VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finanční analýza začínajícího podniku bakalářská práce Autor: Kateřina Jadrná Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2014
Anotace Obsahem bakalářské práce je provedení finanční analýzy začínající společnosti Dopravní značení MŠ, s. r. o., pomocí analýz absolutních a poměrových ukazatelů a vybraných metod komplexní finanční analýzy. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se zaměřím na vysvětlení jednotlivých metod finanční analýzy. V praktické části pak posoudím finanční zdraví společnosti pomocí výpočtů jednotlivých metod, grafů, a tabulek. V závěru celé práce provedu celkové zhodnocení firmy. Klíčová slova finanční analýza, analýza absolutních ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, komplexní finanční analýza Annotation The content of this bachelor theses is elaboration of financial analysis of the beginning company Dopravní značení MŠ, s. r. o. using the methods of analysis of absolute and ratio indicators and selected methods of comprehensive financial analysis. The work is divided on the two parts, theoretical and practical part. In the theoretical part of this theses I will focus on explanation of particular methods of financial analysis. In the practical part I will consider the financial health of the company using the various methods of calculation, graphs and tables. In the end of this thesis I will make an overall assessment of the company. Key terms financial analysis, analysis of absolute indicators, ratio analysis, complex methods of financial analysis
Poděkování Touto cestou bych především chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi, za cenné rady a připomínky, zejména však za ochotu a profesionální vedení. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, příteli, všem blízkým a přátelům za jejich podporu a trpělivost. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat jednateli společnosti Dopravní značení MŠ, s. r. o. Milanu Šerému a jeho asistentce a účetní v jedné osobě Markétě Padrnosové, za otevřený přístup při poskytování veškerých materiálů a informací. Bez těchto osob by tato bakalářská práce nemohla vzniknout, děkuji.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. dubna 2014... Podpis
Obsah Úvod... 10 Teoretická část... 11 1 Finanční analýza... 11 1.1 Externí a interní finanční analýza... 12 1.2 Uživatelé finanční analýzy... 12 1.2.1 Vnitřní prostředí... 12 1.2.2 Vnější prostředí... 13 1.3 Zdroje informací... 13 1.3.1 Rozvaha... 14 1.3.2 Výkaz zisků a ztrát... 15 1.3.3 Výkaz cash-flow... 16 2 Metody finanční analýzy... 17 2.1 Elementární metody... 18 2.2 Vyšší metody... 18 3 Analýza absolutních ukazatelů... 19 3.1 Horizontální analýza (analýza trendů)... 19 3.2 Vertikální analýza (procentní rozbor)... 20 4 Analýza rozdílových ukazatelů... 20 4.1 Analýza fondů peněžních prostředků... 20 4.1.1 Čistý pracovní kapitál... 21 4.1.2 Čisté pohotové prostředky... 21 4.1.3 Čistý peněžně pohledávkový fond... 22 5 Analýza poměrových ukazatelů... 22 5.1 Analýza ukazatelů likvidity... 23 5.1.1 Ukazatel běžné likvidity... 23 5.1.2 Ukazatel pohotové likvidity... 24 5.1.3 Ukazatel peněžní likvidity... 25 5.2 Analýza ukazatelů rentability... 25 5.2.1 Pojetí ukazatelů rentability v ČR... 26 5.2.2 Pojetí ukazatelů rentability ve světě... 27 5.2.3 Jednotlivé ukazatelé rentability... 27 5.3 Analýza ukazatelů aktivity a efektivity... 28
5.3.1 Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv... 29 5.3.2 Ukazatel obratu zásob (inventory turnover)... 29 5.3.3 Ukazatel doby obratu zásob... 29 5.3.4 Obrat pohledávek (accounts receivable turnover)... 30 5.3.5 Doba obratu pohledávek... 30 5.4 Analýza ukazatelů finanční stability... 30 5.4.1 Průměrné náklady na kapitál... 31 5.4.2 Poměrové ukazatele finanční stability... 32 5.5 Analýza ukazatelů kapitálového trhu... 34 5.6 Analýza cash-flow... 35 5.6.1 Ukazatel cash-flow solventnosti (likvidity)... 36 5.6.2 Ukazatel cash-flow rentability celkového kapitálu... 36 5.6.3 Ukazatel stupně samofinancování investic z cash-flow... 36 6 Analýza soustav ukazatelů... 37 6.1 Du Pont rozklad... 37 7 Komplexní ukazatelé finanční analýzy... 40 7.1 Bankrotní modely... 40 7.1.1 Altmanovo Z-skóre... 40 7.1.2 Index důvěryhodnosti IN95... 41 7.1.3 Tafflerův model... 42 7.2 Bonitní modely... 42 7.2.1 Tamariho model... 42 7.2.2 Kralickův Quicktest... 43 7.2.3 Argentiho model... 43 7.2.4 Ratingové modely... 43 Praktická část... 44 8 Představení firmy... 44 8.1 Obecné informace... 44 8.2 Historie společnosti... 45 9 Hodnocení finančního zdraví podniku... 46 9.1 Horizontální analýza... 46 9.1.1 Horizontální analýza aktiv... 46 9.1.2 Horizontální analýza pasiv... 48
9.1.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 50 9.2 Vertikální analýza... 52 9.2.1 Vertikální analýza aktiv... 52 9.2.2 Vertikální analýza pasiv... 53 9.2.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát... 55 9.3 Rozdílové ukazatele... 57 9.3.1 Čistý pracovní kapitál... 57 9.3.2 Čistý peněžní majetek... 57 9.3.3 Čisté pohotové prostředky... 58 9.4 Poměrové ukazatele... 59 9.4.1 Analýza ukazatelů likvidity... 59 9.4.2 Analýza ukazatelů rentability... 61 9.5 Analýza ukazatelů aktivity... 63 9.5.1 Obrat celkových aktiv... 63 9.5.2 Obrat pohledávek... 64 9.5.3 Dobra obratu pohledávek... 64 9.5.4 Obrat zásob... 64 9.5.5 Dobra obratu zásob... 64 9.6 Analýza ukazatelů finanční stability... 65 9.6.1 Celková zadluženost... 66 9.6.2 Dlouhodobá zadluženost... 66 9.6.3 Krátkodobá zadluženost... 66 9.6.4 Míra samofinancování... 66 9.6.5 Úrokové krytí... 67 9.7 Analýza soustav ukazatelů... 68 9.7.1 Du Pont pyramidový rozklad ukazatelů... 68 9.8 Komplexní ukazatelé finanční analýzy... 69 9.8.1 Altmanovo Z-skóre... 69 9.8.2 Index důvěryhodnosti IN95... 70 Závěr... 72 Použitá literatura... 74 Použité internetové zdroje... 74
Seznam obrázků... 75 Seznam tabulek... 75 Seznam grafů... 76 Seznam příloh... 76
Úvod Celá bakalářská práce je věnována velmi důležitému a stále aktuálnímu tématu finanční analýze. Každá společnost by se měla zajímat o své finanční zdraví, protože výsledky finanční analýzy mohou pomoci vlastníkům, a také manažerům firmy při budoucím rozhodování o dané společnosti. Pokud by totiž firma dlouhodobě vykazovala neúspěchy, které by později mohly vést až k samotnému bankrotu firmy, můžeme finanční analýzu z tohoto hlediska považovat za jakési varování. V opačném případě pak finanční analýza může pomoci k dosažení ještě lepších výsledků, které bezesporu vedou k vyšším ziskům. A není právě zisk jedním z hlavních cílů každé firmy? Pokud tedy o finanční analýze budeme uvažovat tímto způsobem, zjistíme, že se řadí mezi nepostradatelné metody, důležité v celém světě pro veškeré společnosti. Cílem mé bakalářské práce je vyhotovení finanční analýzy začínajícího podniku Dopravní značení MŠ, s. r. o. Hodnocení finančního zdraví podniku provedu pomocí horizontální a vertikální analýzy, rozdílových ukazatelů, analýzy ukazatelů likvidity, rentability, aktivity a finanční stability. Dále provedu Du Pont diagram, Altmanovo Z-skóre a index důvěryhodnosti IN95. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části se snažím přiblížit podstatu finanční analýzy a jejích metod. Na začátku rozdělím analýzu na externí a interní. Zjistím, kdo všechno jsou uživatelé analýzy a jakých zdrojů informací je potřeba ke zpracování. Na konci teoretické části dojdu k vysvětlení veškerých elementárních metod, to jsou: analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Také vysvětlím metody komplexních ukazatelů finanční analýzy, sem se řadí bankrotní a bonitní modely. V druhé praktické části pak budu aplikovat jednotlivé metody na konkrétní firmu. Zvolila jsem firmu Dopravní značení MŠ, s. r. o., protože se jedná o podnik rodinného známého, a také proto, že momentálně u jmenované firmy vykonávám školní praxi, tudíž ji částečně znám i osobně. Obsahem praktické části tedy bude i představení společnosti, následné vypočítání finanční analýzy pomocí výše zmíněných ukazatelů a provedení zhodnocení jejího finančního zdraví.
Teoretická část 1 Finanční analýza Kořeny finanční analýzy sahají do doby, kdy vznikly samotné peníze, neboť bylo třeba zjistit, jak s penězi hospodařit. Avšak kolébkou moderního chápání finanční analýzy jsou Spojené státy na konci 19. století, odkud pochází i samotný název finanční analýza. Od tohoto data se metody analýz neustále zdokonalovaly, až do podoby, pod jakou je známe dnes, ale můžeme říci, že jejich princip a důvod vzniku zůstal téměř stejný. V česky mluvících zemí, se problematikou finanční analýzy jako první zabýval Josef Pazourek, který v roce 1906 vydal knihu Bilance akciových společností. A pouze pro zajímavost, jak je již výše uvedeno, termín z USA finanční analýza začala česká literatura užívat až po roce 1989, původně používala termín přejatý z němčiny bilanční analýza. Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota. [1] Cílem této analýzy je identifikovat problémy silných a slabých stránek podniku. Informace, ke kterým dojdeme pomocí těchto rozborů, nám umožňují zjistit celkovou finanční situaci o dané společnosti. Jak ale tyto informace získat nám vysvětluje následující postup: a) nejprve se musí zobrazit předešlý vývoj finanční situace a finančního hospodaření podniku, b) pokud došlo ke zlepšení nebo zhoršení, je zapotřebí určit příčinu této změny c) a následně zvolit nejvhodnější směr, jakým se bude další vývoj činnosti ubírat. (Mrkvička, 1997) 11
1.1 Externí a interní finanční analýza Finanční analýzu podniku můžeme rozdělit do dvou oblastí: na externí finanční analýzu a interní finanční analýzu. Je velice důležité umět rozlišit tyto dva pojmy, neboť je to nezbytné pro pochopení cílů, kterých chceme pomocí analýz dosáhnout. Externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací. Interní finanční analýza, která je vlastně synonymem pro rozbor hospodaření podniku, při tomto druhu analýzy jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku, tj. kromě informací z finančního účetnictví i údaje z účetnictví manažerského nebo vnitropodnikového (nákladového), z podnikových kalkulací, plánu, statistiky, apod. [2] 1.2 Uživatelé finanční analýzy Mezi hlavní uživatele finanční analýzy se neřadí pouze zájemci z vnitřního prostředí firmy, tím je myšlen samozřejmě management podniku a vlastníci podniku, jak by se dalo očekávat, ale také zájemci z prostředí vnějšího, jako jsou např. věřitelé, zejména banky a dodavatelé, ale i další subjekty, kteří s daným podnikem přicházejí do kontaktu. 1.2.1 Vnitřní prostředí Vlastníci Vlastníkům jde především o zhodnocení vloženého vlastního kapitálu, tedy o zisk. Můžeme je rozdělit do dvou skupin podle toho, zda mají přístup ke všem informacím, jedná se o fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným, či zda mají přístup pouze k části informací, to jsou akcionáři a členové družstva. Na základě možnosti zjistitelnosti informací se rozhodují, zda investovat do podniku, či nikoliv. (Jiříček, 2008) Management Vzhledem k tomu, že manažeři jsou zodpovědní za vedení celého podniku a za dosažení předem stanovených cílů, ať už se jedná o krátkodobé, či dlouhodobé cíle, je logické, že ke své práci potřebují mnohem více informací, než ostatní uživatelé. 12
Zaměstnanci Pro zaměstnance je přístup k informacím omezený na základě toho, na jaké pracovní pozici se právě nacházejí, ale zároveň vědění o těchto skutečnostech je pro ně důležité, protože každý si chce zabezpečit stálé zaměstnání a plat. 1.2.2 Vnější prostředí Věřitelé Mluvíme zde o dodavatelích, bankách a státu, kteří posuzují, zda je daný podnik schopen dostát svým závazkům a včas splácet, ale řadí se sem i leasingové společnosti a investiční a penzijní fondy. Odběratelé Stejně tak jako věřitelé, i odběratelé potřebují znát, zda podnik plní své závazky, neboť se potřebují ujistit, jestli se jedná o stabilní a spolehlivý zdroj zásobování. Konkurenti Konkurence potřebuje znát slabé a silné stránky jiného podniku proto, aby je později mohla využít pro své vlastní potřeby. Silné stránky pro napodobování a zajištění si úspěchu, slabé stránky naopak pro zneužití a ovládnutí trhu. Jako další uživatele informací týkající se firmy, ať už pocházejí z vnitřního nebo vnějšího prostředí uvádím např. veřejné fondy, evropské fondy, burzu cenných papírů, ostatní instituce finančního trhu, vládu, státní orgány a mnoho dalších. (Jiříček, 2008) 1.3 Zdroje informací Za nejhlavnější zdroj informací finanční analýzy se považuje účetnictví. Účetní výkazy totiž znázorňují pohyb financí ve všech podobách a všech fázích činnosti podniku. Podmínkou je však, aby vyjadřovaly skutečnou finanční situaci podniku, nesmí být zkreslené. (Mrkvička, 1997) 13
