11. Měření s polarizovaným světlem

Podobné dokumenty
do strukturní rentgenografie e I

Anizotropie fluorescence

k + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající

Učební text k přednášce UFY102

Fluorescenční rezonanční přenos energie

II. Statické elektrické pole v dielektriku. 2. Dielektrikum 3. Polarizace dielektrika 4. Jevy v dielektriku

5. Světlo jako elektromagnetické vlnění

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )

Spektrometrické metody. Luminiscenční spektroskopie

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách

a polohovými vektory r k

Duktilní deformace, část 1

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

Vlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.

Příklady elektrostatických jevů - náboj

Systémy pro využití sluneční energie

Řešení úloh krajského kola 58. ročníku fyzikální olympiády Kategorie B Autor úloh: J. Thomas

Trivium z optiky Vlnění

Vibrace vícečásticových soustav v harmonické aproximaci. ( r)

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

5. Elektromagnetické kmitání a vlnění

Barevné principy absorpce a fluorescence

Cavendishův pokus: Určení gravitační konstanty,,vážení Země

11. cvičení z Matematiky 2

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

12. Zhášení fluorescence

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

Interakce fluoroforu se solventem

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Spojité rozložení náboje

B1. Výpočetní geometrie a počítačová grafika 9. Promítání., světlo.

Modely produkčních systémů. Plánování výroby. seminární práce. Autor: Jakub Mertl. Xname: xmerj08. Datum: ZS 07/08

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

1.3.8 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici I

2.1 Shrnutí základních poznatků

atp. Atom vodíku popsaný DZ bází s polarizační E

Přednáška NOOE Rozptylové metody v optické spektroskopii

ZÁKLADY ROBOTIKY Transformace souřadnic

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ GB02 FYZIKA II MODUL M01 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS

5. Měření vstupní impedance antén

Příloha-výpočet motoru

Gravitační a elektrické pole

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek

Fluorescence (luminiscence)

4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal

F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE

8. Antény pro pásma DV, SV, KV

Z VAŠICH ZKUŠENOSTÍ. Písemná maturitní zkouška z fyziky v Bavorsku

Vybrané spektroskopické metody

Fázová rozhraní a mezifázová energie

Barevné principy absorpce a fluorescence

Maloúhlový rozptyl neutronů úvod Small-Angle Neutron Scattering - SANS

Charakteristiky optického záření

Časově rozlišená fluorescence

Záření KZ. Význam. Typy netermálního záření. studium zdrojů a vlastností KZ. energetické ztráty KZ. synchrotronní. brzdné.

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Elektromagnetické jevy, elektrické jevy 4. Elektrický náboj, elektrické pole

Hydraulika podzemních vod

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení

Luminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Geometrická optika. Aberace (vady) optických soustav

Cvičení z termomechaniky Cvičení 6.

Referenční zářič s indukčním ohřevem

Senzory průtoku tekutin

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

Metody spektrální. Metody molekulové spektroskopie. UV-vis oblast. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

I. Statické elektrické pole ve vakuu

Zobrazování. Zdeněk Tošner

Metody založené na měření elektrických vlastností roztoků

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Apriorní rozdělení. Jan Kracík.

Kartézská soustava souřadnic

3.7. Magnetické pole elektrického proudu

Rutherfordův experiment s multikanálovým analyzátorem

1. Principy fluorescenční spektroskopie

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

13. Spektroskopie základní pojmy

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Elektrický náboj [q] - základní vlastnost částic z hlediska EM pole - kladný (nositel proton), záporný (nositel elektron) 19

IV. Magnetické pole ve vakuu a v magnetiku. 1. Magnetické pole el. proudu 2. Vlastnosti mg. pole 3. Magnetikum

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

RE - tenký přívodní drátek, kmitočtově nezávislá zpětná vazba RC - nevadí, oproti rc je malý

