SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU l. NÁZEV PŘÍPRAVKU Laurina, ptahvané tablety. 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITAVNÍ SLOŽENÍ jedna žlutá tableta bsahuje 0,050 mg desgestrelum (desgestrel) a 0,035 mg ethinylestradilum (ethinylestradil); jedna červená tableta bsahuje 0,100 mg desgestrelum (desgestrel) a 0,030 mg ethinylestradilum (ethinylestradil); jedna bílá tableta bsahuje 0,150 mg desgestrelum (desgestrel) a 0,030 mg ethinylestradilum (ethinylestradil). Pmcná látka: laktóza < 65 mg Úplný seznam všech pmcných látek viz bd 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Ptahvaná tableta. Tablety jsu kulaté, biknvexní průměru 5 mm. Na jedné straně jsu značeny kódem VR4 (žluté tablety), VR2 (červené tablety), TR5 (bílé tablety) a na druhé straně nápisem Organn a hvězdičku *. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Kntracepce. 4.2 Dávkvání a způsb pdání 4.2.1 Jak užívat přípravek Laurina Tablety je nutn užívat v přadí značeném na balení, každý den přibližně ve stejnu dbu. Zapíjejí se pdle ptřeby tekutinu. P 21 p sbě následujících dnů se užívá denně jedna tableta, nejprve žluté tablety p dbu 7 dnů, pté červené tablety p dbu 7 dnů a naknec bílé tablety p dbu 7 dnů. Užívání z nvéh balení začíná p sedmidenním intervalu, kdy se žádné tablety neužívají. V tét dbě bvykle dchází ke krvácení z vysazení; t se dstaví zhruba 2-3 dny p užití pslední tablety a nemusí sknčit před zahájením užívání tablet z dalšíh balení. 4.2.2 Jak zahájit užívání přípravku Laurina Nepředcházel-li užívání hrmnální kntracepce [v předchzím měsíci] Užívání tablety má být zahájen první den přirzenéh cyklu ženy (tzn. první den jejíh menstruačníh krvácení). Užívání je mžn zahájit i 2.-5. den, v takvém případě se však dpručuje pužívat navíc během prvních 7 dnů užívání tablet prvníh cyklu bariérvu metdu kntracepce. Přechd z kmbinvanéh hrmnálníh kntraceptiva (kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC), vaginálníh kružku neb transdermální náplasti) Žena by měla začít užívat přípravek Laurina nejlépe hned následující den p užití pslední aktivní tablety (pslední tablety, která bsahvala aktivní látku) předchzíh kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC), nejpzději však v den následující p bvyklém intervalu bez tablet neb užívání placeb-tablet předchzíh kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC). V případě, že žena pužívala vaginální kružek neb transdermální náplast, měla by začít užívat přípravek Laurina v den jejich dstranění, nejpzději však v den, kdy by měla být další aplikace prvedena. 1/12

Pkud žena pužívala předchzí metdu bez přerušení a správně a pkud si je zcela jistá, že není těhtná, může ze své předcházející kntracepce přejít v kterýkli den cyklu. Interval bez hrmnů předcházející metdy nemá být nikdy prdlužen přes jeh dpručenu délku. Všechny kntracepční metdy (transdermální náplast, vaginální kružek) nemusí být ve všech EU státech na trhu. Přechd z kntracepční metdy bsahující puze gestagen (minipilulka, injekce, implantát) neb z intrauterinníh systému uvlňujícíh gestagen (IUS). Z minipilulky může žena přejít na užívání přípravku Laurina kdykliv (z implantátu neb z IUS v den jeh dstranění, z injekcí v den, kdy by měla být aplikvána další injekce), ale ve všech těcht případech je třeba dpručit pužívat navíc během prvních 7 dnů užívání tablet bariérvu metdu kntracepce. Užívání p ptratu v prvním trimestru P ptratu v prvním trimestru lze zahájit užívání ihned. V takvém případě nejsu nutná žádná další kntracepční patření. Užívání p prdu neb p ptratu ve druhém trimestru Dpručení pr kjící ženy viz bd 4.6. Ženám je třeba dpručit, aby zahájily užívání mezi 21. a 28. dnem p prdu neb ptratu ve druhém trimestru. Při pzdějším zahájení užívání se dpručuje pužívat navíc během prvních 7 dnů užívání tablet bariérvu metdu. Pkud však již předtím dšl k phlavnímu styku, je třeba před vlastním zahájením užívání kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC) vylučit těhtenství neb pčkat na první menstruační krvácení. 