Suburbanizaní procesy v Plzeské aglomeraci. Jana Sobotová

STUDENTSKÉ PRÁCE 73

74

Miscellanea Geographica 12 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2006 s. 75-89 Suburbanizaní procesy v Plzeské aglomeraci Jana Sobotová SobotovaJana@seznam.cz Katedra geografie, Západoeská univerzita v Plzni, Veleslavínova 42, Plze, 306 19 J. Sobotová: Suburban processes in the agglomeration of Pilsen. The project monitores the suburban processes in the agglomeration of Pilsen. The suburban area was chosen based on the increase of figures: in the number of inhabitants, building of flats and everyday commuting to work. The project solves the questions of commecial suburbanisation in the agglomeration of Pilsen. Key words: resident suburbanization, commercial suburbanization, agglomeration, urbanization, desurbanization, reurbanization Supervisor: Doc. PaedDr. Alena Matušková, CSc. 1 Cíle práce a metodika Cílem práce je vymezení suburbanizaního území v rámci Plzeské aglomerace. Dále si práce klade za cíl zhodnocení hlavních projev suburbanizace v celé Plzeské aglomeraci v rozmezí let 1991 až 2004. Základní hypotézou této práce je, že suburbanizaní proces probíhá v nejbližších obcích okolo Plzn. V práci je využíváno vymezení podle návrhu Územního plánu velkého územního celku Plzeská aglomerace. Suburbanizaní území v rámci Plzeské aglomerace je vymezeno na základ pozorování tí faktor: indexu zmny potu obyvatel, indexu zmny potu trvale obydlených byt a procentuálního podílu vyjíždjících za prací z jednotlivých obcí Plzeské aglomerace do Plzn. Pi zpracování práce je využito tí základních skupin metod: metody získání dat, metody utídní dat a metody geografického vyhodnocení dat. 2 Proces suburbanizace Pod pojmem suburbanizace se objevuje u jednotlivých autor ada proces s odlišným obsahem. Sociologické studie chápou suburbanizaci jako zmnu ve zpsobu života ve spolenosti. Geografové se zamují na hodnocení procesu suburbanizace jako na zmnu v prostorovém uspoádání sídel (OUEDNÍEK, 2002). Z geografického hlediska je nejvtší ást výzkumu vnována dvma formám suburbanizace rezidenní a komerní. Rezidenní suburbanizace je zamena na sledování bytové výstavby v pímstských lokalitách. Výzkum komerní suburbanizace je zamen na šíení ekonomických funkcí. Suburbanizací se zpravidla rozumí rst msta prostorovým rozpínáním do okolní venkovské a pírodní krajiny. Suburbanizace je spojována s nižší hustotou osídlení, než existuje ve mst a rozvolnnou, ídkou, rozptýlenou nebo roztroušenou zástavbou. Pímstskou zónu ovlivnnou suburbanizací charakterizují samostatn stojící nebo adové, jedno až dvoupodlažní rodinné domy s vlastní zahradou, které asto vytváejí sociáln homogenní rezidenní zóny. Suburbanizace se projevuje také pásovou komerní zástavbou a prmyslovými parky lokalizovanými podél dálnic a dalších významných komunikaních os nebo v blízkosti jejich kižovatek (SÝKORA, 2002). Proces suburbanizace lze charakterizovat tak, že lidé z msta se sthují do menších, klidnjších pímstských lokalit, za lepším životním prostedím, kde si obvykle budují 75

rodinné domy a každodenn vyjíždjí za prací. V eské republice suburbanizace není jevem novým. První mstské vily na okrajích mst se zaaly objevovat na poátku dvacátého století. Po druhé svtové válce s nástupem socialismu byla individuální nízkopodlažní výstavba nahrazena hromadnou výstavbou pevážn v panelových sídlištích s vysokou hustotou byt a obyvatel. Obnovený rozvoj suburbanizaní výstavby je výsledkem celé ady spoleenských, ekonomických a územn technických podmínek. Nejmasivnjší vlnu suburbanizace mžeme sledovat od poátku devadesátých let dvacátého století (PERLÍN, 2002). Obr. 1: Vymezení Plzeské aglomerace Zdroj: vlastní zpracování podle pílohy URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ (2000) 76

