VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PRAZE Obor: PODNIKOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ABRA SOFTWARE, A.S. (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE) Autor: Vedoucí práce: MICHAL MÁZÁR ING. ZDEŇKA ŠUŠÁKOVÁ 2009
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne 13.5.2009. podpis studenta
OBSAH Anotace...1 1 Úvod.2 2 Teoretická část.. 3 2.1 Předmět a cíle finanční analýzy.....3 2.1.1 Požadavky na finanční analýzu...3 2.2 Uživatelé finanční analýzy.....4 2.2.1 Externí finanční analýzy.....4 2.2.2 Interní finanční analýza...4 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu.. 5 2.3.1 Rozvaha...5 2.3.2 Výkaz zisku a ztráty....6 2.3.3 Přehled o peněžních tocích.....6 2.3.4 Příloha k účetní závěrce.. 6 2.3.5 Výroční zpráva....7 2.4 Bilanční pravidla....7 2.4.1 Zlaté bilanční pravidlo financování....7 2.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika...7 2.4.3 Zlaté pari pravidlo...7 2.5 Analýza poměrových ukazatelů.....7 2.5.1 Ukazatele likvidity.. 8 2.5.2 Ukazatele rentability...9 2.5.3 Ukazatele aktivity.....11 2.5.4 Ukazatele zadluženosti.. 12 2.6 Horizontální a vertikální analýza.....14 2.6.1 Horizontální analýza.....14 2.6.2 Vertikální analýza.....14 2.7 Analýza čistého pracovního kapitálu...14 2.8 Bonitní modely....16 2.8.1 Kralicekův Quicktest.....16 2.9 Bankrotní modely....17 2.9.1 Altmanovo Z-skóre...17 2.9.2 Index IN01....18
2.9.3 Tafflerův model.....19 3 Praktická část.. 20 3.1 Představení společnosti....20 3.2 Bilanční pravidla.. 23 3.2.1 Zlaté bilanční pravidlo financování.. 23 3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika.....24 3.2.3 Zlaté pari pravidlo.....24 3.3 Analýza poměrových ukazatelů...25 3.3.1 Ukazatele likvidity....25 3.3.2 Ukazatele rentability.....26 3.3.3 Ukazatele aktivity.....28 3.3.4 Ukazatele zadluženosti.. 28 3.4 Horizontální a vertikální analýza.....29 3.4.1 Horizontální analýza rozvahy...29 3.4.2 Vertikální analýza rozvahy...32 3.4.3 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 33 3.4.4 Analýza Cash Flow...35 3.5 Analýza čistého pracovního kapitálu...36 3.6 Bonitní modely....36 3.6.1 Kralicekův Quicktest.....36 3.7 Bankrotní modely....37 3.7.1 Altmanovo Z-skóre...37 3.7.2 Index IN01....38 3.7.3 Tafflerův model.....38 4 Závěr...40 5 Seznam zdrojů....42 6 Seznam tabulek a grafů...43 7 Seznam příloh.....45
Anotace Finanční analýza společnosti ABRA Software, a.s. Cílem této práce je zhodnotit finanční situaci společnosti ABRA Software, a.s. v letech 2004-2008. ABRA Software, a.s. je v současné době dvojkou na českém trhu s ERP systémy pro menší podniky. V první části jsou popsána teoretická východiska finanční analýzy, včetně nejpoužívanějších metod. Ve druhé části je představena společnost ABRA Software, a.s. Hlavní část se zabývá samotnou finanční analýzou, kde jsou použity všechny metody zmíněné v teoretické části pro zhodnocení finanční situace zkoumané společnosti. V poslední kapitole je provedeno závěrečné hodnocení, formulovány silné a slabé stránky a některá doporučení. Financial analysis of the company ABRA Software, a.s. The aim of this thesis is to evaluate the financial situation of ABRA Software, a.s. in 2004-2008. ABRA Software, a.s. is currently the second company in sales of ERP systems for smaller companies on the Czech market. The first part describes a theoretical approach to financial analysis, including the most used methods. The second part presents ABRA Software, a.s. as a company. The main part deals with financial analysis where all the methods mentioned in the theoretical part are used to evaluate the financial situation of the company. The last chapter includes final evaluation, formulation of the strengths and weaknesses and some recommendations. 1
1 ÚVOD Nalezení odpovědí na otázky, v čem by se podnik mohl zlepšit, z čeho by mohl získat větší přínos, jak posílit jeho pozici na trhu, najít silné a slabé stránky, posílit je nebo změnit, předejít riziku atd. Odpovědi, kterým finanční analýza napomáhá. Pro společnost, která se chce rozvíjet a být úspěšná je důležité finanční zdraví, je důležité být o krok napřed než konkurence. V dnešní době nazývané finanční krizí je nezbytné předcházet potížím a posilovat svoji pozici. K tomu všemu má pomoci právě finanční analýza. Cílem práce je zhodnotit finanční situaci společnosti ABRA Software, a.s. v letech 2004 2008. ABRA Software si ve svém odvětví a se svým zaměřením vynucuje silnou pozici na trhu v České republice. Společnost patří do stále progresivního segmentu trhu informačních systémů, který si žádá uspokojení právě pomocí produktů a služeb, jež ABRA Software nabízí. Při finanční analýze společnosti jsem vycházel z obvyklých metod a ze současných trendů pro finanční analýzu podniku. Informace pro mojí bakalářskou práci jsem získal z veřejně dostupných zdrojů. V práci jsou použity informace z výročních zpráv ABRA Software získané z webových stránek justice.cz, z odborné literatury zaměřené na finanční analýzu, z internetových zdrojů v oboru finančnictví, z internetových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu a informace z Českého statistického úřadu ad. V první části bakalářská práce popisuji východiska, požadavky, uživatele a zdroje finanční analýzy. Dále vysvětluji principy, podle kterých se finanční analýza může řídit a metody jakými se dá analýza vysvětlit. Tuto část jsem nazval teoretickou. V praktické části představím společnost a použiji údaje uvedené v teoretické části práce k vytvoření samotné finanční analýzy. Na závěr analyzuji získané výsledky a poskytuji řešení a doporučení zjištěné situace společnosti.
