VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE SEPARATION BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR VOJTĚCH POKORNÝ Ing. JIŘÍ HEJČÍK, Ph.D. BRNO 2011

Abstrakt V úodní části této ráce jsou osány obecné lastnosti lhkého zduchu. Dále je uedeno yjádření lhkosti, důležité ro určení stau e které se zduch nachází. Hlaní částí ráce je rozbor zůsobů, které edou ke snižoání lhkosti zduchu se znázornění jednotliých dějů Mollieroě diagrau. V záěru ráce jsou rozebrána zařízení, yužíaná ke snižoání lhkosti zduchu raxi. Abstract General roerties of oist air are written in introductory art of this final thesis. It includes descrition of oisture, this is iortant for deterination the state in which the air is. The ain art of this thesis are analysis ethods, which are leading to reduce oisture in the air. These rocesses are illustrated in the Molliere diagra. In the final art are the oisture searation systes, which we can use in ractice. Klíčoá sloa Vlhký zduch, Odlučoání lhkosti, Sušiče zduchu Key words Moist air, Moisture searation, Air Dryers

Bibliografická citace POKORNÝ, V. Zůsoby odlučoání lhkosti. Brno: Vysoké učení technické Brně, Fakulta strojního inženýrstí, 2011. 36 s. Vedoucí bakalářské ráce Ing. Jiří Hejčík, Ph.D.

Prohlášení o ůodnosti ráce Prohlašuji, že jse bakalářskou ráci na téa Zůsoby odlučoání lhkosti yracoal saostatně za oužití odborné literatury a zdrojů, které jsou uedeny seznau na konci ráce... Datu... Jéno a říjení

Poděkoání Títo bych chtěl oděkoat sý rodičů za odoru a říjené rostředí ři studiu. Děkuji také edoucíu sé bakalářské ráce Ing. Jiříu Hejčíkoi, Ph.D. za dobrý řístu ke studentoi, cenné rady a konzultace.

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Obsah Úod... 9 1 Základní fyzikální lastnosti lhkého zduchu... 10 1.1 Daltonů zákon... 10 1.2 Stay lhkého zduchu... 11 1.3 Vyařoání a kondenzace... 11 2 Vyjádření lhkosti zduchu... 12 2.1 Celkoý tlak zduchu... 12 2.2 Veličiny určující sta áry nezáisle na zduchu... 12 2.3 Poěrné eličiny ezi hotností áry a zduchu... 13 2.4 Veličiny získáané ěření... 14 2.5 Entalie lhkého zduchu... 14 2.6 Diagray ro zjišťoání staů lhkého zduchu... 15 3 Zůsoby odlučoání lhkosti... 17 3.1 Izobarické úray lhkého zduchu... 17 3.1.1 Ochlazoání s kondenzací, odloučení lhkosti a ohřee... 17 3.1.2 Odlhčoání adsorcí... 19 3.1.3 Míšení dou roudů zduchu... 21 3.2 Neizobarické úray lhkého zduchu... 23 3.2.1 Odloučení lhkosti stlačení zduchu... 23 4 Zařízení oužíaná ro odlučoání lhkosti... 25 4.1 Kondenzační sušiče zduchu... 26 4.2 Adsorční sušiče zduchu... 29 4.3 Mebránoé sušiče zduchu... 31 Záěr... 32 Sezna oužitých zdrojů... 33 Sezna oužitých zkratek a sybolů... 35 8

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Úod Vlhký zduch řináší řadu robléů ale i ýhod. Má značný li na lidský organisus, říliš suchý či lhký zduch ůže zůsobit zdraotní kolikace. Vysoká lhkost ředstauje elký roblé doácnostech, kde zůsobuje lhnutí stěn, znik lísní či rozad zdia. Ti z nás, kteří nosí brýle, se o existenci lhkosti sai řesědčí, když ziě z chladného rostředí ejdou do ytoené ístnosti (okud á orch brýlí nižší telotu než je hodnota rosného bodu zduchu ístnosti - ysětlení ýznau rosného bodu a souisejících ojů je součástí této ráce). Další nealý roblée yšší lhkosti zduchu je koroze koů. Zejéna ýrobní kolexy usí řešit korozi echanických součástí strojů nebo skladoaného ateriálu. K odstranění těchto robléů yužíáe sušiče zduchu (ředeší adsorční, kondenzační či ebránoé) jejich robleatika bude této ráci dále rozebírána. Suchý zduch Existence suchého zduchu je jen teoretická, atosférických odínkách obsahuje zduch ždy určité rocento lhkosti. Složení suchého zduchu je následující: Tab. 1 Složení zduchu e sodních rstách atosféry [12] Obsah složky dle Plynná Cheická Objeu Hotnosti složka značka % % dusík N 2 78,09 75,5 kyslík O 2 20,95 23,17 argon Ar 0,93 1,286 oxid uhličitý CO 2 0,03 0,043 neon Ne 1,8.10-3 1,2.10-3 heliu He 5,24.10-5 7,0.10-5 kryton Kr 1,0.10-4 3.10-4 odík H 2 5,0.10-5 xenon Xe 8,0.10-6 4,0.10-4 ozon O 3 1,0.10-6 zduch - 100 100 9

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 1 Základní fyzikální lastnosti lhkého zduchu Vlhký zduch je šude kole nás, jedná se o sěs suchého zduchu, odní áry a ostatních částic (nečistoty). Pokud hooříe o lhké zduchu, áe na ysli sěs lynů a ar.,,mezi sěsí lynů a ar a sěsí lynů je zásadní rozdíl to, že nožstí ar lynu ( naše říadě odní áry suché zduchu) je zcela určitý zůsobe oezeno tí, že tlak syté áry je záislý na telotě = f(t), zatíco složky sěsi lynů se ohou yskytoat liboolné oěru. [3] Toto je zcela zásadní oznatek, od kterého se odíjí ýoj ětšiny zařízení racujících na rinciu úray zduchu. Parciální tlak syté áry záisí na telotě a yjadřuje axiální tlak ar ro danou telotu a celkoý tlak. Hodnotu tohoto tlaku lze nalézt tabulkách lastností lhkého zduchu. Zjednodušení ýočtu lhkého zduchu ylýá z ředokladu, že za odínek blízkých našeu okolí (telota a tlak) lze suchý zduch i odní áru okládat za ideální lyny. Každý lyn se uzařené rostru choá tak, jako by byl celé objeu sá (zaujíá stejný obje jako sěs) [3]. V - Obje suchého zduchu V - Obje odní áry V - Celkoý obje (lhkého zduchu) 1.1 Daltonů zákon V = V V [ 3 ] (1.1) = Celkoý tlak sěsi je dán součte arciálních tlaků jednotliých složek [3]. V naše říadě: = = + [Pa] (1.2) - Tlak suchého zduchu - Tlak odní áry Při stejné objeu a telotě, ale různé tlaku a hotnosti budou rozdílné i ěrné lynoé konstanty suchého zduchu a odní áry. Ze staoé ronice ro -kilograů ideálního lynu ylýá: i Suchý zduch: V r = = 287, 11 T [J.kg -1.K -1 ] (1.3) Vodní ára: V r = = 461, 5 T [J.kg -1.K -1 ] (1.4) - Hotnost suchého zduchu - Hotnost odní áry T - Telota zduchu [kg] [kg] [K] 10

