3.2.2 Rovnice postupného vlnění

Podobné dokumenty
3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.1.2 Harmonický pohyb

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

ÚLOHA Závaží pružin kmitá harmonicky amplituda = 2 cm, doba kmitu = 0,5 s. = 0 s rovnovážnou polohou vzh ru. Úkoly l :

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.

Skládání (interference) vlnění

( ) ( ) Newtonův zákon II. Předpoklady:

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Podívejte se na časový průběh harmonického napětí

4.3.1 Goniometrické rovnice I

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?

23. Mechanické vlnní. Postupné vlnní:

4.3.2 Goniometrické nerovnice

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

1.8. Mechanické vlnění

3.1.6 Dynamika kmitavého pohybu, závaží na pružině

6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Newtonův zákon I

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

Elektrický signál - základní elektrické veličiny

KINEMATIKA. 18. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI III. Úhlová rychlost. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0218

MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ

1.3.6 Rovnoměrný pohyb po kružnici I

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

Závislost odporu kovového vodiče na teplotě

Tento text se snaží být takovým atlasem elementárních funkcí podobně jako atlas hub, ptáků či květin.

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce

1.3.2 Rovnoměrný pohyb po kružnici I

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

F10 HARMONICKÝ OSCILÁTOR

Nakloněná rovina III

1. Pohyby nabitých částic

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

4.3.3 Goniometrické nerovnice

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

1 Elektrotechnika 1. 11:00 hod. R. R = = = Metodou postupného zjednodušování vypočtěte proudy všech větví uvedeného obvodu. U = 60 V. Řešení.

7.5.3 Hledání kružnic II

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

Jednotky zrychlení odvodíme z výše uvedeného vztahu tak, že dosadíme za jednotlivé veličiny.

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217

Řešení testu 1b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY listopadu 2015

pracovní list studenta

3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění

Téma: Analýza kmitavého pohybu harmonického oscilátoru

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

4.1.5 Jedna a jedna může být nula

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

( ) Absolutní hodnota. π = π. Předpoklady: základní početní operace. 0 = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá

2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f )

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

r j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

VY_32_INOVACE_06_III./1._OBVOD STŘÍDAVÉHO PROUDU

Vznik a vlastnosti střídavých proudů

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS kontrolní otázky a odpovědi

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza obvodů s regulárními prvky

Konvexnost, konkávnost

MĚŘENÍ POVRCHOVÉHO NAPĚTÍ VODY

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

2.1.9 Lineární funkce II

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice

Poskakující míč

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium harmonických kmitů mechanického oscilátoru

2.5.1 Kvadratická funkce

Pedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.

Rovnoměrný pohyb IV

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

III Určování hodnot funkcí sinus a cosinus

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

5.2.8 Zobrazení spojkou II

Definice funkce tangens na jednotkové kružnici :

Pythagorova věta II

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Transkript:

3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny popisující vlnění (hodnoty budou pro jedno vlnění stejné pro všechna ísta ve všech okažicích): perioda axiální výchylka rychlost šíření vlnová délka Veličiny popisující ísto a čas, které ě zajíají (dosadí do rovnice, abych získal konkrétní údaje): čas poloha Zdroj bod B 0 x Každý bod kitá. y = y sin ωt - znáe, rovnice kitavého pohybu Zdroj: ( ) Bod B: kitá stejně jako zdroj, ale o něco později. Tento rozdíl označíe t sin ω ( t t ) t - přibylo, protože bod B je pozadu, chvíli trvá než se k něu vlnění dostane, na če závisí? rychlost šíření vlnění v vzdálenost bodu B od zdroje x x t =, dosadíe do rovnice pro B: sin ω ( t t ) v x π sin ω t v rozepíšee ω = T π x sin t T v t x sin π použijee λ = vt T Tv t 1

t x y = y sin π - rovnice postupného vlnění (udává okažitou výchylku v závislosti T λ na čase a poloze) Důležité: t, x - neznáé, za které dosazujee (v jaké okažiku a na které ístě, chcee znát výšku vlny) y, T, λ - paraetry, které jsou pro dané vlnění stále stejné Poznáka: Nái uvedená rovnice platí pro vlnění, které se šíří ve sěru osy x (od enších hodnot x ke větší). Pro vlnění opačného sěru je nutno zěnit znaénko před člene x λ sin π + ). T λ Pedagogická poznáka: Předchozí rozlišení neznáých a paraetrů je nutné studentů zdůraznit. Rozdílná role písenek v rovnici je jední z největších probléů při její pochopení. Př. 1: Vysvětli jaký je rozdíl ezi t a T v rovnici postupného vlnění sin π T λ. t čas, ve které chcee zjistit stav vlnění, volíe si ho dle libosti T perioda kitavého pohybu, který vlnění způsobuje. Je pro dané vlnění stále stejná. Jak fungují zloky v závorce? t = k Z (celé číslo) sin t π = sin π k = 0, právě když t = kt - zopakoval se T T určitý počet celých period (a proto začíná vlnění opět s počáteční fází) x = k Z (celé číslo) sin x π = sin π k = 0, právě když x = kλ - posunuli λ λ jse se o určitý počet celých vlnových délek (a proto vlnění kitá v naše bodě se stejnou fází jako v počátku) Př. : -1 Vlnky na vodní hladině se šíří rychlostí 0,1 s s periodou 0,6 sekundy. Napiš rovnici tohoto postupného vlnění, pokud axiální výška vlny dosahuje 3 c. Rovnice postupného vlnění: sin π T λ. Znáe: y = 3c = 0, 03, T = 0,6s. Musíe určit λ. λ = vt = 0,1 0,6 = 0,06. t x Dosadíe do rovnice sin π = 0, 03sin π T λ