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

4 Přenos energie ve FS

Transkript:

11. Měření s polaizovaným světlem

Polaizované světlo E B smě šíření smě šíření λ Světlo el.-mag. vlna Přiozené světlo el. vekto může mít libovolný smě Polaizáto optický pvek, kteý dokáže izolovat jeden smě el. vektou nepolaizované světlo lineáně polaizované světlo

Polaizátoy 1) Dichoické pvky, kteé popouštějí pouze jeden smě polaizace (např. natažené fólie polyvinylalkoholu impegnované jódem) ) Dvojlomné kystaly kalcitu (CaCO 3 ), jež lámou světlo s ozdílnou polaizací do ůzných směů (např. Nicolův, Wollastonův, Glan-Foucaultův, Glan- Thompsonův, Glan-Tayloův polaizáto) Použití polaizátoů sahá do dávné minulosti - staří Vikingové používali sluneční kámen (pavděpodobně kodieit) k vyhledávání slunce při zatažené obloze či za mlhy. Rozptýlené světlo je silně polaizované, na ozdíl od papsků jdoucích přímo od slunce, takže pohled přes kámen umožňoval snadné učení polohy slunce. Při znalosti denní hodiny bylo možno takto učit i světové stany.

nteakce s lineáně polaizovaným světlem Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999 Polaizace P = + Anizotopie = + 1 P 1,5 1 P = 3 P Nejpve uvažujme, že fluoescence může být polaizovaná v libovolném směu. Skutečnou oientaci elektického vektou pak můžeme zjistit měřením emise přes polaizáto otočený v ovnoběžném nebo kolmém směu. Polaizaci pak můžeme vyjádřit jako funkci těchto dvou intenzit. Při měření fluoescence limitních hodnot nedosahujeme.

nteakce molekul s lineáně polaizovaným světlem Ve skutečnosti, pokud dopadá na vzoek lineáně polaizované světlo, absobovat ho mohou jen ty molekuly, kteé jsou spávně oientovány. Pavděpodobnost absopce je úměná cos θ, kde θ je úhel, kteý svíá dipólový moment molekuly s ovinou polaizace excitujícího světla. Pokud tedy ozáříme soubo náhodně oientovaných molekul lineáně polaizovaným světlem, do excitovaného stavu přivedeme jen ty, jejichž dipólový moment je oientovaný ovnoběžně s ovinou polaizace dopadajícího světla (tzv. fotoselekce). Pavděpodobnost, že dipól molekuly se nachází v intevalu (θ, θ+dθ), je úměná sin θ dθ. Distibuce molekul excitovaných lineáně polaizovaným světlem je tedy f(θ) dθ = cos θ. sin θ dθ přítomné dipóly excitované dipóly

Maximální dosažitelná hodnota anizotopie Předpokládejme, že dipólový moment molekuly má stejný smě v základním i excitovaném stavu a že molekula je nehybná. Excitující papsek přichází ve smeu osy x, je lineáně polaizován ve směu osy z pavděpodobnost vyzáření fotonu s polaizací oientovanou ovnoběžně s polaizací excitujícího světla pavděpodobnost vyzáření fotonu s polaizací oientovanou kolmo na polaizaci excitujícího světla

Maximální dosažitelná hodnota anizotopie Počet emitovaných fotonů je úměný počtu absobovaných fotonů ( Φ, θ ) = π / π / f ( θ ) cos θ dθ π ( θ ) sin θ dθ ( Φ, θ ) = f sin Φ dφ Připomeňme, že f(θ) dθ = cos θ. sin θ dθ 1/ π / = cos π 1 / = 4 cos θ sinθ dθ = θ sin 3 3 5 θ dθ = 1 5 Maximální hodnota anizotopie = + = 5

Fundamentální anizotopie V případě, že dipólové momenty molekuly v základním a excitovaném stavu nejsou ovnoběžné, ale svíají úhel ß, vzoste příspěvek. Po nehybnou molekulu potom platí = 3cos β 1 5 Tato hodnota se označuje jako fundamentální anizotopie. Maximální hodnoty nabývá po β = =,4 Minimální hodnoty nabývá po β = π/ = -, POZOR! Fundamentální anizotopie chaakteizuje nikoli molekulu, ale pouze daný elektonový přechod na molekule!

