ÚSTAV STATISTIKY A OPERAČNÍHO VÝZKUMU

MENDELOVA LESNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV STATISTIKY A OPERAČNÍHO VÝZKUMU Analýza zaměsnanosi cizinců v ČR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Mgr. Marin Řezáč, Ph.D. Vypracoval Marin Hrdlík

Prohlašuji, že jsem uo bakalářskou práci vyvořil samosaně s použiím lieraury, kerou uvádím v seznamu. V Brně dne 1. kvěna 008 Marin Hrdlík

Rád bych ouo cesou poděkoval svému vedoucímu práce, Mgr. Marinu Řezáčovi, Ph.D., za cenné rady a odbornou pomoc při řešení éo bakalářské práce. Dále bych poděkoval zaměsnancům Úřadu práce Brno-měso a Vyškov za poskynuí informací pro moji bakalářskou práci a za ochou při konzulování problemaiky zaměsnávání cizích sáních příslušníků na území České republiky.

Hrdlík, M.: Analýza zaměsnanosi cizinců v ČR V éo bakalářské práci byla provedena saisická analýza pracujících cizích sáních příslušníků v České republice v leech 001-006. Byly vyvořeny časové řady, ze kerých byly odvozeny prognózy budoucího vývoje. Rozbory byly zhooveny dle sanovených kriérií, podle pohlaví, věku, sání příslušnosi, vzdělání, nebo vlasnicví živnosenského oprávnění. Následně byly porovnány ve vybraných regionech a vyhodnoceny. Klíčová slova: cizí sání příslušník, zaměsnávání, podnikání, časová řada, rend Hrdlík, M.: Analysis of employmen rae of foreigners in Czech Republic In his hesis was performed he saisic analysis of naional foreign workers in he Czech Republic beween 001 and 006. Then were creaed ime series from which were derived prognoses of fuure developmen. Analyses were made according o deermined crierions, such as sex, age, naionaliy, educaion or ownership of craf. Subsequenly were collaed in selec regions and reviewed. Keywords: ime series, rend curve, foreigner, employ, business

OBSAH 1 ÚVOD...7 CÍL PRÁCE...9 3 TEORETICKÁ A METODICKÁ ČÁST...10 3.1 VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ...10 3. PRÁVNÍ ÚPRAVA PRACUJÍCÍCH CIZINCŮ V ČR...10 3..1 Cizinci v posavení zaměsnanců...10 3.3 ČASOVÉ ŘADY A JEJICH DĚLENÍ...11 3.4 ELEMENTÁRNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE...13 3.5 ZÁKLADNÍ KONCEPCE MODELOVÁNÍ ČASOVÝCH ŘAD...14 3.6 MECHANICKÉ VYROVNÁNÍ...16 3.7 ANALYTICKÉ VYROVNÁNÍ...16 3.8 IDENTIFIKACE A POPIS SEZÓNNÍ SLOŽKY...18 3.8.1 Triviální model sezónnosi...0 3.9 MĚŘENÍ KVALITY VYROVNÁNÍ...0 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 4.1 ANALÝZA VÝVOJE PRACUJÍCÍCH CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČR... 4. ANALYTICKÉ VYROVNÁNÍ...3 4..1 Lineární, parabolický, exponenciální rend...4 4.3 MECHANICKÉ VYROVNÁNÍ...4 4.3.1 Klouzavé průměry...4 4.4 VOLBA VHODNÉHO VYROVNÁNÍ...6 4.5 PARABOLICKÝ TREND...7 4.5.1 Měření rendu...7 4.5. Měření sezónnosi...8 4.5.3 Porovnání předpovědi se skuečnosí...9 4.5.4 Předpověď na rok 008...30 4.6 ROZDĚLENÍ DLE VĚKU A POHLAVÍ...30

4.7 ROZDĚLENÍ DLE TYPU ZAMĚSTNÁNÍ...33 4.7.1 Analýza poču zaměsnaných a podnikajících cizinců...33 4.7. Odhadovaný vývoj...33 4.8 ČLENSKÉ ZEMĚ EU A ZEMĚ OSTATNÍ...34 4.9 ROZDĚLENÍ DLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ...35 4.9.1 Podíly na pracovní síle...36 4.9.1.1 Srukura odvěví OKEČ u občanů SR...36 4.9.1. Podíl a srukura odvěví OKEČ u občanů Ukrajiny...37 4.9.1.3 Podíl a srukura odvěví OKEČ u občanů Polska...39 4.10 KRAJSKÉ ROZLOŽENÍ...40 4.10.1 Analýza ČR v krajském rozdělení...40 4.10. Analýza Jihomoravského kraje...41 4.11 HODNOCENÍ VYBRANÝCH OKRESŮ...4 4.11.1 Brno-měso...4 4.11.1.1 Člensví v EU, národnosní srukura a pohlaví...43 4.11.1. Srukura podle věku a pohlaví...46 4.11.1.3 Dosažená úroveň vzdělání...47 4.11. Vyškov...48 4.11..1 Člensví v EU, národnosní srukura a pohlaví...49 4.11.. Srukura podle věku a pohlaví...50 4.11..3 Dosažená úroveň vzdělání...51 5 ZÁVĚR...53 6 LITERÁRNÍ PŘEHLED...56 7 PŘÍLOHY...CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

1 ÚVOD Již mnoho le se okolo každého z nás objevují zprávy o demografickém vývoji obyvaelsva svěa. Tyo celosvěové informace jsou blíže specifikovány pro jednolivé konineny, v našem případě Evropu, a y se opě sesávají z demografických zpráv příslušných oblasí (Západní, Sřední, Východní Evropa), a následně sáů. I v případě České republiky je eno posup zachován. Sále časější zmínky o demografickém vývoji České republiky jsou v drivé věšině spojovány s pojmem demografické sárnuí, respekive sárnuí obyvaelsva. Je samozřejmě důležié vědě o omo jevu, kdy naše populace prodělává přechod od progresivní demografické srukury ke srukuře regresivní. To znamená, že jsme v minulosi měli silné zasoupení mladší generace ve věku 0-14 le, a s posupným narůsáním dožiých le se zasoupení obyvael snižovalo. Nyní je omu naopak. Při ěcho zmínkách se časo zapomíná na o, že demografický vývoj vybraného území či sáu v sobě může zohledni nejen složky úmrnosi (vymírání) a porodnosi (rozmnožování), ale aké velice podsaný vliv procesu migrace. Všechny lze do jisé míry ovlivni sáním aparáem, ať jsou o například propopulační opaření (kvaliní zdravoní péče, sociální dávky, podpora bydlení, apod.), a nebo čisé živoní prosředí a zdraví živoní syl. V případě migrace je eno vliv éměř rozhodující. Podle Hany Pořízkové [1] (008) je v podmínkách České republiky proces migrace aké ovlivnielný. Avšak skuečnos, že jsme součásí Evropského společensví, keré se snaží na nadnárodní úrovni o regulaci migrace, je okolnosí, kerá vede k úvahám nad budoucím vývojem migrace a inegrace cizinců na území našeho sáu. Jak uvádí Masery [] (005), poenciál vzrůsající migrace se objevuje v zemích bývalého socialisického bloku v souvislosi s průnikem kapialisické ekonomiky a nárůsem invesic, z čehož je možné odvodi budoucí poenciál růsu migranů v zemích sřední a východní Evropy. Prakicky od vzniku České republiky v roce 1993 jsme svědky každoročního nárůsu poču cizinců na našem území, a proo se objevuje celá řada oázek souvisejících s inegrací cizinců do živoa české společnosi. První z oázek, kerou si běžný občan České republiky položí, je, zda-li jej cizinec, kerý na naše území vsoupí, nemůže nějakým způsobem ohrozi, zejména na výdělku. Neboť pařičný příjem je rozhodující pro každého, kdo hodlá zajisi nejen sebe a svoji rodinu, ale má