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 1.2 Stay lhkého zduchu Podle toho jaké nožstí odní áry je e zduchu obsaženo, rozeznááe stay zduchu: Nenasycený Parciální tlak odních ar e sěsi je nižší než e stau syté. < Naříklad okud ohříáe odu uzařené nádobě (z části nalněné) a o odaření eškeré kaaliny nadále zyšujee telotu, získááe tak nenasycený sta. Nasycený Pokud zduchu e stau nenasycené dodáe odní áru = dosáhnee stau nasycení. Při toto stau obsahuje lhký zduch axiální nožstí áry, které je schoen ři dané tlaku a telotě ojout. Přesycený Obsahuje-li zduch ětší nožstí lhkosti než odoídá stau nasycenéu, yloučí se lhkost e forě kaaliny či krystalků. 1.3 Vyařoání a kondenzace Aby se ohl suchý zduch nasytit lhkostí nebo lhkost odloučit usejí řírodě robíhat určité děje. Je, který ýrazně souisí se zěnou zdušné lhkosti, se nazýá yařoání a kondenzace. V okolní rostředí robíhá tento děj saoolně lie lokálních zěn lhkosti roudění zduchu či záislosti na zěně teloty. Při zyšoání teloty kaaliny, získáají její olekuly značnou kinetickou energii (jejich ohyb se zrychluje), řitažlié síly ůsobící ezi částicei slábnou. Díky tou ohou některé částice řekonat energetickou bariéru hladiny a dostat se do zduchu - yařoání (Obr. 1.3). Při oačné rocesu, dochází ke kondenzaci odních ar na okolních ředětech ři ochlazoání zduchu (Obr. 1.1 a Obr. 1.2). Obr. 1.1 Kondenzace lhkosti na izolační skle [18] Obr. 1.2 Kondenzace lhkosti s nárazou [18] Obr. 1.3 Odařoání ody ze silnice [15] 11

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 2 Vyjádření lhkosti zduchu Pokud chcee jednoznačně určit sta e které se zduch nachází, je nutné znát dě základní staoé eličiny (nejčastěji celkoý tlak a telotu zduchu) a jednu eličinu určující obsah lhkosti e zduchu. 2.1 Celkoý tlak zduchu Lze jej orientačně stanoit odle říslušné nadořské ýšky (Obr. 2.1). Obr. 2.1 Záislost tlaku zduchu na nadořské ýšce [20] S rostoucí nadořskou ýškou tlak zduchu klesá. Kroě ýškoé tlakoé diference existuje také odoroná, jedná se o ístní a časoé zěny tlaku zduchu. Jsou šak nohe enší než zěny lie ýšky.,,v České reublice je růěrná hodnota norálního atosférického tlaku 1013 hpa. Absolutní axiu na úzeí býalého Českosloenska bylo zaznaenáno Hurbanoě - 1055,4 hpa. Absolutní iniu ČR bylo zaznaenáno Hradci Králoé dne 2.12.1976-970,1 hpa. [21] Vlhkost e zduchu lze yjádřit oocí následujících eličin: 2.2 Veličiny určující sta áry nezáisle na zduchu Absolutní lhkost ϕ Je to hotnost odních ar, ody k a ledu t, obsažených objeoé jednotce lhkého zduchu [3]. + k + t ρ V φ = = = = ρ [kg/ 3 ] (2.1) V V V Pokud se zduch yskytuje jako hoogenní sěs e stau nenasycené, nejýše syté ( k = t = 0), definujee absolutní lhkost zhlede k ronici (1.1) jako hustotu odní áry ρ. 12

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Parciální tlak odních ar Většinou se určuje z sychroetrických ěření. Souislost tlaku odních ar s absolutní lhkostí daného rostředí je dána staoou ronicí. Ke zěná tohoto tlaku dochází lie zěny celkoého tlaku zduchu. Relatiní lhkost zduchu φ Udáá íru nasycení zduchu odníi arai. Je to oěr hotnosti odní áry 1 3 zduchu k hotnosti odní áry 1 3 zduchu e stau syté (ři téže telotě a celkoé tlaku) [3]. V ρ ρ r T ϕ = = = = = 100 [%] (2.2) V ρ " ρ " " " " Po dosazení ronice (1.4) získáe ztah ro relatiní lhkost záislý na tlaku odních ar a odních ar e stau syté. r T 2.3 Poěrné eličiny ezi hotností áry a zduchu Měrná lhkost zduchu x Je dána odíle hotnosti odní áry e zduchu (g, kg) a hotnosti 1 kg suchého zduchu. Dosazení ronic (1.3) a (1.4), následně s yužití ronice (2.2) a daltonoa zákona (1.2) získáe znáý tar [3]: x = = V r T V r T r = r 287,11 = 461,5 = 0,622 ϕ " ϕ " [kg/kg s..] (2.3) Z ronice (2.3) ůžee yjádřit relatiní lhkost ϕ = [-], [%] (2.3*) 0,622 " 1 + x Pokud jsou hodnoty ěrné lhkosti zduchu říliš ysoké, lze sočítat hotnostní odíl áry e zduchu ξ jako hotnost odní áry řiadající na 1 kg lhkého zduchu [2]. x ξ = = [kg/kg..] (2.4) + x +1 13

