Možnosti vymezení Plzeské aglomerace. Jaroslav Kovanda

Transkript

1 Miscellanea Geographica 12 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2006 s Možnosti vymezení Plzeské aglomerace Jaroslav Kovanda Kovanda.Jaroslav@seznam.cz Katedra geografie Západoeské univerzity v Plzni, Veleslavínova 42, Plze J. Kovanda: Defining options of Pilsen s agglomeration. There are many ways how to define Pilsen s agglomeration. It always depends on chosen criteria. In this project, Pilsen s agglomeration is defined according to these seven criterias: transport of employees to Pilsen, bus accessibility of Pilsen, automobile accessibility of Pilsen, distance of municipalities from Pilsen town, frequency of bus transport, concentration of inhabitants and employment in primary sphere. Key words: agglomeration, suburban area, Pilsen Supervisor: Doc. PaedDr. Alena Matušková, CSc. 1 Úvod V posledním desetiletí dochází v eské republice k významným zmnám ve vnitním uspoádání mst a sídelních aglomerací. Jedním z trend je prostorové rozšiování mst procesem suburbanizace. V pímstské zón mnoha našich mst vyrstají nové obytné okrsky a komerní zóny. Dochází k posouvání funkních hranic msta, velikost aglomerovaného území se rychle mní (SÝKORA, 2002). Plzeská aglomerace již byla v minulosti vymezována, ale po spoleenských zmnách v roce 1989 je nutné poítat s novými trendy v urbanizaci a suburbanizaci. Cílem píspvku je vymezení souasné aglomerace msta Plzn na základ nkolika rzných kritérií. Základní území, na kterém je analýza provádna, je plocha okres Plze msto, Plze sever, Plze jih a Rokycany. Splnní i nesplnní zvolených kritérií je vyhodnoceno bodovací metodou. Obce, které odpovídají podmínkám získání uritého potu bod, jsou zaazeny do Plzeské aglomerace, ostatní do ní nespadají. Podkladová data i závrené výstupy jsou zpracovány statistickými metodami a pomocí GIS. 2 Kritéria vymezování aglomerací Kritérií, podle kterých se dají vymezit aglomerovaná území je mnoho. Rozsah výsledného vymezeného území záleží pak na tom, jaká kritéria se zvolí. Vymezení aglomerace je tedy vždy do jisté míry subjektivní. Kritéria pro vymezování aglomerace lze rozdlit na funkní a správní. Funkní kritéria mohou být urbanistická (jako jsou kompaktnost a hustota zástavby) nebo demografická (poet obyvatel, hustota zalidnní, zamstnanost v zemdlství, dojížka do zamstnání apod.) (JEŽEK, 2004). Mezi další funkní kritéria pro vymezení aglomerace lze zaadit: zamstnanost ve službách, frekvence autobusové dopravy, dosah mstské hromadné dopravy, podíl zemdlských ploch, podíl zastavných ploch, poet obyvatel na hektar zastavné plochy. Správní vymezení neodpovídá vždy skutenému stavu, ale asto se používá. Statistické údaje odpovídající takto vymezenému území jsou snadno dostupné a dobe se s nimi 91