i snahu vyváře rezervy pro případ nenadálé událosi, popřípadě pro zvýšení svého živoního sandardu. Proo se bude zajíma o uplanění ěcho cizinců na rhu práce. Exisují i jiné oázky, keré se mohou ýka poču cizinců na území ČR. Ať už se jedná o jejich rozmísění do jednolivých regionů, krajů či okresů, členění dle pohlaví, ypu a účelu pobyu, sáního občansví, věku či vzdělání. Dále lze zohledni jejich ekonomickou akiviu, nejen na rhu práce, ale i jejich peněžní odvody vůči sáu, příspěvky na plaební bilanci a mnohé další. Jsou zde možné i negaivní dopady, jako je například nelegální migrace přes sání hranice ČR a aké kriminalia, kerou mohou io cizinci na našem území pácha. Je na každém občanovi České republiky, kerou z oázek ýkajících se cizinců si vybere, a jaké sanovisko k ní zaujme. Náplní mé práce nebude veškerý výče dopadů, keré nám mohou cizí sání příslušníci způsobi. Ale chci, aby pojednávala o saisické analýze zaměsnávání ěcho osob na našem území s ím, že právě někeré z výše uvedených oázek zohledním jako kriéria, podle kerých lze yo osoby rozděli. K omu využiji znalosi získané během sudia na Mendelově zemědělské a lesnické univerziě v Brně.

CÍL PRÁCE Cílem éo bakalářské práce je provés analýzu vývoje poču pracujících osob s cizím sáním občansvím na území České republiky (ČR) v leech 001-006. Nejprve bude sručně popsán právní rámec související s problemaikou zaměsnávání osob s cizím sáním občansvím na území ČR. Následně popis meodického posupu a na jeho základě provedena saisická analýza poču osob, keré vlasní jiné než české sání občansví a pracují na území České republiky. Podsaou bude zhoovení časových řad z celorepublikových hodno, ze kerých budou odvozeny prognózy budoucího vývoje a určeny vybrané charakerisiky. V souvislosi s vývojem poču pracujících cizích sáních příslušníků bude řeba zodpovědě oázky jako: zda-li se ve zvoleném období jedná o rovnoměrný vývoj, pokud se nejedná o vývoj rovnoměrný, ak z jakých příčin se ak děje, nasala-li je změna ve vývoji, ak jaký vliv ao změna přinesla, krákodobý nebo dlouhodobý? Následova budou rozbory dle předem zvolených kriérií, jako jsou například rozlišení podle pohlaví, věku a sání příslušnosi. Zda-li se jedná o osobu podnikající nebo v zaměsnaneckém poměru, kam se řadí podle odvěvové klasifikace ekonomických činnosí a jiné. U jednolivých rozborů bude kladen důraz na čenos zasoupení, fakory, keré hodnou zasoupení ovlivňují, a v někerých případech i možné dopady na pracovní sílu České republiky. Dále budou yo rozbory porovnány v geografickém měříku na úrovni zvoleného kraje a dvou okresů, podle věcné a mísní příslušnosi řešiele a školy, na keré suduje.

3 TEORETICKÁ A METODICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení vybraných pojmů Cizinec Cizincem se z hlediska zákona o zaměsnanosi rozumí fyzická osoba, kerá není sáním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez sání příslušnosi. Zaměsnávání Zaměsnávání je forma závislého vzahu zaměsnance na zaměsnavaeli, kdy zaměsnanec provádí činnos podle pokynů zaměsnavaele v době a na mísě zaměsnavaelem k omu určeném, za předem dohodnuou cenu. Zahraniční zaměsnanos Zahraniční zaměsnanos je součem zaměsnanosi občanů EU/EHP a Švýcarska v posavení zaměsnanců, občanů řeích zemí v posavení zaměsnanců a cizinců s živnosenským oprávněním. 3. Právní úprava pracujících cizinců v ČR Pracovní podmínky pro zaměsnávání cizinců na našem území upravuje zákon č. 435/004 Sb., o zaměsnanosi. Legislaivní podmínky pro podnikání cizinců se řídí zákonem č. 455/1991 Sb., o živnosenském podnikání. 3..1 Cizinci v posavení zaměsnanců Zákon o zaměsnanosi sanovuje podmínky pro zaměsnávání cizinců v posavení zaměsnanců. Ode dne vsupu České republiky do Evropské unie rozlišujeme z hlediska podmínek pro zaměsnávání dvě skupiny cizinců: a) občany EU/EHP a Švýcarska; b) občany řeích zemí. Od 1.5.004 nejsou již občané EU/EHP a Švýcarska z hlediska zákona o zaměsnanosi považováni za cizince, a udíž mají volný přísup na český rh práce. Pro výkon svého zaměsnání na území České republiky nepořebují pracovní povolení, jejich zaměsnavael má

vůči mísně příslušnému úřadu práce pouze oznamovací povinnos prosřednicvím zv. informační kary ( 10 zákona č. 435/004 Sb., o zaměsnanosi). Podmínky pro zaměsnávání občanů řeích zemí sanovuje 85-101 zákona o zaměsnanosi. K legálnímu zaměsnání občanů řeích zemí na území ČR je řeba, aby zaměsnavael, kerý má zájem zaměsna cizince, nejdříve získal povolení k získávání zaměsnanců ze zahraničí (viz příloha č. I). Vydání ohoo povolení je vázáno na siuaci na rhu práce a je možné jej vyda pouze na volná pracovní mísa, na kerá nelze přijmou uchazeče o zaměsnání. Od vydání rozhodnuí získáva zaměsnance ze zahraničí může zaměsnavael provádě nábor zahraničních pracovníků. Žádos o povolení k zaměsnání cizince podává cizinec, kerý má přislíbeno na území České republiky zaměsnání. Too povolení se vydává pro konkréního zaměsnavaele a konkréní pracovní míso a úřad práce jej může vyda pouze za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní míso, keré nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedosaek volných pracovních sil obsadi jinak. 3.3 Časové řady a jejich dělení Saisikové se ve svých činnosech zabývají především prezenací svých závěrů a prognóz, kerým předchází mnoho činnosí jako jsou zjišťování, shromažďování a zpracování da. V ekonomické oblasi jsou pozorování uspořádána do časové řady. Ekonomickou časovou řadou se rozumí řada hodno jisého věcně a prosorově vymezeného ekonomického ukazaele, kerá je uspořádána v čase směrem od minulosi do příomnosi. Ekonomické časové řady lze klasifikova podle ypu ukazaele, kerý se sleduje, na inervalové a okamžikové.

