Gravitační a elektrické pole
|
|
- Kamila Blažková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Gavitační a elektické pole Newtonův gavitační zákon Aistotelés (384-3 př. n. l.) předpokládal, že na tělesa působí síla směřující svisle dolů. Poto jsou těžké předměty (skály tvořící placatou Zemi) dole a lehké předměty (vzduch) nahoře. Představa, že je Země placatá byla tedy docela dobře zdůvodněná. Záoveň se předpokládalo, že nebeská tělesa se řídí jinými zákony než platí na povchu Země (nakonec, kdyby byl Měsíc přitahován k Zemi, dalo by se čekat, že na ni spadne). Isaac Newton si v oce 1665 uvědomil, že když Měsíc obíhá kolem Země, má dostředivé zychlení a musí na něho působit dostředivá síla. Směřuje-li síla, působící na Měsíc do středu Země, lze očekávat, že s ní má Země něco společného. Newton si uvědomil, že síla udžující Měsíc na kuhové dáze kolem Země má stejnou podstatu jako síla přitahující tělesa k Zemi. Odvodil tak Newtonův gavitační zákon Síla, kteou se přitahují každé dva hmotné body ve Vesmíu, je přímo úměná součinu jejich hmotností a nepřímo úměná čtveci vzdálenosti mezi nimi. m1m F g = G, (7.1) kde m 1 a m jsou hmotnosti obou těles a je vzdálenost mezi nimi. G je gavitační konstanta (G = 6, N.m.kg - ). Síla je vektoová veličina, ale ve vztahu (7.1) počítáme jen její velikost jako skalá. Smě síly je v infomaci, že gavitační síla je vždy přitažlivá. Tak, jak je Newtonův gavitační zákon zfomulován v (7.1), je omezen na hmotné body, tedy tělesa o velikosti zanedbatelné ve sovnání s jejich vzdáleností. Tato podmínka nebude splněna, budeme-li počítat třeba sílu, kteou Země přitahuje tělesa na svém povchu. Existuje řešení ozdělit těleso na malé elementy, a integovat vztah (7.1) přes celé těleso. Po tělesa kulového tvau tento poblém vyřešil už Newton, když zfomuloval takzvaný slupkový teoém: Homogenní hmotná kulová slupka přitahuje vně ležící částici stejně, jako kdyby veškeá hmota slupky byla soustředěna v jejím středu. Na částici uvnitř této slupky tato nepůsobí žádnou výslednou gavitační silou. Z odchylek gavitačního pole lze usuzovat na nehomogenity ozložení hmoty na Zemi (dutiny), případně (z odchylek v pohybu umělých dužic měřených doppleovským posunem fekvence signálu vysílaného sondou) na nehomogenity v ozložení hmoty planet. V současné době je gavitace nejlépe popsána obecnou teoií elativity jako zakřivení časopostou. Po slabá gavitační pole je obecná teoie elativity dostatečně apoximována Newtonovým gavitačním zákonem. Pohyb tělesa kolem Země Na těleso pohybující se v okolí Země působí gavitační síla směřující do jejího středu dostředivá síla. Je-li ychlost tělesa malá (stovky m.s -1 ), jedná se o vhy (svislý, vodoovný, šikmý). Při ostoucí počáteční ychlosti může těleso částečně nebo úplně obíhat kolem Země. Aby těleso obíhalo kolem Země po kuhové dáze, musí získat 1. kosmickou ychlost v k1. Tehdy je gavitační síla (7.1) ovna dostředivé síle (3.13) v 1 mm m k = G,
2 kde m je hmotnost tělesa, M hmotnost Země a vzdálenost tělesa od středu Země. Po úpavě M v k 1 = G. (7.) U povchu Země má 1. kosmická ychlost hodnotu 7900 m.s -1. Je-li ychlost tělesa vyšší než 1. kosmická, těleso se pohybuje po elipse tím potaženější, čím je ychlost vyšší. Dosáhne-li těleso. kosmické ychlosti, změní se eliptická dáha na paabolickou a těleso je schopno odletět do nekonečna.. kosmickou ychlost lze vypočítat podle vztahu (odvodíme v kapitole o potenciálu gavitačního pole) M v k = G. (7.3) Na povchu Země má. kosmická ychlost hodnotu m.s -1. Coulombův zákon Již v antice si lidé všimli, že třeme-li kus jantau, přitahuje pak kousky slámy. V 18. století si fyzici všimli, že třeme-li skleněnou tyč kouskem hedvábí, chová se stejně. Stejně tak třeme-li ebonitovou tyč kožešinou, i ona bude přitahovat malé předměty. Ovšem dvě skleněné nebo dvě ebonitové tyče se odpuzují, zatímco ebonitová a skleněná tyč se přitahují. Tím, že tyč třeme, přeneseme na ni něco, čemu budeme říkat náboj. Stejné tyče se odpuzují stejné náboje se tedy odpuzují. ůzné tyče se přitahují ůzné (opačné) náboje se tedy přitahují. Lze zjistit, že existují jen dva typy nábojů. Bylo ozhodnuto (jak uvidíme později, tak docela nešťastně), že skleněná tyč se nabíjí kladně, ebonitová záponě. Elektický náboj je jednou ze základních fyzikálních veličin. Jednotkou elektického náboje je coulomb (značka C), kteý je definován jako náboj, kteý poteče za 1 sekundu vodičem, kteým teče poud 1 ampé. Chales Augustin Coulomb ( ) v oce 1785 zfomuloval Coulombův zákon: Síla, kteou na sebe působí dva bodové náboje, je přímo úměná součinu jejich velikostí a nepřímo úměná čtveci vzdálenosti mezi nimi. Náboje stejného znaménka se odpuzují, náboje s ůznými znaménky náboje se přitahují. Q1 Q F e = k, (7.4) kde Q 1 a Q jsou velikosti obou nábojů a je vzdálenost mezi nimi. k je konstanta, kteá závisí na postředí mezi náboji. Ve vakuu k = 9, N.m.C -. Častěji než konstantou k bývají vlastnosti postředí chaakteizovány konstantou zvanou pemitivita: k = 1 4π ε. Pemitivita vakua ε 0 = 8, C.V -1.m -1. Slupkový teoém po náboje Kulová slupka nabitá ovnoměně ozloženým nábojem přitahuje nebo odpuzuje vně ležící nabité částice stejně, jako kdyby veškeý náboj slupky byl soustředěn v jejím středu. Na částice uvnitř této slupky tato nepůsobí žádnou silou.