4.2.3 Pstup při vynechání tablety Pkud se užití kterékliv tablety pzdí méně než 12 hdin, není kntracepční chrana narušena. Žena musí užít tabletu kamžitě, jakmile si vzpmene, a další tablety pak užívá v bvyklu dbu. Je-li užití tablety pžděn více než 12 hdin, kntracepční chrana může být snížena. Při dalším pstupu se lze řídit těmit dvěma základními pravidly: 1. Užívání tablet nesmí být nikdy přerušen na dbu delší než 7 dnů. 2. K dsažení dpvídající suprese hypthalam-hypfyz-variální sy je třeba 7 dnů nepřerušvanéh užívání tablety. V suladu s uvedenými pravidly lze v běžné praxi pskytnut tat dpručení: l. týden (žluté tablety) Žena musí užít pslední vynechanu tabletu kamžitě, jakmile si vzpmene, i kdyby t znamenal užití dvu tablet najednu. Pté pkračuje v užívání tablet v bvyklu dbu. Navíc je třeba pužívat v následujících 7 dnech bariérvu metdu kntracepce, například kndm. Pkud dšl v předchzích 7 dnech k phlavnímu styku, je třeba zvážit mžnst těhtnění. Čím více tablet byl vynechán a čím blíže byly tyt tablety pravidelnému intervalu bez užívání, tím větší je rizik těhtnění. 2. týden (červené tablety) Žena musí užít pslední vynechanu tabletu kamžitě, jakmile si vzpmene, i kdyby t znamenal užití dvu tablet najednu. Pté pkračuje v užívání tablet v bvyklu dbu. Pkud užívala tablety pravidelně p dbu 7 dnů před prvním vynecháním tablety, další kntracepční patření nejsu nutná. Není-li tmu tak, neb vynechala-li žena více než 1 tabletu, je třeba dpručit zvláštní kntracepční patření p dbu 7 dnů. 3. týden (bílé tablety) Vzhledem k nadcházejícímu intervalu bez užívání tablet hrzí snížení splehlivsti kntracepce. Upravením schématu užívání lze však stále ještě předejít snížení kntracepční chrany. Bude-li se žena řídit některým z následujících dvu mžných pstupů, nemusí přijmut další kntracepční 2/12

patření za předpkladu, že p dbu 7 dnů předcházejících vynechání první tablety užila všechny tablety správně. Není-li tmu tak, měla by zvlit první z níže uvedených dvu mžnstí a přijmut navíc další kntracepční patření p dbu 7 dnů. l. Pslední vynechanu tabletu má žena užít kamžitě, jakmile si vzpmene, i kdyby t znamenal užití dvu tablet najednu. Pté pkračuje v užívání tablet v bvyklu dbu. Užívání tablet z dalšíh balení pak zahájí kamžitě p sptřebvání předchzíh balení, tzn. mezi baleními není žádná přestávka. Krvácení z vysazení se pravděpdbně dstaví až p sptřebvání druhéh balení, ale během užívání tablet může djít ke špinění neb krvácení z průniku. 2. Pacientce lze také pradit, aby přerušila užívání tablet ze stávajícíh balení. Tablety by měla přestat užívat p dbu 7 dnů (včetně těch dnů, kdy tabletu vynechala) a následně zahájit užívání tablet z dalšíh balení. Pkud žena zapmene užít tabletu a následně se nedstaví krvácení z vysazení v prvním nrmálním intervalu bez užívání tablety, je třeba zvážit mžnst těhtnění. 4.2.4 Pstup v případě gastrintestinálních ptíží V případě závažných gastrintestinálních ptíží může být absrpce účinných látek neúplná, a prt by měla být pužita další kntracepční patření. Djde-li během 3 4 hdin p pužití tablety ke zvracení, lze aplikvat pstup při vynechání tablety, jak je uveden v bdě 4.2.3. Nechce-li žena narušit bvyklé schéma užívání tablet, musí užít tabletu(y) z jinéh balení. 4.2.5 Jak psunut neb ddálit menstruační krvácení Tent přípravek není určen k ddálení menstruace. Pkud je však ve výjimečných případech zaptřebí menstruaci ddálit, musí žena vynechat bdbí bez tablet a namíst th pkračvat v užívání bílých tablet z dalšíh balení přípravku Laurina. Menstruaci lze ddálit nejdéle p dbu 7 dnů, dkud žena nedjde na knec druhéh balení. Během tht ddálení se může bjevit krvácení z průniku neb špinění. P bvyklém sedmidenním bdbí bez tablet pak žena pkračuje v pravidelném užívání přípravku Laurina. Chce-li žena přesunut menstruaci na jiný den v týdnu, než je bvyklé při ddržvání sučasnéh dávkvacíh schématu, má mžnst zkrátit blížící se bdbí bez tablet libvlný pčet dnů. Se zkracváním tht bdbí se zvyšuje rizik, že se u pacientky namíst krvácení z vysazení dstaví během užívání tablet z druhéh balení krvácení z průniku neb špinění (stejně jak při ddálení menstruace). 