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Předmět a cíle finanční analýzy Finanční analýza se zabývá finanční stránkou podniku. Je jeho nedílnou součástí. Má za úkol hodnotit stav podniku. Hledá nerovnováhy v hospodaření, zkoumá výkonnost, určuje zdraví podniku a pomáhá předcházet situacím, které by mohly podniku způsobit problémy. Finanční analýza zkoumá minulý pohyb peněžních prostředků podniku s cílem popsat vývoj finanční situace. 1 Zajímá se o změny v provozních, finančních a investičních činnostech. Posuzuje součinnost finančního řízení s finanční situací, pomáhá rozpoznat schopnosti vedení podniku tak, aby finanční situace podniku zůstala pod kontrolou. Finanční analýza je vhodným nástrojem, který dokáže stanovit diagnózu podniku, popsat stav podniku, zda se jedná o progresivní podnik nebo podnik, kterému se nedaří. Potom může zjištěný stav pomoci zlepšit nebo udržet. Účelem finanční analýzy je vyjádřit komplexně finanční situaci podniku. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. 2 2.1.1 Požadavky na finanční analýzu Důležité pro každou finanční analýzu je komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace společnosti za pomoci specifických postupů a metod. Pro komplexní hodnocení podniku by finanční analytik měl brát v potaz tedy nejen finanční stránku podniku, ale i majetkovou a hospodářskou. 3 Zdrojem informací pro sestavení finanční analýzy jsou účetní výkazy, které umožňují nastínit budoucí vývojové trendy. Abychom mohli počítat jednotlivé finanční ukazatele a tak analyzovat schopnosti podniku, je nutné, aby výkazy měly soustavnost a jednotlivé položky byly porovnatelné. 1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 19 2 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 1999, str. 8 3 On-line finanční analýza: Co je finanční analýza. www.finance-podniku.cz 3
2.2 Uživatelé finanční analýzy Mezi uživatele finanční analýzy patří především manažeři, investoři, banky, odběratelé a dodavatelé, zaměstnanci, stát, konkurenční podniky. Obecně je ale rozdělíme do dvou skupin, na uživatele externí a interní, pro než je analýza i stejně nazvaná. 2.2.1 Externí finanční analýza Externí finanční analýza vychází ze získání informací z veřejně dostupných finančních zdrojů a účetních informací. Externí uživatelé jsou potencionální investoři, věřitelé, odběratelé, dodavatelé, zaměstnanci, stát a konkurence. Tyto subjekty mají určitý zájem těžit ze získaných informací. Investoři, kteří investovali do podniku, mají zájem využít a zhodnotit své investiční záměry. Akcionáři se soustředí na míru výnosnosti a míru rizika vloženého kapitálu. Banky a jiní věřitelé vyžadují maximální informace o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby se mohly rozhodnout, zda poskytnout podniku úvěr a za jakých podmínek. Odběratelé chtějí mít jistotu, že podnik dostojí všem svým závazkům a v případě finančních potíží nezpůsobí problém s jejich zajištěním výroby. Dodavatelé se zaměřují na solventnost podniku, chtějí, aby jim podnik včas hradil své závazky. Zaměstnancům jde především o zachování vlastní pozice. Proto sledují hospodaření podniku. Snaží se ovlivnit chod podniku pomocí odborů. Stát získává účetní a finanční data pro statistiku, pro kontrolu daňových povinností, pro získání přehledu o využití státních zakázek, pro rozhodnutí poskytnutí finanční výpomoci. Konkurenční podniky se zaměřují na podniky ve stejném nebo podobném segmentu, za účelem srovnání finančních výsledků. 2.2.2 Interní finanční analýza Při interní analýze jsou analytikovi k dispozici veškeré informace z hospodaření podniku. Mezi uživatele patří manažeři, vedoucí pracovníci a vlastníci podniku. 4
Manažeři využívají informace pro vytvoření finanční analýzy, která se pak stává zpětnou vazbou pro vlastníky. Mají možnost na základě finanční analýzy odhalit slabé a silné stránky podniku a pracovat s nimi. Na rozdíl od externích uživatelů mají interní uživatelé přístup k finančním informacím průběžně a mohou tedy zasahovat do jeho vývoje. Externí uživatelé jsou většinou závislí na informacích z účetní závěrky jednou za rok. 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Data, která představují klíčovou roli pro finanční analýzu, nalezneme primárně v účetních výkazech. Ty pracují s údaji týkající se minulosti. Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky a dle zákona o účetnictví 1 se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce. Nepovinnou součástí je výkaz o přehledu peněžník toků (Cash Flow). 2.3.1 Rozvaha Rozvaha zachycuje stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí sestavený k určitému datu, vyjádřený v penězích. Stav majetku znázorňují aktiva, zdroje krytí majetku pasiva. Aktiva jsou uspořádána v rozvaze dle likvidity (rozvaha na straně aktiv začíná nejméně likvidní položkou) a člení se na dlouhodobý majetek (stálá nebo také fixní aktiva) a oběžný majetek (oběžná aktiva). Stálá aktiva (očekává se využitelnost delší než jeden rok) se dělí na dlouhodobý nehmotný majetek, na dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Oběžná aktiva zahrnují zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek. Aktiva se vyjadřují v hodnotě brutto a po odečtení oprávek (korekce) v hodnotě netto. Pasiva se rozdělují na vlastní a cizí zdroje (kapitál). Mezi vlastní zdroje patří základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fond, nedělitelný fond a fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období. Položkami cizích zdrojů jsou rezervy, krátkodobé a dlouhodobé závazky. Zvláštní položku na straně aktiv a pasiv tvoří časové rozlišení. V rozvaze musí platit bilanční rovnice: suma AKTIV (netto) = suma PASIV 1 business.center.cz: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. http://business.center.cz/ 5