1. Časové řady úsekové (inervalové) Inervalové (úsekové) časové řady jsou řadami ukazaelů, jejichž hodnoy závisí na délce časového inervalu sledování. Bohumil Minařík [3] (007) dodává, že pro eno yp časové řady je charakerisická sčiaelnos znaku a edy současně možnos urči hodnou znaku za delší časový inerval sčíáním jeho hodno za dílčí čási ohoo inervalu. A aké, že lze pro časové řady ohoo ypu sesrojova kromě řady běžných hodno i řady odvozené. Odvozené exisují pouze pro úsekové časové řady. Pro každou úsekovou časovou řadu lze sesroji dvě odvozené řady: součovou (kumulaivní) řadu a klouzavou řadu. Součová řada vzniká posupným načíáním hodno časové řady. Klouzavá řada, kerou sesrojíme sčíáním posledních p hodno časové řady. Číslo p nazýváme délka klouzavé čási. Klouzavé hodnoy klouzavé úhrny lze edy urči jen pro n ( p 1) posledních období řady.. Časové řady okamžikové Okamžikové časové řady jsou řadami ukazaelů, jejichž hodnoy se vzahují k jisým časovým okamžikům. Hodnoy akových ukazaelů nezávisí na délce časového inervalu sledování. Příkladem je poče neumísěných uchazečů o zaměsnání evidovaných na úřadech práce k určiému dau. Podle Josefa a Markéy Anlových [4] (007) lze klasifikaci ekonomických časových řad provés aké podle délky inervalu sledování hodno. Dlouhodobé časové řady mají hodnoy sledované v ročních či delších časových úsecích, hodnoy krákodobých časových řad se sledují v úsecích kraších, než je jeden rok.

3.4 Elemenární charakerisiky vývoje Richard Hindls [5] (006) uvádí, že mezi základní meody zcela běžně paří vizuální analýza chování ukazaele využívající grafů spolu s určováním elemenárních saisických charakerisik. K elemenárním charakerisikám řadíme diference různého řádu, empa a průměrná empa růsu, průměry hodno časové řady aj. Upřesnění lze naléz v knize Bohumila Minaříka [3] (007), kerý uvádí, že pro časovou řadu délky n lze urči n-1 rozměrných absoluních přírůsků (diferencí) d, pro =,3,..., n. = y y 1 s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnoou. Proces výpoču diferencí lze vzáhnou i na časovou řadu absoluních přírůsků a výsledkem je řada n- druhých diferencí d. Pro uéž řadu časovou řadu lze dále urči opě n-1 bezrozměrných řeězových indexů koeficienů růsu k = y y 1, pro =,3,..., n. Kombinací obou výše uvedených přísupů k měření dynamiky je relaivní přírůsek koeficien přírůsku d y y 1 δ = = = k 1, pro =,3,..., n. y y 1 1 Charakerisiky koeficien růsu a koeficien přírůsku bývají uváděny rovněž v procenech. V omo případě se charakerisiky 100k, 100δ nazývají empo růsu a empo přírůsku a exisuje mezi nimi analogický vzah 100δ 100k 100. = U delších časových řad s věším počem výše uvedených charakerisik přichází v úvahu výpoče jejich průměrných hodno. Průměrný absoluní přírůsek je arimeickým průměrem, kerý lze ovšem modifikova do zjednodušené podoby: n 1 y y1 = = n 1 d = d n 1 z níž vyplývá, že hodnoa průměrného absoluního přírůsku závisí na obou krajních hodnoách řady. Použií éo charakerisiky se z ohoo důvodu doporučuje pouze pro časové řady s monoónním rosoucím nebo klesajícím průběhem.,

Průměrný koeficien růsu je geomerickým průměrem jednolivých koeficienů růsu a lze jej opě upravi do zjednodušené podoby y k. n = 1 1 Π = n n k = y1 3.5 Základní koncepce modelování časových řad Richard Hindls [6] (000) píše, že nejjednodušší koncepcí modelování časové řady reálných hodno y (a aké koncepcí nejužívanější) je model jednorozměrný ve varu někeré elemenární funkce času. Obecnou rovnici od éhož auora nejdeme v novější publikaci z roku 006 [] ve varu funkce y = f, ε ), ( kde y je hodnoa modelovaného ukazaele v čase, =1,,..., n (o proměnné časo hovoříme jako o proměnné časové), ε je hodnoa náhodné složky (poruchy) v čase. K jednorozměrnému modelu se v zásadě přisupuje rojím způsobem: 1. Pomocí klasického (formálního) modelu Jde pouze o popis forem pohybu. Teno model vychází z dekompozice řady na čyři složky (formy) časového pohybu. Souběžná exisence všech čyř forem není nuná a je podmíněna věcným charakerem zkoumaného ukazaele. Časovou řadu lze edy dekomponova na - rendovou složku T, - sezónní složku S, - cyklickou složku C, - náhodnou složku ε,

přičemž vlasní var rozkladu může bý dvojího ypu: o adiivní, v němž y = T + S + C + ε = Y + ε, =1,,..., n, kde Y se časo označuje souhrnně jako eoreická složka ve varu T + S + C, o muliplikaivní, v němž y = T S C ε, =1,,..., n. Trendem se podle Richarda Hindlse [5] (006) rozumí hlavní endence dlouhodobého vývoje hodno analyzovaného ukazaele v čase. Trend může bý rosoucí (např. řada údajů o poču dovezených osobních auomobilů do České republiky po roce 1990), klesající (např. podíl konečné spořeby vládních insiucí na HDP České republiky) nebo konsanní, kdy hodnoy ukazaele dané časové řady v průběhu sledovaného období mohou kolísa kolem určié, v podsaě neměnné úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakují odchylka od rendové složky, vyskyující se u časových řad s periodiciou kraší než jeden rok nebo rovnou právě jednomu roku. Příčiny sezónního kolísání mohou bý různé. Dochází k nim důsledkem přímého působení sluneční sousavy na Zemi, j. vlivem změn jednolivých ročních období, dále vlivem různé délky měsíčního či pracovního cyklu nebo éž vlivem různých společenských zvyklosí. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo rendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Saisika chápe cyklus jako dlouhodobé kolísání s neznámou periodou, kerá může mí i jiné příčiny než klasický ekonomický cyklus. V éo souvislosi se mluví např. o cyklech demografických, inovačních apod. Někdy nebývá cyklická složka považována za samosanou složku časové řady, ale je zahrnována pod složku rendovou jako její čás (zv. sřednědobý rend), vyjadřující sřednědobou endenci vývoje, kerá má časo oscilační charaker s neznámou, zpravidla proměnlivou periodou. Náhodná složka je aková veličina, kerou nelze popsa žádnou funkcí času. Je o složka, kerá zbývá po vyloučení rendu, sezónní a cyklické složky. V ideálním případě lze počía s ím, že jejím zdrojem jsou drobné a v jednolivosech neposižielné příčiny, keré jsou vzájemně nezávislé.

Druhým možným přísupem řešení jednorozměrného modelu je pomocí Boxovy- Jenkinsovy meodologie, kdy je za základní prvek považována náhodná složka a pozornos se upíná na uspořádání více či méně závislých pozorování do varu časové řady. Jako řeí přísup lze označi řešení pomocí spekrální analýzy, ve keré lze naléz složky periodiciy, keré se podílejí na věcných vlasnosech zkoumaného procesu. Proo je v éo koncepci sěžejní frekvenční proměnná. 3.6 Mechanické vyrovnání Podle Minaříka [3] (007) jedním z eoreicky zdůvodněných a prakicky osvědčených přísupů k vyrovnání časových řad je použií zv. klouzavých průměrů. Vzhledem k omu, že klouzavý průměr je vypočen jako prosý arimeický průměr a je umísěn do sředu klouzavé čási, označujeme jej jako prosý symerický klouzavý průměr. Vyhlazující účinek klouzavých průměrů rose spolu s rosoucí délkou klouzavé čási. Současně s ím se zvěšuje délka nevyrovnané čási na začáku a konci řady, kerá činí na každém z obou řady p 1 období. Pokud je o možné a účelné, volíme číslo p jako liché číslo. Je-li p sudé, neexisuje prosřední období klouzavé čási a je řeba provés zv. cenrování, keré spočívá ve výpoču prosého průměru vždy ze dvou sousedních necenrovaných klouzavých průměrů. Rozhodujícím problémem mechanického vyrovnání je právě sanovení vhodné délky klouzavé čási. Dále je nuné vědě, že pomocí klouzavých průměrů nelze vyváře prognózy vývoje, i když se jedná o velmi přesný způsob vyrovnání časové řady. 3.7 Analyické vyrovnání Minařík [3] (006) uvádí, že analyické vyrovnání časové řady spočívá v proložení pozorovaných hodno řady vhodnou spojiou funkcí času rendovou funkcí. Hindls [5] (006) dále píše, že se nejčasěji používá lineární rend, parabolický rend a exponenciální rend, keré paří mezi funkce jednoduché. Modifikovaný (posunuý) exponenciální rend, logisický rend a Gomperzova křivka již ak jednoduchý průběh a ani meody odhadu paramerů nemají. Základní meodou proložení rendové funkce je meoda minimálních čverců, kerá je použielná v případě, že zvolená rendová funkce je lineární v paramerech. Touo meodou lze získa přímo odhady paramerů lineární a parabolické rendové funkce. V případě