3 Vymezení a charakteristika Plzeské aglomerace V sídelní geografii pojem aglomerace pedstavuje seskupení sídel okolo jednoho hlavního sídla (VOTRUBEC, 1980). Plzeská aglomerace je vymezena podle návrhu Územního plánu velkého územního celku Plzeské aglomerace (URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, 2000). Ten vymezuje Plzeskou aglomeraci jako území zahrnující okres Plzemsto a ásti okres Plze-sever, Plze-jih a Rokycany. Plzeská aglomerace je rozdlena na jádro (msto Plze) a zázemí (obr. 1). Zázemí aglomerace tvoí dv zóny I. vnitní zóna a II. vnjší zóna. Území Plzeské aglomerace zahrnuje dohromady 187 obcí z okres Plze-msto, Plze-sever, Plze-jih a Rokycany. K 1. 1 2004 na území Plzeské aglomerace žilo 321 046 obyvatel a celková rozloha aglomerace inila 1 961,1 km 2. 4 Vymezení suburbanizaního území v rámci Plzeské aglomerace Suburbanizaní území v rámci Plzeské aglomerace je vymezeno na základ pozorování tí faktor: 1. nárstu potu obyvatel v jednotlivých obcích Plzeské aglomerace, 2. nárstu potu trvale obydlených byt v jednotlivých obcích Plzeské aglomerace, 3. smru každodenní vyjížky do zamstnání z jednotlivých obcí Plzeské aglomerace a podílu z každodenn vyjíždjících. Pro analýzu vývoje potu obyvatel a potu trvale obydlených byt v jednotlivých obcích Plzeské aglomerace je v práci použit index zmny. Index zmny znázoruje nárst nebo pokles sledovaného jevu v jednotlivých sídlech. Index zmny potu obyvatel se poítá: I z = (P X / P Y ). 100, kde P X je poet obyvatel v koneném roce sledování a P Y je poet obyvatel v poátením roce sledování. Pro výpoty indexu zmny potu obyvatel v jednotlivých obcích Plzeské aglomerace jsou v práci užita data ze Sítání lidu, dom a byt (SLDB) 1991 a aktuální data pro rok 2004 z publikace Obyvatelstvo Plzeského kraje v letech 1991 až 2004 (2005) (obr. 2). Dalším projevem procesu suburbanizace je nárst potu trvale obydlených byt. Index zmny potu trvale obydlených byt je vypoítán podle údaj ze SLDB 1991 a SLDB 2001 (viz. obr. 3). Tetím sledovaným faktorem je vyjížka do zamstnání z jednotlivých obcí Plzeské aglomerace. Jedním kritériem sledování vyjížky do zamstnání je hlavní smr denní vyjížky. V rámci Plzeské aglomerace je sledovaným hlavním smrem denní vyjížky msto Plze. Každodenní vyjížka do zamstnání do Plzn musí init alespo polovinu ze všech vyjíždjících z jednotlivých obcí (obr. 4). Pro porovnání vyjížky do zamstnání jsou využita data z publikace DOJÍŽ KA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V OKRESECH PLZE-SEVER, PLZE-JIH A ROKYCANY (2005). Po vyhodnocení tchto tí faktor je pro vymezení suburbanizaního území v rámci Plzeské aglomerace použita metoda bodování. Za nárst potu obyvatel bylo obcím pidleno po 1 bodu. Stejn tomu bylo i za nárst potu trvale obydlených byt. Bodové hodnocení vyjížky do zamstnání bylo složeno z 0,5 bodu za hlavní smr denní vyjížky tj. do msta Plzn. Dále 0,5 bodu byly ocenny obce s nadpoloviním podílem vyjíždjících do Plzn. Na základ tohoto bodování byly vybrány obce se 3 body, kde k procesu suburbanizace viditeln dochází (obr. 5). Do suburbanizaního území byly zaazeny také nkteré vytipované obce s 2,5 nebo 2 body na základ pozorování jejich vývoje, hlavn rozvoje bytové výstavby za poslední roky. 77

U nkterých dalších obcí se 2 nebo 2,5 body lze uritý rozvoj suburbanizace do budoucna pedpokládat. Píkladem jsou obce v blízkosti Plzn: Vochov, Dolany nebo eská Bíza. Obce s 1 nebo 2 body leží pevážn ve II. vnjší zón aglomerace ve vtší vzdálenosti od Plzn. Vtšina z nich pro proces suburbanizace zatím nemá pedpoklady. Obr. 2: Index zmny potu obyvatel v období 1991-2004 Zdroj: vlastní zpracování podle SÚ, OBYVATELSTVO PLZESKÉHO KRAJE V LETECH 1991 AŽ 2004 (2005) a SLDB 1991 78