3 Intenzita gavitačního a elektického pole Už Newton se zabýval myšlenkou, jak je možné, že tělesa, kteá se nachází ve velké vzdálenosti od sebe a nedotýkají se, o sobě ví a působí na sebe nějakou silou. Newton poblém působení na dálku neřešil (Hypotheses non fingo - hypotézy nevymýšlím) a vyřešil ho až Michael Faaday ( ) představou silového pole. Podle Faadayovy představy vzniká kolem hmotného bodu nebo náboje gavitační nebo elektické pole a toto pole působí na tělesa nebo náboje, kteé se v něm nachází. Pole se tedy pojevuje silovým působením na objekty, kteé v něm leží. Pole lze chaakteizovat pávě tímto silovým působením intenzitou pole E. Intenzita gavitačního pole E g je fyzikální veličina, vyjadřující velikost a smě gavitačního pole. Je definována jako gavitační síla působící na hmotný bod o jednotkové hmotnosti. Fg E g =. (7.5) m Intenzita elektického pole E e je vektoová fyzikální veličina, vyjadřující velikost a smě elektického pole. Je definována jako elektická síla působící na kladný jednotkový elektický náboj. Fe E e =. (7.6) Q Chceme-li učit intenzitu gavitačního (elektického) pole v nějakém bodě, umístíme do tohoto bodu hmotný bod o jednotkové hmotnosti (jednotkový kladný elektický náboj) a zjistíme sílu, kteá na něho působí. Intenzita gavitačního pole hmotného bodu Zjistěme intenzitu gavitačního pole ve vzdálenosti od hmotného bodu o hmotnosti M. Umístíme do pole zkušební tělísko o hmotnosti m. Na tělísko působí gavitační síla (7.1) mm F g = G. Velikost intenzity gavitačního pole je dána vztahem (7.5) Fg M Eg = = G. (7.7) m Smě intenzity je stejný jako smě síly, tedy směem k hmotnému bodu M. Upozoněme, že intenzita gavitačního pole je dána vztahem (7.5) a vztah (7.7) je speciální případ po hmotný bod a (jak plyne ze slupkového teoému) kulové těleso. Zcela analogicky lze odvodit po velikost intenzity elektického pole bodového náboje Q kombinací (7.4) a (7.6) Q E e = k. (7.8) Je-li náboj Q kladný, směřuje intenzita od náboje, je-li záponý, směřuje k náboji Q.
4 Potenciál gavitačního a elektického pole Gavitační i elektické pole jsou plně popsány svými vektoovými intenzitami. Může však být jednodušší popsat pole veličinou, kteá by byla skalání. V mechanice jsme si ukázali, že výpočty využívající enegie často vedou k elegantnějším řešením. Zavedeme poto skalání veličinu popisující pole a vycházející z potenciální enegie objektů v poli. Gavitační (elektický) potenciál je skalání fyzikální veličina, kteá popisuje potenciální enegii jednotkové hmotnosti (jednotkového elektického náboje) v gavitačním (elektickém) poli. Jedná se o množství páce potřebné po přenesení jednotkové hmotnosti (jednotkového elektického náboje) z bodu s nulovým potenciálem do daného místa. Za místo s nulovým potenciálem se obvykle bee buď bod v nekonečnu nebo povch Země. W V g =, m W V e =. (7.9) Q Potenciál gavitačního pole hmotného bodu Zjistěme potenciál gavitačního pole ve vzdálenosti od hmotného bodu o hmotnosti M (ob. 7.1). Místo s nulovým potenciálem definujme v nekonečnu. Potenciál je podle (7.9) páce vnější síly při přenesení zkušebního tělíska o hmotnosti m z místa s nulovým potenciálem (nekonečna) do vzdálenosti od hmotného bodu. Ob. 7.1: Páce vnější síly v gavitačním poli Na tělísko m působí těleso M gavitační silou (7.1). Půjdeme z nekonečna do vzdálenosti po nejkatší dáze (adiální přímce). Páce je definována (4.). Uvědomme si, že vnější síla F v (ob. 7.1) působí poti gavitační síle F g, tedy F v = -F g (po velikosti vektoů platí F v = F g ), element dáhy ds = d. Vektoy F v a d mají stejný smě, jejich skalání součin je součin jejich velikostí. Síla působí po dáze z nekonečna do vzdálenosti : mm 1 mm W = F vd = Fv d = G d = GmM = G, W M V g = = G. (7.10) m Všimněme si, že potenciál gavitačního pole je nejvyšší v nekonečnu (je to logické, v nekonečnu je těleso nejvýš ). Analogicky lze odvodit po potenciál ve vzdálenosti od bodového náboje Q V e = k. (7.11) Potenciál v okolí kladného náboje je kladný, v okolí záponého náboje záponý. Podle zákona slupek platí vztah (7.11) i po nabitou kouli.
