Rozpočtový výhled města STRÁŽ POD RALSKEM

22. května 2011 Zpracováno dne 07. 11. 2011 Rozpočtový výhled města STRÁŽ POD RALSKEM Obsahuje: analýzu dosavadního hospodaření města s uvedením silných a slabých stránek (rekapitulaci a možné hrozby) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: 602 690 061, www.cityfinance.cz, ludek.tesar@cityfinance.cz

OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 TEORETICKÝ ÚVOD... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 15 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA... 17 Doporučení... 17 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA... 18 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ... 20 KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU... 20 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM - TABULKA... 21 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM... 22 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 23 OBRÁZKY... 23 TABULKY... 23 GRAFY... 23 ZPRACOVATEL... 24 ŽIVOTOPIS... 24 KONTAKT... 25

ÚVOD Město Stráž pod Ralskem (dále jen město nebo Stráţ PR) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu uváděných v 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů města a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udrţitelnost financí, vymezit finanční moţnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti. Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě výhledu je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového výhledu města bylo použito zejména těchto zdrojů: Upravený rozpočet města na rok 2011 srpen 2011 Stav úvěrů a půjček - srpen 2011 Výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M Systém ARIS Web MF ČR Systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2012 až 2015 MF ČR dle dat návrhu SR Upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled kaţdý rok aktualizován. 1 2 až 5 let Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 1

ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 financí. je znalost vývoje a trendů Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do položek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. TEORETICKÝ ÚVOD Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo z výplaty dost peněz na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na 2 www.cityfinance.cz Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 2

odpisy a to je také vážný problém 3. Města a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru 5. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zdroj: www.cityfinance.cz VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku 6 - údržba Ceny nakupovaných sluţeb a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Výše a ceny dluhů Úřad lidé a efektivita jeho chodu Investice Politika rozvoje a řízení projektů Odpisy Politika udržitelnosti - potřebné výdaje na obnovu majetku Zřejmé je, že samospráva můţe řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 stejný problém řeší stát ve svých financích 4 kladné provozní saldo 5 je zatím obtížně realizovatelná vize, protože stát samosprávy trvale šidí a obírá 6 majetek typu budov a infrastruktury vyžaduje nejvíce zdrojů Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 3

ANALÝZA Počet obyvatel města, na kterém závisí většina příjmů 7, byl stabilní. Za uplynulých 13 let přibylo ve městě 148 obyvatel. Z toho 145 obyvatel od roku 2006. Město přírůstkem obyvatel získává do rozpočtu celkem 1 mil. Kč ročně navíc na daňových příjmech. Aktuálně je ve městě 4224 obyvatel 8. Stabilní počet obyvatel má vliv také na posílení stability daňových příjmů. Ty se sice nebudou vyvíjet dobře vlivem špatné hospodářské a ekonomické situace státu, ale i tak je to významný údaj. Mnoha městům obyvatel ubývá a má to potom negativní vliv na daňové příjmy. Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru města místo výkonu práce vzrostl na 4380 tisíce a od roku 2006 do roku přibylo ve městě více než 1100 zaměstnanců. Tento údaj má ale na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Stráţe PR Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 5 300 5 140 5 100 4 900 4 700 4 500 4 380 4 263 4 275 4 282 4 266 4 300 4 076 4 110 4 130 4 057 4 038 4 068 4 067 4 079 4 071 4 100 3 876 3 891 4 220 4 138 4 199 3 900 4 057 3 762 3 781 4 224 3 700 3 500 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok Zdroj: www.cityfinance.cz Počet obyvatel Počet zaměstnanců www.cityfinance.cz Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Stráţe PR 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Počet obyvatel 4 076 4 110 4 130 4 057 4 057 4 038 4 068 4 067 4 079 4 071 4 220 4 282 4 199 4 224 Počet zaměstnanců 4 263 3 762 3 876 3 891 3 781 5 140 4 275 4 138 4 266 4 380 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměr za 10 let od 2006 Počet obyvatel 100,4 100,8 100,5 98,2 100,0 99,5 100,7 100,0 100,3 99,8 103,7 101,5 98,1 100,6 100,7 Počet zaměstnanců 101,2 88,2 103,0 100,4 97,2 135,9 83,2 96,8 103,1 102,7 104,3 DOPAD ZMĚNY POČTUI OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 za 13 let Změna počtu obyvatel 11,4 34 20-73 0-19 30-1 12-8 149 62-83 25 148 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel 85,6 205 120-483 0-117 194-7 89-65 1 212 533-817 249 1 113 Zdroj: ČSÚ, MFČR, www.cityfinance.cz 7 především daňové příjmy 8 Podle údajů ČSÚ mělo město k 1. 1. 2011 celkem 4898 obyvatel. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 4

