FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI BOSCH DIESEL S.R.O.

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI BOSCH DIESEL S.R.O. The financial analysis of company Bosch Diesel Ltd. Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Autor: Romana MAŘÍKOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: MAŘÍKOVÁ Romana Finance FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI BOSCH DIESEL S.R.O. The financial analysis of company Bosch Diesel Ltd. Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Provést finanční analýzu společnosti Bosch Diesel s.r.o. včetně srovnání s podniky ve stejném odvětví. Na základě zjištěných skutečností formulovat doporučení pro zlepšení ekonomické situace společnosti. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení pojmu finanční analýza 2. Vymezení metodických přístupů k finanční analýze, poměrové ukazatele, rozklady, aj. 3. Finanční analýza společnosti Bosch Diesel s.r.o. 4. Srovnání s podniky ve stejném odvětví. 5. Formulace doporučení ke zlepšení ekonomické situace podniku. 6. Závěr Použité metody: deskripce, komparace, analýza, syntéza

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: RŮŽIČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. v, 152 s. ISBN 9788025133866. BREALEY, Richard A. a Stewart C. MYERS. Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Strnad - Vilém Jungmann - Tomáš Hlaváč. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 80-7226-189-4. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2012 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 28. 11. 2012

Jméno a příjmení autora: Romana Maříková Název diplomové práce: Finanční analýza společnosti Bosch Diesel s.r.o. Název práce v angličtině: The financial analysis of company Bosch Diesel Ltd. Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Předmětem bakalářské práce Finanční analýza společnosti Bosch Diesel s.r.o. je v první řadě teoretické definování pojmu finanční analýza a popis metod, které jsou při ní využívány. V praktické části jsou pak tyto metody aplikovány na konkrétní data vybraného podniku a část je také věnována porovnání s konkurencí. Hlavním cílem této práce je ze získaných výstupů zhodnotit finanční zdraví podniku a navrhnout možná řešení pro případné zlepšení jeho ekonomické situace. Annotation The goal of the bachelor thesis The financial analysis of company Bosch Diesel Ltd. is, first of all, a theoretical definition of the subject financial analysis and a description of methods, which are used. In the practical part, these methods are applied to particular dates of a selected company and a part is also dedicated to a comparison with a competitive company. The main goal of this thesis is to evaluate financial health of the company from obtained outcomes and devise possible solutions for an improvement of the economic situation. Klíčová slova Finanční analýza, poměrová ukazatele, bonitní a bankrotní modely, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, Bosch Diesel s.r.o. Keywords Financial analysis, financial ratios, bankruptcy prediction models, balance sheet, profit and loss account, Bosch Diesel Ltd.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční analýza společnosti Bosch Diesel s r.o. vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za trpělivost, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svým spolupracovníkům za cenné rady a informace a své rodině za podporu a pochopení během celé doby potřebné k jejímu vypracování.

OBSAH ÚVOD... 8 1 VYMEZENÍ FINANČNÍANALÝZY... 10 1.1 Charakteristika finanční analýzy a její význam... 10 1.2 Základní přístupy k finanční analýze... 11 1.3 Členění finanční analýzy... 12 1.4 Uživatelé finanční analýzy... 12 1.5 Zdroje informací... 15 2 METODY FINANČNÍ ANALÝZY... 16 2.1 Poměrová analýza... 16 2.2 Horizontální a vertikální analýza... 24 2.3 Pyramidový rozklad Du Pont... 26 2.4 Bonitní a bankrotní modely... 27 2.5 EVA (EconomicValueAdded)... 32 2.6 Zlatá pravidla financování... 34 3 ANALYTICKÁ ČÁST... 35 3.1 O společnosti Bosch Diesel s.r.o.,jihlava... 35 3.2 Horizontální a vertikální analýza... 38 3.2.1 Horizontální analýza... 38 3.2.2 Vertikální analýza... 43 3.3 Poměrová analýza... 46 3.3.1 Ukazatelé rentability... 47 3.3.2 Ukazatelé aktivity... 47 3.3.3 Ukazatelé likvidity... 48 3.3.4 Ukazatelé zadluženosti... 49 3.4 Pyramidový rozklad Du Pont... 50 3.5 Bonitní a bankrotní modely... 51 3.5.1 Kralickův rychlý test... 51 3.5.2 Altmanova formule bankrotu (Z-Skóre)... 52 3.5.3 Index IN... 52 3.5.4 Taflerův bankrotní model... 53 3.6 EVA (EconomicValueAdded)... 53 3.7 Zlatá pravidla financování... 55 3.8 Srovnání s konkurencí... 56 3.9 Zhodnocení výstupů a návrhy na zlepšení... 59 ZÁVĚR... 63 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 64 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 66 SEZNAM TABULEK... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ... 68 SEZNAM PŘÍLOH... 68 SEZNAM GRAFŮ... 68

ÚVOD Efektivní řízení firmy je v dnešním světě záležitostí zodpovědné, pečlivé a odborné práce. Každý podnikatelský subjekt musí brát v úvahu, že na trh přicházejí stále nové konkurenční podniky, přinášejí různé inovace a ať již firma působí pouze na domácím, anebo také na zahraničním trhu, je vždy ovlivňována ekonomickými změnami a jinými vnějšími faktory. Je tedy zapotřebí disponovat odpovídajícími schopnostmi, znalostmi i zkušenostmi a sladit tak řadu aspektů, díky nimž bude možné vytvořit stabilní a prosperující podnik, tzn. řídit podnik tak, aby byl efektivní ve všech svých činnostech. Můžeme mluvit o řízení v oblasti personalistiky, výroby, obchodu či jiných, vždy je ale velmi podstatné zvládnout řízení společnosti po stránce finanční, protože finance jsou tím, co provází podnik po celou dobu jeho existence a na čem jeho existence de facto závisí. Tato odpovědnost leží na bedrech managementu firmy, mezi jehož úkoly patří mimo jiné i stanovovat vlastní podnikové cíle a způsoby, jakými jich bude dosahováno. Zároveň je řízení podniku směřováno i k naplňování cílů základních, mezi které patří rentabilita a likvidita společnosti. V oblasti finančního řízení je možné z konkrétních aktuálních dat získávat důležité informace o výsledcích činnosti za poslední období a zjistit tak, v jaké finanční situaci se podnik nachází. Ovšem musíme vzít v úvahu, že kromě posouzení aktuálního stavu je žádoucí získávat také určitou zpětnou vazbu, co se týče průběžného vývoje, od které je možné se dále odrazit. V tomto ohledu se tedy dostáváme k tématu finanční analýzy, které je zároveň i tématem mé bakalářské práce, a to konkrétně pro společnost Bosch Diesel s.r.o. v Jihlavě. Analyzovaný podnik z výstupů finanční analýzy může získat řadu cenných informací a to hlavně za podmínek, že je prováděna právě pro několik po sobě jdoucích období (let), protože tak lze nahlédnout na vývoj společnosti v čase, za jakých podmínek docházelo k výkyvům, které kroky firmě prospěly a které ji naopak ekonomicky oslabovaly. Vybírat společnost vhodnou pro tuto analýzu pro mě nebyl těžký úkol. Několik měsíců pracuji u firmy Bosch Diesel s.r.o. jako praktikantka a je to zároveň společnost, která je většině lidí dobře známá, jelikož značka Bosch se objevuje na českém trhu již řadu let a stala se významným výrobcem napříč několika odvětvími. Jedná se převážně o automobilovou a průmyslovou techniku a také spotřební zboží. Konkrétní závod, jehož se tato analýza týká, je významným výrobcem na poli automobilového průmyslu. Rozhodla jsem se provést analýzu posledních pěti let hospodaření firmy, tedy léta 2007-2011. 8