jednoduché exponenciální rendové funkce lze použí meodu nejmenších čverců až po provedení linearizující ransformace, zn., že původní model rendu, kerý je z hlediska paramerů nelineární, převedeme vhodnou ransformací (zde logarimizací) na funkci lineární z hlediska paramerů. Pokud se ýče modifikované (posunué) exponenciální rendové funkce, logisické rendové funkce a Gomperzovy křivky, jde o funkce, keré jsou nelineární z hlediska paramerů a keré nedokážeme na var pořebný pro aplikaci meody nejmenších čverců převés ani vhodnou linearizující ransformací. 1. Lineární rend Jedná se o nejčasěji používaný yp rendové funkce. Jeho značný význam spočívá především v om, že jej lze použí vždy, když hodláme alespoň orienačně urči základní směr vývoje analyzované časové řady. Lineární rend neboli rendovou přímku vyjádříme ve varu T 0 β 1 = β +, kde β 0 a β 1 jsou neznámé paramery a = 1,,... n je časová proměnná. Lze jej použí vždy, když hodláme orienačně urči základní směr vývoje analyzované časové řady. K odhadu paramerů β 0 a β1 použijeme meodu nejmenších čverců na základě dvou normálních rovnic: y y β nβ 0 β1 = 0 β1 = 0 0 Plaí-li, že = 0, můžeme pro paramery rendové přímky psá: y β 0 =, n β y 1 = Paramer β 0 inerpreujeme jako arimeický průměr vyrovnané řady y, paramer β 1 udává, jaký přírůsek rendové hodnoy T odpovídá jednokovému přírůsku proměnné.. Parabolický rend Jde o poměrně časo používaný yp rendové funkce. Rovnice má podobu: T = b + 0 + b1 b,

kde b 0, b 1 a b jsou neznámé paramery a n,... 1, = je časová proměnná. Proože i ao rendová funkce je lineární z hlediska paramerů, použijeme k odhadu paramerů meodu nejmenších čverců. Znamená o řeši ři normální rovnice..,, 4 3 1 0 3 1 0 1 0 + + = + + = + + = b b b y b b b y b b nb y Při zavedení časové proměnné ak, aby suma časových hodno byla rovna nule, vypočíáme paramery b 0, b 1 a b z následujících vzorců:, ) ( 4 4 0 = n y y b. ) (, 4 1 = = n y y n b y b 3. Exponenciální rend Minařík [3] (007) uvádí, že eno yp funkce, rendovou exponenciálu, lze vyjádři ve varu b b e T 1 0 + =, nebo do podoby linearizované logarimickou ransformací b b T 1 0 ln + =, kdy v obou případech jsou b 0 a b 1 neznámé paramery ohoo rendu a,...n 1, = je znovu časová proměnná. 3.8 Idenifikace a popis sezónní složky Richard Hindls [5] (006) píše, že při analýze časových řad s periodiciou zjišťování kraší než jeden rok se sekáváme éměř vždy s exisencí sezónních vlivů, reprezenovaných v modelu časové řady sezónní složkou. Sezónními vlivy rozumíme soubor přímých či nepřímých příčin, keré se rok co rok pravidelně opakují v důsledku exisence pravidelného koloběhu Země okolo Slunce. Nejčasěji jde o vlivy klimaické či zprosředkované. Výsledkem působení sezónních vlivů na analyzovanou časovou řadu jsou zv. sezónní výkyvy

j. pravidelné výkyvy zkoumané řady nahoru a dolů vůči určiému nesezónnímu vývoji řady v průběhu le. Bohumil Minařík [] (006) dodává, že ze saisického hlediska lze sezónnos modelova jako:

1. Proporcionální sezónnos Velikos jejíhož kolísání souvisí s rendem. Ampliuda sezónního výkyvu se sysemaicky zvyšuje u řad s rosoucím rendem a snižuje u řad s rendem klesajícím. Pouze u sacionárních časových řad (bez rendu) je ampliuda sezónního výkyvu konsanní. Sezónní výkyv a rendová složka se skládají násobením a charakerisikou sezónnosi je relaivní bezrozměrná charakerisika sezónní index.. Konsanní sezónnos Ampliuda konsanní sezónnosi se nemění v závislosi na směru rendové složky a chová se edy sejně jako proporcionálně chápaná sezónnos ve zvlášním případě sacionární časové řady. V omo případě je charakerisikou sezónního kolísání rozměrná absoluní charakerisika sezónní konsana, kerá se s rendem skládá sčíáním. 3.8.1 Triviální model sezónnosi Podle Bohumila Minaříka [3] (007) vychází z proporcionálního pojeí sezónní složky a používá k jejímu měření riviální charakerisiku empirický sezónní index. Empirický sezení index pro j-é dílčí období je číslo I j, kdy j = 1,,... m a vyrovnaná hodnoa Y ij (obsahující rend a sezónnos) je dána jako součin složka řady. Y ij = T I, kde T ij je rendová ij ji Empirický sezónní index I j 1 = k k i= 1 y T ij ij Je definován jako podíl pozorovaných a vyrovnaných hodno příslušného dílčího období za všechny periody řady. 3.9 Měření kvaliy vyrovnání Bohumil Minařík [3] (007) uvádí, že v časových řadách dáváme věšinou přednos rozměrným charakerisikám měřícím velikos reziduální složky časové řady, kerou

sanovíme jako rozdíl pozorovaných hodno a sysemaické složky, j. odhadem neznámé náhodné složky časové řady. e = y Y a je Průměrné reziduum 1 e = n n e = 1 je rovno nule pro rendové funkce. V jiných případech (např. při mechanickém vyrovnání) je průměrné reziduum měříkem velikosi sysemaické chyby, j. nadhodnocení či podhodnocení skuečných hodno, kerého se dopusíme jejich nahrazením hodnoami vyrovnanými. Velikos náhodné chyby spojené s vyrovnáním časové řady měří buď průměrná absoluní reziduální odchylka d 1 = n e e n = 1 absoluní chyba odhadu M.A.E.) nebo reziduální rozpyl (ve saisických programech označovaná jako sřední s n 1 e = e n = 1 chyba odhadu M.S.E.) a z něj odvozená reziduální směrodaná odchylka s e. ( éž sřední čvercová Vydělením absoluní nebo směrodané odchylky vhodnou charakerisikou úrovně získáme bezrozměrné charakerisiky náhodné chyby. Jiným časo používaným kriériem je z korelační analýzy známý index korelace, kerý lze vypočís ze varu vzorce jako: ( y T ) Q e I = 1 = 1, Q kde y je arimeický průměr pozorovaných hodno. ( y y ) Za nejvhodnější rendovou funkci je pak pokládána a, kerá vede k nejvěší hodnoě indexu korelace.