Vývoj celkové bilance města ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji od 47 do 108 mil. Kč ročně. Město nevykazovalo zrovna zdravé kořeny financí, protože v dlouhodobém trendu se hůře vyvíjely příjmy a lépe výdaje. Příjmy za posledních 10 let rostly průměrně meziročně o 8% a výdaje o 12%. Finance města ovlivňovaly silně dotace. Město nemělo stabilní základnu příjmů. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Stráţe PR 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1. Daňové příjmy 24 602 24 654 27 346 31 905 24 995 26 085 27 465 30 092 33 375 33 111 36 301 42 138 41 895 48 160 2. Nedaňové příjmy 7 694 11 632 10 796 6 634 26 285 8 099 10 380 7 022 6 304 7 007 8 365 8 959 12 578 14 673 3. Kapitálové příjmy 3 027 4 834 22 848 3 741 3 681 8 025 9 157 3 967 3 207 3 956 12 771 9 281 4 842 11 705 4. Přijaté dotace 12 555 10 896 8 921 6 236 15 593 33 196 49 990 40 832 17 844 22 686 4 926 7 604 31 219 10 992 Příjmy celkem 47 878 52 015 69 912 48 515 70 554 75 405 96 991 81 914 60 729 66 760 62 363 67 982 90 534 85 530 5. Běžné výdaje 33 072 29 325 52 468 40 587 46 166 45 349 57 123 60 851 42 406 42 952 41 013 56 092 69 949 64 788 6. Kapitálové výdaje 29 111 25 112 16 213 3 236 11 192 44 236 46 234 16 539 18 972 27 032 4 457 11 056 38 802 16 961 Výdaje celkem 62 182 54 437 68 681 43 824 57 357 89 586 103 357 77 390 61 378 69 984 45 470 67 148 108 751 81 749 Saldo příjmů a výdajů -14 305-2 422 1 231 4 691 13 196-14 180-6 365 4 524-649 -3 224 16 893 834-18 217 3 781 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměr od 2006 1. Daňové příjmy 104,8 100,2 110,9 116,7 78,3 104,4 105,3 109,6 110,9 99,2 109,6 116,1 99,4 115,0 107,9 2. Nedaňové příjmy 130,7 151,2 92,8 61,4 396,2 30,8 128,2 67,7 89,8 111,2 119,4 107,1 140,4 116,7 118,9 3. Kapitálové příjmy 136,7 159,7 472,6 16,4 98,4 218,0 114,1 43,3 80,8 123,4 322,8 72,7 52,2 241,7 162,6 4. Přijaté dotace 148,8 86,8 81,9 69,9 250,1 212,9 150,6 81,7 43,7 127,1 21,7 154,4 410,6 35,2 149,8 Příjmy celkem 108,0 108,6 134,4 69,4 145,4 106,9 128,6 84,5 74,1 109,9 93,4 109,0 133,2 94,5 108,0 5. Běžné výdaje 106,5 88,7 178,9 77,4 113,7 98,2 126,0 106,5 69,7 101,3 95,5 136,8 124,7 92,6 110,2 6. Kapitálové výdaje 179,8 86,3 64,6 20,0 345,8 395,3 104,5 35,8 114,7 142,5 16,5 248,1 351,0 43,7 160,3 Výdaje celkem 112,0 87,5 126,2 63,8 130,9 156,2 115,4 74,9 79,3 114,0 65,0 147,7 162,0 75,2 112,8 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb. Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město ovlivnila reforma veřejné správy. Za zmínku v této souvislosti stojí rok 2002, kdy ukončily činnost okresní úřady a kompetence přešly na město a kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 2003 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy, které se ale bohužel poslední roky snižují. Běžné výdaje města se výkonem státní správy výrazně zvýšily, cca o 17 mil. Kč, o něco méně, sice o 12 mil. Kč městu vzrostly v roce 2003 běžné dotace. Hospodaření města proto zkresluje financování přeneseného výkonu státní správy a transfery, které dostává město od státu. Sociální transfery již od 1. 1. 2012 nebudou součástí rozpočtů měst. Riziko, že bankrotující stát bude stále urputněji odmítat městu platit za objednané sluţby, sílí. Existuje zvýšená hrozba rostoucích nákladů města na financování přeneseného výkonu státní správy bez odpovídajících dotací a také riziko růstu nákladů města způsobené růstem cen ze zvyšování daní ze spotřeby. tis. Kč Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 5

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Stagnaci zejména daňových příjmů města nelze v budoucnu vyloučit, dokonce ji lze spíše očekávat. Město bude muset dále bojovat s tendencí vyšší dynamiky výdajů. V roce 2009 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města, ale zdaleka ne tak negativní jako tomu bylo u jiných měst. Světová finanční krize způsobila, že městu klesly daňové příjmy, a to o 1%. Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 4 mil. Kč na daňových příjmech, protože původně byl očekáván nárůst daňových příjmů. To ovlivnilo finance města. Připravovaná novela RUD 9 by mohla v roce 2013 navýšit daňové příjmy města. Pokud by novela RUD prošla, lze očekávat zvýšení daňových příjmů od 1. 1. 2013 ve výši minimálně 5,5 mil. Kč. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Stráţe PR 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč -5 000-10 000-15 000-20 000 rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska mírně deficitní. Deficit v roce 2009 nezpůsobil ani tak výpadek příjmů v důsledku světové finanční krize, jako především nárůst výdajů, a to běžných výdajů, protože růst kapitálových výdajů kryla investiční dotace. Ovšem u růstu běžných výdajů se nejspíše jednalo o opravy. Deficity byly kryty jednak z úspor a potom z úvěrů. 9 Zákon č. 243/2000 Sb., rozpočtové určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 6