1.3.1 Rozvaha Úkolem rozvahy je poskytnout informace o skutečném finančním stavu podniku, tj. jaký majetek daná firma vlastní, a z jakých zdrojů tento majetek byl financován, např. z vlastního kapitálu, z cizích zdrojů. (Jiříček, 2008) Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat aktiva podniku v peněžním vyjádření a poskytnout základ pro zhodnocení finanční situace podniku. [3] Rozvahu lze rozdělit podle časového okamžiku, ke kterému je sestavována: Zahajovací rozvaha sestavuje se při založení podniku Počáteční rozvaha sestavuje se k počátečnímu účetnímu období, kterým může být kalendářní rok nebo hospodářský rok Konečná rozvaha sestavuje se na konci každého účetního období, při ukončení činnosti podniku, při mimořádných okolnostech (rozdělení, sloučení, změna právní formy apod.). (Kovanicová, 2012) Rozvaha je statickým pohledem na stav a strukturu podnikových aktiv a pasiv. [3] V rozvaze vždy musí platit: AKTIVA celkem = PASIVA celkem (Jiříček, 2008) Obrázek 1: Rozvaha (zdroj: http://diesxdiemxdocet.wordpress.com) 14
Aktiva Zobrazují majetek podniku a člení se podle stupně likvidity (od nejméně likvidních): Stálá aktiva majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Oběžná aktiva majetek s dobou obratu kratší než 1 rok. Ostatní aktiva jedná se o náklady a příjmy příštích období. Pasiva Vyjadřují zdroje financování, ze kterých byl majetek podniku pořízen a člení se podle původu zdroje: Vlastní kapitál jde o zdroje, které do podniku vložili majitelé podniku a o zdroje vzniklé samostatnou činností podniku. Cizí zdroje cizí kapitál (dluhy). Ostatní pasiva výdaje a výnosy příštích období. (Jiříček, 2008) 1.3.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát má za úkol informovat o výsledku hospodaření za určité období. Výsledek hospodaření se vypočítává jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Ve výkazu zisků a ztrát jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledky hospodaření. [3] Výsledkem hospodaření se rozumí zisk (výnosy > náklady), nebo ztráta (výnosy < náklady). Můžeme jej rozdělit podle druhů hospodářských činností: Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření (Jiříček, 2008) 15
Obrázek 2: Výkaz zisků a ztrát (zdroj: http://www.danarionline.cz) 1.3.3 Výkaz cash-flow Výkaz cash-flow, též nazývaný výkaz peněžních toků. Jedná se o přehled tokových veličin, kde jsou sledovány přírůstky, které firma skutečně přijala a úbytky, které firma naopak skutečně vydala. Veškeré tyto přítoky a odtoky jsou sledovány za určité období. Informuje uživatele jednak o způsobu, jakým společnost peněžní prostředky vyprodukovala, jednak o způsobu jejich použití. [4] Struktura peněžních toků: Peněžní toky z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti Cash-flow lze sestavit dvěma způsoby, přímou a nepřímou metodou. Přímá metoda V praxi se tato metoda příliš nevyužívá. Při výpočtu se vychází z pohybu peněžních prostředků vykázaných na účtech firmy a v pokladně. 16
Nepřímá metoda Tato metoda není náročná na vstupní informace. Pro její výpočet potřebujeme rozvahu a výkaz zisků a ztrát. Vypočítá se tak, že je upraven výsledek hospodaření v toky peněžních prostředků. 2 Metody finanční analýzy Obrázek 3: Výkaz cash-flow (zdroj: http://www.du.cz) Metody finanční analýzy můžeme rozdělit na elementární (základní) metody a vyšší (komplexní) metody. (Jiříček, 2008) 17
2.1 Elementární metody Jedná se o nejčastěji používanou metodu v praxi, při výpočtů hodnot si lze vystačit pouze se základními aritmetickými operacemi. Analýza absolutních ukazatelů Analýza trendů (horizontální analýza) Procentní rozbor (vertikální analýza) Analýza rozdílových ukazatelů Analýza fondů finančních prostředků Analýza poměrových ukazatelů Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů aktivity a efektivity Analýza ukazatelů finanční stability (zadluženosti, finanční struktury) Analýza ukazatelů kapitálového trhu Analýza na bázi cash-flow Analýza soustav ukazatelů Du Pont rozklad Pyramidové rozklady (Jiříček, 2008) 2.2 Vyšší metody Abychom mohli tuto metodu používat a správně vyhodnocovat, je potřeba znát obecnou a matematickou statistiku a dobře chápat jednotlivé ekonomické veličiny. Bankrotní modely Bonitní modely (Jiříček, 2008) 18
3 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální analýzu (analýza trendů) a vertikální analýzu (procentní rozbor). Abychom mohli provést tyto analýzy, musíme samozřejmě mít k dispozici účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát). 3.1 Horizontální analýza (analýza trendů) Tato analýza zkoumá a porovnává změny jednotlivých položek účetních výkazů za určité období v nějaké časové posloupnosti. Protože se porovnání položek účetních výkazů provádí horizontálně, je tato analýza označována i jako analýza tvořená po řádcích. K porovnání údajů se používá absolutních rozdílů i procentních změn vzhledem k porovnávanému roku. Horizontální analýza umožňuje podnikům odhadnout předpokládaný vývoj do budoucnosti, avšak za podmínek, že se podnik bude chovat v budoucnu stejně, jako doposud. Při predikci je též zapotřebí brát ohled na ekonomické změny (inflace, změny cen, vývoj měnového kurzu, atd.). Abychom u této metody analýzy dosáhli dostatečné vypovídací schopnosti, je potřeba: Mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů (v každém případě minimálně dvě období, lépe více než dvě období). Zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě u konkrétního analyzovaného podniku. Pokud možno vyloučit z údajů všechny náhodné vlivy, které na vývoj určité položky nějakým způsobem působily (rozsáhlé opravy vlivem přírodních katastrof, apod.) Při odhadech budoucího vývoje je třeba do analýzy zahrnout objektivně předpokládané změny (procento inflace, změny regulovaných cen nebo jejich deregulaci, vývoj měnového kurzu apod.); zde však existuje značené riziko chybného odhadu. [2] Vyjádření analýzy trendů: Absolutní změna = ukazatel t ukazetel t-1 ukazatel t... ukazatel ve sledovaném roce ukazatel t-1... ukazatel v porovnávaném roce (Mrkvička, 1997) 19
Procentní změna = í ě (Mrkvička, 1997) Pro lepší přehled je možno uvádět i řetězové nebo bazické indexy: Řetězový index srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období. Bazický index porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je vzato za základní srovnání. [2] 3.2 Vertikální analýza (procentní rozbor) Vertikální analýza nebo také strukturální analýza je metoda, která má za úkol vyjádřit procentní podíl jednotlivých položek. Počítá se tak, že se zvolí jediná základna, např. u rozvahy by touto základnou mohla být výše aktiv/pasiv celkem, u výkazu zisků a ztrát pak výnosy/náklady celkem, a z této základny, která tvoří 100 %, se vypočítá, jakým procentem se na této základně podílí jednotlivé položky z rozvahy nebo z výkazu zisků a ztrát. (Mrkvička, 1997) U této metody se postupuje v jednotlivých letech od shora dolů (ve sloupcích), nikoliv jako u předchozí metody. (Sedláček, 2011) 4 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele se označují jako fondy finančních prostředků. Avšak o pojmu fond se ve finanční analýze mluví jako o rozdílu mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv, nikoliv jako o zdroji financování aktiv. (např. kapitálové fondy, rezervní fondy). V literatuře se samozřejmě dále můžeme setkat s pojmem čisté fondy (net funds), tím jsou myšlena aktiva očištěná od na nich váznoucích závazků. (Mrkvička, 1977) 4.1 Analýza fondů peněžních prostředků Jedná se o rozdílové ukazatele orientované na likviditu podniku. Existují různé typy fondů peněžních prostředků, z nichž nejčastější jsou uváděny tyto fondy: 20
Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy (Sedláček, 2011) 4.1.1 Čistý pracovní kapitál Je též označovaný jako provozní nebo provozovací kapitál. Čistý pracovní kapitál je nejčastěji užívaným ukazatelem, který se vypočítá jako rozdíl mezi oběžnými aktivy celkem a krátkodobými závazky. Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Lze jej vypočítat i jinou metodou: Čistý pracovní kapitál = (Dlouhodobé závazky + Vlastní jmění) Stálá aktiva (Mrkvička, 1997) Při výpočtu nesmíme opomenout, že jak do krátkodobých, tak do dlouhodobých závazků musíme zahrnout i bankovní úvěry a výpomoci s příslušnou splatností. Nabude-li ukazatel záporné hodnoty, znamená to, že se jedná o tzv. nekrytý dluh. Jinak obecně platí, čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší schopnosti hradit své dluhy podnik dosahuje při dostatečné likvidnosti. A při hodnocení ukazatele čistého pracovního kapitálu musí analytik vzít v úvahu možnost nepřesného výpočtu ukazatele, z důvodu neočištění oběžných aktiv o méně likvidní nebo zcela nelikvidní položky. 4.1.2 Čisté pohotové prostředky Také označované jako čistý peněžní majetek nebo peněžní finanční fond. Čisté pohotové prostředky jsou tvrdším ukazatelem než předchozí, protože vychází pouze z nejlikvidnějších aktiv. Čisté pohotové prostředky = Pohotové finanční prostředky Okamžitě splatné závazky Okamžitě splatnými závazky se rozumějí takové závazky, které jsou splatné k aktuálnímu datu nebo starší. Pohotové finanční prostředky můžeme naopak rozdělit do dvou úrovní: 21
Hotovost (peníze v pokladně) a peníze na běžných účtech, Hotovost (peníze v pokladně), peníze na běžných účtech, šeky, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze, zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů. (Mrkvička, 1997) Výpočet první uvedenou úrovní vede k vyjádření nejvyššího stupně likvidity. 4.1.3 Čistý peněžně pohledávkový fond Dalo by se říci, že se jedná o určitý kompromis mezi předchozími uvedenými rozdílovými ukazateli, který lze vypočítat takto: Čistý peněžně pohledávkový fond = Oběžná aktiva Zásoby Nelikvidní pohledávky Krátkodobé závazky (Mrkvička, 1997) 5 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je považována za nejčastěji používanou metodu, protože dokáže velice rychle získat přehled o základních finančních ukazatelích firmy za více období. Mezi ukazatele poměrové analýzy patří analýza ukazatelů likvidity, rentability, aktivity a efektivity, finanční stability (zadluženosti, finanční struktury), kapitálového trhu a analýza na bázi cash-flow. Díky těmto ukazatelům dovedou analytici celkem přesně a dobře zhodnotit finanční situaci firmy v jednotlivých odvětvích, např. zásoby, úvěry, apod., avšak úplné zhodnocení firmy jako celku je obtížnější a je zapotřebí zkušeností. K interpretaci výsledků poměrových ukazatelů nejsou k dispozici přesná měřítka. Z tohoto důvodu se k vysvětlení vypočtených hodnot používají doporučované intervaly, např. minima, maxima, intervalové rozpětí a v nich optima. Analýza poměrových ukazatelů také umožňuje porovnávat finanční situaci dané firmy s finanční situací jiné podobné firmy, protože některé ukazatele jsou mezinárodně porovnatelné. I proto je možné kvalitně posoudit úroveň firmy v zemi. (Jiříček, 2008) 22
5.1 Analýza ukazatelů likvidity Ukazatelé likvidity jsou pro podnik důležité, neboť pokud chce být podnik úspěšný a chce přežít v tržních podmínkách, měl by vědět, zda dosahuje trvalé platební schopnosti. Pokud však mluvíme o platební schopnosti, je zapotřebí si definovat následující tři pojmy, které s touto schopností souvisí: Solventnost je obecná schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků a lze ji chápat jako relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků se současným posouzením likvidnosti těchto aktiv, tj. jejich schopnosti převodu na peníze. Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky a je měřítkem krátkodobé, resp. okamžité solventnosti. Likvidnost je naproti tomu vlastností majetku, resp. aktiv podniku. Lze ji definovat jako míru snadnosti převést majetek do peněžní podoby, jinými slovy jak rychle a s jakou jistotou lze jednotlivé druhy aktiv podniku transformovat na hotovost. Čím snáze lze majetek převést na peníze, tím je likvidnější. [2] Likvidnost pak dále členíme do 3. stupňů likvidnosti majetku: 1. stupeň jedná se o krátkodobý finanční majetek, zejména pak peníze v hotovosti, peníze na běžných účtech a krátkodobé obchodovatelné cenné papíry, apod. 2. stupeň zahrnuje pohledávky 3. stupeň patří sem zásoby, tj., podle Kovanicové, 2012, materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, zboží, poskytnuté zálohy na zásoby. (Mrkvička, 1997) 5.1.1 Ukazatel běžné likvidity Běžná likvidita = Obežná aktiva Krátkodobá pasiva (Mrkvička, 1997) Oběžná aktiva = finanční majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby + pohledávky za upsané vlastní jmění + ostatní aktiva 23