2 pracuje. V souasnosti lze Plzeskou aglomeraci vymezit na základ tchto správních územních jednotek: okresy, správní obvody obcí s rozšíenou psobností, správní obvody obcí s poveným obecným úadem. Vymezení aglomerace podle okres patí v eské republice k nejastjším zpsobm jak jednoduše a rychle vymezit požadovanou aglomeraci. V pípad Plzeské aglomerace se nejastji uvádí okresy Plze msto, Plze jih, Plze sever a Rokycany. Jedná se však pouze o správní vymezení, v potaz se neberou funkní vztahy jádrového msta se svým zázemím, které mohou být znan rozdílné v rzných dílích územích okresu. Také se tžko mohou vymezovat jednotlivé zóny aglomerace. Ze statistického hlediska lze s takto vymezenou aglomerací snadno pracovat, jelikož údaje za jednotlivé okresy jsou snadno dostupné a zaznamenávají se již dlouhou dobu. Avšak se samotnou aglomerací nemá takto vymezené území mnoho spoleného. Mnohem pijatelnjší je vymezení podle správních obvod obcí s poveným obecním úadem. Jedná se o vymezení podle nižšího stupn veejné správy. Tento zpsob vymezení Plzeské aglomerace použiji až na základ funkního vymezení, které je pesnjší. 3 Vymezování Plzeské aglomerace v minulosti Koncem 60. let minulého století byla pociována neúplnost a statinost v ešení otázek osídlení a urbanizace v eských zemích. První prací, která se pokusila ešit tyto problémy v celorepublikovém mítku, byla studie, kterou zaal zpracovávat Terplan od roku Usnesením. 4 z roku 1976 schválila vláda Zásady urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení SR, které obsahovaly jmenovitý výbr 12 sídelních regionálních aglomerací a 22 významných center osídlení. Zaátkem 80. let došlo ke sjednocení a upravení koncepcí osídlení pro SR a SSR. Podle krajských koncepcí urbanizace a osídlení v SR, které byly schváleny usnesením vlády. 26 z roku 1983, bylo vymezeno 11 sídelních regionálních aglomerací jako hlavních tžiš ekonomického a sociálního rozvoje s 25 jádrovými msty a 44 pidruženými centry. Dále bylo vymezeno 23 mstských region s 24 jádrovými msty a 12 pidruženými centry (MATOUŠEK, 1986). Vymezení sídelních regionálních aglomerací (obr. 1 a 2) bylo v tchto letech provedeno dle pracovního septí sídel SRA (dojížka do zamstnání), ekonomického profilu území (podíl primárního sektoru), a hustoty zalidnní sledovaného území a dále s ohledem na územn plánovací kritéria (možnosti plošných rezerv rozvoje, možnosti vytváení kvalitních systém technické infrastruktury) (MUSIL, RYŠAVÝ, VELÍŠKOVÁ, 1984). V roce 2003 byla Plzeská aglomerace vymezena v Generelu osídlení Plzeského kraje na základ intenzivních pracovních vztah (obr. 3). Jedná se o tato kritéria: podíl vyjíždjících za prací mimo okres, ale v rámci kraje, pesahuje 35 % z potu zamstnaných v roce 2001, vyjížka za prací mimo okres, ale v rámci kraje pevyšuje ostatní sledované smry v roce Jako pomocné kritérium byla použita vzdálenost od hranice jiného okresu, nebo lze oekávat rozdlení vyjížky za prací mezi Plze a tento jiný okres (BENEŠ, 2003). 92

3 4 Kritéria vymezení Plzeské aglomerace Pro vymezení aglomerace, jak již bylo uvedeno, existuje mnoho zpsob. Rozhodující identifikaní rolí pro souasné vymezení rozsahu Plzeské aglomerace hrají regionální procesy vázané na obyvatelstvo (MIRVALD, MATUŠKOVÁ, 1994). Jako základ pro vymezení Plzeské aglomerace v tomto píspvku posloužila kritéria, která použil ŠINDLER (1998) pi vymezení Ostravské aglomerace: hustota zalidnní min. 200 obyv./na km 2, zamstnanost v zemdlství max. 20 %, zamstnanost ve službách min 30 %, vyjížka za prací do Ostravy min. 30 %, frekvence autobusové dopravy min. 30 