Cílem této bakalářské práce je provést finanční analýzu společnosti Bosch Diesel s.r.o. včetně srovnání s podniky ve stejném odvětví. Na základě zjištěných skutečností pak formulovat doporučení pro zlepšení ekonomické situace společnosti. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části vymezuji pojem finanční analýza, jak k ní lze přistupovat, jak ji lze členit a také jaké má cíle a kterým skupinám lidí mohou být užitečné její výstupy. Podstatnou část samozřejmě tvoří metodologie, ve které popisuji různé ukazatele a modely, podle kterých se finanční analýza provádí. Praktická část je nejprve zaměřena na prezentaci vybrané společnosti včetně představení konkurenčních podniků, s nimiž bude tato společnost srovnána v závěru praktické části, a také seznámení s aktuální situací v daném odvětví u nás. Aplikací vybraných ukazatelů a metod na konkrétní firemní data jsou získány výstupy, na základě nichž lze vyhodnotit, v jaké finanční situaci se podnik nachází nyní a jak se tato situace měnila v průběhu analyzovaných let. Na závěr je mým cílem vyhodnotit, dle dosažených výstupů, finanční zdraví podniku, jeho konkurenceschopnost, silné a slabé stránky a případně doporučit, čím by se daná situace dala zlepšit. 9

1. VYMEZENÍ FINANČNÍ ANALÝZY 1.1. Charakteristika finanční analýzy a její význam Finanční analýza představuje pro podnik nástroj, díky němuž může posoudit, jak si vede po stránce finančního hospodaření, a také možnost zhodnotit celkovou ekonomickou situaci, ve které se nachází. Nejde pouze ale o stav aktuální, zároveň odhaluje vývoj podniku v minulosti a je významným ukazatelem pro odhad budoucího chodu firmy. Zkoumá, jakým způsobem podnik nakládá s finančními prostředky a majetkem, s nímž disponuje, zda naplňuje základní cíle k udržení životaschopnosti podniku jako je solventnost, rentabilita či likvidita. Díky výstupům této analýzy lze odhalit slabé a silné stránky podniku a také poskytnout dostatek informací pro další rozhodování managementu v tom, jak by firma měla nadále hospodařit a posunout tak svůj vývoj směrem k úspěchu a prosperitě, aby lépe obstála v konkurenci na trhu. Dalším přínosem může být odhalení vazeb mezi některými faktory, které na podnik působí. Finanční analýza vychází ze skutečných dat, ze kterých pak vzejdou výstupy v podobě konkrétních údajů, které jsou významným zdrojem informací jednak pro management podniku, ale také pro ostatní zainteresované osoby jako třeba obchodní partnery, zákazníky atd., protože nejen management podniku může být tím, kdo tuto finanční analýzu provádí. Je totiž zřejmé, že i další subjekty, jako výše jmenované, potřebují z různých důvodů znát ekonomickou situaci daného podniku. V souvislosti s tématem finanční analýzy se lze často setkat s pojmem finanční zdraví podniku, což je právě stav, který se snažíme u daného podniku posoudit. Obecně můžeme finančně zdravý podnik definovat jako takový, který je schopen v současnosti i budoucnosti naplňovat smysl svého poslání a vize a plnit primární i dílčí podnikové cíle. 1 K tomu se dále pojí pojmy jako likvidita a rentabilita. Likvidita neboli platební schopnost znamená, že je podnik schopný dostát svým závazkům a rentabilitou je myšlena schopnost podniku generovat zisk 2. Opačným stavem, kdy se podnik nachází ve finančních problémech a jeho likvidita je ohrožena, se nazývá finanční tíseň 3. 1 ŠIMAN, J., PETERA, P. Financování podnikatelských subjektů. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8. str. 135 2 SVOBODA, M. Základy financí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 196 s. ISBN 978-80-210-4976-5. str. 87 3 GRÜNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. str. 6 10

1.2. Základní přístupy k finanční analýze Pojmout finanční analýzu (FA) lze v podstatě dvěma základními způsoby, přičemž se budou odlišovat tím, jaké budou použité metody a výchozí data. Rozeznává se tak technická finanční analýza a fundamentální analýza. 4 a) technická FA Při tomto způsobu se pracuje s daty kvantitativními. Lze tedy využívat přímo matematických metod k výpočtům konkrétních číselných dat, ze kterých se potom vyhodnotí ekonomická situace v podniku. Docent Sedláček 5 průběh tohoto typu analýzy člení do několika etap, a to tímto způsobem: Charakteristika prostředí a zdrojů dat - první etapa je tou částí, ve které se shromažďují a třídí data, ze kterých se pak následně vychází. Jako podklad slouží nejčastěji účetní výkazy firmy a výroční zprávy, tzn. finanční účetnictví podniku. Výběr metody a základní zpracovaní dat - zde se jedná o výběr nejen metod k výpočtu, ale také ukazatelů, podle nichž se budou výpočty provádět. Pokročilé zpracování dat - v této etapě se pracuje už s vývojem ukazatelů v čase a hledáním vzájemných vazeb. Návrhy na dosažení cílového stavu - předložení několika různých návrhů, z nichž je potřeba na základě určitých kritérií vybrat a doporučit ten optimální z nich. b) fundamentální FA Tato metoda už se na rozdíl od technické analýzy neomezuje pouze na ukazatele kvantitativního charakteru, ale také na kvalitativní stránku dané problematiky. Nepostupuje se tedy striktně podle daných algoritmů, jež nám dají přesné číselné vyjádření, ale do výsledného posouzení ekonomické situace podniku už vstupují také kvalitativní informace. Řadíme sem zejména tyto: makroekonomické a mikroekonomické prostředí, fáze života podniku a cíle podniku 6. Je tedy zřejmé, že se jedná až o příliš velké množství různých faktorů, jejichž vývoj a vzájemné vazby nemůžeme definovat přesnými čísly. 4 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2.rozš.vyd. Plzeň. Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. str. 152 5 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. str. 9 6 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. str. 8 11