4.3 Kntraindikace Kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) nelze užívat, je-li u pacientky diagnstikván některý z níže uvedených stavů. Pkud se některý z těcht stavů bjeví pprvé v průběhu užívání kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC), užívání přípravku je třeba kamžitě uknčit. Žilní trmbóza v sučasnsti neb v anamnéze (hlubká žilní trmbóza, plicní emblie). Arteriální trmbóza v sučasnsti neb v anamnéze (infarkt mykardu, cévní mzkvá příhda) neb prdrmy (například tranzitrní ischemická prucha, angina pectris). Známá predispzice k žilní neb arteriální trmbóze, jak je např. rezistence na aktivvaný prtein C (APC), deficit antitrmbinu III, deficit prteinu C, deficit prteinu S, hyperhmcysteinémie a antifsflipidvé prtilátky. Závažná nedávn prběhlá migréna neb migréna v anamnéze, bě s fkálními neurlgickými příznaky (viz bd 4.4.1). Diabetes mellitus s pstižením cév. Sučasný(é) závažný(é) neb mnhnásbný(é) rizikvý(é) faktr(y) pr vznik žilní neb arteriální trmbózy může (mhu) rvněž představvat kntraindikaci (viz bd 4.4.1). Pankreatitida neb její přítmnst v anamnéze spjena se závažnu hypertriglyceridemií. 3/12

Závažné nemcnění jater v sučasnsti neb uvedené v anamnéze, pkud nedšl k nrmalizaci jaterních funkcí. Tumr jater v sučasnsti neb v anamnéze (benigní či maligní). Známé neb suspektní malignity vlivněné phlavními steridy (např. phlavních rgánů neb prsů). Hyperplazie endmetria. Vaginální krvácení, jehž příčina nebyla bjasněna. Ptvrzené neb suspektní těhtenství. Hypersenzivita na kterukliv z léčivých neb pmcných látek bsažených v přípravku Laurina. 4.4 Zvláštní upzrnění a zvláštní patření pr pužití 4.4.1 Upzrnění Při přítmnsti kteréhkliv z níže uvedených stavů neb rizikvých faktrů je třeba zvážit příns kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC) prti mžnému riziku u každé ženy individuálně a tat rizika s ní prhvřit dříve, než se rzhdne přípravek užívat. Djde-li ke zhršení, exacerbaci neb prvnímu prjevu některéh z těcht stavů neb rizikvých faktrů během užívání, musí žena kntaktvat lékaře. Lékař pak musí rzhdnut, má-li být užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) přerušen. 1. Oběhvé pruchy Užívání kteréhkliv z kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) přináší zvýšené rizik výskytu žilní trmbemblie (VTE) ve srvnání s ženami, které tat kntraceptiva neužívají. Incidence VTE u žen neužívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) se dhaduje na 5-10 žen ze 100 000 žen/rků. Zvýšené rizik výskytu VTE je nejvýraznější během prvníh rku prvníh užívání kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC). Rizik výskytu VTE spjené s těhtenstvím se dhaduje na 60 případů ze 100 000 těhtenství. VTE vede k úmrtí v 1-2 % případů. V rámci něklika epidemilgických studií byl zjištěn u žen užívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) bsahující ethinylestradil, většinu v dávce 30 µg, a gestageny jak např. desgestrel, zvýšené rizik vzniku VTE ve srvnání s ženami užívajícími kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) bsahující ethinylestradil v mnžství menším než 50 µg a gestagen levnrgestrel. U přípravků bsahujících 30 µg ethinylestradilu v kmbinaci s desgestrelem neb gestdenem v prvnání s přípravky bsahujícími méně než 50 µg ethinylestradilu v kmbinaci s levnrgestrelem se dhaduje, že se celkvé relativní rizik výskytu VTE phybuje v rzmezí 1,5-2,0. Incidence VTE pr kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) bsahující levnrgestrel v kmbinaci s méně než 50 µg ethinylestradilu je přibližně 20 případů na 100 000 žen/rků pužívání. U přípravku Laurina je incidence přibližně 30-40 případů na 100 000 žen/rků pužívání, t.j. 10-20 případů navíc na 100 000 žen/rků pužívání. Vliv relativníh rizika na pčet ddatečných případů bude nejvyšší u žen, které přípravek užívají první rk svéh prvníh užívání kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC), kdy je rizik vzniku VTE nejvyšší u všech kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC). Rizik vzniku žilní trmbemblie je vyšší v těcht případech: zvyšující se věk; pzitivní rdinná anamnéza (např. žilní trmbemblie u surzenců neb rdičů v relativně mladém věku). Při pdezření na dědičnu predispzici je třeba, aby ženu vyšetřil specialista dříve, než bude rzhdnut užívání jakýchkliv perrálních kntraceptiv; bezita (bdy mass index vyšší než 30 kg/m 2 ); 4/12

