeli samohlásku A. Chci íci A - vyslovím samohlásku, ale je jisté, že nevím, jak jsem to udlal. Nikdo neví, co vlastn udlal, i ml udlat. Pokud ano, vyešili jste psychofyzický problém. Jde o iracionální problém. Vdomosti máme, ale nevíme, jak bychom problém chápali. Já chci íci a tlo vysloví? 2
Lenka Lovasová: Rodinné vztahy Vzhledem ke skutenosti, že vymezení pojmu rodina bylo ve spoleenských vdách vnováno mnoho pozorností, lze se setkat s celou adou jejích rzných definicí. Obecn bývá rodina charakterizována pedevším z hlediska svého postavení ve spoleenském systému, dále pak z hlediska vazeb, sociálních funkcí a základních sociálních proces, které v ní probíhají. Lenka Lovasová: Šikana Šikana je nebezpený sociáln patologický jev, pi nmž je omezována zejména osobní svoboda rozhodování, je ponižována lidská dstojnost a est, mnohdy je obtem ubližováno na zdraví i na majetku. Lenka Lovasová, Kateina Schmidová: Tlesné tresty Ohlédneme-li se do historie, zjistíme, že tlesné tresty byly v širokém mítku používány napíklad v ecku, ím, Egypt i Izraeli a jejich hlavním zamýšleným cílem bylo zajistit a udržet disciplínu. Zpsoby trestání se pochopiteln v jednotlivých civilizacích a kulturách lišily, nicmén nalezli bychom i nkteré univerzální tresty, kterými bylo kupíkladu šlehání biem nebo bití holí. Nkteré státy se staly povstné používáním zvlášt krutých tlesných trest. Mezi takové patila i Sparta, kde se používaly velmi asto tžké tresty jako souást výchovy voják (tresty mly posilovat nejen tlesnou zdatnost, ale také sílu vle a schopnost sebeovládání). Eva Marádová: Multikulturní porozumní Dležitou souástí pípravy na život v multikulturní realit je výchova k toleranci a k respektování lidských práv, píprava na sociální, ekonomické i politické aspekty integrace mezi lidmi s odlišným sociokulturním zázemím. Interkulturní výchova vystupuje do popedí v souvislosti s globalizací a souasnou migrací obyvatelstva a s potebou pípravy mladé generace na život v integrované multikulturní Evrop, tj. v prostedí, v nmž se budou setkávat píslušníci rzných národností, etnik, náboženství, jiného životního stylu, jiných životních hodnot. Eva Marádová: Prevence závislostí Celospoleenské zmny v posledních desetiletích pinášejí mnoho nového do všech sfér našeho každodenního života. Vedle nesporných pozitiv, je to bohužel i vyšší výskyt jev spoleensky nežádoucích, k nimž se adí zneužívání návykových látek, související s výraznou promnou životního stylu zejména mladé generace. Objevuje se proto stále 3
naléhavji poteba hledat úinné strategie, jak ochránit dti a dospívající ped ohrožením fenoménem závislostí. Anežka Misauerová, Zdenk Vojtíšek: Dtství a sekta Akoli se pojem sekta vyskytuje v kesanské teologii po mnoho století a akoli je také základním pojmem sociologie náboženství a bžn užívaným pojmem v sociální psychologii i psychologii náboženství, není snadné jej vymezit ani v rámci tchto obor, natož pak pro všechny tyto obory spolen. Ivo Pacl, Radek Ptáek, Jakub Florián: Hyperaktivita Hyperaktivita a impulzivita jsou pomrn astými jevy v dnešní populaci. Mohou mít rznorodé projevy, které mají vtšinou spolené jmenovatele: nepozornost, neposednost a netrplivost. Dalšími obvyklými projevy mohou být problémy v sociálním styku, problémy s uením a vykonáváním jakékoliv innosti, spánkem, asté zmny nálady, negativita apod. Radek Ptáek: Poruchy chování Poruchy chování v dtství pedstavují pomrn rozšíený psychologický a psychiatrický jev. Základními projevy poruch chování jsou agrese, vandalismus, porušování pravidel, krádeže a lhaní. Proto, abychom mohli hovoit skuten o poruše, je teba, aby tyto projevy trvaly minimáln po dobu šesti msíc. Lucie Šormová, Alžbta Klégrová: Dobrovolnictví Den, kdy zaal platit zákon o dobrovolnické služb a zmn nkterých zákon. 198/2002 Sb., tedy 1. leden 2003, je významným mezníkem pro dobrovolnictví v eské republice. Díky tomuto zákonu se v eském právním ádu poprvé objevil pojem dobrovolník. Návrh zákona byl vyústním snah v rámci Mezinárodního roku dobrovolník v eské republice 2001. Ve stejné dob též probhly první rozsáhlejší kampan objasující veejnosti, kdo je to dobrovolník a pro je pro spolenost dležitý. Radim Uzel: Sexuální výchova Sexuální život provází lovka od dávnovku samotné lidské existence. Na rozdíl od všech ostatních živoišných druh dokázal lovk do svého sexuálního života zalenit také psychické pedpoklady vzájemné náklonnosti, lásky. Tlesná sexualita tak netvoí jen základní podstatu pohlavního spojení. Jeho nedílnou souástí se stávají i duševní pochody ve sfée citové. Toto spojení zdánliv protichdných pojm tla a duše je práv ve sfée lidské sexuality zdrojem konflikt a nedorozumní. 4
Martina Zelená, Alžbta Klégrová: Podpora rodiny Rodina je nedílnou souástí spolenosti a dá se íci, že ve všech kulturách a asových obdobích tvoila základ spolenosti nebo alespo tu složku, jejímž úkolem bylo vychovat dti (další generaci) do vku, kdy jsou schopné se ve spolenosti pohybovat samostatnji. Rodina prošla i v evropské spolenosti bhem staletí zmnami, posunul se význam nkterých jejích funkcí. Odborné letáky vydané v rámci projektu: Lucie Bukovská: Asertivita Jaroslava Hanušová: Osvojení Jaroslava Hanušová: Rodina Jaroslava Hanušová: Sexuální zneužívání Jaroslava Hanušová, Kateina Hellebrandová: Interdisciplinární spolupráce Kateina Hellebrandová, Jaroslava Hanušová, Petr Hanuš: Krizová intervence Alžbta Klégrová, Martina Zelená: Podpora rodiny Kolektiv autor projektu Dtství bez úraz: Úrazy dtí Karel Kuchaík: Informaní technologie Lenka Lovasová, Kateina Schmidová: Tlesné tresty Lenka Lovasová: Šikana Eva Marádová: Prevence závislostí Monika Marxtová: Dti uprchlík Radek Ptáek, Ivana Dovinová, Terezie Pemová: Hyperaktivita a poruchy pozornosti Petr Pöthe, Jaroslava Hanušová: Rasismus, xenofobie Eva Reitmayerová: Syndrom vyhoení Lucie Šormová, Alžbta Klégrová: Dobrovolnictví a rodina Jií Štpo: Psychosomatická onemocnní Radim Uzel: Sexuální výchova Zdenk Vojtíšek: Vliv sekt na rodinu 5
Ukázka leták vydaných v rámci projektu Výše uvedené publikace jsou k nahlédnutí na webových stránkách www.jpd.viod.eu.com i v sídle organizace U Pergamenky 1511/3, 170 00 Praha 7. 6