Obr. 3: Index zmny potu trvale obydlených byt 2000/1991 v Plzeské aglomeraci Zdroj: vlastní zpracování podle SLDB 1991 a SLDB 2001 79

Obr. 4: Každodenní vyjížka do zamstnání z obcí Plzeské aglomerace Zdroj: vlastní zpracování podle SÚ, VYJÍŽDJÍCÍ A HLAVNÍ SMR VYJÍŽ KY PODLE OBCÍ (2004) 80

Obr. 5: Suburbanizaní území Plzeské aglomerace Zdroj: vlastní zpracování podle bodového hodnocení obcí 4.1 Analýza nárstu potu obyvatel v suburbanizaním území Plzeské aglomerace Suburbanizaní zmny v rámci Plzeské aglomerace se výrazn projevují od roku 1995. Vysoké migraní ztráty obyvatelstva Plzn se asov shodují s výrazným poklesem bytové výstavby ve mst. Došlo k poklesu potu dokonovaných byt pod hranici potebnou pro náhradu úbytku bytového fondu a zvyšující se poet nových domácností (BENEŠ, 2003). Msto Plze zaalo ztrácet své obyvatele hlavn ve prospch okres Plze-jih a Plze-sever (obr. 6). V rámci Plzeské aglomerace nejvyšší pírstek obyvatelstva sthováním zaznamenává okres Plze-sever k 1. 1. 2003, kdy inil 10,2. Naproti tomu nejvyšší úbytek byl zaznamenán v Plzni v roce 2004, kdy k 1. 1. úbytek sthováním inil 7,6 (SÚ, 2005). 81

promile 12 8 4 0-4 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004-8 -12 okres Plze-msto okres Plze-sever okres Plze-jih okres Rokycany Obr. 6: Vývoj migrace v okresech Plze-msto, Plze-jih, Plze-sever a Rokycany v letech 1991 až 2004 Zdroj: OBYVATELSTVO PLZESKÉHO KRAJE V LETECH 1991 AŽ 2004 (2005) Poznámka: Pestože v úvodu je Plzeská aglomerace vymezena jen jako ásti okres, lze i z údaj za celé tyto okresy pozorovat vzrstající pírstky sthováním v pímstských okresech Plze-sever a Plze-jih. V suburbanizaním území vzrostl v letech 1991-2004 poet obyvatel o 9,2 %. Nejvyšší nárst potu obyvatelstva byl zaznamenán v Nové Vsi, kde poet obyvatel vzrostl o 85 %. Další obce s vysokým nárstem potu obyvatel jsou Mokrouše (o 42 %) a Letkov (o 34%). Poet obyvatel v tchto obcích se zvyšuje hlavn od roku 2000, kdy tyto obce zaznamenávají vyšší migraní pírstky. Hlavním dvodem nárstu potu obyvatel v tchto obcích je dobrá dopravní dostupnost Plzn, nabídka stavebních parcel a od toho se odvíjí rozvoj nového rodinného bydlení. Suburbanizaní území pesahuje hranici I. vnitní zóny pevážn v severozápadní ásti aglomerace. Nejvyšší nárst potu obyvatel ve II. vnjší zón lze sledovat v obci Pehýšov, kde mezi lety 1991 a 2004 stoupl poet obyvatel o 47 %. Vývoj potu obyvatel v jednotlivých obcích vybraného suburbanizaního území je rzný. Nkteré obce zaznamenávají nárst potu obyvatel každým rokem, nap. Zru- Senec, Starý Plzenec, Štnovice nebo Vejprnice. V dalších obcích naopak v prbhu let docházelo k poklesu potu obyvatel a stoupá rychlým tempem až v posledních letech, nap. Lín nebo Losiná. V jiných obcích suburbanizaního území byl poet obyvatel stálý a k nárstu došlo také až v posledních letech, jako je tomu nap. v Tluné nebo Dýšin. 4.2 Analýza bytové výstavby v suburbanizaním území Plzeské aglomerace Rozvoj suburbanizace v Plzeské aglomeraci byl do jisté míry ovlivnn poklesem výstavby nových bytových dom ve mst Plzni. Mezi lety 1991 a 2001 stoupl poet byt na území Plzn o pouhých 0,7 % naproti tomu v suburbanizaním území stoupl poet trvale obydlených byt o 6,8 %. 82