2.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztrát (nebo také výsledovka) se zabývá výkonnostními položkami podniku a podává nám obraz o nákladech a výnosech podniku. Slouží k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. 1 Jeho výsledkem je hospodářský výsledek. Platí: HOSPODÁŘKÝ VÝSLEDEK = suma VÝNOSY suma NÁKLADY Výkaz zisku a ztrát se rozděluje na provozní a finanční část, daně, mimořádný výsledek hospodaření. Z ekonomických ukazatelů má hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) jednoznačnou prioritu. 2.3.3 Přehled o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích představuje pohyb peněžních příjmů a výdajů. Jedná se o výkaz v tokových veličinách. Výkaz je velmi užitečný pro posouzení likvidity, platební schopnosti podniku, neboť na rozdíl od výkazu zisku a ztráty není založený na akruálním účetnictví*, a tak můžeme vidět, jak vznikají peněžní příjmy a výdaje. 2 Peněžní toky se člení na: Provozní činnost Investiční činnost Finanční činnost *Poznámka: akruální princip - účetní princip, podle nějž jsou důsledky transakcí, či jiných událostí uznány v době, kdy nastaly (a nikoli v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze nebo jejich ekvivalenty) a jsou zaúčtovány do období, k němuž se vztahují. Akruální princip je jednou z podstatných odlišností jednoduchého a podvojného účetnictví. 3 2.3.4 Příloha k účetní závěrce V příloze k účetní závěrce nalezneme takové informace, které v rozvaze, výkazu zisku a ztráty, výkazu o přehledu peněžních tocích, nejsou uvedeny, nebo informace, které jednotlivé výkazy doplňují. Příloha přispívá k objasnění skutečností, které výkazy nezahrnují. 1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 41 2 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 46 3 Slovník cizích slov. www.slovnik-cizich-slov.abz.cz 6
2.3.5 Výroční zpráva Výroční zpráva by měla být komplexem veškerých výše uvedených výkazů a přílohy. Výčet povinného obsahu výroční zprávy vysvětluje 21 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. 2.4 Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou doporučení, kterými by se měl management řídit ve financování podniku, s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. 2.4.1 Zlaté bilanční pravidlo financování U zlatého bilančního pravidla financování je důležité, aby časový horizont využití majetkových částí asocioval s časovým horizontem zdrojů financování, tj. dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých cizích zdrojů a z vlastního kapitálu, oběžná aktiva z krátkodobých cizích zdrojů. 2.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo říká, že vlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje, nebo se rovnat. Při tomto použití kapitálu je riziko věřitele tím menší, čím menší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Pro získání a udržení cizích zdrojů financování je proto užitečný, co možná největší vlastní kapitál. 2.4.3 Zlaté pari pravidlo Jde o vztah mezi vlastním kapitálem a stálými aktivy. Doporučuje se stálá aktiva krýt vlastním kapitálem. Stálá aktiva jsou financována i z cizích zdrojů, proto se stálá aktiva a vlastní zdroje rovnají jen ojediněle. 1 2.5 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří k základním nástrojům finanční analýzy. Vyjadřují vztahy mezi jednotlivými položkami ve finančních výkazech. 1 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, C. H. Beck 2005, str. 14 cd 7
2.5.1 Ukazatele likvidity Likvidita představuje prostředky, použitelné k úhradě krátkodobých závazků, kdyby nastal problém s platební schopností podniku. Běžná likvidita (angl. Current Ratio) Tzv. likvidita 3. stupně ukazuje schopnost podniku uhradit zpeněžením likvidního majetku krátkodobé dluhy (v tomto případě krátkodobé závazky) včas, až nastane jejich splatnost. Posuzuje se podle poměru oběžných aktiv ke krátkodobým dluhům. Doporučovaná hodnota kolem 1,5 podniku zajišťuje, že bude schopen své krátkodobé dluhy hradit oběžnými aktivy, a tím se snižuje platební neschopnost v případě proměny nepeněžního oběžného majetku v peněžní. Běžná likvidita = oběžná aktiva dlouhodobé pohledávky/ krátkodobá pasiva Pohotová likvidita (angl. Quick Ratio) Tzv. likvidita 2. stupně je dána poměrem oběžných aktiv bez zásob a krátkodobých dluhů. Pro zachování likvidity firmy by neměla hodnota ukazatele klesnout pod 1. Pohotová likvidita = oběžná aktiva zásoby dlouhodobé pohledávky/ krátk. pasiva Okamžitá likvidita (angl. Cash Ratio) Nebo-li peněžní likvidita tzv. 1. stupně je dána poměrem krátkodobého finančního majetku a krátkodobých dluhů. Vymezuje schopnost firmy hradit krátkodobé dluhy. Likvidita je zaručena při hodnotě ukazatele 0,2. Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek/ krátkodobé závazky Likvidita z Cash Flow Tento ukazatel, nazývaný také Cash Flow solventnost, vyjadřuje schopnost společnosti produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků. Na rozdíl od předešlých ukazatelů nehodnotí likviditu společnosti staticky, protože Cash Flow je tokovou veličinou. 8
Likvidita z Cash Flow = CF z provozní činnosti/ krátkodobé závazky 2.5.2 Ukazatele rentability Rentabilita vyjadřuje výnosnost vloženého kapitálu. Je schopností společnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. V tržní ekonomice tvoří rentabilita hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. 1 Rentabilita celkového kapitálu (ROA z angl. Return On Assets) ROA vyjadřuje produkční sílu (earning power) majetku společnosti a závislost alokace kapitálu do výnosného majetku. 2 ROA = (EBIT daň) * 100/ aktiva 3 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE z angl. Return On Equity) ROE představuje výnos pro vlastníky společnosti. Řeší, jestli se vyplatí do společnosti investovat. ROE = zisk po zdanění * 100/ VK Rentabilita tržeb (ROS z angl. Return On Sales) ROS někdy nazývána také čisté ziskové rozpětí, 4 vyjadřuje výkonnost společnosti. Jeho pokles může poukazovat na snižování výnosů společnosti. ROS = čistý zisk * 100/ tržby Rentabilita tržeb z EBIT Rentabilita tržeb vyjadřuje jakou míru zisku dokáže podnik generovat na korunu zisku. rentabilita tržeb = EBIT *100/ tržby 1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 78 2 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 82 3 BREALEY, MAYERS. Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press 2000, str. 756 4 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 88 9
Rentabilita nákladů (ROC z angl. Return On Costs) ROC udává, jaká část zisku připadá na jednotku nákladů. ROC = čistý zisk/ celkové náklady Rentabilita investic (ROI z angl. Return On Investment) Ukazatel vyjadřuje návratnost investice. ROI = čistý zisk/ celkový kapitál Rozklad rentability vlastního kapitálu ROE (analýza Du Pont) Rozklad Du Pont pracuje se ziskovým rozpětím, obratem aktiv a finanční pákou a jeho cílem je zjistit, jakou mírou přispívají jednotlivé ukazatele rentability k vývoji rentability vlastního kapitálu. Finanční politiku představuje ukazatel finanční páky. Důležité je upozornit, že rentabilita celkových aktiv ROA se v tomto případě nepočítá z EBIT, ale z čistého zisku. Základem rozkladu jsou Du Pontovy rovnice. ROA = čistý zisk/ tržby * tržby/ aktiva = čistý zisk/ celková aktiva 1 kde čistý zisk/ tržby = ziskové rozpětí (zisková marže, rentabilita tržeb) tržby/ celková aktiva = obrat aktiv Vliv ukazatele obratu aktiv je ve zvyšování tržeb připadajících na každou korunu aktiv. ROA = čistý zisk/ celková aktiva a potom platí 1 NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy, Praha, Grada 2002, str. 100 10
