Chemický seminář 26.9.2013 Periodická tabulka prvků Základní chemické pojmy Úvod do anorganického názvosloví
Periodicka tabulka prvku
Názvy skupin Alkalické kovy: Li, Na, K, Rb, Cs, Fr Kovy alkalických zemin: Ca, Sr, Ba, Ra Chalkogeny: O, S, Se, Te, Po Halogeny: F, Cl, Br, I, At Vzácné plyny: He, Ne, Ar, Xe, Rn Lanthanoidy: Ce až Lu Aktinoidy: Th až Lr Transurany: za U
Charakteristika prvků Nukleonové číslo: počet nukleonů, blízké relativní atomové hmotnosti Relativní atom. hmotnost: odpovídá hmotnosti 1molu atomu Protonové číslo: počet protonů Izotopy: stejné protonové a rozdílné nukleonové číslo
Ukázkové výpočty Kolik neutronů má titan? Kolik elektronů má voda? Jaká je hmotnost 3molů kyseliny sírové?
Trendy v periodické tabulce
Ionizační potenciál: energie potřebná k odstanění elektronu z atomu v plynném stavu (tj. k tomu, aby proběhla oxidace) Elektronová afinita: energie, která se uvolní při spojení elektronu s atomem v plynném stavu (tj. při jeho redukci) Elektronegativita: schopnost atomu přitahovat k sobě elektrony chemické vazby
Principy anorganického názvosloví Podstatné jméno: elektronegativnější součást molekuly (aniont), např. oxid, síran Přídavné jméno: elektropozitivnější část molekuly (kationt), např. železitý, draselný Ve jménu sloučeniny: aniont kationt Ve vzorci: kationt aniont např. Chlorid sodný NaCl
Číslovkové předpony ½ hemi 3/2 seskvi 1 mono 2 di bis 3 tri tris 4 tetra tetrakis 5 penta pentakis 6 hexa hexakis 7 hepta 8 okta 9 nona 10 deka
Oxidační číslo Náboj, který by byl přítomen na atomu, kdyby elektrony každé vazby byly na elektronegativnějším prvku vazby Oxidační číslo Zakončení kationtu Zakončení aniontu I -ný -nan II -natý -natan III -itý -itan IV -ičitý -ičitan V -ičný, -ečný -ičnan, -ečnan VI -ový -an VII -istý -istan VIII -ičelý -ičelan
Oxidační číslo Součet ox. čísel atomů odpovídá náboji molekuly Vodík má ox. číslo ±I Kyslík má ox. číslo -II pokud není vázaný s elektronegativnějším prvkem nebo kyslíkem Halogeny mají ox. číslo -I pokud nejsou vázány na elektronegativnější prvek Alkalické kovy mají ox. číslo I
Binární sloučeniny halogenidy Halogen s jiným prvkem Halogenid (např. chlorid, bromid) Halogen má ox. číslo -I (vázán s elektroneg. prvkem má ox. číslo +I) Např. NaCl chlorid sodný Zajímavé případy: OF 2 difluorid kyslíku, O 2 F 2 difluorid dikyslíku, ClF fluorid chlorný
Binární sloučeniny sulfidy Sole kyseliny sirovodíkové Síra s ox. číslem -II Sulfid Např. K 2 S sulfid draselný Analogicky selenidy a telluridy
Binární sloučeniny vodíku Vodík s halogeny Ox. číslo vodíku +I, halogenu -I Tvoří halogenovodíky resp. halogenovodíkové kyseliny např. HCl HN 3 HCN chlorovodík (kyselina chlorovodíková) azidovodík kyanovodík HSCN rhodanovodík
Binární sloučeniny vodíku Vodík s triely až chalkogeny Jméno prvku -an Např. SiH 4 silan H 2 S sulfan NH 3 amoniak N 2 H 4 hydrazin
Binární sloučeniny vodíku Vodík s alkalickými kovy, kovy alkalických zemin a přechodnými kovy Hydridy Ox. číslo vodíku -I Např. LiH hydrid lithný CoH 2 hydrid kobalknatý
Binární sloučeniny vodíku N 2 H 4 hydrazin
Binární sloučeniny kyslíku Oxidy: sloučeniny kyslíku s elektropozitivnějším prvkem Ox. číslo kyslíku -II Např. Oxid fosforečný P 2 O 5 Podvojné oxidy Peroxidy: vazba (R-O-O-R) O 2-2 Hyperoxidy (superoxidy): O - 2 Ozonidy: O - 3 (ozon O 3 )