delší imbilizace, velký chirurgický výkn, jakýkliv chirurgický výkn na dlních knčetinách neb rzsáhlá traumata. Za těcht klnstí je vhdné přerušit užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) (alespň čtyři týdny předem, jedná-li se plánvanu peraci) a užívání znvu zahájit až dva týdny p úplné rembilizaci. a mžná též výskyt pvrchvé trmbflebitidy a varikózních žil. Neexistuje knsenzus hledně mžnéh vlivu těcht stavů na etilgii žilní trmbemblie. Obecně platí, že užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) je spjen se zvýšeným rizikem akutníh infarktu mykardu (AMI) neb cévní mzkvé příhdy; tt rizik je výrazně vlivněn přítmnstí dalších rizikvých faktrů (např. kuření, vyský krevní tlak, věk) (viz též níže). Tyt příhdy jsu vzácné. Nebyl studván, jak přípravek Laurina mdifikuje rizik akutníh infarktu mykardu AMI. Rizik arteriálních trmbemblických kmplikací je vyšší v těcht případech: zvyšující se věk; kuření (při silném kuření a zvyšujícím se věku se rizik dále zvyšuje, zvláště u žen starších 35 let); dyslipprteinémie; bezita (bdy mass index vyšší než 30 kg/m 2 ); hypertenze; migréna; chlpenní srdeční vada; fibrilace síní; pzitivní rdinná anamnéza (např. arteriální trmbóza u surzenců neb rdičů v relativně mladém věku). Při pdezření na dědičnu predispzici je třeba, aby ženu vyšetřil specialista dříve, než bude rzhdnut užívání jakýchkliv hrmnálních kntraceptiv. Velmi vzácně byly u žen užívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) zaznamenány trmbózy v jiných krevních cévách, např. hepatálních, mezenterických, renálních neb retinálních žilách a arteriích. Neexistuje jedntný názr na t, zda je výskyt těcht příhd spjen s užíváním kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC). Mezi příznaky žilní neb arteriální trmbózy mhu patřit: unilaterální blest nhy neb tk nhy; náhlá silná blest na hrudi, která může, ale nemusí vystřelvat d levé paže; náhlá dušnst; náhlý záchvat kašle; jakákliv nezvyklá, silná, déletrvající blest hlavy; náhlá úplná neb částečná ztráta zraku; diplpie; nezřetelná řeč či afázie; vertig; klaps s lžiskvým záchvatem neb bez něj; slabst neb velmi výrazné chrmení náhle pstihující jednu plvinu neb část těla; pruchy hybnsti; "akutní" břich. Objevení se jednh neb více těcht příznaků může být důvdem k kamžitému přerušení užívání přípravku Laurina. Mezi další nemcnění spjvaná s běhvými nežáducími účinky patří diabetes mellitus, systémvý lupus erythematdes, hemlytick-uremický syndrm, chrnické zánětlivé nemcnění střev (Crhnva chrba neb ulcerózní klitida) a srpkvitá anémie. Je třeba vzít v úvahu zvýšené rizik trmbemblie v šestinedělí (více infrmací viz bd 4.6 Těhtenství a kjení). Zvýšení četnsti výskytu neb závažnsti migrény během užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) (může se jednat prdrm cerebrvaskulární příhdy) může být důvdem k kamžitému uknčení užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC). Mezi bichemické faktry, které mhu upzrňvat na hereditární neb získanu predispzici k žilní neb arteriální trmbóze, patří rezistence na aktivvaný prtein C (APC), hyperhmcysteinémie, deficit antitrmbinu III, deficit prteinu C, deficit prteinu S, antifsflipidvé prtilátky (antikardilipinvé prtilátky, lupus antikagulant). 5/12

Při zvažvání pměru rizika/přínsu by měl lékař vzít v úvahu, že dpvídající léčba těcht stavů může rizik trmbózy snížit, a že rizik spjené s těhtenstvím je vyšší než rizik spjené s užíváním kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC). 2. Nádry Epidemilgické studie uvádějí, že dluhdbé užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) může zvýšeně pdprvat nárůst rizika karcinmu dělžníh hrdla u žen s přetrvávající infekcí lidskéh papillma viru (HPV). Dsud však stále přetrvává nejistta tm, d jaké míry lze tut skutečnst vysvětlit zkreslujícími vlivy (např. rzdíly v pčtu sexuálních partnerů neb v pužívání bariérvé kntracepce). Meta-analýza 54 epidemilgických studií hvří lehce zvýšeném relativním riziku (RR = 1,24) diagnózy karcinmu prsu v průběhu užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC). Tt zvýšené rizik pstupně mizí během 10 let d uknčení užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC). Vzhledem k tmu, že karcinm prsu je vzácný u žen d 40 let, zvýšení pčtu diagnstikvaných případů karcinmu prsu u sučasných a dřívějších uživatelek kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) je nízké ve srvnání s celkvým rizikem výskytu karcinmu prsu. Tyt studie nepskytují důkaz kauzality. Příčinu pzrvanéh zvýšení rizika karcinmu prsu u žen užívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) může být časnější diagnóza, bilgický účinek kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) neb kmbinace bjíh. Karcinm prsu diagnstikvaný u žen užívajících tat kntraceptiva je bvykle klinicky méně pkrčilý než u žen, které kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) nikdy neužívaly. V jedinělých případech byly u žen užívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) hlášeny benigní jaterní tumry a ještě vzácněji maligní jaterní tumry. V jedinělých případech byly tyt tumry příčinu živt hržujícíh nitrbřišníh krvácení. Objeví-li se silná blest v nadbřišku, zvětšení jater neb známky nitrbřišníh krvácení u ženy užívající kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC), je třeba vzít v diferenciální diagnóze v úvahu mžnst hepatálníh tumru. 3. Ostatní stavy U žen, které trpí hypertriglyceridémií neb mají tt nemcnění v rdinné anamnéze, může být v průběhu užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) zvýšené rizik výskytu pankreatitidy. Přestže byl u mnha žen užívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) zaznamenán mírné zvýšení krevníh tlaku, klinicky významný vzestup je vzácný. Vztah mezi užíváním kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) a klinicku hypertenzí nebyl stanven. Pkud se však v průběhu užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) rzvine klinicky signifikantní hypertenze, je lépe, když v rámci patrnsti lékař kmbinvané perrální kntraceptivum (COC) vysadí a léčí hypertenzi. Uzná-li t lékař za vhdné, lze kmbinvané perrální kntraceptivum (COC) pět nasadit p dsažení nrmálních hdnt krevníh tlaku antihypertenzní terapií. V průběhu těhtenství neb v průběhu užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) byl zaznamenán zhršení neb první prjev následujících stavů, ale důkaz jejich suvislsti s užíváním kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) je nepřesvědčivý: žlutenka neb svědění suvisející s chlestázu; tvrba žlučvých kamenů; prfyrie; systémvý lupus erythematdes; hemlytick-uremický syndrm; Sydenhamva chrea; herpes gestatinis; ztráta sluchu způsbená tsklerózu; (hereditární) angiedém. Přerušení užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) může být nevyhnutelné při akutních a chrnických pruchách jaterních funkcí na dbu, než se markery jaterních funkcí vrátí k nrmálním hdntám. Přerušení užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) rvněž vyžaduje recidiva chlestatické žlutenky, která se pprvé bjevila v těhtenství neb během dřívějšíh užívání phlavních steridů. Přestže kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) mhu mít vliv na periferní rezistenci na inzulín a na glukózvu tleranci, neexistuje důkaz, že by byl u žen s diabetem užívajících kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) nutné změnit terapeutický režim pr diabetes. 6/12

Ženy s diabetem, které užívají kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC), však musí být pečlivě sledvány. S užíváním kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) může mít suvislst Crhnva chrba a ulcerózní klitida. Občas se může vyskytnut chlasma, a t zvláště u žen s chlasma gravidarum v anamnéze. Ženy s dispzicí ke vzniku chlasma se mají během užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) vyhnut slunění a expzici ultrafialvému záření. Laurina bsahuje < 65 mg laktózy v jedné tabletě. Pacientky se vzácnými dědičnými prblémy intlerance galaktózy, s deficitem Lapp laktázy neb malabsrbcí glukóz-galaktózy, které jsu na dietě vylučující laktózu, by měly vzít tt mnžství v úvahu. Při pskytvání pradenství hledně vlby kntracepční metdy je třeba vzít v úvahu všechny výše uvedené infrmace. 4.4.2 Lékařské vyšetření / pradenství Před prvním neb pakvaným zahájením užívání přípravku Laurina je třeba debrat d pacientky úplnu sbní anamnézu (včetně rdinné anamnézy) a vylučit těhtenství. Je třeba změřit krevní tlak a je-li t klinicky indikván, prvést fyzikální vyšetření, s hledem na kntraindikace (bd 4.3) a upzrnění (bd 4.4). Žena má být rvněž pučena, aby si pečlivě přečetla příbalvu infrmaci a řídila se uvedenými dpručeními. Frekvence a pvaha dalších pravidelných vyšetření závisí na zavedených dpručeních pr praxi a má být individuální v závislsti na knkrétní pacientce. Ženy je třeba upzrnit, že perrální kntraceptiva nechrání před infekcí HIV (AIDS) ani dalšími phlavně přensnými chrbami. 