Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu

Podobné dokumenty
ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ

Popis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů

Kontrola svislosti montované budovy

3. Souřadnicové výpočty

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Vytyčení polohy bodu polární metodou

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

7.1 Definice délky. kilo- km 10 3 hekto- hm mili- mm 10-3 deka- dam 10 1 mikro- μm 10-6 deci- dm nano- nm 10-9 centi- cm 10-2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE

5.1 Definice, zákonné měřící jednotky.

Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu

6.1 Základní pojmy - zákonné měřící jednotky

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů

Sada 2 Geodezie II. 09. Polní a kancelářské práce

TUNELY 2. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Následující stránky jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10 PROFILY TUNELŮ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Klasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích

7. Určování výšek II.

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

ZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ

Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu

Výuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

4. přednáška ze stavební geodézie SG01. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 4 Z GEODÉZIE 1

Vyhodnocení etapových měření posunů mostu ve Štěchovicích za rok 2008 Diplomová práce

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SYLABUS 7. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE

7. Určování výšek II.

VÝPOČET VÝMĚR. Zpracováno v rámci projektu CTU (2005)

4.1 Základní pojmy Zákonné měřicí jednotky.

Souřadnicové výpočty. Geodézie Přednáška

Souřadnicové výpočty, měření

TECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací)

je-li dáno: a) a = 4,6 cm; α = 28 ; b) b = 8,4 cm; β = 64. Při výpočtu nepoužívejte Pythagorovu větu!

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 9 Z GEODÉZIE 1

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1

Rovnice přímky v prostoru

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů

INGE Návod na cvičení. Realizováno za podpory grantu RPMT 2014

6.1 Základní pojmy Zákonné měřicí jednotky.

9.1 Geometrická nivelace ze středu, princip

Úvod do inženýrské geodézie

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 5 Z GEODÉZIE 1

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Úloha č. 2 : Nivelace laserovým rozmítacím přístrojem a optickým nivelačním přístrojem

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Výšky relativní a absolutní

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Astaloš Dušan. frontální, fixační. samostatná práce, skupinová práce

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

Souřadnicové výpočty I.

GEODÉZIE II. Metody určov. Geometrická nivelace ze středu. vzdálenost

Geodézie a pozemková evidence

Určení svislosti. Ing. Zuzana Matochová

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

SYLABUS 2. a 3. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Měření při účelovém mapování a dokumentaci skutečného provedení budov

METRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

Sada 1 Geodezie I. 03. Drobné geodetické pomůcky

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

SYLABUS 4. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE

PLANIMETRIE úvodní pojmy

Podrobné polohové bodové pole (1)

METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

Test k přijímacím zkouškám do Navazujícího magisterského studia oboru Geodézie a kartografie x C)

SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Výpočet výměr)

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Seminář z geoinformatiky

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

SYLABUS 8. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.

CVIČNÝ TEST 49. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Průmyslová střední škola Letohrad

Shodná zobrazení. bodu B ležet na na zobrazené množině b. Proto otočíme kružnici b kolem

16. žákcharakterizujeatřídízákladnírovinnéútvary

Analytická geometrie lineárních útvarů

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU:

Geodézie Přednáška. Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce

Rovnice, soustavy rovnic, funkce, podobnost a funkce úhlů, jehlany a kužely

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Protokol měření. Kontrola a měření závitů

Transkript:

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK Určení prostorových posunů stavebního objektu Zadání : Zjistěte posun bodu P do P, umístěného na horní terase Stavební fakulty. Základna je dána dvěma body A, B (obr. 1), které jsou umístěny na chodníku u Chemicko-technologické fakulty. Obrazec ABP je zhruba rovnoramenný trojúhelník (10, 10, 70 m). Předpokládaná velikost posunů je p 0 mm. Mezní odchylka posunu δ Mp 4.0 mm, δ Mh.0 mm. Na obr. 1 je zobrazena situace A B +Y α β α β A, B body pozorovací P, P - body pozorované H bod kontrolní (výškový) p posun bodu P H γ p γ P P +X Obr. 1 Postup měření : Délky stran d a, d b jsou přibližně 10 m, délka základny z je přibližně 70 m. Bod H je zajišťovací výškový bod.na bodech A, B, a P, P se měří vrcholové vodorovné úhly (vnitřní) a zenitové úhly ve třech skupinách. Stanoviska A, B jsou po celou dobu měření stabilní. Stanoviska P a P jsou stabilní v příslušné etapě. Měří se současně třemi teodolity, jeden je umístěn na střeše, zbývající na chodníku (základna AB obr. 1). Cílové body na teodolitech jsou signalizovány kužely upevněnými na nosičích Theo 010B. Současně se měří úhly α, β, a γ v základní etapě a úhly α 1