1.3. Členění finanční analýzy Finanční analýzu lze také rozlišovat z hlediska toho, kdo ji provádí a z jakých zdrojů při jejím zpracování vychází. Řeč je o dělení na interní a externí finanční analýzu 7. I přesto, že některé údaje nebo využívané metody jsou pro oba druhy shodné, přesto se od sebe liší. Už ze samotných názvů logicky vyplývá, v čem bude ten základní rozdíl. Interní analýza je prováděna uvnitř podniku a je významná především pro jeho vedení, které na jejím základě může lépe rozhodovat o dalších krocích a postupech při hospodaření společnosti v následujících letech. Analytik má v tomto případě k dispozici interní zdroje a má možnost nahlížet do vnitropodnikového účetnictví a jiných dokumentů, které se veřejnosti nepředkládají. V případě externí analýzy jsou k dispozici pouze informace a výkazy, které jsou veřejně přístupné a dohledatelné například ve výročních zprávách firmy. Provádí je ostatní zainteresované osoby, jako obchodní partneři nebo kdokoliv jiný, kdo má zájem zjistit, jaká je finanční situace podniku. Je evidentní, že externí analýza není tedy tolik detailní, nicméně cíl získat obecný přehled o poměrech a situaci ve firmě bude naplněn. 1.4. Uživatelé finanční analýzy Jak už jsem zmínila výše, finanční analýza může být prospěšná na jedné straně osobám interním a na druhé straně osobám a subjektům z vnějšího okolí, které mají s podnikem určité vazby nebo se o něj z nějakého důvodu zajímají. Mezi interní uživatele můžeme zařadit majitele firmy, management a zaměstnance 8. Majitelé firmy Jako vlastníci a zároveň osoby, které do podniku vložily své jmění, mají samozřejmě velký zájem na tom, aby si právě jejich firma vedla v konkurenci na trhu co nejlépe, prosperovala, dosahovala zisků a udržovala si svou likviditu v dlouhém časovém období. Z finanční analýzy tedy dostávají potřebné informace o vložených finančních prostředcích, zdali způsob řízení a nakládání s nimi vede k jejich zhodnocování. Management firmy Management je pojem, který je možné definovat různými způsoby, nicméně pro naše účely na něho můžeme nahlížet jako na osoby, tedy manažery, které mají na starosti řízení 7 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. str. 16 8 GRÜNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. str. 22-25 12

podniku ve všech činnostech, které vykonává. Mezi jejich významné funkce můžeme v rámci řízení firmy řadit např.: plánování, organizování, kontrolování a rozhodování 9. Je tedy zřejmé, že právě management firmy patří mezi přední uživatele finanční analýzy, která mu může sloužit jako cenné vodítko při dalších krocích a postupech v řízení podniku, ať už je řeč o alokaci finančních prostředků, skladbě majetkové a finanční struktury či jiných oblastech. Je zároveň podstatné vyvarovat se chyb a nedostatků minulých let. Zaměstnanci Zaměstnanec by měl být bezpochyby také tím, kdo má zájem na tom, aby firma byla úspěšnou a ziskovou, neboť když není, často bývá snižování stavů zaměstnanců mezi prvními body, jak snížit náklady firmy v nepříznivých dobách. Výsledná práce či produkt podniku jako celku je tím, co podnik prezentuje a dělá ho konkurenceschopným a pouze tehdy, kdy je efektivní práce jednotlivých pracovníků a zároveň i spolupráce mezi nimi, může podnik dosahovat dobrých výsledků. Zaměstnanci by měli být motivováni odpovídající mzdou, různými benefity a jistotou zaměstnání, to vše jim ale podnik jako zaměstnavatel může dát jen tehdy, má-li k tomu prostředky, které získá, bude-li prosperovat a výsledky jeho hospodaření budou pozitivní. Takže se v podstatě jedná o takový koloběh a finanční analýza může odhalit trhliny či chyby, které správný průběh tohoto koloběhu narušují. Druhou jmenovanou skupinou jsou externí uživatelé, mezi něž patří: obchodní partneři (odběratelé a dodavatelé), investoři, banky a jiní věřitelé, konkurenti, stát a jeho orgány 10. Obchodní partneři Obchodní partner je subjekt či osoba, která vstupuje s daným podnikem do obchodních vztahů. Jedná se tedy o dodavatele a odběratele. Dodavatel je subjekt, pro něhož je analyzovaný podnik zákazníkem a naopak odběratel je zase zákazník tohoto podniku. V zájmu dodavatelů je sledovat, zdali je podnik schopný hradit své závazky, zaměřují se tedy na solventnost, likviditu a zadluženost. Na druhé straně jsou to odběratelé, kteří si naopak hlídají, zdali podnik dodržuje své dodávky, což je důležité hlavně pro takové společnosti, které v tomto ohledu mají omezené možnosti a zároveň potřebují, aby u nich nedošlo k narušení chodu výroby. 11 9 BLAŽEK, Ladislav. Management. 1.vyd. Praha: GradaPublishing, a.s., 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3275-6. str. 13-14 10 GRÜNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. str. 22-25 11 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 978-80-7179-802-9. str.23 13