ROE = ROA * vlastní kapitál/ celková aktiva = čistý zisk/ celková aktiva * celková aktiva/ vlastní kapitál = čistý zisk/ tržby * vlastní kapitál/ celková aktiva * celková aktiva/ vlastní kapitál 1 kde čistý zisk/ vlastní kapitál = rentabilita vlastního kapitálu (ROE) celková aktiva/ vlastní kapitál = finanční páka Finanční páka zvyšuje výnosnost ROE v případě použití levnějších cizích zdrojů k financování aktiv. Z rozkladu vyplývá, zda rentabilita vlastního kapitálu vychází z rentability tržeb (vysokých marží) a pomalejšího obratu aktiv, nebo jestli má podnik nižší marže a rychlejší obrat aktiv. 2.5.3 Ukazatele aktivity Zkoumáním následujících ukazatelů poznáme hospodaření společnosti s aktivy, jednotlivými jejich složkami a také jaký vliv má toto hospodaření na výnosnost a likviditu. Vyskytuje se ve dvou podobách jako obrat (vyjadřuje počet obrátek za období) a doba obratu (vyjadřuje počet dní, po které trvá jedna obrátka). Obrat aktiv Obrat aktiv udává, jak efektivně společnost využívá svá aktiva. Výsledek by měl být vyšší než 1. Obrat aktiv = tržby/ aktiva 2 Obrat zásob Představuje efektivnost výrobní činnosti podniku. Obrat zásob = tržby/ zásoby 1 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, Beck 2005, str. 32 2 MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress 2007, str. 106, 107 11
Doba obratu zásob Ukazatel udává za kolik dní se zásoby obrátí. Obecně platí, že čím nižší výsledek, tím lepší společnost. Doba obratu zásob = zásoby * 365/ tržby Doba splatnosti pohledávek Ukazatel udává dobu splatnosti pohledávek. Pokud je doba splatnosti pohledávek delší než platební podmínky, znamená to, že odběratelé neplatí včas. Doba splatnosti pohledávek = pohledávky * 365/ tržby Doba splatnosti závazků Ukazatel udává dobu plnění závazků vůči dodavatelům. Doba splatnosti závazků = závazky *365/ tržby 2.5.4 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost (angl. Debt Ratio) Poměrový ukazatel celková zadluženost udává poměr mezi cizím kapitálem a celkovými aktivy. Čím vyšší hodnota je, tím lépe se společnost vypořádá v případě krize s finančními problémy. Celková zadluženost = cizí kapitál * 100/ aktiva Úrokové krytí (angl. Interest Coverage) Ukazatel představuje schopnost společnosti splácet své úrokové závazky. Hodnota by neměla klesnout pod 3. Hodnota 4 až 6 je považována za dobrou. Pokud se hodnota pohybuje kolem 8, považuje se společnost za bezproblémovou. 1 Úrokové krytí = EBIT/ nákladové úroky 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz 12
Míra zadluženosti vlastního kapitálu (angl. Debt-Equity Ratio) Ukazatel je důležitý především pro věřitele. Čím vyšší hodnota je, tím méně společnost bude pro věřitele zajímavá. Míra zadluženosti vlastního kapitálu = cizí kapitál/ vlastní kapitál Koeficient samofinancování Vyjadřuje proporci v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro hodnocení celkové finanční situace podniku. koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva Míra finanční samostatnosti Míra finanční samostatnosti vyjadřuje proporci v níž jsou celkové závazky podniku financovány penězi akcionářů (vlastníků). míra finanční samostatnosti = vlastní kapitál/ cizí zdroje Finanční páka Ukazatel finanční páky je převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování a vyjadřuje podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích podniku. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páka. finanční páka = celková aktiva/ vlastní kapitál Ziskový účinek finanční páky Tento ukazatel nám udává, zda při dané zadluženosti je pozitivně ovlivňována rentabilita vlastního kapitálu(roe). Hodnota vyšší než 1 znamená, že užití cizích zdrojů zvyšuje ROE a hodnota nižší než 1 ji snižuje. ziskový účinek finanční páky = ROE/ ROI kde 13
ROE = čistý zisk/ vlastní kapitál ROI = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)/ celkový kapitál 2.6 Horizontální a vertikální analýza Jedná se o základní techniky finanční analýzy. Vertikální a horizontální analýza zkoumá účetní výkazy v určité souvislosti a relacích. Vyjadřuje se procentním rozborem absolutních položek z účetních výkazů. 2.6.1 Horizontální analýza Analýza horizontální srovnává meziroční výsledky z účetních výkazů. Nazývá se také analýzou po řádcích a pomocí jí může finanční analytik vyvodit pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. K tomu, aby metoda byla dostatečně vypovídající je třeba mít dostatečně dlouhou časovou řadu (více jak dvě účetní období). Je zapotřebí, aby se položky daly porovnat, srovnávat čísla, která byla účtována stejným způsobem, podle stejného účetního principu. Pro výpočet relativní změny pro dvě určité období t a (t-1) použijeme: Procentní změna = (ukazatel t ukazatel (t-1) ) * 100 / ukazatel (t-1) 1 2.6.2 Vertikální analýza Tato analýza sleduje strukturu účetního výkazu v relaci k nějaké veličině v jednotlivých rocích. Jedná se o tzv. procentní analýzu. U účetního výkazu rozvahy nás bude zajímat na jedné straně relace mezi celkovými aktivy a ostatních položek z aktiv a na druhé straně relace mezi celkovými pasivy a ostatními položkami pasiv. 2.7 Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál (angl. Net Working Capital) je část dlouhodobých zdrojů majetku, která kryje oběžná aktiva. 1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 55 14
Jedná se o důležitý dlouhodobý zdroj pro financování běžného chodu podniku a zdroj pro případné finanční výkyvy. Čistý pracovní kapitál můžeme vypočítat následujícími dvěma způsoby : čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobá pasiva nebo čistý pracovní kapitál = (dlouhodobé závazky + VK) stálá aktiva Do oběžných aktiv započítáváme zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobé bankovní úvěry. U druhé možnosti výpočtu řadíme do dlouhodobých závazků také dlouhodobé bankovní úvěry. Potom čistý pracovní kapitál charakterizujeme jako: 1. Oběžná aktiva očištěna o ty závazky podniku, které bude nutné do jednoho roku uhradit. Oběžná aktiva se tak sníží o část, která bude určena na úhradu krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. 2. Oběžná aktiva, která jsou financována dlouhodobými zdroji krytí dlouhodobým kapitálem (dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a vlastní kapitál podniku). 1 Čistý pracovní kapitál je především významným ukazatelem platební schopnosti podniku. Čím vyšší hodnoty nabývá, tím větší by měla být schopnost podniku hradit své finanční závazky a to při dostatečné likvidnosti počítaných částí. Pokud je ukazatel záporný, pak se jedná o tzv. nekrytý dluh. 2 Při finanční analýze se analytik zaměřuje na čistý pracovní kapitál, aby mohl zhodnotit schopnost majetku podniku hradit své závazky z vlastních zdrojů. Dlouhodobý kapitál je obecně dražší než krátkodobý. Je potom na vedení společnosti a její strategii, jaké výše by měl čistý pracovní kapitál nabývat. 1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 60 2 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 60 15