Excitační polaizační spektum V případě, že se absopční pásy několika elektonových přechodů na molekule překývají, může fundamentální anizotopie záviset na vlnové délce excitace.

Anizotopie molekul v oztoku V. 19 F.Wieget zjistil, že emise z oztoku fluoescenčních sond je polaizovaná. Konkétně, poměřoval oztoky fluoesceinu, eosinu, hodaminu a dalších sond a pozooval, že na polaizaci měla vliv teplota a vizkozita oztoku. Polaizace ostla s ostoucí viskozitou, naopak s ostoucí teplotou klesala. Wieget z toho vydedukoval, že polaizace klesá s ostoucí pohyblivostí molekuly. Molekula zůstává v excitovaném stavu po dobu τ. Pokud se za tuto dobu otočí o úhel ω, je to další příspěvek k depolaizaci emise. Při měření v oztoku tedy dostaneme anizotopii = 3cos ω 1 Máme tedy příspěvky k depolaizaci vnitřní ( ) a vnější (ω).

Peinova ovnice Pein (196) dal do souvislosti vztah anizotopie k době života excitovaného stavu a otačnímu difúznímu koeficientu molekuly (po sféické otoy) 1 1 τ 1 3τ 1 = 1 + = 1 + = θ ρ η V 1 RTτ ( 1 + 6Dτ ) = 1 + τ doba života excitovaného stavu θ otační koelačníčas ρ Debyeův otační koelačníčas (doba za kteou se molekula otočí o úhel daný cos ω = 1/e, ω = 68,4 ) D otační difúzní koeficient R molání plynová konstanta T temodynamická teplota η viskozita V objem otující sféy

Výbě optimální fluoescenční sondy po měření anizotopie

Rotující sféa - poteiny Nesouhlas mezi teoetickými a naměřenými hodnotami otačního koelačního času Nutno započítat hydatační slupku ηv θ = RT ηm = RT ( v + h) M molekuová váha v specifický objem (po poteiny typicky,73 ml/g) h hydatace Expeimentální učení objemu otující sféy - Peinův gaf Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999 L-uspořádání Měření anizotopie Mřížka monochomátou může mít ozdílnou účinnost po a G = = HV HH G + G T-uspořádání = VV VV + HV HH HV HH Rychlejší, ale dažší Umožňuje měření kinetiky VH VH

Měření anizotopie - atefakty Rozptýlené světlo je vysoce polaizované ( = 1,) i malé množství ozptýleného světla, kteé se dostane do detektou, může podstatně zvýšit naměřenou hodnotu. Naopak, pokud máme vysoce ozptylující vzoek a dojde k excitaci nějaké molekuly ozptýleným světlem, dochází ke snížení (udává se, že na,7 původní hodnoty). Efekty ozptylu možno ověřit tím, že vzoek zředíme. Přenos enegie zářivý (eabsopce) či nezářivý (FRET) snižuje hodnotu. Pokud je signál pozadí sovnatelné intenzity jako signál měřeného vzoku, je nutné ho odečíst.

