SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Jedna obalená tableta obsahuje: Gestodenum 0,075 mg a Ethinylestradiolum 0,03 mg

Transkript

1 Sp.zn.sukls13274/ NÁZEV PŘÍPRAVKU FEMODEN SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna balená tableta bsahuje: Gestdenum 0,075 mg a Ethinylestradilum 0,03 mg Pmcné látky se známým účinkem: mnhydrát laktsy, sacharsa Úplný seznam pmcných látek viz bd LÉKOVÁ FORMA Obalené tablety bílé kulaté biknvexní balené tablety bez značení. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Kntracepce. Rzhdnutí předepsat přípravek Femden by měl být prveden p zvážení jedntlivých sučasných rizikvých faktrů ženy, zvláště rizikvých faktrů pr žilní trmbemblismus (VTE), a th, jaké je rizik VTE u přípravku Femden v prvnání s dalšími přípravky CHC (viz bdy 4.3 a 4.4). 4.2 Dávkvání a způsb pdání Způsb pdání Perrální pdání. Dávkvání Jak užívat Femden Při správném užívání kmbinvaných rálních kntraceptiv se jejich selhání phybuje kl 1% za rk. Pkud djde k zapmenutí užití tablety neb se tablety užívají nesprávným způsbem, četnst selhání se může zvýšit. Tablety se užívají v naznačeném přadí každý den přibližně ve stejnu dbu. Zapíjejí se pdle ptřeby tekutinu. Během 21 p sbě následujících dnů se užívá jedna tableta denně. Užívání z nvéh balení začíná p sedmidenním intervalu bez užívání tablet, během kteréh djde ke krvácení z vysazení, které se bjeví zhruba za 2-3 dny p užití pslední tablety a nemusí být uknčen před zahájením užívání z dalšíh balení. Jak zahájit užívání přípravku Femden Nepředcházel-li užívání hrmnální kntracepce (v předchzím měsíci) 1/15

2 Užívání tablet se zahájí první den přirzenéh cyklu ženy (tzn. první den jejíh menstruačníh krvácení). Zahájit lze i během dne, ale dpručuje se pužít navíc během prvních 7 dnů prvníh cyklu bariérvu metdu kntracepce. Přechd z jinéh kmbinvanéh hrmnálníh kntraceptiva (kmbinvané rální kntraceptivum/coc, vaginálníh kružku neb transdermální náplasti) Žena by měla zahájit užívání přípravku Femden nejlépe hned následující den p užití pslední aktivní (hrmny bsahující) tablety předchzíh kmbinvanéh rálníh kntraceptiva. Nejpzději však v den následující p bvyklém intervalu bez užívání tablet neb p bdbí užívání placeb-tablet (tablet bez hrmnů) předchzíh kntraceptiva. V případě vaginálníh kružku neb transdermální náplasti by měla žena začít užívat Femden nejlépe v den jejich dstranění a nejpzději v den, kdy by měl djít k jejich další aplikaci. Přechd z kntracepční metdy bsahující puze prgestagen (minipilulka, injekce, implantát) neb z nitrdělžníh systému uvlňujícíh prgestagen (IUS) Žena může být převedena z minipilulky kdykliv (z implantátu neb z IUS v den jeh vyjmutí, z injekcí v den, kdy by měla být aplikvána další injekce), ale ve všech těcht případech je třeba dpručit pužít navíc p dbu prvních 7 dnů užívání tablet bariérvu metdu kntracepce. Užívání p ptratu v prvním trimestru Žena může zahájit užívání kamžitě. Pkud tak učiní, neptřebuje další kntracepční patření. Užívání p prdu neb p ptratu ve druhém trimestru Kjící ženy viz bd 4.6. Ženě je třeba dpručit, aby zahájila užívání mezi 21. až 28. dnem p prdu neb p ptratu ve druhém trimestru. Pkud zahájí užívání pzději, je třeba dpručit, aby pužila navíc bariérvu metdu kntracepce p dbu prvních 7 dnů užívání tablet. Pkud však již předtím dšl k phlavnímu styku, je třeba před skutečným zahájením užívání COC vylučit těhtenství neb musí žena vyčkat na první menstruační krvácení. Pstup při vynechání tablet Pkud se užití tablety pzdí méně než 12 hdin, není kntracepční chrana narušena. Žena musí užít tabletu kamžitě, jakmile si chybu uvědmí a další tabletu pak užije v bvyklu dbu. Je-li užití tablety pžděn více než 12 hdin, kntracepční chrana může být snížena. Další patření se pak mhu řídit následujícími základními pravidly: 1) Užívání tablet nesmí být nikdy přerušen na dbu delší než 7 dnů. 2) K dsažení dpvídající suprese hypthalam-hypfyz-variální sy je třeba 7 dnů nepřerušenéh užívání tablet. V suladu s těmit pravidly lze v běžné praxi pskytnut následující dpručení: 1. týden Uživatelka musí užít pslední vynechanu tabletu kamžitě, jakmile si chybu uvědmí, i kdyby t znamenal užití dvu tablet sučasně. Pté pkračuje v užívání tablet v bvyklu dbu. Navíc je třeba pužívat v následujících 7 dnech bariérvu metdu kntracepce jak např. kndm. Pkud dšl v předchzích 7 dnech k phlavnímu styku, je třeba uvážit mžnst těhtnění. Čím více tablet byl vynechán a čím blíže byly tyt tablety k pravidelnému intervalu bez užívání, tím větší je rizik těhtnění. 2. týden 2/15