Investoři Investor je subjekt nebo osoba, která má zájem vložit (investovat) své finanční prostředky tam, kde očekává jejich budoucí zhodnocení. Můžeme sem řadit například akcionáře či spoluvlastníky firmy. Je očividné, proč jsou pro ně výstupy finanční analýzy důležitým zdrojem informací. Pokud už svůj kapitál do firmy vložili, musí si hlídat, jak je s ním nakládáno a zda se nadále zhodnocuje. Zároveň do této skupiny můžeme zařadit ještě potencionální investory, kteří se teprve rozhodují, kam své finanční prostředky vloží. Banky a jiní věřitelé Být věřitelem znamená dočasně půjčit určitý finanční obnos jiné osobě, která se tak stává dlužníkem. Již ze samotného označení vyplývá, že daný subjekt věří, že mu bude dlužná částka vrácena. Tato částka bývá navíc navýšena o úrok. Pro věřitele představuje úrok odměnu za dočasné poskytnutí peněz. 12. Pro banky či jiné druhy věřitelů je tedy znalost finanční situace daného subjektu, který o půjčku žádá, nutnou podmínkou. Zdali bude podnik schopný v budoucnu částku včetně úroků splácet, čili zda je schopen dostát svým závazkům. Na základě toho pak mohou posoudit, v jaké výši a s jakými podmínkami budou ochotni finanční prostředky poskytnout. Konkurenti Zvyšování konkurenceschopnosti je jedním ze základních kamenů efektivní podnikatelské činnosti. Čím více informací firma získává o svých konkurentech, tím lépe dokáže hledat jejich slabiny, místa, v nichž se dokáže lépe prosadit a zlepšit tak své postavení na trhu. Stát a jeho orgány 13 Podnikající subjekty jsou nedílnou součástí ekonomiky státu, a proto není překvapením, že ze strany státu může vzniknout zájem o zjištění ekonomické situace například těch, které se podílejí na státních zakázkách nebo byly nějaký způsobem financovány státním sektorem nebo pak všech společností, a to v oblastech, které se týkají každého subjektu na trhu, jako třeba v případě daňových povinností. Informace získané z analýzy také mohou státu sloužit k tvorbě různých ekonomických statistik. 12 SVOBODA, M. Základy financí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 196 s. ISBN 978-80-210-4976-5. str. 51 13 Volně dle: GRÜNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80- 86929-26-2. str. 25 14

1.5. Zdroje informací V zásadě se dá říci, že pokud je finanční analýza provedena opravdu odborně, tak kvalitnější pohled nabídne samozřejmě analýza interní, neboť na rozdíl od externí má k dispozici veškeré dostupné zdroje. Nejen kvantita ale samozřejmě i kvalita dostupných informací je určující pro to, aby výsledky finanční analýzy měly co největší vypovídací schopnost. Mezi veřejně dostupné zdroje patří výkazy finančního účetnictví, tedy účetní závěrka, kterou mají firmy ze zákona 14 povinnost zveřejnit. Zároveň je také obsahem výroční zprávy v případě, že ji podnik sestavuje. Účetní závěrka se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Součástí může být přehled o změnách vlastního kapitálu a také přehled o peněžních tocích, nejsou ale povinné. Tyto zdroje považujeme za ty základní. Ze samotné výroční zprávy se pak dají vyčíst další přínosné informace ohledně činnosti a hospodaření společnosti, které mohou mít vliv na konečné zhodnocení analýzy či usuzování na budoucí vývoj. Rozvaha neboli bilance podává informace o stavu majetku a zdrojů, ze kterých je financován, tedy stav aktiv a pasiv 15. Jde v podstatě o dvě strany tohoto účetního výkazu a každá hospodářská operace, kterou podnik zaúčtuje, se pak na rozvahových účtech projeví právě jednou změnou na straně aktiv a jednou změnou na straně pasiv, což je podstatou vedení podvojného účetnictví 16, přičemž v platnosti stále zůstává bilanční pravidlo, že suma aktiv se musí rovnat sumě pasiv. Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. 17 Pokud mluvíme o nákladových a výnosových položkách, musíme brát v úvahu, že nejde o reálné peněžní toky, ke kterým v podniku za sledované období došlo, a tudíž výsledek hospodaření neudává částku, která by představovala dosažený příjem společnosti, nicméně pokud chceme posuzovat komplexní ekonomickou situaci podniku, nelze tyto položky vynechat. K dalším zdrojům, které jsou už pak dostupné pouze při interní analýze, patří data získaná z vnitropodnikového účetnictví, různé prováděné kalkulace nebo statistiky. 14 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 21a 15 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ Drahomíra. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. str. 21 16 Viz Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a Prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví č. 500/2000 Sb. 17 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. str. 31 15

2. METODY FINANČNÍ ANALÝZY Provádění finanční analýzy nemá žádné oficiálně stanovené standardy, tzn., není k dispozici metodika, která by určovala přesné postupy, natož jakým způsobem interpretovat dosažené výstupy. Dnes už je ale vyvinuta řada metod, díky nimž lze hodnotit finanční situaci v daném podniku. Tyto metody jsou přijímané obecně všemi, kdo finanční analýzu provádí, ať už se jedná o interní či externí formu. Některé využívají spíše základní matematické postupy, jiné už zahrnují složitější výpočty a algoritmy a jsou metodami již více specializovanými. V tomto ohledu v podstatě rozlišujeme dvě skupiny metod, a to metody elementární a metody vyšší. 18 V běžné praxi se uplatňují převážně jen metody elementární, které jsou rovněž zahrnuty i do této práce. Dříve než se tedy přistoupí k provádění finanční analýzy, je potřeba si ujasnit, co konkrétně je cílem, komu budou výstupy určeny, do jaké hloubky bude nutné analýzu provést a z jak dlouhého období bude vycházet. To vše proto, aby bylo možné vybrat jednotlivé vhodné metody, díky nimž půjde lépe dosáhnout co nejvíce kvalitních informací. 2.1. Poměrová analýza Poměrová analýza je nejčastěji využívanou metodou. V rámci této analýzy, jak už napovídá sám název, jde o princip poměřování jednotlivých veličin, které získáváme z účetních výkazů. Otázkou je, které zvolit, protože z této interpretace by se mohlo zdát, že je možné z výkazů libovolně vybrat jakékoliv položky a dělit je mezi sebou. Ne každý poměr je ale pro stanovené cíle užitečný. Je několik druhů poměrových ukazatelů, které se využívají nejčastěji, a jejich výběr záleží na tom, co v danou chvíli chceme zjistit. Na základě získaných výsledků pak lze velmi dobře porovnat data s jinými podniky. K těm nejběžnějším ukazatelům patří ukazatelé rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Je tedy zřejmé, že se z výstupů poměrové analýzy získávají informace týkající se naplňování základních cílů ve firmě, a ty pak slouží k posouzení finančního zdraví podniku. Ukazatelé rentability (Profitability Ratios) Ukazatele rentability můžeme také označovat jako ukazatele výnosnosti či návratnosti. A protože zisk je jeden z hlavních cílů, které se podniky snaží naplňovat a je nezbytný pro samotnou existenci společnosti, jsou právě tito ukazatelé nejčastěji voleným typem a výstupy 18 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. str. 41 16

