Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Klíčová aktivita 04 Analýza vzdělávacích potřeb v projektu Posilování sociálního dialogu ČMKOS září 2008 1

Úvod Dotazníkové šetření bylo realizováno Oddělením pro rozvoj lidských zdrojů a projektovou činnost ČMKOS. Zpráva vychází z výsledků tohoto šetření, provedeného mezi členy a funkcionáři 19 odborových svazů ČMKOS, které vstoupily do projektu Posilování sociálního dialogu a zavázaly se tak k aktivní spolupráci na řešení klíčových aktivit projektu i dílčích témat, zpracovávaných v rámci projektu. Další skupinu respondentů tvořili členové a funkcionáři ASO. Průzkum obsahuje v minimální míře i názory nečlenů odborů, kteří byli v rámci některých odborových svazů osloveni. Respondentům bylo rozesláno podle stanoveného klíče (zhruba 1 dotazník na 500 členů odborového svazu) 1086 dotazníků, vyplněných se vrátilo 1167, tzn. o 81 více, než bylo zadáno. Zpráva obsahuje 3 části: 1. část se zabývá profilem respondentů 2. část identifikuje vzdělávací potřeby respondentů 3. část je návrhem vzdělávacích aktivit pro rok 2009 v oblastech, které se ukázaly z hlediska analýzy vzdělávacích potřeb jako preferované a zásadní. 2

I. ČÁST Profil respondentů Demografické údaje Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1167 respondentů, z toho 94,9% členů odborů a odborových funkcionářů a dále 5,1% neodborářů, kteří projevili zájem o možnost projevit své názory na odborovou problematiku a celoživotní vzdělávání. Mezi respondenty měli mírnou převahu muži (55,7%) nad ženami (44,3%). Věková struktura všech respondentů je zřejmá z grafu č.1 a potvrzuje dlouhodobě trvající výraznou koncentraci odborářů ve vyšších věkových skupinách. Převažují respondenti mezi 50 60 lety (38,6%), následují respondenti ve věku 40 50 let (38,6%), nejméně, a to pouze 0,4% respondentů nepřesáhlo věk 20 let. Graf č.1 Věková struktura respondentů Věková struktura respondentů 5 45% 38,6% 4 35% 29,1% 3 25% 18,3% 15% 5% 0,4% 6,1% 7,5% do 20 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-60 let 60 a více let 3

V grafu č.2 je znázorněna vzdělanostní struktura respondentů. Ukončené středoškolské vzdělání má 47,6% respondentů, 23,4 % jsou absolventi středních odborných učilišť a 17,6% vysokoškoláci. Graf č.2 Vzdělanostní struktura respondentů 6 5 47,6% 4 3 23,4% 17,6% 4, 7,3% základní SOU středoškolské vyšší odborné vysokoškolské Charakteristika zaměstnání Z hlediska právní formy firmy - téměř polovina respondentů (46,7%) je zaměstnána v akciových společnostech, následuje spol. s.r.o. a státní podnik, nejméně je zaměstnáno (3,4%) v družstevních organizacích. Graf č.3 4

Právní forma firmy 6 5 46,7% 4 3 17,1% 14,7% 17,6% 3,4% akciová společnost státní podnik družstevní organizace spol. s.r.o. jiná Z hlediska velikosti firmy - necelých 3 respondentů pracuje ve firmách, které zaměstnávají 100 499 zaměstnanců, následují firmy o velikosti 26 99 zaměstnanců (22,5%) a 500 999 zaměstnanců (22,3%). Nejméně respondentů je ve firmách do 25 zaměstnanců (10,8%). Graf č.4 Velikost firmy 35% 29,5% 3 25% 22,5% 22,3% 15% 5% 10,8% 13,5% do 25 26-99 100-499 500-999 nad 1000 počet zaměstnanců 5

Z hlediska pracovního zařazení převažují administrativní pracovníci (29,4%) a techničtí pracovníci (24,9%). Nejméně je pomocných pracovníků (0,5%). Graf č.5 Pracovní zařazení respondentů 29,4 30 24,9 25 20 16,8 15 9,9 10 5 6,1 4,9 2,6 0,5 5,9 0 technický prac. duševní pracovník prac. služeb a obchodu administrativní prac. dělník jiné manažer řemeslník pomocný prac. Z hlediska druhu pracovního poměru 84,8% je zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou. Nesplnilo se očekávání, že v odborových svazech, jejichž členové pracují sezónně, budou u respondentů převažovat pracovní smlouvy na dobu určitou. Ty převažují např. ve zdravotnictví, kde tento jev nebyl očekáván v takové míře, jak se prokázalo. Graf č. 6 Druh pracovního poměru respondentů 10 84,8% 9 8 7 6 5 4 3 12,9% 2,3% doba určitá doba neurčitá jiná smlouva 6