3 Uživatelka musí užít pslední vynechanu tabletu kamžitě, jakmile si chybu uvědmí, i kdyby t znamenal užití dvu tablet sučasně. Pté pkračuje v užívání tablet v bvyklu dbu. Pkud žena užívala tablety pravidelně p dbu 7 dnů před první vynechanu tabletu, další kntracepční patření nejsu nutná. Není-li tmu tak, neb vynechala-li žena více než 1 tabletu, je třeba dpručit zvláštní kntracepční patření p dbu 7 dnů. 3. týden Vzhledem k nadcházejícímu intervalu bez užívání tablet je velké nebezpečí snížení splehlivsti kntracepce. Přest však upravením schématu užívání lze předejít snížení kntracepční chrany. Bude-li se pacientka řídit některým z následujících dvu mžných pstupů, není třeba pužívat další kntracepční patření za předpkladu, že p dbu 7 dnů předcházejících vynechání první tablety užila všechny tablety správně. Není-li tmu tak, žena musí zvlit první z následujících dvu mžnstí a pužít navíc další kntracepční patření p dbu 7 dnů. 1. Uživatelka musí užít pslední vynechanu tabletu kamžitě, jakmile si chybu uvědmí, i kdyby t znamenal užití dvu tablet sučasně. Pté pkračuje v užívání tablet v bvyklu dbu. Užívání z následujícíh balení pak zahájí kamžitě p využívání předchzíh, tzn. mezi baleními není žádná přestávka. Krvácení z vysazení se pravděpdbně dstaví až p využívání druhéh balení, ale během užívání tablet může djít ke špinění neb intermenstruačnímu krvácení. 2. Ženě lze také pradit, aby přerušila užívání tablet ze stávajícíh balení. Tím vznikne interval 7 dnů bez užívání tablet včetně dnů, kdy byly tablety vynechány, a následuje užívání z dalšíh balení. Pkud žena zapmene užít tablety a následně se nedstaví krvácení z vysazení v prvním nrmálním intervalu bez užívání tablet, je třeba zvážit mžnst těhtenství. Pstup v případě gastrintestinálních btíží V případě závažnějších gastrintestinálních btíží nemusí djít k úplnému vstřebání a je třeba dalších kntracepčních patření. Djde-li během 3-4 hdin p užití tablety ke zvracení, lze aplikvat pstup při vynechání tablety uvedený v bdu Nechce-li žena měnit bvyklé schéma užívání tablet, musí užít zvláštní tabletu(y) z jinéh balení. Jak psunut neb ddálit krvácení Přeje-li si žena ddálit krvácení, musí pkračvat v užívání tablet z dalšíh balení přípravku Femden bez bvyklé přestávky. Tak lze pkračvat pdle ptřeby až d využívání druhéh balení. Během tét dby může žena pzrvat intermenstruační krvácení neb špinění. P sedmidenním intervalu bez užívání tablet pak žena pět pkračuje v pravidelném užívání přípravku Femden. Přeje-li si žena přesunut peridu na jiný den v týdnu, než na který vychází ve stávajícím schématu užívání, lze jí dpručit, aby zkrátila nastávající interval bez užívání tablet tlik dnů, klik si přeje. Čím kratší bude interval, tím větší je rizik, že nedjde ke krvácení z vysazení, ale že bude dcházet během užívání z následujícíh balení k intermenstruačnímu krvácení a špinění (pdbně jak při ddálení peridy). Zvláštní skupiny uživatelek Pediatrická ppulace Přípravek Femden je indikván pr pužití puze p menarche. Starší ženy Neuplatňuje se. Femden není indikván p menpauze. Ženy s pruchu funkce jater Přípravek Femden je kntraindikván u žen se závažným pstižením jater. Viz také bd 4.3 Kntraindikace. Ženy s pruchu funkce ledvin Pužití přípravku Femden u žen s pruchu funkce ledvin nebyl sledván. Dstupná data nenaznačují nutnst změny v užívání u tét ppulace. 3/15

4 4.3 Kntraindikace Kmbinvaná hrmnální antikncepce (CHC) by se neměla pužívat u následujících stavů. Pkud se některý z těcht stavů bjeví pprvé v průběhu užívání kmbinvanéh rálníh kntraceptiva, užívání přípravku je třeba kamžitě uknčit. Přítmnst neb rizik žilníh trmbemblismu (VTE) žilní trmbemblismus - sučasný žilní trmbemblismus (léčený pmcí antikagulancií) neb anamnéza VTE (např. hlubká žilní trmbóza [DVT] neb plicní emblie [PE]); známá dědičná neb získaná predispzice pr žilní trmbemblismus, jak je rezistence na APC (včetně faktru V Leiden), deficit antitrmbinu III, deficit prteinu C, deficit prteinu S; velký chirurgický zákrk s déletrvající imbilizací (viz bd 4.4) ; vyské rizik žilníh trmbemblismu v důsledku přítmnsti více rizikvých faktrů (viz bd 4.4); Přítmnst neb rizik arteriálníh trmbemblismu (ATE) arteriální trmbemblismus - sučasný arteriální trmbemblismus, anamnéza arteriálníh trmbemblismu (např. infarkt mykardu) neb prdrmální stav (např. angina pectris); cerebrvaskulární nemcnění - sučasná cévní mzkvá příhda, anamnéza cévní mzkvé příhdy neb prdrmálníh stavu (např. tranzitrní ischemická ataka, TIA); známá hereditární neb získaná predispzice k arteriálnímu trmbemblismu, jak je hyperhmcysteinémie a antifsflipidvé prtilátky (antikardilipinvé prtilátky, lupus antikagulans); anamnéza migrény s fkálními neurlgickými příznaky; vyské rizik arteriálníh trmbemblismu v důsledku vícečetných rizikvých faktrů (viz bd 4.4) neb přítmnsti jednh závažnéh rizikvéh faktru, jak je: diabetes mellitus s cévními příznaky; závažná hypertenze; závažná dyslipprteinémie. Těžké jaterní nemcnění až d navrácení hdnt jaterních funkcí k nrmálu. Existující jaterní tumry neb jejich výskyt v anamnéze (benigní či maligní). Přítmnst phlavními steridy vlivnitelných malignit (phlavních rgánů neb prsů) neb pdezření na ně. Vaginální krvácení s nediagnstikvanu příčinu. Těhtenství neb pdezření na ně. Hypersenzitivita na léčivé látky neb na kterukli pmcnu látku uvedenu v bdě Zvláštní upzrnění a patření pr pužití Upzrnění Pkud jsu přítmna jakákli nemcnění neb rizikvé faktry uvedené níže, měla by být vhdnst přípravku Femden s ženu prdiskutvána. V případě zhršení neb prvníh výskytu jakéhkli z těcht stavů neb rizikvých faktrů by měl být ženě dpručen, aby kntaktvala svéh lékaře, který stanví, zda by měla užívání přípravku Femden uknčit. 4/15