spoj/24 hodin, respektování pímstské oblasti msta Ostravy, obslužnost obcí mstskou autobusovou dopravou, pihlédnutí k rekreaním funkcím obcí, nezbytné vyrovnání hranice a odstranní enkláv. V pípad Plzn však nelze aplikovat naprosto stejná kritéria jako v pípad Ostravské aglomerace. Je nutné zmnit nkteré požadavky na jednotlivé obce. Z hlediska hustoty zalidnní byl v této práci použit jiný zpsob vymezení a to metodikou vymezování koncentraního areálu. Naopak u podílu obyvatel zamstnaných v primární sfée staí íselný limit do 5 %. Na rozdíl od metodiky Šindlera se v tomto píspvku nepihlíží k rekreaním funkcím obcí, nevyrovnávají se hranice a neodstraují se enklávy. Pro vymezení Plzeské aglomerace jsou tedy použita tato kritéria: dojížka za zamstnáním do Plzn min. 33 %, autobusová dostupnost Plzn max. 45 minut, automobilová dostupnost Plzn max. 30 minut, vzdálenost obcí od jádrového msta max. 30 km, frekvence autobusové dopravy min 20 spoj za 24 hod., hustota zalidnní území s hustotou zalidnní 365 obyv./km 2, poet obyvatel zamstnaných v primární sfée max. 5 %. Obce spadající do Plzeské aglomerace musí splovat kritéria minimáln z více než 50 %, což znamená splovat minimáln tyi z tchto sedmi kritérií. Údaje o jednotlivých obcích jsou získávány z publikace Statistický lexikon obcí eské republiky 2004 z roku Kritérium dojížky za zamstnáním do Plzn Toto kritérium je jedno z nejpoužívanjších pi vymezování aglomerací. ŠINDLER (1988) použil jako kritérium 30 %, avšak v této práci je stanovena hodnota minimáln 33 % jako jedna tetina z celkového potu dojíždjících. Minimáln takto stanovený podíl ze všech denn vyjíždjících zamstnaných musí z dané obce smovat do Plzn. V plzeském regionu toto kritérium spluje 88 obcí, z nichž do Plzn každodenn dojíždí obyvatel. Rozloha tchto obcí iní, spolu s Plzní, ha a žije zde obyvatel (SÚ, 2005). Takto vymezené území (obr. 4) má protáhlý tvar ve smru od severozápadu k jihovýchodu. Je to dáno tím, že Nýany na západ a Rokycany na východ od Plzn tvoí také cílová místa dojížky. Proto obce ležící za tmito msty nemají spádovost pímo 93

4 k Plzni. Mezi obce, z nichž vyjíždí za zamstnáním do Plzn nejvíce obyvatel, patí Losiná, Nadryby a Štnovice (více jak 80 % vyjíždjících obyvatel). Zajímavostí jsou Blovice, pro které je hlavním cílem dojížky za zamstnáním Starý Plzenec, a proto nesplují potebné kritérium (SÚ, 2004). Celkem dojíždí do Plzn za zamstnáním obyvatel (2001). 83,5 % jich pak dojíždí denn, 4,9 % týdn a 1,4 % 1 2 x msín. Nejvíce dojíždjících obyvatel pracuje v prmyslu (28,5 %) a ve stavebnictví (12,6 %). Z dopravních prostedk se nejvíce používá osobní automobil (25,2 %) a autobus (15 %). Nejvíce ást obyvatel z denn dojíždjících (44 %) stráví na cest minut. Prmrný as strávený na cest je 42 minut (SÚ, 2004). 