5 Duhá kosmická ychlost Duhá kosmická ychlost je ychlost, kteou když udělíme tělesu, tak doletí z daného místa do nekonečna. Nyní se pokusme vztah (7.3) odvodit. Platí zákon zachování mechanické enegie. V nekonečnu má těleso nulovou kinetickou i potenciální enegii. Ve vzdálenosti od hmotného bodu (nebo středu koule) má podle (7.10) potenciální enegii mm Wp = mvg = G a kinetickou enegii (4.6). Součet obou enegií ale musí zůstat nulový 1 mm mv k = G, m se vykátí a po. kosmickou ychlost platí M v = k G, což je vztah (7.3). Vztah mezi intenzitou a potenciálem Intenzita a potenciál jsou dvě ůzné veličiny chaakteizující totéž pole. Musí mezi nimi existovat souvislost. ozdíl potenciálů mezi body A a B je podle (7.9) dán vztahem WAB VAB =. (7.1) m Uvažujeme gavitační pole, po elektické pole bude postup stejný, pouze ve jmenovateli (7.1) bude místo zkušební hmotnosti m zkušební náboj Q. Za páci dosadíme podle (4.) a dále si uvědomíme definici intenzity (7.5). Pak B B B 1 F VAB = Fds = ds = Eds. (7.13) m A A m A Vztah (7.13) umožňuje výpočet potenciálu z intenzity. Opačný vztah lze napsat ve fomě V V V E = gadv =,,. (7.14) x y z Podle geometického významu opeátou gad lze konstatovat, že intenzita má smě nejpudšího poklesu potenciálu. Siločáy a ekvipotenciální plochy Siločáy a ekvipotenciální plochy slouží ke znázonění silového pole. Intenzita je znázoněna siločáami, potenciál pak ekvipotenciálními plochami. Siločáy chaakteizují smě intenzity v každém bodě. - smě tečny k siločáře udává smě vektou intenzity - siločáy vystupují z kladného náboje a vstupují do záponého - siločáy jsou spojité a každým bodem pochází jen jedna siločáa (nepotínají se) - počet siloča pocházející jednotkovou plochou kolmou na siločáy je úměný intenzitě pole v daném místě. Ekvipotenciální plochy jsou plochy, kteé spojují místa stejného potenciálu.
6 Na obázcích jsou zakeslena elektická pole. Siločáy jsou plnou modou čaou, ekvipotenciální plochy čákovanou čevenou čaou. Ekvipotenciální plochy jsou (v každém bodě) kolmé na siločáy. Na obázku 7. je pole kladného bodového náboje. Pole, tedy i siločáy jsou adiální, vychází z kladného náboje (vekto intenzity směřuje v každém bodě od směem kladného náboje). Ekvipotenciální plochy nejsou v konstantních intevalech potenciál bodového náboje je úměný 1/. Obázek 7.3 znázoňuje pole dvojice stejně velkých nábojů, kladného a záponého. Siločáy vystupují z kladného náboje a vstupují do záponého. Intenzita pole je největší v místech, kde jsou siločáy nejhustší. Stejně tak je nejsilnější pole v místech, kde je mezi ekvipotenciálními plochami nejmenší vzdálenost. V homogenním poli je intenzita ve všech bodech stejná. Tento případ zobazuje obázek 7.4. Siločáy jsou ovnoběžné stejně jako na ně kolmé ekvipotenciální plochy. Ob. 7.: Siločáy a ekvipotenciální plochy elektického pole v okolí bodového náboje Ob. 7.3: Siločáy a ekvipotenciální plochy elektického pole v okolí dvojice opačných nábojů Ob. 7.4: Siločáy a ekvipotenciální plochy homogenního elektického pole Poznámka: Obázky 7., 7.3 a 7.4 byly převzaty z učebnice Halliday, esnick, Walke Fyzika, VUT v Bně, 000.