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008, β, a γ v i-té etapě. Protože záměra mezi základnou AB a pozorovaným bodem P (P ) je poměrně strmá, zavádí se oprava z nesvislosti točné osy alhidády (oprava z libely). Čtou se oba konce bubliny trubicové libely a vypočte se oprava o l. n f o l. ( li pi ).cot ζ (1) 4n i 1 kde f je citlivost libely pro Theo 010 B je 6 mgon, n je počet skupin, ζ je zenitový úhel v gonech, l,p je čtení levého a pravého konce bubliny. Vybočení konce bubliny vně velkých rysek má znaménko +, dovnitř -. Současně s vodorovnými směry se čtou zenitové úhly, které se měří na hroty kuželů. Proto se musí určit ještě převýšení mezi točnou osou dalekohledu a špičkou kuželu. Zenitové úhly se opravují o zakřivení Země o ζ d. ρ d R 00 kde d je délka v metrech, o ζ je oprava zenitového úhlu v mgon. Na začátku a konci základní a i-té etapy se měří zenitové úhly na kontrolní (výškový) bod H v jedné skupině (v obou polohách dalekohledu). Převýšení mezi točnou osou dalekohledu a špičkou kuželu se určuje současně pro všechny tři soupravy. Teodolity se postaví tak, aby tvořily zhruba rovnostranný trojúhelník a horizonty přístrojů byly zhruba stejně vysoko. Potom se měří vždy mezi dvěma teodolity, které se na sebe vzájemně zacílí (na kolimátor). Změří se délka mezi červenými tečkami na nosnících, které jsou v točné ose dalekohledu. Na tyto body a hroty kuželů se určí zenitové úhly. Z vodorovné vzdálenosti mezi sousedními body točné osy dalekohledu a zenitových úhlů na tyto body se vypočtou x převýšení. Z těchto převýšení (s vyrovnáním výškového pořadu) se vypočtou relativní výšky všech tří bodů. Z těchto bodů se vypočte x relativní výška hrotů kuželů a dále výška vlastních kuželů. Výškový rozdíl mezi body A, B je určen v příznivějších podmínkách a v dvojnásobném počtu. Proto se považuje za relativně bezchybný a výška bodu P (P ) se vyrovná průměrem z hodnot z bodů A a B.

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Vypočtou se trojúhelníkové uzávěry a odchylka se vyrovná na každý úhel. Protínáním vpřed se vypočtou souřadnice bodů P a P. Souřadnicová soustava se volí podle náčrtu situace. Z pravoúhlých souřadnic P a P se vypočtou polární souřadnice posunu tj. směr a velikost, které se porovnají s hodnotou určenou milimetrovým měřítkem přímým měřením na přípravku. Výškový posun, tj. rozdíl výšek horizontu přístroje v základní (P) a i-té etapě (P ) se porovná s výškovým rozdílem zjištěným při zaměření kontrolního (výškového) bodu H v základní a i-té etapě. Rozbory přesnosti : Přesnost měřených veličin : platí Jestliže je vodorovný úhel měřen ve dvou polohách, pak pro THEO 010 B 0,7 mgon. () Jelikož tyto úhly budou v měřeném trojúhelníku vyrovnány, vypočte se směrodatná odchylka vyrovnaného úhlu ν. 0,57mgon 3. (3) Směrodatná odchylka zenitového úhlu ve dvou polohách je 0,7mgon ζ 0,5mgon. (4) Měření posunů je relativní (vztažené k základní etapě), postačí tedy určit délku základny s poměrně malou přesností. Pro délku základny z 70 m, předpokládaný posun p 0 mm a směrodatnou odchylku posunu např. P 0. mm, je směrodatná odchylka měření délky základny z z. P / p 0.7 m. Této přesnosti lze dosáhnout tachymetrickým měřením délek, kde platí d d 0, 5m 300. Avšak pro dosažení shodných výsledků výšek H P, (H P ) ve zvoleném relativním systému ze stanoviska A a B s přesností 0,001 m je nutno délku základny měřit přesněji podle následujícího odvození h z. cotg ζ ; po derivaci rovnice podle dvou proměnných (převod na skutečné chyby) bude ε h ε z. cotg ζ z. ε ζ /(ς. sin ζ) Přejdeme-li na směrodatné odchylky h z. cotg ζ + z. ζ/(ς. sin 4 ζ) Druhý výraz pro z 70000 mm 3