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Stráţe PR 120 000 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 Výdaje celkem Příjmy celkem 50 000 40 000 rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Na předchozích grafech je dobře vidět, jak město v letech 2007 vytvořilo přebytek, který v roce 2009 rozpustilo ve výdajích. Za zmínku stojí, že se městu v roce úspěšně podařilo sníţit výdaje na přijatelnou úroveň, kterou si město mohlo dovolit pokrýt ze svých příjmů. V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a tím výrazně klesly příjmy i výdaje města a zvýšil se význam daňových i nedaňových příjmů. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Stráţe PR 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj a struktura příjmů v % skladbě 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok Město dosud nemělo příliš stabilní strukturu příjmů. Především vlivem investičních dotací, které kolísaly. Zejména existoval silnější vliv investičních dotací a město se bude muset v budoucnu nejspíše více spoléhat na vlastní příjmy, tedy především stagnující daňové příjmy. Stagnace pravidelných příjmů je největším finančním rizikem města. Daňové příjmy budou spíše stagnovat především špatnou politikou státu, ale také nedobrou situací světové ekonomiky. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 7

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Graf 5. Vývoj struktury výdajů Stráţe PR 120 000 Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč 100% 90% Podíly výdajů na výdajích celkem v % 100 000 80 000 80% 70% 60% 5. Běžné výdaje 60 000 40 000 20 000 50% 40% 30% 20% 10% HLADINA PRŮMĚRU KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ V ČR 6. Kapitálové výdaje 0 0% rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Investiční aktivita města byla až dosud velice vysoká. Město za posledních 10 let investovalo 239 mil. Kč, tedy 57 tis. Kč na každého obyvatele. Od roku 2006 do roku město investovalo 98 mil. Kč, tedy cca 23,3 tis. Kč na obyvatele, z toho byly 45 mil. Kč (46%) investiční dotace. Městu se dařilo dosud cca 1/2 všech investic získávat z dotací. Investiční dotace jsou v současné době pro města značně riskantní. Pro finance města je riskantní budovat nový majetek, který vyvolává tlak na výdaje 10 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Nevýhodou města je, že čerpalo na investice dotace, takže realizovalo investice, které si nemohlo dovolit z vlastních zdrojů, ale odpisy bude muset město čerpat z vlastních financí. Města bohužel trpí poslední dobou stihomamem získávat dotace a stavět z darů typu dotací nový majetek, který si nemohou dovolit. Města si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město má, tím více prostředků je třeba na jeho údrţbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků pořizovaných z dotací je v pozadí. Mnohokráte města vystavějí z dotací nové majetky, jako jsou aquacentra, zimní stadiony, sportovní haly, evropské domy, domy kultury, azylové domy, informační centra, multifunkční zařízení apod., aniž by měla vlastní finance na obnovu svého dosavadního majetku. Budovanými zařízeními 10 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 8

často nakonec ani neposkytují služby dostatku zákazníků na to, aby to odpovídalo vynaloženým prostředkům na investici, provoz a odpisy. Neříkáme, že je to případ Stráže PR, ale je třeba, aby město postupně zajistilo potenciál v příjmech na provoz, údržbu a obnovu dosavadního majetku města (finance na odpisy). Znamená to maximálně redukovat majetek, který město stojí zdroje a nepřináší adekvátní hodnoty občanům a zároveň maximalizovat sluţby prostřednictvím majetku poskytované. Pro města bude stále těžší pokrýt provoz z pravidelných příjmů a zároveň vytvářet dostatek zdrojů na obnovu svého majetku. Dokazuje to u Stráže PR graf níže. Přes veškerou snahu je znát trend rychlého růstu pravidelných (běžných) výdajů na provoz a nedostatek běžných příjmů na krytí provozu města. Graf 6. Vývoj krytí běţných výdajů běţnými příjmy Stráţe PR BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) 40 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Jak je vidět z grafu, tak jsou finance města citlivé na vnější vlivy, tedy zejména na stagnaci ekonomiky a podléhají silnému tlaku růstu provozních výdajů. Součástí běžných příjmů i běžných výdajů jsou tzv. transfery (neinvestiční dotace), proto je objem položek zdánlivě vysoký. Neinvestiční dotace představují cca 6 aţ 13 mil. Kč ročně a rozpočtem města protečou na straně příjmů i výdajů. Hospodaření neovlivní, ale zasahují do obratů. Běžné příjmy města bez těchto dotací skutečně představují částku, na kterou se můţe město ročně spolehnout, a to je cca 60 mil. Kč pravidelných běžných příjmů bez neinvestičních dotací. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 9