7 Elektické napětí Řekneme-li, že hodnota elektického potenciálu v nějakém místě je např. V = 100 N.m.C -1, není infomace obsažená v tomto tvzení příliš velká. Záleží totiž, jak jsme definovali hladinu s nulovým potenciálem. Po chování elektických nábojů mezi dvěma místy je podstatný spíše ozdíl potenciálů V, kteý nazýváme elektické napětí a značíme U U = V = V - V 1. Jednotkou elektického napětí je volt, značka V (1 V = 1 N.m.C -1 ). Páce W, kteou elektické pole vykoná při přechodu elektického náboje Q mezi body, mezi kteými je napětí U, je W = QU. (7.15) Vzhledem k tomu, že nejmenším množstvím (kvantem) náboje je náboj elektonu, kteý má enegii e = 1, C, je jeden joule příliš velká jednotka v atomovém měřítku. V této oblasti se poto používá jednotka elektonvolt. Jeden elektonvolt [ev] je enegie, kteou získá elekton při půchodu potenciálovým ozdílem 1 volt. Podle (7.15) platí 1 ev = 1, J. Zdůazněme ještě jednou, že elektonvolt není jednotkou napětí, ale enegie. Elektický dipól V příodě se poměně zřídka setkáváme se samostatnými náboji. Izolovaný náboj totiž k sobě přitahuje náboje opačného znaménka a náboje s opačnými znaménky se navzájem uší. Často se však setkáváme s dvojicí stejně velkých nábojů opačného znaménka nacházejících se blízko sebe. Například molekula HCl vzniká eakcí vodíku, kteý má jeden valenční elekton a chlóu, kteému jeden elekton do zaplněné slupky chybí. Při eakci předá vodík jeden elekton chlóu, ovšem tím se vodík nabije kladně a přitahuje atom chlóu, kteý se nabije záponě. Ob. 7.5: Elektický dipól Dvojici stejně velkých bodových nábojů s opačným znaménkem, kteé jsou navzájem ve vzdálenosti d, nazýváme elektický dipól (ob 7.5). Dipól chaakteizujeme vektoovou veličinou dipólový moment p: p = Qd, (7.16) kde smě vektoů d i p je od záponého náboje ke kladnému. Elektické pole dipólu Elektické pole dipólu je zakesleno na obázku 7.3. Je tvořeno součtem elektických polí obou jeho nábojů. Po velikost intenzity v ose dipólu ve vzdálenosti z od jeho středu lze odvodit za podmínky z >> d vztah 1 p E =. (7.17) 3 π ε z
8 Zatímco intenzita elektického pole bodového náboje klesá se čtvecem, intenzita pole v okolí dipólu klesá se třetí mocninou vzdálenosti. Pole dipólu se vzdáleností slábne velmi ychle (při pohledu z velké vzdálenosti jsou oba náboje velmi blízko a jejich pole se uší). Elektický dipól v homogenním elektickém poli Nachází-li se dipól v homogenním elektickém poli (ob. 7.6), působí toto pole na kladný náboj silou F + a na záponý silou F -. Potože je intenzita v místech obou nábojů stejná, mají síly F + a F - stejnou velikost a opačný smě (F + = -F - ). Výslednice sil je tedy nulová, dipól zůstává z hlediska tanslačního pohybu v klidu, ale dvojice sil má nenulový moment, kteý bude dipól otáčet, aby vekto p byl ovnoběžný s vektoem E. Moment síly vzhledem k ose otáčení o je M = M + + M - = d/ F + + -d/ F - = (d/ QE) = p E. (7.18) Na dipól působí homogenní elektické pole momentem sil, kteý natáčí dipól ve směu intenzity elektického pole. Ob. 7.6: Elektický dipól v homogenním elektickém poli Elektický dipól v nehomogenním elektickém poli Nachází-li se dipól v nehomogenním elektickém poli (ob. 7.7), působí toto pole opět na kladný náboj silou F + a na záponý silou F -. Podle obázku je intenzita pole v místě záponého náboje větší (siločáy jsou hustší), a poto po velikosti sil platí F - > F +. Moment sil jednak natočí dipól tak, aby vekto p byl ovnoběžný s vektoem E, ale síly se nevyuší a na dipól bude působit výslednice, kteá ho bude uychlovat do míst s vyšší intenzitou elektického pole. Tohoto pincipu se využívá například v odlučovačích pachu v komínech, kdy se kouř nechá pocházet mezi elektodami, mezi kteými je vytvořeno silné elektické pole, kteá přitahuje částice k jedné z elektod. Ob. 7.7: Elektický dipól v nehomogenním elektickém poli Mikovlnný ohřev Podle (7.18) působí na dipól v elektickém poli moment sil, kteé se jím pokouší otáčet. Na ob. 7.8 je znázoněna molekula vody. Úhel mezi vazbami O-H je 104 o a molekula vody tedy vykazuje dipólový moment.
9 Ob. 7.8: Dipólový moment molekuly vody Jsou-li dipóly vloženy do poměnného elektického pole, například pole mikovln v mikovlnné toubě, kde dochází ke změně polaity s fekvencí 450 MHz, tzn.,45 miliadkát za sekundu, polání molekuly se otáčí ve směu pole, ozkmitají se a to vede k zahřátí látky. Na duhé staně je enegie mikovln malá, aby dokázaly naušovat atomové vazby. Fekvence elektického pole 450 MHz je zvolena tak, aby byla blízká ezonanční fekvenci molekul vody a ozkmitání bylo co největší. Potože tuky a cuky vykazují také dipólový moment, je do jisté míy možné ohřát i je. Jejich dipólový moment je ale menší než u vody a také fekvence není vyladěna na jejich kmity, poto není jejich zahřívání tak výazné. Elektické pole poniká do objemu potaviny a k ohřívání dochází v celém objemu. Jak ukážeme v další kapitole, intenzita pole uvnitř vodiče je nulová. Je-li tedy potavina v mikovlnné toubě v kovové nádobě, elektické pole neponikne do nádoby a potavina se nezahřeje. Poto se v mikovlnné toubě nesmí používat elekticky vodivé nádobí.
I. Statické elektrické pole ve vakuu
I. Statické elektické pole ve vakuu Osnova:. Náboj a jeho vlastnosti 2. Coulombův zákon 3. Intenzita elektostatického pole 4. Gaussova věta elektostatiky 5. Potenciál elektického pole 6. Pole vodiče ve
VíceZákladní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.
Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ GB02 FYZIKA II MODUL M01 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ PROF. ING. BOHUMIL KOKTAVÝ, CSC., DOC. ING. PAVEL KOKTAVÝ, CSC., PH.D. GB FYZIKA II MODUL M1 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY
VíceKapacita. Gaussův zákon elektrostatiky
Kapacita Dosud jsme se zabývali vztahy mezi náboji ve vakuu. Prostředí mezi náboji jsme charakterizovali permitivitou ε a uvedli jsme, že ve vakuu je ε = 8,854.1-1 C.V -1.m -1. V této kapitole se budeme
VíceELT1 - Přednáška č. 4
ELT1 - Přednáška č. 4 Statická elektřina a vodivost 2/2 Rozložení elektostatických nábojů Potenciál el. pole, el. napětí, páce Coulombův zákon Bodový náboj - opakování Coulombův zákon - síla, kteou působí
Více14. Základy elektrostatiky
4. Základy elektostatiky lektostatické pole existuje kolem všech elekticky nabitých tles. Tato tlesa na sebe vzájemn jeho postednictvím psobí. lektický náboj dva významy: a) vyjaduje stav elekticky nabitých
VícePříklady elektrostatických jevů - náboj
lektostatika Hlavní body Příklady elektostatických jevů. lektický náboj, elementání a jednotkový náboj Silové působení náboje - Coulombův zákon lektické pole a elektická intenzita, Páce v elektostatickém
VíceElektrický náboj [q] - základní vlastnost částic z hlediska EM pole - kladný (nositel proton), záporný (nositel elektron) 19
34 Elektomagnetické pole statické, stacionání, nestacionání zásady řešení v jednoduchých geometických stuktuách, klasifikace postředí (lineaita, homogenita, dispeze, anizotopie). Vypacoval: Onda, otja@seznam.cz
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-3-3-01 III/2-3-3-02 III/2-3-3-03 III/2-3-3-04 III/2-3-3-05 III/2-3-3-06 III/2-3-3-07 III/2-3-3-08 Název DUMu Elektrický náboj a jeho vlastnosti Silové působení
VíceElektrické a magnetické pole zdroje polí
Elektické a magnetické pole zdoje polí Co je podstatou elektomagnetických jevů Co jsou elektické náboje a jaké mají vlastnosti Co je elementání náboj a bodový elektický náboj Jak veliká je elektická síla
VíceHlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby
Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod
VíceIV. Magnetické pole ve vakuu a v magnetiku. 1. Magnetické pole el. proudu 2. Vlastnosti mg. pole 3. Magnetikum
IV. Magnetické pole ve vakuu a v magnetiku Osnova: 1. Magnetické pole el. poudu 2. Vlastnosti mg. pole 3. Magnetikum 1. Magnetické pole el. poudu histoický úvod podivné expeimenty ukazující neznámé silové
VíceELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE
ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE 1 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Elektický náboj základní vlastnost někteých elementáních částic (pvní elektické jevy pozoovány již ve staověku janta (řecky
VíceElektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče
Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrický náboj Elektrování těles: a) třením b) přímým dotykem jevy = elektrické příčinou - elektrický
VíceELEKTROSTATICKÉ POLE V LÁTKÁCH
LKTROSTATIKÉ POL V LÁTKÁH A) LKTROSTATIKÉ POL V VODIČÍH VODIČ látka obsahující volné elektrické náboje náboje se po vložení látky do pole budou pohybovat až do vytvoření ustáleného stavu, kdy je uvnitř
VíceKinematika. Hmotný bod. Poloha bodu
Kinematika Pohyb objektů (kámen, automobil, střela) je samozřejmou součástí každodenního života. Pojem pohybu byl poto známý už ve staověku. Modení studium pohybu začalo v 16. století a je spojeno se jmény
Více2.1.2 Jaký náboj projde proudovodičem, klesá-li v něm proud z 18 A na nulu tak, že za každou sekundu klesne hodnota proudu na polovinu?
. LKTCKÝ POD.. lektický odpo, páce a výkon el. poudu.. Jaké množství el. náboje Q pojde vodičem za t = 0 s, jestliže a) poud = 5 A je stálý, b) poud ovnoměně oste od nuly do A?.. Jaký náboj pojde poudovodičem,
VíceNewtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce
Gavitační pole Newtonův gavitační zákon Gavitační a tíhové zychlení při povchu Země Pohyby těles Gavitační pole Slunce Úvod V okolí Země existuje gavitační pole. Země působí na každé těleso ve svém okolí
VíceMAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ
Úloha č. 6 a MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte magnetickou indukci podél osy ovinných cívek po případy, kdy vdálenost mei nimi je ovna poloměu cívky R a dále R a R/..
VíceNewtonův gravitační zákon
Gavitační pole FyzikaII základní definice Gavitační pole je posto, ve kteém působí gavitační síly. Zdojem gavitačního pole jsou všechny hmotné objekty. Každá dvě tělesa jsou k sobě přitahována gavitační
VíceF5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE
F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE Evopský sociální fond Paha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE Asi nejznámějším konzevativním polem je gavitační silové pole Ke gavitační
VíceMAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem
MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických
VíceMilada Kopečná ESF ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI PRO VŠECHNY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA ZÁKLADY FYZIKY Modul 3 Elektromagnetické pole Milada Kopečná Vytvořeno v rámci projektu Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů CZ.04.1.03/3.2.15.1/0016
VíceElektromagnetické jevy, elektrické jevy 4. Elektrický náboj, elektrické pole
Elektomagnetické jevy, elektické jevy 4. Elektický náboj, elektické pole 4. Základní poznatky (duhy el. náboje, vodiče, izolanty) Někteé látky se třením dostávají do zvláštního stavu přitahují lehká tělíska.