Krátkodobá pasiva = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry + ostatní pasiva (Mrkvička, 1997) Ukazatel běžné likvidity, též celkové likvidity nebo likvidity 3. Stupně, je považován za klíčový ukazatel likvidity. Největší význam má pro krátkodobé věřitele, jelikož udává kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele. Hodnota ukazatele běžné likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 2,0 2,5. Obecně lze říci, že čím vyšší jsou hodnoty ukazatele běžné likvidity, tím vyšší je naděje, že podnik dokáže dostát svým závazkům, jinými slovy, má vyšší platební schopnost. Při vyhodnocování ukazatele je však velice důležité brát v potaz to, že ne úplně všechna oběžná aktiva jsou stejně likvidní. To znamená, že pokud by podnik přeměnil všechna svá oběžná aktiva na peněžní prostředky, nemohl by dál úspěšně pokračovat ve své činnosti. Pokud se ovšem hodnota ukazatele běžné likvidity dostane pod hodnotu 1, což vyjadřuje sníženou likviditu, není příznivá. Avšak přes všechny uvedené nevýhody tohoto ukazatele, se tento indikátor považuje za jeden z významných. (Jiříček, 2008) 5.1.2 Ukazatel pohotové likvidity Pohotová likvidita = (Mrkvička, 1997) Krátkodobá pasiva = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry + ostatní pasiva (Mrkvička, 1997) Ukazatel pohotové likvidity, či likvidity 2. stupně, je považován za mnohem rozsáhlejší ukazatel, protože do čitatele při výpočtu přistupují pohledávky, avšak dlouhodobé pohledávky musí být ze vzorce vypuštěny. Hodnota ukazatele pohotové likvidity je stanovena v intervalu od 1 1,5. Doporučuje se, aby hodnota ukazatele neklesla pod spodní hranici intervalu. Naopak vyšší hodnota ukazatele je žádoucí hlavně pro věřitele, o to méně žádoucí pro vlastníky podniku a vedení podniku. Pro ně to znamená, že podstatná část oběžných aktiv je v podniku vázána v podobě prostředků, a ty pak přinášejí malý nebo dokonce žádný úrok, což by přirozeně mohlo negativně ovlivňovat celkovou rentabilitu podniku. 24
5.1.3 Ukazatel peněžní likvidity Peněžní likvidita = (Mrkvička, 1997) Krátkodobá pasiva = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry + ostatní pasiva (Mrkvička, 1997) Ukazatel peněžní likvidity, hotovostní likvidity, likvidity 1. stupně, je považován za nejpřesnější ukazatel likvidity, z hlediska měřitelnosti schopnosti podniku hradit právě splatné dluhy. Při výpočtu tohoto ukazatele se do čitatele zlomku bere v úvahu finanční majetek, který ovšem zahrnuje peníze v hotovosti, účty v bankách, což jsou běžné účty a termínované účty se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek. Pokud ukazatel peněžní likvidity počítáme výše uvedeným způsobem, pak doporučovaný interval, ve kterém by se vypočtená hodnota měla nacházet, v podobných literaturách není uváděn, neexistuje. Ale opět platí, že čím vyšší hodnota ukazatele, tím lépe. Na druhou stranu je ukazatel peněžní likvidity někdy mylně označován jako okamžitá likvidita. Toto označení je však velice nepřesné, jelikož poměřuje nejvíce likvidní část oběžných aktiv se závazky se splatností do jednoho roku. Okamžitá likvidita = (Mrkvička, 1997) Hodnota ukazatele okamžité likvidity v této podobě už interval má. Vypočtená hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 0,9 1,1. (Mrkvička, 1997) 5.2 Analýza ukazatelů rentability Jednou z dalších metod, jak hodnotit podnik z finančního hlediska, je analýza ukazatelů rentability, někdy taktéž nazývanou jako ukazatel míry zisku, ziskovosti, či výnosnosti. Tato analýza je založena na základě poměřování celkového zisku se zdroji užitých pro jeho dosažení, např. vlastní nebo cizí investovaný kapitál, náklady, tržby, apod. Pod pojmem rentabilita rozumíme měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, resp. dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. [5] 25
5.2.1 Pojetí ukazatelů rentability v ČR Jednotlivé kategorie hospodářského výsledku, které známe z finančního účetnictví, se dělí takto: Provozní hospodářský výsledek vyjadřuje rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady Provozní hospodářský výsledek = Obchodní a výrobní tržby + Tržby z prodeje investičního majetku + Ostatní provozní výnosy Provozní náklady Hospodářský výsledek z finančních operací vyjadřuje rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady Hospodářský výsledek z finančních operací = Finanční výnosy Finanční náklady Hospodářský výsledek za běžnou činnost vyjadřuje rozdíl mezi běžnými výnosy a všemi náklady běžné činnosti Hospodářský výsledek z běžné činnosti před zdaněním = Provozní hospodářský výsledek + Hospodářský výsledek z finančních operací Mimořádný hospodářský výsledek vyjadřuje rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady Mimořádný hospodářský výsledek před zdaněním = Mimořádné výnosy Mimořádné náklady (Mrkvička, 1997) 26
5.2.2 Pojetí ukazatelů rentability ve světě Pro výpočet jednotlivých ukazatelů rentability ve světě se používá členění výkazu zisků a ztrát, které bylo převzato z finanční analýzy z USA: Tržby (=Výroba) Náklady bez odpisů, úroků a daní = Zisk před úroky a daněním (EBDIT) Odpisy = Zisk před úroky a daněmi (EBIT) Nákladové úroky = Zisk před zdaněním (EBT) Daň z příjmů = Zisk po zdanění (EAT) (Mrkvička, 1997) 5.2.3 Jednotlivé ukazatelé rentability K hodnocení rentability se používají následující poměrové ukazatele. Ukazatel rentability vlastního jmění/kapitálu (ROE return of equity) Rentabilita vlastního jmění ROE = (Mrkvička, 1997) Za zisk po zdanění (EAT) je považován hospodářský výsledek za účetní období převzatý z ř. 60 výkazu zisků a ztrát. Ukazatel rentability vlastního kapitálu je velice důležitým ukazatelem pro vlastníky nebo akcionáře, protože hodnotí úspěšnost jejich vložených investic, tzn. zisk, který se vytvoří, je posuzován jako výdělek z kapitálu, který byl už předtím do podniku vložen. Investoři logicky požadují, aby zhodnocení vloženého kapitálu bylo co nejvyšší. Zda je jejich vložený kapitál dostatečně zhodnocován, vzhledem k určitému riziku jejich investice, jim 27
ukáže tento ukazatel, tzn., bude-li hodnota ukazatele dlouhodoběji nižší nebo rovna výnosnosti jiných druhů cenných papírů, budou investoři svůj kapitál investovat jiným a výhodnějším způsobem, což není dobré pro podnik. Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROI return on investments, častěji: return on assets, zkr. ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu = (Mrkvička, 1997) Tento ukazatel se v praxi příliš nepoužívá, protože nám ukazuje, jaká by mohla být rentabilita podniku, kdyby přirozenou součástí ekonomického prostředí nebyla daň ze zisku. Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu nebo rentability aktiv, jak je též označován, nám poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podniku, tzn., že informuje, jakým způsobem byl zhodnocen celkový vložený kapitál. A nezáleží na tom, zda byl vložený kapitál z vlastních či cizích zdrojů. Ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE return on capital employed) ROCE = (Mrkvička, 1997) Tento ukazatel poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. Od rentability celkového vloženého kapitálu se liší jen tím, že jmenovatel je nižší o krátkodobé zdroje a čitatel je podobný, zahrnuje totiž celkové výnosy všech investorů. Pokud mluvíme o úrocích zahrnovaných do čitatele zlomku, měly by zahrnovat pouze úroky placené dlouhodobým věřitelům. (Mrkvička, 1997) 5.3 Analýza ukazatelů aktivity a efektivity Tyto ukazatelé informují podnik o tom, zda se svými aktivy hospodaří efektivně, také mají za úkol informovat o tom, s jakou intenzitou využívá podnik svůj kapitál, který má k dispozici. 28
Pokud má podnik k dispozici mnohem více aktiv, než je schopen sám efektivně využít, znamená to, že musí zvýšit své náklady na skladování. Na druhou stranu, pokud má podnik méně aktiv, je nucen snižovat výrobu a přichází tak o tržby, kterých by mohl dosáhnout. 5.3.1 Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Obrat celkových aktiv = Tržby Celková aktiva (Mrkvička, 1997) Ukazatel vyjadřuje rychlost obratu vloženého kapitálu, obrat celkových aktiv. Pokud podnik dosahuje vysokého obratu, znamená to, že efektivně využívá svůj majetek. 5.3.2 Ukazatel obratu zásob (inventory turnover) Tržby Obrat zásob = (Mrkvička, 1997) Zásoby Ukazatel vyjadřuje, kolikrát se zásoby ve sledovaném období (nejčastěji se udává 1 rok) přemění na jinou formu oběžných aktiv (prodej výrobků, nákup zásob). Ukazatel se může počítat i mnohem detailněji, pokud ve jmenovateli použijeme konkrétní druh zásob. Např. materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží. 5.3.3 Ukazatel doby obratu zásob Dobra obratu zásob = 365 Obrat zásob (Mrkvička, 1997) Je samozřejmě možné setkat se i s variantou 360 dnů v čitateli vzorce. Výpočet udává, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. To znamená, jak dlouho jsou zásoby v podniku, než dojde k jejich prodeji či spotřebě. Hodnota ukazatele je považována za optimální pokud vyjde doba obratu do 30 dní. 50 100 dní dosahuje většina organizací v ČR a doba obratu nad 100 dní je již považována za negativní. Každý podnik by se měl snažit tuto dobu co nejvíce zkracovat, protože poté to vede ke snižování nákladů za skladování zásob a prostředky, které se tím ušetří, může podnik investovat jiným, vhodnějším způsobem. 29
5.3.4 Obrat pohledávek (accounts receivable turnover) Tržby Obrat pohledávek = Pohledávky (Mrkvička, 1997) Ukazatel udává počet obrátek za období, jinými slovy, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na hotovost. Obecně opět platí, že čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik získá své peníze zpět a může je dále využít jiným způsobem, např. dalším nákupem materiálu či služeb, může jimi uhradit své závazky, může je dále investovat. 5.3.5 Doba obratu pohledávek Dobra obratu pohledávek = 365 Obrat pohledávek (Mrkvička, 1997) Stejně tak jako u ukazatele doby obratu zásob, i u tohoto ukazatele je možné setkat se s variantou 360 dnů v čitateli. Ukazatel vyjadřuje, jak dlouho se majetek v podniku vyskytuje ve formě pohledávek, tzn. za jak dlouho odběratel je schopen tuto svojí pohledávku uhradit. Tímto ukazatelem vypočítáme průměrnou dobu, která uplyne od prodeje výrobku po uhrazení pohledávky (získání zpět svých peněz). (Mrkvička, 1997) V literatuře Finanční analýza, edice Vzdělávání účetních v ČR od Ing. Josefa Mrkvičky z roku 1997 můžeme najít ještě další ukazatele aktivity a efektivity, konkrétně obrat závazků a doba obratu závazků, které se vypočítají obdobně jako obrat pohledávek či doba obratu pohledávek. 5.4 Analýza ukazatelů finanční stability Jedním ze základních úkolů finančního řízení podniku je stanovení správného poměru vlastních a cizích zdrojů financování činností podniku (finanční struktury), též stanovení celkové výše potřebných zdrojů. Pojem zadluženost označuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv kromě vlastních zdrojů také cizí zdroje, resp. dluh. [2] Vzhledem k tomu, že není výhodné, aby podnik financoval svá aktiva pouze z vlastních zdrojů, protože to by mělo za následek snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu, není ani možné, aby podnik měl příliš vysokou zadluženost z důvodu financování vlastních aktiv 30
cizími zdroji, protože podnik pak musí platit mnoho úroků, tím pádem by se mohl dostat do špatné finanční situace, což by znamenalo vyšší finanční riziko pro vlastníky (akcionáře). Z těchto důvodů se rozlišují dva druhy financování: Vlastní jmění/kapitál, který podnik získává emisí akcií, z nerozděleného zisku minulých let nebo z fondů tvořených ze zisku, Dluh, který je v našich podmínkách reprezentován zejména bankovním úvěrem. (Mrkvička, 1997) Způsob, jakým lze zjistit nejvhodnější poměr financování mezi vlastními a cizími zdroji se zjišťují pomocí metod optimalizace finanční struktur nebo pomocí různých, tzv. teoretických pravidel ( zlatých pravidel) finančního řízení: a) Pravidlo vertikální kapitálové struktury, které požaduje shodný podíl vlastních a cizích zdrojů na celkových zdrojích (pravidlo 1:1). b) Zásada, že podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích by měl být pokud možno vyšší než podíl dluhového financování; nízký poměr vlastních zdrojů na celkových zdrojích je považován za určitou finanční slabost podniku a ohrožení jeho stability. [2] Oba dva výše zmíněné přístupy se zakládají na hodnocení věřitelského rizika. 5.4.1 Průměrné náklady na kapitál Náklady spojené s pořízením jednotlivých zdrojů financování jsou jedním z kritérií optimalizace finanční struktury. Obecně lze totiž říci, že finanční struktura podniku bude optimální, pokud na její tvorbu bude použito co nejméně nákladů. Je známo, že pokud dochází k financování za použití vlastních zdrojů, jedná se o dražší variantu, než kdyby došlo k financování z cizích zdrojů. Celkové průměrné náklady na kapitál se zjišťují jako aritmetický vážený průměr nákladů na pořízení jednotlivých složek kapitálu, přičemž vahami jsou podíly těchto složek na celkových zdrojích [2] Nk = r a A * r K u * (1 S d) * U K 31
kde: N k = průměrné náklady na kapitál v %, r a = očekávaná míra výnosu akciového kapitálu v %, r u = úroková míra dluhu v %, S d = sazba daně ze zisku jako desetinné číslo, A = velikost akciového kapitálu v měnových jednotkách, U = velikost dluhu v měnových jednotkách, K = velikost celkového kapitálu (pasiv celkem) v měnových jednotkách. (Mrkvička, 1997) Pokud podnik používá jak krátkodobé tak dlouhodobé úvěry, tedy různé formy zadlužení, je potřeba zjistit velikost veličiny r u, jako váženého průměru úrokových sazeb z jednotlivých forem zadlužení. A veličiny A, U, K se většinou uvádějí v účetních hodnotách. 5.4.2 Poměrové ukazatele finanční stability Též se jim může říkat ukazatele zadluženosti či finanční struktury. Při této analýze se používají odvozené poměrové ukazatele z rozvahy, které zobrazují vzájemný vztah mezi vlastním jměním a položkami závazků. Ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) Ukazatel věřitelského rizika = (Mrkvička, 1997) Cizí zdroje = Rezervy + Krátkodobé závazky + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry a výpomoci + Ostatní pasiva (Mrkvička, 1997) U tohoto ukazatele nelze určit doporučenou hodnotu, avšak pokud bychom dodržovali zlaté pravidlo, měla by úroveň tohoto ukazatele dosahovat 50 %. Čím vyšší je však úroveň ukazatele, tím je vyšší úroveň zadluženosti podniku, to ale samozřejmě nutně nemusí znamenat, že vysoká úroveň věřitelského rizika je pro podnik nevýhodná. Vysoká úroveň věřitelského rizika může totiž pro vlastníky (akcionáře) být příznivým jevem, avšak za podmínek, že podnik je schopen dosáhnout z celkového vloženého kapitálu vyšší výnosnosti než je výše úroků placených při použití cizího kapitálu. 32