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 2.4 Veličiny získáané ěření Telota rosného bodu t r Je to telota, ři které se zduch nachází e stau nasycené (za konstantního tlaku). Tento sta se rojeuje: lžení skel autoobilu, orosení brýlí či zrcadel kouelně ři srchoání. Telota rosného bodu se určuje jako růsečík hodnoty ěrné lhkosti s křikou nasycení (φ = 100 %) z Mollieroa diagrau. Telota okrého teloěru t Další ze zůsobů stanoení lhkosti a ýše uedených araetrů určujících sta zduchu je oocí teloty okrého teloěru. Při adiabatické odařoání je to telota ody, kdy je telo dodááno ouze konekcí ze zduchu. Měření lhkosti Dilatačníi hygroetry Relatiní lhkost je ěřena oocí látek, které dilatují lie zěny lhkosti (lasy). Kondenzační etoda Kondenzací lhkosti z určitého objeu zduchu. Psychroetry Měříe telotu suchého a okrého teloěru, která se blíží telotě ezního adiabatického ochlazoání. Poocí těchto telot stanoíe ýočte nebo z Mollieroa diagrau lhkost zduchu. Měření t r Poocí zěny odrazu schonosti ochlazoaného zrcátka. 2.5 Entalie lhkého zduchu Entalii lze definoat oocí druhé fory rního zákona terodynaiky, jako telo řiedené soustaě ři konstantní tlaku. Při ýočtu lhkého zduchu budee sledoat 1 kg suchého zduchu, obsahující x kg odní áry. To je ýhodné, jelikož ři robíhajících dějích je hotnost suchého zduchu konstantní, dochází ouze ke zěně hotnosti odní áry. Měrnou entalii lhkého nenasyceného zduchu ak lze yočítat jako součet ěrných entalií suchého zduchu i a odní áry i [3]. i = i + x i [kj/kg s..] (2.5) Měrnou entalii suchého zduchu určíe ze střední ěrné teelné kaacity za stálého tlaku c (1,01 kj/kg.k ro rozezí telot -30 až 100 C) a teloty t [3]. i = c t = 1, 01 t [kj/kg] (2.6) 14

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Pro ýočet ěrné entalie áry ůžee do teloty 100 C a tlaku ar 10 kpa yužít eirický ztah [3]. i = l23 + c t = 2500 + 1, 84 t [kj/kg] (2.7) l 23 - Měrné ýarné telo ody (ři 0 C) [kj/kg] c - Střední ěrná teelná kaacita odní áry [kj/kg.k] Po dosazení ronic (2.6) a (2.7) do ztahu (2.5) obdržíe ztah ro ěrnou entalii nenasyceného zduchu [3]. i = 1,01 t + x 2500 + 1, 84 t [kj/kg s..] (2.8) ( ) Při ýočtu ěrné entalie nasyceného zduchu sčítáe ěrnou entalii suchého zduchu i a odní áry e stau syté i [3]. ( 2500 + 1, t) i = i + x " i " = 1,01 t + x " 84 [kj/kg s..] (2.9) Pokud se zduchu nachází e stau řesycené řičítáe ke ztahu (2.9) ěrnou entalii kaalné fáze (telota zduchu t >0 C) nebo tuhé fáze (telota zduchu t< 0 C). 2.6 Diagray ro zjišťoání staů lhkého zduchu Abycho ohli znázornit zěny staů lhkého zduchu, yužíáe k tou i-x diagray lhkého zduchu. Nejoužíanější jsou da tyy diagraů Mollierů i-x diagra a sychroetrický diagra (oužíaný síše anglosaské literatuře). Mollierů i-x diagra Diagra (Obr. 2.2) yjadřuje záislost eličin (i,x,t,φ, ) ři konstantní tlaku. Dnes oužíanou forou diagrau je roedení kosoúhlých souřadnicích, kde hlaní osy diagrau (entalie a ěrná lhkost) sírají úhel 135. Další osy získááe doočte: křiky konstantních relatiních lhkostí (φ=konst.) dle ztahu (2.3*) a izotery odle ronice (2.8). Sěrnici říek diagrau udáá sěroé ěřítko δ, které se ynáší na okraj diagrau a je yjádřeno jako tangenta odílu entalie a ěrné lhkosti. i δ = [-] (2.10) x V diagrau je také yznačeno sěroé ěřítko faktoru citelného tela ϑ definoané oěre citelného teelného toku Q c k celkoéu teelnéu toku Q, otřebnéu k uskutečnění zěny stau zduchu [2]. Qc Qc t ϑ = = = c [-] (2.11) Q Q Q i c + lat 15

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Q c - Citelný teelný tok [W] Qlat - Latentní teelný tok [W] Sěroá ěřítka jsou diagrau ztažena k bodu t = 20 C a x = 5g/kg Obr. 2.2 Mollierů i-x diagra Označoání entroie se liší dle oužité literatury. V některých říadech se označuje záislost entalie-ěrná lhkost jako h-x. Na křice relatiní lhkosti φ = 1 se nachází zduch e stau syté. V oblasti nad touto křikou je zduch e stau nenasycené, od křikou je e stau řesycené. V diagrau je znázorněno rychlé určení teloty rosného bodu t r a teloty okrého teloěru t ro sta zduchu A, který odoídá okojoé telotě t = 21 C a relatiní lhkosti zduchu φ = 60 %. 16

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 3 Zůsoby odlučoání lhkosti Odlučoání lhkosti ze zduchu rozuíe snižoání nožstí odních ar e sěsi lhkého zduchu. Tí dochází ke snižoání absolutní, relatiní a ěrné lhkosti (ysušoání zduchu). Odlhčení lze dosáhnout různýi zůsoby. 3.1 Izobarické úray lhkého zduchu 3.1.1 Ochlazoání s kondenzací, odloučení lhkosti a ohřee Jedna z nejběžnějších úra zduchu oužíaná kondenzačních systéech. Průběh dějů je ro názornost zobrazen Mollieroě diagrau (Obr. 3.1) Obr. 3.1 Kondenzace s odloučení lhkosti a ohřee Při ochlazoání zduchu e stau 1 se zduch, který byl ůodně e stau nenasycené, začne blížit stau nasycení (φ = 1). Současně se hodnota arciálního tlaku odních ar blíží axiální hodnotě (tj. tlak odních ar e stau syté). Jelikož je nožstí odních ar suché zduchu oezeno záislostí = f(t), dojde 17

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí ři oklesu teloty od hodnotu rosného bodu ke kondenzaci daného nožstí odní áry záislosti na elikosti řechlazení (zěna stau 1 2 ). Jelikož kondenzace a odloučení kondenzátu robíhá ětšinou současně, ůžee tento děj znázornit oocí sojnice rocházející stae 1 a 3. Sta 3 je dán růsečíke střední teloty chladícího orchu s křikou nasycení. Výsledný sta zduchu 2 se ak nachází ezi stae 1 a stae 3, jeho oloha záleží na elikosti chladícího ýkonu. Díky obtokoéu efektu bude ít zduch e stau 2 yšší telotu než chladící orch. Obtokoý efekte nazýáe je, kdy dochází ke kondenzaci zdušné lhkosti ouze ze zduchu, který je kontaktu s chladící orche. Zbylí zduch oouští chladič beze zěny [19]. U oderních chladicích zařízení není třeba brát obtokoý efekt úahu. Tí že zduch ochladíe a odedee zkondenzoanou lhkost dojde ke snížení ěrné lhkosti zduchu o hodnotu x 1,2. Vzhlede k ochlazoání á zduch e stau 2 nižší telotu t 2 a yšší relatiní lhkost φ 2 než e stau 1. Proto se zduch ohřeje (ři konstantní ěrné lhkosti) na ůodní telotu (sta K), číž se relatiní lhkost sníží. Ze zduchu o telotě 20 C a relatiní lhkosti φ = 80% jse oocí kobinace chlazení s kondenzací, searace lhkosti a ohřeu získali zduch o stejné telotě s relatiní lhkostí φ = 60%. Hotnostní tok zkondenzoané lhkosti w se yočítá na základě ronice (2.3) z rozdílu ěrných lhkostí e stau 1 a 2. w = ( x 2 x 1 ) [kg/s] (3.1) - Hotnostní tok suchého zduchu [kg/s] Celkoý odáděný teelný tok Q 1, 2 (celkoý chladící ýkon) Při zěně stau 1 2, se yočítá jako součet teelného toku odáděného chladiče Q 1,2 (citelný teelný tok) a teelného toku kondenzoané lhkosti Q 2, 2 (latentní te. tok). Q1,2 = Q1,2 + Q 2,2 = ( i2 i1 ) + w ( i2 - i 2 ) = ( i2 i1 ) [W] (3.2) Faktor citelného tela ϑ z ronice (2.11) yjadřuje oěr citelného teelného ýkonu k řiedenéu chladícíu ýkonu. Přiáděný teelný tok Q c Q1,2 i1,2 ( i2 i1 ) ϑ = = = = [-] (3.3) Q Q i1,2 ( i2 i1) 1,2 Q 2, K ůžee yjádřit z rozdílu ěrných entalií těchto staů. ři ohřeu zduchu, který odoídá zěně stau 2 K, Q [W] (3.4) ( i ) 2, K = K i2 18

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 3.1.2 Odlhčoání adsorcí Adsorce je roces ři které dochází k hroadění lynné nebo rozuštěné látky (adsorbátu) na orchu látky tuhé či kaalné (adsorbentu) o elké orchu (nař. aktiní uhlí, silikagel). [1] Na rozdíl od cheické absorce kdy nastáá difúzní roces, ři které se složky lynné sěsi oddělují na základě jejich různé rozustnosti e hodné kaalině. [1] Při růchodu zduchu adsorční rostředí se ážou částice odní áry na adsorbent lie řitažliých fyzikálních sil. Na začátku rocesu stuuje do zařízení zduch e stau 1. Vodní áry ulíají na orchu adsobentu, tí se snižuje hodnota absolutní lhkosti. Při kondenzaci dochází k uolnění ýarného tela, lie toho á ýstuní zduch (e stau 2) yšší telotu a nižší relatiní lhkost. Děj je znázorněný na obrázku 3.2. Obr. 3.2 Odlhčoání zduchu adsorcí 19

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Pokud uažujee roces za ustálený, ak je hotnostní tok zkondenzoané lhkosti w = ( x 2 x 1 ) [kg/s] (3.5) Celkoý teelný tok lze řibližně yjádřit ronicí (3.2) Q1,2 = Q 1,2 + Q w = ( i2 i1 ) + w iw [W] (3.6) Pokud neřiádíe ani neodádíe ze soustay teelný tok Q 1,2, ak se entalie zduchu neění (i 1 = i 2 ) a celkoý teelný tok je roen teelnéu toku zkondenzoané lhkosti Q w. 1,2 = Q w = w iw = w cw t2 Q [W] (3.7) i w - Měrná entalie zkondenzoané lhkosti c w - Měrná teelná kaacita kondenzátu t 2 - Telota ýstuního zduchu [J/kg] [J/kg.K] [K] Ve skutečnosti je daný děj nohe složitější, neboť dochází k ostunéu nasycoání adsorbentu lhkostí. Účinnost rocesu se snižuje a je nutné roést regeneraci adsorční látky. 20

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 3.1.3 Míšení dou roudů zduchu Snížení lhkosti lze také dosáhnout íšení roudů zduchu o různých ěrných lhkostech (sta 1 a 2) iz obr. 3.3. Výsledná sěs leží na sojnici staů 1 a 2, její oloha je dána nožstí zduchu (hotnostníi toky) íšených složek. Pokud á sušší zduch e stau 1 nižší telotu, než zduch jehož lhkost chcee snížit (sta 2), ýsledná sěs S á také nižší telotu oroti stau 2. Sušší zduch odebírá část lhkosti a zniká sěs s nižší absolutní a ěrnou lhkostí. Ohřee sěsi (zěna stau S K) získáe zduch o telotě t 2 a nižší relatiní lhkosti. Tento ostu se oužíá zejéna ístnostech s ysokou hodnotou absolutní lhkosti jako jsou kryté bazény. Obr. 3.3 Míšení dou roudů zduchu 21

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 22 Obr. 3.4 Adiabatické íšení dou roudů zduchu [3] Pro adiabatické íšení roudů 1 a 2, které robíhá oteřené soustaě je entalie sěsi Is rona součtu entalií e staech 1 a 2 [3]. I 1 I 2 I S + = [J] (3.8) Hotnostní tok sěsi je dán součte jednotliých hotnostních toků 1 a 2 suchého zduchu [3]. + = 2 1 S [kg/s] (3.9) Ronici ro teelný tok lze nasat e taru [3]: 2 2 1 1 2 1 i i i i S S S + = + = [W] (3.10) Úraou ronice (3.10) získáe záislost která řesně určuje sta sěsi z odobnosti trojúhelníků 1AS a 2BS. S S i i i i S S 1 2 2 1 1 2 2 1 = = (3.11) Hotnostní tok lhkosti e sěsi je dán ztahe [3]: 2 2 1 1 2 1 x x x x S S S + = + = [kg/s] (3.12) Uraení ronice (3.12) oět získááe sta sěsi z odobnosti trojúhelníků 1AS a 2BS. AS BS x x x x S S = = 2 1 1 2 2 1 (3.13) Z ronic (3.11) a (3.13) získáe ztah ro sěroé ěřítko δ 1 2 1 2 2 1 x x x x i i i i S S S S = = = δ [-] (3.14) Ze záislosti (3.14) je atrné, že zěny 1 S a 2 S ají stejný sěr, roto leží ýsledná sěs na sojnici staů 1 a 2.