VíceELEKTROSTATIKA. Obsah. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Bohumil Vybíral. Úvod 3
ELEKTROTATIKA tudijní text po řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Bohumil Vybíal Obsah Úvod 3 Elektostatické pole ve vakuu 5 Elektický náboj 5 Coulombův zákon 7 3 Intenzita elektického pole 7 Příklad
VíceVztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země
Vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země (Učebnice strana 140 141) Na pouti koupíme balonek. Pustíme-li ho v místnosti, stoupá ke stropu.po určité době (balonek mírně uchází) se balonek od stropu
VíceVibrace vícečásticových soustav v harmonické aproximaci. ( r)
Paktikum z počítačového modelování ve fyzice a chemii Úloha č. 5 Vibace vícečásticových soustav v hamonické apoximaci Úkol Po zadané potenciály nalezněte vibační fekvence soustavy několika částic diagonalizací
VíceVlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.
7 Vlnovody Běžná vedení (koaxiální kabel, dvojlinka) jsou jen omezeně použitelná v mikovlnné části kmitočtového spekta. S ůstem kmitočtu přenášeného signálu totiž významně ostou ztáty v dielektiku těchto
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘIN MGNETIZMUS III Elektický potenciál Obsah 3 ELEKTRICKÝ POTENCIÁL 31 POTENCIÁL POTENCIÁLNÍ ENERGIE 3 ELEKTRICKÝ POTENCIÁL V HOMOGENNÍM POLI 4 33 ELEKTRICKÝ POTENCIÁL ZPŮSOENÝ ODOVÝMI NÁOJI 5 331
Více3.2. Elektrický proud v kovových vodičích
3.. Elektrický proud v kovových vodičích Kapitola 3.. byla bez výhrad věnována popisu elektrických nábojů v klidu, nyní se budeme zabývat pohybujícími se nabitými částicemi. 3... Základní pojmy Elektrický
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
Více1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení
.7. oment síly vzhledem k ose otáčení Předpoklady 70 Pedagogická poznámka Situaci tochu komplikuje skutečnost, že žáci si ze základní školy pamatují součin a mají pocit, že se pouze opakuje notoicky známá
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce
VíceGravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r
Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1
VíceRychlostní a objemové snímače průtoku tekutin
Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní snímače průtoku Rychlostní snímače průtoku vyhodnocují průtok nepřímo měřením střední rychlosti proudu tekutiny v STŘ. Ta závisí vzhledem k rychlostnímu
VíceDiferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1
Úvod Difeenciální opeátoy vektoové analýzy veze. Následující text popisuje difeenciální opeátoy vektoové analýzy. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na Univezitě Hadec Kálové k přípavě
VíceFYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?
FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,
Více3.7. Magnetické pole elektrického proudu
3.7. Magnetické pole elektického poudu 1. Znát Biotův-Savatův zákon a umět jej použít k výpočtu magnetické indukce v jednoduchých případech (okolí přímého vodiče, ve středu oblouku apod.).. Pochopit význam
Víceε ε [ 8, N, 3, N ]
1. Vzdálenost mezi elektonem a potonem v atomu vodíku je přibližně 0,53.10-10 m. Jaká je velikost sil mezi uvedenými částicemi a) elektostatické b) gavitační Je-li gavitační konstanta G = 6,7.10-11 N.m
Vícev 1 = at 1, (1) t 1 = v 1
Příklad Statující tyskové letadlo musí mít před vzlétnutím ychlost nejméně 360 km/h. S jakým nejmenším konstantním zychlením může statovat na ozjezdové dáze dlouhé,8 km? Po ychlost v ovnoměně zychleného
VíceRutherfordův experiment s multikanálovým analyzátorem
Ruthefodův expeiment s multikanálovým analyzátoem Úkol Ověřte Ruthefodův vztah po ozptyl poměřením počtu alfa částic ozptýlených tenkou zlatou fólií do ůzných úhlů mezi cca 0 a 90. Zjistěte, jak ovlivňuje
VíceELEKTROSTATIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník
ELEKTROSTATIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník Elektrický náboj Dva druhy: kladný a záporný. Elektricky nabitá tělesa. Elektroskop a elektrometr. Vodiče a nevodiče
VíceVybrané kapitoly z fyziky. Zdeněk Chval
Vybané kapitoly z fyziky Zdeněk Chval Kateda zdavotnické fyziky a biofyziky (KBF) Boeckého 7, č.dv. 49 tel. 389 037 6 e-mail: chval@jcu.cz Konzultační hodiny: čtvtek 5:00-6:30, příp. po dohodě Obsahové
Více5. Elektromagnetické kmitání a vlnění
5. Elektomagnetické kmitání a vlnění 5.1 Oscilační obvod Altenáto vyábí střídavý poud o fekvenci 50 Hz. V paxi potřebujeme napětí ůzných fekvencí. Místo fekvence používáme pojem kmitočet. Různé fekvence
VíceGRAVITAČNÍ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
GRAVITAČNÍ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Gravitace Vzájemné silové působení mezi každými dvěma hmotnými body. Liší se od jiných působení. Působí vždy přitažlivě. Působí
VíceMěření koaxiálních kabelů a antén
Jihočeská Univezita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Kateda fyziky Měření koaxiálních kabelů a antén BAKALÁŘSKÁ PRÁCE České Budějovice 2010 Vedoucí páce: Ing. Michal Šeý Auto: Zdeněk Zeman Anotace
VíceFYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)
Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření
VíceCHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.