Členství v odborech a aktivní účast na vedení sociálního dialogu Naprostá většina respondentů (94,9%) je členy odborů. Převažují odboroví funkcionáři (70,1%) nad řadovými členy odborů (29,9%). 63,8% respondentů se podílí na sociálním dialogu na různých úrovních, přičemž více než polovina na úrovni podnikové. Graf č.7 Zapojení respondentů do úrovní sociálního dialogu 6 55,4% 5 4 3 2,7% 1,1% 6,8% 8,6% mezinárodní národní odvětvová regionální podniková Při posuzování závažnosti důvodů, které považují za nejdůležitější pro vstup do odborů, 79,1% respondentů preferuje pracovně právní poradenství, 78,9% možnost vyjednání lepších pracovních podmínek a 71,7% možnost vyjednání nárůstu mezd. Tabulka č.1 Závažnost důvodů pro vstup do odborů pracovně právní poradenství, ochrana zaměstnaneckých a odborových práv 79,1% možnost vyjednání lepších pracovních podmínek 78,9% nárůst mezd 71,7% bezpečnost a ochrana zdraví při práci 57,1% zastupování před soudem 37,8% sociální služby 33,9% zájem účastnit se aktivně práce odborů 29, řešení problému rovnosti příležitostí pro muže a ženy 23,8% zájem účastnit se odborových akcí a kampaní 22,8% v odborech je většina spolupracovníků 10,2% další důvody 1,5% 7

Za nejzávažnější oblast sociálního dialogu je považován u 75,5% respondentů nárůst mezd a platů, u 72,2% respondentů zlepšení pracovních podmínek a u 63,5% pracovně právní a sociální legislativa. Tabulka č. 2 Posouzení důležitosti oblastí sociálního dialogu nárůst mezd 75,5% zlepšení pracovních podmínek 72,2% legislativa pracovně právní a sociální 65,5% postavení odborů ve společnosti 53,3% zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 52,3% délka pracovní doby 45,2% důchodové pojištění 41,9% délka dovolené 41,6% rovnost příležitostí pro muže a ženy 25, slaďování profesního a rodinného života 17,5% organizace a struktura příslušného resortu 15,3% další důvody 0,4% 8

II. ČÁST Identifikace vzdělávacích potřeb 96,3% respondentů vnímá celoživotní vzdělávání jako součást rozvoje vlastní osobnosti. Pouze 3,6% odpovědělo na tuto otázku negativně. Z nabídky 51 konkrétních témat, na která by se mělo vzdělávání v roce 2009 soustředit, byl zájem následující: Tabulka č.3 Preference zájmu o témata vzdělávání pracovně právní vztahy 63,6% práva zaměstnanců 64,3% odborová práva 45,9% základní pojmy zákoníku práce 43,3% zákoník práce a flexibilní formy práce 28,7% kolektivní vyjednávání 49,9% oblast BOZP 30,7% postavení BOZP v pracovním právu 22,3% ekonomika podniku 20,2% hospodaření odborových organizací 23,9% kontrola odborových orgánů 14,6% práva odborových organizací 36,1% povinnosti zaměstnanců 36, povinnosti zaměstnavatelů 44, sociální dialog 32,5% obsah kolektivní smlouvy 44,3% řešení sporů 24,3% sociální dialog v ČR 11,9% strany sociálního dialogu a jejich představitelé 6,8% základy a umění komunikace 27,5% problémová jednání a vyjednávání, umění dosáhnout kompromisu 29,5% předcházení a zvládání stresu na pracovišti 25,2% asertivita jako součást sociální kompetence 19,5% prezentační dovednosti a rétorika sociálních partnerů 15,2% osobnostní rozvoj a rozvoj měkkých dovedností sociálních partnerů 12,6% diplomatická etiketa sociálních partnerů 11,7% preventivní opatření a postupy při předcházení korupčnímu jednání 7,4% manažerské a komunikační dovednosti pro sociální partnery 14, řízení kvality jako nástroj strategického rozhodování 5,6% procesní řízení jako nástroj efektivního rozvoje organizací sociálních partnerů 5,1% manažerské řízení v procesu změn 5,7% strategický management 5,9% řízení změn 5,3% procesní audit u sociálních partnerů 3,5% diversity management zvládání odlišností v pracovním prostředí 4,2% řízení lidských zdrojů sociálních partnerů 9,4% 9