4 PRAKTICKÁ ČÁST Vlasní práce sleduje dvě hlavní linie. V první z nich se jedná o analýzu vývoje poču pracujících občanů s cizí sání příslušnosí na území České republiky v rozmezí le 001-006 v sezónně neočišěných daech a provedení prognózy na následující roky. Získanou předpověď komparujeme s reálnými hodnoami roku 007 a sanovíme novou předpověď pro rok 008. Tako zvolený způsob práce aplikujeme i na vybrané oblasi České republiky, keré jsem zvolil dle kriéria své věcné a mísní příslušnosi, edy okres Vyškov, respekive věcné a mísní příslušnosi Mendelovy zemědělské a lesnické univerziy-okres Brno-měso, a Jihomoravský kraj. Podsaou druhé linie jsou jednolivé rozbory vybraných regionů podle předem vybraných kriérií, kdy jsem zohlednil především hlediska jako jsou věk, pohlaví, posavení v zaměsnání, sání příslušnosi, odvěvové klasifikace ekonomických činnosí (OKEČ), a dalších. 4.1 Analýza vývoje pracujících cizinců na území ČR Analýzu vývoje poču pracujících cizinců provádím na souboru da, kerý je složený z občanů EU/EHP a cizinců vedených na úřadech práce (jinak aké v pozici zaměsnanců) a osob pracujících na živnosenské oprávnění (živnosníci) ve čvrleních časových úsecích. Délku zkoumaného období jsem zvolil na rozmezí le 001-006, respekive porovnání s rokem 007. Důvodem bylo především zachycení předpokládané změny ve vývoji od roku 004, což povrzují hodnoy v abulce č.1. Tab. č. 1: Počy pracujících cizinců v ČR v leech 001-006 001 00 003 004 005 006 1. čvrleí 165 55 166 41 163 497 169 36 184 115 18 188. čvrleí 166 199 165 58 165 658 171 415 00 658 3 043 3. čvrleí 167 111 163 940 167 195 17 610 10 74 44 481 4. čvrleí 167 65 161 711 168 031 173 03 18 98 50 797 Prameny: MPSV ČR, ČSÚ Obr. č. 1: Vývoj zaměsnanosi cizinců v ČR v leech 001 006

Vývoj poču pracujících cizinců v ČR 75 000 počy cizinců 50 000 5 000 00 000 175 000 150 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 skuečné hodnoy Na základě da uvedených v abulce č. 1 byl vyvořen graf, kerý zachycuje kolísání poču pracujících cizinců na našem území od počáku roku 001 do konce roku 004. Již od prvního čvrleí roku 005 je velmi dobře parný prudký nárůs, kerý až na výjimku přelomu le 005 a 006 sále převládá. Pokud budeme hleda příčinu éo sagnace, ak zjisíme, že za ní sojí pravděpodobně nejdelší a nejchladnější zima za posledních několik roků. Značně omezila především činnos savebního průmyslu, do kerého směřuje významný poče cizích sáních příslušníků. Pokud se vráíme k již zmíněným rokům 004 a 005, je nuné uvés daum 1.5. 004, kerým vsoupila Česká republika do Evropské unie, a především daum 1.10. 004, kdy vsoupil v planos nový zákon o zaměsnanosi č. 435/004 Sb. Následujících několik měsíců lze chápa jako vyčkávání především občanů východních zemí na o, zda-li se neobjeví možnos, jak éo změny zákona využí. Jelikož byl mísní pracovní rh výdělečně zajímavý a exisovalo velké množsví pozic, keré bylo pořeba na omo rhu obsadi. Jejich rozhodnuí jisě podpořil rosoucí HDP České republiky, rosoucí průměrný pla, sílící česká měna, míra zaměsnanosi a mnohé jiné ekonomické i neekonomické fakory. 4. Analyické vyrovnání Pro analýzu vývoje poču pracujících cizinců použijeme analyické vyrovnání časové řady, keré spočívá v proložení da zvolenými rendovými funkcemi. V našem případě budeme uvažova lineární, parabolický a exponenciální rend.

4..1 Lineární, parabolický, exponenciální rend Použiím meody nejmenších čverců za předpokladu = 0, lze urči paramery rendové přímky a následnou rovnici rendové přímky T = 184.784,6 + 3.39, 0. Její grafické znázornění je součásí obrázku č., na kerém jsou zachyceny i zbylé dva ypy analyického vyrovnání (parabolický a exponenciální rend). Při určení parabolického rendu jsem po zavedení časové proměnné ak, že její suma je rovna nule, vypočel paramery rovnice rendové paraboly a následně ak získal i její var T = 169.057,4 + 3.39,0 + 38,. Pro úplnos lze uvés ješě var exponenciální rovnice, kerý po úpravách vypadá asi ako: ln T = 18.90,97 + 1, 0. Obr. č. : Vývoj zaměsnanosi cizinců v ČR v leech 001 006 Vývoj poču pracujících cizinců v ČR počy cizinců 60 000 40 000 0 000 00 000 180 000 160 000 140 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 skuečné hodnoy lineární rend parabolický rend exponenciální rend 4.3 Mechanické vyrovnání 4.3.1 Klouzavé průměry Získané hodnoy vyrovnáme prosými symerickými klouzavými průměry. Pro délku klouzavé čási si zvolíme p=4, jelikož pracujeme s kvarálními day. Vzhledem k sudé délce klouzavé čási musíme klouzavé průměry cenrova, proo zůsanou první dvě a poslední dvě hodnoy nevyrovnané. Obr. č. 3 Vyrovnání pomocí klouzavých průměrů

Mechanické vyrovnání 300 000 počy cizinců 50 000 00 000 150 000 100 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 skuečné hodnoy klouzavé průměry

4.4 Volba vhodného vyrovnání Při volbě vhodného ypu vyrovnání je nuné zohledni jak výše uvedené posupy výpočů (příloha č. II) a vary rovnic rendových funkcí, ak i vizuální hledisko vyrovnání časové řady. Obr. č. 4: Lineární a exponenciální rend pro zaměsnávání cizinců v ČR Vývoj poču pracujících cizinců v ČR počy cizinců 60 000 40 000 0 000 00 000 180 000 160 000 140 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 skuečné hodnoy lineární vyrovnání exponenciální vyrovnání Obr. č. 5: Parabolická rend a meoda klouzavých úhrnů pro zaměsnávání cizinců v ČR Vývoj poču pracujících cizinců v ČR počy cizinců 60 000 40 000 0 000 00 000 180 000 160 000 140 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 skuečné hodnoy parabolický rend klouzavé průměry Do čvrého obrázku byly umísěny rendy lineární a exponenciální proo, že jsou si opicky velmi podobné. Dalším společným znakem ěcho způsobů analyického vyrovnání je, že jsou v porovnání se způsoby v obrázku řeím poměrně nepřesné. Což povrzují i výsledky průměrné absoluní reziduální odchylky ( d e ), reziduálního rozpylu ( s e ), reziduální

směrodané odchylky ( s e ) a indexu korelace (I) v abulce č.. Proo využií lineárního a exponenciálního rendu ve zbyku práce značně omezíme. Tab. č. Volba vhodného modelu Lineární rend Parabolický rend Exponenciální rend d 10 4 1136 e s e s e I 17 370 300 19 459 385 30 975 86 14 743 4 411 5 566 0,846 0,9858 0,868 Jak již bylo zmíněno v eoreické čási, mechanický způsob vyrovnání pomocí klouzavých průměrů obecně nejlépe vysihuje průběh zkoumaných hodno. I v případě analyzovaných da vývoje poču pracujících cizinců se eno předpoklad povrdil, i když se analyický způsob vyrovnání pomocí parabolické funkce k němu velmi blíží. Bohužel se meoda klouzavých průměrů nedá použí při vyváření prognóz, proo se s parabolickou funkcí sekáme ve věšině následujících grafů. 4.5 Parabolický rend 4.5.1 Měření rendu Posup výpoču a rovnice parabolického rendu T = 169057,4 + 3.39,0 + 38, zde již byla uvedena, a proo nemá smysl se k ní znovu vrace.