Koeficient samofinancování (equity ratio) Koeficient samofinancování = (Mrkvička, 1997) Tento ukazatel slouží pouze jako doplněk k předchozímu ukazateli, jejichž společný celkový součet činí 100 %. Je vyjádřením podílu, v jakém jsou celková aktiva podniku financována ze zdrojů jeho vlastníků. Oba dva zmíněné ukazatele se řadí mezi nejvýznamnější ukazatele, které hodnotí celkovou finanční situaci podniku. Ukazatel finanční páky (financial gearing/financial leverage) Finanční páka = (Mrkvička, 1997) Tento ukazatel je převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování, tzn., že čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkovém financování, tím větší je tento ukazatel. Ukazatel poměru dluhu k vlastnímu jmění (debt-equity ratio, zkr. D/E) Poměr dluhu k vlastnímu jmění = (Mrkvička, 1997) Tento ukazatel pouze kombinuje čitatele ukazatele věřitelského rizika s koeficientem samofinancování, což znamená, že nemá žádnou samostatnou vypovídací schopnost. Míra finanční samostatnosti Míra finanční samostatnosti = í í ě í (Mrkvička, 1997) Jedná se opět o převrácenou hodnotu k ukazateli poměru dluhu k vlastnímu jmění. Jak jsem již na začátku zmínila, celá skupina ukazatelů finanční stability nemá přesně stanovené doporučené či optimální hodnoty. Avšak pro věřitele i pro akcionáře podniku je však mnohem důležitější informace, zda je podnik schopen se se svými závazky vyrovnat, tj. přiměřenost jeho zadluženosti. Může se stát, že podnik nebude schopen splácet ani úroky ze svých dluhů, či dokonce úvěr samotný, i při nízkém ukazateli věřitelského rizika, což může být způsobeno nedostatečnou 33
tvorbou zisku, resp. cash-flow. Samozřejmě tato situace může vést až k samotnému zániku podniku. Na druhou stranu si podnik může dovolit vyšší zadluženost, ale jen v případě, pokud stabilně dosahuje vysokých tržeb, tedy zisku, a je schopen z těchto získaných zdrojů splácet své závazky bez větších potíží. Ukazatelů zadluženosti existuje větší počet, než bylo uvedeno. Například jsou tyto ukazatele zadluženosti dobře popsány v literatuře od Ing. Josefa Mrkvičky, Finanční analýza, Edice Vzdělávání účetních v ČR, z roku 1997. 5.5 Analýza ukazatelů kapitálového trhu Ukazatelé likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti se dají vypočítat na základě údajů z finančního účetnictví, tj. rozvaha, výkaz zisků a ztrát. Abychom však mohli zpracovat analýzu ukazatelů kapitálového trhu, kromě výše zmíněných údajů z finančního účetnictví, jsou zapotřebí i jiné informace, které v účetnictví nenajdeme, např. tržní cena akcie. V této analýze se počítají tyto ukazatele: Dividendový výplatní poměr Účetní hodnota akcie Zisk na jednu akcii Dividendu na akcii Cash-flow na akcii Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii (Jiříček, 2008) Vzhledem k tomu, že ve své praktické části tyto ukazatele nebudu používat, pro lepší pochopení každého z nich se odkazuji na literatury od Ing. Josefa Mrkvičky, Finanční analýza, Edice Vzdělávání účetních v ČR z roku 1997 a Jaroslava Sedláčka, Finanční analýza podniku z roku 2011, kde se těmito ukazateli a jejich výpočty velice podrobně zabývají. 34
5.6 Analýza cash-flow Asi jedním z hlavních důvodů používání ukazatelů sestavovaných na bázi cash-flow (peněžních toků) je ten, že analýza peněžních toků (cash-flow) má pro podnik, především pro finanční řízení, mnohem vyšší vypovídací schopnost než ukazatele sestavované pouze z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Způsob sestavování výkazu cash-flow přímou i nepřímou metodou známe již z finančního účetnictví, odkud také víme, že peněžní toky zahrnují: Peněžní toky z provozní a mimořádné činnosti, Peněžní toky z investiční činnosti, Peněžní toky z finanční činnosti. (Mrkvička, 1997) Následujícím způsobem můžeme hospodářský výsledek přeměnit na ukazatel cash-flow nepřímou metodou např. takto: Hospodářský výsledek + Odpisy ± Změna stavu rezerv a časového rozlišení ± Změna stavu opravných položek k majetku ± Hospodářský výsledek z prodeje stálých aktiv ± Změna stavu oběžného majetku a krátkodobých závazků Cash-flow z provozní a mimořádné činnosti (Mrkvička, 1997) Pokud bychom samozřejmě chtěli dosáhnout větší vypovídací schopnosti ukazatele, je možné ho upravit o další položky, konkrétně o nákladové úroky (saldo výnosových a nákladových úroků) a o mimořádný hospodářský výsledek. Vzorec by tedy vypadal následovně: Cash-flow z provozní a mimořádné činnosti ± Saldo výnosových a nákladových úroků ± Mimořádný hospodářský výsledek Cash-flow z provozní činnosti (Mrkvička, 1997) 35
Pokud si takto sestavíme cash-flow, můžeme pak na jeho základě sestavovat celou řadu poměrových ukazatelů. Pokusím se však uvést jen ty nejpoužívanější. 5.6.1 Ukazatel cash-flow solventnosti (likvidity) Cash-flow solventnosti I. = Cash - flow Krátkodobá pasiva (Mrkvička, 1997) Cash-flow solventnosti II. = (Mrkvička, 1997) První ukazatel je jen další možností, jakou lze vypočítat ukazatel běžné likvidity, což znamená, že nám vyjadřuje, zda je podnik schopen hradit své krátkodobé závazky ze získaných peněz v daném období. Druhý ukazatel je též znám jako stupeň oddlužení, a znamená, zda je podnik schopen ze získaných peněz hradit své veškeré dluhy ve sledovaném období, tedy i ty, které ještě nejsou splatné. Racionální hodnota stupně oddlužení je v praxi stanovena jako rozpětí od 0,2 0,3. Pokud tato hodnota klesá, znamená to rostoucí finanční napětí ve finanční pozici podniku. 5.6.2 Ukazatel cash-flow rentability celkového kapitálu Cash - flow Cash-flow rentability celkového kapitálu = * 100 Celková aktiva (Mrkvička, 1997) I tento ukazatel je jen další alternativou pro ukazatel celkového vloženého kapitálu a vyjadřuje, kolik peněz je podnik schopen z jedné peněžní jednotky celkového vloženého kapitálu získat. 5.6.3 Ukazatel stupně samofinancování investic z cash-flow Cash - flow Stupeň samofinancování investic z cash-flow = * 100 Investice (Mrkvička, 1997) Ukazatel vyjadřuje, z jaké míry z vlastních zdrojů dochází ke krytí investic. Pokud je ukazatel vyšší než 100 %, znamená to, že pokud zbudou nějaké prostředky, až dojde k pokrytí všech požadavků na investice, mohou být využity i k jinému účelu, jako jsou splátky úvěrů či výplata dividend. 36
Pokud ovšem hodnota ukazatele dosahuje méně než 100 % je potřeba, aby investice byla financována i z jiných externích dostupných prostředků. V literatuře se opět můžeme setkat s více ukazateli, než výše zmíněné. Skvěle je to uvedeno v literatuře od Ing. Josefa Mrkvičky, Finanční analýza, Edice Vzdělávání účetních v ČR z roku 1997. 6 Analýza soustav ukazatelů Pokud rozložíme a vyjádříme poměrové ukazatele pomocí jiných poměrových ukazatelů, dostaneme tzv. posloupnost rozkladů, kterou je možné graficky vyjádřit. Takové grafické znázornění může mít tvar pyramidy, na jejímž vrcholu je výchozí ukazatel. Jednou z podmínek rozkladu je však, aby jednotlivé podíly v rozkladech měly ekonomickou nebo technickou interpretaci. (Jiříček, 2008) 6.1 Du Pont rozklad Du Pont diagram je jednou z nejznámějších metod, jakou lze použít poměrové ukazatele a vyjádřit je v pyramidové podobě. Název tohoto diagramu je odvozen od nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours. S pomocí tohoto diagramu (pyramidy) lze v jednom grafu či na jednom obrázku vyjádřit hned několik charakteristických znaků finančního zdraví podniku. Du Pont diagram znázorňuje závislost rentability vlastního jmění (return on equity ROE) na: Ziskové rozpětí Obratu celkových aktiv Poměru celkových aktiv k vlastnímu jmění. (Mrkvička, 1997) V různých literaturách se tento diagram může vyskytovat v různých podobách. Může být také sestavován na dvou základech, buď na základě zisku po zdanění, nebo před zdaněním a je rozdělen na dvě části, na levou a pravou stranu. Jehož levá strana znázorňuje tvorbu ziskového rozpětí, zatímco pravá strana pracuje s rozvahovými položkami. (Mrkvička, 1997) Základní myšlenkou diagramu je tzv. Du Pont rovnice: 37
Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Ziskové rozpětí * Obrat celkových aktiv (Mrkvička, 1997) Pro názornost uvádím následující příklad z knihy od Ing. Josefa Mrkvičky, Finanční analýza 1997. Př.: Diagram je sestavován na základě zisku po zdanění. Jak Ing. Josef Mrkvička uvádí, je sestaven z údajů o a. s. DEFEKTA za rok 1996. Tyto údaje vložíme do zadané rovnice a dostaneme: Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Ziskové rozpětí * Obrat celkových aktiv 185622 2639920 = = * = 0,07 * 0,94 = 0,066 = 6,6 % 2639920 2812022 38
ROE 0,10 ROA 0,066 * Celk. aktiva/vlastní jmění 1,51 Ziskové rozpětí 0,07 * Obrat celkových aktiv 0,94 1,00 + Cizí zdroje/vlastní jmění 0,51 Obrat stálých aktiv 1,66 Obrat oběžných aktiv 2,15 Cizí zdroje 949 452,00 : Vlastní jmění 1 862 570,00 Tržby 2 639 920,00 : Oběžná aktiva 1 225 550,00 Tržby 2 639 920,00 : Stálá aktiva 1 586 472,00 Zisk 185 622,00 : Tržby 2 639 920,00 Obrázek 4: Du Pont pyramidový rozklad (zdroj: Mrkvička, 1997) O hodnotě, kterou nám vyšla, můžeme říci, že a. s. DEFEKTA v roce 1996 vydělala 0,07 Kč čistého zisku z jedné Kč tržeb. DEFEKTA dosáhla rentability celkového vloženého kapitálu 6,6 %. 39
7 Komplexní ukazatelé finanční analýzy Dosud uvedené analýzy (absolutní, poměrové) zpracovávají data minulého vývoje firmy až po současnost, ovšem na základě těchto minulých údajů není analytik schopen předpovědět budoucí vývoj podniku, tzn., zda má šanci podnik přežít, či nikoliv. A přitom nejen vlastníci podniku, ale i management podniku očekávají od finanční analýzy předpovědi do budoucnosti. Z tohoto důvodu byly vytvořeny tzv. systémy včasného varování, což znamená, že celá analýza je soustředěna do jediného výstupního údaje. (Jiříček, 2008) Tyto modely můžeme rozdělit následovně: Bankrotní modely, které odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje, Bonitní modely, které odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. [2] Základní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely spočívá v tom, že bankrotní modely vycházejí ze skutečných údajů, kdežto bonitní jsou založeny zčásti na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích získaných zobecněním dílčích údajů. [2] 7.1 Bankrotní modely Mezi bankrotní modely se řadí Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model. 7.1.1 Altmanovo Z-skóre V této analýze je použita přímá statistická metoda (tzv. diskriminační analýza), pomocí které profesor E. I. Altman odhadl váhy v lineární kombinaci jednotlivých poměrových ukazatelů, ty pak do svého modelu zahrnul jako proměnné veličiny. Vycházel z údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později zbankrotovaly. A na základě toho pak vyvinul model, který odlišuje podniky, u kterých je velká pravděpodobnost zániku, od podniků, kde toto nebezpečí nehrozí. (Mrkvička, 1997) Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x 1 + 1,4 * x 2 + 3,3 * x 3 + 0,6 * x 4 + 1,0 * x 5 kde: x 1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva x 2 = zadržené výdělky/celková aktiva 40
x 3 = zisk před úroky a zdaněním/celková aktiva x 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje x 5 = tržby/aktiva celkem Obecně opět platí, čím vyšší hodnota Z-skóre, tím je podnik finančně zdravější. Tedy, je-li hodnota Z-skóre: Z > 2,99 jedná se o finančně stabilní podnik bez finančních potíží Z < 1,81 jedná se o podnik, u kterého dojde brzy k bankrotu. Pokud však u Z-skóre vyjde hodnota mezi intervaly, značí podniky s omezenými finančními problémy. (Mrkvička, 1997) Altmanovo Z-skóre v ČR Klasické Altmanovo Z-skóre, tak jak bylo popsáno ve vzorci výše, je pro českou ekonomiku těžko aplikovatelný, vzhledem k tomu, že byl vyvinut v USA pro fungování amerických podniků. Z tohoto důvodu se tento problém pokusili vyřešit Inka a Ivan Neumaierovi, kteří navrhli modifikovaný model Altmanova Z-skóre, kde ve vzorci použili další proměnnou x 6, která postihuje problematiku platební neschopnosti u českých podniků. Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x 1 + 1,4 * x 2 + 3,3 * x 3 + 0,6 * x 4 + 1,0 * x 5 + x 6 kde: x 6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy. 7.1.2 Index důvěryhodnosti IN95 Index důvěryhodnosti IN95 je původním českým pokusem Inky a Ivana Neumaierových najít postup, který umožnil odhad posouzení finančního rizika českých podniků z pohledu světových ratingových agentur. Dle názoru autorů indexu je index IN95 schopen využít vstupů z českých účetních výkazů a navíc zahrnout zvláštnosti ekonomické situace v ČR. [6] IN95 = (Mrkvička a Kolář, 2006) kde: 41