z nich patří k těm nejužitečnějším. Jednak z důvodu, že se tím prověří, zdali prostředky, které do podniku byly vloženy, dosahují přijatelných výnosů, a dále je pak možné porovnávat výnosnost s konkurenčními podniky. Čím větší hodnoty jsou tedy zjištěny, tím lépe. V zásadě se do poměru dává dosažený zisk a kapitálové vstupy, které představují zdroj financování aktivit. Rozlišujeme několik druhů ukazatelů rentability a ty se liší tím, jaký druh zisku a jaký druh kapitálu je zvolen. Analytikovi, který provádí danou analýzu, je ponechána určitá volnost ve volbě druhu vstupních veličin, ovšem daný poměrový vztah musí dávat smysl. Rozhodnutí je ovlivněno tím, za jakým účelem a pro koho se analýza provádí. U zisku můžeme rozlišovat tyto druhy: EBIT (Earnings before Interest and Taxes) zisk před zdaněním a odečtením úroků, odpovídá provoznímu výsledku hospodaření EBT (Earnings before Taxes) zisk před zdaněním EAT (Earnings after Taxes) zisk po zdanění, čistý zisk 19 Interpretace těchto ukazatelů mohou být různé, v této práci je výčet těch nejvýznamnějších z této skupiny zvolen dle docenta Sedláčka 20. Výstupy získané z daných poměrových vztahů je účelnější prezentovat v procentech a k tomu je potřeba ještě nezapomenout výsledek vždy vynásobit 100. ROA (Return on assets) ukazatel rentability celkových aktiv ROA = EBIT Aktiva Do tohoto poměrového vztahu opět může být zvolen buď zisk před odečtením daní a úroků (EBIT) nebo také zisk čistý. Volba EBIT je vhodnější třeba pro případ, že výnosnost aktiv bude srovnávána s hodnotami z jiných podniků. Je to z toho důvodu, že daňové a úrokové zatížení se může u různých společností lišit, proto není vhodné je pro tyto účely od zisku oddělovat 21. V případě aktiv jde o sumu všech podnikových aktiv, přičemž zde nehraje roli to, zda jsou financována vlastními či cizími zdroji. 19 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ, Pavel. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s, 2010. 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. str.165 20 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. 21 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. str. 53 17

Velmi podobným ukazatelem, který se v literatuře objevuje, je ukazatel rentability vloženého kapitálu ROI (Return on investment), který dává do poměru zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) a celkový vložený kapitál. Tyto dva ukazatele ale dosahují velmi podobných hodnot, proto pro provádění finanční analýzy v této práci bude použit pouze ukazatel ROA. ROE (Return on common equity) ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE = EAT Vlastní kapitál Ukazatel ROE je velmi důležitý pro osoby, které do daného podniku investovaly své prostředky (společníci, akcionáři či další). Každá investice je provázena určitým rizikem, a proto investoři vždy požadují určitou míru výnosu. A právě tento ukazatel podává přehled o tom, jak se vložený kapitál činností společnosti nadále zhodnocuje. V případě, že by hodnoty byly dlouhodobě až příliš nízké, investoři by se mohli rozhodnout vložit své prostředky do investic finančně zajímavějších a bez dostatečného kapitálu podnik nemůže nadále fungovat. ROCE (Return on capital employed) ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů ROCE = (EAT + Úroky) (Dlouhodobé závazky + Vlastní kapitál) Tento ukazatel vyjadřuje míru zhodnocování dlouhodobě investovaného kapitálu do společnosti, tzn. vlastního kapitálu a také dlouhodobých zdrojů od věřitelů. Proto se i k zisku, který do tohoto vztahu vstupuje, připočítávají úroky, které věřitelé získávají. ROS (Return on sales) ukazatel rentability tržeb ROS = EAT Tržby Ukazatel ROS podává informaci o tom, jakou část tržeb tvoří čistý zisk. Využívá se také k vyjádření ziskové marže. Ziskovou marži je možno porovnávat s oborovým průměrem 18

a platí, že jsou-li hodnoty tohoto ukazatele nižší než oborový průměr, pak jsou ceny výrobků poměrně nízké a náklady příliš vysoké. 22 Ukazatelé aktivity (Activity Ratios) Aktiva představují majetek podniku, a právě ukazatelé aktivity slouží k posouzení toho, zdali je tento majetek využíván dostatečně efektivně. Je to z toho důvodu, že množství aktiv, ať už nadbytečné nebo nedostatečné, může mít negativní dopady na zisk společnosti. Podniková aktiva se mohou brát buď jako celek nebo je možné je rozlišovat v rámci několika druhů, a proto také ukazatelů aktivit je několik. Mimoto se tyto ukazatele rozlišují ve dvou podobách rychlost obratu, která vyjadřuje počet přeměn jedné položky aktiv na jiné za určité časové období a doba obratu, která představuje ten časový úsek, který je nezbytný pro jeden obrat 23. Časovým obdobím je většinou myšlen jeden kalendářní rok. Níže vybrané ukazatele jsou čerpány z knihy profesorky Kislingerové 24. V těchto vztazích se objevují tržby, které představují veličinu dynamickou a jsou dávány do poměru s aktivy podniku, jež jsou veličinou stavovou. Při výpočtu jsou tržby na pozici čitatele a představují roční objem tržeb, druhá vstupující veličina je na pozici jmenovatele. V druhém případě při výpočtu doby obratu se tyto pozice obracejí s tím, že tržby jsou ještě navíc děleny číslem 360 (počet dní v roce), jelikož ve vztazích vyjadřujících dobu obratu je podstatné počítat s průměrnou denní tržbou. Obrat aktiv a doba obratu aktiv Obrat aktiv = Tržby Aktiva celkem Doba obratu aktiv = Aktiva celkem Tržby 360 22 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. str. 56 23 GRÜNWALD, R. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. str. 47 24 KISLINGEROVÁ, E.; Hnilica, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 171 s. ISBN 978-80- 7179-713-5 19