4.2.1 Ekonomické faktory ovlivující lokalizaci bytové výstavby v Plzeské aglomeraci Suburbanizaní proces v Plzeské aglomeraci je ovlivnn poptávkou po bydlení v osobním vlastnictví. V Plzni dochází stále k rstu cen nájemného a také ceny nemovitostí a stavebních pozemk jsou vyšší než v okolí msta (tab. 1). Bydlení za Plzní v rodinném dom se zahradou se tak dostává do jen o trochu vyšších cenových kategorií než byt v centru msta. Také zavedením státní podpory hypoteního úvrování se stále zvyšuje poptávka po bydlení v osobním vlastnictví. Tab. 1: Kupní ceny a prmrná velikost stavebních pozemk v roce 2004 okresy a velikosti obcí podle potu obyvatel prmrná velikost stavební parcely v m 2 odhadní cena (K za m 2 ) Plze msto až 50 000 obyv. 278 1 421 1661 Plze jih do 1 999 obyv. 637 115 161 2 000 9 999 obyv. 426 215 260 Plze sever do 1 999 obyv. 609 87 120 Rokycany kupní cena (K za m 2 ) 2 000 9 999 obyv. 571 172 231 do 1 999 obyv. 557 117 165 2 000 9 999 obyv. 569 77 123 10 000 49 000 obyv. 255 672 682 Zdroj: PRMRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMK V R DLE OKRES A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH 2002 2004 (2005) S lokalizací výstavby nových rodinných dom souvisí také vybavení obcí. Chybjící vybavení inženýrských sítí v souasné dob nelze považovat za limit expanze. Problémem je ale, že v souasnosti je nová zástavba napojována na sít, které by potebovaly modernizaci již v dob nových zátží, a proto do budoucna lze oekávat vysoké náklady na údržbu. Nedostatky ve vybavenosti službami jednotlivých obcí se kompenzují dojížkou do centra msta (KÖRNER, 1997). Dalším dležitým faktorem lokalizace bytové výstavby je dopravní dostupnost msta. Nov pisthovalí obyvatelé obvykle vyjíždí hlavn za prací, ale také za službami, za kulturou nebo na nákupy. Lidé využívají pevážn automobilovou dopravu, proto výhodné lokality bydlení se nachází v blízkosti dopravních tah. Píkladem jsou obce situované v blízkosti silnice I/20 vedoucí z K. Var pes Plze na eské Budjovice. Tab. 2 : Pehled obcí obsluhovaných systémem IDP Vnitní zóna P Dýšina, Chrást, Kyšice, Plze, Smdice, Starý Plzenec, Tluná, Vejprnice Zdroj: PLZESKÝ HOLDING, A.S. (2006) Poznámka: tun tištné obce patí do suburbanizaního území Vnjší zóna Z Bdenves, Chválenice, eminy, ižice, Dobany, Dolany, Druztová, Ejpovice, Horní Bíza, Chotíkov, Klabava, Kozolupy, Ledce, Letkov, Lhta, Lín, Msto Touškov, Mokrouše, Myslinka, Nadryby, Nezbavtice, Nezvstice, Nová Ves, Nýany, Rokycany, Šáhlavy, Štnovice, Štnovický Borek, Temošná, Tymákov, Úherce, Útušice, Vochov, Zbch, Zru-Senec 83