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 3.2 Neizobarické úray lhkého zduchu 3.2.1 Odloučení lhkosti stlačení zduchu Pro snižoání lhkosti zduchu ůžee, io izobarické úray atosférického zduchu, yužít (neizobarické) odlhčoání zěnou tlaku zduchu. Z ronic (2.3) a (2.3*) je zřejé, že latí říá úěrnost ezi celkoý tlake a relatiní lhkostí zduchu φ (okud zýšíe celkoý tlak, ak se usí zýšit i relatiní lhkost φ, aby ěrná lhkost x zůstala konstantní). Záislost ezi ůodníi a noýi hodnotai tlaku a relatiní lhkosti yjadřuje ztah [3]. ϕ = [-] (3.15) X X ϕ Hodnoty φ a yjadřují relatiní lhkost a celkoý tlak zduchu řed zýšení tlaku a hodnoty φ X a X o zýšení tlaku. Pokud stlačíe atosférický zduch o tlaku = 1000 hpa na tlak X = 2000 hpa, dojde k osunu křiek relatiní lhkosti φ φ X odle ztahu (3.15) X 1000 ϕ = ϕ = 1 = 0,5 100 = 50 [%] (3.15*) X 2000 Noá oloha relatiní lhkosti φ X = 1 odoídá ůodní oloze relatiní lhkosti φ = 0,5. Zěna je znázorněna na obrázku 3.5 23

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Obr. 3.5 Odloučení lhkosti stlačení zduchu S osune křiek relatiní lhkosti dochází také k osunu bodu zlou izotere. Stlačoání zduchu dochází k nárůstu ěrné entalie a teloty zduchu ři konstantní ěrné lhkosti. Pokud ři toto rocesu udržujee stálou telotu, nastáá zěna z ůodně nenasyceného stau zduchu A 1 na sta řesycený (Obr. 3.5). Při současné odedení kondenzoané lhkosti se zduch dostáá do stau A 2 (odoídající noé křice nasycení). Po snížení tlaku zduchu na ůodní hodnotu dojde i ke snížení relatiní lhkosti oroti stau A 1. 24

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 4 Zařízení oužíaná ro odlučoání lhkosti Kalita zduchu hraje důležitou roli e zduchotechnice, ři roudění zduchu řes neuatická zařízení, ale také technologických rocesech jako jsou ýrobny a jejich sklady. Zde ůže zhoršená kalita zduchu s ysoký obsahe ených částic, ody či oleje zůsobit značné škody. Tab. 4.1 Nora stanoující třídy kality zduchu dle nožstí nežádoucích látek [11] Třídy kality zduchu dle ISO 8573.1:2001 Pené částice 1 3 Voda Olej 0,1-0,5 µ 0,5-1 µ 1,0-5 µ nejyšší tlakoý rosný bod TRB C axiální koncentrace g/ 3 1 100 1 0-70 0,01 2 100000 1000 10-40 0,1 3-10000 500-20 1,0 4 - - 1000 +3 5 5 - - 20000 +7-6 - - - +10 - Poznáka: Uedené axiální koncentrace jsou ztaženy k 1 bar abs. tlaku +20 C a 60% relatiní lhkosti. Při tlaku yšší než je tlak atosférický jsou jednotlié koncentrace úěrně yšší. Nejoužíanější zařízení na snižoání lhkosti jsou založena na kondenzační a adsorční rinciu. Jelikož odlučoání lhkosti robíhá za yšších tlaků (okolo 10 barů) ísto teloty rosného bodu se zaádí oje tlakoý rosný bod - charakterizující sta nasycení zduchu, ři aktuální (roozní) tlaku. Volba sráného zařízení ro snižoání obsahu odních ar e zduchu je elice důležitá, né každé zařízení je šak schono dosáhnout ožadoaných araetrů. Obr. 4.2 Hodnoty dosažitelných tlakoých rosných bodů [4] 1 Mebránoá sušička, 2 Kondenzační sušička, 3 Adsorční sušička 25

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 4.1 Kondenzační sušiče zduchu Jedná se o jeden z nejrozšířenějších zůsobu ro snižoání lhkosti běžných roozech, yužíající ochlazoání zduchu s kondenzací, odode kondenzátu a následný ohřee (iz. kaitola 3.1.1). Na obrázku 4.3 je znázorněný rinci funkce kondenzační sušičky. Obr. 4.3 Princi funkce kondenzační sušičky [6] A Výěník zduch/zduch, B Výěník zduch/chladio (ýarník chlad. okruhu), C Odlučoač, D Odaděč kondenzátu, E Koresor chladícího okruhu, F kondenzátor, G exanzní entil Princi činnosti Vlhký a telý zduch stlačený koresore stuuje do systéu sušiče, kde je nejre ochlazoán ystuující (již ysušený) zduche e ýěníku A (zduch/zduch). Títo ředchlazení se sníží telota zduchu z 30 40 C na 15 20 C a částečně zde nastáá kondenzace odních ar. Dále zduch rochází ýěníke B (zduch/chladio), kde je ochlazoán až na hodnotu tlakoého rosného bodu, tí dojde ke kondenzaci celé objeu zduchu. Vzduch roudí solečně s kondenzáte do odlučoače C, kde je kondenzát searoán oocí autoatického odaděče D. Studený a ysušený zduch roudí do ýěníku A, kde je zětně ohříán stuující zduche. Títo se sníží jeho relatiní lhkost a na ýstuu získááe suchý zduch. Oběh chladia Chladioý systé funguje na rinciu kondenzátoru a ýarníku. Ve ýarníku B (chladiči) dochází k yařoání chladící kaaliny, která odebírá telo odlhčoanéu zduchu. Odařenou chladící kaalinu nasáá a stlačuje koresor E. Stlačené chladio roudí do kondenzátoru F, kde je u odebráno telo a dochází k jeho zkaalnění. Stlačená a zkaalněná chladící látka roudí řes exanzní entil G, zde se snižuje její tlak a je uožněno odaření e ýarníku B. Tí je chladící cyklus uzařen. Výěníky tela Funkce ýěníku A (zduch/zduch) sušiči je elice důležitá. Probíhá zde teelná ýěna bez nějšího zdroje energie. Telota stuujícího zduchu se snižuje a chladioý systé uístěný za ýěníke A ykoná éně ráce otřebné k dosažení tlakoého rosného bodu. 26

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Dochlazoací ýěníky B (zduch/chladio) obsahují úzké roudoé kanály s elkou stykoou lochou (aby nedocházelo k obtokoéu efektu iz. kaitola 3.1.1) a jsou uzůsobeny tak, aby se na ýstuu z chladiče tořily elké kaky. V kondenzačních sušičkách se oužíají zejéna ýěníky deskoé (obr. 4.5), yráběné z korozizdorných ocelí. Obr. 4.4 Trubkoý ýěník tela [16] Obr. 4.5 Deskoý ýěník tela [17] Odlučoače lhkosti Aby ohlo dojít k searaci lhkosti ožadoané kalitě, skládají se odlučoače z několika částí. Základ toří cyklonoý odlučoač. Cyklonoý odlučoač Zde dochází ři yšší rychlosti roudění zduchu k odloučení ětšiny kondenzátu. Odlučoač funguje na odstředié rinciu. Vzduch stuuje do odlučoače, je usěrňoán deflektore, který ytáří siráloité roudění. Vodní kaky jsou zachytáány na lášti odlučoače (schéa obr. 4.6). Obr. 4.6 Cyklonoý odlučoač [13] Použití ouze cyklónoého odlučoače by jse suchý zduch nezískali. Pro odloučení dalších odních částic se yužíá zoalení roudění, ikrofiltrů a koalescenčních ložek, kde je zbytkoá lhkost slučoána do ětších kaek. Kaky stékají o lášti odlučoače a hroadí se jeho sodní části. Odtud je kondenzát následně odáděn. 27

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Reálný říklad zaojení sušičky Obr. 4.7 Sušička MDX 50000 - schoná odlhčit 3000 3 /h [14] 1 Chladioý koresor, 2 Kondenzátor chladia, 3 Ventilátor, 4 Výarník, 5 Searátor kondenzátu odloučené lhkosti, 6 Výěník zduch/zduch, 7 Sběrač chladia, 12 Obchozí entil horkého lynu, 13 Filtr (dehydrátor), 16(19) Oládací anel, 17 Filtr hrubých nečistot (ochrana youštěcího systéu), 18 Autoatické odouštění kondenzátu Obr. 4.8 Zaojení sušičky od systéu [14] 1 Koresor, 2 Vzdušník, 3 Předfiltr, 4 - Sušička Pro ýrobu stlačeného zduchu slouží koresor, za který je uístěný zdušník. Vzdušník yronáá tlakoé diference znikající neronoěrnou dodákou zduchu koresore. Před lastní sušící zařízení se uisťují zduchoé filtry, odstraňující nežádoucí látky (rach,nečistoty,olej). Použití kondenzačních sušičů je hodné ro teloty okolí t >15 C a relatiní lhkosti φ > 35 %. Dosažitelný tlakoý rosný bod se ohybuje okolo +3 C. Pro získání nižších tlakoých rosných bodů než 3 C by bylo nutné íce stlačit zduch a snížit telotu chladícího édia. To by zůsobilo narzání ýěníku yrazoací etoda (yrazoání stlačeného zduchu na ýstuu z koresoru). Jedná se šak o nákladný ostu a oronání s adsorcí není ekonoicky ýhodný. 28

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 4.2 Adsorční sušiče zduchu Adsorční sušiče racují na rinciu ohlcoání lhkosti adsorbente (iz kaitola 3.1.2). Pro lynulý rooz ají tyto sušiče dě nádoby s adsorbente, nichž střídaě robíhá ysoušení a regenerace. Schéa funkce je znázorněno na obr. 4.9 Sušení B1 Regenerace B2 Sušení B2 Regenerace B1 a) b) Obr. 4.9 Princi funkce adsorční sušičky [9] V1,V2(V3,V4) Čtyřcestné entily, B1(B2) Nádoby s adsorční látkou, RV1(RV2) Zětné entily, RT Regenerační tryska, TH Tluič hluku Princi činnosti (ro obr. 4.9a) Vlhký zduch stuuje do nádoby B1 řes oteřený entil V1 (entil V3 je uzařen). Vzduch rochází ronoěrně objee nádoby B1 skrz adsorbent sěre zhůru. Tí dochází k sušení zduchu, který odchází řes zětný entil RV1 (RV2 je uzařen). Část ysušeného zduchu exanduje řes regenerační trysku RT na téěř atosférický tlak do nádoby B2. Zde dochází k regeneraci adsorbentu zduche rocházející sěre dolů. Regenerační zduch nasycený lhkostí odchází řes entil V4 (V2 je uzařen) a tluič hluku do atosféry. Po nasycení adsorbentu nádobě B1 dojde k řenutí (oocí čtyřcestných entilů) do olohy znázorněné na obr. 4.9b a roces robíhá analogicky. Aby nedocházelo k tlakoý rázů, usí řed řenutí roběhnout fáze tlakoání. V této fázi jsou oba entily V3 a V4 uzařeny, regeneroané nádobě se ostuně zyšuje tlak až na roozní hodnotu. Adsorbent Adsorbent je látka schoná sý orche (300-500 2 /g) ojout elké nožstí odní áry [19]. Jako ysoušecí látky se běžně oužíají silikagely (Oxid křeičitý SiO 2 ), aktioaná zeina (oxid hlinitý Al 2 O 3 ) nebo olekulární síta (krystalické koohlinitosilikáty či zeolity) odobě kuliček (granulí) [7]. 29

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Obr. 4.10 Silikagel [8] Molekulární síta jsou kooé aluino silikáty krystalické struktury [10], uožňující adsorboat ouze olekuly určité elikosti. Adsorce ostatních částic je yloučena. Regenerace Regeneraci (desorci) adsorbentu lze roádět horký zduche o telotě 100-400 C ( záislosti na druhu adsorbentu). Při těchto telotách je zduch schoen ojout elké nožstí odních ar. Proces je schéaticky znázorněn na obrázku 4.11. Část ysušeného zduchu je racena řes regenerační trysku zět do systéu. Po snížení tlaku a ohřeu zduchu robíhá desorce rostue zduchu řes regeneroanou látku. Obr. 4.11 Regenerace adsorbentu horký zduche Druhý zůsob regenerace, častěji yužíaný u adsorčních sušičů, je oocí zěny tlaku (iz obr. 4.9). Proozní tlak zduchu sušící ěti je o růchodu regenerační tryskou snižoán na tlak atosférický. Vzduch toto stau rochází řes regeneroanou látku a díky tlakoé zěně ji ysušuje. Vzhlede k latný fyzikální zákonů je důležité, aby zduch ři sušení rostuoal řes sušící édiu sěre zhůru a ři regeneraci sěre dolů. Tak se zabrání strháání odních částic zduche ři sušení a naoak usnadní odod částic ři regeneraci. Použití adsorčních sušičů je hodné zejéna ta, kde ožadujee zduch tříd yšší kality s eli nízký obsahe ody a nežádoucích částic. Dosažitelné tlakoé rosné body se ohybují okolo -70 C. 30