Hydroxidy Obsahují iont (OH) - Ox. číslo -I (O -II, H +I) Např. Hydroxid sodný Na(OH) Hydroxid železitý Fe(OH) 3 Hydroxid amonný NH 4 OH Analogicky hydrogensulfidy (SH) - Hydrogensulfid železitý Fe(SH) 3
Chemický seminář 3.10.2013 Anorganického názvosloví Kyslíkaté kyseliny a jejich soli
Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny) Tříprvkové sloučeniny kyslíku, vodíku a kyselinotvorného prvku (obvykle nekov) Oxidační čísla: H +I, O -II, prvek mezi +I a +VIII součet ox. čísel molekuly je 0; Obecný vzorec H x M y O z Kyselina jméno prvku +koncovka (např. Kyselina dus-itá) Např. Kyselina křemičitá H 2 SiO 3 Kyselina chlorná HClO
Triviální názvy kyselin HOCN kyselina kyanatá HNCO kyselina isokyanatá HONC kyselina fulminová H 2 NO 2 kyselina nitroxylová H 2 SO 2 kyselina sulfoxylová H 2 S 2 O 4 kyselina dithioničitá H 2 S 2 O 6 kyselina dithionová
Hydrogen kyseliny Pokud prvek v daném oxidačním čísle tvoří víc kyselin Před název kyseliny se uvede latinská číslovka hydrogen jméno kyseliny Stejná pravidla jako pro kyseliny Např. H 3 BO 3 kyselina trihydrogenboritá Oproti HBO 2 kyselina boritá
Hydrogen kyseliny Alternativa k hydrogen kyselinám použitím názvosloví pro koordinační sloučeniny Uvádíme počet atomů kyslíku Předpona oxo- Např. H 3 BO 3 trioxoboritá (= trihydrogenboritá)
Isopolykyseliny Mají víc centrálních atomů Kyselina číslo jméno Např. H 2 S 2 O 7 kyselina disírová H 5 P 3 O 10 k. pentahydrogentrifosforečná Atomy nekovového prvku nemusí mít stejná oxidační čísla: H 2 Mo 2 Mo 4 O 18 dihydrogendimolybdeničnotetramolybdenová H 3 PPO 6 trihydrogenfosforičito-fosforečná
Peroxykyseliny Záměna O 2- za O 2 2- V názvu předpona peroxo-, počet peroxoskupin číslovkou H 2 SO 5 = HSO 3 (OOH) k. peroxosírová H 2 S 2 O 8 k. peroxodisírová H 2 SiO 5 k. diperoxokřemičitá
Thiokyseliny Záměna kyslíku za síru, předpona thio- Rozlišení izomerie: Thion záměna za S- Thiol záměna za SH H 2 S 2 O 3 thiosírová CO(SH)(OH) thioluhličitá CS(OH) 2 thiouhličitá HSCN thiokyanatá Analogicky seleno- a telluro- kyseliny
Halogenkyseliny a substituované k. Oxokyseliny mající místo hydroxylové skupiny halogeniový anion Název oxokyseliny + název aniontu se zakončením -o Např. HSClO 3 chlorosírová NH 2 SO 3 H amidosírová HPH 2 O 2 dihydrido-dioxofosforečná
Soli oxokyselin Podstatné jmého: aniont kyseliny s příslušnou koncovkou Přídavné jméno: kationt s příslušnou koncovkou, kyselý vodík: předpona hydrogen (počet číslovkou) Např. BaH 2 P 2 O 7 dihydrogenfosforečnan barnatý
Soli s více ionty Víc kationtů = podvojné soli Kationty: podle rostoucích oxidačních čísel, při stejném oxidačním čísle v abecedním pořadí symbolů, víceatomové kationty poslední ve skupině stejného oxidačního čísla, vodík poslední před aniontem Anionty: abecední pořadí symbolů nekovových prvků Názvy kationtů a aniontů se oddělují pomlčkami
Adiční sloučeniny Obsahují vodu (hydráty), peroxid vodíku (peroxohydráty) nebo amoniak (amoniakáty) Počet adovaných molekul číslovkou + jmého sloučeniny v genitivu Např. BaCl 2.2H 2 O dihydrát chloridu barnatého HClO 4.1/2H 2 O 2 hemiperoxohydrát kys. chloristé BF 3.3NH 3 triamoniakát fluoridu boritého