Pomocí těchto ukazatelů se zjišťuje intenzita, s jakou podnik využívá všechna aktiva, která vlastní, a časový interval, který připadá na jeden obrat aktiv. Hodnoty pro ukazatele obratu aktiv by měly být spíše vyšší, čím větší, tím lepší, přičemž samozřejmě záleží také na porovnání s oborovým průměrem, avšak platí, že minimální doporučovaná hodnota tohoto ukazatele je 1 25. Obrat zásob a doba obratu zásob Obrat zásob = Tržby Zásoby Doba obratu zásob = Zásoby Tržby 360 Zásoby jsou položkou, v níž má podnik velkou část svého kapitálu. Jsou tedy položkou velmi nákladnou, a proto je velmi důležité sledovat jejich stav a efektivitu jejich využití. Obratem je v případě zásob myšlen proces, v němž je daná položka prodána a znovu naskladněna. Hodnoty v tomto případě jsou opět lepší pro obrat ve vyšších hodnotách a pro dobu obratu opačně, čím méně dnů, tím lépe, tak aby výnos přinášely veškeré zásoby a nestávaly se tak některé pouze nákladovou položkou bez výnosu. Doba inkasa (splatnosti) pohledávek Doba inkasa pohledávek = Pohledávky Tržby 360 Při výpočtu doby inkasa v podstatě zjišťujeme, jaká je průměrná doba splatnosti pohledávek, tedy jak dlouho podnik čeká, než jsou mu pohledávky od odběratelů zaplaceny. Každý podnik má nastavené platební podmínky pro splatnost faktur, takže tímto způsobem si může ověřit, zdali inkasuje pohledávky v rámci daných termínů. 25 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ Drahomíra. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. str. 102 20

Doba splatnosti krátkodobých závazků Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky Tržby 360 Opačně k pohledávkám zde může podnik zjistit, zdali on sám dodržuje platební podmínky svých dodavatelů. Tímto ukazatelem se počítá doba od chvíle, kdy podniku závazek vznikl, do chvíle, kdy byl splacen. Důležité je také sledovat rozdíly v počtu dnů mezi dobou inkasa pohledávek a dobou splatnosti závazků, aby příliš často nebyl podnik v situaci, kdy budou peněžní prostředky odtékat pryč při úhradě závazků, ovšem nebudou žádné proudit do podniku z důvodů nesplácení pohledávek ze strany odběratelů. Rozdíl by měl být proto co nejnižší. Ukazatelé likvidity (Liquidity Ratios) Tato skupina ukazatelů hodnotí schopnost podniku hradit své závazky, což je další z faktorů podmiňujících jeho existenci. Likvidita totiž představuje schopnost podniku proměnit aktiva na finanční prostředky. Je důležité si pojem likvidita neplést s pojmem likvidnost, což je schopnost složek podnikového majetku přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peněžní prostředky 26. Základní ukazatele z této skupiny se zabývají tou nejlikvidnější částí aktiv a tou jsou oběžná aktiva. Řadí se sem právě ta část majetku, která se využívá pouze krátkodobě, často je jednorázově spotřebována nebo přeměněna na jinou formu majetku. Řadí se sem například zásoby, polotovary, zboží, výrobky či zvířata. Je důležité, aby likvidnost těchto aktiv byla co nejvyšší, protože právě v nich má podnik vloženou velkou část svých prostředků, navíc musí financovat náklady s nimi spojené, a proto v případě potřeby je důležité mít schopnost je rychle proměnit na hotovost. Běžná likvidita (likvidita III. stupně) Běžná likvidita = Oběžná aktiva Krátkodobé závazky 26 NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ, Pavel. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s, 2010. 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. str. 168 21

Ukazatel běžné likvidity poměřuje oběžná aktiva s krátkodobými závazky podniku, tedy jak je schopen z těchto aktiv hradit své dluhy. Výsledek doslova udává, kolikrát by byla aktiva schopná, kdyby se všechna proměnila na hotovost, pokrýt krátkodobé závazky. Jelikož se v tomto poměru objevují oběžná aktiva jako celek, tak pokud je výsledná hodnota nepříznivá, může poukázat na jejich špatnou skladbu v podniku. Co se týče konkrétní hodnoty, tak její optimální výše se nedá jednoznačně určit, záleží na tom, co konkrétně podnik preferuje z hlediska výnosů a rizika. Přesto se občas v literatuře doporučuje hodnota alespoň 1,5 27. Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva-zásoby) Krátkodobé závazky Tento ukazatel na rozdíl od běžné likvidity vylučuje z oběžných aktiv veškeré zásoby. Je to z toho důvodu, že zásoby jsou právě tou nejméně likvidní složkou z této skupiny aktiv. Než je totiž možné je přeměnit na hotovost, musí projít několika proměnami, jako je zpracování, výroba atd., než se dostanou do fáze prodejného produktu, jsou tedy zatížené časovou náročností přeměny na hotovost. Doporučována bývá pro tento ukazatel minimální hodnota 1 28. Hotovostní (peněžní) likvidita (likvidita I. stupně) Hotovostní (peněžní) likvidita = Peněžní prostředky Krátkodobé závazky V případě tohoto ukazatele se s krátkodobými závazky poměřují jen peněžní prostředky, které představují naopak od zásob tu nejlikvidnější část oběžných aktiv. Řadíme sem peníze v pokladně nebo na účtech, krátkodobé cenné papíry či šeky. Hotovostní likviditu můžeme také nazvat jako likviditu okamžitou. Jako minimální hodnota se v tomto případě doporučuje 0,2 29. 27 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. str. 67 28 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. str. 67 29 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 978-80-7179-802-9. str. 79 22

Ukazatelé zadluženosti (Leverage Ratios) Dluhy vznikají podniku tehdy, když není schopen veškerá svá aktiva financovat z vlastních zdrojů a musí tak využívat cizí, což v současnosti není nic neobvyklého. Obecně je zadluženost spojována s vyšším rizikem, ale do určité míry se jako negativní jev v podniku nebere. Je to proto, že cizí kapitál je levnější než vlastní. Je to dáno skutečností, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně. 30 Otázkou spíš tedy zůstává v jaké výši, vzájemném poměru a celkové skladbě by měly být jak vlastní tak cizí zdroje. V případě ukazatelů zadluženosti tedy jde o to zjistit, jak moc které zdroje kryjí podniková aktiva. Ukazatel věřitelského krytí (Debt ratio) Debt ratio = Cizí kapitál Celková aktiva x 100 % Tím základním ukazatelem zadluženosti je ukazatel věřitelského krytí, který porovnává cizí kapitál a celková aktiva. Výsledná hodnota je tedy vyjádřením celkového zadlužení. Riziko, které sebou zadluženost nese, stoupá s rostoucí hodnotou tohoto ukazatele. Koeficient samofinancování (Equity ratio) Equity ratio = Vlastní kapitál Celková aktiva x 100 % Celkový kapitál podniku lze rozložit na cizí a vlastní. Koeficient samofinancování říká, jakou část aktiv kryjí vlastní zdroje. Doplňuje tak základní ukazatel zadluženosti. Zde jsou naopak hodnoty vyšší vítány, jelikož se podnik nemá potřebu tolik zadlužovat (kryje velkou část aktiv ze svých vlastních zdrojů). Ukazatel úrokového krytí Ukazatel úrokového krytí = EBIT Celkový nákladový úrok 30 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ Drahomíra. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. str. 83 23

