Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava
Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních koridorů byla považována za prioritní akci dopravní politiky Hlavním důvodem bylo zvýšit úroveň a vytvořit žel. dopravu časově i cenově konkurenceschopnou vůči ostatním druhům dopravy Vytvořeny 4 tranzitní koridory I. koridor: Něm. - Děčín Praha Pardubice Břeclav Rak. ve výstavbě 1993 2004 II. koridor: Slovensko - Břeclav - Přerov - Ostrava - Polsko ve výstavbě 1997 2004 III. koridor: Něm. - Plzeň - Praha - Olomouc - Ostrava - Slovensko ve výstavbě, předpokládané dokončení 2016 IV. koridor: Něm. Ústí/Lab. Praha Č. Budějovice Rakousko ve výstavbě, předpokládané dokončení 2016 2
Modernizace tranzitních žel. koridorů dokončeno v realizaci / v přípravě 3
Modernizace tranzitních žel. koridorů Cíle modernizace kvalitní napojení na evropskou síť zvýšení rychlosti přepravy zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti a dosažení interoperability podpora ekologické železnice Základní technické parametry zvýšení rychlosti do 160 km/h prostorová průchodnost podle ložné míry UIC GC třída zatížení D4 (22,5 t na nápravu) Investiční náklady I.koridor 36,5 mld. Kč II. koridor 36,5 mld. Kč III.koridor 75,6 mld. Kč IV.koridor 41,9 mld. Kč 4
I. koridor: úsek Děčín Praha [km/h] Maximální traťová rychlost 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 St. hranice Děčín Ústí nad Lovosice Roudnice nad Kralupy nad Praha- CZ/D Labem Labem Vltavou Holešovice naklápěcí technika po modernizaci před modernizací rychlost 160 km/h na 26 % délky úseku pro klasické soupravy a na 40 % délky pro soupravy s naklápěcí technikou modernizován uzel Děčín, v realizaci je uzel Ústí nad Labem zbývá modernizovat žst. Kralupy nad Vltavou a příslušné úseky v železničním uzlu Praha 5
I. koridor: úsek Praha Česká Třebová [km/h] 200 180 160 140 Maximální traťová rychlost 120 100 80 60 40 20 0 Praha hl.n. Kolín Pardubice Choceň Ústí nad Česká Orlicí Třebová naklápěcí technika po modernizaci před modernizací rychlost 160 km/h na 56 % délky úseku pro klasické soupravy a na 59 % délky pro soupravy s naklápěcí technikou modernizována žst. Choceň, v realizaci jsou příslušné úseky v uzlu Praha a uzel Kolín zbývá modernizovat uzel Pardubice, žst. Ústí nad Orlicí a uzel Česká Třebová 6
I. koridor: úsek Česká Třebová Břeclav [km/h] 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Maximální traťová rychlost naklápěcí technika po modernizaci před modernizací rychlost 160 km/h na 34 % délky úseku pro klasické soupravy i pro soupravy s naklápěcí technikou zbývá modernizovat uzly Česká Třebová, Brno a Břeclav na vybraných úsecích I. koridoru plánováno zvýšení rychlosti až na 200 km/h 7
I. koridor: úspora jízdních dob 2,0 1,5 [h] 1,0 23 % 24 % 6,0 0,5 5,5 0,0 Praha Ústí nad Labem Praha Děčín 5,0 4,5 4,0 4,0 3,5 3,5 3,0 2,5 [h] 3,0 2,5 19 % [h] 2,0 25 % 23 % 24 % 2,0 1,5 1,5 1,0 0,5 17 % 16 % 18 % 1,0 0,5 0,0 Praha Pardubice Praha Brno Praha Břeclav 0,0 Děčín Břeclav před modernizací po modernizaci naklápěcí technika 8
Spojení Berlin Wien v roce 2020 bez VRT LETADLO: 4 hod včetně cesty na/z letiště a odbavení AUTO: 7 hod nejkratší trasa přes Prahu dokončeny dálnice VLAK: 8,5 hod nejkratší trasa přes Prahu dokončena modernizace + 150 km 7 hod 8,5 hod 9
Spojení Berlin Wien v roce 2020 s VRT LETADLO: 4 hod včetně cesty na/z letiště a odbavení AUTO: 7 hod nejkratší trasa přes Prahu dokončeny dálnice + 150 km 4,5 hod 8,5 hod VLAK: 8,5 hod 4,5 hod nejkratší trasa přes Prahu dokončena modernizace VRT 7 hod 10
ČR v kontextu VRT ve střední Evropě Hamburg 250 km/h a více 200 až 240 km/h méně než 200 km/h Hannover Berlin Poznan Warszawa Köln Leipzig Dresden Wroclaw Frankfurt Nürnberg Plzeň Praha Ostrava Katowice Strasbourg Basel Stuttgart München Regensbg Salzbg Linz Brno Wien Bratislava Budapest 11
VRT současná koncepce modernizace (do 230 km/h) novostavba (300-350 km/h) 12
VRT alternativní koncepce modernizace (do 230 km/h) novostavba (300-350 km/h) 13
Napojení ostatních regionů na VRT 14
Spojení Praha Bavorsko: současnost dálkové spojení z ČR směrem na západ pouze přes Dresden ve směru do Bavorska železniční spojení není konkurenceschopné velké území s vysokou koncentrací obyvatel a hospodářských aktivit v SRN i v dalších zemích není dosažitelné železniční dopravou ve směru do Bavorska probíhá modernizace III. koridoru, to však není z hlediska výhledových potřeb dostačující dálkové spojení bez dálkového spojení potřeba řešit koncepci rychlého železničního spojení Praha Bavorsko 15
Spojení Praha Bavorsko: budoucnost Úspora jízdních dob plán [h] 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 42 % Praha München 35 % Praha Nürnberg současnost budoucnost návaznost na modernizaci III. koridoru v úseku Praha Plzeň prověřován záměr modernizace tratě Plzeň Domažlice Regensburg v Regensburgu napojení na dálkovou síť směr München a Nürnberg možnost uspokojení širších vazeb z ČR do západní a jihozápadní Evropy a z Bavorska přes ČR do Polska 16
Návrh sítě TEN-T státy V4 nové elementy 17
Návrh sítě TEN-T státy V4 základní a globalní síť 18
Návrh sítě TEN-T státy V4 VRT 19
Děkuji za pozornost Ing. Vít Sedmidubský Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava