90 Lortoř vyšetření CT zákly vyšetření, inike, kontrinike, možnosti, prktiké zkušenosti MUDr. Věr Peterová, CS. Rioignostiká klinik 1. LF UK VFN, Prh Vyšetření pomoí výpočetní tomogrfie (CT) je zloženo n měření sorpe svzku rentgenového záření v tenké vrstvě vyšetřovné olsti těl. CT přístroj tvoří systém rotujíí rentgenky sektoru etektorů n ovou vyšetřovího kruhu CT přístroje (gntry). Mtemtikým výpočtem je určen výše sorpe rentgenového záření, zorzená v ostíneh šei. K určení rozshu enzity (míry sorpe rozptylu záření) v né olsti se používjí Hounsfielovy jenotky (HU). V článku jsou rozerány typy CT vyšetření, jeho inike v jenotlivýh částeh těl, příprv nemoného pře vyšetřením, možnosti použití kontrstní látky. Klíčová slov: výpočetní tomogrfie, CT, prinipy, inike. CT si of survey, initions, ontr-inition, possiilities, prtil experiene Computerize tomogrphy exmintion (CT) is se on the mesurement of sorption of X-ry em in thin lyer of the investigte re of the oy. CT mhine onsists of system of rotting X-ry tue n setor of etetors lolize on the ring of exmintion irle of CT evie (gntry). Mthemtil lultion etermines the mount of X-ry sorption shown in shes of gry. To etermine the ensity rnge (extent of sorption of rition n sttering rition) in the re Hounsfiel s units (HU) re use. The rtile isusses types of CT exmintions, its initions in ifferent prts of the oy, preprtion of the ptient efore the exmintion, the possiility of using ontrst mei. Key wors: ompute tomogrphy, CT, priniples, initions. Me. Pro Prxi 2010; 7(2): 90 94 První přístroj výpočetní tomogrfie (CT) yl vyvinut G. N. Hounsfielem v r. 1971. Jeho prinip je zložen n měření sorpe svzku rentgenového záření v tenké vrstvě vyšetřovné olsti těl. CT přístroj tvoří systém rotujíí rentgenky sektoru etektorů n ovou vyšetřovího kruhu CT přístroje (gntry). Tehniké prmetry protokoly vyšetření CT ) Konvenční (sekvenční) CT (též krokové, inkrementové CT) Pole topogrmu se plánují prováěné řezy trnsverzální, kžá vrstv je měřen zvlášť. Vrstvy n see nvzují neo je mezi nimi mezer. 3D rekonstruke nejsou kvlitní. ) Helikální (spirální) CT U spirálního CT se ěhem krátkého čsu získá znčný ojem t, z nihž lze pomoí rekonstrukí výěrem vhonýh prmetrů vytvořit liovolný počet orzů, lze jím zorzit velké olsti těl. Průměrná élk vyš. je 5 10 minut. Ve srovnání s konvenčním zkruje spirální CT ou vyšetření, umožňuje získání velkého počtu vrstev s možností náslenýh rekonstrukí reukuje pohyové rtefkty, ož vee ke zlepšení eteke ronýh ložisek. Vyžuje všk vyšší ávku záření proti konvenčnímu CT vyšetření. Přístroje jenoetektorové pořizují jenu stopu t ěhem rote, multietektorové vytvářejí ž 128 tovýh stop (1 5). Výhoy multietektoru: ryhlejší náěr t zlepšení rozlišení v ose z, větší rozsh, užší kolime, méně pohyovýh rtefktů, menší množství kontrstní látky u kontrstníh vyšetření, možnost vytváření nejrůznějšíh ryhlýh rekonstrukí (3D). Nový způso kvizie t. Dul energy CT (DECT) využívá 2 systémy rentgenketektory v gntry tím skenuje nemoného vojí energií záření, používá se nejvíe u ptologií přeevším v olsti sre (6). Smotné CT vyšetření Míru sorpe rozptylu rentgenového záření v tkáni vyjřuje enzit, spočítná v jenotlivýh oeh tkáně, efinován Hounsfielovou stupnií rozělenou n 4 096 stupňů. Rozíly v enzitě se zorzují n stupnii šei. Protože liským okem nelze rozlišit elou škálu enzit, používjí se pointervly, tzv. okn měkkotkáňové, kostní okno, pliní j. (7, 8, 9). Poání kontrstní látky příprv nemonýh pře CT vyšetřením Nemoní, u nihž je jisté neo je poteniální poání joové kontrstní látky ěhem CT vyšetření, musí ýt n lčno (je nezytné lespoň 4 hoiny pře vyšetřením lčnit), le mohou přijímt čiré tekutiny (ž 4 hoiny pře vlstním vyšetřením), pouze všk v mlýh množstvíh o 100 ml/hoinu (zejmén u strýh oso v letníh měsííh). Při CT vyšetření se používjí kontrstní látky násleujíím způsoem: intrvenózní poání ke zvýšení kontrstu tkání jejih rozlišení (expnze, záněty po. u spirálního CT se poávjí nižší ávky kontrstu); perorální poání většího množství nřeěného kontrstu neo CT ryové suspenze (pře vyšetřením zžívího trktu); intrtékální poání (CT myelogrfie); poání kontrstu o preformovnýh utin, o peritone, ktetru po.; per rektum, o střev s násleným CT vyšetřením. Komplike při poání joové kontrstní látky nstává u nemonýh s polyvlentní lergií včetně lergie n jó, renální insufiiení, ronhiálním stmtem, hypertyreózou. Mezi rizikové nemoné říme ěti o 15 let, ospělé ve věku n 70 let, lergiky nemoné s stmtem v nmnéze (louhooě ez léčy), nemoné s poruhou funke levin (nutno znát ktuální honoty sérového kretininu), s kutní évní mozkovou příhoou, s ukrov- Meiín pro prxi 2010; 7(2) www.meiinproprxi.z
Lortoř vyšetření 91 Orázek 1. Šestpesátiletá pientk s ktinomykózou po hysterektomii, ses píštěl v jizvě, spirální postkontrstní CT řih pánve., ) trnsverzální, ) koronární ) sgitální rekonstruke. Dilte klihopánvičkovýh systémů ureterů ooustrnně, syení prenhymu levin přiměřené, vylučování čsné, nerovná zesílená stěn močového měhýře, ez ložiskovýh změn perivezikálně, infiltrát v pokoží po symfýzou, phýl pohvy epiystostomie Orázek 2. Pětpesátiletý pient s enokrinomem pli, po reseki pliníh metstáz pře 4 lety, spirální postkontrstní CT hruníku., ) trnsverzální koronární rekonstruke, prenhymové okno,, ) trnsverzální rekonstruke, pliní okno. Kompletní telektáz horního lloku vlevo, entrální pore tumoru vlevo, levý hlvní ronhus je z oliterovným ostupem ronhu pro horní llok zúžen, olní pliní llok s nevelkými firózními změnmi, v meistinu uzliny o 15 mm velikosti kou, s mnohočetným myelomem, nemoné s trnsplntovnou levinou, při kutníh či perkutníh výkoneh s neznlostí ktuálníh renálníh funkí neo lergiké nmnézy, při nestilním klinikém stvu (sreční selhávání, pooperční stvy po.). Kontrinikí poání joové kontrstní látky je závžná lergoiní reke n přehozí poání joové kontrstní látky, těžké poruhy levin jter (kretinin n 300 μmol/l), thyreotoxikóz (pře poáním kontrstu nutno poávt thyreosttik pokrčovt i 2 týny po vyšetření), mnohočetný myelom (nutno zjistit řánou hyrti k preveni preipite ílkoviny v levináh), léč vyšetření rioktivními izotopy jóu (joová kontrstní látk nesmí ýt poán 2 měsíe pře léčou/ izotopovým vyšetřením štítné žlázy). U těhto stvů nutno zvážit proveení jiného typu vyšetření, přípně pot lterntivní kontrstní látku (npř. CO 2 ), kterou všk nelze pot intrvenózně, všk npř. u končetinové ngiogrfie žáná lterntivní k. l. neexistuje. Mezi nežáouí účinky kontrstníh látek ptří: lehké reke (suho v ústeh, nuze); střeně těžké reke (zvrení, urtik, yspnoe); těžké reke (křeče, ezvěomí, zástvy oěhu). Proto lze použít premeiki nemoného: u lergiků npř. 40 mg Prenisonu večer 20 mg ráno pře vyšetřením či 100 200 mg Hyroortisonu i. v. 30 minut pře vyšetřením. Zvýšená pozornost je věnován lergologiké nmnéze. Nemoné s lergiemi je nutno ojent n vyšetření po ohleem nesteziolog. Je-li plánováno vyšetření v elkové nestezii (npř při klustrofoii), je nutné zjistit kompletní interní vyšetření včetně oěrů EKG zjistit nemonému ospání n lůžkovém oělení po CT vyšetření. Komplike poání joové kontrstní lát ky: kontrstní nefroptie kutní zhoršení renálníh funkí po pliki joového kontrstu, ke yl vyloučen jiná příčin. Je o zvýšení sérového kretininu o víe než 25 % či 44 μmol/l ěhem 48 hoin oproti hlině pře poáním k. l. Její iniene je u oso s normálním kretininem v séru ž 10 %. U nemonýh s rizikovými fktory (ietii s ietikou nefroptií s hlinou kretininu n 100 μmol/l; ietii užívjíí iguniy; při ehyrti; kriální ekompenzi; při součsném poávání nefrotoxikýh léků gentmyin, ispltin, nesteroiní ntirevmtik, imunosupresiv; ku- www.meiinproprxi.z 2010; 7(2) Meiín pro prxi
92 Lortoř vyšetření mule kontrstníh vyšetření v krátkém čse). Ani hemoilýz kráte po poání joové kontrstní látky nemůže zránit rozvoji kontrstní nefroptie, ůrz je proto klen n preveni, zejmén osttečnou hyrti, oporučováno je vyszení léků 48 hoin pře poáním kontrstní látky, preferovt kontrstní látky s nízkou viskozitou, nízko- ž izoosmolální, zvážit poání nefroprotektiv (etylystein, infuze hyrogenuhličitnu soného). U zhoršené funke levin (kretinin 130 300 μmol/l) klesá mximální oporučené množství joové kontrstní látky po 100 ml (10). Orázek 3. Jeensemesátiletá pientk s ystmi v játreh, spirální postkontrstní CT řih pánve.,,) trnsverzální rekonstruke, ) koronární rekonstruke, prenhymové okno. Mnohočetné hle ohrničené roné ysty v prvém jterním lloku, intrheptální žlučovoy nerozšířeny, roná kesorní slezin u hilu, 20 mm enom levé nleviny, ivertikulóz sigmtu, ojeinělé uzliny v mezenteriu o 10 mm Jenotlivé typy CT vyšetření Dominntním zorzením jsou u CT trumt kvůli ieálnímu zorzení skeletu volné krve, při polytrumteh lze zorzit leku, páteř pánev njenou, všk při velké áve záření (7, 8, 9). CT mozku: stnrní vyšetření mozku je inikováno u évníh mozkovýh přího (CMP) trumt k vyloučení krváení, při poezření n surhnoiální krváení, tromózu splvů (11). Ptří k morfologikým metoám nejostupnějším nejlevnějším. Výhoou je přímé zorzení krváení olišení klifikí o jinýh tkání v krátkém čse. Ishemiká CMP se zorzí pomoí CT o 48 hoin po orzem hypoenzity, v hyperkutním stiu se mohou zorzit smzné kontury zálníh gnglií, příznk inzuly, smzání gyrifike n ložiskem, příznk enzní. ereri mei (12 15). Denzit extrererálníh (suurálníh či epiurálníh) hemtomů n CT kolísá o hyperenzní přes smíšenou izoenzní ž po hypoenzní je orzem egre krevníh kogul. Epiurální hemtom mívá čočkovitý tvr, čsto s přetlkem střeovýh struktur, nejčstěji temporálně, mezi klvou mozkem krytým tvrou plenou, ovykle rteriáního půvou. Suurální hemtom se vyvíjí mezi tvrou plenou rhnoieou, ovykle má velkou plohu, je plášťovitý. Čerstvý hemtom je hyperenzní, v průěhu 2. 3. týne se enzit líží enzitě okolní mozkové tkáně, strý kolikvovný hemtom je hypoenzní, nzýváme jej hyrom, jeho ohrničení zlepší poání kontrstu. Smíšená enzit je způsoen opkovným krváením o utiny hemtomu, koguly neo seimentí krve. Extrererální hemtomy mohou vznikt několik ní ž týnů i po menšíh úrzeh ez poruhy věomí (16, 17). Zniklá neo zúžená istern qurigemin opovíá nitrolení hypertenzi. U surhnoiálního krváení (SAK) se n CT mozku přímo zorzí krev v likvorovýh prostoráh, přípně intrererální hemtom, příčinou ývá neuryzm v místě větvení velkýh kmenů Willisov okruhu neo méně čsto évní mlforme. Loklize krve n CT kráte po vzniku SAK může pomoi loklizovt prvěpooné neurysm říve, než se krev rozptýlí v isternáh. Doplňuje se většinou CT ngiogrfie či klsiká ngiogrfie mozkovýh tepen. CT umožňuje přímou ignostiku tumorů mozku plen, hyroeflu, mozkovýh sesů, yst, trofií, ishemikýh změn, vývojovýh nomálií j. Cíleně můžeme provést vyšetření změřené n sellární olst, vnitřní zvukovoy, ority, ervikokrniální přeho i CT s vysokým rozlišením, t. j. high resolution CT, HRCT. Některé frktury li, zejmén spoiny lení, nemusí ýt ptrné n ntivním rtg, CT je přesnější. CT perfuze mozku (vyšetření s poáním kontrstní látky): je inikováno u mozkové ishemie k eteki čsného sti CMP, ky optimálně o 3 (přípně o 6 hoin) o vzniku y měl ýt zhájen tromolytiká léč při negtivním CT mozku, neo k posouzení poruhy prokrvení mozku, určení oy vzniku příhoy, vývoje penumry; u hronikýh ishemikýh změn mozku v rámi prevene CMP; u mozkovýh náorů k posouzení efektu léčy. Kontrolní CT mozku se prováí 24 hoin po tromolýze (11, 18). Perfuzní CT je limitováno proveením 2 4 řezů, ky je možno minout lokální évní změny. Řezy proíhjí nejčstěji v úrovni zálníh gnglií (18). Rozlišujeme perfuzní prmetry: 1) ojem protékjíí krve (tissue loo volume TBV) ojemovou jenotkou tkáně; 2) průtok krve vyšetřovnou olstí (tissue loo flow TBF) v ném ojemu z minutu; 3) poměr ojemu protékjíí krve průtoku krve tkání (men trnsit time MTT) opovíá oě průtoku kve krve tkání o tepenného přítoku přes plné nsyení ž k žilnímu otoku; 4) ryhlost irkule (time to pek) je án irkulčním čsem. Normální honoty: pro šeou hmotu TBF 100 80 ml/100 mg/min, TBV 4 ml/100 g tkáně, MTT 4 5 s, pro ílou hmotu mozkovou jsou honoty zhru poloviční. CT ngiogrfie (CTA) (kominuje i. v. poání joové kontrstní látky se spirálním CT tenkými řezy, okáže zorzit čistě rteriální fázi postkontrstního enhnementu): ryhlá spolehlivá meto k ientifiki hemoynmiky význmné stenózy neo uzávěru vyšetřovné tepny, může prokázt neuryzm či rteriovenózní ml- Meiín pro prxi 2010; 7(2) www.meiinproprxi.z
Lortoř vyšetření 93 Orázek 4. Dvšeesátiletý pient po strší rozsáhlé mlii v povoí ACM vprvo, ntivní CT mozku., ) trnsverzální, ) koronární ) sgitální rekonstruke. Rozsáhlá hypoenze v prvé temporoprietální olsti zshuje o kortexu ž o putmen, velikosti 95 47 mm (v povoí. suli preentrlis, entrlis i postentrlis, částečně i. gyri ngulris), s trofikými projevy v okolí, s retrkí prvé postrnní komory Orázek 5. Třietiletý pient s výhřezem isku L5/S1. Spirální ntivní CT eerní páteře, entre n segmenty L4/5 L5/S1. ) trnsverzální, ) sgitální rekonstruke. Je ptrné snížení meziortlového prostoru L5/S1 s vkuovou egenerí ploténky její msivní prmeiální hernií vlevo (o šíři 10 mm) s útlkem urálního vku levostrnné kořenové pohvy S1. Ploténk prominuje po ovou i ventrolterálně vlevo, ortle ez vzájemného posunu, ptrné okrjové osteofyty n olní kryí estiče ortle L5 orzálně formi v povoí tepny. Rekonstrukí záklníh řezů vzniká 3D zorzení tepen. Riční zátěž je ze všk znčná (19). CTA je ieálním prostřekem v zorzení hruní i řišní orty včetně větvení ilikýh tepen větví olouku orty, kroti verterálníh tepen, pliníh, koronárníh, renálníh mesenterikýh tepen, tepen Willisov okruhu, končetinovýh tepen. CTA nví přináší význmnou informi o rozshu uložení klifikí v jejih stěnáh (20). CTA pliního řečiště se prováí u pliní emolize, utomtiké vyhonoování emolů umožňuje honotit pliní řečiště n úrovni segmentární ž susegmentární. Diseke orty vzniká nejčstěji při teroskleróze s rteriální hypertenzí, n CTA orty je přímo zorzitelná, typ A postihuje vzestupnou ortu, typ B postihuje sestupnou ortu. Pomoí spirální CTA řih pánve lze etekovt ž 95 % příčin krváení o tráviího trktu, utiny řišní, retroperitone (pornění mezenteri, spontánní krváení při wrfrinizi, ishemii střev, enterokolitiě, rteriokoliké píštěli po.). Dignostiká CTA u kutní ishémie končetin umožní správně zvolit náslený enovskulární neo hirurgiký zákrok. CT páteře: inikí k CT páteře jsou stvy po trumteh skeletu ále olesti v záeh přetrvávjíí po konzervtivní léčě 3 týny, kořenové rážění nejsné etiologie, synrom míšní kuy neo konu pretiké příznky. CT kvlitně zorzí egenertivní změny páteře (postižení plotének, klifike osifike v měkkýh tkáníh či vzeh, sponylolistezu, sponylolýzu, osteofyty, synesmofyty, osteohonrální efekty, Shmorlovy uzly po.) i vývojové vy (kongenitální synostóz, eforme ortlů, rozštěpové vy), jiné kostní změny (osteporóz, kompresivní frktury ortlů, Pgetov nemo, firózní ysplzie, kostní tumory) (21). Z CT snímků lze měřit rozměry páteřního knálu. Termín spinální stenóz používáme u ospělýh v eerní páteři při zúžení po 16 mm v přeozním směru, v krční páteři při zúžení po 12 mm (solutní stenóz po 10 mm), ke hrozí vývoj ervikální myeloptie. CT všk nezorzí míhu ni její oly při poezření n míšní postižení je metoou 1. voly vyšetření mgnetikou rezonní (MR). Pomoí CT vyšetřujeme kvůli áve záření ovykle 2 3 segmenty, le lze jím vyšetřit njenou i elou olst páteře (hruní, eerní), zejmén při poezření n met proes, mnohočetné frktury, při postižení víe segmentů či při trumteh. Zorzení iskoptií pomoí CT je úspěšné si v 90 %, v 10 % je nutné i MR vyšetření (22, 23). CT u pooperčníh páteří s přetrvávjíími klinikými komplikemi (FBSS) lze provést, le MR je oproti CT v olišení hemtomu, reiivy hernie, firózy, rhnoiitiy či ohlení hernie v jiné (neoperovné) etáži úspěšnější. CT páteře prováíme pře verteroplstikou či kyfoplstikou ortlů při kompresivníh frkturáh ortlů při poróze neo osteolytikém postižení (metstázy, myelom). Po CT kontrolou lze prováět kořenové ostřiky (kortikoiy lokálními nestetiky) íleně k místu útlku hernií isku či osávání yst v knálu. Po intrtékálním poání kontrstu lze oplnit CT myelogrfii (24), CT enzitometrii. CT hruníku: při trumtu hruníku, hemoptýze, poezření n feki meistin, pli, pleury, jínu, hruní orty neo sre či perikru, při poezření n pliní emolii. Použitím utomtiké eteke nlýzy mlýh ložisek lze zryhlit zlepšit ignostiku npř. uzlů v pliíh o 8 mm (25). CT vyšetření oře zorzí sre včetně www.meiinproprxi.z 2010; 7(2) Meiín pro prxi
94 Lortoř vyšetření klifikí ve stěně neo v koronárníh tepnáh, zorzí perikriální výpotek, posouí ojem komor, lokální pohylivost srečníh stěn, pomoí pozního postkontrstního enhnementu oře loklizuje ložiskové změny v myokru (rozsh infrktu, zánětu, viilitu myokru), zejmén při použítí uální energie záření (6). Po CT kontrolou lze provést iopsii pli, oěr pleurálního výpotku u expnzí, náorů pli, hilů či meistin, u interstiiálníh pliníh onemonění. Po CT kontrolou se prováějí minimální invzivní postupy, npř. riofrekvenční li (RFA) soliníh mlignit v pliíh, zejmén těh, která jsou lemovná po elém ovou pliním prenhymem. Při poezření n systémové či ifúzní pliní proesy lze provést HRCT pli, které zorzuje tenkou vrstvu tkáně (šíře 1 mm) ve většíh vzálenosteh mezi vrstvmi, roná ložisk všk touto metoou vyšetřit nelze. CT řih: prováí se u kutníh stvů polytrumt k vyloučení krváení, s náslenou možností proveení intervenční léčy, le i u poezření n ptologii v olsti řih, které nevysvětlí vyšetření ultrzvukem. Pře vyšetřením zžívího trktu se nemoným poává perorálně řeěná kontrstní látk neo CT ryová suspenze. Deteki ložiskovýh či ifúzníh změn v prenhymtózníh orgáneh (npř. v játreh) tu umožňuje ynmiké CT vyšetření s opkováním v čse po pliki kontrstní látky. Čsné i pozní snímky potom okumentují typ postkontrstního syení ložisk. Hypervskulrizovné proesy jsou hyperenzní čsně, oshují mxim enhnementu v čsné rteriální fázi ještě pře mximálním enhnementem okolního stromtu. Isovskulrizovná ložisk závisí n portovenózním postkontrstním enhnementu nejsou tey zvýrzněn ěhem rteriální fáze. Hypovskulrizovné proesy jsou hypoenzní ěhem rteriální fáze, ož vyniká n pozí normálně enhnujíího okolního prenhymu. Spirální CT je lterntivou vyšetření ultrzvukem vylučoví urogrfií u nemonýh s levinovou kolikou. Kromě přímého nálezu zorzení konkrementu mohou ýt ptrné nepřímé známky (rozšíření klihopánvičkového systému ureteru, perirenální strning pruhovité zvýšení enzity po.). Riční zátěž je u CT 1,5 3 větší než u vylučoví urogrfie při mnohem vyšší senzitivitě CT. CT je přitom shopno etekovt i lší ptologiké stvy v řiše či pánvi, které koliku vyvolávjí (26). Po CT kontrolou se prováí oěr iopsií, osávání utýh prostor, renáž sesů, instile ntioiotik či jinýh léků o utin. Po CT kontrolou lze provést minimální invzivní postupy, npř. pliki mikrovln, RFA neo kryoterpii zejmén soliníh mlignit v játreh, le i v pnkretu. Stging hemtologikýh mlignit či systémovýh onemonění leze provést o jugul po třísl. CT enterogrfie: vyšetření po vypití 2 litrů osmotiky ktivního 2,5 % roztoku mnitolu, umožňuje vyšetřit ostruki tenkého střev při Crohnově nemoi, u náorů, enteritiě (27). CT pánve: je inikováno u ptologikýh proesů v pánvi, většinou se prováí postkontrstně. Riční zátěž, okumente Běžné CT vyšetření ává vyšší ávky než skigrfie, nejvyšší riční zátěž je u multietektorů. Celková sorovná ávk závisí n množství prouu honotě npětí n rentgene při expozii, n oě jené rote, kolimi počtu rotí etekční soustvy. K ukláání t je nejvýhonější univerzální formát DICOM, který umožňuje zprovávt vyšetření přístroji o různýh výroů ez ztráty informí. Vzhleem ke konzultím n různýh provištíh se něke snímkuje n filmy, které se zálohují po ou 3 let, prktiky již všue se zálohuje n optiké pásky vyšetření lze uložit n CD-ROM, zálohovt v počítči. Litertur 1. Prokop M, Glnski M. (Es.) Spirl n multislie tomogrphy of the oy. Stuttgrt: Georg Thieme Verlg, 2003. 2. Brink JA, Wng G, MFrln EG. Optiml setion sping in single-etetor helil CT. Riology 2000; 214: 575 578. 3. Ksles CJ, Hopper KD, Ariol DN, et l. Reonstrute helil CT sns: improvement in z-xis resolution ompre with overlppe n nonoverlppe onventionl CT sns. AJ 1995; 164: 1281 1284. 4. Moeller TB, Reif E. (Es), Norml finings in CT n MRI. Stuttgrt: Georg Thieme Verlg, 2000: 72 182. 5. Brink JA, Wng G, MFrln EG. Optiml setion sping in single-etetor helil CT. Riology 2000; 214: 575 578. 6. Seienstiker PR, Hofmnn LK. Dul soure CT imging. 2008 Heielerg: Springer, Seienstiker PR, Hofmnn LK (es.): 1 303. 7. Fer J, Novák M, Kreuzerg B. Výpočetní tomogrfie. Houek L (e.). Prh: Glén, 2002. 8. Černoh Z. Neuroriologie. Hre Králové: Nuleus HK 2000; 14 21: 473 573. 9. Zemn RK, Bron RL, Jeffrey Jr. RB, et l. Helil oy CT: evolution of snning protools. AJR 1998; 170: 1427 1438. 10. Mehl M. Metoiký list intrvskulárního poání joovýh kontrstníh látek (JKL). Čes Riol 2007; 61(1): 105 107. 11. Klit Z. Algoritmus ignostiky léčy évníh mozkovýh přího. Neurol pro prxi 2000; 1(1): 28 30. 12. Špniel E, Ehler E. Ishemiké postižení orpus llosum. Ishemi of the orpus llosum. Čes Slov Neurol. Neurohir 1996; 59(92): 335 337. 13. Nosál V, Šňák D, Herzig, et l. Náhl ievn mozgová prího ishemiká súčsné zorzovie možnosti. Čs Neurol Neurohir 2006; 69/102(4): 272 279. 14. Neumnn J, Mikulík R, Válvík D, Školouík D. Stnr pro ignostiku léču poentů po trnzitorní ishemiké te. Čes Slov Neurol Neurohir 2006; 69/102(4): 326 330. 15. Dráek P, Pleček T. Hemorgie v put nl. uti. Hemorrhge in the he of the ute nuleus. Čes Slov Neurol Neurohir 1996; 59(92): 314 317. 16. Němeček S, Němečková J, Cermn J. Ptomorfologie pornění mozku. Neurologie pro prxi 2003; 4(6): 290 295. 17. Málek V. Chroniký suurální hemtom. Neurologie pro prxi 2003; 4(6): 307 311. 18. Tihý T, Mészárosová H, Novotný J. Multislie CT Perfuze mozku. Prktiká Riol 2006; 2(11): 10 15. 19. Fer J. CT ngiogrfie. Houek L (E.), Prh: Glén, 2004: 3 408. 20. Proházk V, Čížek V, Kučer D, et l. Stenózy vnitřní krkvie enovskulární léč. Neurologie pro prxi 2001; 1(2): 193 197. 21. Peterová V, et l. Páteř míh. Houek L (e.), Prh: Glén, 2005: 47 53, 69 97, 113 123. 22. Fer J, Novák M, Bosmn R, Kreuzerg B. Přínos multietektorové výpočetní tomogrfie v zorzení pornění páteře ezpečnostními pásy. Čes Riol 2008; 62(2): 203 209. 23. Seil Z, Oenerger J, Peterová V, Viták T. Algoritmus vyšetření při poezření n iskoptii v olsti eerní páteře. Prkt. Riol 1999; 4(2): 12 13. 24. Ptáček J. Multislie CT. Prkt Riol 2007; 12(2): 6 11. 25. Ruin GD, Leung AN, Roertson VJ, et l. Thori spirl CT: influene of suseon gntry rottion on imge qulity. Riology 1998; 208: 771 776. 26. Jník V, Knopová Z, Kšpárek I, et l. Spirální CT v ignostie ureterolitiázy. Čes Riol 2003; 57(2): 55 63. 27. Bx J, Fer J, Novák P, et l. Úloh CT-enterogrfie v zorzení ostruke tenkého střev. Čes Riol 2008; 62(1): 66 73. MUDr. Věr Peterová, CS. Rioignostiká klinik 1. LF UK VFN Kteřinská 30, 128 08 Prh 2 vpete@seznm.z Meiín pro prxi 2010; 7(2) www.meiinproprxi.z