5 Cirkulační pruchy Rizik žilníh trmbemblismu (VTE) Užívání jakékli kmbinvané hrmnální antikncepce (CHC) zvyšuje rizik žilníh trmbemblismu (VTE) ve srvnání s jejím neužíváním. Přípravky, které bsahují levnrgestrel, nrgestimát neb nrethistern jsu spjvány s nejnižším rizikem VTE. Další přípravky, jak je přípravek Femden mhu mít až dvakrát vyšší úrveň rizika. Rzhdnutí pužívat jakýkli přípravek jiný než ten, který má nejnižší rizik VTE, by měl být učiněn p diskusi se ženu, aby se zajistil, že rzumí riziku VTE u přípravku Femden, rzumí, jak její sučasné rizikvé faktry tt rizik vlivňují a že rizik VTE je nejvyšší v prvním rce užívání léku. Existují také některé důkazy, že rizik je zvýšené, když je CHC pětvně zahájena p pauze v užívání trvající 4 týdny neb déle. U žen, které neužívají CHC a nejsu těhtné, se asi u 2 z vyvine VTE v průběhu jednh rku. U každé jedntlivé ženy však může být rizik dalek vyšší v závislsti na jejích základních rizikvých faktrech (viz níže). Odhaduje se 1, že z žen, které pužívají CHC bsahující gestden se u 9 až 12 žen vyvine VTE během jednh rku; v prvnání s přibližně 6 2 případy u žen, které pužívají CHC bsahující levnrgestrel. V bu případech je tent pčet VTE za rk menší než pčet čekávaný u žen během těhtenství neb p prdu. VTE může být fatální v 1-2 % případů. Extrémně vzácně byla hlášena trmbóza u uživatelek CHC v dalších cévách, např. jaterních, mezenterických, renálních, cerebrálních neb retinálních žilách a tepnách. 1 Tyt incidence byly dhadnuty ze suhrnu dat z epidemilgických studií s pužitím relativních rizik pr různé přípravky ve srvnání s CHC bsahující levnrgestrel. 2 Střední bd rzmezí 5-7 na WY (žen-rků) na základě relativníh rizika pr CHC bsahující levnrgestrel prti jejímu nepužívání přibližně 2,3 až 3,6. 5/15

6 Rizikvé faktry VTE Rizik žilních trmbemblických kmplikací u uživatelek CHC se může pdstatně zvyšvat u ženy, která má další rizikvé faktry, zvláště pkud je přítmn více rizikvých faktrů (viz tabulka). Přípravek Femden je kntraindikván, pkud má žena více rizikvých faktrů, které pr ni představují vyské rizik žilní trmbózy (viz bd 4.3). Pkud má žena více než jeden rizikvý faktr, je mžné, že zvýšení rizika je vyšší než sučet jedntlivých faktrů - v tmt případě by měl být zvážen její celkvé rizik VTE. Pkud je pměr přínsů a rizik pvažván za negativní, neměla by být CHC předepisvána (viz bd 4.3). Tabulka: Rizikvé faktry VTE Rizikvý faktr Obezita (index tělesné hmtnsti nad 30 kg/m²) Prdlužená imbilizace, velký chirurgický zákrk, jakýkli chirurgický zákrk na nhách a pánvi, neurchirurgický zákrk neb větší trauma. Pznámka Při zvýšení BMI se významně zvyšuje rizik. Zvláště důležité je zvážit, zda jsu také přítmny další rizikvé faktry. V těcht situacích je dpručen uknčit užívání pilulky (v případě plánvanéh chirurgickéh výknu minimálně 4 týdny předem) a nezahajvat užívání d dvu týdnů p kmpletní rembilizaci. Měla by se pužít další antikncepční metda pr zabránění nechtěnému těhtenství. Antitrmbtická léčba by měla být zvážena, pkud přípravek Femden nebyl předem vysazen. Pznámka: dčasná imbilizace, včetně cestvání letadlem > 4 hdiny může být také rizikvým faktrem VTE, zvláště u žen s dalšími rizikvými faktry Pzitivní rdinná anamnéza (žilní trmbemblismus kdykli u surzence neb rdiče, zvláště v relativně nízkém věku např. d 50 let věku). Další nemcnění suvisející s VTE Vyšší věk Pkud je suspektní hereditární predispzice, měla by být žena před rzhdnutím pužívání jakékli CHC deslána k dbrníkvi na knzultaci Zhubné nemcnění, systémvý lupus erytematdes, hemlytick-uremický syndrm, chrnické zánětlivé nemcnění střev (Crhnva chrba neb ulcerózní klitida) a srpkvitá anémie Zvláště nad 35 let Není žádná shda mžné rli varixů a pvrchvé trmbflebitidy v nástupu neb prgresi žilní trmbózy. Zvýšené rizik trmbemblismu v těhtenství a zvláště během šestinedělí musí být zvážen (pr infrmaci viz bd 4.6). Příznaky VTE (hlubká žilní trmbóza a plicní emblie) 6/15