Dležitá je také dostupnost hromadnou dopravou. V Plzeské aglomeraci je od 1. 1. 2002 v jádrovém území provozována Integrovaná doprava Plzeska (IDP). Systém IDP zajišuje v kombinaci železniní a autobusové dopravy dopravní obslužnost msta Plzn a jeho pímstských oblastí. Systém IDP má dv zóny: vnitní P a vnjší Z (tab. 2). 4.2.1.1 Formy poizování nového bydlení ve vybraném suburbanizaním území Nejastjší formou poizování nového bydlení v rámci Plzeské aglomerace je individuální výstavba rodinných dom. Výstavbu si zajišuje sám zákazník nebo si objedná stavební firmu, která realizuje výstavbu tzv. na klí. V suburbanizaních zónách obvykle pevládají typizované katalogové domy. Charakteristické je umisování stavby rodinného domu do centra obvykle menší parcely. Vnitní uspoádání dom je obvykle uspoádáno pro mladé rodiny, s tím vyplynou do budoucna problémy soubžného stárnutí lidí a dom. Nov budované suburbanizaní zóny jsou tvoeny ze soukromých pozemk, které jsou propojeny veejnými komunikacemi. V suburbanizaních oblastech schází obvykle prostor pro setkávání lidí jako je námstí nebo náves. Chybí zde parky, cesty, cyklostezky, které by spojovaly suburburbanizaní oblast s okolní krajinou. Další možností realizace nové bytové výstavby je formou developerských projekt. Developei postupn zkupují pozemky, ty doplní o potebnou infrastrukturu a následn je rozparcelují na stavební pozemky a odprodají. Kolonie rodinných dom na parcelách pilehlých k obcím jsou pro firmy zabývající se developerem velmi výhodné, protože obvykle není problém prosadit jejich výstavbu v souladu s územním plánem a napojení tchto parcel na inženýrské sít je technicky a také finann mén nároné. Na procesu suburbanizace v okolí Plzn se podílí také výstavba nových bytových dom. Krom novostaveb dochází i k budování rzných nástaveb a pístaveb v rodinných i bytových domech. Nástavby v bytových domech obvykle financuje obec a nov vzniklé byty nabízí potom k pronájmu. Píkladem je nová výstavba ve Vejprnicích nebo Dýšin. S rekonstrukcemi také souvisí pemna rekreaních objekt na bydlení trvalé. Nejhustji osídlený sídelní pás kolem Plzn tvoí obce Ledce, Temošná, Zru-Senec a Druztová. Realizuje se zde rozsahem nejvýznamnjší výstavba rodinných dom v rámci Plzeské aglomerace. Rozšiující proces suburbanizace ovlivuje také pvodní venkovský ráz sídel (Chotíkov, Píšov, Msto Touškov, Kozolupy, Myslinka, Újezd nade Mží a Bdenves). Ve všech tchto obcích jsou plánovány nebo již ve výstavb rozsáhlé plochy rodinného bydlení. Dalším vhodným územím pro bydlení je okolí Vejprnic, Tluné, Líní a Doban. Dobré pedpoklady pro rozvoj bydlení mají také obce v jižní ásti aglomerace. Napíklad ve Starém Plzenci, Štnovicích a Losiné se v souasné dob budují rodinné domy, ale obce ješt mají rezervní plochy pro novou výstavbu. Další oblastí vhodnou pro rozvoj obytné funkce je okolí Chrástu, Dýšiny, Kyšic a Letkova (ÚP VÚC, 2004). 4.2.2 Sociální dsledky procesu suburbanizace Suburbanizaní proces pináší významné sociální dsledky. Do pímstských oblastí se z vnitních ástí mst sthují pedevším domácnosti s vyšším sociálním postavením. Demografická struktura nov píchozích obyvatel je charakteristická mladším vkovým prmrem, obvykle se jedná o mladé rodiny preferující kvalitní životní prostedí 84

za mstem. Z hlediska vzdlání jde o lidi stedoškolsky nebo vysokoškolsky vzdlané a píjmov nezávislé. Nov rozvíjená území vznikají v kontaktu se starou zástavbou, která je osídlena pvodním obyvatelstvem se zcela odlišnou sociální strukturou. Mže nastat situace, že poet nov píchozích pevýší pvodní poet obyvatel. Nov píchozí se potom aktivn zapojují do voleb a snaží se prosadit zájmy své tvrti (CÍLEK, BAŠE, 2005). 4.2.3 Ekologické faktory Na lokalizaci nové bytové výstavby v pímstské oblasti má vliv kvalitní životní prostedí. Paradoxem je, že výstavbou nových rezidenních i komerních lokalit dochází spíše k poškozování životního prostedí. V Plzeské aglomeraci lze celkovou kvalitu životního prostedí hodnotit jako prmrnou. Nejvyšší zatížení pedstavuje vysoká koncentrace prmyslových aktivit a silniní doprava. Nejvíce zatíženými oblastmi v Plzeské aglomeraci jsou dopravní úseky dálnice D5 a silnice I/27, I/26 a I/20 v dsledku vysoké hustoty dopravy (TESAOVÁ, 2004). Z celkového pohledu suburbanizace zastavuje velké množství zemdlské pdy a poškozuje ekosystém. Dále zmenšuje plochy pímstských les a vytlauje pírodu dále od msta. Má škodlivý dopad na kvalitu života, vyvolává vyšší spotebu energií a zpsobuje vyšší zneištní ovzduší (PUCHER, 2002). 4.3 Každodenní vyjížka do zamstnání a škol v rámci suburbanizaního území Plzeské aglomerace Jedním ze znak, kterým se vyznauje suburbanizaní oblast, je funkní spjatost sídla s jádrem aglomerace. Ze suburbanizaních oblastí se dojíždí za prací, do škol, za službami, kulturou a za dalšími aktivitami. V eských pomrech je rozšíení suburbanizaního bydlení do hranice dané izochronou 30 maximáln 45 minut dojížky do centra s využitím individuální automobilové dopravy (MULÍEK, 2002). V rámci vybraného suburbanizaního území Plzeské aglomerace je as trvání cesty automobilem, pokud nejsou uvažovány dopravní zácpy, prmrn okolo 20 minut (MAPY CZ, 2006) (tab. 3). Tab. 3: asová dostupnost z obcí vybraného suburbanizaního území asová dostupnost do 15 minut 16 20 minut. nad 20 minut Zdroj: MAPY CZ (2006) obce suburbanizaního území Dobany, Ejpovice, Chotíkov, Chválenice, Kyšice, Ledce, Letkov, Lín, Losiná, Neve, Píšov, Starý Plzenec, Tluná, Temošná, Útušice, Vejprnice, Zru Senec Bdenves, Druztová, Dýšina, Horní Bíza, Chrást, Kozolupy, Msto Touškov, Mokrouše, Nekmí, Nová Ves, Šáhlavy, Štnovice, Všeruby, Žilov ižice, Lhta, Líšany, Myslinka, Nebílovy, Pedenice, Pehýšov, Se, Štnovický Borek, Trnová, Újezd nade Mží, Zdemyslice Ve vybraném suburbanizaním území podle SLDB 2001 z potu 26 150 ekonomicky aktivních každodenn vyjíždí denn do zamstnání více než polovina obyvatel ekonomicky aktivních. Nejvtší smrové proudy do Plzn jsou z Temošné, Starého 85