CHEMICKÁ ENERGETIKA Energetickou stránkou soustav a změnami v těchto soustavách se zabývá fyzikální disciplína termodynamika. Z široké oblasti obecné termodynamiky se chemická termodynamika zajímá o chemické
VíceČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole
ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole 161 Pole je druhá základní forma existence hmoty (vedle
Více5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme?
5.1 Elektrické pole V úlohách této kapitoly dosazujte e = 1,602 10 19 C, k = 9 10 9 N m 2 C 2, ε 0 = 8,85 10 12 C 2 N 1 m 2. 5.6 Kolik elementárních nábojů odpovídá náboji 1 µc? 5.7 Novodurová tyč získala
VíceŘešení úloh 1. kola 52. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autořiúloh:M.Jarešová(5),P.Šedivý(1,4),J.Thomas(2,3,7), K.RauneraP.Šedivý(6).
Řešení úloh 1. kola 52. očníku fyzikální olympiády. Kategoie B Autořiúloh:M.Jaešová(5),P.Šedivý(1,4),J.Thomas(2,3,7), K.auneaP.Šedivý(6). 1.a) Potože se tyč otáčí velmi pomalu, můžeme každou její polohu
Více19 ELEKTROSTATICKÉ POLE
176 19 ELEKTROSTATICKÉ POLE CoulombÅv zákon Gaussova vkta a její dåsledky Elektrický dipól Elektrostatické pole soustavy dipólå Elektrostatické pole v reálných látkových prost«edcích, Poissonova a Laplaceova
VíceFyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách
Fyzika Studuje objekty neživé příody a vztahy mezi nimi Na základě pozoování a pokusů studuje obecné vlastnosti látek a polí, indukcí dospívá k obecným kvantitativním zákonům a uvádí je v logickou soustavu
VíceSkalární a vektorový popis silového pole
Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma
VícePředmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
VíceGeometrická optika. Aberace (vady) optických soustav
Geometická optika Abeace (vady) optických soustav abeace (vady) optických soustav jsou odchylky zobazení eálné optické soustavy od zobazení ideální optické soustavy v důsledku abeací není obazem bodu bod,
VíceKategorie mladší. Řešení 3. kola VI. ročník. Úloha 3A
Kategoie mladší Úloha A Sůví table Když Anička přeloží papí na polovinu, jeho tloušťku t tím zdvojnásobí. Nová tloušťka t je pak ovna t. Po duhém přeložení bude nová tloušťka t ovna t = t, po třetím přeložení
VíceFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007
TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo
Více3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který
VícePráce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
VíceElektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I. Mechanika hmotného bodu
Elektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I Mechanika hmotného bodu Autor: Kateřina Kárová Text vznikl v rámci bakalářské práce roku 2006. Návod na práci s
Více3.1.7 Kyvadlo. Předpoklady: 3106
37 Kyvado ředpokady: 306 edaoická poznámka: Ceý obsah hodiny není možné stihnout za 45 minut Je třeba se ozhodnout, co je podstatné: testování vzoce paktickým sestojováním kyvade, povídání o kyvadových
VíceClemův motor vs. zákon zachování energie
Clemův motor vs. zákon zachování energie (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2009 V učebnicích fyziky se traduje, že energii nelze ani získat z ničeho, ani ji zničit, pouze ji lze přeměnit na jiný druh. Z této
Vícedo strukturní rentgenografie e I
Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka
VíceK přednášce NUFY028 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze 01 10. Spojitá prostředí: rovnice struny Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 2014
K přednášce NUFY8 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze 1 1 Spojitá prostředí: rovnice strun Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 14 Spojitá prostředí: rovnice strun Dosud jsme se zabývali pohbem soustav
VíceVY_32_INOVACE_05_II./5._Vlastnosti kapalin
VY_32_INOVACE_05_II./5._Vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin Základní vlastnosti kapalin (opakování) Tekuté (dají se přelévat) Nemají stálý tvar (zaujímají jej podle nádoby) Snadno dělitelné (kapky) Nestlačitelné
VíceUNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II Sbírka příkladů pro ekonomické obory kombinovaného studia Dopravní fakulty Jana Pernera (PZF2K)
Více7. Gravitační pole a pohyb těles v něm
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm Gravitační pole - existuje v okolí každého hmotného tělesa - představuje formu hmoty - zprostředkovává vzájemné silové působení mezi tělesy Newtonův gravitační zákon:
VíceElektrické a magnetické pole zdroje polí
Elektrické a magnetické pole zdroje polí Podstata elektromagnetických jevů Elementární částice s ohledem na elektromagnetické působení Elektrické a magnetické síly a jejich povaha Elektrický náboj a jeho
VíceFYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava
VíceKULOVÁ ZRCADLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima
KULOVÁ ZRCADLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima Zakřivená zrcadla Zrcadla, která nejsou rovinná Platí pro ně zákon odrazu, deformují obraz My se budeme zabývat speciálním typem zakřivených
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL
VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská
Více1.3.8 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici I
1.3.8 Rovnoměně zychlený pohyb po kužnici I Předpoklady: 137 Opakování: K veličinám popisujícím posuvný pohyb existují analogické veličiny popisující pohyb po kužnici: ovnoměný pohyb pojítko ovnoměný pohyb
VíceINFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod
INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí
VíceII. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO
II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií
Více, F je síla působící mezi náboji, Q je velikost nábojů, r je jejich r vzdálenost, k je konstanta
Elektřina a magnetismus elektický náboj el. síla el. pole el. poud ohmův z. mag. pole mag. pole el. poudu elmag. indukce vznik střídavého poudu přenos střídavého poudu Elektřina světem hýbe Elektický náboj
VíceZajímavé pokusy s keramickými magnety
Veletrh nápadů učitelů fyziky Vl Zajímavé pokusy s keramickými magnety HANS-JOACHIM WILKE Technická UIŮverzita, Drážďany, SRN Překlad - R. Holubová V úvodu konference byla přednesena velice zajímavá přednáška
VíceGAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY
GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY PLOCHA JAKO VEKTOR Matematický doplněk n n Elementární plocha ΔS ds Ploše přiřadíme vektor, který 1) je k této ploše kolmý 2) má velikost rovnou velikosti (obsahu) plochy Δ
Vícea polohovými vektory r k
Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,
VíceStavba atomu: Atomové jádro
Stavba atomu: tomové jádo Výzkum stuktuy hmoty: Histoie Jen zdánlivě existuje hořké či sladké, chladné či hoké, ve skutečnosti jsou pouze atomy a pázdno. Démokitos, 46 37 př. n.l. Heni Becqueel 85 98 objev
VíceVY_32_INOVACE_ENI_2.MA_04_Zesilovače a Oscilátory
Číslo projektu Číslo materiálu CZ..07/.5.00/34.058 VY_3_INOVACE_ENI_.MA_04_Zesilovače a Oscilátory Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická
VíceATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA
CHEMICKÉ VÝPOČTY Teoie Skutečné hmotnosti atomů jsou velmi malé např.: m 12 C=1,99267.10-26 kg, m 63 Cu=1,04496.10-25 kg. Počítání s těmito hodnotami je nepaktické a poto byla zavedena atomová hmotností
Více37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra
445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Mgr. LUKÁŠ FEŘT
Více[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.
5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami
VíceOBSAH: 1. Aktuální přehled nejdůležitějších norem v ochraně před bleskem... 3
OBSAH: 1. Aktuální přehled nejdůležitějších noem v ochaně před bleskem... 3 2. Homosvod vnější systém ochany před bleskem LPS... 4 2.1 Úvod... 4 2.2 Izolovaný homosvod... 6 2.2 Oddálený homosvod... 9 2.3
VícePohyby HB v některých význačných silových polích
Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB Gravitační pole Gravitační pole v blízkém okolí Země tíhové pole Pohyb v gravitačním silovém poli Keplerova úloha (podrobné řešení na semináři)
VíceFYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYIKA I Gravitační pole Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
Více5. Světlo jako elektromagnetické vlnění
Tivium z optiky 9 5 Světlo jako elektomagnetické vlnění Ve třetí kapitole jsme se dozvěděli že na světlo můžeme nahlížet jako na elektomagnetické vlnění Dříve než tak učiníme si ale musíme alespoň v základech
Více12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem
VíceSMR 1. Pavel Padevět
SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně
VíceFunkce zadané implicitně
Kapitola 8 Funkce zadané implicitně Začneme několika příklady. Prvním je známá rovnice pro jednotkovou kružnici x 2 + y 2 1 = 0. Tato rovnice popisuje křivku, kterou si však nelze představit jako graf
Vícep V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w
3. DOPRAVA PLYNŮ Ve výrobních procesech se často dopravují a zpracovávají plyny za tlaků odlišných od tlaku atmosférického. Podle poměru stlačení, tj. poměru tlaků před a po kompresi, jsou stroje na dopravu
VíceFinanční. matematika pro každého. f inance. 8. rozšířené vydání. věcné a matematické vysvětlení základních finančních pojmů
Finanční matematika pro každého 8. rozšířené vydání J. Radová, P. Dvořák, J. Málek věcné a matematické vysvětlení základních finančních pojmů metody pro praktické rozhodování soukromých osob i podnikatelů
Více+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity
Tlumené kmit V praxi téměř vžd brání pohbu nějaká brzdicí síla, jejíž původ je v třecích silách mezi reálnými těles. Matematický popis těchto sil bývá dosti komplikovaný. Velmi často se vsktuje tzv. viskózní
VíceFyzikální veličiny. Převádění jednotek
Fyzikální veličiny Vlastnosti těles, které můžeme měřit nebo porovnávat nazýváme fyzikální veličiny. Značka fyzikální veličiny je písmeno, kterým se název fyzikální veličiny nahradí pro zjednodušení zápisu.
Více9. Úvod do teorie PDR
9. Úvod do teorie PDR A. Základní poznatky o soustavách ODR1 Diferenciální rovnici nazveme parciální, jestliže neznámá funkce závisí na dvou či více proměnných (příslušná rovnice tedy obsahuje parciální
VíceVlastnosti látek a těles. Zápisy do sešitu
Vlastnosti látek a těles Zápisy do sešitu Tělesa a látky Látky jsou ve skupenství pevném, kapalném nebo plynném. Tělesa mohou být z látek pevných, kapalných nebo plynných. Mají omezený objem. Vlastnosti
VíceELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE
ELEKTRICKÝ NÁBOJ ELEKTRICKÉ POLE 1. Elektrický náboj, elektrická síla Elektrické pole je prostor v okolí nabitých těles nebo částic. Jako jiné druhy polí je to způsob existence hmoty. Elektrický náboj
Více