7 V případě příznaků by měl být ženě dpručen, aby vyhledala naléhavu lékařsku péči a infrmvala lékaře, že užívá CHC. Příznaky hlubké žilní trmbózy (DVT) mhu zahrnvat: - jednstranný tk nhy a/neb chdidla neb pdél žíly v nze; - blest neb citlivst v nze, která může být pciťvána puze vstje neb při chůzi; - zvýšenu tepltu pstižené nhy, zarudnutí neb změnu barvy kůže nhy. Příznaky plicní emblie (PE) mhu zahrnvat: - náhlý nástup nevysvětlitelné dušnsti neb rychléh dýchání; - náhlý kašel, který může být spjený s hemptýzu; - stru blest na hrudi; - těžké tčení hlavy neb závrať způsbené světlem; - rychlý neb nepravidelný srdeční tep. Některé z těcht příznaků (např. dušnst, kašel ) nejsu specifické a mhu být nesprávně interpretvány jak častější neb méně závažné příhdy (např. infekce dýchacíh traktu). Dalšími známkami cévní kluze mhu být: náhlá blest, tk a světle mdré zbarvení knčetin. Pkud nastane kluze v ku, mhu se příznaky phybvat d neblestivéh rzmazanéh vidění, které může přejít d ztráty zraku. Někdy může nastat ztráta zraku téměř kamžitě. Rizik arteriálníh trmbemblismu (ATE) Epidemilgické studie spjvaly pužívání CHC se zvýšeným rizikem arteriálníh trmbemblismu (infarkt mykardu) neb cerebrvaskulární příhdy (např. tranzitrní ischemická ataka, cévní mzkvá příhda). Arteriální trmbemblické příhdy mhu být fatální. Rizikvé faktry ATE Rizik arteriálních trmbemblických kmplikací neb cerebrvaskulární příhdy u uživatelek CHC se zvyšuje u žen s rizikvými faktry (viz tabulka). Přípravek Femden je kntraindikván, pkud má žena jeden závažný rizikvý faktr neb více rizikvých faktrů ATE, které pr ni představují rizik arteriální trmbózy (viz bd 4.3). Pkud má žena více než jeden rizikvý faktr, je mžné, že zvýšení rizika je vyšší než sučet jedntlivých faktrů - v tmt případě by měl být zvážen její celkvé rizik. Pkud je pměr přínsů a rizik pvažván za negativní, neměla by být CHC předepisvána (viz bd 4.3). Tabulka: Rizikvé faktry ATE Rizikvý faktr Vyšší věk Kuření Pznámka Zvláště nad 35 let Ženě by měl být dpručen, aby nekuřila, pkud chce pužívat CHC. Ženám ve věku nad 35 let, které dále kuří, by měl být důrazně dpručen, aby pužívaly jinu metdu antikncepce. Hypertenze Obezita (index tělesné hmtnsti nad Při zvýšení BMI se významně zvyšuje rizik. 7/15

8 30 kg/m²) Pzitivní rdinná anamnéza (arteriální trmbemblismus kdykli u surzence neb rdiče, zvláště v relativně nízkém věku např. d 50 let věku). Migréna Další nemcnění suvisející s nežáducími cévními příhdami Zvláště důležité u žen s dalšími rizikvými faktry Pkud je suspektní hereditární predispzice, měla by být žena deslána k dbrníkvi na knzultaci před rzhdnutím pužívání jakékli CHC Zvýšení frekvence neb závažnsti migrény během pužívání CHC (cž může být prdrmální známka cévní mzkvé příhdy) může být důvdem kamžitéh uknčení léčby Diabetes mellitus, hyperhmcysteinémie, chlpenní srdeční vada a fibrilace síní, dyslipprteinémie a systémvý lupus erytematdes. Příznaky ATE V případě příznaků by měl být ženě dpručen, aby vyhledala naléhavu lékařsku péči a infrmvala lékaře, že užívá CHC. Příznaky cévní mzkvé příhdy mhu zahrnvat: - náhlu necitlivst neb slabst bličeje, paže neb nhy, zvláště na jedné straně těla; - náhlé ptíže s chůzí, závratě, ztrátu rvnváhy neb krdinace; - náhlu zmatenst, prblémy s řečí neb przuměním; - náhlé ptíže se zrakem na jednm neb bu čích; - náhlu, závažnu neb prdluženu blest hlavy neznámé příčiny; - ztrátu vědmí neb mdlení s neb bez záchvatu. Dčasné příznaky naznačují, že se jedná tranzitrní ischemicku ataku (TIA). Příznaky infarktu mykardu (IM) mhu zahrnvat: - blest, nepříjemný pcit, tlak, těžkst, pcit stlačení neb plnsti na hrudi, v paži neb pd hrudní kstí; - nepříjemný pcit vyzařující d zad, čelisti, hrdla, paže, žaludku; - pcit plnsti, pruchu trávení neb dušení; - pcení, nauzeu, zvracení neb závratě; - extrémní slabst, úzkst neb dušnst; - rychlý neb nepravidelný srdeční tep. Nádry Nejvýznamnějším rizikvým faktrem pr karcinm dělžníh hrdla je přetrvávající infekce HPV (human papillma virus). V některých epidemilgických studiích byl naznačen, že dluhdbé užívání kmbinvaných rálních kntraceptiv (COC) může dále přispívat k tmut zvýšenému riziku. Dsud však stále pkračují spry tm, d jaké míry lze tent výsledek vztahvat k dalším zjištěným faktrům, např. skríningvému vyšetřvání dělžníh hrdla a sexuálnímu chvání, včetně pužívání bariérvé kntracepce. Meta-analýza z 54 epidemilgických studií hvří lehce zvýšeném relativním riziku (RR = 1,24) diagnózy karcinmu prsu u žen, které právě užívají COC. Tt zvýšené rizik pstupně klesá během 10 let p uknčení užívání COC. Vzhledem k tmu, že karcinm prsu je vzácný u žen d 40 let, zvýšení pčtu diagnstikvaných karcinmů prsu u sučasných a dřívějších uživatelek COC je malé ve vztahu k celkvému riziku karcinmu prsu. Tyt studie nepskytují důkaz kauzality. Příčinu pzrvanéh zvýšení rizika karcinmu prsu u uživatelek COC může být časnější diagnóza, bilgický účinek COC neb kmbinace bjíh. Karcinm prsu diagnstikvaný u sučasných neb minulých uživatelek bývá klinicky méně pkrčilý než u žen, které COC nikdy neužívaly. 8/15