4.5. Měření sezónnosi Proože známe rendovou složku, lze nyní přisoupi k výpoču sezónnosi. Sezónní složku měříme pomocí empirických sezónních indexů (I j ), keré vypočíáme podle vzorce: I j 1 = m m i= 1 y T ij ij kde m je poče sezónních období. Dosazením příslušných hodno získáme čyři sezónní indexy (ab. č.3). Pro konrolu výpočů můžeme provés souče empirických sezónních indexů, kerý by měl bý přibližně roven poču sezónních období m, j. 4, v našem případě 4,00063. Tab. č. 3 Empirické sezónní indexy I 1 0,98897 I 1,00467 I 3 1,00763 I 4 0,99936 Pro sanovení vyrovnané hodnoy (Y ij ) časové řady nyní zbývá urči součin rendové složky a empirických sezónních indexů ( Y získaných hodno vyvoři předpověď na rok 007. ij = T I ). Jak dokládá obrázek č.6, lze z ako ij ij Obr. č. 6 Předpověď pracujících cizinců v ČR pomocí parabolického rendu Parabolický rend pracujících cizinců počy cizinců 310 000 70 000 30 000 190 000 150 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 007 skuečné hodnoy rendová složka vyrovnané hodnoy Předpověď poču pracujících osob s cizím sáním občansvím na další rok má rosoucí charaker, dodržuje se edy rosoucí rend. Ve čvrém čvrleí dosahujeme hodnoy okolo 300 000 pracujících osob, což by znamenalo i při zohlednění pařičných odchylek nárůs

poču pracujících během jednoho roku přibližně o 50 000 cizinců. Jednalo by se edy o dosud nejvýraznější nárůs poču pracujících osob s cizím občansvím na našem území. 4.5.3 Porovnání předpovědi se skuečnosí Jelikož jsou již známy počy pracujících cizinců pro kvarály roku 007, můžeme provés srovnání vyvořené předpovědi se skuečnými hodnoami. Tab. č. 4 Porovnání předpověděných a skuečných hodno pro rok 007 Předpověď na rok 007 Skuečné hodnoy 007 59 843 60 115 75 951 75 140 89 443 90 673 300 96 309 07 Prameny: MPSV ČR, ČSÚ Hodnoy uvedené v abulce č.4 povrzují, že zvolená předpověď byla naproso správná. Došlo k vysižení budoucího vývoje poču pracujících osob na našem území, kdy až na hodnou posledního čvrleí, byly předpovězeny budoucí počy velmi přesně. Hodnoa posledního kvarálu opusila rozmezí vypočené přípusné odchylky, čímž ji lze vysvěli jako hodnou ovlivněnou nahodilou událosí. Důvody éo nahodilosi mohou bý například zvýšený zájem o práci ze srany cizinců díky ekonomickému růsu, kerý podporovaly zejména odvěví průmyslu a savebnicví. Nebo se aké mohlo jedna o dozvuk změny zákona o zaměsnanosi, případně o zvýšenou popávku českých firem po méně i vysoce kvalifikovaných pracovnících ze zahraničí (Bulharska a Rumunska) z důvodu jejich nedosaku.

4.5.4 Předpověď na rok 008 Pokud se vráíme k měření rendu v rozmezí le 001-006, ak jsme po dosazení paramerů b 0, b 1, b dosali var rovnice T = 169057,4 + 3.39,0 + 38,. Po přidání hodno za všechna čvrleí roku 007 se nám rovnice parabolické funkce změnila, a o na var T = 176664,0 + 4779,3 + 341,1. Proo vyvoříme novou předpověď pro následující čyři čvrleí, enokrá roku 008 (ab. č. 5 a obr. č. 7). Tab. č. 5 Předpověď poču pracujících cizinců v ČR na rok 008 Čvrleí Předpověď na rok 008 I 313 970 II 333 810 III 350 881 IV 365 550 Obr. č. 7 Prognóza vývoje poču pracujících cizinců v ČR na rok 008 (příloha č. III) Parabolický rend s day roku 007 380 000 30 000 60 000 00 000 140 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 001 00 003 004 005 006 007 008 skueční hodnoy rendová složka vyrovnané hodnoy Se změnou rovnice parabolické funkce došlo i ke změnám v oblasi reziduálních odchylek. Za zmínku sojí především změna reziduální směrodané odchylky ( s e ) z hodnoy 4 411 na hodnou 4 79 a indexu korelace z hodnoy 0,9858 na hodnou 0,9945. Znamená o, že vlivem dosazení kvarálů roku 007 došlo k upřesnění vyrovnání časové řady. 4.6 Rozdělení dle věku a pohlaví Pokud jsme se na začáku práce rozhodli provés někeré rozbory, ak ím pravděpodobně nejzákladnějším je rozlišení podle pohlaví, následně dle věku. Je však nuné uvés, že

následující rozbory jsou dosi specifické, a proo nebyla daa ěcho a následujících rozborů pro rok 007 v momeně vorby dosupná. Ve zbyku práce edy vycházíme z hodno roku 006. Obr. č.8 Rozdělení srukury cizinců dle věku a pohlaví v roce 006 15 000 Rozdělení cizinců dle pohlaví a věku poče 100 000 75 000 50 000 5 000 0 81 51 36 935 55 48 681 4 194 15 394 0 45 6 978 1 945 795 1 957 091 489 34-19 0-4 5-39 40-54 55-59 60-64 65+ věk Pramen: MPSV ČR, MPO ČR Muži Ženy Nejobecnější předpokladem je, že u nás pracuje více mužů než žen, což nám povrzuje obr. č.8. Procenuálně je pracujících cizinek u nás necelých 31 % a zbyek připadá na mužské pohlaví. Graf věkového rozložení pracujících cizinců dále vypovídá o om, že nejvyššího poču dosahuje věková kaegorie 5-39 roků. Jedná se edy o relaivně mladé osoby, převážně muže. Ti se na éo kaegorii podílí více než 68 %, j. počem 81 51 z celkových 118 456. Zbylých 36 935 žen voří více než souče žen ve dvou dalších nejpočenějších věkových skupinách, edy v kaegorii 40-54 a 0-4 roků. Komplexně lze říci, že převládá zasoupení mladších osob, j. do 39 le, nad osobami saršími, j. nad 39 le. Z hlediska poměrů je zasoupení mladších osob vyjádřeno éměř 65 % z celkového poču a zbylých 35 % voří osoby sarší. Tyo hodnoy jsou éměř obdobné při rozlišení podle pohlaví, kdy zasoupení mladých mužů na všech mužích je necelých 63 % a u žen je oo zasoupení neparně nad hranicí 70 %. Proo lze vrdi, že poče sarších žen, keré u nás pracují, je převážně odvislý na věkové kaegorii 40-54 roků, jelikož zbylé kaegorie mají minimální zasoupení. Důvodů vyšší zahraniční zaměsnanosi mladších věkových kaegorií je hned několik. V prvé řadě se jedná o rodinný sav cizinců, kdy svobodní lidé mají věší endenci k migraci než osoby, keré již žijí v manželském svazku. S ejně ak o bude i s osobami, keré jsou