Plzence, Doban, Horní Bízy, Vejprnic, Zrue-Sence a Šáhlav (SÚ, 2005). S vyjížkou do zamstnání v suburbanizaním území souvisí také vyjížka do škol. V prmru vyjíždí ze suburbanizaního území 76 % žák, student a u. Vyjížka do škol je ovlivnna hlavn hustotou sít škol. Ve vtšin obcí v suburbanizaním území vtšinou chybí i základní školy. A tak rodie, kteí jezdí za prací do Plzn, vozí dti do plzeských škol. 5 Komerní suburbanizace v zázemí Plzeské aglomerace Koncem 90. let minulého století picházely investice do eského prmyslu hlavn od zahraniních investor. Ti pinesli práv nový jev suburbanizace, která se projevila hlavn tím, že podnikatelé upednostují umístní svých závod v extravilánu mst, tzv. na zelené louce z dvodu nižších náklad na výstavbu a nižších daní. Tento proces pemisování komerních aktivit do okrajových a mimomstských poloh je doprovázen negativními dopady na sociální strukturu, pírodní prostedí i dopravu (NOVÝ, 2004). Na komerní suburbanizaci se podílejí zaízení obchodní, výrobní, dopravní, technického vybavení a služby, sklady a technologické parky (GEGORIK, 1997). Komerní suburbanizace probíhá v tsné návaznosti na hlavní dopravní tahy. Dobrá dopravní dostupnost je hlavním lokalizaním faktorem. V rámci zázemí Plzeské aglomerace se jedná pedevším o lokality v okolí dálnice D5, kde jsou vhodné prostory pro rozvoj výrobních a komerních funkcí. Tab. 4 : Prmyslové zóny v zázemí Plzeské aglomerace název prmyslové zóny obec stav celková výmra (ha) k dispozici (ha) Blovice Blovice pipravovaná 18 18 Dobany - Nad Nádražím Dobany funkní 19 19 Dobany - Za Stodolami Dobany funkní 5 3 Exit 67 - Ejpovice Ejpovice funkní 20 0 Hrádek Hrádek pipravovaná 45 45 Mezinárodní letišt s komerní Lín zámr 400 400 zónou Plze - Lín Msto Touškov - Msto Touškov pipravovaná 399 399 Prmyslová zóna sever Myslinka Myslinka funkní 20 10 Mýto Mýto funkní 24 5 Peštice - západ Peštice funkní 26,5 20,5 Radnice - Kruhovka Radnice funkní 4,5 3,8 Radnice - U Devaských Radnice pipravovaná 5 5 závod Rokycany - Jih Rokycany funkní 37,4 31,6 Exit 62 - Rokycany Rokycany pipravovaná 43 43 Spálené Poíí- Zámecká ulice Spálené Poíí funkní 5,5 5,5 Stod Stod funkní 10,9 1,4 Štnovice Štnovice pipravovaná 17,5 17,5 Prmyslová zóna Jihozápad Nýany, Tluná, Vejprnice, Úherce Zdroj: ROZVOJOVÉ ZÓNY V PLZESKÉM KRAJI, 2006 pipravovaná 399 399 86