Poměr zisku k úrokům podává velice přínosnou informaci, protože odpovídá na otázku, zdali je podnik schopen ustát finanční zatížení vyplývající z jeho zadlužení (kolikrát zisk převyšuje úroky, které musí být hrazeny). Zisk by měl být rozhodně větší, protože po té, co z něho podnik uhradí zmíněné úroky, musí mu ještě zůstat prostředky na financování dalších výdajů. Ani při poměru těchto veličin, který by byl roven 1, by nebylo možné mluvit o stabilním podniku. Zadluženost vlastního kapitálu Zadluženost VK = Cizí zdroje Vlastní kapitál x 100% Tímto ukazatelem jednoduše zjistíme, zda a o kolik převyšuje dluh společnosti hodnotu vlastního kapitálu. Poměr těchto dvou ukazatelů je velmi podstatný, za tzv. bezpečnou míru zadlužení se bere 40 % cizího kapitálu v poměru k vlastnímu kapitálu. 31 Finanční páka Finanční páka = Celková aktiva Vlastní kapitál Určitá výše podílu cizího kapitálu v podniku může zvýšit celkovou výnosnost vlastního kapitálu a tento efekt je nazýván finanční páka. Pozitivně působí v případě, kdy je výnosnost vloženého kapitálu větší než úroková míra z cizích zdrojů. Z uvedeného vztahu je vidět, že jde o převrácenou hodnotu koeficientu samofinancování. 2.2. Horizontální a vertikální analýza Při provádění horizontální a vertikální analýzy jsou využívány údaje získané z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, případně ještě výkazu o peněžních tocích. Mluvíme tedy o absolutních ukazatelích. Rozdíl mezi nimi je ten, že vertikální analýza sleduje procentní podíl jednotlivých položek napříč celou strukturou účetních výkazů a horizontální sleduje vývoj jednotlivých ukazatelů v čase. 31 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. 367s. ISBN 80-7179-529-1. str. 73 24

U vertikální analýzy je kromě procentního podílu jednotlivých položek (např. zásoby, materiál, výrobky, ) z celkové sumy (např. celková aktiva) také vhodné vyjádřit zvlášť tento podíl i pro celé skupiny těchto položek (např. oběžná aktiva, ). Díky těmto hodnotám lze dobře provádět srovnání s konkurenčními podniky, protože vše je vyjádřeno v procentech. Pro konkrétní výpočty při vertikální analýze lze využít tento vzorec: P it (%) = X it ΣX x 100 P it.. procentní podíl dané položky X it. hodnota položky za běžný rok ΣX suma položek výkazu Horizontální analýza je finančně-analytická technika, která je v podnicích nasazována naprosto běžně též pod označením analýza časových řad. 32 Získáváme tedy informace o tom, jak se určitá položka (ukazatel) z účetního výkazu měnila v průběhu času, což lze vyjádřit konkrétními čísly, tedy absolutně, nebo procentními změnami, tedy relativně. Lze samozřejmě porovnávat změnu pouze oproti předchozímu roku, ale v rámci analýzy je vhodné mít k dispozici data z delšího časového období, např. 5 let a více, abychom získali výsledky s větší vypovídací schopností a zjistili tak s větší přesností, jaký je trend jednotlivých ukazatelů. Pro konkrétní výpočty při horizontální analýze lze využít tyto vzorce: a) absolutní vyjádření X i = X it X i(t-1) X i.. změna ukazatele X it hodnota ukazatele za běžný rok X i(t-1) hodnota ukazatele za předchozí rok b) relativní vyjádření změna v % = (X it X i(t-1) ) X i(t-1) x 100 32 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2. rozš.vyd. Plzeň. Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. str. 158 25

2.3. Pyramidový rozklad Du Pont Du Pontův rozklad patří mezi pyramidové soustavy ukazatelů, které vzájemně propojují několik ukazatelů dílčích. Tyto rozklady se provádí z důvodu zjištění vzájemných souvislostí mezi nimi ve vztahu k ukazateli na vrcholu této pyramidy. Právě Du Pontův rozklad ukazatele ROE (rentabilita vlastního kapitálu) patří k těm nejvýznamnějším. Základní Du Pontovou rovnicí je rozklad ukazatele rentability aktiv ROA: ROA= EAT Aktiva = EAT Tržby x Tržby Aktiva 33 Tato rovnice představuje součin rentability tržeb a obratu aktiv a stačila by pro rozklad v případě, že by podnik disponoval pouze vlastním kapitálem. Nicméně dnes je spíše typické, že jsou využívány i cizí zdroje, proto je prováděn rozklad ukazatele ROE. Do tohoto vztahu kromě ukazatele ROA vstupuje navíc i finanční páka. Rozklad ROE lze pak vyjádřit takto: ROE=ROA x Aktiva Vlastní kapitál = EAT Tržby x Tržby Aktiva x Aktiva Vlastní kapitál Obrázek č. 1: Pyramidový rozklad ROE Zdroj: Vlastní zpracování dle výše uvedených výpočetních vzorců 33 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika, 4. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. str.355 26

