6.2.4 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice III

Podobné dokumenty
ATOMOVÁ SPEKTRA DVOUELEKTRONOVÝCH SYSTÉMŮ: He, Hg

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

6. Výpočty s využitím Faradayových zákonů elektrolýzy



POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

Algebraické výrazy. Mnohočleny 1) Sčítání (odčítání) mnohočlenů:

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

Stavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU

6. Kvantové řešení atomů vodíku a vodíkového typu

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Didaktika výpočtů v chemii

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Pedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku




KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Palivová sm s PSM #4/14. Karel Páv

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

7. Analytická geometrie

Obecne otazky. Jednotky velicin. α = E




Užití binomické věty

9.3.5 Korelace. Předpoklady: 9304

á ž č á ě ě Ž ě é é á Ť ě é ě Í é ě č ě Ť é ú ě Í čá é á ě Í ě č čá č Í š Í čá á éí ě Ů á š Í á é ěů ď ě é é á Í á č Íé ě é Í ú č á Ú é ě á ě ž á ě ě

3.2.8 Oblouková míra. Předpoklady:

8.2.1 Aritmetická posloupnost I


Fyzika V. Rupert Leitner ÚČJF MFF UK 838A, l Doporučená literatura: W.S.C. Williams: Nuclear and Particle Physics


ť í č ě ě í á Ž ňí Ž í ě á Ž í Ťí Ťí Ť é ž á ě Ž á ě ď í ž í Ž é ě Ť í í í í š í í š í í é íž ž é ž á ě í á ď Ž í í í ž ť í í Ť á ě í í é ě íš é ž ě ě

Kmity a rotace molekul

6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV


á Ť ě é á é ě é čá í Ť í á č á á í Ť é š á Í á č ě á í á é í é é í Ť ě ě é Ť ě Ě š á ě ž č č é á š é Ž Ó ě Ť í č é ě í é č Ť é ž Ť í é í č Ď ě š ě ě š

Přednáška 6: Lineární, polynomiální a nelineární regrese

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

ř č á í š í á á Ě ě ě ě é ě ů ý ř č ý ě ý á ě í ří č é ř č é é č ří á á š Ž ý áč ý ů ř áč é š ě í ž í ř é ří áč í ř é ž ý ě é ů ě á í á č ý ě á í á í

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia Učitelství fyziky pro 2. stupeň ZŠ a Učitelství fyziky pro SŠ pro akademický rok 2010/2011

Elektron v izolovaném atomu Vazebná energie elektronu v atomu vodíku: E = FEKT VUT v Brně ESO / L1 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / L1 / J.

SRÁŽECÍ REAKCE. Srážecí reakce. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Cvičení z analytické chemie ZS 2014/

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?

áž ě Ť á í ě Ť í á í ě šť Ťá á á í í č ě í íž á í á á Ď í í á ě á á ě Ť í ě í í á ě ě Ť ž í í á č š ě ě ží á í í Ťí ě í ž í Ťí á á ě ž á š Ť ď ě í š í


MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie



ů Í ď Í í Č ó š Í á ť ř ú í é á é á ááý á Í Ú í ý ý á á Í ť ď ď á á Í í ý á ě é é ď á řá Í ň á Í č íí Í ý í í í á ť í č í Í á á í ř ř á ě č á á í é ó

Š š ě ž ě č Ž ě ě š á ť Ž ň š č á č á á á Ž Ž Ť Š ě Č é ě é áť á Ú á á ě é Ž Ť č á é Ž č č é é ž é Š Č ť Ž é č ě ť Ť č á á Íé á Š ě é š š Íé ě á á Č é

á Í á č á Ó é á é ě ší Ý á á é é á á é á Í É á á é é é č é á š é š ď ď é ě é č é č ě ňá č é č é č ň š ě š ě á š ě á č ě č é č č ď ď ď ť Í Í é é ňě á Í

á ž é á á á ž ý ě í š ě ší á ů ý ž ě ý č í ý ů ů í ě é ě ý ů ě í í á í š í ě í í í í é ě ě í í í ě í ý ě íč í é á ý í ý č í ž ž é Í ý á í č í í í í í



ý á é é á ě é ř á ř é í í ě é čá ř í í í ů á í á é ý á í é á ž ý á ě á á Ř ý á é í é í í á á í í á é ú í ě á í í ě í ě é ý ý á ř á á ý ří ů č ý í ý á

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

čá í ř í č í ý á í Č Íí í ý ů č šť í ěř í í ž ůž ý á Ž ý šť ř í í á í á í ý á ů ěž ří š ě í ů ě č ě á ř ší ě ř á í ú á Č í á í ě ý í ř á Š ě Š Š ý ď ě

Přehled vztahů k problematice jednoduchého úročení a úrokové sazby

Ž š í í í í á é Ť á é Ž í Ží í é é á á é č é í ž é é Í é í í š á č á í á í í ž Ť č é í í í Ž á í á Ť íž č Ó ž í á í ž á ž Š č á á í á í í ž í Ť é í í



STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

č ěř č í č ě ý č é ň á í ě ý š ů á í é Í í ří ě í ě é č é ě í ň ř ě ží ý é ě í ř á í é é č ě ž š ý ří é ř ř í á á ž í á í é á í ý á č é ž í č ř ář í í


Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

ý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě

é á á á Ž é í ě ý éší ý č éč é é é ř ř ů á ž ů ř ó ř á á í č é ě á ží ů č á š ě ří ě ě ý ř á á ý á á é š ř ř ěž í ý ř ů ří š ř í é ě ř é č č á í á á ě

ď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á

ď

á í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í

ě š ť ť ů ě ť č š é ě é é Ž š Ž š š š ě č š š ě š š ě šť é š Š é ě Í ú ě ě Í ě ů é ě ě ě ě š Í š Ž ě ť č ě ť Ž š é é é š ě ú ě Ž ě š š ě Ž ů úč Í é Í

š É á ě á š Í Í ě Í š áě í š í Ž í í Ží é ě á Í í á í ě á š í í ě ě Ž é Ž čá á á ě ě á á í á Ť á ě ňí ě ž á í Í á í Ž ě á á ň ě é á á í áč éí Úň í í Ž

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y




a q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)

Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t.

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II

VLASTNOSTI PŘECHODU PN

5.4.6 Objemy a povrchy rotačních těles I


íž ě íž á ť ř ť í ž ě ě á í ň á í á í ů ů íž ď ř ť šíř é ě ě ě ř í ší íř ý ý ů éříš éš ěž ě á í á í ř é šíř ý ěží č ě š é í í ř í á í á í ž ž é ř é í

3.1.2 Harmonický pohyb

ž č ňá Ť á áť š á ž é ž é ž ň Ť áť Ť š áť á é áť ň ž ž é č š é á é Ť á ň é á ž á á áť é č š á á á š Ů ž á č ž š š ž á á ž á é áň é š Ž š č ž č ň á ž á

ě ž í ě ř ší é í í ý ě í ř ý Č íč ář ší ě ší ž ů ě á é é í č ý ů ž á íé ěř ó í í á ě á í é í ž ě š ž ů é ý ž ší ř Ú č Č Š ší ří é ří í á č é é á í ů ž

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Transkript:

6 Pokusy vdoucí k kvatové caic III Přdpoklady: 63 Objv atoovéo jáda 9: Rutod ěkté adioaktiví pvky vyzařují částic α, jd o kladé částic s áboj a otostí čtyř vodíkovýc jad (bo 73 lktoů) tyto částic ůž použít k pozkouáí kladéo "pudiku", ktý by ěl tvořit většiu otosti a obju atou V své pokusu vypouštěl částic α poti vli tké zlaté ólii a gistoval, jak s zěí jjic dáa po půcodu zlat Př : aksli přdpokládaou další dáu částic α a obou obázcíc Vlvo vyplňuj kladá ota (aksla šdě) clý obj atou, vpavo j všká kladá ota atou soustřděa do alýc kousků a) b) a poikající α částic působí z obou sta přibližě stjé ožství kladéo áboj částic z příéo sěu vycylují j álo bo vůbc Částic α ltící dál od íst aoaděí kladéo áboj s vycylují álo, al částic α, kté s ocitou blízko íst aoaděí kladéo áboj s oou vycýlit o vlký úl, vzácě s oou odazit zpátky Výsldky pokusu: Částic s vycylovaly dalko víc ž přdpokládal "pudikový" odl, ěkté s odážly zpět jdié vysvětlí: všký kladý áboj a téěř všká otost atou jsou soustřděy v alé oblasti - jádř atou

5 Přsější atatická aalýza ukázala, ž jádo á ozěy řádově (což j přibližě pouá stotisícia ozěů cléo atou, kdyby ěl ato půě, půě jáda by byl pouz ) Př : Zkus ajít důvod, ktý vdl Rutoda k volbě zlata jako tč v jo pokusu Zlato j vli kujé (tváé) j sazší z ěj vytvořit vli tkou ólii Zlato á vlkou ustotu ůž přdpokládat, ž jo atoy budou vli těžké, půlt částic α j příliš ovliví a pokus bud pobíat, jako kdyby atoy byly pvé Rutodova toda ostřlováí tč vli yclýi částici s stala jpoužívaější xpitálí todou v yzic ikosvěta Fyzici s saží stavět co jvětší uyclovač, kté dokáží uyclit částic a co jvětší yclosti, aby s dařilo ozvíjt tč s co jvětší gií Platáí odl atou Hotost a kladý áboj j soustřdě v alé jádř (Sluci), kol ktéo obíají zápoé lktoy (platy) a oběžé dáz udžuj lktoy lktická síla Př 3: Vysvětli, poč platáí odl atou ůž být spávý lkto obíá kol jáda poybuj s po kuové dáz poybuj s zyclí usí vyzařovat lktoagtické září ztácí gii a postupě s přibližuj jádu až do ěj spad atoy jsou stabilí a zaikají 6 Podl zákoů klasické yziky by s lkto a jádo zoutil řádově za s ěly xistovat atoy by Spkta plyů isí spkta plyů jsou spojitá, obsaují pouz caaktistické isí čáy (ato ituj září pouz a učitýc kvcíc) záada, ktá zůstávala bz řší 5: J Bal (poso dívčío gyázia): po kvc ěktýc spktálíc ča vodíku platí jdoducý vzta: R ; { 3;;5; 5 = }, R = 3,9 Hz - Rydbgova kvc Čáy popsaé títo vzoc s azývají Balova séi Po další postupě objvé spktálí čáy s podařilo Balův vzoc zobcit ; > ;, Dodatk: ázvy séií: = Lyaova, = Balova, = 3 Pascova, = Backttova, = 5 Pudova