Časově ozlišené měření anizotopie Poskytuje detailnější infomace o pohybu molekul než steady-state měření X Měření je časově náočnější, vyžaduje dažší přístoje a sofistikovanou analýzu dat. Po sféický oto platí θ ( t) e = t Po více otoů nebo systém, kteý koná více pohybů, pak uvažujeme t β j ( ) θ j t = = je e t θ β j fakční amplitudy, Σβ j = 1 j fakční anizotopie Σ j = j

Pohyby molekuly poteinu a c b a otace celé molekuly (komplexu) b segmentální pohyby c pohyb fluoofou

Měření časová (pulsní) doména dohasínání anizotopie (anisotopy decay) ( t) = ( t) ( t) ( t) + ( t) Sepaátní měření a τ = 1 ns Výbě vhodného fluoofou Více-exponenciální dohasínání Logaitmický gaf Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Molekuly s omezenou pohyblivostí (hindeed otos) Jeden z otačních koelačních časů je (např. omezení pohybu v membáně, přítomnost velkého agegátu ) θ ( t) = ( ) e + Komponenta se pojeví i ve steadystate anizotopii S S S = + 1+ τ θ 1 = cosϕ t S + τ θ = + Jenže ze samotného steady-state měření nepoznám, že tam nějakou komponentu mám. DPH v membáně může otovat jen v kuželu daném úhlem ϕ (paamet uspořádanosti S) ( 1+ cosϕ) = S Altenativní model-fee ovnice = 3cosϕ 1 ( )

Měření fázová doména dynamická polaizace (dynamic polaization) Fekvenční anizotopie (fequency-dependent anisotopy) ω Λ = Λ ω ω 1 + Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Měření fázová doména ( ) ( ) ( ) + + + + + + Φ = 6 6 1 18 k k D D k D actg ω ω ( ) [ ] ( ) ( ) [ ] ( ) 1 6 1 1 6 1 ω ω D k D k + + + + + + = Λ D otační difúzní koeficient k = 1/τ ω fekvence Více-exponenciální dohasínání Závislost tvau křivky na τ/θ Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Výhody a nevýhody měření v pulsní a fázové doméně Pulsní metoda Pomalejší Potřeba efeence = (t=) Přímá detekce a učení Snazší analýza dat Fázová metoda Rychlá Při měření není potřeba efeence ani nejsou z měření učitelná, musíme je do výpočtu zadat Komplikovaná analýza dat i po jednoduché systémy Teoeticky možné měření kinetiky ( ω )

APLKACE

Aplikace steady-state Asociace poteinů dime monomey monome se bude otáčet ychleji než dime Měřením anizotopie při postupném ředění vzoku je možné učit disociační konstantu.

Aplikace steady-state Asociace poteinů Melittin při vyšších koncentacích NaCl tvoří tetamey. Ve skutečnosti v expeimentu, kde byl označen fluoesceinem, byl pozoován pokles anizotopie po přidání NaCl. Fluoescein má totiž velmi malý Stokesův posuv a docházelo tedy k depolaizaci fluoescence v důsledku FRETu (homotansfe, samozhášení). Očekávaný efekt byl pozoován tepve při velkém přebytku neoznačených molekul. Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Aplikace steady-state Asociace poteinů Vazba poteinů na calmodulin Calmodulin neobsahuje žádný typtofan Pokud zkoumaný potein obsahuje nějaký typtofan, je možné při excitaci > 95 nm, pozoovat pouze jej. Vazba calmodulinu na potein RS Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Aplikace steady-state Asociace poteinu a DNA Vazba typtofanového epesou (TR) na fagment DNA označený fluoesceinem. Závislost na koncentaci typtofanu je v souladu se známou funkcí Tp epesou vypíná geny zodpovědné za syntézu typtofanu, pokud koncentace typtofanu dosáhne požadované úovně. Model ukazuje, že TR se může vázat na DNA ve dvou kocích Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Aplikace steady-state Vazba ligandu na potein Pokud ligand po navázání mění svůj kvantový výtěžek, je třeba učit fakci navázaného ligandu x podle vztahu x = b f + f ( γ 1)( ) b naměřená anizotopie f anizotopie volného ligandu b anizotopie vázaného ligandu γ příůstek kvantového výtěžku po navázání

Aplikace steady-state Vazba ligandu na potein Vazba cyaninového analogu ADP na subfagment myosinu. 3 -analog zvyšuje intenzitu fluoescence po navázání, zatímco -analog ne. Ale měření anizotopie ukazuje, že dochází k vazbě obou analogů.