řízení podle cílů 4,7% efektivní řízení porad 11, vzdělávání v problematice EU pro sociální partnery 7,3% evropský sociální dialog a jeho funkce, nástroje a výstupy 8,4% minimum o regionální a strukturální politice EU 7,4% instituce EU a rozhodovací procesy EU 4,2% evropský prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti 3,9% právo Evropských společenství a jeho vliv na český právní řád 9,9% informační toky v EU pro sociální partnery 6, kurzy zaměřené na specifickou terminologii v EU 2,7% legislativní proces a jeho evropská dimenze 3,3% transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR 3,8% vzdělávání v oblasti výpočetní techniky 20,1% práce s internetem 23,9% jazykové vzdělávání 33,2% další témata 0,8% O každé z nabízených témat projevili respondenti určitou míru zájmu. Nejvyšší preference se v souladu s očekáváním ukázaly v oblasti pracovně právních vztahů, odborových práv, práv zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zákoník práce, který je pravidelně na programu nabídek vzdělávacích akcí a byl školen i v rámci projektu 2007, se opět dostal do popředí zájmu. Důvodem je s největší pravděpodobností fakt, že s touto problematikou se odboráři a zvláště pak odboroví funkcionáři setkávají prakticky denně a dokonalá znalost této právní normy je pro ně nezbytná. V pořadí druhou preferovanou oblastí je sociální dialog, a to především sociální dialog na úrovni podnikové. Zájem je o legislativu spojenou s vyjednáváním, ale i o měkké dovednosti, přispívající k dobrému výsledku sociálního dialogu. V popředí zájmu respondentů byl i rozvoj a řízení lidských zdrojů, umění účinné komunikace, asertivní jednání, prezentační dovednosti a rétorika sociálních partnerů. Dále diplomatická etiketa sociálních partnerů, osobnostní rozvoj a motivace pro celoživotní vzdělávání. Velký počet preferencí byl zaznamenán v oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláště pak u respondentů z průmyslových odborových svazů, kde je tato problematika velmi aktuální. Znalost a dodržování předpisů souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci je považováno za důležitou prevenci ochrany zdraví a života zaměstnanců. 10

Zájem o vzdělávání v oblasti výpočetní techniky a práce s internetem odpovídá požadavkům na znalosti a dovednosti v této oblasti na trhu práce (20,1% vzdělávání ve výpočetní technice, 23,9% práce s internetem). Jazykové vzdělávání preferovalo 33,2% respondentů. I když toto číslo je zdánlivě vysoké, zdaleka neodpovídá současným trendům na trhu práce, kdy prakticky každý zaměstnavatel považuje znalost některého ze světových jazyků za základní kvalifikační předpoklad. Minimální zájem projevili respondenti o problematiku evropského sociálního dialogu a Evropské unie obecně (vzdělávání v problematice EU pro sociální partnery, minimum o regionální a strukturální politice EU legislativní proces a jeho evropská dimenze, informační toky v EU pro sociální partnery, specifická terminologie EU, transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR apod.). Nezájem byl rovněž o procesní řízení, procesní audit sociálních partnerů, řízení kvality atd. Kromě zjišťování vzdělávacích potřeb obsahoval dotazník i otázky související s organizačním zabezpečením seminářů. Optimální délka trvání seminářů Většina respondentů (40,3%) se přiklání k dvoudennímu režimu seminářů, 33,3% dotázaných považuje za optimální jednodenní vzdělávací akce. Třídenní semináře preferuje 22% respondentů a pouze 7% by si přálo vícedenní akce. Vzhledem k problémům s uvolňováním ze zaměstnání, které jsou nejvýznamnější překážkou účasti na vzdělávacích akcích, je tento postoj pochopitelný. 11

Graf č.8 Názor respondentů na optimální délku seminářů 5 45% 4 35% 33,3% 40,3% 3 22, 25% 15% 7, 5% 1 den 2 dny 3 dny více dní Místo konání seminářů Drtivá většina respondentů (65,5%) upřednostňuje konání seminářů v regionu, 20,7 % preferuje pořádání akcí v Praze. Nejmenší zájem, a to 9,8%, je o středisko ČMKOS ve Zlenicích. Graf č.9 Názor respondentů na místo konání seminářů 8 7 65,5% 6 5 4 3 12,9% 9,8% 20,7% v regionu přímo na pracovišti středisko ČMKOS Zlenice v Praze 12