Na východní okraj msta Plzn navazuje atraktivní prostor pro komerní a výrobní aktivity. Významná je prmyslová zóna Exit 67 Ejpovice. Pro podnikatelské úely je dále v okolí Rokycan k dispozici ada vytypovaných ploch. Mezi regionáln významné plochy je zaazena prmyslová zóna Rokycany-Jih. Protože je umístna na okraji vojenského prostoru, její další využití není jasné, lze ale pedpokládat, že v pípad poteby by její rozsah mohl být rozšíen. V západní ásti aglomerace, v prostoru v okolí Nýan, Tluné a Vejprnic, je rozsáhlá možnost rozvoje komerní suburbanizace. Plochy pi dálnici D5 budou pro rozvoj ekonomických aktivit zejm atraktivnjší než ásten opuštné areály bývalých dol a prmyslových podnik. Nejvtší rozvojovou plochou v rámci Plzeské aglomerace je letišt Lín o velikosti pibližn 400 ha. Na základ výbrového ízení Ministerstva obrany R byl v minulých letech areál pronajat firm, která ve spolupráci se zahraniními investory má v úmyslu postupn realizovat letecký provoz, založit logistické a výrobní centrum. Další oblasti s pedpokladem pro rozvoj komerních a výrobních aktivit se nacházejí jižn od Plzn v okolí Stoda, Doban, Štnovic, Blovic, Starého Plzence, Peštic a Losiné. Severn od Plzn jsou uvádny plošné rezervy pro prmyslovou výrobu a drobné podnikání v okolí Temošné. Msto Touškov a Myslinka mají také rezervní plochy pro podnikání a prmyslová zaízení menšího rázu. V Myslince již funguje prmyslová zóna, ve Mst Touškov je ve fázi píprav. Regionáln významná rozvojová plocha pro lehkou výrobu, služby a obchod se nachází na rozhraní msta Plzn a obce Chotíkov (ÚP VÚC, 2004) (tab. 4). 6 Závr Hlavním cílem práce bylo vymezení suburbanizaního území v rámci Plzeské aglomerace. Úvodní hypotéza se pln nepotvrdila. Suburbanizaní území pesahuje v severozápadním smru hranice I. vnitní zóny aglomerace. Rezidenní suburbanizace se v Plzeské aglomeraci vyznauje nárstem potu obyvatel a potu trvale obydlených byt v I. vnitní zón aglomerace a dále severozápadním smrem ve II. vnjší zón aglomerace. Do budoucna lze oekávat stále stoupající tendenci rstu potu obyvatel v zázemí aglomerace. Rezidenní suburbanizace má pedpoklady se v aglomeraci dále rozvíjet západním a severozápadním smrem a také jižním smrem v návaznosti na silnici I/20. Suburbanizace komerní je lokalizována v rámci Plzeské aglomerace hlavn v místech ležících v okolí dálnice D5. Do budoucna lze oekávat, že se bude rozvíjet v jižní a východní ásti Plzeské aglomerace v návaznosti na dálnici D5. Jednou z možností omezení negativních dopad komerní suburbanizace v rámci Plzeské aglomerace je napíklad podpora revitalizace bývalých Škodových závod, kde již dochází k demolici nepotebných objekt a uvolnní pozemk pro nové komerní úely. Další komerní zóna je pipravována na pozemcích eských drah podél ulice U Prazdroje. Podle mého názoru proces suburbanizace v okolí Plzn se bude v následujících letech stále rozšiovat, a proto je teba se zamýšlet nad jeho usmrováním. Jedna z možných variant by mohla být podpora soustedné výstavby na menší ploše. Tím by se snižovaly náklady na budování dopravní i technické infrastruktury a omezily by se negativní dsledky na životní prostedí. Další variantou je podpora rekonstrukce již existujícího bytového fondu. Jiná varianta je budování nových center osídlení v blízkosti železniních tratí. Železniní doprava je mnohem ohleduplnjší k životnímu prostedí než individuální 87