2.8 Bonitní modely 2.8.1 Kralicekův Quick Test Kralicekův Quicktest patří k nejznámějším scóringovým bonitní modelům hodnotící nefinanční společnosti. Pochází z roku 1990 1 a rozlišuje čtyři výpočty (R1, R2, R3, R4), jejichž výsledek je ohodnocen body (0 až 4). Hodnocení 4 body je nejlepší, a hodnocení 0 bodů je nejhorší výsledek. Aritmetickým průměrem jednotlivých výpočtů dostaneme výsledek. Pro hodnocení 3 body a více bodů platí, že podnik je velmi dobrý. Pro hodnocení 1 bod platí, že podnik je velmi špatný. Ukazatele zahrnují veškeré stránky finanční situace společnosti. Jedná se především o ukazatele, které mohou konfrontovat podniky z různých ekonomických oblastí. R1 je ukazatelem zadluženosti a vyjadřuje finanční stabilitu společnosti. Ukazatel R2 vyjadřuje solventnost. R3 je významný především pro věřitele a vyjadřuje rentabilitu. R4 je ukazatelem provozní výkonnosti společnosti a vyjadřuje její krátkodobou platební schopnost. Tabulka 1 Kralicekuv Quicktest Kralicekův Quicktest Bodové hodnocení Ukazatel 4 3 2 1 0 R1 Vlastní kapitál/ Aktiva 0,3 a více 0,2-0,3 0,1-0,2 0,0-0,1 0 a méně R2 (Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow 3 a méně 3-5 5-12 12-30 30 a více R3 EBIT/ Aktiva 0,15 a více 0,12-0,15 0,08-0,12 0,00-0,08 0 a méně R4 provozní Cash Flow/ Provozní výnosy 0,1 a více 0,08-0,1 0,05-0,08 0-0,05 0 a méně Mrkvička a Kislingerová 2 pomocí Kralicekova Quicktestu: ještě uvádějí další možná zjištění bonity podniku hodnocení finanční stability = (R1 + R2)/ 2 hodnocení výnosové situace = (R3 + R4)/ 2 obecně: hodnocení celkové situace = (R1 + R2 + R3 +R4)/ 4 1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 192 2 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 153 16
2.9 Bankrotní modely Bankrotní modely se snaží vyřešit, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje. Slouží k rychlé orientaci investorů nebo věřitelů a pro rozlišení podniku dle jeho výkonnosti a důvěryhodnosti. 2.9.1 Altmanovo Z-skóre Profesor E. I. Altman vytvořil v r. 1968 model, v němž vycházel ze vzorku údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později zbankrotovaly. Na této bázi poté vyvinul model, který má za cíl diferencovat podniky s velkou pravděpodobností bankrotu od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Výsledkem modelu je tzv. rovnice důvěryhodnosti, nazývaná také Z-skóre: Z = 1,2*x 1 + 1,4*x 2 + 3,3*x 3 + 0,6*x 4 + 1,0*x 5 1 kde platí: x 1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva x 2 = zadržené výdělky/ celková aktiva x 3 = EBIT/ celková aktiva x 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/ účetní hodnota dluhu x 5 = tržby/ celková aktiva Pro výsledné Z poté platí, že čím vyšší je, tím je podnik finančně zdravější. Podle Altmana jsou podniky s Z větším než 2,99 finančně stabilní a podniky s Z nižším než 1,81 mají předpoklad, že zbankrotují. Výše uvedený model je využitelný pro podniky kótované na kapitálovém trhu. Pro podniky neobchodovatelné na burze se použije následující variantu Altmanova modelu: Z 0 = 0,717*x 1 + 0,847*x 2 + 3,107*x 3 + 0,420*x 4 + 0,998*x 5 2 kde od předchozí varianty změníme proměnnou x 4 : 1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 146 2 Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 146 17
x 4 = základní kapitál/ celkové dluhy Pro výsledné Z 0 poté platí, že pokud je větší než 2,70 je podnik finančně stabilní, je-li Z 0 menší než 1,2, hrozí podniku bankrot. Pro výpočty jednotlivých proměnných je nutné doplnění: Zadržené výdělky = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek hospodaření běžného účetního období. 1 2.9.2 Index IN01 IN indexy patří mezi tzv. indexy důvěryhodnosti. Jeho autoři I. Neumaier a I. Neumaierová použili Altmanův model. Avšak na rozdíl od Altmana, který vycházel z údajů rozvinuté tržní ekonomiky, se Neumaierovi zaměřili na specifické prostředí českých podniků. Vytvořili index IN01, který posuzuje finanční riziko podniku následovně: IN01 = 0,13*x 1 + 0,04*x 2 + 3,92*x 3 + 0,21*x 4 + 0,09*x 5 2 kde platí: x 1 = celková aktiva/ cizí zdroje x 2 = EBIT/ nákladové úroky x 3 = EBIT/ celková aktiva x 4 = celkové výnosy/ celková aktiva x 5 = oběžná aktiva/ krátkodobé cizí zdroje Proměnná x 5 = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry. Tabulka 2 IN01 Hodnocení IN01 zóna prosperity IN01 > 1,77 šedá zóna 0,75 < IN01 < 1,77 zóna bankrotu IN01 < 0,75 1 Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 147 2 Informační pracovní server pro malé a střední podnik, www.podnikinfo.eu 18
2.9.3 Tafflerův model Profesor Taffler v r. 1977 představil svou reakci na Altmanův model a zpracoval původně model pro Velkou Británii. Svůj model založil na ukazatelích, jež odrážejí platební schopnosti podniku. Taffler vychází z následující rovnice: Z T = 0,53*x 1 + 0,13*x 2 + 0,18*x 3 + 0,16*x 4 1 kde platí: x 1 = zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky x 2 = oběžná aktiva/ celkové závazky x 3 = krátkodobé závazky/ celková aktiva x 4 = (finanční majetek krátkodobé závazky)/ (provozní náklady odpisy) kde ukazatel x 1 měří ziskovost, x 2 pozici pracovního kapitálu, x 3 finanční riziko a x 4 měří likviditu. Pokud je výsledek Tafflerova modelu Z T větší než 0, potom se nepředpokládá jeho bankrot. Index Z T menší než predikuje finanční potíže. 1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 150 19
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Představení společnosti Obchodní název společnosti: ABRA Software, a.s. Sídlo: Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13 Identifikační údaje: IČO: 25097563 DIČ: CZ25097563 Datum vzniku společnosti: 31.12.1996 Právní forma: akciová společnost Předmět podnikání (podle Obchodního rejstříku): Poskytování software Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodeje v rozsahu životnosti volné Reklamní činnost Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence Činnost organizačních a ekonomických poradců Vlastník společnosti: Jediným akcionářem společnosti a tedy vlastníkem 100% základního kapitálu společnosti ABRA Software a.s. je UNITED Software, a.s. se sídlem Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13. Společnost byla do Obchodního rejstříku zapsána dne 21.12.2007. Společnost má provozovny v Praze a Brně a ke své činnosti dále využívá smluvní partnerskou síť v České republice a na Slovensku. ABRA Software, a.s. vlastní dvě dceřiné společnosti: A Plus Media, s.r.o. se sídlem Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13 Den zápisu 21.7.2003 100% podíl na základním kapitálu ABRA Software s.r.o. se sídlem Hraničná 18, 821 05 Bratislava, SR Den zápisu 18.7.1994 100% podíl na základním kapitálu Meritum podnikání všech zmíněných společností je stejné. 20
Orgány společnosti a její společnosti: Představenstvo Předseda představenstva: Ing. Jaroslav Řasa Členové: Ing. Petr Nejedlík Ing. Petr Kuchař Ing. Petr Vacek Ing. Martin Jirmann Dozorčí rada Předseda dozorčí rady: Členové: Ing. Martin Bok Ing. Lenka Kaňková Ing. Radek Šoupal Společnost ABRA Software, a.s. podniká na trhu jako právnická osoba od r. 1996. Zaměřuje se na vývoj, výrobu a distribuci českých ERP informačních systémů a poradenství v oblasti účetnictví. Dodává konzultantské služby v síti vlastních i partnerských poboček na území České a Slovenské republiky. Systémy ABRA zahrnují oblasti finančního účetnictví, skladové evidence, prodeje a odbytu, personalistiky a mezd, evidence majetku, dopravy, plánování a řízení výroby, řízení vztahů se zákazníky ad. ABRA Software, a.s. působí na trhu v České republice a na Slovensku, kde má více jak 10 tisíc zákazníků. Společnost jako první v r. 1996 ve své oblasti produkce zavedla a získala certifikát systému a řízení jakosti dle ISO 9001 na celý proces vývoje, výroby distribuce vlastních informačních systémů a návazných služeb. Na výkonu společnosti se přibližně stejnou měrou jako výnosy z prodeje licencí podílí i výnosy z doprovodných služeb, které zahrnují kompletní podporu zákazníka ve fázi výběru, instalace, implementace a používání informačního systému. Organizační struktura byla v r. 2008 tvořena 10 divizemi řízení, organizace, prodej, finance, vývoj, služby, Software Quality Assurance, personalistika a kontrola kvality, reklama, Software Design. 21
Konkurenční výhody a přednosti společnosti Výraznou konkurenční výhodou, kterou se společnost představuje, je schopnost pružně reagovat změnou zdrojového kódu software na změny legislativy, podnikových procesů či na přání zákazníka. Software ABRA Gx je v tuto chvíli nejrozšířenější ERP software s využitím technologie Client/Server v České republice, používá jej přes 12.000 organizací. Cílem společnosti je pomocí ABRA systému zajistit ochranu investic a zvýšení konkurenceschopnosti klienta.. ABRA Gx přináší menším podnikům možnosti velkého informačního systému, větším podnikům pak robustní technologie a příjemné uživatelské prostředí se snadným ovládáním. Tržby meziročně rostou zhruba o 10%, což potvrzuje obraz společnosti. Graf 1 Vývoj tržeb VÝVOJ TRŽEB 2004-2008 Tržby v tis. Kč 150 000 100 000 50 000 0 137 471 85 609 96 492 104 041 117 866 2004 2005 2006 2007 2008 Účetní období Průměrný počet zaměstnanců byl 87 v r. 2008. Každým rokem se počet nepatrně zvyšuje. Tabulka 3 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců 2004 2005 2006 2007 2008 68 74 76 77 87 Konkurence V tržní ekonomice funguje velká konkurence a dvojnásobně to platí v oblasti informačních systémů. ABRA Software si díky své tradici a stálému zlepšování se 22
vytvořila silné místo na trhu. Se svým zaměřením především na malé a střední podniky patří na trhu k nejúspěšnějším. Tabulka 4 Konkurence 1 ERP systémy v malých společnostech na trhu v ČR 2007 Společnost ERP systém podíl na trhu % pořadí LCS International, a.s. Helios 33 1. ABRA Software, a.s. Abra G2-G4 27 2. Tabulka 5 Konkurence 2 ERP systémy ve středně velkých společnostech na trhu v ČR 2007 Společnost ERP systém podíl na trhu % pořadí LCS International, a.s. Helios 20 1. ABRA Software, a.s. Abra G2-G4 4 8. Pramen: www.cvis.cz Pro srovnání uvádím velikost majetku a úspěšnost hospodaření obou společností. Společnost ABRA Software v posledním sledovaném roce vykazovala podobné tržby jako společnost LCS International rok předtím (tržby v r. 2007 dosáhly hodnoty 145 mil. Kč). Porovnání společností Tabulka 6 Konkurence 3 v mil. Kč Společnost zaměstnanci Aktiva Vlastní kapitál Tržby Zisk LCS International, a.s. 263 115 64 302 30 ABRA software, a.s. 87 60 22 137 11 Pramen: justice.cz 3.2 Bilanční pravidla 3.2.1 Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo je splněno ve všech letech. Poměr dlouhodobého majetku a dlouhodobých zdrojů je kolísavý. V r. 2006 převyšují dlouhodobé zdroje dlouhodobý majetek jen o 14%, další rok je to již o 119%. Přebytek dlouhodobých zdrojů může být využit na nákup krátkodobých aktiv v případě potíží. 23
Tabulka 7 Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo 2004 2005 2006 2007 2008 Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 Dlouhodobé zdroje (v tis. Kč) 20 449 16 683 15 583 29 735 25 427 Převaha zdrojů (v tis. Kč) 7 053 3 675 1 913 16 158 11 131 Převaha zdrojů 53% 28% 14% 119% 78% 3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika je splněno v r. 2004, 2007 a 2008. V letech 2005 a 2006 je vlastní kapitál nižší hodnoty, než cizí zdroje. Vysvětlit si to můžeme nižším výsledkem hospodaření za běžné období. Poměr hodnot je opět kolísavý. Převahy cizích zdrojů nad vlastním kapitálem v r. 2005 a 2006 jsou ovlivněny událostmi r. 2004 (změna účetního období). Tabulka 8 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika 2004 2005 2006 2007 2008 Vlastní zdroje (v tis. Kč) 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267 Cizí zdroje (v tis. Kč) 17 539 18 086 15 437 19 250 22 029 Převaha vlastních zdrojů (v tis. Kč) 881-2 823-634 5 973 238 Převaha vlastních zdrojů 5% -16% -4% 31% 1% 3.2.3 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo je naplněno ve všech letech. Stálá aktiva jsou kryta vlastním kapitálem. Větší změny v poměru mezi dlouhodobým majetkem a vlastním kapitálem vidíme v r. 2007 a 2008. Výše vlastního kapitálu v těchto letech je způsobena výší výsledku hospodaření. Tabulka 9 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo 2004 2005 2006 2007 2008 Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 Vlastní kapitál (v tis. Kč) 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267 Převaha vlastního kapitálu v tis. Kč 5 024 2 255 1 133 11 646 7 971 Převaha vlastního kapitálu 38% 17% 8% 86% 56% 24