A aktiva, CZ cizí zdroje, EBIT výsledek hospodaření před zdaněním a úroky, U nákladové úroky, T výnosy, OA oběžná aktiva, KZ krátkodobé závazky, KBU krátkodobé bankovní úvěry, ZPL závazky po lhůtě splatnosti. Výsledná hodnota nad číslo 2 značí firmu s výborným finančním zdravím, zatímco hodnota pod číslem 1 představuje firmu s finančními problémy. 7.1.3 Tafflerův model Byl vyvinut pro analýzu britských společností a je určitou alternativou Altmanova modelu. Z (T) = 0,53 x 1 + 0,13 x 2 + 0,18 x 3 + 0,16 x 4 Pokud vyjde hodnota Z (T) větší než 0, pak se jedná o podnik platebně schopný, kdežto hodnota Z (T) menší než 0, jedná se o podnik v krizovém období a je předpoklad jeho úpadku. (Jiříček, 2008) 7.2 Bonitní modely Bonitní modely zahrnují Tamariho model, Kralickův Quicktest, Argentiho model a Ratingové modely. 7.2.1 Tamariho model Tento model bodově ohodnocuje úroveň vypočtených poměrových ukazatelů a jejich postavení na žebříčku podniků v daném oboru (nebo spíše v dostupné databázi) a bonitu podniku stanovuje na základě celkem dosaženého počtu bodů. [2] 42
Bodové hodnocení při součtu dosažených bodů: Vyšším než 60 se jedná o podnik s malou pravděpodobností bankrotu. Nižším než 30 se jedná o podnik s vyšší pravděpodobností bankrotu. (Mrkvička, 1997) 7.2.2 Kralickův Quicktest Stejně jako u Tamariho modelu přiděluje stanovený počet bodů za dosaženou výši určitého ukazatele. Quicktest > 3, jde o velmi dobrý podnik, Quicktest < 1, jde o firmu s finančními problémy. (Jiříček, 2008) 7.2.3 Argentiho model Tento model hodnotí nedostatky podniku, jeho chyby a příznaky a přiděluje body. Zde ovšem platí, že velmi dobré podniky dosáhnou v tomto modelu méně jak 25 bodů, čím více bodů dosáhnou nad tuto hranici, tím je pravděpodobnost úpadku větší. (Jiříček, 2008) 7.2.4 Ratingové modely Jedná se o nejdokonalejší formu finanční analýzy, kde pomocí komplexní metody finanční analýzy získáme za výsledek pouze jedno číslo, které přiřazením do určité několikastupňové škály definuje stav finančního zdraví celé posuzované společnosti. (Jiříček, 2008) 43
Praktická část V druhé části své bakalářské práce představím firmu Dopravní značení MŠ, s. r. o. a zhodnotím její finanční zdraví, pomocí výše vysvětlených ukazatelů. Potřebné informace ke zpracování finanční analýzy jsem nalezla na portálu justice.cz a jedná se o rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohy. Vzhledem k tomu, že firma byla převedena na stávajícího majitele a přejmenována na nynější název až téměř v půlce roku, používá firma hospodářský rok, nikoliv kalendářní rok. Tedy rok 2012 se počítá od 1. 7. 2011 30. 6. 2012, rok 2013 od 1. 7. 2012 30. 6. 2013 a rok 2014 od 1. 7. 2013 do 30. 6. 2014. Veškeré údaje potřebné ke zpracování finanční analýzy jsou pouze za roky 2012, 2013 a za pololetí roku 2014. (tj. od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013). Protože finanční analýzu budu zpracovávat ještě před ukončením hospodářského roku 2014, musím brát v potaz, že některé výpočty mohou být pro rok 2014 zkreslené, v důsledku jeho neuzavření. A jeho ukončením mohou nastat ještě některé změny, například: může dojít k uhrazení některých pohledávek, či závazků a tak podobně. 8 Představení firmy 8.1 Obecné informace Firma Dopravní značení MŠ, s. r. o. byla zapsána pod tímto názvem do obchodního rejstříku 26. dubna roku 2010. Je vedená u Krajského soudu v Brně. Její obchodní název, jak již bylo uvedeno, je Dopravní značení MŠ, s. r. o. se sídlem Hruškové Dvory 74, 586 01 Jihlava. Předmětem podnikání, podle výpisu z obchodního rejstříku, je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Statutárním orgánem firmy je její jednatel a jediný majitel firmy pan Milan Šerý, který do podniku vložil a zároveň i splatil v plné výši částku 200 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že je jediným vlastníkem firmy, za firmu rozhoduje a jedná sám. 44
8.2 Historie společnosti Milan Šerý ke svému zaměstnání začal podnikat v pronájmu a prodeji dopravního značení jako fyzická osoba již v roce 1992. Avšak z hlediska časové náročnosti po 5-ti letech opustil své zaměstnání a začal se naplno věnovat pouze podnikání jako fyzická osoba. V roce 2005 ho oslovila firma Urbania, s. r. o. Brno, aby spolu začali spolupracovat a vedli tak společné s. r. o., které se podle obchodního rejstříku zabývalo technickou činností v dopravě, velkoobchodem, reklamní činností a marketingem, pronájmem a půjčováním věcí movitých. Ve stejném roce se tedy stal společníkem firmy Urbania, s. r. o. V roce 2010 dostal nabídku k vykonání státních zakázek. Aby nemusel zakládat vlastní s. r. o., odkoupil zbývající podíl firmy Urbania, s. r. o., což bylo méně finančně nákladné, a stal se tak jediným vlastníkem firmy, avšak již pod názvem Urbania MŠ, s. r. o. K tomuto převodu obchodního podílu došlo 20. ledna 2010. Ve stejném roce, avšak 26. dubna, došlo ke změně celého názvu firmy na současný název Dopravní značení MŠ, s. r. o. Tento název je odvozen od předmětu podnikání firmy a v názvu se objevují iniciály majitele firmy, MŠ Milan Šerý. Pouze pro zajímavost, jeho iniciály byly do názvu vloženy, protože si je psal na své značky, kvůli krádežím. V současnosti bylo jeho podnikání jako fyzická osoba odkoupeno a převedeno na jeho firmu Dopravní značení MŠ, s. r. o. Činnost fyzické osoby byla pozastavena. Firma se tedy věnuje pronájmem a prodejem dopravního značení, hlavně v Kraji Vysočina, protože z hlediska kontroly a údržby značek na silnicích je to méně časově náročné, i když tedy musím podotknout, že je to velmi časově náročné, a hlavně je to méně finančně nákladné. A také proto, že v každém kraji se většinou nachází hned několik firem podnikajících ve stejném oboru. Dále se firma věnuje strojní pokládkou krajnic, v tomto odvětví má zakázky i po celé ČR. A v poslední řadě se firma věnuje zemní práci. Firma měla a má několik státních zakázek, nejčastěji pro Ředitelství silnic a dálnic, a také pro Kraj Vysočina, s nimiž firma spolupracuje. Mezi další firmy, s kterými Dopravní značení MŠ, s. r. o. spolupracuje, a pro které vykonává zakázky, se řadí například firmy COLAS CZ, a. s., EUROVIA CS, a. s., SWIETELSKY 45
tis. Kč stavební, s. r. o., M-SILNICE a. s., Porr, a. s., ALPINE Bau CZ, s. r. o., FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a. s., atd. Se žádnou z uvedených firem Dopravní značení MŠ, s. r. o. nemá podepsanou smlouvu, všechny zakázky jsou formou soutěže. 9 Hodnocení finančního zdraví podniku 9.1 Horizontální analýza 9.1.1 Horizontální analýza aktiv Vývoj aktiv 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2012 2013 2014 vývoj v letech AKTIVA CELKEM Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Graf 1: Vývoj aktiv společnosti v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování) V analýze trendů aktiv si můžeme všimnout, že u celkových aktiv v roce 2013 došlo k mírnému poklesu, o 234 tis. Kč, tj. o 6 %, zatímco v nadcházejícím roce 2014 došlo k nárůstu aktiv o více než 1 100 tis. Kč, (o 28 % oproti předcházejícímu roku), celkově tedy došlo ke zvýšení o 21 %, tj. o 888 tis. Kč, proto mohu říci, že celková aktiva mají rostoucí tendenci. Příčinou tohoto nárůstu bylo postupné převedení veškerého majetku fyzické osoby na firmu. I u dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně se jedná o samostatné movité věci a soubory movitých věcí, byl zaznamenán nárůst. Nejdříve došlo k nárůstu o 41 % v roce 2013 a v roce 2014 pak o dalších 8 %. Celkový nárůst dlouhodobého hmotného majetku činil 560 tis. Kč. Tento nárůst byl způsoben pořízením nových strojů a dopravních prostředků. 46
Další větší změnou pak prošly krátkodobé pohledávky. Nejprve došlo k poklesu, tedy k uhrazení pohledávek, o 1 015 tis. Kč, tj. o celých 50 %, což pro firmu znamenalo dostatek nových finančních prostředků, které firma mohla investovat jiným způsobem, avšak v roce 2014 se krátkodobé pohledávky opět zvýšily, ale vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet roku 2014 jsou pouze za pololetí, v důsledku pokračujícího hospodářského roku, může se stát, že většina pohledávek do konce hospodářského roku bude ještě uhrazena. A v poslední řadě položky, které též mohly ovlivnit vývoj celkových aktiv, jsou položky peníze a účty v bankách. Z tabulky sice vyplývá, že u peněz v hotovosti dochází rok od roku k poklesu, ale peníze na účtech v bankách rostou. Od roku 2012 do roku 2014 vzrostl krátkodobý finanční majetek o 44 %, což je v absolutním vyjádření o 395 tis. Kč. Tabulka 1: Rozvaha - aktiva společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Rozvaha - Aktiva Řetězový index Horizontální analýza Absolutní změna Bazický index 2012 2013 2014 2013 2014 2012 2013 2014 2013 2014 AKTIVA CELKEM 4 199 3 965 5 087 0,94 1,28 4 199-234 1 122 0,94 1,21 Dlouhodobý majetek 1 083 1 523 1 643 1,41 1,08 1 083 440 120 1,41 1,52 Dlouhodobý hmotný majetek 1 083 1 523 1 643 1,41 1,08 1 083 440 120 1,41 1,52 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 1 083 1 523 1 643 1,41 1,08 1 083 440 120 1,41 1,52 Oběžná aktiva 3 116 2 442 3 444 0,78 1,41 3 116-674 1 002 0,78 1,11 Zásoby 179 232 232 1,30 1,00 179 53 0 1,30 1,30 Nedokončená výroba a polotovary 179 232 232 1,30 1,00 179 53 0 1,30 1,30 Krátkodobé pohledávky 2 039 1 024 1 919 0,50 1,87 2 039-1 015 895 0,50 0,94 Pohledávky z obchodních vztahů 1 690 676 1 701 0,40 2,52 1 690-1 014 1 025 0,40 1,01 Stát - daňové pohledávky 349 340 209 0,97 0,61 349-9 -131 0,97 0,60 Krátkodobé poskytnuté zálohy 0 8 9 8,00 1,13 0 8 1 0,00 0,00 Krátkodobý finanční majetek 898 1 186 1 293 1,32 1,09 898 288 107 1,32 1,44 Peníze 625 107 76 0,17 0,71 625-518 -31 0,17 0,12 Účty v bankách 273 1 079 1 217 3,95 1,13 273 806 138 3,95 4,46 47
tis. Kč 9.1.2 Horizontální analýza pasiv 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Vývoj pasiv 2012 2013 2014 vývoj v letech PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Výsledek hospodaření běžného účetního období Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Graf 2: Vývoj pasiv společnosti v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování) Na rozdíl od vývoje trendu celkových aktiv má trend celkových pasiv mírně klesající tendenci. Od roku 2012 do roku 2014 došlo ke snížení o 6 %, tj. o 268 tis. Kč. Podstatný vliv na snížení celkových pasiv měla položka - cizí zdroje, u které došlo ke snížení v roce 2013 o 37 % a v dalším roce o dalších 20 %, tedy celkem došlo ke snížení o 1 865 tis. Kč. Toto snížení bylo důsledkem snížení, tedy uhrazení většiny dlouhodobých závazků, tedy závazků z obchodních vztahů a ke společníkům, kde si můžeme povšimnout celkového snížení od roku 2012 do roku 2014 o celých 207 tis. Kč, tj. o neuvěřitelných 87 %, ale také důsledkem uhrazení některých krátkodobých závazků, kde došlo od počátku působení firmy v roce 2012 do roku 2014 ke snížení o celkových 48 % všech krátkodobých závazků, tj. vyjádřeno v absolutním čísle o celých 1 658 tis. Kč. I přes tyto veškeré poklesy, kdy firma musela vynaložit ne málo finančních prostředků, firma dosahuje zisku. Troufám si říci, že firma většinu svých závazků uhradila pomocí splacených pohledávek, to je pouze však moje teorie, a proto položka výsledek hospodaření běžného účetního období má rostoucí tendenci. V roce 2013 vzrostla o více než 100 % a v roce 2014 dokonce o dalších 38 %. A opět musím podotknout, že rok 2014 stále nebyl uzavřen. Celkem tedy tento růst činí 1 309 tis. Kč. V návaznosti na tuto položku samozřejmě firmě, nebo spíše majiteli, vrůstá i vlastní kapitál. Z tabulky opět vyplývá, že došlo ke vzrůstu o celkových 1 597 tis. Kč, což je opět v procentuálním vyjádření mnohem více než 100 %. 48
Tabulka 2: Rozvaha - pasiva společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Rozvaha - Pasiva Řetězový index Horizontální analýza Absolutní změna Bazický index 2012 2013 2014 2013 2014 2012 2013 2014 2013 2014 PASIVA CELKEM 4199 3965 3931 0,94 0,99 4199-234 -34 0,94 0,94 Vlastní kapitál 488 1644 2085 3,37 1,27 488 1156 441 3,37 4,27 Základní kapitál 200 200 200 1,00 1,00 200 0 0 1,00 1,00 Základní kapitál 200 200 200 1,00 1,00 200 0 0 1,00 1,00 Výsledek hospodaření minulých let 0 288 288 1,00 0 288 0 Nerozdělený zisk minulých let 0 288 288 1,00 0 288 0 Výsledek hospodaření běžného účetního období 288 1156 1597 4,01 1,38 288 868 441 4,01 5,55 Cizí zdroje 3711 2321 1846 0,63 0,80 3711-1390 -475 0,63 0,50 Dlouhodobé závazky 237 20 30 0,08 1,50 237-217 10 0,08 0,13 Závazky z obchodních vztahů 219 3-1 0,01-0,33 219-216 -4 0,01 0,00 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 17 17 31 1,00 1,82 17 0 14 1,00 1,82 Jiné dlouhodobé závazky 1 0 0-1,00 0,00 1-1 0 0,00 0,00 Krátkodobé závazky 3474 2301 1816 0,66 0,79 3474-1173 -485 0,66 0,52 Závazky z obchodních vztahů 3206 1921 1653 0,60 0,86 3206-1285 -268 0,60 0,52 Závazky k zaměstnancům 123 93 87 0,76 0,94 123-30 -6 0,76 0,71 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 62 54 59 0,87 1,09 62-8 5 0,87 0,95 Stát - daňové závazky a dotace 83 233 17 2,81 0,07 83 150-216 2,81 0,20 49