Zdroje informací o možnostech odborového vzdělávání Z výsledků šetření je zřejmé, že existuje široká škála zdrojů informací o možnostech vzdělávání a tyto zdroje jsou hojně využívány. Jak se očekávalo, nejčastěji je k získání potřebných informací využíván internet a webové stránky ČMKOS. Významnou roli mají svazové časopisy, ve kterých jsou pravidelně zveřejňovány nabídky vzdělávacích aktivit svazů i nabídky ČMKOS. Sondy revue jsou zdrojem informací pro 35% respondentů a tento podíl lze považovat rovněž za významný. Jak vyplývá z průzkumu, velká pozornost vzdělávání je věnována v průběhu jednání orgánů svazů i orgánů ČMKOS, odkud si přináší informace asi 27% respondentů, stejné množství pak má informace u ústního podání. Pouze necelých 15% respondentů uvádí jako zdroj informací jednání regionálních rad odborových svazů. Graf č.10 Zdroje informací o vzdělávacích aktivitách 7 6 5 4 3 52,7% 35,1% 38,1% 31,9% 26,8% 27,1% 27,1% 19, 14,9% 8,1% internet letáky RR OS web ČMKOS svazový časopis ústní informace závodní výbor orgány ČMKOS a OS Sondy revue další zdroje 13

Překážky účasti na odborovém vzdělávání V závěru dotazníku měli respondenti možnost uvést volnou formou, na jaké překážky narážejí, chtějí-li se zúčastnit odborového vzdělávání. Vyjádřilo se 155 respondentů. Nejčastěji byl uváděn problém s uvolňováním ze zaměstnání, ať už z důvodu neochoty zaměstnavatele uvolnit zaměstnance na odborové vzdělávání, nebo z důvodu velkého pracovního vytížení, popřípadě problematického zajišťování zastupování na pracovišti po dobu trvání vzdělávací akce. Dalšími překážkami účasti na odborových vzdělávacích akcích je nevhodné místo konání, tzn. velká vzdálenost a špatná dostupnost a nevhodný termín. U některých profesí, např. u účetních, je nevhodný vždy začátek měsíce apod. Problém v některých odborových organizacích je i úhrada finančních nákladů za vzdělávací akce. Respondenti rovněž poukázali na problémy, které jim vznikají v případech, kdy mají účast na vzdělávacích akcích povolenou, případně zaplacenou, a semináře jsou na poslední chvíli zrušeny pro nedostatek přihlášených. Dále respondenti uváděli rodinné důvody a nedostatek informací. 14

III. ČÁST Návrh témat vzdělávacích akcí pro rok 2009 Jak vyplývá z přehledu v II. části zprávy, respondenti projevili největší zájem o následující oblasti: 1. pracovně právní vztahy (4223 požadavků) 2. sociální dialog (1742 požadavků) 3. rozvoj lidských zdrojů sociálních partnerů a motivace pro další vzdělávání (1575 požadavků) 4. BOZP (618 požadavků) Proto lze doporučit pořádání těchto vzdělávacích akcí pro zaměstnance v roce 2009: 1. Zákoník práce Obsahové zaměření Pracovně právní vztahy Základní pojmy zákoníku práce Práva a povinnosti zaměstnanců Práva a povinnosti zaměstnavatelů Práva odborových organizací Flexibilní formy práce 2. Sociální dialog Obsahové zaměření Sociální dialog v ČR Strany sociálního dialogu a jejich představitelé Legislativní úprava sociálního dialogu Obsah kolektivní smlouvy Problémová jednání, umění dosáhnout kompromisu 15

3. Rozvoj lidských zdrojů sociálních partnerů a motivace pro celoživotní vzdělávání sociálních partnerů Obsahové zaměření Řízení lidských zdrojů sociálních partnerů Umění účinné komunikace Asertivita jako součást sociální kompetence Prezentační dovednosti a rétorika sociálních partnerů Diplomatická etiketa sociálních partnerů Osobnostní rozvoj a rozvoj měkkých dovedností sociálních partnerů Motivace pro celoživotní vzdělávání sociálních partnerů 4. BOZP Obsahové zaměření Postavení BOZP v pracovním právu Základní pojmy BOZP Aktuální otázky v oblasti BOZP Přílohy: 1/ Dotazník 2/ Přehled vyhodnocení dotazníků dle odborových svazů 16