4.2 Kritérium autobusové dostupnosti Plzn Pro splnní tohoto kritéria musí trvat cesta autobusem z dané obce do Plzn maximáln 45 minut. Jako cílová stanice se vždy udává Centrální autobusové nádraží v Plzni. Data o délce cesty jsou získána z internetového serveru 45 minut bylo stanoveno jako maximální délka cesty, protože nejvíce dojíždjících za zamstnáním do Plzn cestuje minut (SÚ, 2004). Mezní hranice 30 minut bude použita u dojíždní osobním automobilem a 45 minut práv u dojíždní autobusem. Toto kritérium tedy spluje 119 obcí Plzeského regionu (obr. 6). Spolu s Plzní zaujímají rozlohu ha a poet obyvatel iní (SÚ, 2005). Území je celkem kompaktní, pouze na severovýchod od Plzn je znát vliv komunikace I/20 ve smru na Karlovy Vary za 45 minut se lze dostat do Plzn až z Bezvrova. Naopak podél silnice ve smru na eské Budjovice je vtší množství malých vesnic, proto se autobus za 45 minut nestaí dostat do vtší vzdálenosti od Plzn. Obce, mezi nimiž a Plzní není pímé autobusové spojení, nemohou splovat potebné kritérium. 4.3 Kritérium automobilové dostupnosti Plzn Velký vliv na toto kritérium má kvalita silniní sít, hlavn dálnice a rychlostní komunikace. Jako hranice automobilové dostupnosti Plzn je stanoven asový údaj 30 minut. Je spodní hranice asového intervalu, ve kterém dojíždí do Plzn nejvíce obyvatel za zamstnáním (30 45 minut) (SÚ, 2004). Cílovým místem je vždy Námstí Republiky v Plzni, jako sted msta. Údaje o automobilové dostupnosti Plzn jsou získány z internetového serveru V plzeském regionu toto kritérium spluje 111 obcí (obr. 7), jejich rozloha spolu s Plzní iní ha a žije zde obyvatel (SÚ, 2005). Toto území je protáhlé podél hlavních silniních tah, velký vliv má dálnice D5 a komunikace I/27 ve smru na Kralovice. Naopak ve smru na Radnice je špatná silniní sí, a proto se za 30 minut jízdy automobilem nelze dostat do Plzn z vtší vzdálenosti. 4.4 Kritérium vzdálenosti obcí od jádrového msta Toto kritérium se používá pi hrubém vymezení aglomerací. V této práci však tvoí pouze jedno kritérium ze sedmi, a proto je použitelné. V literatue se objevuje mnoho údaj. MATOUŠEK (1986) uvádí od 10 až do 50 km. Záleží na velikosti jádrového msta, na struktue osídlení a dalších podmínkách. V této práci je maximální vzdálenost stanovena na 30 km. Jedná se o nejkratší vzdálenost po silnici, nikoliv vzdušnou arou. Vymezování dle silniních vzdálenosti je pesnjší, závisí na pírodních podmínkách v okolí jádrového msta a na rozvinutosti silniní sít. 94

5 Vzdálenost 30 km se mí mezi danou obcí a Námstím Republiky v Plzni. Data jsou získávána z internetového serveru V plzeském regionu se do 30 km od Plzn nachází 159 obcí (obr. 7). Rozloha tchto obcí iní vetn Plzn ha a poet obyvatel je (SÚ, 2005). Toto území je kompaktní, na východ a západ se dostává až ke hranicím plzeského regionu. Z obcí s poveným obecním úadem nesplují toto kritérium pouze Kralovice, Zbiroh a Nepomuk. 4.5 Kritérium frekvence autobusové dopravy Toto kritérium je pevzato od ŠINDLERA (1998), který ho použil pi vymezování Ostravské aglomerace. Pro použití u Plzeské aglomerace je však teba ho snížit na 20 autobusových spoj bhem 24 hodin. Pi zachování hranice 30 spoj by toto kritérium splnily pouze obce podél hlavních silniních tah, pedevším na Kralovice, Karlovy Vary a Domažlice. Kritérium tedy splují obce, mezi nimiž a Plzní existuje minimáln 20 autobusových spoj bhem 24 hodin. Jedná se o všední dny, víkendy se nesledují. Údaje jsou získané z jízdních ád na Celkem toto kritérium spluje 63 obcí plzeského regionu (obr. 8). Spolu s Plzní zaujímají rozlohu ha a žije v zde obyvatel (SÚ, 