9 V jedinělých případech byly u uživatelek COC diagnstikvány benigní jaterní tumry a ještě vzácněji maligní jaterní tumry. Vzácně byly tyt tumry příčinu živt hržujícíh nitrbřišníh krvácení. Objeví-li se silná blest v nadbřišku, zvětšení jater neb známky nitrbřišníh krvácení u ženy užívající COC, je třeba v diferenciální diagnóze vzít v úvahu mžnst hepatálníh tumru. Maligní nádry mhu způsbit živt hržující stav neb dknce knčit fatálně. Ostatní stavy U žen, které trpí hypertriglyceridemií, neb které mají tt nemcnění v rdinné anamnéze, může být v průběhu užívání kmbinvaných rálních kntraceptiv (COC) zvýšené rizik pankreatitidy. Přestže byl u mnha žen užívajících COC zaznamenán lehké zvýšení krevníh tlaku, klinicky významný vzestup je vzácný. Pkud se však v průběhu užívání COC rzvine klinicky signifikantní hypertenze, je lépe, když v rámci patrnsti lékař kmbinvané rální kntraceptivum vysadí a léčí hypertenzi. Uzná-li lékař za vhdné, lze COC pět nasadit, pkud je antihypertenzní terapií dsažen nrmálních hdnt krevníh tlaku. O zhršení neb prvním prjevu následujících stavů se hvří v suvislsti jak s těhtenstvím tak užíváním COC, ale důkaz suvislsti s užíváním COC není přesvědčivý: žlutenka a/neb pruritus suvisející s chlestázu, tvrba žlučvých kamenů, prfyrie, systémvý lupus erythematdes, hemlytick-uremický syndrm, Sydenhamva chrea, herpes gestatinis, ztráta sluchu způsbená tsklerózu. U žen s hereditárním angiedémem mhu exgenní estrgeny indukvat neb exacerbvat příznaky angiedému. Přerušení COC může být nevyhnutelné při akutních a chrnických pruchách jaterních funkcí na dbu, než se markery jaterních funkcí vrátí k nrmálním hdntám. Přerušení užívání COC rvněž vyžaduje recidiva chlestatické žlutenky, která se pprvé bjevila v těhtenství neb během dřívějšíh užívání phlavních steridů. Přestže COC mhu mít vliv na periferní inzulínvu rezistenci a na glukózvu tleranci, neexistuje důkaz, že u diabetiček užívajících nízkdávkvaná COC (bsahujících <0,05 mg ethinylestradilu) je nutné měnit terapeutický režim pr diabetes. V každém případě však diabetičky užívající COC musí být pečlivě sledvány. S užíváním COC může mít suvislst Crhnva chrba a ulcerózní klitida. Někdy se může bjevit chlasma a t zvláště u žen, které mají v anamnéze chlasma gravidarum. Ženy, které mají dispzici ke vzniku chlasmat, by se měly během užívání COC vyhnut slunění a expzici ultrafialvému záření. Přípravek bsahuje mnhydrát laktsy (36 mg laktsy v 1 balené tabletě) a sacharsu. Pacientky se vzácnými dědičnými prblémy s intlerancí galaktsy, Lappvým nedstatkem laktasy neb malabsrpcí gluksy a galaktsy by tent přípravek neměly pužívat. Lékařské vyšetření/knzultace Před dalším zahájením léčby přípravkem Femden by měla být získána kmpletní anamnéza (včetně rdinné anamnézy) a musí být vylučen těhtenství. Měl by se změřit krevní tlak a měl by být prveden tělesné vyšetření při zvážení kntraindikací (viz bd 4.3) a varvání (viz bd 4.4). Je důležité, aby byla žena upzrněna na infrmace žilní a arteriální trmbóze, včetně rizika přípravku Femden v prvnání s dalšími typy CHC, na příznaky VTE a ATE, známé rizikvé faktry a c by měla dělat v případě suspektní trmbózy. Žena by také měla být infrmvána, aby si pečlivě přečetla příbalvu infrmaci pr uživatele a aby ddržvala uvedené instrukce. Frekvence a pvaha vyšetření by měly být zalženy na stanvených pstupech a upraveny pdle individuálních ptřeb ženy. 9/15