tis. Kč 9.1.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 Vývoj trendu výkazu zisku a ztrát Přidaná hodnota = Obch. Marže + (Výkony - Výkon. Spotřeba) Provozní výsledek hospodaření (VH=V-N) Finanční výsledek hospodaření 500 0-500 2012 2013 2014 Vývoj v letech Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) EAT=ČZ Graf 3: Vývoj trendu výkazu zisku a ztrát společnosti v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování) Při horizontální analýze výkazu zisku a ztrát se zaměřím hlavně na hospodářský výsledek, který je důležitý pro firmu. V grafu je jasně vidět, že hospodářský výsledek za účetní období měl rostoucí trend. V roce 2013 vzrostl o 868 tis. Kč, což je o více než 100 %. A v roce 2014 pak vzrostl o dalších 441 tis. Kč, tj. o dalších 38 % oproti předcházejícímu roku. Podobný nárůst zaznamenal i provozní výsledek hospodaření. Od roku 2012 do roku 2014 vzrostl o 1 233 tis. Kč, tj. od počátku sledovaného období o více než 100 %. Tento obrovský nárůst byl způsoben snížením osobních nákladů o celkových 1 060 tis. Kč, tj. o necelých 47 %. A také důsledkem snížení mzdových nákladů od počátků sledovaného období o 847 tis. Kč, tj. o necelých 48 %. Pokud mluvíme o finančním výsledku hospodaření, z grafu není patrné, zda došlo k poklesu, či k nárůstu jeho trendu, ovšem z tabulky jasně vyplývá, že finanční výsledek hospodaření začal v záporných hodnotách, a i když došlo ke zvýšení finančního výsledku hospodaření celkem o 8 tis. Kč, tj. o 58 % v důsledku snížení finančních nákladů, nachází se finanční výsledek hospodaření stále v záporných hodnotách. Pokud mluvíme o přidané hodnotě, v roce 2013 došlo k jejímu nárůstu o 558 tis. Kč, tj. o 19 %, avšak v následujícím roce 2014 došlo k poklesu o 777 tis. Kč, oproti předcházejícímu roku, tj. o více než 7 %. Z grafu vyplývá, že má spíše klesající trend. 50
Výkaz zisků a ztrát Tabulka 3: Výkaz zisků a ztrát společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Horizontální analýza Řetězový index Absolutní změna Bazický index 2012 2013 2014 2013 2014 2012 2013 2014 2013 2014 Tržby za prodej zboží 0 343 1 0,0029 0 343-342 Obchodní marže= T za prodej zboží - N na prodané zboží 0 343 1 0,0029 0 343-342 Výkony 18 980 6 364 5 506 0,3353 0,8652 18 980-12 616-858 0,3353 0,2901 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 18 801 6 311 5 506 0,3357 0,8724 18 801-12 490-805 0,3357 0,2929 Změna stavu zásob vlastní činnosti 179 53 0 0,2961 179-126 -53 0,2961 Výkonová spotřeba 16 015 3 184 2 761 0,1988 0,8671 16 015-12 831-423 0,1988 0,1724 Spotřeba materiálu a energie 3 724 1 918 1 752 0,5150 0,9135 3 724-1 806-166 0,5150 0,4705 Služby 12 291 1 266 1 009 0,1030 0,7970 12 291-11 025-257 0,1030 0,0821 Přidaná hodnota = Obch. Marže + (Výkony - Výkon. Spotřeba) 2 965 3 523 2 746 1,1882 0,7794 2 965 558-777 1,1882 0,9261 Osobní náklady 2 250 1 408 1 190 0,6258 0,8452 2 250-842 -218 0,6258 0,5289 Mzdové náklady 1 761 1 113 914 0,6320 0,8212 1 761-648 -199 0,6320 0,5190 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 489 295 276 0,6033 0,9356 489-194 -19 0,6033 0,5644 Daně a poplatky 10 29 0 2,9000 10 19-29 2,9000 Odpisy dlouhodobého NaHM 271 652 0 2,4059 271 381-652 2,4059 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 233 0 92 233-233 92 0,3948 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 159 0 0 159-159 0 Tržby z prodeje materiálu 74 0 92 74-74 92 1,2432 ZC prodaného dl. Majetku a materiálu 243 0 0 243-243 0 Zúčtování rezerv a časového rozlišení 243 0 0 243-243 0 Ostatní provozní výnosy 0 14 0 0 14-14 Ostatní provozní N. 54 10 45 0,1852 4,5000 54-44 35 0,1852 0,8333 Provozní výsledek hospodaření (VH=V-N) 370 1 438 1 603 3,8865 1,1147 370 1 068 165 3,8865 4,3324 Ostatní finanční N. 14 9 6 0,6429 0,6667 14-5 -3 0,6429 0,4286 Finanční VH -14-9 -6 0,6429 0,6667-14 5 3 0,6429 0,4286 Daň z příjmů za běžnou činnost 68 273 0 4,0147 68 205-273 4,0147 splatná 68 273 0 4,0147 68 205-273 4,0147 VH za běžnou činnost 288 1 156 1 597 4,0139 1,3815 288 868 441 4,0139 5,5451 Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) EAT=ČZ 288 1 156 1 597 4,0139 1,3815 288 868 441 4,0139 5,5451 Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) EBT 356 1 429 1 597 4,0140 1,1176 356 1 073 168 4,0140 4,4860 51
Procentní hodnota 9.2 Vertikální analýza 9.2.1 Vertikální analýza aktiv 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Struktura aktiv společnosti Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva 2012 2013 2014 Graf 4: Procentní rozbor aktiv (zdroj: vlastní zpracování) Z procentního rozboru aktiv společnosti je patrné, že největší část aktiv tvoří oběžná aktiva. V roce 2012 toto procento činilo 74,21 %. V roce 2013 sice došlo k poklesu na 61,59 %, ale v současnosti toto procentní vyjádření opět stoupá a zatím činí 67,70 %. Píši zatím, protože opět musím podotknout, že rok 2014 ještě pokračuje a firma nemá uzavřený hospodářský rok. Druhou větší složkou, ze které jsou tvořena celková aktiva, je položka dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek v letech 2012 2014 se podílel od 25,79 % - 38,41 % na celkových aktivech. Pokud bych měla jmenovat konkrétně, jaká část oběžných aktiv měla největší podíl na celkových aktivech, jednalo by se zjevně o krátkodobé pohledávky, avšak společně s krátkodobým finančním majetkem. Zatímco u dlouhodobého majetku se jednoznačně nejvíce na celkových aktivech podílela složka samostatné movité věci a soubory movitých věcí. 52
Procentní hodnota Tabulka 4: Rozvaha - aktiva společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Rozvaha - Aktiva Vertikální analýza % 2012 2013 2014 2012 2013 2014 AKTIVA CELKEM 4 199 3 965 5 087 Dlouhodobý majetek 1 083 1 523 1 643 25,79 % 38,41 % 32,30 % Dlouhodobý hmotný majetek 1 083 1 523 1 643 25,79 % 38,41 % 32,30 % Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 1 083 1 523 1 643 25,79 % 38,41 % 32,30 % Oběžná aktiva 3 116 2 442 3 444 74,21 % 61,59 % 67,70 % Zásoby 179 232 232 4,26 % 5,85 % 4,56 % Nedokončená výroba a polotovary 179 232 232 4,26 % 5,85 % 4,56 % Krátkodobé pohledávky 2 039 1 024 1 919 48,56 % 25,83 % 37,72 % Pohledávky z obchodních vztahů 1 690 676 1 701 40,25 % 17,05 % 33,44 % Stát - daňové pohledávky 349 340 209 8,31 % 8,58 % 4,11 % Krátkodobé poskytnuté zálohy 0 8 9 0,00 % 0,20 % 0,18 % Krátkodobý finanční majetek 898 1 186 1 293 21,39 % 29,91 % 25,42 % Peníze 625 107 76 14,88 % 2,70 % 1,49 % Účty v bankách 273 1 079 1 217 6,50 % 27,21 % 23,92 % 9.2.2 Vertikální analýza pasiv Struktura pasiv společnosti 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2012 2013 2014 Vlastní kapitál Cizí zdroje Graf 5: Procentní rozbor pasiv (zdroj: vlastní zpracování) V procentním rozboru pasiv si můžeme povšimnout, že nejvíce byla pasiva financována z cizích zdrojů. V roce 2012 se cizí zdroj na pasivech podílel z 88,38 %, v roce 2013 však už 53
jen z 58,54 % a v roce 2014 prozatím ze 46,96 %. Tady je krásně vidět, jak se firma pomalu stávala méně zadluženou. V roce 2014 už dokonce vlastní kapitál převyšuje položku cizích zdrojů. Naopak vlastní kapitál se nejprve na celkových pasivech podílel pouze z 11,62 %, v dalším roce už ze 41,46 % a pro letošek tato procentní hodnota činí 53,04 %, což je, jak již bylo zmíněno výše, mnohem větší podíl na celkových aktivech než u cizích zdrojů. Opět konkrétněji, nejvyšší podíl ze složky cizích zdrojů má položka krátkodobé závazky (hlavně tedy krátkodobé závazky z obchodních vztahů), která v roce 2012 se na celkových pasivech podílela z 82,73 %, v roce 2013 z 58,03 % a v roce 2014 ze 46,20 %. Z vlastního kapitálu dosahovala nejvyššího podílu na celkových pasivech složka výsledek hospodaření běžného účetního období, která se v roce 2012 podílela pouze z 6,86 %, ale v roce 2013 už tato procentní hodnota činila 29,16 % a v roce 2014 dokonce 40,63 %. Tabulka 5: Rozvaha - pasiva společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Rozvaha - Pasiva Vertikální analýza % 2012 2013 2014 2012 2013 2014 PASIVA CELKEM 4199 3965 3931 Vlastní kapitál 488 1644 2085 11,62 % 41,46 % 53,04 % Základní kapitál 200 200 200 4,76 % 5,04 % 5,09 % Základní kapitál 200 200 200 4,76 % 5,04 % 5,09 % Výsledek hospodaření minulých let 0 288 288 0,00 % 7,26 % 7,33 % Nerozdělený zisk minulých let 0 288 288 0,00 % 7,26 % 7,33 % Výsledek hospodaření běžného účetního období 288 1156 1597 6,86 % 29,16 % 40,63 % Cizí zdroje 3711 2321 1846 88,38 % 58,54 % 46,96 % Dlouhodobé závazky 237 20 30 5,64 % 0,50 % 0,76 % Závazky z obchodních vztahů 219 3-1 5,22 % 0,08 % -0,03 % Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 17 17 31 0,40 % 0,43 % 0,79 % Jiné dlouhodobé závazky 1 0 0 0,02 % 0,00 % 0,00 % Krátkodobé závazky 3474 2301 1816 82,73 % 58,03 % 46,20 % Závazky z obchodních vztahů 3206 1921 1653 76,35 % 48,45 % 42,05 % Závazky k zaměstnancům 123 93 87 2,93 % 2,35 % 2,21 % Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 62 54 59 1,48 % 1,36 % 1,50 % Stát - daňové závazky a dotace 83 233 17 1,98 % 5,88 % 0,43 % 54
Procentní hodnota 9.2.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Struktura výnosů společnosti 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2012 2013 2014 Graf 6: Procentní rozbor výnosů (zdroj: vlastní zpracování) Tržby za prodej zboží Výkony Ostatní provozní výnosy Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) EAT=ČZ Ze struktury výnosů podniku je naprosto patrné, že dominující položkou je položka výkony. Z grafu i z tabulky můžeme vyčíst, že za celé sledované období neklesly výkony pod 94 %. Nejvyšší podíl na celkových výnosech měla tato položka v prvním sledovaném roce 2012, kdy tento procentní podíl činil 98,79 %, v roce 2013 pak došlo k mírnému poklesu na 94,69 % a v roce 2014 se tento procentní podíl vyšplhal opět na 98,34 %. Výnosy jsou též složeny z tržeb za prodej zboží, z ostatních provozních výnosů a z výsledku hospodaření za účetní období. Ovšem v porovnání s dominantní položkou výkony, není třeba tyto ostatní položky, které netvoří ani celých 30 %, více a podrobněji rozebírat. 55
Tabulka 6: Výkaz zisků a ztrát společnosti Výkaz zisků a ztrát (zdroj: vlastní zpracování) 56 Vertikální analýza % 2012 2013 2014 2012 2013 2014 Tržby za prodej zboží 0 343 1 0,00 % 5,10 % 0,02 % Obchodní marže= T za prodej zboží - N na prodané zboží 0 343 1 0,00 % 5,10 % 0,02 % Výkony 18 980 6 364 5 506 98,79 % 94,69 % 98,34 % Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 18 801 6 311 5 506 97,86 % 93,90 % 98,34 % Změna stavu zásob vlastní činnosti 179 53 0,93 % 0,79 % 0,00 % Výkonová spotřeba 16 015 3 184 2 761 83,36 % 47,37 % 49,31 % Spotřeba materiálu a energie 3 724 1 918 1 752 19,38 % 28,54 % 31,29 % Služby 12 291 1 266 1 009 63,97 % 18,84 % 18,02 % Přidaná hodnota = Obch. Marže + (Výkony - Výkon. Spotřeba) 2 965 3 523 2 746 15,43 % 52,42 % 49,04 % Osobní náklady 2 250 1 408 1 190 11,71 % 20,95 % 21,25 % Mzdové náklady 1 761 1 113 914 9,17 % 16,56 % 16,32 % Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 489 295 276 2,55 % 4,39 % 4,93 % Daně a poplatky 10 29 0 0,05 % 0,43 % 0,00 % Odpisy dlouhodobého NaHM 271 652 0 1,41 % 9,70 % 0,00 % Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 233 0 92 1,21 % 0,00 % 1,64 % Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 159 0 0 0,83 % 0,00 % 0,00 % Tržby z prodeje materiálu 74 0 92 0,39 % 0,00 % 1,64 % Zůstatková cena prodaného dl. Majetku a materiálu 243 0 0 1,26 % 0,00 % 0,00 % Zúčtování rezerv a časového rozlišení 243 0 0 1,26 % 0,00 % 0,00 % Ostatní provozní výnosy 0 14 0 0,00 % 0,21 % 0,00 % Ostatní provozní náklady 54 10 45 0,28 % 0,15 % 0,80 % Provozní výsledek hospodaření (VH=V-N) 370 1 438 1 603 1,93 % 21,40 % 28,63 % Ostatní finanční náklady 14 9 6 0,07 % 0,13 % 0,11 % Finanční výsledek hospodaření -14-9 -6-0,07 % -0,13 % -0,11 % Daň z příjmů za běžnou činnost 68 273 0 0,35 % 4,06 % 0,00 % splatná 68 273 0 0,35 % 4,06 % 0,00 % Výsledek hospodaření za běžnou činnost 288 1 156 1 597 1,50 % 17,20 % 28,52 % Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) EAT=ČZ 288 1 156 1 597 1,50 % 17,20 % 28,52 % Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) EBT 356 1 429 1 597 1,85 % 21,26 % 28,52 %
tis. Kč 9.3 Rozdílové ukazatele 9.3.1 Čistý pracovní kapitál Tabulka 7: Čistý pracovní kapitál společnosti (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Optimální hodnota ČPK -358 141 1628 MAX 2000 Vývoj ČPK 1500 1000 500 ČPK 0-500 2012 2013 2014 vývoj v letech Graf 7: Vývoj čistého pracovního kapitálu tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování) Z tabulky i z grafu vývoje čistého pracovního kapitálu je patrné, že během let docházelo k nárůstům hodnot. V roce 2012 si můžeme povšimnout záporných hodnot čistého pracovního kapitálu, tzn., že se jedná o nekrytý dluh, ale hned v následujících letech měl čistý pracovní kapitál kladné hodnoty, protože došlo k nárůstu finančních prostředků. Z roku 2014 usuzuji, že podnik je schopný dostát svým závazkům, protože čím vyšších hodnot ČPK dosahuje, tím vyšší má podnik schopnost hradit své dluhy. 9.3.2 Čistý peněžní majetek Tabulka 8: Čistý peněžní majetek společnosti (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Optimální hodnota ČPM -537-91 1 396 MAX 57