3.3 Analýza poměrových ukazatelů 3.3.1 Ukazatele likvidity Ukazatel běžné likvidity vykazuje kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobá pasiva. Jak vidíme, ve všech letech je na vysoké hodnotě. V r. 2007 a 2008 je to z důvodu navýšení krátkodobého finančního majetku. Vzhledem k tomu, že společnost nemá dlouhodobé závazky a zásoby, nebo je má v minimální hodnotě, je běžná likvidita na velmi podobné úrovni jako pohotová. Pohotová likvidita, která by neměla klesnout pod 1 a měla by se udržovat kolem 1,5, se stejně jako běžná likvidita strmě zvýšila v posledních dvou letech, což je situace, která zajišťuje klidnou situaci v podniku, jelikož ví, že má prostředky na pokrytí krátkodobých závazků. Vzhledem k tomu, že společnost nemá žádný bankovní úvěr, směřuje její krátkodobý finanční majetek na pokrytí krátkodobých závazků. Hodnoty jsou na velmi dobré úrovni. Schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z Cash Flow má od r. 2006 vzestupnou tendenci a je na velmi dobré úrovni. Tabulka 10 Ukazatele likvidity LIKVIDITA 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Běžná likvidita 1,89 1,68 1,86 2,90 2,38 Běžná likvidita = OA/ (KZ + KBÚ) Pohotová likvidita 1,82 1,68 1,85 2,90 2,33 Pohotová likvidita = (KP + KFM) / (KZ. + KBÚ) Okamžitá likvidita 1,27 1,16 1,22 2,14 1,65 Okamžitá (peněžní) likvidita = KFM / (KZ + KBÚ) Likvidita z Cash Flow 0,40 1,19 1,05 1,42 1,77 Likvidita z CF = CF z provozní činnosti/ KZ 25
Graf 2 - Vývoj likvidity v období 2004-2008 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2004 2005 2006 2007 2008 likvidita I. stupně - okamžitá likvidita II. stupně - pohotová likvidita III. stupně - běžná 3.3.2 Ukazatele rentability Rentabilita aktiv ROA se vyvíjí velmi pozitivně a dokazuje výnosnost aktiv podniku především v posledních dvou obdobích. Rentabilita tržeb počítaná z EBIT se zlepšila především v r. 2007. Tento rok byl EBIT totiž dvojnásobný oproti r. 2006. Vzhledem k tomu, že společnost nemá žádné bankovní úvěry, neliší se příliš rentabilita tržeb z EBIT od rentability tržeb ROS. Rentabilita vlastního kapitálu ROE je na velmi dobré úrovni. Obecně by měla být vyšší než výnosnost státních cenných papíru. Tuto hodnotu několikanásobně převyšuje (viz. Tabulka 11). Tabulka 11 Cenné papíry 2004 2005 200 2007 2008 roční úroková míra státních cenných papírů 3,95 2,55 3,25 4,85 4,1 Pramen: www.mfcr.cz 26
Tabulka 12 Ukazatele rentability RENTABILITA 2004 2005 2006 2007 2008 Rentabilita aktiv ROA 12,97% 11,88% 9,03% 29,37% 19,66% ROA = EBIT/ celková aktiva Rentabilita tržeb 6,56% 5,20% 3,64% 14,28% 8,53% rentabilita tržeb = EBIT/ tržby Rentabilita vlastního kapitálu ROE 33,53% 20,08% 20,25% 49,68% 47,98% ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS 7,22% 3,18% 2,88% 10,63% 7,77% ROS = čistý zisk/ tržby Rentabilita investice ROI 14,26% 7,25% 7,15% 21,87% 17,90% ROI =čistý zisk/ celkový kapitál Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE 30,51% 32,90% 25,39% 66,05% 51,80% ROCE = EBIT/ (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) Rentabilita nákladů 7,38% 3,27% 2,95% 11,78% 8,24% ROC = čistý zisk/ celkové náklady Čisté ziskové rozpětí 6,88% 3,16% 2,87% 10,54% 7,61% čisté ziskové rozpětí = čistý zisk/ celkové výnosy Rozklad ukazatele ROE (analýza Du Pont) Vypočítané ukazatele rentability vykazují velmi dobré výsledky především poslední dvě sledovaná období. Rentabilita aktiv ROA a rentabilita vlastního kapitálu ROE se drží vysoce nad průměrem svého odvětví (v odvětví 1,82% resp. 25,35%). 1 Tabulka 13 Rozklad ukazatele ROE Rozklad ROE 2004 2005 2006 2007 2008 Rentabilita aktiv ROA 12,97% 11,88% 9,03% 29,37% 19,66% ROA = EBIT/ celková aktiva Rentabilita tržeb 6,56% 5,20% 3,64% 14,28% 8,53% rentabilita tržeb = EBIT/ tržby Obrat aktiv 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30 tržby/ celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu ROE 33,53% 20,08% 20,25% 49,68% 47,98% ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS 7,22% 3,18% 2,88% 10,63% 7,77% ROS = čistý zisk/ tržby Obrat celkových aktiv 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30 tržby/ celková aktiva Finanční páka 2,35 2,77 2,83 2,27 2,68 celková aktiva/ vlastní kapitál 1 Český statistický úřad. www.csu.cz 27
3.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele obratu aktiv v jednotlivých obdobích jsou na velmi podobné úrovni. Ukazatel obrat zásob u zkoumané společnosti není vypovídající a uvádím ho spíše pro zajímavost. Zdůvodnění - společnost se zaměřuje především na služby a vývoj. Pro porovnání jsem uvedl ukazatele doba obratu krátkodobých pohledávek a závazků, které ukazují, že společnost si nejdříve nechá zaplatit od klienta a potom splní své závazky vůči dodavateli. U pohledávek ve všech pěti zkoumaných letech se jedná o dobu lehce nad 30 dní. Pozitivní je zlepšení hrazení závazků v posledních třech letech. Tabulka 14 Ukazatele aktivity UKAZATELE AKTIVITY 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Obrat aktiv 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30 tržby/ celková aktiva Obrat zásob 334 704 1 334 1 403 8 592 tržby/ zásoby Obrat pohledávek 9,24 11,31 11,27 10,63 10,03 tržby/ pohledávky Doba obratu zásob 1,09 0,52 0,27 0,26 0,04 zásoby *365/ tržby Doba obratu pohledávek 39 32 32 34 36 pohledávky * 365/ tržby Doba obratu krátkodobých pohledávek 36 32 32 34 34 krátkodobé pohledávky * 365/ tržby Doba obratu krátkodobých závazků 66 63 51 46 50 krátkodobé závazky * 365/ tržby 3.3.4 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost společnosti je na velmi dobré úrovni a to v celém sledovaném období. Vůbec nenaznačuje, že by měla směřovat ke kritické hodnotě 70%. Krytí dlouhodobého majetku se pohybuje nad požadovanou mírou 1. Poslední dvě období vlastnící financovali cizí zdroje z vlastního kapitálu, což můžeme vidět na ukazateli míry finanční samostatnosti. Ziskový účinek finanční páky je pozitivní, protože se drží nad 100%. Důvodem je nevyužívání cizích zdrojů ve větší míře než vlastních. 28
Tabulka 15 Ukazatele zadluženosti UKAZATELE ZADLUŽENOSTI 2004 2005 2006 2007 2008 Celková zadluženost 40% 43% 37% 34% 37% celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva Míra zadluženosti vlastního kapitálu 95% 118% 104% 76% 99% míra zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál Úrokové krytí 8,02 11,54 11,87 65,75 25,18 úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky; Koeficient samofinancování 43% 36% 35% 44% 37% koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva Finanční páka 235% 277% 283% 227% 268% finanční páka = aktiva/ vlastní kapitál Míra finanční samostatnosti 105% 84% 96% 131% 101% MFS = vlastní kapitál/ cizí zdroje Ziskový účinek finanční páky 157,39% 167,88% 209,08% 164,21% 203,76% ZÚFP = ROE/ ROI 3.4 Horizontální a vertikální analýza Do následující části finanční analýzy byly vybrány nejvýznamnější položky z účetních výkazů. Kompletní účetní výkazy jsou uvedeny v příloze. Společnost má běžné účetní období od 1. července do 30. června. 3.4.1 Horizontální analýza rozvahy Aktiva V tabulce 16 jsou vidět hlavní položky levé části rozvahy aktiv. V r. 2007 je vidět na první pohled nárůst celkové sumy aktiv, což zapříčinilo zvýšení oběžných aktiv. Největší položkou z oběžných aktiv v r. 2007 je krátkodobý finanční majetek. Zkoumány nebudou zásoby a dlouhodobé pohledávky, protože jejich hodnoty nejsou významné. Počítat se nebude ani s časovým rozlišením. 29