bezděné. Věší váhu mají yo fakory u mužské čási populace, což je jen povrzením výše uvedených údajů. Pokud předběhneme do následujícího rozdělení dle posavení v zaměsnání, ak se nám dosane možnosi porovna věkové srukury i v omo rozlišení (obr. č.9 ). Je parné, že pořadí zasoupení jednolivých věkových skupin je u zaměsnaných i podnikajících cizinců sejné, ale liší se procenním zasoupením. Jedná se o kaegorie 40-54 a 55-59, kde si lze 11% rozdíly vysvěli jako snahu, o maximálně efekivní využií know-how u osob, keré jsou schopny ve věku 40-54 dosahova nejvyšších peněžiých výdělků. Proo je v éo věkové kaegorii vyšší zasoupení (38 %) u osob podnikajících než u osob zaměsnaných (7 %) ve věkové kaegorii 40-54. Obr. č. 9 Věková srukura cizích sáních příslušníků (hodnoy příloha č.iv) Věková srukura zaměsnaných cizinců Věková srukura podnikajicích cizinců 7% 4% 1% 0% % 19% 4% 1% 1% 1% 7% 38% 48% 47% -19 0-4 5-39 40-54 55-59 60-64 65+ -19 0-4 5-39 40-54 55-59 60-64 65+ Pramen: Horáková [8] (008)

4.7 Rozdělení dle ypu zaměsnání S výjimkou předchozího odsavce jsme osoby s cizím občansvím chápali jako celek, jako souče osob zaměsnaných a živnosníků. Pro bližší zkoumání je nuné yo dvě formy posavení v zaměsnání odděli a provés příslušné rozbory. V hledem k omu, že nebyly k dispozici kvarální hodnoy cizinců pracujících na živnosenské oprávnění, musíme provés dané rozbory na celoročních hodnoách. 4.7.1 Analýza poču zaměsnaných a podnikajících cizinců Obr. č. 10 Vývoj poču podnikajících a zaměsnaných cizích sáních příslušníků Vývoj poču živnosníků a zaměsnaných cizinců 00 000 160 000 poče 10 000 80 000 40 000 001 00 003 004 005 006 Evidovaní úřady práce Živnosníci Pramen: Cizinci v České republice 006 Je parné, že za nárůsem poču pracujících cizinců u nás, sojí osoby evidované na úřadech práce, edy zaměsnanci. Změna vývoje po roce 004 nám jen povrzuje, že se vsupem ČR do Evropské Unie a změnou zákona o zaměsnanosi zvýšila popávka českých firem po osobách do zaměsnaneckého poměru, nejčasěji na méně až sředně kvalifikované pozice. Na druhé sraně poče živnosníků osciluje s malými výkyvy okolo hodnoy 65 000. Jedním z důvodů je právě popávka firem po nekvalifikované pracovní síle, keré preferují zaměsnanecký poměr, a ím druhým je sagnace poču především asijských a východoevropských občanů, keří se nebáli v minulosi začí v ČR podnika. 4.7. Odhadovaný vývoj

Předpokládáme, že podíl podnikajících cizinců bude velmi pozvolna klesa, ak jak o bylo v posledních dvou leech (obr. č. 11). Výjimky lze snad hleda u někerých specifických průmyslových oborů, konkréně v oblasi lehkého srojírensví, jako jsou například svařování, lakování a broušení. Zde lze předpokláda mírný růs, díky popávce na pracovním rhu, avšak v souhrnných hodnoách by o celkovému poklesu nemělo zabráni. Obr. č. 11 Vývoj podílu podnikajících a zaměsnaných cizinců Vývoj podílu cizinců podle posavení v zaměsnání v % procena 80 70 60 50 40 30 0 001 00 003 004 005 006 007 Evidovaní úřady práce Živnosníci 4.8 Členské země EU a země osaní Česká republika je již několikáým rokem členem Evropské unie, a proo je vhodné zohledni oo člensví i ve vzahu k cizím sáním příslušníkům. A pokud k omu připojíme geografickou polohu, sává se český pracovní rh spojnicí pracovníků rozvinuých zemí (EU/EHP) a rozvojových zemí (osaní země). Too povrzuje i obr. č. 1, kerý zobrazuje velmi vyrovnané zasoupení.

Obr. č. 1 Rozdělení dle člensví v EU Srukura cizinců podle vzahu k EU/EHP 60 000 0 000 180 000 140 000 100 000 60 000 001 00 003 004 005 006 Pramen: MPSV, SSZ, MPO cizinci celkem občané EU/EHP občané osaních zemí Podíváme-li se na hodnoy roku 006 (ab. č. 6), zjisíme, že pouze 10 % občanů EU si u nás zřídí živnosenské oprávnění, zbyek působí v zaměsnaneckém poměru. Celkový poče osob z Evropské unie je 19 63 občanů. Když k nim přičeme dalších 171 osob, získáme poče všech osob z Evropského hospodářského prosoru. Tab. č. 6 Počy pracujících podle člensví v EU pro rok 006 Evidovaní ÚP Živnosníci Celkem Cizí sání příslušníci celkem 185 075 65 7 50 797 EU 5 116 7 1 901 19 63 EU/EHP 171 19 794 Pramen: ČSÚ 4.9 Rozdělení dle sáního občansví Dalším možným vyyčením pracujících osob s jiným sáním občansví než českým, je rozdělení dle jejich sáního občansví. Je zřejmé, že uvés každé z více než 150-i sáních občansví, keré jsou oficiálně na našem území. Proo se zaměříme jen na 6 vybraných. U ří z nich provedeme rozbory podle OKEČ, pouze však u občanů vedených na ÚP. S živnosníky eno rozbor provés nelze z oho důvodu, že jsou i osoby, keré vlasní více než jedno živnosenské oprávnění, a ím bychom chybně navýšili celkový poče pracujících občanů EU/EHP a cizinců z osaních zemí u nás. Při vorbě časových řad využijeme roční hodnoy v rozmezí le 1997-006.

4.9.1 Podíly na pracovní síle Důvodem k výběru šesi sáních občansví (obr. č. 13) bylo v prvé řadě jejich úzké napojení na českou ekonomiku. Nejedná se oiž o šesici nejčenějších sáních občansví pracujících u nás, ale v případě Německa jde především o obyvaele ekonomiky, kam směřuje věšina českého exporu. V případě Ruska bereme v úvahu možný exporní poenciál mísního rhu, ale především značný vliv ěcho občanů v lokaliě západních Čech, kerou blíže rozvedeme ve zbylých čásech práce. U občanů Polska, Slovenska a Ukrajiny provedeme rozbor podle srukury OKEČ. Obr. č. 13 Vývoj podílů cizinců na pracovní síle ČR (hodnoy v příloze č. V) Vývoj podílu cizinců na pracovní síle procena 1.90% 1.66% 1.43% 1.19% 0.95% 0.71% 0.48% 0.4% 0.00% 1997 1998 1999 000 001 00 003 004 005 006 Slovensko Ukrajina Vienam Polsko Rusko Německo Nejvěšího podílu pracujících cizinců na pracovní síle ČR, edy i nejvěšího poču, dosahují dlouhodobě na našem území občané Slovenské republiky. Důvody jsou nasnadě, vyšší výdělky než na území Slovenské republiky, kurzy obou měn, minimální vzdálenos sousedních sáů, schopnos se dorozumě, a další. Podíváme-li se na podíl živnosníků (příloha č. 4), zjisíme, že z celkové hodnoy podílu na pracovní síle ČR 1,80 % roku 006 voří 0,15 procenního bodu právě čás živnosníků (příloha č. VI) a zbylých 1,65 procenních bodů připadá na osoby v zaměsnaneckém poměru. Již eno výrazný nepoměr mezi živnosníky a zaměsnanci předjímá pravděpodobnou pesros oborů, ve kerých nacházejí Slováci na území České republiky své uplanění. To povrzuje následující obrázek srukury odvěví podle OKEČ (obr. č.14). 4.9.1.1 Srukura odvěví OKEČ u občanů SR