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Špatný trend, kdy se zvyšovaly běžné výdaje nad rámec možností změny běžných příjmů města, trval dva roky, rok 2008 a 2009. Ovšem byl tu vliv výpadku příjmů vlivem vnějšího ekonomického prostředí a vliv dotací. Teprve rok přinesl znatelnou úsporu běţných výdajů. Graf 7. Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů Stráţe PR ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč 20 000 15 000 10 000 5 000-5 000-10 000 Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 0 2006 2007 2008 2009-1 437 6 848 7 399 10 750 1 749 546-1 938 15 079 13 857-5 161 ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) 2006 2007 2008 2009-3% 16% 15% 19% 3% 1% -5% 37% 25% -7% Graf 8. Podrobnější vývoj běţných výdajů Stráţe PR 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč 17 000 16 500 16 000 15 500 15 000 14 500 14 000 13 500 13 000 12 500 12 000 PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč 160 140 120 100 80 60 40 20 0 rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz www.cityfinance.cz rok V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Trvalé růsty výdajů zaznamenaly především neinvestiční nákupy a platy. Daleko ve větší míře však ovlivňovaly běžné výdaje nárůsty neinvestičních nákupů v letech 2005 až 2008. Je třeba bedlivě zváţit, zda jde většina nákupů do obnovy dosavadního, pro občany užitečného a efektivně sloužícího, majetku a služeb. Dále také zda jsou výdaje na platy veškeré nutné. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 10

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít město na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje finanční prostor samosprávy, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města, ale také pro obnovu majetku města, splácení dluhů na tvorbu rezerv apod. Graf 9. Vývoj finančního "prostoru" (provozního salda) Stráţe PR FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo v tis. Kč) 10 000 8 000 8 379 6 000 4 000 4 503 Zdroj: www.cityfinance.cz 2 000 0-2 000-4 000 695 396 1 575 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 695 396 1 575-408 8 379 699-2 408 4 503 Z provozního salda města se hradí investice, úmor dluhů a vytváří se z něho finanční rezervy do budoucnosti na obnovu majetku města. Provozní saldo města bylo až na výjimku let 2007 a velmi nízké. Z dlouhodobého hlediska mělo město značně nestabilní provozní saldo. Městu výsledek provozního salda značně zkreslovaly dotace na opravy a investice. -408 699-2 408 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 11

Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Stráţe PR tis. Kč % ZMĚNY Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2006 2007 2008 2009 2006 2007 2008 2009 PRŮMĚR 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 42 544 49 392 56 791 67 541 69 290-3% 16% 15% 19% 3% 10% 5 Běžné výdaje (provozní) 42 952 41 013 56 092 69 949 64 788 1% -5% 37% 25% -7% 10% Uhrazené splátky půjček -2 175-2 228-2 275-20 951-2 817 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -408 8 379 699-2 408 4 503 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -2 583 6 151-1 576-23 359 1 686 % Podíl provozního salda na běžných příjmech -1% 17% 1% -4% 6% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 20% 23% 24% 17% 22% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -1 437 6 848 7 399 10 750 1 749 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 546-1 938 15 079 13 857-5 161 Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor Z hlediska vývoje finančního ŠPATNÝ DOBRÝ ŠPATNÝ ŠPATNÝ DOBRÝ samosprávy se zvětšil, tedy běžné prostoru samosprávy (provozního ROK ROK ROK ROK ROK příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje salda) se jednalo o: (špatný rok = opak) Zdroj: www.cityfinance.cz V současnosti lze konstatovat, že finanční potenciál města je velmi slabý. Město dosahuje provozního salda na úrovni -4% až 6% z běžných příjmů. Aby mělo město zajištěno přežití po stránce financí, mělo by generovat alespoň 10 mil. Kč provozního salda. Dosud město stěţí financovalo samotný provoz, nemluvě o údržbě a obnově dosavadního majetku. Zároveň od roku 2006 převládaly roky se špatným trendem. Dlouhodobě se nakonec prakticky nic nezlepšilo ani nezhoršilo. Od roku 2006 rostly průměrně stejně jak běžné výdaje, tak běžné příjmy o 10%. Graf 10. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic Stráţe PR Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč 42 544 49 392 56 791 67 541 69 290 64 292 42 952 41 013 27 032 Běžné výdaje 56 092 Investice 69 949 64 788 38 802 16 961 58 011 4 457 11 056 12 882 2006 2007 2008 2009 2011 upravený rozpočet srpen Zdroj: www.cityfinance.cz 2006 2007 2008 2009 2011 upravený rozpočet srpen Stagnace běžných příjmů i nutnost snižovat výdaje šly zatím ruku v ruce, proto se městu s veškerou snahou nedařilo do roku zlepšit a stabilizovat stav svých financí. Situace je značně nestabilní. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 12

Město disponuje finančními rezervami. Díky finančním rezervám město zvládal výkyvy výdajů. Výše rezerv, tedy zůstatků na účtech a fondech města činil k 31. 12. cca 17 mil. Kč 11. Graf 11. Finanční rezervy a provozní saldo města Stráţ PR Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 8 379 Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 26 029 25 016 23 314 6 281 17 870 4 503 12 062 12 903-408 699 2006 2007 2008 2009 2011 upravený rozpočet -2 408 srpen Zdroj: www.cityfinance.cz 2006 2007 2008 2009 2011 upravený rozpočet srpen Město mělo k 31. 8. 2011 dlouhodobé dluhy cca 20 mil. Kč. Celkem 13 mil. Kč 12 dlouhodobé úvěry a cca 7 mil. Kč dodavatelské úvěry. Dluhy města nejsou vysoké, ale vzhledem k aktuálnímu stavu financí, nestabilitě a nedobré finanční kondici města povaţujeme 20 mil. Kč za strop bezpečného zadluţení města. Graf 12. Zůstatky bankovních úvěrů a splátek Stráţe PR Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 15 429 14 244 13 514 10 488 9 119 7 716 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 20 951 2 175 2 228 2 275 2 817 2 900 2006 2007 2008 2009 2011 upravený rozpočet srpen Zdroj: www.cityfinance.cz 2006 2007 2008 2009 2011 upravený rozpočet srpen 11 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy 12 ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku ÚFIS 01M řádek 113 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 13