doprava osobními automobily, jejichž poet s procesem suburbanizace stále narstá. Proces suburbanizace pináší do prostedí mnoho dsledk ekonomických, sociálních a ekologických. Lidé si již uvdomují do budoucna pevahu negativních dsledk suburbanizace. Jenže kdo by nechtl bydlet blízko pírod a využívat služeb, co mu msto nabízí? Literatura BENEŠ, P. 2003. Generel osídlení Plzeského kraje. 1. vyd. Plze: Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje. s. 175. CÍLEK, V., BAŠE, M. 2005. Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostedí a krajinu [online]. Geologický ústav AV R [citováno 29. 3. 2006]. Dostupné z WWW:http://www.krstredocesky.cz.>. DOJÍŽ KA ZA PRACÍ A DO ŠKOL (NA ZÁKLAD VÝSLEDK SLDB 2001). 2004. 1. vyd. SÚ, Krajská reprezentace Plze. 192 s. ISBN 80-250-0962-9. GEGORIK, J. 1997. Máme se obávat suburbanizace našich velkých mst? Územní plánování a urbanismus. 1997, ro. 24,. 1-2. s. 3-9. KÖRNER, M. 1997. Dopravní infrastruktura a suburbanizace. Územní plánování a urbanismus. 1997. ro. 24,. 1-2., s. 19-23. MAPY CZ. 2006. [online]. [citováno 1. 4. 2006]. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz/search>. MULÍEK, O. 2002. Suburbanizace v okolí Brna. In: SÝKORA, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s.171-181. ISBN 80-901914-9-5. NOVÝ, A. AJ. 2004. Brownfields šance pro budoucnost. 1. vyd. Brno: Fakulta VUT Brno. s. 78. ISBN 80-214-2697-7. OBYVATELSTVO PLZESKÉHO KRAJE V LETECH 1991 AŽ 2004. 2005. 1. vyd. SÚ, Krajská reprezentace Plze, 2005. 31 s. ISBN 80-250-111-9. OUEDNÍEK, M. 2002. Suburbanizace v kontextu urbanizaního procesu. In: SÝKORA, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 39-53. ISBN 80-901914-9-5. PERLÍN, R. 2002. Nízkopodlažní výstavba v územních plánech obcí zázemí Prahy. In: SÝKORA, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s.140-155. ISBN 80-901914-9-5. PLZESKÝ HOLDING A.S. 2005. [online]. [citováno 18. 3. 2006]. Dostupné z WWW: <http://www.plzenskyholding.cz/ >. PRMRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMK V R DLE OKRES A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH 2002 2004. SÚ. 2005 [online]. [citováno 30. 3. 2006]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/edicniplan/nsf>. PUCHER, J. 2002. Suburbanizace pímstských oblastí a doprava: mezinárodní srovnání. In: Sýkora, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s.101-121. ISBN 80-901914-9-5. ROZVOJOVÉ ZÓNY V PLZESKÉM KRAJI. 2006. [online]. [citováno 20. 4. 2006]. Dostupné z WWW:< http://www.plzensky-kraj.cz/zony.asp>. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ESKÉ REPUBLIKY 1992. 1994. 1. vyd. Praha: SEVT. 895 s. ISBN 80-7049-096-9. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ESKÉ REPUBLIKY 2001. 2005. 1. vyd. Praha: SÚ. 1358 s. ISBN 80-7360-287-3 SÝKORA, L. 2002. Suburbanizace a její dsledky: výzva pro výzkum, usmrování vývoje území a spoleenskou angažovanost. In: Sýkora, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 9-19. ISBN 80-901914-9-5. 88

TESAOVÁ, J. 2004. Roenka o stavu životního prostedí v Plzeském kraji v roce 2004. [online]. Ministerstvo životního prostedí [citováno 20. 4. 2006]. Dostupné z WWW: http://krplzensky.cz>. URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ. 2000. Zvláštní píloha: Mapa VÚC Plzeské aglomerace. 2000. Urbanismus a územní rozvoj. 2000, ro. 3.. 5. ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU PLZESKÉ AGLOMERACE: KONCEPT. 2004. [citováno 22. 1. 2006]. Dostupné z WWW: <http://www.iri.cz/vuc/plze/>. VOTRUBEC, C. 1980. Lidská sídla, jejich typy a rozmístní ve svt. 1. vyd. Praha: Academia. 396 s. VYJÍŽDJÍCÍ A HLAVNÍ SMR VYJÍŽ KY PODLE OBCÍ. 2004. [online]. [citováno 23. 2. 2006]. Dostupné z WWW: <http://www.plzen.czso.cz/xp/edicniplan>. 89