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí 4.3 Mebránoé sušiče zduchu Snižoání lhkosti zduchu lze roádět také oocí ebránoých sušičů. Zde robíhá odlučoací roces oocí sazků dutých láken. Schéa funkce je na obr. 4.12 Princi činnosti: Obr. 4.12 Mebránoý sušič [5] Vlhký zduch stuuje do sušiče (1) a roudí naznačené sěru trubicí dolů. Následně roudí ně trubice nahoru, řes ebrány tořené sazky dutých láken (3). Při roudění dochází k rotlačoání olekul ody stěnai ebrány, zduch se ysušuje a odchází ze sušiče (4). Část ýstuního zduchu (2) exanduje na atosférický tlak a rací se zět do zařízení. Zde rochází (sěre dolů) rostore ezi ebránai a díky nižšíu tlaku řijíá odloučenou lhkost a ychází řes tluič hluku (5) ze systéu. Použití ebránoých sušičů: Funkce těchto zařízení je založena na fyzikálních zákonech a robíhá bez nějšího zdroje energie. To je elká ýhoda, které lze yužít naříklad e zdraotnictí (dýchací zařízení). Poocí těchto sušičů lze dosáhnout tlakoých rosných bodů okolo -40 C. 31

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Záěr Podstatou šech sušících zařízení, racujících na nejrůznějších rinciech, je snižoání hodnoty rosného bodu zduchu. Tí je zaručena ožadoaná kalita. Pokud telota zduchu neklesne od telotu rosného bodu, nedojde k nežádoucí kondenzaci odních ar na okolních ředětech. Ta, kde se neylatí oužití energetických zařízení, stačí ro eliinaci nežádoucích liů ysoké lhkosti intenziní ětrání. Místa, jako jsou lhké skley nebo oodněi zasažené doy se ysušují ytáění a rychlý ětrání. Ohřátý zduch oje část lhkosti a ta je ynesena ři ětrání do okolí. Sušiče zduchu oužíáe ta, kde je sázce bezečnost lidí, kofort či ochrana nejrůznějších koonentů a zejéna ta kde se ná inestice do jejich roozu rátí. Sušiče nalézají sé ulatnění naříklad otrainářské, faraceutické a cheické růyslu, e ýrobě elektrotechniky, lastů, skla na ziních stadionech, lakonách,ale i doraních rostředcích. Kondenzační sušičky nabízejí rozuný oěr ezi cenou a ýkone. Jejich neýhodou je nutnost rozběhu narázdno, ro dosažení stanoené kality zduchu. Dosažitelné tlakoé rosné body se u kondenzačních sušiček ohybují kole +3 C. Adsorční sušiče jsou náročnější na kalitu stuního zduchu, dosahují šak yšší kality odlhčení než sušiče kondenzační, ale také za yšší cenu. Dosažitelný tlakoý rosný bod je až -70 C. U adsorčních sušičů je třeba zabezečit, aby nedošlo k zanesení adsorbentu nežádoucíi látkai a tí k oezení funkce sušiče. Nosiče kondenzátu je zde zduch, roto ohou být sušičky ři jeho youštění hlučné. Mebránoé sušičky nedokáží odlhčit takoé nožstí zduchu jako sušiče adsorční či kondenzační, ale jsou alé, lehké a fungují bez zdroje elektrické energie. Títo zůsobe dosahujee tlakoých rosných bodů kole -40 C. Důležitý faktore ro olbu sušícího zařízení jsou roozní odínky ři kterých bude toto zařízení racoat. Při yšší roozní tlaku robíhá odlhčoání snadněji než ři tlaku nižší. S rostoucí telotou okolí se odlhčoací schonosti sušiček snižují a naoak.v této záislosti ůžee reguloat růtok zduchu sušící zařízení, či ybrat hodný řístroj bez ředienzoání. Kobinací zůsobů odlučoání osaných této ráci, lze sestrojit liboolné zařízení sloužící k odlhčoání zduchu. Základe nárhu šak usí být energetická ýhodnost daného zařízení. 32

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Sezna oužitých zdrojů [1] Českosloenská akadeie ěd. Ilustroaný encykloedický sloník : I. díl (A - I). 1. ydání. Praha: Acadeia, 1980. 976 s. [2] Chyský, J. Vlhký zduch. 2. ydání. Praha 1 : SNTL, 1977. 160 s. [3] Paelek, M. a kol. Teroechanika. 1. ydání. Brno: Akadeické nakladatelstí CERM, s.r.o Brno, čeren 2003. 284 s. ISBN 80-214-2409-5. [4] Beko Boheia s.r.o. Sušení dle ISO 7183.1. [online]. 2009, [cit. 2011-04-22]. Dostuný z: <htt://www.beko.cz/kondenzacni-susicky-dryoint/> [5] Coressed gas CZ s.r.o. Mebránoé sušičky stlačeného zduchu. [online]. 2011, [cit. 2011-05-15]. Dostuný z: <htt://www.koresory-filtry-seris.cz/rodukty/uraa-stlacenehozduchu/susicky/ebranoe-susicky-zduchu/> [6] Cryo s.r.o. Kondenzační sušičky. [online]. 2006, [cit. 2011-04-28]. Dostuný z: <htt://www.az-koresory.cz/kondenzacni-susicky.htl> [7] Cryo s.r.o. Postuy ysoušení. [online]. 2006, [cit. 2011-05-06]. Dostuný z: <htt://www.az-koresory.cz/sorcni-susicky.htl> [8] Číhal, A. Nebalený silikagel. [online]. 2011, [cit. 2011-05-10]. Dostuný z: <htt://www.silicagel.cz/rodnb.ht> [9] Filco, sol. s.r.o. Adsorční sušič KEA 200-1400. [online]. 2000, č.1, [cit. 2011-05-09]. Dostuný z: <htt://www.neuko.cz/text/o/naody-df/32.df> [10] Filco, sol. s.r.o. Molekulární síto. [online]. 2006, [cit. 2011-05-12]. Dostuný z: <htt://www.filco.cz/index.h?node=125> [11] Filco, sol. s.r.o. Nora ISO 8573-1:2001. [online]. 2001, [cit. 2011-04-20]. Dostuný z: <htt://www.filco.cz/nora-iso-857312001-cz> [12] Hašek, P. Tabulky ro teelnou techniku. [online]. 1980, [cit. 2011-03-05]. Dostuný z: <htt://www.tzb-info.cz/tabulky-a-yocty/74-slozeni-atosferickeho-zduchu> [13] Kaeser koressoren. Cyklonoý odlučoač. [online]. 2009, [cit. 2011-05-01]. Dostuný z: <htt://www.kaeser.sk/products_and_solutions/air_treatent/centrifugal_seara tors/default.as.htl> [14] Mark-coressors. Kondenzační sušičky. [online]. 2011, [cit. 2011-05-04]. Dostuný z: <htt://www.okac.cz/katalogy/ark/ark-susice.df> 33