2005). Nejvíce autobusových spoj funguje mezi Plzní a Temošnou 121 spoj za 24 hodin. Také frekvence mezi Plzní a Horní Bízou je vysoká 97 spoj. Loza, Merklín a Mrtník toto kritérium tsn nesplnily, frekvence autobusových spoj je 19 za 24 hodin. Území obcí splujících toto kritérium není zcela kompaktní, Hrádek, Spálené Poíí a Se leží samostatn, naopak Újezd nade Mží, Myslinka, Letkov, Tymákov, Mokrouše, Lhta a Nezbavtice tvoí enklávy uvnit vymezeného území. Ve smru na eské Budjovice neleží mnoho obcí s frekvencí autobusových spoj vyšší než 20 za 24 hodin. Obslužnost obcí v okresu Plze-jih zajišují spíše vlaková spojení, v okresu Plze-sever jsou to spojení autobusová (SÚ, 2004). 4.6 Kritérium hustoty zalidnní Pro použití tohoto kritéria existují dv možnosti. Bu lze sledovat hustotu zalidnní v jednotlivých obcích, nebo pipojovat obce k jádrovému mstu a vytváet tak území s požadovanou hustotou zalidnní. ŠINDLER (1998) používá první možnost a jako minimální hustotu zalidnní v jednotlivých obcích uvádí 200 obyv./km 2. Toto kritérium však v plzeském regionu spluje pouze 21 obcí. I pi snížení požadované hranice hustoty zalidnní nedochází k pedpokládanému cílovému efektu. HAMPL (1987) používá pi vymezování koncentraních areál druhý zpsob a to pipojování základních územních jednotek k jádrovému mstu. Obecným principem vymezování koncentraních areál je maximalizace území i populaní velikosti tchto areál pi zachování jejich územní kontinuity. Základní územní jednotkou je katastrální území. Kritériem prmrné hustoty zalidnní koncentraního areálu je dosažení pti, deseti, dvaceti a nebo tyicetinásobné hustoty zalidnní vi prmru celého státu. V této práci je jako kritérium je udán ptinásobek hustoty zalidnní Plzeského kraje, což iní 365 obyvatel na km 2. Vztah k hustot Plzeského kraje je považován za vhodnjší. Po vzniku samostatné eské republiky by totiž ptinásobek hustoty zalidnní inil 655 obyvatel na km 2 a to by znamenalo pipojení pouhých 16 obcí k Plzni. Už pi desetinásobku hustoty zalidnní R by hustota zalidnní samotné Plzn (1207 obyv./km 2 ) byla nižší. 95

6 Území s hustotou zalidnní 365 obyvatel na km 2 tvoí Plze spolu s 59 obcemi. Rozloha je ha a poet obyvatel iní (SÚ, 2005). Toto území je opt protáhlé podél silniních tah (obr. 9), hlavn podél dálnice D5 ve smru na Prahu. Naopak podél koridoru na Karlovy Vary jsou obce s malou hustotou zalidnní. Krom Plzn je obcí s nejvtší hustotou zalidnní Hrádek se 479 obyv./km Kritérium zamstnanosti v primární sfée Primární sférou se rozumí podle údaj eského statistického úadu zemdlství, lesnictví a rybolov. Kritérium zamstnanosti v primární sfée použil ŠINDLER (1998) pi vymezení Ostravské aglomerace. V pípad Plzn však nelze použít hranice jím užívané hranice 20 %. Pi zachování 20 % maximální meze zamstnanosti by toto kritérium splnily tém všechny obce plzeského regionu. Postaující je snížit kritérium na maximáln 5 % zamstnanosti v primárním sektoru. Pak toto kritérium spluje 51 obcí plzeského regionu. Území, které zaujímají (obr. 10), je z velké ásti shodné s územím vymezeným podle kritéria hustoty zalidnní 365 obyv./km 2. Krom obcí Srby a Bezdkov je toto území kompaktní, zasahuje do tradin prmyslových oblastí na Rokycansku a Nýansku. Na sever od Plzn leží obce splující kritérium pouze podél koridoru komunikace na Kralovice. Nejnižší zamstnanost v primární sfée je krom Plzn v Hrádku 1,1 %. Naopak nejvyšší je v obci ilá 77,8 %. Celkem zaujímají obce splující kritérium vetn Plzn rozlohu ha a žije v nich obyvatel (SÚ, 2005). Hustota zalidnní iní 387 obyvatel na km 2. 