Gymnázium a Střední odbornáškola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anorganické názvosloví 3. ročník RAN_52_1_zaklady_AN Drahomíra Rancová Přírodovědný seminář Anorganické názvosloví Anotace: Datum: 10.9. 2013 Doplněk k výkladu anorganického názvosloví, vysvětlení a příklady
Anorganické názvosloví Zpravidla dvouslovné podstatné jméno - typ sloučeniny (oxid, chlorid, kyselina) charakterizuje negativníčást sloučeniny = anion přídavné jméno - určuje elektropozitivníčást sloučeniny s příponami odpovídajícími oxidačnímu číslu (draselný, vápenatý) = kation Některé jednoslovné (triviální a kovalentní hydridy)
Oxidačníčíslo Založeno na oxidačních číslech náboj, který by byl přítomen na atomu určitého prvku, kdyby elektrony každé vazby, která z něj vychází, byly přiděleny elektronegativnějšímu z obou vazebných partnerů zapisujeme vpravo nahoře římskou číslicí součet oxidačních čísel ve vzorci = 0 nulové (u prvků v nesloučeném stavu) záporné (-I až IV) kladné (I VIII) vyjadřujeme příponami
Přípony oxidačních čísel Historie Prof. Emil Votoček (1872 1950) spoluzakladatel anorganického názvosloví Rektor pražské polytechniky Názvosloví založeno na rozmanitosti českého jazyka [1] Emil Votoček
Přípony oxidačních čísel Kladné oxidační číslo Zakončení u kationtů Zakončení u aniontů I -ný -nan II -natý -natan III -itý -itan IV -ičitý -ičitan V -ečný, -ičný -ečnan, -ičnan VI -ový -an VII -istý -istan VIII -ičelý -ičelan Pro záporné oxidační číslo používáme zakončení id bez ohledu na jeho velikost
Anorganické sloučeniny Dvouprvkové oxidy, hydridy, soli bezkyslíkatých kyselin jsou složeny ze dvou prvků Tříprvkové hydroxidy, kyanidy, kyslíkaté kyseliny, soli jsou složeny ze tří prvků
Oxidy Sloučeniny kyslíku s jiným prvkem kyslík v oxidech má oxidační číslo vždy II jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s jiným prvkem přípona id Př.: CaO, Br 2 O 5, Li 2 O, SO 3, MgO, ZnO, Cr 2 O 3, K 2 O, CO 2, Mn 2 O 7
Peroxidy Dvouprvkové sloučeniny kyslíku s prvkem I.A nebo II.A skupiny skupina -O-O- přípona id kyslík v peroxidech má oxidační číslo vždy I čísla ve vzorci se nekrátí Př.: Na 2 O 2, BaO 2, H 2 O 2, SrO 2
Hydridy Iontové sloučeniny H s kovy I.A a II.A skupiny (Al) oxidační číslo vodíku I Př.: NaH, LiH, CaH 2, MgH 2, AlH 3
Hydridy Kovalentní (bezkyslíkaté kyseliny) latinský název prvku + an (př.: boran, sulfan, arsan ) triviální názvosloví (voda, amoniak) 3A 4A 5A 6A 7A BH 3 CH 4 NH 3 H 2 O HF AlH 3 SiH 4 PH 3 H 2 S HCl GeH 4 AsH 3 H 2 Se HBr SnH 4 SbH 3 H 2 Te HI PbH 4
Soli bezkyslíkatých kyselin NH 2-imidy OH 1-hydroxidy 3A 4A 5A 6A 7A B 3- boridy C? karbidy N 3-nitridy O 2-oxidy F 1-fluoridy Si 4-silicidy P 3-fosfidy S 2-sulfidy Cl 1-chloridy NH 1- amidy 2 HS 1-hydrogensulfidy Karbidy: CaC 2, Al 4 C 3, Fe 3 C, SiC Výjimky: OF 2 : difluorid kyslíku As 3-arsenidy Se 2-selenidy Br 1-bromidy Te 2-telluridy I 1-jodidy
Tříprvkové sloučeniny Hydroxidy Kyanovodík, kyanidy Kyslíkaté kyseliny Složitější kyseliny (polykyseliny, thiokyseliny, peroxokyseliny) Soli kyslíkatých kyselin Deriváty kyslíkatých kyselin
Hydroxidy Tříprvkové sloučeniny kovu, kyslíku a vodíku kyslík a vodík tvoří v hydroxidu hydroxidovou skupinu OH -I (OH -I, protože je O -II a H -I ) podstatné jméno = hydroxid přídavné jméno má zakončení, které odpovídá oxidačnímu číslu kovu oxidační číslo kovu je vždy kladné Př.:KOH, Ca(OH) 2, Al(OH) 3
Kyanidy Soli kyseliny kyanovodíkové HCN vznikají náhradou atomu vodíku za kovový prvek podstatné jméno = kyanid přídavné jméno má zakončení, které odpovídá oxidačnímu číslu kovu oxidační číslo kovu je vždy kladné Př.: KCN, Ca(CN) 2
Použité informační zdroje Obrázek [1] [online]. [cit. 2013-10-10]. Dostupné z www: http://intranet.cvut.cz/fotobanka/osobnosti/rektori/r58.jpg/image_view_fullscreen Literatura MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 1. díl. 3. oprav. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 80-718-2055-5. HIRŠOVÁ, Danuše. Chemické názvosloví: 2. vyd. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0761-1.