10 Ženy by měly být infrmvány, že hrmnální antikncepce nechrání před HIV infekcí (AIDS) a dalšími sexuálně přensnými chrbami. Snížení účinnsti Účinnst kmbinvaných rálních kntraceptiv může být snížena například při vynechání tablety (bd 4.2), v případě gastrintestinálních pruch (bd 4.2), neb při sučasném užívání dalších léků (bd 4.5) Snížení kntrly cyklu Při užívání kteréhkliv kmbinvanéh rálníh kntraceptiva (COC) se může bjevit nepravidelné krvácení (špinění neb intermenstruační krvácení) a t především během prvních měsíců užívání. Z th důvdu má hledání příčiny nepravidelnéh krvácení smysl až p adaptačním intervalu přibližně tří cyklů. Pkud nepravidelné krvácení pkračuje neb se bjeví p bdbí pravidelných cyklů, pak je třeba uvážit mžnst nehrmnální příčiny a prvést dpvídající diagnstické krky k vylučení malignity neb těhtenství. Mhu zahrnvat i kyretáž. U některých žen nemusí djít během intervalu bez užívání tablet ke krvácení z vysazení. Je-li COC užíván pdle pkynů ppsaných v bdu 4.2, je nepravděpdbné, že je žena těhtná. Pkud však COC nebyl užíván před prvním vynechaným krvácením pravidelně neb nedšl-li ke krvácení z vysazení dvakrát, je třeba před dalším užíváním COC vylučit těhtenství. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné frmy interakce Vliv jiných léčivých přípravků na přípravek Femden Interakce se mhu bjevit s léky, které indukují mikrzmální enzymy, cž může mít za následek zvýšenu clearance phlavních hrmnů a může vést ke krvácení z průniku a/neb k selhání kntracepce. Ženy léčené některým z těcht léků by měly dčasně pužívat bariérvu metdu kntracepce navíc k rálnímu kmbinvanému kntraceptivu (COC) neb si vybrat jinu metdu kntracepce. Bariérvá metda by měla být pužívána v průběhu léčby přípravkem a následujících 28 dnů p jejím uknčení. Pkud léčba zasáhne d bdbí uknčení užívání tablet COC ze stávajícíh balení, pak by další balení COC měl být načat bez bvykléh intervalu bez užívání tablet. Látky zvyšující clearance kmbinvaných kntraceptiv (snižující účinnst COC enzymvu indukcí) např.: fenytin, barbituráty, primidn, karbamazepin, rifampicin, a zřejmě také xkarbazepin, tpiramat, felbamat, grisefulvin a přípravky bsahující třezalku tečkvanu. Látky s různým účinkem na clearance COC, např.: Pdávají-li se suběžně s kmbinvanými kntraceptivy, mnh inhibitrů HIV/HCV prteáz a nenuklesidvých inhibitrů reverzní transkriptázy může zvyšvat neb snižvat plazmatické kncentrace estrgenu neb prgestagenu. Tyt změny mhu být v některých případech klinicky významné. Látky snižující clearance COC (enzymvé inhibitry) Silné a střední inhibitry CYP3A4 jak azlvá antimyktika (např. itraknazl, vriknazl, fluknazl), verapamil, makrlidy (např. klarithrmycin, erythrmycin), diltiazem a grapefruitvý džus mhu zvýšit plasmaticku kncentraci estrgenu neb prgestinu neb bu hrmnů. Prkázal se, že etrikxib v dávkách 60 až 120 mg denně zvyšuje plasmaticku kncentraci ethinylestradilu 1,4 až 1,6krát, zejména, je-li užíván sučasně s kmbinvanými hrmnálními kntraceptivy bsahujícími 0,035 mg ethinylestradilu. Byly hlášeny případy těhtenství p sučasném užívání hrmnální kntracepce v kmbinaci s antibitiky, jak jsu peniciliny a tetracykliny. Mechanismus tht účinku však nebyl bjasněn. Vliv kmbinvaných kntraceptiv na jiné léčivé přípravky 10/15

11 Perrální kmbinvaná kntraceptiva mhu vlivňvat metablismus některých jiných léků. Tudíž jejich plasmatické a tkáňvé kncentrace mhu být buď zvýšeny (např. cyklsprin) neb sníženy (lamtrigin). In vitr je ethinylestradil reverzibilní inhibitr CYP2C19, CYP1A1 a CYP1A2 a pevně vázaný inhibitr CYP3A4/5, CYP2C8, a CYP2J2. V klinických studiích pdávání hrmnálníh kntraceptiva bsahujícíh ethinylestradil nevedl k žádnému neb jen mírnému vzestupu plasmatické kncentrace substrátů CYP3A4 (např. midazlamu) zatímc plasmatické kncentrace substrátů CYP1A2 se mhu zvýšit mírně (např. thefylin) neb středně (např. melatnin a tizanidin). Jiné frmy interakce Labratrní vyšetření Užívání kntracepčních steridů může vlivnit výsledky některých labratrních testů, včetně bichemických parametrů jaterních, thyreidálních, adrenálních a renálních funkcí, plasmatických hladin prteinů (vazebných) např. crticsterid binding glbulin a lipid / lipprteinvé frakce, parametry metablismu uhlvdanů a parametry kagulace a fibrinlýzy. Změny však bvykle zůstávají v rzmezí nrmálních labratrních hdnt. Pznámka: měly by být knzultvány dbrné infrmace k dprvdné léčbě, aby byly zjištěny mžné interakce. 4.6 Fertilita, těhtenství a kjení Těhtenství Femden se nemá užívat během těhtenství. Pkud během užívání přípravku Femden djde k těhtenství, další užívání musí být uknčen. Rzsáhlé epidemilgické studie však nezaznamenaly zvýšené rizik vrzených vad u dětí narzených ženám užívajícím kmbinvaná rální kntraceptiva před těhtněním, ani teratgenní vliv kmbinvaných rálních kntraceptiv nezáměrně užívaných v časném těhtenství. Zvýšené rizik VTE během pprdníh bdbí je třeba brát v úvahu při znvuzahájení užívání přípravku Femden (viz bd 4.2 a 4.4). Kjení Laktace může být vlivněna kmbinvanými rálními kntraceptivy, která mhu snižvat mnžství a měnit slžení mateřskéh mléka. Z th důvdu se užívání kmbinvaných rálních kntraceptiv becně nedpručuje, dkud matka dítě zcela nedstaví. Malé mnžství kntracepčních steridů a/neb jejich metablitů může být vylučván d mateřskéh mléka. 4.7 Účinky na schpnst řídit a bsluhvat strje Studie sledující účinek na schpnst řídit a bsluhvat strje nebyly prvedeny. U uživatelek přípravku Femden nebyl pzrván žádný vliv na schpnst řídit neb bsluhvat strje. 4.8 Nežáducí účinky Suhrn bezpečnstníh prfilu Nejčastěji hlášenými nežáducími účinky při užívání přípravku Femden jsu nauzea, blesti břicha, zvýšení tělesné hmtnsti, blesti hlavy, depresivní nálada, změny nálady, blest prsů, napětí prsů. Vyskytují se u 1% uživatelek. Závažnými nežáducími účinky jsu arteriální a venózní trmbemblismus. Tabulkvý přehled nežáducích účinků Nežáducí účinky, které byly uváděny uživatelkami COC, pr něž ale nebyl spjení s užíváním COC ani ptvrzen ani vyvrácen, jsu*: Třída rgánvých systémů (MedDRA) Časté ( 1/100) Méně časté ( 1/1000 a <1/100) Vzácné (<1/1000) 11/15

