2.3.1 Rovnice v součinovém tvaru

Podobné dokumenty
( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Kvadratické nerovnice Předpoklady: Př. 1: Úvaha: Pedagogická poznámka:

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306

( ) ( ) ( ) ( ) Logaritmické rovnice III. Předpoklady: Př. 1: Vyřeš rovnici. Podmínky: Vnitřky logaritmů: x > 0.

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

2.9.4 Exponenciální rovnice I

Rovnice s neznámou pod odmocninou I

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

2.3.5 Ekvivalentní úpravy

( ) ( ) Lineární nerovnice II. Předpoklady: Jak je to s problémem z minulé hodiny? Získali jsme dvě řešení nerovnice x < 3 :

Matematika Kvadratická rovnice. Kvadratická rovnice je matematický zápis, který můžeme (za pomoci ekvivalentních úprav) upravit na tvar

M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA

M - Příprava na pololetní písemku č. 1

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

Nerovnice a nerovnice v součinovém nebo v podílovém tvaru

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

V exponenciální rovnici se proměnná vyskytuje v exponentu. Obecně bychom mohli exponenciální rovnici zapsat takto:

Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

6.1.2 Operace s komplexními čísly

Lineární funkce IV

( x ) 2 ( B) ( ) ( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin pomocí vzorců. Předpoklady: ) ( )( ) a) ( ) ( ) ( ) b) ( ) ( ) ( ) Př.

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

( ) Kvadratický trojčlen. Předpoklady: 2501, 2502, 2507, Kvadratický trojčlen je každý trojčlen, který je možné zapsat ve tvaru

5. Na množině R řeš rovnici: 5 x 2 2 x Urči všechna reálná čísla n vyhovující nerovnostem: 3 5

4.3.2 Goniometrické rovnice II

Jednoduchá exponenciální rovnice

( ) ( ) ( ) ( ) Základní goniometrické vzorce III. Předpoklady: 4301, 4305

( ) Absolutní hodnota. π = π. Předpoklady: základní početní operace. 0 = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

2.3.7 Lineární rovnice s více neznámými I

( )( )( ) ( ) ( ) ( )( )( ) ( ) ( )( )( ) ( ) ( )( )( ) ( )( )( ) ( ) ( ) Počet řešení rovnice. Předpoklady:

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Logaritmická rovnice

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,

Exponenciální rovnice. Metoda převedení na stejný základ. Cvičení 1. Příklad 1.

Soustavy rovnic pro učební obor Kadeřník

Soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých I

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

Slovní úlohy I

Nerovnice v součinovém tvaru, kvadratické nerovnice

7.5.3 Hledání kružnic II

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin I (vytýkání) Předpoklady:

7.1.3 Vzdálenost bodů

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

Vzorce pro poloviční úhel

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Soustavy lineárních a kvadratických rovnic o dvou neznámých

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

( ) Obecná rovnice elipsy. Předpoklady: Př. 1: Najdi střed, vrcholy a ohniska elipsy dané rovnicí ( x ) ( y )

6. Lineární (ne)rovnice s odmocninou

16. Goniometrické rovnice

( ) ( ) Lineární rovnice s parametrem II. Předpoklady: 2801

2. Řešení algebraické

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Nerovnice. Vypracovala: Ing. Stanislava Kaděrková

4.3.3 Goniometrické nerovnice

Goniometrické rovnice

M - Kvadratické rovnice

koncentraci jsme získali roztok o koncentraci 18 %. Urči koncentraci neznámého roztoku.

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Logaritmické rovnice I

4.3.2 Goniometrické nerovnice

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

Použití substituce při řešení soustav rovnic

Soustava 2 lineárních rovnic o 2 neznámých 3 metody: Metoda sčítací

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Počítání rovnic za pomoci ekvivalentních úprav. Pravidla zacházení s rovnicemi

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

Parametrická rovnice přímky v rovině

4.3.3 Goniometrické nerovnice I

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

M - Příprava na 2. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK

Opravná zkouška 2SD (celý rok)

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Lineární rovnice pro učební obory

Variace. Lineární rovnice

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Parabola a přímka

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

Použití substituce pro řešení nerovnic II

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

2.3.8 Lineární rovnice s více neznámými II

( ) Násobení a dělení komplexních čísel v goniometrickém tvaru. π π. Předpoklady: 6203


7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

Soustavy více rovnic o více neznámých II

Transkript:

.. Rovnice v součinovém tvaru Předpoklady: 70, 0 Pedagogická poznámka: Hodina obsahuje poměrně dost příkladů (0). I když je někteří stihli vypočítat, mám trochu obavu, zda postup nebyl příliš rychlý. Pokud by se mělo něco vynechávat, doporučoval bych část příkladu 5, kde jde v podstatě pouze o opakování rozkladů na součin. Řešíme rovnici:( )( ) +. Obě strany rovnice jsou čísla: Pravá strana = nula. Levá strana = součin čísel (závorka znamená číslo), který má vyjít 0 (aby platila rovnice). možnosti: Ani jedno z čísel v součinu na levé straně není 0 součin také není 0 rovnice nevyjde. Alespoň jedno číslo v součinu je 0 součin je 0, bez ohledu na ostatní čísla rovnice vyjde. Zjistíme, pro která se jednotlivé závorky rovnají 0, a máme kořeny rovnice. Př. : Vyřeš rovnici ( )( ) +. První závorka se rovná nule: + = Druhá závorka se rovná nule: = = K =, Mohli bychom stejným způsobem řešit rovnici ( )( ) + =? Záleží na tom, jak můžeme získat jako součin dvou čísel: nekonečně mnoho způsobů (například =, =, =, ) nemůžeme o žádné ze závorek prohlásit, že se určitě rovná nějakému číslu takto rovnici bez nuly na pravé straně nespočítáme. Řešením rovnice v součinovém tvaru (s nulou na jedné straně), jsou všechna čísla, pro která se libovolná ze závorek v součinu rovná nule. Pravidlo je možné použít pouze tehdy, když je jedna strana rovnice rovna nule. Pedagogická poznámka: Připomínám studentům, že tento typ rovnic budou během svého studia potřebovat v různých situacích velmi často ve všech ročnících. Například