t x Př. 3: Vlnění na vodní hladině je popsáno rovnicí y = 0,0sin π. a) Urči hodnoty y, T, λ, v. b) Nakresli výšku vodní hladiny v oblasti 0 15 c v čase t = 0s. Předpokládej, že v čase 0s jse začali ěřit, ale vlnění se po hladině šířilo již dříve. c) Urči v čase t = 0s výšku vodní hladiny v bodech x = 0;3;9;11;13. Získané hodnoty porovnej s výsledky bodu b). d) Nakresli výšku vodní hladiny v oblasti 0 15 c v čase t = 0, 5s. Předpokládej, že v čase 0s jse začali ěřit, ale vlnění se po hladině šířilo již dříve. e) Urči v čase t = 0, 5s výšku vodní hladiny v bodech x = 0;3;9;11;13. Získané hodnoty porovnej s výsledky bodu d). a) Urči hodnoty y, T, λ, v. Obecná rovnice: sin π T λ, naše rovnice 0,0sin t x y = π 0,6 0,1 srovnání získáe: y = 0,0 T = 0,6s λ = 0,1 λ 0,1-1 -1 λ = vt v = = s = 0, s T 0,6 b) Nakresli výšku vodní hladiny v oblasti 0 15 c v čase t = 0s. Předpokládej, že v čase 0s jse začali ěřit, ale vlnění se po hladině šířilo již dříve. v čase t = 0s se bod v počátku nachází v na začátku sínusovky s nulovou výchylkou, stejnou fázi bude ít pohyb bodu, který se nachází o jednu vlnovou délku (0,1 ) dále vpravo ůžee nakreslit dvě sínusovky, které této podínce vyhovují y[c] - - 8 1 16 0 x[c] vlnění se šíří vpravo, vyznačené body se pohybují sěre nahoru (jsou na začátku periody) správná je zelená křivka 3

y[c] - - 8 1 16 0 x[c] c) Urči v čase t = 0s výšku vodní hladiny v bodech x = 0; 3; 9; 11; 13c. Získané hodnoty porovnej s výsledky bodu b). do rovnice vlnění dosazujee t = 0s a: t x 0 0 x = 0 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0 = = t x 0 0,03 x = 0,03 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,0 = = t x 0 0,09 x = 0,09 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,0 = = t x 0 0,11 x = 0,11 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,0 = = t x 0 0,13 x = 0,13 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,0 = = Všechny získané hodnoty ůžee dokreslit do grafu z bodu b) y[c] - - 8 1 16 0 x[c] d) Nakresli výšku vodní hladiny v oblasti 0 15 c v čase t = 0, 5s. Předpokládej, že v čase 0s jse začali ěřit, ale vlnění se po hladině šířilo již dříve. V čas t = 0, 5s uplyne od času t = 0s tři čtvrtě periody vlna se posunu doprava o tři čtvrtě vlnové délky v počátku se zrovna nachází iniu

y[c] - - 8 1 16 0 x[c] e) Urči v čase t = 0, 5s výšku vodní hladiny v bodech x = 0;3;9;11;13. Získané hodnoty porovnej s výsledky bodu d). do rovnice vlnění dosazujee t = 0, 5s a: t x 0, 5 0 x = 0 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,0 = = t x 0,5 0,03 x = 0,03 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0 = = t x 0,5 0,09 x = 0,09 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0 = = t x 0, 5 0,11 x = 0,11 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,035 = = t x 0, 5 0,13 x = 0,13 : y = 0,0sin π 0,0sin π 0,035 = = Všechny získané hodnoty ůžee dokreslit do grafu z bodu d) y[c] - - 8 1 16 0 x[c] t x Př. : Vlnění vodní hladiny je popsáno rovnicí y = 0,03sin π. a) urči výšku vlny v ístě zdroje vlnění v čase t = 1s b) urči výšku vlny v ístě vzdálené od zdroje 5,5 c v čase t = 1s. c) urči poloěr nejenší kružnice, kterou tvoří body kitající se stejnou fází jako zdroj vlnění a) urči výšku vlny v ístě zdroje vlnění v čase t = 1s 5

Do rovnice vlnění dosadíe t = 1s a x = 0 t x 1 0 y = 0,03sin π 0,03sin π 0,06 = = b) urči výšku vlny v ístě vzdálené od zdroje 5,5 c v čase t = 1s. Do rovnice vlnění dosadíe t = 1s a x = 0,055 t x 1 0, 055 y = 0,03sin π 0,03sin π 0,03 = = c) urči poloěr nejenší kružnice, kterou tvoří body kitající se stejnou fází jako zdroj vlnění Se stejnou fází kitají body, které jsou od sebe vzdáleny o celočíselný násobek vlnové délky hledaná kružnice á poloěr 6 c. Dodatek: Použitá rovnice nepopisuje vlnění vodní plochy ve všech sěrech. Popisuje výšku vln pouze na kladné poloose x. Na záporné poloose x se vlnění šíří opačný t x sěre (a je tedy popsáno rovnicí y = 0,03sin π ). V ostatních sěrech je rovnice složitější, protože výchylka záleží na druhé souřadnici. Shrnutí: Dosazování za čas a x-ovou souřadnici do rovnice sin π T λ ůžee zjistit okažitou výchylku vlnění v libovolné ístě a čase. 6