tis. Kč Vývoj ČPM 1 500 1 000 500 0-500 2012 2013 2014 ČPM -1 000 vývoj v letech Graf 8: Vývoj čistého peněžního majetku v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování) Čistý peněžní majetek vykazoval v letech 2012 a 2013 záporné hodnoty, ty se však v roce 2014 změnily na hodnotu kladnou. Je tedy vidět, že vývoj čistého peněžního majetku má rostoucí tendenci, tzn., že nyní má podnik k dispozici dostatek fondů ke svým výkonům. 9.3.3 Čisté pohotové prostředky Tabulka 9: Čisté pohotové prostředky (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Optimální hodnota ČPP -2 576-1 115-523 MAX 58
tis. Kč Vývoj ČPP 0-500 2012 2013 2014-1 000-1 500-2 000 ČPP -2 500-3 000 vývoj v letech Graf 9: Vývoj čistých pohotových prostředků v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování) I přes to, že vývoj čistých pohotových prostředků má rostoucí tendenci, všechny pozorované roky se nacházejí v záporných hodnotách. Platební schopnost podniku podle tohoto ukazatele není vůbec příznivá, protože pokud by nastala nějaká nepředpokládaná situaci, podnik by nemohl ihned vydat potřebnou sumu finančních prostředků. 9.4 Poměrové ukazatele 9.4.1 Analýza ukazatelů likvidity Tabulka 10: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů likvidity (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Krátkodobý finanční majetek 898 1186 1293 Krátkodobé závazky 3474 2301 1816 Krátkodobé pohledávky 2039 1024 1919 Oběžná aktiva 3116 2442 3444 Dlouhodobé Pohledávky 0 0 0 Tabulka 11: Výpočty jednotlivých ukazatelů likvidity (zdroj: vlastní zpracování) Ukazatel Vzorec Optimum 2012 2013 2014 Likvidita I. stupně (hotovostní) KFM/KCZ < 0,2; 0,5 > 0,26 0,52 0,71 Likvidita II. stupně (pohotová) (KFM+KPohl)/KCZ < 1; 1,5 > 0,85 0,96 1,77 Likvidita III. stupně (běžná) (OA - DPohl)/KCZ < 2; 2,5 > 0,90 1,06 1,90 59
Naměřené hodnoty Vývoj ukazatelů likvidity 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2012 2013 2014 Vývoj v letech Likvidita I. stupně (hotovostní) Likvidita II. stupně (pohotová) Likvidita III. stupně (běžná) Graf 10: Vývoj ukazatelů likvidity (zdroj: vlastní zpracování) Likvidita I. stupně (hotovostní) Doporučované optimum pro tuto likviditu je stanoveno jako rozmezí od 0,2 0,5. Z výsledků vyplývá, že v roce 2012 dosahovala likvidita 1. stupně optima a v letech 2013 a 2014 se pohotovostní likvidita pohybovala mírně nad optimem. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, zde obecně platí, že čím je hodnota vyšší, tím je situace podniku příznivější. Avšak pokud by se likvidita 1. stupně vyšplhala nad hodnotu 1, znamená to, že dochází k nerentabilnímu vázání prostředků na účtech, a to není výhodné z hlediska výnosnosti podnikání. Likvidita II. stupně (pohotová) V roce 2012 a 2013 se hodnota pohotové likvidity nacházela mírně pod stanoveným optimem, které se uvádí v rozmezí od 1,0 1,5. To pro podnik mohlo znamenat omezenou schopnost splácet své závazky. Naopak v roce 2014 byla tato likvidita 1,77 a hodnota se tak nacházela nad doporučovanou horní mezí, což pro podnik znamená, že značná část oběžných aktiv je vázána v podniku v podobě krátkodobého finančního majetku a tudíž přinášejí podniku malý úrok. Likvidita III. stupně (běžná) U likvidity 3. stupně si můžeme povšimnout, že všechny hodnoty v letech 2012 2014 se nacházely pod doporučovaným vymezeným optimem. V roce 2012 dokonce hodnota klesla 60
Naměřené hodnoty v % pod 1, jedná se tak o sníženou likviditu a není příznivá. Na druhou stranu můžeme říci, že běžná likvidita podniku má rostoucí tendenci, a proto lze předpokládat, že čím vyšších hodnot v budoucnu bude podnik dosahovat, tím větší bude naděje, že dokáže dostát svým závazkům. 9.4.2 Analýza ukazatelů rentability Tabulka 12: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů rentability (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 EAT 288 1156 1597 Vlastní kapitál 488 1644 2085 EBIT 288 1156 1597 Aktiva celkem 4199 3965 5087 Tržby celkem 18801 6654 5507 Náklady celkem 18925 5565 4002 Tabulka 13: Výpočty jednotlivých ukazatelů rentability (zdroj: vlastní zpracování) Ukazatel Vzorec Optimum 2012 2013 2014 ROE (rentabilita VK) EAT/VK MAX 59,02 % 70,32 % 76,59 % ROA (rentabilita celkového vloženého kapitálu) EBIT/A MAX 6,86 % 29,16 % 31,39 % ROS (rentabilita tržeb) EAT/T MAX 1,53 % 17,37 % 29,00 % Rentabilita nákladů EAT/N MAX: rostoucí trend 1,52 % 20,77 % 39,91 % Nákladovost N/T MIN: klesající trend 1,01 0,84 0,73 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% Vývoj ukazatelů rentability ROE (rentabilita VK) ROA (rentabilita celk. vlož. kap.) ROS (rentabilita tržeb) Rentabilita nákladů 0,00% 2012 2013 2014 Vývoj v letech Nákladovost Graf 11: Vývoj ukazatelů rentability (zdroj: vlastní zpracování) 61
Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE Vypočtené hodnoty pro tento ukazatel dosahují velice uspokojivých výsledků. Usuzuji tak, jelikož hodnoty mají rostoucí tendenci a kromě roku 2012 se drží nad 70 %. Zde platí, že čím vyšších hodnot tento ukazatel rentability dosahuje, tím lépe dochází k zhodnocení vloženého kapitálu, z toho vyplývá, že podnik nepotřebuje vložený kapitál investovat jiným způsobem. Ukazatel rentability aktiv ROA Rentabilita aktiv, stejně tak jako rentabilita vlastního kapitálu, má rostoucí tendenci. I zde platí, čím vyšší hodnoty, tím lepší zhodnocení celkového vloženého kapitálu. Z výsledků vyvozuji, že podnik dosahuje zisku a je efektivní. Ukazatel rentability tržeb ROS Stejně tak jako v předchozích dvou případech, i tento ukazatel vykazuje rostoucí tendenci. Ta mohla být způsobena snížením celkových osobních nákladů na zaměstnance, a také snížením celkových osobních nákladů na řídicí pracovníky. Podnik je tedy ziskový. Rentabilita nákladů Z grafu vyplývá, že rentabilita nákladů se každým rokem zvyšuje, což je dobře, protože podnik tak dosahuje vyšších zisků při nižších nákladech. Tento ukazatel pak vyjadřuje, kolik korun zisku podnik získal z jedné vložené koruny nákladů Nákladovost Jako jediný ze všech předchozích ukazatelů rentability by měl tento vykazovat klesající tendenci. Za příznivé se považují co nejnižší hodnoty. Firma Dopravní značení MŠ, s. r. o. má obzvlášť vysoké hodnoty. V roce 2012 ukazatel nákladovosti dokonce převyšoval hodnotu 1. Ale vzhledem k tomu, že trend je klesající, dochází v podniku ke snižování celkových nákladů na jednu korunu tržeb. Pokud se náklady budou snižovat i nadále, můžeme v budoucnu očekávat ještě více příznivější hodnoty, než byly doposud. 62
Naměřené hodnoty 9.5 Analýza ukazatelů aktivity Tabulka 14: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů aktivity (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Tržby celkem 18801 6654 5507 Aktiva celkem 4199 3965 5087 Ø stav pohledávek 2039 1024 1919 zásoby 179 232 232 Tabulka 15: Výpočty jednotlivých ukazatelů aktivity (zdroj: vlastní zpracování) Ukazatel Vzorec Optimum 2012 2013 2014 Obrat celkových aktiv T/A MAX 4,48 1,68 1,08 Obrat pohledávek T/ø stav Pohl MAX 9,22 6,50 2,87 Doba obratu pohledávek 365/obrat Pohl MIN: < 30 dnů 40 56 127 Obrat zásob T/zásoby Max 105,03 28,68 23,74 Doba obratu zásob 365/obrat zásob MIN: < 30 dnů 3 13 15 Vývoj ukazatelů aktivity 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2012 2013 2014 Vývoj v letech Obrat celkových aktiv Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek Obrat zásob Doba obratu zásob Graf 12: Vývoj ukazatelů aktivity (zdroj: vlastní zpracování) 9.5.1 Obrat celkových aktiv Ukazatel podává informaci, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál. Ukazatel by měl dosahovat vysokých hodnot, aby docházelo k efektivnímu využívání majetku. V mém případě mají hodnoty klesající tendenci, což není příznivé pro podnik ani efektivní. 63
9.5.2 Obrat pohledávek V roce 2012 podnik dosahoval u obratu pohledávek nejvyšších hodnot. Avšak opět si můžeme povšimnout klesajícího vývoje trendu. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel vyjadřuje, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na hotovost, musí se podnik snažit o rychlejší inkasování svých pohledávek, aby získané peníze mohl využít jiným způsobem. Například k nákupu materiálu a služeb, k úhradě závazků nebo investováním do rozvoje firmy. 9.5.3 Dobra obratu pohledávek Zde se jedná o dobu, která uplyne mezi prodejem výrobků, zboží či služeb a inkasem peněž od odběratele. Za optimální dobu lze považovat dobu kratší než 30 dnů. Ještě přijatelná doba obratu pohledávek byla v roce 2012. Z grafu vyplývá, že doba obratu pohledávek má rostoucí tendenci, což není příznivé pro podnik. Jak již bylo zmíněno výše, podnik by se měl snažit o rychlejší inkasování svých pohledávek. 9.5.4 Obrat zásob Tento ukazatel nám udává, kolikrát za období se zásoby přemění na jiné formy oběžného majetku. Samozřejmě by výsledek měl vyjít co nejvícekrát. Firma v roce 2012 dosahovala hodnoty 105,03 (tj. 105 krát), což určitě lze považovat za vysokou hodnotu, proto ji hodnotím velice kladně. Ovšem v dalších letech těchto obratů bylo znatelně méně a stále dochází ke snižování hodnoty ukazatele, proto už nemůžu být tak optimistická. 9.5.5 Dobra obratu zásob Jedná se o dobu, kdy jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, jde tedy o dobu, která je potřebná pro přeměnu těchto oběžných aktiv do peněžní formy. Za optimální se považují hodnoty ukazatele do 30 dní. U většiny organizací v ČR je tato doba stanovena v rozmezí 50 100 dní, (Mrkvička, 1997). Z mých výpočtů je patrné, že firma Dopravní značení MŠ, s. r. o. zcela splňuje dobu pro přeměnu oběžných aktiv do peněžní formy. Ovšem na grafu si můžeme povšimnout, že doba obratu zásob má rostoucí tendenci. Firma by se proto měla snažit, aby nedošlo k přesáhnutí stanovených optimálních hodnot a zároveň zkracovat tuto dobu, jenž vede ke snižování nákladů spojených se skladováním. 64
Naměřené hodnoty v % 9.6 Analýza ukazatelů finanční stability Tabulka 16: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů finanční stability (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 CZ 3711 2321 1846 A 4199 3965 5087 Dl. závazky 237 20 30 BÚ dl. 0 0 0 Kr. závazky 3474 2301 1816 BÚ kr. 0 0 0 Vl. kapitál 488 1644 2085 EBIT 288 1156 1597 úroky 0 0 0 Tabulka 17: Výpočty jednotlivých ukazatelů finanční stability (zdroj: vlastní zpracování) Ukazatel Vzorec Optimum 2012 2013 2014 Celková zadluženost CZ/A MIN: 50% 88,38% 58,54% 36,29% Dlouhodobá zadluženost DCZ/A MIN: < 25% 5,64% 0,50% 0,59% Krátkodobá zadluženost KCZ/A MIN: < 25% 82,73% 58,03% 35,70% Míra samofinancování VK/A MAX 11,62% 41,46% 40,99% Úrokové krytí EBIT/U MAX: > 3 Vývoj ukazatelů finanční stability 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2012 2013 2014 Vývoj v letech Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Graf 13: Vývoj ukazatelů finanční stability (zdroj: vlastní zpracování) 65
9.6.1 Celková zadluženost Celková zadluženost, nebo také ukazatel věřitelského rizika. U tohoto ukazatele platí, čím nižší je tento ukazatel, tím je to lepší pro firmu, protože se stává méně zadluženou. V tabulce i v grafu je vidět, že během let docházelo k postupnému snižování celkové zadluženosti firmy. Pokud bych tento ukazatel měla hodnotit z pohledu věřitele, zdá se, že se podnik dostal do fáze, kdy je solventní, a proto bych se jako věřitel nebála do podniku investovat svůj kapitál. 9.6.2 Dlouhodobá zadluženost Z tabulky i z grafu si můžeme povšimnout, že dlouhodobá zadluženost za všechny pozorované roky dosahuje méně než doporučované minimální hodnoty 25 %. Je to do jisté míry i dáno tím, že firma nemá žádný dlouhodobý bankovní úvěr. Je velice dobré, že firma z hlediska dlouhodobé zadluženosti vykazuje tak nízké zadluženosti, a tato zadluženost stále klesá. 9.6.3 Krátkodobá zadluženost Co se týká krátkodobé zadluženosti, i zde platí, že čím nižší ukazatel, tím je firma méně zadlužená. V tomto případě nejvyšší zadluženosti firma dosahovala na počátku svého působení, ovšem k dnešnímu dni si můžeme povšimnout, že tato krátkodobá zadluženost se rapidně snížila a činí už jen 35,70 %, což je stále hodně, ale je vidět, že se pomalu blíží ke stanovenému doporučovanému minimu, které činí 25 %. 9.6.4 Míra samofinancování Jedná se o doplňkový ukazatel k dlouhodobé zadluženosti. Součtem obou ukazatelů dostaneme hodnotu 100 %. Vyjadřuje nám, z kolika procent ze zdrojů vlastníků dochází k financování celkových aktiv. Firma by se měla samozřejmě snažit financovat svá aktiva z vlastních zdrojů. V grafu vidíme, že trend má rostoucí tendenci, což je dobře. Nejvyšší hodnota byla v roce 2013, kdy vlastník financoval svá aktiva ze 41,46 %. 66
9.6.5 Úrokové krytí Vzhledem k tomu, že úrokové krytí se vypočítá jako podíl mezi ziskem před úroky a daněmi a nákladovými úroky, nemohla jsem tento ukazatel vypočítat, protože firma ve sledovaných letech nevykazovala žádné nákladové úroky, protože firma nemá žádný úvěr. 67