5 Funkní vymezení Plzeské aglomerace Plzeská aglomerace byla vymezena na základ 7 pedchozích kritérií. Každá obec byla bodov ohodnocena podle toho, zda spluje potebné kritérium. 1 bod za splnní kritéria, 0 bod za nesplnní. Celkem mohla tedy každá obec v plzeském regionu získat maximáln 7, minimáln 0 bod. Aglomerované obce musely získat minimáln 4 body. Výsledné území Plzeské aglomerace bylo rozdleno do 2 zón. I. zóna zaujímá obce s velmi intenzivními vztahy s jádrovým mstem, II. zónu tvoí obce s intenzivními vztahy (obr. 11). Obce byly rozdleny do jednotlivých zón takto: zóna 7 bod zóna 4 až 6 bod ostatní obce 0 až 3 body Obce, které získaly 0 až 3 body nepatí do Plzeské aglomerace. Lze je rozdlit na zázemí Plzeské aglomerace (1 3 body) a obce okrajové zóny plzeského regionu (0 bod). Minimáln 4 body získalo celkem 89 obcí plzeského regionu. I. zónu tvoí 29 obcí v blízkosti Plzn. Charakteristický je prstenec 6 mst kolem Plzn Temošná, Rokycany, Starý Plzenec, Dobany, Stod a Nýany. Všechna tato msta patí mezi 10 nejvtších obcí plzeského regionu (krom Plzn). V tchto šesti mstech žije 50 % obyvatel I. zóny Plzeské aglomerace ( obyvatel). Vliv mají hlavní silniní koridory. Rozloha I. zóny iní ha a žije v ní obyvatel. Hustota zalidnní je 207 obyvatel na km 2 (SÚ, 2005). Jedná se o obce s velmi silnými vazbami na Plze, protože splnily všechna požadovaná kritéria. I. zóna Plzeské 96

7 aglomerace není kompaktní, Letkov získal pouze 6 bod a tvoí tak enklávu v tsné blízkosti Plzn. II. zónu Plzeské aglomerace tvoí 59 obcí, které získaly 4 až 6 bod. Toto území není zcela kompaktní. Zdemyslice, Se a Spálené Poíí leží osamocen. Naopak Myslinka, Litohlavy a Lhta získaly pouze 3 body a tvoí tak enklávy uvnit Plzeské aglomerace. II. zóna Plzeské aglomerace se rozkládá podél hlavních silniních tah, pedevším podél dálnice D5 a komunikace na Karlovy Vary. Podél komunikace na eské Budjovice není II. zóna tolik rozvinutá, v okolí Stoda chybí úpln. Z vtších mst spadají do II. zóny pouze Plasy a Peštice. Celkem zaujímá II. zóna Plzeské aglomerace ha a žije v ní obyvatel, což iní hustotu zalidnní 59 obyvatel na km 2. Souhrnné statistické údaje jsou uvedeny v tabulce 1. Plzeská aglomerace je tvoena jádrovým mstem a obcemi, které získaly minimáln 4 body ze 7 možných. Celkem je to 89 obcí plzeského regionu, kde žije obyvatel na ha. Znamená to, že v Plzeské aglomeraci žije 52 % obyvatel Plzeského kraje na 16 % rozlohy Plzeského kraje. Hustota zalidnní Plzeské aglomerace iní 236 obyvatel na km 2, což je zhruba 3 násobek hustoty zalidnní Plzeského kraje a tém dvojnásobek hustoty zalidnní R. Z deseti nejlidnatjších obcí plzeského regionu pouze Nepomuk, Blovice a Kralovice nejsou souástí Plzeské aglomerace. Plzeská aglomerace se rozkládá hlavn podél silniních tah radiáln vybíhajících z Plzn. Tab. 1: Základní charakteristika Plzeské aglomerace poet obcí rozloha (ha) poet obyv. hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Plze I. zóna II. zóna Plzeská aglomerace Zdroj: vlastní zpracování podle SÚ, 2005 Srovnání Plzeské aglomerace vymezené v této práci s Plzeskou sídelní regionální aglomerací z osmdesátých let by nebylo úpln vhodné. V této práci je Plzeská aglomerace vymezena na základ pesných statistických údaj, kdežto pi vymezování sídelních regionálních aglomerací díve se pihlíželo k územn plánovacím kritériím (možnosti plošných rezerv rozvoje, možnosti vytváení kvalitních systém infrastruktury a existence spolené ekonomické a územn plánovací problematiky) (MUSIL, RYŠAVÝ, VELÍŠKOVÁ, 1984). Pesto však lze najít urité shodné znaky. Radnice nejsou ani v jednom pípad souástí Plzeské aglomerace. Hlavním dvodem je zejm špatná dopravní dostupnost celé této oblasti. Také hranice Plzeské aglomerace v okolí Stodu je podobná s vymezením z roku 1976, kdy Stod patí do aglomerace, ale obce v jeho okolí už nepatí. Vliv zde má zejm Holýšov. Celkov je vymezení Plzeské aglomerace v této práci podobné spíše vymezení Plzeské SRA z roku 1976 než z roku Srovnání Plzeské aglomerace s vymezením podle Generelu osídlení Plzeského kraje vykazuje urité odlišnosti. V Generelu osídlení Plzeského kraje je Plzeská aglomerace vymezena pouze na základ pracovních vztah, a proto by bylo vhodnjší ji srovnávat 97

8 pouze s obcemi, které splnily kritérium dojížky za zamstnáním do Plzn (viz. 4.1) Kritérium dojížky za zamstnáním do Plzn). V takovém pípad pak lze najít urité shodné body. 5.1 Zázemí Plzeské aglomerace Jako zázemí Plzeské aglomerace jsou oznaeny obce plzeského regionu, které získaly 1 3 body ze 7 možných. Jsou to obce, které mají urité vazby k Plzni, ale ne dost intenzivní na to, aby mohly být souástí Plzeské aglomerace. Zázemí Plzeské aglomerace tedy tvoí 82 obcí o rozloze ha a obyvatelích (SÚ, 2005). Hustota zalidnní je 48 obyvatel na km 2. Z vtších mst spadají do zázemí Plzeské aglomerace pouze Blovice, Kralovice a Radnice. 5.2 Okrajové zóny plzeského regionu Tyto zóny byly vymezeny na základ kritérií pro vymezení Plzeské aglomerace. Spadají do nich obce, které nesplnily ani jedno ze 7 kritérií a v žádném pípad nemohou být souástí Plzeské aglomerace. Z Plzeského regionu celkem 97 obcí získalo 0 bod ze 7 možných. Jejich rozloha iní ha a žije v nich obyvatel, což dlá hustotu zalidnní pouhých 27 obyvatel na km 2 (SÚ, 2005). Okrajové zóny plzeského regionu lze rozdlit na tyto 3 ásti: 1. Nepomucko 2. Zbirožsko 3. Mantínsko Všechny 3 zóny mají vazby spíše než k Plzni mimo plzeský region. Nepomucko k pomrn významnému jihoeskému mstu Blatná, Mantínsko na stediska mimo území okresu Plze sever (Toužim, Teplá, Bezdružice, Konstantinovy Lázn) a na Zbirožsku je dominantní rekreaní funkce (ve vazb na CHKO Kivoklátsko). 5.3 Správní vymezení Plzeské aglomerace Pro úely státní správy lze vymezit Plzeskou aglomeraci i na základ správních obvod obcí s poveným obecním úadem. Do takové aglomerace pak spadají obce ve správních obvodech obcí s poveným obecním úadem, které splnily kritéria pro funkní vymezení použitá v této práci. Jsou to správní obvody tchto 12 obcí s poveným obecním úadem: Plze, Starý Plzenec, Temošná, Plasy, Rokycany, Spálené Poíí, Peštice, Dobany, Stod, Nýany, Msto Touškov a Všeruby (obr. 12). 