4.4.3 Snížení účinnsti Účinnst kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) může být snížena v případě např. vynechání tablet (bd 4.2.3), gastrintestinálních ptíží (bd 4.2.4) neb sučasnéh užívání jiných léků (bd 4.5.1). Během užívání přípravku Laurina nesmí být užívány rstlinné přípravky bsahující třezalku tečkvanu (Hypericum perfratum) z důvdu rizika snížení plazmatických kncentrací a sníženéh klinickéh účinku přípravku Laurina (viz bd 4.5 Interakce). 4.4.4 Nedstatečná kntrla menstruačníh cyklu Při užívání kteréhkliv kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC) se může bjevit nepravidelné krvácení (špinění neb krvácení z průniku), a t zvláště během prvních měsíců užívání. Z th důvdu má hledání příčiny nepravidelnéh krvácení smysl až p adaptačním intervalu přibližně tří cyklů. Pkud nepravidelné krvácení přetrvává neb se bjeví až p určitém bdbí s pravidelnými cykly, je třeba zvážit mžnst nehrmnální příčiny a prvést dpvídající diagnstické krky k vylučení malignity neb těhtenství. Mhu zahrnvat i kyretáž. U některých žen nemusí djít během bdbí bez užívání tablety ke krvácení z vysazení. Je-li kmbinvané perrální kntraceptivum (COC) užíván pdle pkynů ppsaných v bdě 4.2, je nepravděpdbné, že je žena těhtná. Pkud však kmbinvané perrální kntraceptivum (COC) nebyl užíván před prvním vynechaným krvácením pravidelně neb pkud se nebjevil krvácení z vysazení dvakrát p sbě, je třeba před dalším užíváním kmbinvanéh perrálníh kntraceptiva (COC) vylučit těhtenství. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné frmy interakce 4.5.1 Interakce Interakce mezi perrálními kntraceptivy a jinými léčivými přípravky mhu vést ke krvácení z průniku a/neb selhání perrálníh kntraceptiva. V literatuře byly hlášeny následující interakce: Metablizmus jater: Mhu se vyskytnut interakce s léčivými přípravky, které indukují mikrsmální enzymy, jejichž výsledkem je zvýšená clearance phlavních hrmnů (např. hydantiny, barbituráty, primidn, bsentan, karbamazepin, rifampicin, rifabutin a také mžnst 7/12

tht účinku u xkarbazepinu, mdafinilu, tpiramátu, felbamátu, ritnaviru, grisefulvinu a přípravků bsahujících třezalku tečkvanu). Inhibitry HIV prteáz s indukčním ptenciálem (např. ritnavir a nelfinavir) a nenuklesidvé inhibitry reverzní transkriptázy (např. nevirapin a efavirenz) mhu také vlivnit jaterní metablizmus. Maximální indukce enzymů becně nebývá pzrvána p dbu 2-3 týdnů, následně však může přetrvávat nejméně p dbu 4 týdnů d uknčení pdávání léčiva. Byl také hlášen selhání kntraceptiv p pdání antibitik, jak je ampicilin a tetracyklin. Mechanizmus účinku nebyl bjasněn. Ženy léčené kterýmkliv z těcht přípravků by měly dčasně pužívat bariérvu metdu sučasně s perrálním kmbinvaným kntraceptivem (COC) neb pužít jinu metdu kntracepce. Ženy léčené přípravky bsahujícími látky indukující mikrsmální enzymy by měly pužívat navíc bariérvu metdu kntracepce během splečné léčby těmit přípravky a ještě 28 dní p jejím uknčení. V případě dluhtrvající léčby léčivými přípravky indukujícími mikrsmální enzymy by se měla uvážit jiná metda kntracepce. Ženy léčené antibitiky (s výjimku rifampicinu a grisefulvinu, jenž také půsbí jak léky indukující mikrsmální enzymy) by měly pužívat bariérvu metdu až 7 dní p sknčení léčby. Pkud bdbí, během kteréh je pužívána bariérvá metda, přesáhne bdbí bez užívání tablet, tablety z dalšíh balení kntraceptiva je třeba začít užívat ihned, bez bvyklé přestávky. Perrální kntraceptiva mhu vlivňvat metablizmus jiných léčivých přípravků. Může tak djít k vlivnění jejich kncentrací v plazmě a tkáních, buď ke zvýšení (např. cyklsprin) neb ke snížení (např. lamtrigin). Pznámka: U sučasně užívaných léků je třeba se seznámit s infrmací pr předepisvání a vyhledat zde mžné interakce. 