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 ζ 0,5/ 6 0, mgon ζ 97,8 gon (10, gon) dosahuje hodnot 0,048 mm a lze jej zanedbat. Řešením rovnice h z. cotgζ dostáváme, že z 0,0145 m. Rozbor přesnosti před měřením poloha : δ Mp 4,0 Txy 1, 13mm, (5).,5.1,4 u p kde Txy je zadaná směrodatná souřadnicová odchylka, δ Mp - mezní polohová odchylka posunu, u p - koeficient spolehlivosti pro dvourozměrnou chybu P 90%, - dvě etapy měření a pro rovnoramenný trojúhelník platí vzorec ν d. Txy, (6) ρ.sin kde d je délka strany - úhel při základně - směrodatná odchylka vyrovnaného úhlu. v ϖ Pro obecný trojúhelník platí Txy ( d + d ) ρ. A B.sin 1. ( α + β ). Z rovnice (6) a směrodatné souřadnicové odchylky lze vypočítat směrodatnou odchylku vyrovnaného vodorovného úhlu Txy. ρ.sin (7) d ν T Např. pro d 10 m, z 70 m a α (β) 81 gon je v Tϖ 0,33 mgon. Z této hodnoty se vypočte směrodatná odchylka měřeného úhlu v jedné skupině 4

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 3 0,33 0,81 ν T T 0,41mgon.. (8) Počet opakování n je 0,7 n,9 3. (9) 0,41 Vodorovné úhly se měří ve třech skupinách. Rozbor přesnosti před měřením výška. Přesnost základní a i-té etapy je stejná, potom směrodatná odchylka převýšení měřeného v i-té etapě je δ Mh Th 0,71mm,..1,4 (10) u p kde P je kde - vyplývá z rozdílu dvou etap (základní a i-té). Převýšení mezi horizonty přístroje na základně A(B) a určovaným bodem h p d.cotg ζ - k, d je vodorovná vzdálenost ζ - zenitový úhel na hrot kuželu (jedna skupina), k - převýšení mezi hrotem kuželu a točnou osou dalekohledu na cílovém bodě. Směrodatná odchylka převýšení vypočtená ze zenitového úhlu měřeného ve třech skupinách d. 5 ζ 1,.10.0,50 h + k + 0, 0, 64mm 4 3..sin 1,7.6,4.10.0,90. (11) ρ ζ Mezní rozdíl mezi měřením tam a zpět je δ,5..,3mm. (1) M h Mezní výškový uzávěr v trojúhelníku 5 h

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 kde δ 3 MUh,5.,0mm. h (13) 3 znamená tři strany měřené tam a zpět. Rozbor přesnosti při měření : Testují se tři rozdíly mezi dvěma skupinami vodorovného a zenitového úhlu. Vzhledem k tomu, že měření provádí studenti, je vhodné volit koeficient spolehlivosti u p,5, tj. p 99%. Testují se rozdíly mezi skupinami 1-, 1-3 a -3. Mezní rozdíl vodorovného úhlu (rov. 3) je δ M,5..0,57,0mgon. Mezní rozdíl zenitového úhlu (rov. 4) je δ Mζ,5..0,5 1,8 mgon. Rozbor přesnosti po měření : Testují se trojúhelníkové uzávěry : Mezní uzávěr úhlový (rov. 8) δ MUϖ,5. 3.0,4 1,7 mgon. Mezní uzávěr výškový (rov. 11) δ MUh,5. 3.0,64,8mm. Vzhledem ke studentským měřením se volí u p,5 (p 99%). Určení převýšení mezi točnou osou dalekohledu a špičkou kuželu h k. H špička kužele h k ζ H ζ B točná osa d dalekohledu A d š točná osa dalekohledu B Obr. h k d.(cotgζ H - cotgζ B ), (14) kde d je vodorovná vzdálenost, 6