Př : Jak s ěí odoty kvc září v každé z séií po ostoucí odoty čísla? Vzoc po Balou séii: = R R = při dosazováí za získává postupě odoty: 9, 5, 36 od zloku odčítá postupě čí dál ší čísla kvc vyzařovaéo světla s zvyšuj a R postupě s blíží k odotě = Boův odl atou 93: Bo (dáský yzik), částčě vysvětluj stabilitu atoů, vysvětluj spktálí čáy vodíku a lktoy i a jádo s stál dívá jako a klasické částic Tři pavidla: Ato j stabilí soustava složá z kladéo jáda (soustřďuj téěř clou otost atou) a z lktoovéo obalu, v kté lktoy obíají okolo jáda Ato s ůž acázt pouz v učitýc (stacioáíc) stavc s daou odotou gi V takové stavu ato vydává ai přijíá gii a ěí s ai ozloží lktoů v obalu Při přcodu z stavu s gií do stavu s ižší gií s vyzáří oto o = aopak při polcí otou o kvci, ktá splňuj podíku kvci ato přjd z stavu s gií do stavu s vyšší gií Př 5: Z jakýc duů s bud skládat clková gi lktou obíajícío kol jáda? Dosaď do wtoova zákoa F = a po lkto obíají po kuové dáz Uvažuj ato vodíku a lkto působí kladý áboj jáda á lktostatickou potciálí gii lkto obíá okolo jáda á kitickou gii Clková gi = p + k k QQ a lkto působí lktická síla F = π = π lkto s poybuj po kuové dáz v = π = π v v a = ad = Získaá ovic = π v svazuj odoty yclosti a vzdálosti lktou od jáda, al ijak j ozuj (po libovolou odotu dopočítá odpovídající odotu v) lktoy oou obíat libovolě usí přidat ozující (kvatovací) podíku v = ; (staova tak, aby "to vyšlo") - kvatové číslo π p 3

Z získaé soustavy ovic = π v, v = ;, ůž vypočítat důlžité π vličiy: v =, =, p π = π (lkto j dž u jáda á ší ž ulovou gii v koču) vzta po gii lktou = Př 6: Poovj vztay =, ; > ;,, = Jak souvisí kvatové číslo odotai, v obcé Balově vzoci? Uči Rydbgovu kostatu poocí gi lktou v Boově odlu atou vodíku Do vztau = dosadí vztay po gii: = = = = + = Vyjádří : = 3, sová s ; > ;, Zřjě platí: R 3 9 3 (,6 ) 9, 3 ( ) ( ) = = =,5 6,63 5 Hz 3, 9 Hz 3 Pdagogická pozáka: S výpočt a většiě kalkulačk v přdcozí i ásldující příkladě astává poblé Pokud zadávát v klasické pořadí, vypočítají kalkulačku jako odotu Zápoý xpot čitatl j totiž větší ž, kalkulačka vyodotí odotu jako ulovou a dělí vli alýi čísly v jovatli a to už ůž ic zěit Stjý poblé j po kalkulačku třtí ocia Plackovy kostaty Pokud pospícát, ct studty potápit, jd o ádou ukázku liitů, kté počítáí a stojíc á Situaci j ožé řšit ůzýi způsoby, jsáz poozí pořadí při zadáváí, apříklad 3 R = bo = Př 7: Uči ioizačí gii (gii, ktou usí atou dodat, aby s z ěj uvolil lkto) po ato vodíku v základí stavu (v stavu s jižší gií) Výsldk uvď v V Stav s jižší gií jší odota výazu 9 3 (,6 ) 9, 3 ( ) ( ) = = J, J 3,6V = = = =,5 6,63

Atou vodíku usí dodat gii 3,6 V, aby ěl jo lkto ulovou gii a ol opustit ato Př : Vypočti z vzoc = jší (Boův) poloě, a kté ůž π lkto obíat jádo jší odotu získá, když dosadí = ( ) ( ) 3,5 6,6 = = = 3 9 π π 9,,6 5,3 jbližší dáa, a kté ůž lkto obíat jádo á poloě 5,3 Pobléy: Poč oou lktoy obíat kol jáda libovolě, odkud s b kvatovací podíka? Co utí ato přcázt z jdoo stavu do duéo? Jak vzikají spkta složitějšíc pvků? Jaký způsob agují atoy a vější agtické pol? Jak vzikají vazby v olkulác? Sutí: Ato j tvoř těžký vli alý kladý jád a lktoy, kté vyplňují zbytk atou 5