12 Oční pruchy Intlerance kntaktních čček Cévní pruchy Žilní trmbemblismus (VTE) Arteriální trmbemblismus (ATE) Gastrintestinální pruchy Nauzea, blesti břicha Zvracení, průjem Pruchy imunitníh systému Hypersenzitivita Vyšetření Zvýšení hmtnsti Snížení hmtnsti Pruchy metablismu Retence tekutin a výživy Nervvé pruchy Blest hlavy Migréna Psychiatrické pruchy Depresivní nálada, Snížení libida Zvýšení libida změny nálady Pruchy reprdukčníh systému a prsu Blest prsů, napětí prsů Hypertrfie prsů Vaginální výtk, sekrece z prsů Pruchy kůže a pdkžní tkáně Vyrážka, kpřivka Erythema ndsum, erythema multifrme *Pr výčet nežáducích účinků jsu vybrány nejvhdnější termíny dle MedDRA (verze 12.0). Synnyma neb příbuzné stavy nejsu vyjmenvány, ale je třeba je vzít také v úvahu. Ppis vybraných nežáducích účinků Nežáducí účinky s velmi nízku frekvencí neb pžděným nástupem symptmů, které mají vztah ke skupině kmbinvaných rálních kntraceptiv, jsu uvedeny níže (viz také Kntraindikace a Zvláštní upzrnění a patření pr pužití ). U žen užívajících CHC byl pzrván zvýšené rizik arteriálních a žilních trmbtických a trmbemblických příhd, včetně infarktu mykardu, cévní mzkvé příhdy, tranzitrních ischemických atak, žilní trmbózy a plicní emblie a je pdrbněji ppsán v bdě 4.4. Tumry U uživatelek perrální kntracepce je velmi mírně zvýšena frekvence rakviny prsu. Prtže rakvina prsu je vzácná u žen pd 40 let věku, pčet případů navíc je malý ve vztahu k celkvému riziku rakviny prsu. Kauzální vztah ke kmbinvaným perrálním kntraceptivům není znám. Tumry jater (benigní a maligní) Ostatní stavy Ženy s hypertriglyceridémií (zvýšené rizik pankreatitidy během užívání COC) Hypertenze Výskyt neb zhršení stavů, kde spjitst s COC není jasná: žlutenka a/neb pruritus suvisející s chlestázu, tvrba žlučvých kamenů, prfýrie, systémvý lupus erythematdes, hemlytick-uremický syndrm, Sydenhamva chrea, herpes gestatinis, ztráta sluchu způsbená tsklerózu U žen s vrzeným angiedémem mhu exgenní estrgeny indukvat neb exacerbvat symptmy angiedému Pruchy funkce jater Změny glukózvé tlerance neb periferní inzulínvé rezistence Crhnva chrba, ulcerózní klitida Chlasma Interakce 12/15

13 Krvácení z průniku a/neb selhání kntracepce může být následkem interakcí jiných léků (enzymvých induktrů) s rálními kntraceptivy (viz bd Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné frmy interakce ). Hlášení pdezření na nežáducí účinky Hlášení pdezření na nežáducí účinky p registraci léčivéh přípravku je důležité. Umžňuje t pkračvat ve sledvání pměru přínsů a rizik léčivéh přípravku. Žádáme zdravtnické pracvníky, aby hlásili pdezření na nežáducí účinky na adresu: Státní ústav pr kntrlu léčiv Šrbárva Praha 10 Webvé stránky: Předávkvání Nejsu žádné zprávy vážných škdlivých účincích z předávkvání. Vyskytnut se mhu tyt příznaky: nevlnst, zvracení a u mladých dívek slabé vaginální krvácení. Neexistují žádná antidta a další léčba by měla být symptmatická. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakdynamické vlastnsti Farmakterapeutická skupina: phlavní hrmny a mdulátry genitálníh systému, hrmnální antikncepce pr systémvé pužití, prgestiny a estrgeny, fixní kmbinace. ATC kód: G03AA10. Kntracepční účinek kmbinvaných rálních kntraceptiv (COC) je zalžen na splupůsbení různých faktrů. Nejdůležitější z nich je inhibice vulace a změna v cervikální sekreci. Pregistrační studie bezpečnsti (PASS) ukázala, že frekvence VTE klísá mezi 7 až 10 na žen/1 rk užívání při užívání nízké dávky estrgenu (méně než 50 mikrgramů ethinylestradilu) v COC. Nejnvější data ukazují, že frekvence diagnózy VTE je přibližně 4 na žen/1 rk užívání u netěhtných žen, které neužívají COC a klísá d 20 d 30 u těhtných žen neb žen p prdu. Krmě chrany prti těhtnění pskytují COC další výhdy, které vedle negativních vlastnstí (viz Upzrnění a patření pr pužití, Nežáducí účinky) mhu být užitečné v rzhdvání, zda zvlit tut metdu kntracepce. Cyklus je pravidelnější, menstruace je čast méně blestivá a krvácení je slabší. Díky tmu může djít ke snížení výskytu deficitu železa. Krmě tht je prkázán snížení rizika vzniku endmetriálníh a variálníh karcinmu. Navíc vyskdávkvaná COC (0,05 mg ethinylestradilu) snižují incidenci variálních cyst, pánevních zánětlivých nemcnění, benigních nemcnění prsu a ektpických těhtenství. Zda tt platí i pr nízkdávkvaná COC, ještě zbývá ptvrdit. 5.2 Farmakkinetické vlastnsti Gestden Absrpce Orálně pdaný gestden je rychle a kmpletně absrbván. Maximální sérvé hladiny 4 ng/ml je dsažen asi za 1 hd p pžití jedntlivé dávky. Bilgická dstupnst je kl 99%. 13/15