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí [15] Noák, J. Odařoání ody z cesty. [online]. 2009, [cit. 2011-03-10]. Dostuný z: <htt://www.ngallery.estranky.cz/fotoalbu/eteogalerie/obecne/odaroaniody-z-cesty.htl> [16] Olaer CZ s.r.o. Trubkoé ýěníky tela. [online]. 2010, [cit. 2011-04-30]. Dostuný z: <htt://www.olaer.cz/cz-rodukty-rehled/cz-rodukty-chladice-3/cz-rod-kuehlrohrbund.ht> [17] Procházkoá, Ieta. Úraa stlačeného zduchu. Autoa [online]. 2000, č.10, [cit. 2011-05-01]. Dostuný z: <htt://www.odbornecasoisy.cz/index.h?id_docuent=27915> [18] Sázoský, M. Vnitřní orchoá kondenzace izolačního skla. [online]. 2011, [cit. 2011-03-10]. Dostuný z: <htt://sazosky.co/2011/03/03/nitrni-orchoakondenzace-izolacniho-skla/> [19] Sieens building technologies, Landis & Staefa Diision. h-x diagra - Konstrukce a oužití. [online]. 2000, [cit. 2011-03-20]. Dostuný z: <htt://www.lanicka.eu/0_download/cz_h-x.df> [20] www.arteis.osu.cz. Tlak zduchu. [online]. 2001, [cit. 2011-03-11]. Dostuný z: <htt://arteis.osu.cz/mmi/eteo1/diloka/raec2_soubory/aaa/tlak1.htl> [21] www.eteocentru.cz. Extréy tlaku zduchu. [online]. 2007-2011, [cit. 2011-03-11]. Dostuný z: <htt://www.eteocentru.cz/encykloedie/tlak-zduchu.h> Souisející literatura Schneider-boheia. Sušení stlačeného zduchu. Autoexert [online]. 2007, [cit. 2011-05-17]. Dostuný z: <www.schneider-boheia.cz/userfiles/intheress/d1h8ix8zgsscol42/09zduch.df> Schwarzer, J. Vlhký zduch a jeho úray. [online]. 2006, [cit. 2011-05-17]. Dostuný z: <htt://www.fsid.cut.cz/~schwajan/schwarzer_soubory/soubory/vlhky_zduch/.df > Treka P. Úray lhkého zduchu kliatizačních zařízeních [online]. Brno: Vysoké učení technické Brně, Fakulta strojního inženýrstí, 2010. [cit. 2011-05-16] 54 s. Vedoucí bakalářské ráce Doc. Ing. Ea Janotkoá, CSc. Dostuné z: <htt://www.utbr.cz/www_base/za_race_soubor_erejne.h?file_id=29164> Ústa autoatizace a inforatiky. Výroba a rozod stlačeného zduchu. [online]. VUT Brno 2011, [cit. 2011-05-15]. Dostuný z: <www.ut.fe.utbr.cz/~sechet/ain/storage/2/ct02.t> 34

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí Sezna oužitých zkratek a sybolů Znak Pois Jednotka c Střední ěrná teelná kaacita odní áry [kj/kg.k] c Střední ěrná teelná kaacita suchého zduchu za [kj/kg.k] stálého tlaku c w Měrná teelná kaacita kondenzátu [J/kg.K] i Měrná entalie lhkého zduchu [kj/kg s..] I Entalie zduchu [J] i Měrná entalie odní áry [kj/kg] i Měrná entalie odní áry e stau syté [kj/kg] i Měrná entalie suchého zduchu [kj/kg] i w Měrná entalie zkondenzoané lhkosti [J/kg] l 23 Měrné ýarné telo ody (ři 0 C) [kj/kg] k Hotnost ody [kg] Hotnost odní áry [kg] Hotnost odní áry e stau syté [kg] t Hotnost ledu [kg] Hotnost suchého zduchu [kg] Hotnostní tok suchého zduchu [kg/s] w Hotnostní tok zkondenzoané lhkosti [kg/s] Celkoý tlak zduchu [Pa] Tlak odní áry [Pa] Tlak odní áry e stau syté [Pa] Tlak suchého zduchu [Pa] Q Celkoý teelný tok [W] Q c Citelný teelný tok [W] Q lat Latentní teelný tok [W] Q 1,2 Celkoý odáděný teelný tok [W] 1,2 Q Teelný tok odáděný chladiče [W] Q 2,2 Teelný tok kondenzoané lhkosti [W] Q 2,K Přiáděný teelný tok ři ohřeu zduchu Q w Teelný tok kondenzoané lhkosti [W] r Měrná lynoá konstanta odní áry [J.kg -1.K -1 ] r Měrná lynoá konstanta suchého zduchu [J.kg -1.K -1 ] T Telota zduchu [K] t Telota zduchu [ C] t 2 Telota ýstuního zduchu [K] t Telota okrého teloěru [ C] t r Telota rosného bodu [ C] [W] 35

VUT FSI ENERGETICKÝ VSTAV Odbor teroechaniky a techniky rostředí V Celkoý obje (lhkého zduchu) [ 3 ] V Obje odní áry [ 3 ] V Obje suchého zduchu [ 3 ] x Měrná lhkost zduchu [kg/kg s..] δ Sěroé ěřítko [-] ϑ Faktor citelného tela [-] ξ Hotnostní odíl áry e zduchu [kg/kg..] ρ Hustota odní áry [kg/ 3 ] ρ Hustota odní áry e stau syté [kg/ 3 ] φ Relatiní lhkost zduchu [%] ϕ Absolutní lhkost zduchu [kg/ 3 ] 1,2,2,K S,A,B,X Sybol zěny stau Indexy oisující daný sta zduchu 36