při počítání průběhu funkce na konci čtvrťáku patří řešení rovnic převoditelných na součinový tvar mezi největší problémy. Př. : Vyřeš rovnice: a) ( )( )( π ) + + b) ( + )( + )( π ) c) ( + + π + π ) d) ( )( π )( ) + + a) ( + )( )( + π ) ( + ) ( ) = K = ;; π { } = b) ( )( )( π ) + + π K = ; ;0; ( ) + = c) ( + )( + )( π + π ) = ( + ) ( ) = 0 K = ; ; π + = = d) ( )( π + )( + ) ( ) ( π ) ( ) = + = = + + K = ; + π = + π ( + π ) = π ( ) + = ( π π ) ( π ) π = + π = π π = = π π ( ) + - nejde nikdy Pedagogická poznámka: Problémy mají někteří s body: b) Kde zapomínají na 0 ( stojící před závorkami neberou v úvahu). d) Kde přidávají řešení kvůli závorce +, která se nule nikdy nerovná.

Př. : Najdi chybu v následujícím postupu: = / = Chyba: Není pravda, že platí = / = = K = { ;} =. Platí =. Správný postup: Př. : Vyřeš rovnici bez použití odmocňování. Použijeme součinový tvar musíme z výrazu rozklady na součin). + K = { ;} vyrobit součin (proto jsme se učili Př. 5: Vyřeš rovnice převedením na součinový tvar: a) 9 b) c) 0 9 e) = d) + a) 9 + K = { ;} c) + ( )( )( ) K = { ; } + + e) + + ( ) ( ) ( )( ) ( )( )( ) K = { ;; } + b) + K = { ;} d) ( )( ) 9 ( )( )( )( ) + + K = ; ; ;

Př. 6: Vyřeš rovnici: =. Rovnice není v součinovém stavu nejde použít dnešní postup předěláme si ji tak, aby napravo vznikla nula:. + K = {,} Pedagogická poznámka: Pře řešení příkladu se objevují dvě chyby vedoucí ke stejnému =, který porušuje podmínku nulové špatnému řešení. Kromě rozkladu ( ) pravé strany, někteří studenti převedou čtyřku doleva, kde už mají rozloženou. Vpravo je sice nula, ale součinový tvar původní levou stranu ( ) nejde použít, protože na levé straně není součin. Myslím, že zde je dobré místo připomenout studentům, jaké výhody má, když si s pravidlem pamatují i jeho odůvodnění. Pokud totiž chápou, kde se vzala možnost využívat součinový tvar, ani jednu z předchozích chyb nemohou udělat. Př. 7: Vyřeš rovnici: ( ) = 6. Rovnice není v součinovém stavu (vpravo není nula, součin vlevo nestačí) nejde použít dnešní postup předěláme si ji, aby vznikla nula vpravo a roznásobíme závorku: 6. +. Teď má smysl dělat součin: K = {,} Př. 8: Najdi chybu v následujícím postupu: = + + = + / : + = = Špatný krok: ( )( ) / : ( ) + = + +. Dělíme výrazem s neznámou a neděláme podmínku pokud by platilo + dělili bychom nulou a ztratili kořen. Správné řešení: = + + = + / : + = = Kontrolujeme zakázané = dosazením do tvaru před dělením: ( ) ( ) = + 0 Pro = rovnice vychází = je také kořenem. K = ; { }

Pokud se zdá, že můžeme rovnici výrazem vydělit, můžeme rovnici převést na součinový tvar. Př. 9: Řeš rovnici = + převedením na součinový tvar. = + + + ( + ) ( ) ( + )( ) K = { ;} Př. 0: Řeš rovnice převedením na součinový tvar: y y + = y + y + b) a) ( ) c) 9 = d) = = 5 + a) y ( y + ) = ( y + )( y + ) y ( y + ) ( y + )( y + ) = ( y + ) y ( y + ) ( y + )( y ) K = { ;} 0 c) 9 = + ( )( ) ( ) ( ) ( + ) + ( )( + ) K = { ;} + + b) = + ( ) ( + ) ( )( + ) K = { ;} d) = 5 + 0 = + 5 0 = + 5 ( ) 5 K = ;0 Poznámka: Předchozí příklady je samozřejmě možné (zřejmě asi i výhodněji) řešit takto: = 0 K = ; ( )( + ) = { } Př. : Petáková: strana /cvičení a) b) Shrnutí: Pokud má rovnice na jedné straně nulu a na druhé je možné vytvořit součin, vypočteme jednotlivé kořeny snadno z jednotlivých členů součinu. 5