Dlouhodobé pohledávky 13 města jsou poměrně vysoké ve výši cca 18 mil. Kč. Většina pochází z dluhů z nájemného a městu se dařilo pohledávky vymáhat, ale je třeba, aby město i nadále postupovalo rasantně při jejich vymáhání. Graf 13. Zůstatky pohledávek Stráţe PR 32 282 Pohledávky za dlužníky v tis. Kč Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost 36 601 35 269 18 450 24 785 2006 2007 2008 2009 Zdroj: www.cityfinance.cz 13 ARIS WEB 60M řádek 75, od roku ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 14

ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční kondice města je slabá a nestabilní. Ve financích města je znát snaha zlepšit stav financí z velmi špatné situace v roce 2009 k lepší v roce a ještě lepší dle upraveného rozpočtu 2011. Přesto je současný stav financí stále špatný. Hlavním problémem města je nízké provozní saldo a příliš vysoké běţné výdaje. Problematické jsou investice realizované z dotací neb město realizuje svůj rozvoj a obnovu z cizích zdrojů a zvyšuje se tím riziko budoucí udržitelnosti těchto investic. Největší rizika v oblasti financí města jsou stagnace příjmů a hrozba, že město nebude mít finance na obnovu, údrţbu a provoz svého dosavadního majetku a vzroste riziko dluhů. Příležitostí pro finance města je uvažovaná novela RUD, která by městu mohla od 1. 1. 2013 přinést městu cca 5,5 mil. Kč daňových příjmů ročně navíc a výzvou je také komplexní audit majetku a racionalizace spojená s personálním auditem tak aby se docílilo jednorázové úspory alespoň 25% běžných výdajů s cílem vytvářet zdroje na odpisy zbylého majetku. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Finanční rezerva k 31. 12. cca 17 mil. Kč Stabilní počet obyvatel. Snaha zlepšit stav financí v roce a dle dat upraveného rozpočtu i 2011. Slabé stránky Nízké a nestabilní provozní saldo teprve v roce bylo 4,5 mil. Kč, do té doby bylo i záporné, nejvyšší bylo v roce 2007 (8,3 mil. Kč) aby město přežilo, mělo by vytvářet alespoň 10 mil. Kč provozního salda. Stále příliš vysoké provozní výdaje. Nestabilní příjmy hodně závislá na dotacích. Dluh - k 31. 8. 2011 cca 20 mil. Kč, z toho 13 mil. Kč dlouhodobé bankovní úvěry a 7 mil. Kč dodavatelské úvěry. Dlouhodobě špatný trend převládaly špatné roky snižující provozní saldo, dobře dopadl rok. Dlouhodobé pohledávky za nájemníky cca 18 mil. Kč Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 15

Příleţitosti Ohroţení (rizika) Změna RUD 14 - změnou zákona, který je navrhován MF ČR by město mohlo získat minimálně 1300 Kč na jednoho obyvatele, tedy 5,5 mil. Kč nových příjmů, a to již od 1. 1. 2013. Stagnace běţných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běžných dotací. Minimalizovat majetek a maximalizovat sluţby z něho pro občany snížit objem odpisů prodejem nepotřebného, či příliš nákladného majetku, ze kterého občané nemají adekvátní užitek. Budování nového majetku z dotací v kombinaci s nedostatkem prostředků na odpisy město ohrožuje, tak jako jiná města, že nebude v budoucnu schopné udržet svůj současný majetek ve stavu odpovídajícímu době, tedy vytvářet finance na odpisy. Přitom čerpat nabízené dotace na novou výstavbu je tak lákavé. Město se zatím zlákat nedalo. Vytvářet dostatek prostředků na odpisy. Růst cen vstupů způsobený růstem daní ze spotřeby, zejména DPH. Rostoucí pohledávky nebo nesplácení pohledávek za nájemníky. 14 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 16

DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město mělo finance do roku trvale ve špatném stavu a zároveň bude zapotřebí město připravit na hrozby a zajistit jeho dobrou finanční kondici. Běžné příjmy, zejména daňové mají stagnovat, tlaky na růst výdajů, zejména cen však porostou. Rozpočtový výhled je postaven na těchto trendech: Stagnaci daňových příjmů na rok 2012 plánujeme pokles o 3%. Pokles běţných výdajů i příjmů na rok 2012 se snižují běžné výdaje o 2,5 mil. Kč a daňové příjmy se snižují o 1,5 mil. Kč oproti upravenému rozpočtu 2011 o Celkem v období let 2012 až 2015 očekáváme růst příjmů jen o 0,5 mil. Kč a předpokládáme ozdravení financí poklesem běžných výdajů o 4 mil. Kč oproti současnosti. Splácení dosavadních dluhů. Město bude schopné, při dodržení výhledu a ozdravení financí vygenerovat ze svých financí po úhradě prostého provozu od roku 2012 do roku 2015 jen cca 25 mil. Kč (postupně cca 3 až 9 mil. Kč ročně) po úhradě splátek dluhů bez zapojení dotací, úvěrů a prodejů majetku. Tyto zdroje budou muset městu stačit na investice, obnovu majetku v budoucnu a případně tvorbu rezerv. Ve výhledu jsou tyto prostředky na položce kapitálové výdaje, to ale neznamená, že je město nemůže uspořit či využít na rekonstrukce a obnovu majetku. Naopak. Doporučení Stabilizovat a ozdravit finance města: o sníţit běţné výdaje jednorázově ideálně auditem majetku a zaměstnanců s cílem zbavit město majetku, který nepřináší efekt občanům a stojí město prostředky. Nadále si ponechat současné finanční rezervy. Nepřijímat nové dlouhodobé dluhy. Vytvářet dostatek prostředků na obnovu dosavadního majetku města (tzv. odpisy). Cestou je s minimem majetku, který stojí město prostředky, poskytovat maximum služeb. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 17

PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 6 mil. Kč 15. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 16, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 20 mil. Kč. Město má nyní dosažen tento strop úvěry bankovními 13 mil. Kč a dodavatelskými 7 mil. Kč. Podrobný rozpočtový výhled uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový výhled, Tabulka 7. Kumulovaný rozpočtový výhled ). 15 Jde o minimum. 16 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 18

Dodržení výhledu by mělo následující dopad do financí města. Graf 14. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového výhledu Stráţe PR 8 379 Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 4 503 6 281 6 500 7 600 9 400 10 600 Základní běžný účet v tis. Kč 26 029 25 016 23 314 23 314 23 414 23 314 23 414 17 870 12 062 12 903 699-408 -2 408 Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 15 429 14 244 13 514 10 488 10 514 9 119 7 716 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 20 951 7 514 6 014 4 514 2 175 2 228 2 275 2 817 2 900 3 000 3 000 1 500 1 500 Běžné příjmy v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje 67 69 541 949 69 64 290 788 64 292 62 100 62 400 64 000 64 700 56 791 092 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 49 392 42 544 952 41 013 Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 69 949 64 788 56 092 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 42 952 41 013 38 802 27 032 16 961 11 056 12 882 4 457 3 500 4 500 8 000 9 000 Zdroj: www.cityfinance.cz Tabulka 5. Provozní saldo Stráţe PR Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2006 2007 2008 2009 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -1 437 6 848 7 399 10 750 1 749-4 998-2 192 300 1 600 700 408 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 546-1 938 15 079 13 857-5 161-6 777-2 411-800 -200-500 -3911 Zdroj: www.cityfinance.cz Podrobné informace uvádí dále tabulky výhledu. 2011 upravený rozpočet srpen 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled tis. Kč 2015 výhled 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 42 544 49 392 56 791 67 541 69 290 64 292 62 100 62 400 64 000 64 700 5 Běžné výdaje (provozní) 42 952 41 013 56 092 69 949 64 788 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -2 583 6 151-1 576-23 359 1 686 3 381 3 500 4 600 7 900 9 100 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -408 8 379 699-2 408 4 503 6 281 6 500 7 600 9 400 10 600 % Podíl provozního salda na běžných příjmech -1% 17% 1% -4% 6% 10% 10% 12% 15% 16% % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% 16% 15% 19% 3% -7% -3,4% 0,5% 2,6% 1,1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 1% -5% 37% 25% -7% -10% -4,2% -1,4% -0,4% -0,9% Celkem Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 19

ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok 2013 17. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Nezahrnuje změnu sociální agendy od 1. 1. 2012. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude kaţdý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Kaţdý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 17 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 20

PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový výhled města Stráţ pod Ralskem ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled STRÁŽ POD RALSKEM Údaje 2009 2011 upravený rozpočet srpen 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 41 895 48 160 49 431 47 900 48 200 49 800 50 500 104,8 100,6 103 97 101 103 101 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 7 199 7 358 7 990 7 700 7 000 7 400 8 000 100,3 109 96 91 106 108 3 1112 DPFO OSVČ 697 636 620 600 600 700 700 103,4 98 97 100 117 100 4 1113 DPFO zvláštní sazba (sráţková) 528 522 980 600 600 700 800 98,0 188 61 100 117 114 5 1121 DPPO 6 241 6 368 6 170 6 000 6 300 6 300 6 300 100,6 97 97 105 100 100 6 1122 DPPO za obce 2 594 3 399 3 830 3 000 3 000 3 000 3 000 94,6 113 78 100 100 100 7 1211 DPH 13 142 13 520 14 240 14 300 15 000 16 000 16 000 103,0 105 100 105 107 100 8 133 aţ 135 Místní poplatky 3 057 3 165 3 101 3 100 3 100 3 100 3 100 100,0 98 100 100 100 100 9 1361 Správní poplatky 1 017 798 600 600 600 600 600 100,0 75 100 100 100 100 10 1511 Daň z nemovitostí 7 421 12 394 11 900 12 000 12 000 12 000 12 000 100,2 96 101 100 100 100 11 2 Nedaňové příjmy 12 578 14 673 10 126 9 500 9 500 9 500 9 500 130,7 98,5 69 94 100 100 100 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 11 622 12 149 8 930 9 000 9 000 9 000 9 000 100,2 74 101 100 100 100 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 587 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 757 1 129 495 500 500 500 500 100,3 44 101 100 100 100 15 24 Přijaté splátky půjček 114 16 3 Kapitálové příjmy 4 842 11 705 1 266 0 0 0 0 136,7 17 4 Přijaté dotace (transfery) 31 219 10 992 4 735 4 700 4 700 4 700 4 700 148,8 99,8 43 99 100 100 100 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 13 068 6 458 4 735 4 700 4 700 4 700 4 700 99,8 73 99 100 100 100 20 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 18 150 4 534 0 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 1 733 3 072 2 616 2 600 2 600 2 600 2 600 99,8 85 99 100 100 100 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 90 534 85 530 65 558 62 100 62 400 64 000 64 700 108,0 99,7 77 95 100 103 101 22 5 Běžné výdaje 69 949 64 788 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 106,5 98,3 90 96 99 100 99 23 50 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 15 709 16 438 17 812 17 500 17 500 18 000 18 000 100,3 108 98 100 103 100 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje 35 481 23 675 22 975 20 000 19 000 18 000 17 000 92,8 97 87 95 95 94 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 327 330 1 096 1 000 1 000 1 000 1 000 97,8 332 91 100 100 100 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 14 089 17 619 16 010 16 000 16 200 16 500 17 000 101,5 91 100 101 102 103 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 aţ 56 obyv. 48 112 118 100 100 100 100 96,2 105 85 100 100 100 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 4 296 6 614 0 1 000 1 000 1 000 1 000 29 Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 38 802 16 961 12 882 3 500 4 500 8 000 9 000 179,8 111,5 76 27 129 178 113 30 5+6 VÝDAJE CELKEM 108 751 81 749 70 893 59 100 59 300 62 600 63 100 112,0 97,5 87 83 100 106 101 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -18 217 3 781-5 335 3 000 3 100 1 400 1 600-209,4 32 1+2+41 Běţné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 67 541 69 290 64 292 62 100 62 400 64 000 64 700 109,6 100,2 93 97 100 103 101 33 5 Běţné výdaje (provozní) 69 949 64 788 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 106,5 98,3 90 96 99 100 99 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO -2 408 4 503 6 281 6 500 7 600 9 400 10 600-262,4 114,2 139 103 117 124 113 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 27 056 4 002 0 0 0 0 0 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 20 951 2 817 2 900 3 000 3 000 1 500 1 500 88,4 103 103 100 50 100 2015 výhled 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -12 113 4 966-8 235 0 100-100 100 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 18 217-3 781 5 335-3 000-3 100-1 400-1 600 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 117 590 89 532 65 558 62 100 62 400 64 000 64 700 110,5 99,7 73 95 100 103 101 40 ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 117 590 89 532 65 558 62 100 62 400 64 000 64 700 111,8 99,7 73 95 100 103 101 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 0 0 0 0 0 0 0 42 Základní běţný účet a účty fondů (poloţka 96 ARIS-60M, od ř. 87+88 ÚFIS 01M) 12 903 17 870 23 314 23 314 23 414 23 314 23 414 43 Krátkodobý finanční majetek (od ř. 80) 12 903 17 870 23 314 23 314 23 414 23 314 23 414 100,1 130 100 100 100 100 44 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů -23 359 1 686 3 381 3 500 4 600 7 900 9 100-24,8 130,5 201 104 131 172 115 45 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 56 206 65 904 62 173 60 000 60 300 61 900 62 600 107,0 100,2 94 97 101 103 101 46 ř.36+leasing Dluhová sluţba pol. 5178 20 951 2 817 2 900 3 000 3 000 1 500 1 500 88,4 103 103 100 50 100 47 ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové sluţby 37,28% 4,27% 4,66% 5,00% 4,98% 2,42% 2,40% 88,6 109 107 100 49 99 48 Dlouhodobé bankovní úvěry (poloţka 190 ARIS - 60M, rozvaha od ř.113+114 ÚFIS 01M) 14 244 15 429 13 514 10 514 7 514 6 014 4 514 tis. Kč 49 Pohledávky dlouhodobé (poloţka 75 ARIS - 60M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost 18 450 24 785 23 718 20 000 18 000 15 000 13 000 suma 2012 až 15 50 Plán Investice, obnova majetku či úspory z vlastních zdrojů 3 500 4 500 8 000 9 000 25 000 51 Plán Investiční dotace - předpoklad 0 0 0 0 0 52 ř.50+51 INVESTICE CELKEM - PLÁN 0 0 0 3 500 4 500 8 000 9 000 25 000 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 20 000 průměr 2000 až průměr 2012 až 2015 2011 / 2012 / 2011 2013 / 2012 2014 / 2013 2015 / 2014 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 21

PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM Tabulka 7. Kumulovaný rozpočtový výhled města Stráţ pod Ralskem ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled STRÁŽ POD RALSKEM Údaje 2009 2011 upravený rozpočet srpen 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 41 895 48 160 49 431 47 900 48 200 49 800 50 500 104,8 100,6 103 97 101 103 101 11 2 Nedaňové příjmy 12 578 14 673 10 126 9 500 9 500 9 500 9 500 130,7 98,5 69 94 100 100 100 16 3 Kapitálové příjmy 4 842 11 705 1 266 0 0 0 0 136,7 0,0 0 0 0 0 0 17 4 Přijaté dotace (transfery) 31 219 10 992 4 735 4 700 4 700 4 700 4 700 148,8 128,1 117 112 114 119 107 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 13 068 6 458 4 735 4 700 4 700 4 700 4 700 20 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 18 150 4 534 0 0 0 0 0 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 90 534 85 530 65 558 62 100 62 400 64 000 64 700 108,0 99,7 77 95 100 103 101 22 5 Běžné výdaje 69 949 64 788 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 106,5 98,3 90 96 99 100 99 29 Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 38 802 16 961 12 882 3 500 4 500 8 000 9 000 179,8 111,5 76 27 129 178 113 30 5+6 VÝDAJE CELKEM 108 751 81 749 70 893 59 100 59 300 62 600 63 100 112,0 97,5 87 83 100 106 101 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -18 217 3 781-5 335 3 000 3 100 1 400 1 600-209,4 0,0 0 0 0 0 0 32 1+2+41 Běţné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 67 541 69 290 64 292 62 100 62 400 64 000 64 700 109,6 100,2 93 97 100 103 101 33 5 Běţné výdaje (provozní) 69 949 64 788 58 011 55 600 54 800 54 600 54 100 106,5 98,3 90 96 99 100 99 32a Meziroční změna BĚŢNÝCH PŘÍJMŮ 69 949 64 788-2 192 300 1 600 700 33a Meziroční změna BĚŢNÝCH VÝDAJŮ -2 411-800 -200-500 33b ř.32a-ř.33a ROZDÍL 219 1 100 1 800 1 200 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO -2 408 4 503 6 281 6 500 7 600 9 400 10 600-262,4 114,2 139 103 117 124 113 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 27 056 4 002 0 0 0 0 0 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 20 951 2 817 2 900 3 000 3 000 1 500 1 500 0,0 88,4 103 103 100 50 100 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -12 113 4 966-8 235 0 100-100 100 0,0 0,0 0 0 0 0 0 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 18 217-3 781 5 335-3 000-3 100-1 400-1 600 0,0 0,0 0 0 0 0 0 43 Krátkodobý finanční majetek (od ř. 80) 12 903 17 870 23 314 23 314 23 414 23 314 23 414 0,0 100,1 130 100 100 100 100 48 Dlouhodobé bankovní úvěry (poloţka 190 ARIS - 60M, rozvaha od ř.113 ÚFIS 01M) 14 244 15 429 13 514 10 514 7 514 6 014 4 514 tis. Kč 49 Pohledávky celkem (poloţka 75 ARIS - 60M, od ř. rozvaha 53+34 ÚFIS 01M) 18 450 24 785 23 718 20 000 18 000 15 000 13 000 suma 2012 až 15 50 Plán Investice z vlastních zdrojů 0 0 0 3 500 4 500 8 000 9 000 25 000 51 Plán Investiční dotace - předpoklad 0 0 0 0 0 0 0 0 52 ř.50+51 INVESTICE CELKEM - PLÁN 0 0 0 3 500 4 500 8 000 9 000 25 000 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 20 000 2015 výhled průměr 2000 až průměr 2011 až 2015 2011/ 2012 / 2011 2013 / 2012 2014 / 2013 2015 / 2014 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 22

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU STRÁŽE PR... 4 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 5 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ STRÁŽE PR... 12 TABULKA 5. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU)... 15 TABULKA 6. PROVOZNÍ SALDO STRÁŽE PR... 19 TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM... 21 TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM... 22 GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU STRÁŽE PR... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU STRÁŽE PR... 6 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 7 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ STRÁŽE PR... 7 GRAF 5. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 8 GRAF 6. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY STRÁŽE PR... 9 GRAF 7. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ STRÁŽE PR... 10 GRAF 8. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 10 GRAF 9. VÝVOJ FINANČNÍHO "PROSTORU" (PROVOZNÍHO SALDA) STRÁŽE PR... 11 GRAF 10. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC STRÁŽE PR... 12 GRAF 11. FINANČNÍ REZERVY A PROVOZNÍ SALDO MĚSTA STRÁŽ PR... 13 GRAF 12. ZŮSTATKY BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ A SPLÁTEK STRÁŽE PR... 13 GRAF 13. ZŮSTATKY POHLEDÁVEK STRÁŽE PR... 14 GRAF 14. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU STRÁŽE PR... 19 23

ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS 24

KONTAKT Ing. Luděk Tesař www.cityfinance.cz M: 602 690 061 F: 257 199 615 T: 257 199 614 E: ludek.tesar@cityfinance.cz IČO: 74372246 ČÚ: 35-8828820267/0100 Živnost vedena u MČ Praha 5 Poštovní adresa: Neumannova 1470/12 156 00 Praha 5 Zbraslav 25