Obr. č. 14 Pracovní odvěví u občanů SR v České republice Srukura odvěví podle OKEČ u občanů SR 11% 9% 5% 4% 38% 14% 19% Zpracovaelský průmysl Činnosi v oblasi nemoviosí a pronájmu Savebnicví Obchod; opravy Osaní Zdravoní a sociální péče Doprava, skladování a spoje Prameny: Horáková [7] (007), ČSÚ, MPSV ČR, MPO ČR Občané SR při výběru pracovního odvěví nejčasěji volí oblas zpracovaelského průmyslu, následně oblas nemoviosí a pronájmu. V ěcho dvou odvěvích pracuje více než polovina občanů SR. Z hlediska kvalifikace je pro český pracovní rh velice významný éměř 90% podíl ze všech cizinců v oblasi zdravonicví a sociální péče. Zde je řeba doda, že nejde pouze o slovenské zdravoní sesry, ale sále časěji i o lékaře a lékárníky. Podsaný podíl (70 % ze všech cizích sáních příslušníků) je parný aké v oblasi dopravy, skladování a spojů. Je aké důležié si uvědomi, že výše uvedená pracovní odvěví požadují určiý supeň dosaženého vzdělání. Až na někeré výjimky se jedná především o sřední až vyšší úroveň vzdělanosi, a proo lze obecně vrdi, že k nám přicházejí převážně kvalifikované pracovní síly ze Slovenské republiky. 4.9.1. Podíl a srukura odvěví OKEČ u občanů Ukrajiny Druhé nejčasější cizí sání občansví, keré u nás pracuje, je ukrajinské. Dosahuje podílu na celkové pracovní síle ČR hodnoy 1,5 %, jak o dokládá výše uvedený obrázek číslo 13 vývoje podílů národnosí na pracovní síle. Je zřejmé, že výrazný podíl Ukrajinců má dlouhodobý charaker, kerý ode dne 1.10.004 kdy vsoupil v planos nový zákon o zaměsnanosi, získal dalšího éměř 0,5 procenního bodu podílu na celkové pracovní síle ČR. Proo eno zákon blíže rozvedeme. Jak uvádí Marek Čaněk [14] zákon č. 35/004 Sb. přinesl řadu změn do charakeru zaměsnávání cizinců na území České republiky. Tou nejpodsanější byla povinnos žáda příslušný úřad práce o povolení k zaměsnání pro společníky obchodních společnosí a družsev, nebo členů sauárních orgánů obchodních společnosí a družsev, keří se kromě

účasi na řízení společnosi věnují plnění běžných úkolů. To znamená, že pracují například jako prodavači, skladníci, zedníci anebo se obecně věnují čemukoliv kromě účasi na řízení. Důvodem přijeí éo změny v zákoně byl jisě správný záměr přinui alespoň čás nelegálně pracujících cizinců legálně se zaměsna, ale aké ochráni český pracovní rh a zavés minimální pracovní i mzdové sandardy. Ochrana měla spočíva v om, že se mohl cizinec ucháze o jedno konkréní pracovní míso až ehdy, pokud nebylo oo volné pracovní míso po dobu jednoho měsíce obsazeno uzemským uchazečem o zaměsnání. Bohužel praxe byla a je aková, že došlo sice k navýšení poču legálně pracujících cizinců- Ukrajinců, především ale proo, že nelze bráni společníkovi obchodní společnosi či družsva v plnění běžných úkolů a nelze jej nahradi při jejich plnění někerým uchazečem o zaměsnání. Proo se salo povrzení k zaměsnání v podání ukrajinských žadaelů pouze formálním dokladem, kerý alespoň slouží pro evidenci poču legálně pracujících cizinců v ČR. Na druhou sranu se vláda snaží vyváře moivační projeky pro kvalifikované pracovníky, jako je například Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, kerým při splnění všech podmínek dovolí žáda o rvalý poby výrazně dříve než ukládá zákon.

Obr. č. 15 Pracovní odvěví u občanů Ukrajiny v České republice Srukura odvěví podle OKEČ u občanů Ukrajiny 4% 3%% 5% 51% 1% 3% Savebnicví Zpracovaelský průmysl Činnosi v oblasi nemoviosí a pronájmu Zemědělsví, lesnicví, rybolov Obchod; opravy Osaní Osaní veřejné, soc. služby Prameny: ČSÚ, MPSV ČR, MPO ČR Podíváme-li se na srukuru pracovních odvěví u osob pocházejících z Ukrajiny (obrázek č. 15), ak každý druhý pracující občan Ukrajiny je v České republice spojen se savebnicvím, což předsavuje více než 55 % ze všech pracujících cizích sáních příslušníků v omo odvěví. Zajímavosí se může zdá 5% podíl občanů Ukrajiny v oblasi zemědělsví, lesnicví a rybolovu, kerý aké předsavuje více než polovinu ze všech cizinců na území ČR v omo odvěví. Důvodem nemusí bý pouze nízká úroveň vzdělání, ale i řeba ochoa pracova v obížnějších podmínkách za mzdu, kerá nemusí bý pro občany České republiky dosačující s ohledem na náročnos povolání. 4.9.1.3 Podíl a srukura odvěví OKEČ u občanů Polska Dalším sáem, kerý má značné zasoupení na našem pracovním rhu a kerý s Českou Republikou dokonce sousedí, je Polsko. Teno silně kaolický sá má dlouhodobou radici v odvěví ěžby nerosných surovin, keré občané Polska u nás náležiě využívají (obr. č. 16). S podílem 16 % na srukuře OKEČ je oo odvěví na pomyslném druhém mísě. Avšak ao éměř šesina pracujících Poláků voří více než /3 podíl všech pracujících cizích sáních příslušníků, keří pracují v omo odvěví. Nejčasěji jsou polší pracující zaměsnáni v oblasi zpracovaelského průmyslu, kam směřuje každý druhý občan éo země. Obr. č. 16 Pracovní odvěví u občanů Polska v České republice

Srukura odvěví podle OKEČ u občanů Polska 7% 3% 10% 1% 5% 16% Zpracovaelský průmysl Činnosi v oblasi nemoviosí a pronájmu Osaní Těžba nerosných surovin Savebnicví Obchod; opravy Pramen ČSÚ, MPSV ČR, MPO ČR 4.10 Krajské rozložení Doposud jsme hodnoili cizince v celorepublikovém měříku, kdy jsme uvažovali spíše celoplošný vliv. Jako každá činnos, má i zaměsnávání cizích sáních příslušníků své regionální charakerisiky a specifika. 4.10.1 Analýza ČR v krajském rozdělení Rozdělení České republiky na 14 vyšších samosprávných celků, krajů, zobrazuje obr. číslo 17. V barevných odsínech je zde uveden podíl občanů EU/EHP a cizinců příslušného kraje na pracovní síle ČR. Čím mavší barevný odsín, ím je podíl na pracovní síle vyšší. 30% 15% 7% 8% % 48% 10% 5% 1% % 4% Legenda podílů na pracovní síle ČR v %: <0 0,0%), <0,0 0,40%), <0,40 0,60%), <0,60 0,80%), <0,80 %). 8% 6% 9% 50% 7% 6% % 11% 13% 68%