14 Distribuce Gestden je vázán na sérvý albumin a na sex hrmne binding glbulin (SHBG). Puze 1-2 % z celkvé sérvé kncentrace je přítmn ve frmě vlnéh steridu, 50 70% je specificky vázán na SHBG. Ethinylestradilem indukvané zvýšení SHBG vlivňuje mnžství gestdenu vázanéh na sérvé prteiny, cž má za následek zvýšení frakce vázané na SHBG a snížení frakce vázané na albumin. Distribuční bjem gestdenu je 0,7 l/kg. Bitransfrmace Gestden je kmpletně metablizván bvyklu cestu metablismu steridů. Rychlst metablické clearance ze séra je asi 0,8 ml/min/kg. Nebyla nalezena přímá interakce v případě, kdy byl gestden pdáván splu s ethinylestradilem. Eliminace Hladina gestdenu klesá ve dvu fázích. Závěrečná fáze je charakterizvána plčasem přibližně hdin. Gestden není vylučván v nezměněné frmě. Jeh metablity jsu vylučvány mčí a žlučí v pměru přibližně 6 : 4. Plčas exkrece metablitů je asi 1 den. Farmakkinetický vztah Farmakkinetika gestdenu je vlivněna hladinu SHBG, která se zvyšuje třikrát, je-li pdáván sučasně s ethinylestradilem. P pakvaném denním pdávání sérvá hladina stupá asi čtyřikrát a rvnvážnéh stavu je dsažen ve druhé plvině léčebnéh cyklu. Ethinylestradil Absrpce Orálně pdaný ethinylestradil je rychle a kmpletně absrbván. Nejvyšší sérvé kncentrace kl 80 pg/ml je dsažen během 1 2 hdin. Během absrpce a během prvníh průchdu játry je ethinylestradil extenzivně metablizván, cž má za následek průměrnu rální bilgicku dstupnst kl 45% a velku interindividuální variabilitu klem 20-65%. Distribuce Ethinylestradil je vysce, ale nespecificky vázán na sérvý albumin (přibližně 98%) a indukuje vzestup sérvé kncentrace SHBG. Distribuční bjem je uváděn klem 2,8 8,6 l/kg. Bitransfrmace Ethinylestradil pdléhá presystémvé knjugaci jak ve stěně tenkéh střeva, tak v játrech. Ethinylestradil je primárně metablizván armaticku hydrxylací, vzniká však velké mnžství různých hydrxylvaných a methylvaných metablitů, které jsu přítmny jak vlné metablity neb knjugvané s kyselinu glukurnvu a sírvu. Metablická clearance je uváděna 2,3 7 ml/min/kg. Eliminace Hladiny ethinylestradilu klesají ve dvu dispzičních fázích charakterizvané plčasy kl 1 hdiny a hdin. Nezměněný ethinylestradil není vylučván, jeh metablity jsu vylučvány mčí a žlučí v pměru 4 : 6. Plčas exkrece metablitů je asi 1 den. Farmakkinetický vztah Vzhledem k variabilnímu plčasu závěrečné dispziční fáze a vzhledem k denní aplikaci, rvnvážnéh stavu ethinylestradilu v séru je dsažen asi p jednm týdnu. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnsti Předklinická data zalžená na knvenčních studiích txicity p pakvaných dávkách, studiích gentxicity, karcingenníh ptenciálu a reprdukční txicity, nedhalila žádná zvláštní rizika pr člvěka. Měl by však být stále pamatván na t, že phlavní steridy mhu pdprvat růst určitých hrmn-dependentních tkání a tumrů. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 14/15

15 6.1 Seznam pmcných látek Mnhydrát laktsy Kukuřičný škrb Pvidn 25 Natrium-kalcium-edetát Magnesium-stearát Sacharsa Pvidn 700 Makrgl 6000 Uhličitan vápenatý Mastek Mntanglyklvý vsk 6.2 Inkmpatibility Neuplatňuje se. 6.3 Dba pužitelnsti 5 let 6.4 Zvláštní patření pr uchvávání Uchvávejte při tepltě d 25 C v půvdním balu, aby byl přípravek chráněn před světlem. 6.5 Druh balu a bsah balení PVC/Al blistr, krabička, příbalvá infrmace Velikst balení: 21 balených tablet 3 x 21 balených tablet 6.6. Zvláštní patření pr likvidaci přípravku Žádné zvláštní pžadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Bayer Pharma AG D Berlín Německ 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 56/220/93-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE / DATUM REVIZE TEXTU /15