Aplikace steady-state muno-detekce poteinů v oztoku (FPA Fluoescence Polaization mmunoassay)

Aplikace steady-state Detekce fázového přechodu lipidů Se zvyšující se teplotou se zychluje pohyb molekul při fázovém přechodu skoková změna.

Aplikace časově ozlišené měření Pohyby poteinů Vazba ge na ecepto vázaný v plasmatické membáně Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999 β 1 θ 1 (ns) β θ (ns) ge v oztoku.3 48.7 15 ge+ecepto.3 34.68 438 Koelační čas 438 ns je příliš dlouhý na to aby příslušel samotnému poteinu odáží tedy otaci ge vázaného na membánu. Skutečný otační ko. čas bude zřejmě ještě delší, je limitován τ fluoofou (7 ns).

Aplikace časově ozlišené měření Pohyby poteinů Tetameizace melittinu (typtofanová fluoescence) θ = 1,4 ns θ = 5,5 ns Poznámky: Všechny dohasínací křivky jsou - exponenciální (katší komponenta -4 ps) () < (,3) díky nízkému časovému ozlišení přístoje θ = 1 ns Rotační koelační čas po melittin vázaný na DMPC je učen s velkou chybou díky kátkému τ (~3ns) detekujeme v delších časech málo fotonů. Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Aplikace časově ozlišené měření Pohyby poteinů ozlišení segmentálních pohybů Segmentální pohyby Tp esidua na elongačním faktou Tu se mění po navázání elongačního faktou Ts.

Aplikace časově ozlišené měření Pohyby membánových poteinů fosfoescence Muelle B. et al., Biochemisty 4, 43, 1846-1854

Aplikace časově ozlišené měření Fázové přechody lipidů Přidání cholesteolu ovlivňuje teplotu fázového přechodu Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Aplikace časově ozlišené měření Dynamika DNA Zahnutá molekula DNA se otáčí pomaleji než ovná. Ohybu je dosaženo vložením 5 nepáových adeninů. -exponencialní dohasínání anizotopie DNA ukazuje segmentální pohyby. Báze je nutno modifikovat, aby emitovaly fluoescenci, např. - aminopuin (AP). Lakowicz Pinciples of Fluoescence Spectoscopy,.ed., Kluwe/Plenum, 1999

Polaizovaná konfokální fluoescenční mikoskopie Aplikace Distibuce léčiv (navázané léčivo má vyšší anizotopii) Aktivita poteáz (potein ozštípaný poteázou je menší anizotopie klesá) www.umc.ocheste.edu/smd/rad/foste/eseach/fluoescenceanisotopy/

Shnutí Pincipy Po osvětlení lineáně polaizovaným světlem do excitovaného stavu přejdou jen ty molekuly, jejichž dipólový přechod je oientován ovnoběžně s vektoem elektické složky vlny. Fundamentální anizotopie chaakteizuje vzájemnou oientaci dipólových přechodů při absopci a při emisi (max.,4). Měřením polaizace emise (anizotopie) můžeme získat infomace o celé molekule, popř. její inteakci s okolím. Anizotopie závisí na pohyblivosti fluoofou, tedy na velikosti molekuly (popř. flexibilitě) a viskozitě oztoku (složení, teplota). Anizotopie nezávisí na intenzitě fluoescence. Aplikace Steady-state změny velikosti (inteakce dvou molekul) a pohyblivosti (fázové přechody membán), všechny pohyby jsou způměované. Časově ozlišená expeimentálně náočnější, ale dokáže ozlišit více pohybů, např. konfomační změny či segmentální pohyby molekuly, nebo omezení pohybu fluoofou. Důležitý je spávný výbě fluoofou (τ/θ).