165 obcí spadajících pod správní obvody tchto obcí s poveným obecním úadem zaujímá plochu ha a žije v nich obyvatel (SÚ, 2005). Hustota zalidnní je 164 obyvatel na km 2. Vymezení Plzeské aglomerace tímto zpsobem je mnohem pijatelnjší než vymezení podle okres Plze-msto, Plze-jih, Plze-sever a Rokycany. Údaje jsou snadno dostupné a statisticky použitelné. 6 Závr Hlavním cílem práce bylo ukázat rzné možnosti vymezení Plzeské aglomerace. Hypotéza, že Plzeskou aglomerací nelze nazývat území okres Plze-msto, Plze-jih, Plze-sever a Rokycany, se potvrdila. Aglomerované území má mnohem menší rozlohu, obce v okrajových ástech plzeského regionu mají vazby mimo plzeský region. Pi 98

9 použití rzných jiných kritérií mže dojít k nepatrn jiným výsledkm, ale Plzeská aglomerace bude vždy charakteristická prstencem okolních mst a radiální dopravní sítí. Literatura BENEŠ, P Generel osídlení Plzeského kraje. 1. vyd. Plze : Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje, s Brno: VÚVA. 155 s. HAMPL, M. A KOL Regionální struktura a vývoj systému osídlení SR. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova. 253 s IDOS CZ [online]. [citováno ]. Dostupné z WWW: < JEŽEK, J Aplikovaná geografie msta. 1. vyd. Plze : ZU v Plzni. s.145. ISBN MAPY CZ [online] [citováno ]. Dostupné z WWW: < MATOUŠEK, V Dosavadní vývoj a tendence rozvoje sídel v SSR, 1 a 2 díl. 1. vyd. MIRVALD, S., MATUŠKOVÁ, A Geografie msta Plzn. 1. vyd. Plze : ZU v Plzni. 85 s. MUSIL, J., RYŠAVÝ, Z.,VELÍŠKOVÁ Dlouhodobý vývoj aglomerací v SR. 1. vyd. Praha : VÚVA. 148 s. Obce Plzeského kraje vyd. SÚ, Krajská reprezentace Plze. 192 s. ISBN OBYVATELSTVO PLZE SKÉHO KRAJE V LETECH 1991 AŽ vyd. SÚ, Krajská reprezentace Plze, s. ISBN RETROSPEKTIVNÍ LEXIKON OBCÍ SSR Díl I/1. 1. vyd. Praha: FSÚ, s. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ESKÉ REPUBLIKY vyd. Praha: SÚ s. ISBN STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ SSR vyd. Praha : FSÚ. 862 s. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ SSR Díl I. 1. vyd. Praha : FSÚ s. SÝKORA, L Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. 1. vyd. Praha : Ústav pro ekopolitiku. s ISBN ŠINDLER, P Regionální rozvoj a regionální politika. 1. vyd. Ostrava : nakladatelství Repronis. 85 s. ISBN VAHALA, V. AJ Atlas obyvatelstva SSR. Praha : Geografický ústav SAV. 53 s. VYJÍŽDJÍCÍ A HLAVNÍ SMR VYJÍŽKY PODLE OBCÍ [online]. [citováno ]. Dostupné z WWW: < 99

10 Obr. 1. Zdroj: vlastní zpracování dle VAHALA,1986 Obr. 2. Zdroj: vlastní zpracování dle MUSIL, RYŠAVÝ, VELÍŠKOVÁ, 1984 Obr. 3. Zdroj: vlastní zpracování dle BENEŠ, 2003 Obr. 4. Zdroj: vlastní zpracování dle SÚ,

11 Obr. 5. Zdroj: vlastní zpracování dle IDOS CZ, 2006 Obr. 6. Zdroj: vlastní zpracování dle IDOS CZ, 2006 Obr. 7. Zdroj: vlastní zpracování dle MAPY CZ, 2006 Obr. 8. Zdroj: vlastní zpracování dle IDOS CZ,

12 Obr. 9. Zdroj: vlastní zpracování dle SÚ, 2005 Obr. 10. Zdroj: vlastní zpracování dle SÚ, 2005 Obr. 11 Zdroj: vlastní zpracování dle SÚ, 2005 Obr. 12 Zdroj: vlastní zpracování dle SÚ, 2005