4.5.2 Labratrní testy Užívání kntracepčních steridů může vlivnit výsledky některých labratrních testů včetně bichemických parametrů jaterních, thyreidálních, adrenálních a renálních funkcí, plazmatických hladin (vazebných) prteinů, např. glbulinu vázajícíh krtiksteridy a frakcí lipidů/lipprteinů, parametrů metablizmu sacharidů a parametrů kagulace a fibrinlýzy. Změny však bvykle zůstávají v rzmezí nrmálních labratrních hdnt. 4.6 Těhtenství a kjení Laurina není indikvána během těhtenství. Jestliže djde k těhtnění během užívání přípravku Laurina, měl by být další pdávání zastaven. Většina epidemilgických studií však nezaznamenala zvýšené rizik vrzených vad u dětí narzených ženám užívajícím kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) před těhtněním, ani teratgenní vliv kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) nedpatřením užívaných v časném těhtenství. Laktace může být vlivněna kmbinvanými perrálními kntraceptivy (COC). Ta mhu snižvat mnžství mateřskéh mléka a měnit jeh slžení. Z tht důvdu se užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) becně nedpručuje, dkud matka dítě zcela nedstaví. Malé mnžství kntracepčních steridů a/neb jejich metablitů může být vylučván d mléka, ale neexistuje důkaz negativníh vlivu na zdraví dítěte. 4.7 Účinky na schpnst řídit a bsluhvat strje Nebyl pzrván žádné vlivnění schpnsti řídit mtrvá vzidla a bsluhvat strje. 4.8 Nežáducí účinky Stejně jak u všech kmbinvaných perrálních kntraceptiv se mhu bjevit změny vaginálníh krvácení, zvláště během prvních měsíců užívání. T může zahrnvat změny ve frekvenci (vymizení, méně časté, více časté neb permanentní), v intenzitě (snížená neb zvýšená) neb v trvání krvácení. Mžné nežáducí účinky, které byly hlášeny při pužívání přípravku Laurina neb kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC), jsu uvedeny v tabulce níže 1. Všechny nežáducí účinky jsu uvedeny pdle tříd rgánvéh systému a četnsti; časté ( 1/100), méně časté ( 1/1 000 až < 1/100), a vzácné (< 1/1 000). 8/12

Třídy rgánvých systémů Časté ( 1/100) Méně časté ( 1/1 000 až < 1/100) Vzácné (< 1/1 000) Pruchy imunitníh systému Hypersenzivita Pruchy metablizmu a výživy Retence tekutin Psychiatrické pruchy Depresivní nálady, Snížení libida Zvýšené libid změny nálad Pruchy nervvéh systému Blest hlavy Migréna Pruchy ka Nesnášenlivst kntaktních čček Gastrintestinální pruchy Nauzea, Zvracení, blest břicha průjem Pruchy kůže a pdkžní tkáně Vyrážka, kpřivka Erythema ndsum, erythema multifrme Pruchy reprdukčníh systému a prsu Blest prsu, citlivst prsu Zvětšení prsu Vaginální výtk, sekrece z prsu Vyšetření Zvýšení tělesné hmtnsti Snížení tělesné hmtnsti 1 Jsu zde zmíněny nejvhdnější termíny MedDRA (verze 11.0) ppisu nežáducích účinků. Synnyma a suvisející stavy nejsu uvedeny, ale měly by být též brány v úvahu. U žen byl při pdávání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) hlášen mnžství nežáducích účinků, které jsu pdrbněji ppsány v bdě 4.4 Zvláštní upzrnění a zvláštní patření pr pužití. Jsu uváděny tyt: žilní trmbemblie; arteriální trmbemblie; hypertenze; nádry vlivňvané hrmny (např. nádry jater, rakvina prsu); chlasma. 4.9 Předávkvání Nejsu známy žádné případy výskytu vážných škdlivých účinků v důsledku předávkvání. Vyskytnut se mhu tyt příznaky: nauzea, zvracení a u mladých dívek slabé vaginální krvácení. Neexistují žádná antidta a další léčba by měla být symptmatická. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakdynamické vlastnsti ATC kód: G03AB05. Kntracepční účinek kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) je zalžen na splečném půsbení různých faktrů. Nejdůležitějšími z nich jsu inhibice vulace a změna v cervikální sekreci. Krmě chrany před těhtněním pskytují kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC) další výhdy, které vedle negativních vlastnstí (viz bd 4.4.1 Upzrnění, bd 4.8 Nežáducí účinky) 9/12

mhu být užitečné při vlbě metdy kntracepce. Cyklus je pravidelnější, menstruace je čast méně blestivá a krvácení je slabší. Díky tmu může djít ke snížení výskytu deficitu železa. Navíc u kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) s vyšší dávku (0,050 mg enthinylestradilu) byl prkázán snížení vzniku fibrcystické chrby prsů, variálních cyst, pánevních zánětlivých nemcnění, ektpických těhtenství, karcinmu endmetria a variálníh karcinmu. Nebyl zatím ptvrzen, zda se uvedené skutečnsti vztahují i na nízkdávkvá kmbinvaná perrální kntraceptiva (COC). V klinických studiích byl prkázán, že přípravek Laurina významně snižuje andrgenní parametry 3-alfa andrstenedil-glukurnidu, andrstenedinu, DHEA-S a vlnéh teststernu. Pediatrická ppulace Nejsu k dispzici žádné klinické údaje účinnsti a bezpečnsti u dspívajících mladších 18 let. 5.2 Farmakkinetické vlastnsti Desgestrel ABSORPCE P perrálním pdání je desgestrel rychle a úplně absrbván a přeměněn na etngestrel. Maximální sérvá kncentrace etngestrelu se zvyšuje z 1,5 ng/ml 7. den na 5 ng/ml 21. den cyklu a je jí dsažen přibližně za 1,5 hdiny p jednrázvém pdání. Bilgická dstupnst je 62-81 %. DISTRIBUCE Etngestrel se váže na sérvý albumin a na glbulin vázající phlavní hrmny (SHBG sex hrmne binding glbulin). Puze 2-4 % z celkvé kncentrace léku v séru je přítmn ve frmě vlnéh steridu. 