K posouzení toho, jak má který ukazatel na ROE vliv jsem zvolila indexovou metodu 34 : V tomto případě pyramidového rozkladu ROE se bude jednat o vliv tří ukazatelů (a, b, c). A proto bude postup pro výpočet vypadat takto: X = X 1 X 0 = a 1 b 1 c 1 a 0 b 0 c 0 = (a 1 b 0 c 0 a 0 b 0 c 0 ) + (a 1 b 1 c 0 - a 1 b 0 c 0 ) + (a 1 b 1 c 1 - a 1 b 1 c 0 ) vliv a vliv b vliv c Součet vlivů jednotlivých ukazatelů pak dává dohromady změnu ROE oproti předchozímu roku. 2.4. Bonitní a bankrotní modely Pojmy bonita a bankrot jsou dalšími z řady těch, které jsou významné z hlediska finančních vztahů podniku s jinými subjekty. Za bonitní se považuje podnik, který je schopný splácet své závazky vůči věřitelům, naopak firma, která se předlužuje a stává se insolventní, tedy neschopnou své dluhy hradit, může dojít až k bankrotu, tedy krachu celé společnosti. Bonitní a bankrotní modely představují jeden ze způsobů, jakým lze posuzovat vývoj podniku. Liší se od sebe z hlediska účelu využití, zatímco bonitní modely odlišují to, zda se firma nachází v dobré či špatné finanční situaci, bankrotní modely slouží k odhalení případných symptomů predikujících ohrožení či dokonce bankrot firmy. Asi nejznámějším bonitním modelem je Kralickův rychlý test, mezi bankrotní modely pak řadíme např. Altmanovu formuli bankrotu, Index IN a další. Kralickův rychlý test Pro tento test byly vybrány tyto čtyři ukazatele kvóta vlastního kapitálu, doba splácení dluhu z cash flow, rentabilita tržeb a rentabilita aktiv 35. Podle hodnot, které jsou pro jednotlivé ukazatele získány, jsou pak podniku přidělovány body. Je dobré opět porovnávat bodová ohodnocení z hlediska časového vývoje několika po sobě jdoucích období (let), kde lze samozřejmě kromě bodů jednotlivých ukazatelů sledovat i průměrnou bodovou hodnotu všech ukazatelů dohromady, která pak slouží k ohodnocení podnikové situace jako celku. 34 SYNEK, M.; KOPKÁNĚ, H.; KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3. str. 29 35 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 171 s. ISBN 978-80-7179-713-5. str. 76 27

Kvóta vlastního kapitálu Vlastní kapitál Kvóta vlastního kapitálu = Celková aktiva Při pohledu na vzorec zjistíme, že tento ukazatel je v podstatě koeficientem samofinancování zmiňovaným v rámci skupiny ukazatelů zadluženosti, která patří do poměrové analýzy. Doba splácení dluhu z cash flow Doba splácení dluhu z CF = Cizí kapitál - Krátkodobý finanční majetek Bilanční cash flow Takto lze vyjádřit délku časového období, které by podnik potřeboval pro uhrazení svých závazků. Při výpočtu zde vystupuje ukazatel bilanční cash flow, pro výpočet jeho hodnot bude použit tento výraz: Bilanční CF = EAT daň z příjmů + odpisy časové rozlišení aktiv + časové rozlišení pasiv Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb = Cash flow Tržby Rentabilita aktiv ROA = EBIT Aktiva 28

Body, které se podniku přiřazují u jednotlivých ukazatelů, se přidělují dle následující tabulky: Tabulka č. 1: Kralickův test - hodnocení ukazatelů Výborně Velmi Ukazatel dobře Dobře Špatně Ohrožení 1 2 3 4 5 Kvóta vlastního kapitálu > 30% > 20% > 10% > 0% negativní Doba splácení dluhu z CF < 3 roky < 5let < 12let > 12 let > 30 let Cash flow z tržeb > 10% > 8% > 5% > 0% negativní Rentabilita aktiv > 15% > 12% > 8% > 0% negativní Zdroj: KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 171 s. ISBN 978-80-7179-713-5, str. 77 Tímto způsobem získáme tabulku s oznámkovanými ukazateli pro jednotlivé roky, díky čemuž můžeme posuzovat, jak se v jejich průběhu vyvíjeli. První dva zmíněné ukazatele nás informují o finanční stabilitě podniku, zbylé dva o její rentabilitě, tedy výnosnosti. Zprůměrováním přidělených bodů pro konkrétní rok získáme hodnotu vypovídající o celkové situaci v podniku. Ukazatelům zde není přidělena váha, jde tedy o prostý aritmetický průměr přidělených bodů. Čím nižší je výsledná známka, tím lepší je ekonomická situace v podniku tzn. podnik je finančně stabilní a s dobrou mírou rentability. Altmanova formule bankrotu (Z-Skóre) Tento model nese název po svém autorovi, jímž je prof. Edward Altman, profesor v oblasti financí a držitel mnoha ocenění, který provedl tzv. diskriminační analýzu, z níž vzešlo několik významných ukazatelů, které dokážou predikovat bankrot firmy. Tyto ukazatele pak prof. Altman poskládal do rovnice, jejímž výsledkem je hodnota, která posoudí finanční situaci podniku, tzn., zda je či není do budoucna ohrožen finančními problémy. Rovnice pro Z-Skóre se odlišuje pro společnosti, které jsou veřejně obchodovatelné na burze a pro ty, které naopak nejsou. 36 Pro společnosti, které jsou veřejně obchodovatelné na burze: Z = 1,2X 1 + 1,4X 2 + 3,3X 3 + 0,6X 4 + 1,0X 5 36 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. str. 73 29

Pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze: Z = 0,717X 1 + 0,847X 2 + 3,107X 3 + 0,42X 4 + 0,998X 5 Kde: X 1 = (Oběžná aktiva Krátkodobé zdroje) / Celková aktiva X 2 = Nerozdělený zisk / Celková aktiva X 3 = EBIT / Celková aktiva X 4 = Tržní hodnota vlastního kapitálu / Účetní hodnota dluhu X 5 = Tržby / Celková aktiva změně 37 : Pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze, dochází pouze k této X 4 = Účetní hodnota základního kapitálu / Celkové dluhy Interpretace výsledku závisí na jeho zařazení do příslušného intervalu. Pro firmy veřejně obchodovatelné na burze se rozlišují se tyto intervaly: a) Z-Skóre < 1,8 b) 1,8 < Z-Skóre < 2,99 c) Z-Skóre > 2,99 Pro hodnotu v prvním intervalu platí, že firma se nachází v situaci, kdy je ohrožena finančními problémy či přímo bankrotem. Třetí interval naznačuje firmu finančně úspěšnou. Nakonec druhý interval, který představuje tzv. šedou zónu, kdy se nelze jednoznačně přiklonit ani na jednu či druhou stranu. Totéž platí pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze, akorát s tím rozdílem, že se mění rozsah intervalů tímto způsobem: a) Z-Skóre < 1,2 b) 1,2< Z-Skóre < 2,9 c) Z-Skóre > 2,9 Index IN Index IN neboli index důvěryhodnosti IN, nabyl od doby svého vzniku v průběhu let několika podob. Jde o několik různých variant, přičemž nejčastěji je využíván Index IN 95 38 : 37 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2.rozš.vyd. Plzeň. Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. str. 166 38 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2.rozš.vyd. Plzeň. Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. str. 171 30