9.7 Analýza soustav ukazatelů 9.7.1 Du Pont pyramidový rozklad ukazatelů ROE 0,70 ROA 0,066 * Celk. aktiva/vlastní jmění 2,41 Ziskové rozpětí 0,17 * Obrat celkových aktiv 1,71 1,00 + Cizí zdroje/vlastní jmění 1,41 Obrat stálých aktiv 1,68 Obrat oběžných aktiv 2,73 Cizí zdroje 2 321 000 : Vlastní jmění 1 644 000 Tržby 6 654 000 : Oběžná aktiva 2 442 000 Tržby 6 654 000 : Stálá aktiva 3 965 000 Zisk 1 156 000 : Tržby 6 654 000 Obrázek 5: Du Pont pyramidový rozklad za rok 2013 (zdroj: vlastní zpracování) 68
Vzhledem k tomu, že rok 2014 dosud nebyl řádně uzavřen, rozhodla jsem se zpracovat Du Pont pyramidový rozklad ukazatelů firmy Dopravní značení MŠ, s. r. o. za rok 2013. Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Ziskové rozpětí * Obrat celkových aktiv = = = 0,17 * 1,71 = 0,29 = 2,90 % Z vypočtené rovnice a ze zobrazeného Du Pont diagramu vyplývá, že firma v roce 2013 vydělala z jedné Kč tržeb 0,17 Kč čistého zisku a celková aktiva se ve stejném období obrátila v tržbách 1,71 krát. Dopravní značení MŠ, s. r. o. dosáhlo rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) 2,90 %. 9.8 Komplexní ukazatelé finanční analýzy 9.8.1 Altmanovo Z-skóre Tabulka 18: Vypočtené položky potřebné k výpočtu Altmanova Z-skóre (zdroj: vlastní zpracování) Vzorec 2012 2013 2014 x 1 ČPK/A -0,09 0,04 0,32 x 2 zadržené výdělky/a 0,07 0,36 0,37 x 3 EBIT/A 0,07 0,29 0,31 x 4 tržní hodnota VK/CZ 0,15 0,78 0,87 x 5 tržby/a 4,48 1,68 1,08 x 6 závazky po splatnosti/t 0,068 0,034 0,000 V tabulce jsou uvedeny výsledné hodnoty x 1 x 6, podle stanovených vzorců. Pro výpočet klasického Altmanova Z-skóre se používají hodnoty x 1 x 5, pro českou modifikaci Altmanova Z-skóre byla doplněna hodnota x 6. Tabulka 19: Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Pohledávky po lhůtě splatnosti 964 63 0 Závazky po lhůtě splatnosti 1278 225 0 69
V roce 2014 nejsou v tabulce uvedené žádné pohledávky po lhůtě splatnosti ani závazky po lhůtě splatnosti, protože hospodářský rok 2014 nebyl ještě uzavřen, tudíž mohou nastat změny. Tabulka 20: Vypočtené hodnoty Altmanova Z-skóre (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 Altmanovo Z-skóre 4,79 3,66 3,54 česká modifikace 4,86 3,69 3,54 V literatuře se uvádí tyto hodnoty pro Altmanovo Z-skóre: Z > 2,99 jedná se o finančně stabilní podnik bez finančních potíží Z < 1,81 jedná se o podnik, u kterého dojde brzy k bankrotu. Ve výše uvedené tabulce je vidět, že výsledné hodnoty jak klasického Altmanova Z-skóre, tak česká modifikace Altmanova Z-skóre vychází ve všech letech nad horní stanovenou hranicí 2,99. Z toho tedy mohu usuzovat, že se jedná o podnik bez finančních potíží. A ještě musím podotknout, pokud bych měla k dispozici pohledávky po lhůtě splatnosti a závazky po lhůtě splatnosti za rok 2014, které se používají pro výpočet české modifikace, došlo by zřejmě u Altmanova Z-skóre v české modifikaci za rok 2014 ke zvýšení výsledné hodnoty. 9.8.2 Index důvěryhodnosti IN95 Tabulka 21: Vypočtené položky potřebné k výpočtu Indexu důvěryhodnosti IN95 (zdroj: vlastní zpracování) 2012 2013 2014 A/CZ 1,13 1,71 2,76 EBIT/nákladové úroky 0,00 0,00 0,00 EBIT/A 0,07 0,29 0,31 T/A 4,48 1,68 1,08 OA/krát. CZ 0,90 1,06 1,90 Závazky po lhůtě splatnosti/výnosy 0,07 0,03 0,00 IN95 4,38 4,35 3,97 Doporučovaná hodnota, jak již bylo zmíněno v teoretické části, má být vyšší než číslo 2. Z tabulky s výsledky je jasně patrné, že všechny pozorované roky přesahují tuto hodnotu, proto můžu říci, že podnik je finančně stabilní a nemá žádné problémy. 70
Ovšem stejně tak jako u Altmanova Z-skóre musím podotknout, že by se mohla změnit hodnota pro rok 2014 v důsledku změny závazků po lhůtě splatnosti, protože jak již bylo zmíněno několikrát, rok 2014 nebyl stále uzavřen. Ale ta změna by se zřejmě projevila tak, že by došlo ke zvýšení indexu důvěryhodnosti IN95 v posledním roce, tedy podnik by se stále nacházel nad doporučovanou hodnotou 2, což pořád značí finančně stabilní podnik. 71
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vyhotovit finanční analýzu začínajícího podniku Dopravní značení MŠ, s. r. o. a následně zhodnotit finanční zdraví této společnosti pomocí mnou zvolených ukazatelů. U horizontální analýzy jsem zjistila, že dochází k postupnému nárůstu celkových aktiv v důsledku převodu podnikání fyzické osoby na danou společnost, ale také díky růstu krátkodobého finančního majetku. Tato situace by se mohla ještě o něco vylepšit, pokud by došlo k vyinkasování pohledávek od odběratelů. U pasiv pak dochází k pozvolnému poklesu kvůli snižování, jak osobních nákladů, tak mzdových nákladů. Samozřejmě i zde by mohlo dojít k úhradě závazků, které jsou převážně z obchodních vztahů. O tuto položku by se pasiva mohla výrazně snížit. Z výkazu zisku a ztrát je patrné, že firma vykazuje zisk, nikoliv ztrátu, a to je dle mého názoru pro firmu to nejdůležitější. U vertikální analýzy jsem pak došla k názoru, že nejvíce jsou celková aktiva složena z oběžných aktiv, tedy konkrétně z krátkodobého finančního majetku. Zatímco pasiva jsou převážně financována z cizích zdrojů, ale nepovažovala bych tento fakt za kritickou část, protože již v letošním roce, tedy v roce 2014, došlo ke zvratu celé situace a větším podílem se na celkových pasivech stal vlastní kapitál. A myslím, že i v budoucnu by to mohlo vypadat stejně. Pokud bych měla zkráceně zhodnotit rozdílové ukazatele, podnik se na začátku pozorovaného období pohyboval chvíli v záporných hodnotách, ovšem nyní se situace rapidně změnila a podnik je schopný dostát svým závazkům a má i dostatek prostředků ke svým výkonům. Z hlediska analýzy poměrových ukazatelů: likvidita (tj. 1. stupeň, 2. stupeň, 3. stupeň likvidity) dosahovala více méně vymezených optim. Někdy se nacházela pod stanovenou hranicí, někdy naopak nad hranicí. Avšak je zde velká naděje, že podnik dokáže hradit své závazky bez větších potíží. Na druhou stranu musím velice kladně hodnotit ukazatele rentability, které dosahují velice uspokojivých výsledků. Z hlediska rentability je tedy podnik ziskový a efektivní. U analýzy ukazatelů aktivity bych podniku doporučila, aby se začal snažit o rychlejší inkasování pohledávek od svých odběratelů. Mohl by pak získané prostředky investovat jiným, efektivnějším způsobem. K největším změnám došlo u ukazatelů finanční stability podniku. Na začátku sledovaného období totiž společnost vykazovala vysokou míru celkové zadluženosti, něco okolo 90 %. Ovšem postupem 2 let, díky převodu podnikání 72
z fyzické osoby na podnik, se dostala téměř do rovnováhy, tím chci říci, že téměř dosahuje doporučovaného optima. Jako věřitel bych se nebála do podniku investovat, dostává se totiž do fáze, kdy se jedná o solventní podnik. A v poslední řadě bych ráda zhodnotila Altmanovo Z-skóre a index důvěryhodnosti IN95. Zde mi vyšly opravdu vysoké hodnoty nad horní stanovenou hranicí, což je jedině dobře. Z obou dvou ukazatelů, díky vysokým výsledným hodnotám, můžu pouze konstatovat, že se jedná o stabilní podnik bez finančních potíží. Samozřejmě je co zlepšovat, ale většina ukazatelů dokazuje a je i vidět, že firma čím dál více prosperuje. V úplném závěru své bakalářské práce jsem se rozhodla poskytnout výsledky finanční analýzy jednateli společnosti Dopravní značení MŠ, s. r. o., aby se mohl sám zamyslet nad tím, co je pro firmu dobré, a co je do budoucna třeba ještě zlepšit. A zároveň doufám, že ocení některé mé rady a doporučení, které tato práce obsahuje. 73
Použitá literatura [1] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Computer Press, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. [2] MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza. Praha: Bilance, c1997. Vzdělávání účetních v ČR. ISBN 80-238-4070-3. [3] KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2012. ISBN 978-80-7273-169-5. [4] RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2013. Olomouc: ANAG, 2013, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-793-5. [5] ROLF GRÜNWALD, Jaroslava Holečková. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 3. V Praze: Oeconomica, 2006. ISBN 978-802-4511-085. [6] MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-735-7219-2 [7] JIŘÍČEK, Ing. Petr a Ing. Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: Ediční oddělení VŠPJ, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. Použité internetové zdroje [1] DIES DIEM DOCET. Rozvaha / DIES DIEM DOCET [online]. 2006 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: https://diesxdiemxdocet.wordpress.com/2006/02/13/rozvaha/ [2] Výsledovka v druhovém členění ve zjednodušeném rozsahu. Účetní závěrka roku 2007 v praxi - Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. 2014 Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraží [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: [4] http://www.danarionline.cz/document/attach/uctp2007-12-01_20.jpg [3] Přehled o peněžních tocích / Kontrola účetnictví + účetní uzávěrka a závěrka - snadno a rychle. [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: DU profi - daně, účetnictví, pam [online]. Copyright 2014 by Dashöfer Holding, Ltd. a Verla [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.du.cz/cla/onb/33/prehled-o-peneznich-tocich-uniqueidmrrwsbk196fnf8- jvuh4esl9rhcs-n1dnq_lhwje7okdywwcw3qgqq/ [4] Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Justice.cz - úvodní strana [online]. Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, 128 10 [cit. 2014-05- 03]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx 74
Seznam obrázků Obrázek 1: Rozvaha... 14 Obrázek 2: Výkaz zisků a ztrát... 16 Obrázek 3: Výkaz cash-flow... 17 Obrázek 4: Du Pont pyramidový rozklad... 39 Obrázek 5: Du Pont pyramidový rozklad za rok 2013... 68 Seznam tabulek Tabulka 1: Rozvaha - aktiva společnosti... 47 Tabulka 2: Rozvaha - pasiva společnosti... 49 Tabulka 3: Výkaz zisků a ztrát společnosti... 51 Tabulka 4: Rozvaha - aktiva společnosti... 53 Tabulka 5: Rozvaha - pasiva společnosti... 54 Tabulka 6: Výkaz zisků a ztrát společnosti... 56 Tabulka 7: Čistý pracovní kapitál společnosti... 57 Tabulka 8: Čistý peněžní majetek společnosti... 57 Tabulka 9: Čisté pohotové prostředky... 58 Tabulka 10: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů likvidity... 59 Tabulka 11: Výpočty jednotlivých ukazatelů likvidity... 59 Tabulka 12: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů rentability... 61 Tabulka 13: Výpočty jednotlivých ukazatelů rentability... 61 Tabulka 14: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů aktivity... 63 Tabulka 15: Výpočty jednotlivých ukazatelů aktivity... 63 Tabulka 16: Položky potřebné k výpočtu ukazatelů finanční stability... 65 75
Tabulka 17: Výpočty jednotlivých ukazatelů finanční stability... 65 Tabulka 18: Vypočtené položky potřebné k výpočtu Altmanova Z-skóre... 69 Tabulka 19: Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti... 69 Tabulka 20: Vypočtené hodnoty Altmanova Z-skóre... 70 Tabulka 21: Vypočtené položky potřebné k výpočtu Indexu důvěryhodnosti IN95... 70 Seznam grafů Graf 1: Vývoj aktiv společnosti v tis. Kč... 46 Graf 2: Vývoj pasiv společnosti v tis. Kč... 48 Graf 3: Vývoj trendu výkazu zisku a ztrát společnosti v tis. Kč... 50 Graf 4: Procentní rozbor aktiv... 52 Graf 5: Procentní rozbor pasiv... 53 Graf 6: Procentní rozbor výnosů... 55 Graf 7: Vývoj čistého pracovního kapitálu tis. Kč... 57 Graf 8: Vývoj čistého peněžního majetku v tis. Kč... 58 Graf 9: Vývoj čistých pohotových prostředků v tis. Kč... 59 Graf 10: Vývoj ukazatelů likvidity... 60 Graf 11: Vývoj ukazatelů rentability... 61 Graf 12: Vývoj ukazatelů aktivity... 63 Graf 13: Vývoj ukazatelů finanční stability... 65 Seznam příloh Příloha 1: Výpis z obchodního rejstříku... 78 Příloha 2: Smlouva o převodu obchodního podílu... 79 Příloha 3: Zakladatelská listina... 82 76
Příloha 4: Rozvaha k 30. 6. 2012 v plném rozsahu... 85 Příloha 5: Výkaz zisku a ztráty k 30. 6. 2012 v plném rozsahu... 89 Příloha 6: Příloha k účetní závěrce 2012 ve zkráceném rozsahu... 91 Příloha 7: Rozvaha k 30. 6. 2013 v plném rozsahu... 93 Příloha 8: Výkaz zisku a ztráty k 30. 6. 2013 v plném rozsahu... 97 Příloha 9: Příloha k účetní závěrce 2013 ve zkráceném rozsahu... 99 Příloha 10: Rozvaha ke dni 31. 12. 2013 v plném rozsahu... 101 Příloha 11: Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2013 v plném rozsahu... 105 77
Příloha 1: Výpis z obchodního rejstříku
Příloha 2: Smlouva o převodu obchodního podílu
Příloha 3: Zakladatelská listina
Příloha 4: Rozvaha k 30. 6. 2012 v plném rozsahu
Příloha 5: Výkaz zisku a ztráty k 30. 6. 2012 v plném rozsahu
Příloha 6: Příloha k účetní závěrce 2012 ve zkráceném rozsahu
Příloha 7: Rozvaha k 30. 6. 2013 v plném rozsahu
Příloha 8: Výkaz zisku a ztráty k 30. 6. 2013 v plném rozsahu
Příloha 9: Příloha k účetní závěrce 2013 ve zkráceném rozsahu
Příloha 10: Rozvaha ke dni 31. 12. 2013 v plném rozsahu
Příloha 11: Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2013 v plném rozsahu