Tabulka 16 Zkrácená rozvaha - Aktiva AKTIVA v tis. Kč 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Celková aktiva 43 330 42 276 41 917 57 310 59 691 Stálá aktiva 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 Dlouhodobý nehmotný majetek 9 327 7 076 7 062 8 154 9 351 Dlouhodobý hmotný majetek 2 391 4 244 5 014 3 118 3 695 Dlouhodobý finanční majetek 1 678 1 688 1 594 2 305 1 250 Oběžná aktiva 29 249 28 082 27 197 42 761 44 921 Zásoby 256 137 78 84 16 Celkové pohledávky 9 262 8 530 9 234 11 089 13 711 Dlouhodobé pohledávky 764 14 0 0 969 Krátkodobé pohledávky 8 498 8 516 9 234 11 089 12 742 Krátkodobý finanční majetek 19 731 19 415 17 885 31 588 31 194 Časové rozlišení 685 1 186 1 050 972 474 Změny, které nastaly v prvním zkoumaném období, a které nelze vyčíst ze zkrácené rozvahy aktiv, byly počítány ve srovnáním s polovičním běžným účetním obdobím (1.1.2003 30.6.2003). Účetní období pro rok 2004 bylo již roční (1.7.2003 30.6.2004). Zvýšení dlouhodobého majetku v r. 2005 (77%) lze přičíst k rozšiřování služeb společnosti pro zákazníky (zavedení call centra). Největší změna u sumy aktiv, jak již bylo zmíněno výše, nastala v r. 2007. Nastal 37% nárůst celkových aktiv, na nichž se největší měrou podílelo zvýšení krátkodobého finančního majetku (77%). Důvod nárůstu se z dostupných informací dá vysvětlit prodejem polské dceřiné společnosti Aktis PL v září 2006. V r. 2007 se dále dá sledovat pokles dlouhodobého hmotného majetku (-38%) a nárůst dlouhodobého finančního majetku (45%), jež zastupuje rozvahová položka podíly v ovládaných a řízených osobách. V r. 2008 narostl dlouhodobý hmotný majetek (19%) i nehmotný (15%). Navyšování krátkodobých pohledávek (20%) se dá vysvětlit především zvýšením poskytnutých záloh a pohledávek z obchodních vztahů v r. 2007, navýšení v r. 2008 u stejné položky se dá připsat evidentně zvýšení krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů (celkem 15%). 30
Tabulka 17 Aktiva Horizontální analýza HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ AKTIVA 31-2 -1 37 4 Stálá aktiva 4-3 5-1 5 Dlouhodobý nehmotný majetek -5-24 0 15 15 Dlouhodobý hmotný majetek 36 77 18-38 19 Dlouhodobý finanční majetek 34 1-6 45-46 Oběžná aktiva 48-4 -3 57 5 Zásoby -4-46 -43 8-81 Celkové pohledávky 67-8 8 20 24 Dlouhodobé pohledávky 0-98 -100 0 0 Krátkodobé pohledávky 53 0 8 20 15 Krátkodobý finanční majetek 41-2 -8 77-1 Pasiva Jak bylo zmíněno u rozboru aktiv mezi absolutními čísly ve zkrácené rozvaze, je nejviditelnější změna mezi roky 2006 a 2007. U pasiv v r. 2007 zaznamenal změnu vlastní kapitál, což je způsobeno nejvyšším hospodářským výsledkem za běžné období. Zkoumán nebude základní kapitál, výsledek hospodaření minulých let a dlouhodobé závazky, protože jejich hodnoty nejsou významné. Společnost neeviduje žádné bankovní úvěry po celé sledované období. Tabulka 18 Zkrácená rozvaha - Pasiva PASIVA v tis. Kč 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Celková pasiva 43 330 42 276 41 917 57 310 59 691 Vlastní kapitál 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267 Základní kapitál 9 200 9 200 9 200 9 200 9 200 Výsledek hospodaření minulých let 57 1 3 55 2 Výsledek hospodaření běžného období 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684 Cizí zdroje 17 539 18 086 15 437 19 250 22 029 Rezervy 2 029 1 420 671 4 252 2 777 Celkové závazky 15 510 16 666 14 766 14 998 19 252 Dlouhodobé závazky 0 0 109 260 383 Krátkodobé závazky 15 510 16 666 14 657 14 738 18 869 Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0 Časové rozlišení 7 371 8 927 11 677 12 837 15 395 Celková pasiva se mění stejně jako aktiva. Nejvýraznější změny jsou zaznamenány v r. 2004 a 2007. Meziroční změny vlastního kapitálu jsou ovlivněny majoritně výsledkem hospodaření v jednotlivých letech. V r. 2004 nastalo zvýšení vlastního kapitálu (53%) kvůli zmiňované změně účetního období. To může být důvod tak markantního zvýšení výsledku hospodaření běžného účetního období (11 779%) a výsledku hospodaření minulých let (1 040%), kdy nebyl ještě vyplacen podíl na zisku vlastníkům. 31
Změny, které nastaly u cizích zdrojů, nebyly tak výrazné. Pokles cizích zdrojů (-15%) v r. 2006 je způsoben snížením rezervy na daň z příjmu (viz. rezervy -53%) a mírným nárůstem krátkodobých závazků z obchodních vztahů. Nárůst cizích zdrojů v r. 2007 zapříčinil nárůst rezerv (534%). V r. 2008 významně stouply krátkodobé závazky o 28% (především závazky z obchodních vztahů a závazky k zaměstnancům). Tabulka 19 Pasiva Horizontální analýza HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ PASIVA 31-2 -1 37 4 Vlastní kapitál 53-17 -3 70-12 Základní kapitál 0 0 0 0 0 Výsledek hospodaření minulých let 1 040-98 200 1 733-96 Výsledek hospodaření běžného období 11 779-50 -2 318-15 Cizí zdroje 10 3-15 25 14 Rezervy 0-30 -53 534-35 Celkové závazky -3 7-11 2 28 Dlouhodobé závazky -100 0 0 139 47 Krátkodobé závazky -3 7-12 1 28 Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0 3.4.2 Vertikální analýza rozvahy Aktiva Struktura stálých aktiv během sledovaného období se drží kolem 30% z celkových aktiv. Vyjímku tvoří r. 2007 a 2008, kdy se podíl stálých aktiv na celkových snížil na 24%, což je způsobeno nárůstem oběžných aktiv. Společnost se evidentně snaží svůj majetek držet na stejných nebo podobných úrovních. Za zmínku proto stojí navýšení marže krátkodobého finančního majetku v letech 2007 a 2008 nad 50%, což si právě můžeme vysvětlit snížením marže stálých aktiv. Tabulka 20 Aktiva Vertikální analýza VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ AKTIVA 100 100 100 100 100 Stálá aktiva 31 31 33 24 24 Dlouhodobý nehmotný majetek 22 17 17 14 16 Dlouhodobý hmotný majetek 6 10 12 5 6 Dlouhodobý finanční majetek 4 4 4 4 2 Oběžná aktiva 68 66 65 75 75 Zásoby 1 0 0 0 0 Celkové pohledávky 21 20 22 19 23 Dlouhodobé pohledávky 2 0 0 0 2 Krátkodobé pohledávky 20 20 22 19 21 Krátkodobý finanční majetek 46 46 43 55 52 Časové rozlišení 2 3 3 2 1 32