40-70 % je specificky vázán na SHBG. Zvýšení hladiny SHBG indukvané ethinylestradilem vlivňuje distribuci mezi sérvé prteiny a výsledkem je pak zvýšení frakce vázané na SHBG a snížení frakce vázané na albumin. Zdánlivý distribuční bjem desgestrelu je 1,5 l/kg. METABOLIZMUS Etngestrel je plně metablizván známu cestu steridníh metablizmu. Rychlst metablické clearance ze séra je asi 2 ml/min/kg. Se sučasně pdávaným ethinylestradilem nebyly zjištěny žádné interakce. VYLUČOVÁNÍ K pklesu sérvé hladiny etngestrelu dchází ve dvu fázích. Knečná fáze dispzice se vyznačuje plčasem přibližně 30 hdin. Desgestrel a jeh metablity jsu vylučvány mčí a žlučí v pměru přibližně 6 : 4. ROVNOVÁŽNÝ STAV Farmakkinetika etngestrelu je vlivněna hladinu SHBG, která je ethinylestradilem trjnásbně zvýšena. Při každdenním užívání se zvýší sérvá hladina látky dvjnásbně až trjnásbně, přičemž rvnvážnéh stavu dsáhne ve druhé plvině léčebnéh cyklu. Ethinylestradil ABSORPCE Perrálně pdaný ethinylestradil je rychle a úplně absrbván. Maximální sérvé kncentrace asi 80 pg/ml je dsažen během 1-2 hdin. Abslutní bilgická dstupnst je v důsledku presystémvé knjugace a efektu prvníh průchdu játry přibližně 60 %. DISTRIBUCE Ethinylestradil je ve velké míře, ale nespecificky vázán na sérvý albumin (přibližně 98,5 %) a indukuje zvýšení sérvé kncentrace SHBG. Zdánlivý distribuční bjem je asi 5 l/kg. METABOLIZMUS 10/12

Ethinylestradil pdléhá presystémvé knjugaci ve sliznici tenkéh střeva i v játrech. Metablizván je primárně armaticku hydrxylací, ale vzniká širké spektrum hydrxylvaných a metylvaných metablitů, které jsu přítmny jak ve vlné frmě, tak ve frmě knjugátů s glukurnidy a sulfáty. Rychlst metablické clearance je asi 5 ml/min/kg. VYLUČOVÁNÍ K pklesu sérvé hladiny ethinylestradilu dchází ve dvu dispzičních fázích, knečná fáze dispzice se vyznačuje plčasem přibližně 24 hdin. Nezměněná látka vylučvána není, metablity ethinylestradilu jsu vylučvány mčí a žlučí v pměru 4 : 6. Plčas vylučvání metablitů je asi 1 den. ROVNOVÁŽNÝ STAV Rvnvážnéh stavu je dsažen p 3-4 dnech, kdy jsu sérvé hladiny 30-40 % vyšší ve srvnání s jednrázvu dávku. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnsti Předklinické studie nedhalily žádné zvláštní rizik pr člvěka při užívání kmbinvaných perrálních kntraceptiv (COC) v dpručeném dávkvání. Tyt údaje jsu zalženy na knvenčních studiích txicity při pakvaném pdávání, gentxicity, kancergenníh ptenciálu a reprdukční txicity. Je však třeba mít na paměti, že phlavní steridy mhu pdprvat růst některých hrmndependentních tkání a tumrů. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pmcných látek JÁDRO TABLETY Alfa tkferl; mnhydrát laktsy; brambrvý škrb; pvidn; klidní bezvdý xid křemičitý; kyselina stearvá. POTAHOVANÁ VRSTVA Červený xid železitý (E 172)*; žlutý xid železitý (E 172)**; hyprmelóza; makrgl 400; mastek; xid titaničitý (E 171). * Puze u tablet s bsahem 0,100 mg desgestrelu/0,030 mg ethinylestradilu (červené tablety) ** Puze u tablet s bsahem 0,050 mg desgestrelu/0,035 mg ethinylestradilu (žluté tablety) 6.2 Inkmpatibility Neuplatňuje se. 6.3 Dba pužitelnsti 3 rky. 6.4 Zvláštní patření pr uchvávání Uchvávejte při tepltě d 30 C. Uchvávejte v půvdním balu. 6.5 Druh balu a velikst balení PVC/Al blistr, zabalený d hliníkvéh laminvanéh sáčku. Velikst balení: 21, 3x21 a 6x21 tablet Každý blistr bsahuje 21 tablet (7 žlutých, 7 červených a 7 bílých tablet) 6.6 Návd k pužití přípravku, zacházení s ním a k jeh likvidaci Žádné zvláštní pžadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 11/12

N.V.Organn, Oss, Nizzemsk 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 17/065/05-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 9.3.2005/3.11.2006 10. DATUM REVIZE TEXTU 16.2.2012 12/12