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 ζ, ζ - zenitové úhly ( ζ 100 gon). H B Směrodatná odchylka převýšení bodů B, H (h H ), za předpokladu, že zenitové úhly jsou zhruba 100 gon, bude k d. ζ.. (15) Pro d 6 m, ζ,0 mgon a převýšení h měřené tam a zpět je k 0, mm. (viz rov. 11). Protože hodnota k se určuje ze všech tří kužílků, je vhodné toto měření provádět současně u všech tří kužílků, propojené do uzavřeného výškového trojúhelníku. Tím se dostává kontrola měření 0,. 3 0,35mm. (16) ku Postup měření v praxi. V praxi je tento postup nereálný, neboť body P jsou upevněny na objektu a jsou nepřístupné. Řeší se to tak, že pozorovacích bodů je více (např. A, B, C). Protože jejich poloha může být ovlivněna posunem sledovaného objektu, volí se další systém bodů (ověřovacích např. 1,). P A 7

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 C B 1 Obr. 3 Nezávislá kontrola určení posunů. Polohová : Bod P a P jsou trvale stabilizované a jejich vzájemná poloha je známa. Výšková : Z bodu P (P ) se zaměří výškově bod H v obou etapách. Výškový rozdíl je potom výškový posun. Seznam přístrojů a pomůcek : Pozn.: Je uveden seznam pro zaměření úlohy jednou četou. Potřebný min. počet studentů v jedné četě je x 3 6. teodolit ZEISS Theo 010 B ( s mostem přes vidlici) 3 ks stativ ZEISS skládací 3 ks cílový kužel k zašroubování do mostu 3 ks tachymetrická lať (stačí díl m dlouhý) 1 ks deštník (základna je ve stínu) 1 ks pásmo ocelové 1 ks přípravek pro simulaci posunů 1 ks zápisník pro měření vodorovných úhlů ve 3 skupinách 3 ks 8

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 podložka pod zápisník psací potřeby kalkulačka 9

Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK - dodatek Rozbory přesnosti : Přesnost měřených veličin : platí Jestliže je vodorovný úhel měřen ve dvou polohách, pak pro THEO 010 B 0,7 mgon. () Jelikož tyto úhly budou v měřeném trojúhelníku vyrovnány, vypočte se směrodatná odchylka vyrovnaného úhlu ν. 0,57mgon 3. (3) Směrodatná odchylka zenitového úhlu ve dvou polohách je 0,7mgon ζ 0,5mgon. (4) Měření posunů je relativní (vztažené k základní etapě), postačí tedy určit délku základny s poměrně malou přesností. Pro délku základny z 70 m, předpokládaný posun p 0 mm a směrodatnou odchylku posunu např. P 0. mm, je směrodatná odchylka měření délky základny z z. P / p 0.7 m. Této přesnosti lze dosáhnout tachymetrickým měřením délek, kde platí d d 0, 5m 300. Avšak pro dosažení shodných výsledků výšek H P, (H P ) ve zvoleném relativním systému ze stanoviska A a B s přesností 0,001 m je nutno délku základny měřit přesněji podle následujícího odvození h z. cotg ζ ; po derivaci rovnice podle dvou proměnných (převod na skutečné chyby) bude ε h ε z. cotg ζ z. ε ζ /(ς. sin ζ) Přejdeme-li na směrodatné odchylky h z. cotg ζ + z. ζ/(ς. sin 4 ζ) Druhý výraz pro z 70000 mm ζ 0,5/ 6 0, mgon ζ 97,8 gon (10, gon) dosahuje hodnot 0,048 mm a lze jej zanedbat. Řešením rovnice h z. cotgζ dostáváme, že z 0,0145 m.