TVORBA PLOCH Plochy mají oproti 3D drátovým modelům velkou výhodu, pro snadnější vizualizaci modelů můžeme skrýt zadní plochy a vytvořit stínované obrázky. Plochy dále umožňují vytvoření neobvyklých tvarů. Z plochy nelze získat informace o fyzických vlastnostech (hmotnost, těžiště atd.). Takové informace lze získat pouze z 3D těles. 2D deska Koule Rotační plocha 3D plocha Kvádr HVrchlík DVrchlík Trajekční plocha Přímková plocha Klín Jehlan Kužel Anuloid Hrana 3D síť Hraniční plocha
2D deska K vytvoření 3 D modelů se často využívají dvojrozměrné objekty. Příkaz vytváří celobarevně vyplněné trojúhelníky a čtyřúhelníky. Nabídka Kreslit: Plochy 2D Příkazový řádek: deska Určete první bod: Určete bod (1) Určete druhý bod: Určete bod (2) První dva body definují jednu hranu mnohoúhelníku. Určete třetí bod: Zadejte bod (3) diagonálně naproti druhému bodu Určete čtvrtý bod nebo <konec>: Zadejte bod (4) nebo stiskněte klávesu ENTER 2D tělesa jsou vyplněna pouze v případě, že je systémová proměnná FILLMODE zapnuta a směr pohledu je kolmý k 2D tělesu. 0 Objekty nejsou vyplněny 1 Objekty jsou vyplněny
3D plocha Panel nástrojů Plochy Nabídka Kresli: Plochy 3D Plocha
První bod Definuje první bod 3D plochy. Aby body vytvořily normální 3D plochu, musejí být zadávány v přirozeném pořadí ve nebo proti směru hodinových ručiček. Jestliže umístíte všechny čtyři body do stejné roviny, vytvoří AutoCAD rovinnou plochu, která je podobná objektu oblasti. Pokud je objekt stínován nebo rendrován, rovinné plochy se vyplní. Neviditelný Řídí, které strany 3D plochy jsou viditelné, a tím umožňuje přesné modelování objektů s dírami. Zadáním n nebo neviditelný před prvním bodem hrany se zajistí, že hrana bude neviditelná. Určení neviditelnosti musí předcházet některý úchopový režim objektu. Můžete přitom vytvořit takovou 3D plochu, ve které jsou všechny hrany neviditelné. Taková plocha je zdánlivá; neobjevuje se v zobrazení drátového modelu, ale v čárových kresbách může skrývat materiál. 3D plochy se zobrazí ve stínovaném rendrování.
Určete první bod nebo [Neviditelný]: Zadejte bod (1) nebo zadejte n Určete druhý bod nebo [Neviditelný]: Určete bod (2) nebo zadejte n Určete třetí bod nebo [Neviditelný] <konec>: Určete bod (3), zadejte n, nebo stiskněte ENTER Určete čtvrtý bod nebo [Neviditelný] <vytvoř trojstrannou plochu>: Určete bod (4), zadejte i, nebo stiskněte ENTER AutoCAD opakuje výzvy k zadání třetího a čtvrtého bodu, dokud nestisknete ENTER. Na tyto opakující se výzvy zadávejte vždy další body (5), (6). Když dokončíte zadávání bodů, stiskněte ENTER.
Hrana
3D síť 3D síť pomocí mnohoúhelníkové sítě vytváří trojrozměrné objekty běžných tvarů, včetně kvádru, kuželu, koule, anuloidu, klínu a jehlanu. Při použití příkazu 3D pro tvorbu mnohoúhelníkových sítí jsou výsledné objekty tvořeny plochami, které je možno skrýt, stínovat nebo rendrovat. AutoCAD definuje mnohoúhelníkovou síť pomocí matice, jejíž velikost je určena hodnotami velikosti M a N. M N se rovná počtu křivek, které musíte zadat. AutoCAD definuje umístění každého vrcholu sítě hodnotami m a n, což jsou indexy řádků a sloupců vrcholu. Definování vrcholů začíná přitom vrcholem (0,0). Musíte zadat umístění každého vrcholu v řádku m před zadáváním vrcholů v řádku m + 1.
Vzájemná vzdálenost vrcholů může být libovolná. Orientace sítě M a N závisí na poloze jejích vrcholů. Mnohoúhelníkové sítě vytvořené příkazem 3DSÍŤ jsou vždy v obou směrech M a N otevřené. Síť je možné uzavřít pomocí příkazu KEDIT. Zadejte rozměr sítě ve směru M: Zadejte hodnotu mezi 2 a 256 Zadejte rozměr sítě ve směru N: Zadejte hodnotu mezi 2 a 256
Kvádr Vytvoří mnohoúhelníkovou síť ve tvaru 3D kvádru. Zadejte rohový bod kvádru: Určete délku kvádru: Zadejte vzdálenost Určete šířku kvádru nebo [Krychle]: Zadejte vzdálenost nebo zadejte k Šířka Definuje šířku kvádru. Zadejte vzdálenost nebo určete bod relativně od rohu kvádru.
Úhel natočení Otočí kvádr okolo prvního zadaného rohu. Zadáte-li 0, kvádr zůstane kolmý vzhledem k aktuálním osám X a Y. Reference Vyrovná kvádr vzhledem k ostatním objektům ve výkresu, nebo vzhledem k zadanému úhlu. Základní bod rotace je výchozí roh kvádru. Krychle Vytvoří krychli za použití hodnoty pro šířku a výšku kvádru. Úhel natočení Otočí krychli kolem prvního rohu kvádru. Zadáte-li 0, kvádr zůstane kolmý vzhledem k aktuálním osám X a Y. Reference Vyrovná kvádr vzhledem k ostatním objektům ve výkresu, nebo vzhledem k zadanému úhlu. Základní bod rotace je výchozí roh kvádru.
Klín Vytvoří mnohoúhelníkovou síť ve tvaru pravoúhlého klínu se šikmou stranou, zužující se podél osy X Zadejte rohový bod klínu: Určete bod (1) Určete délku klínu: Zadejte vzdálenost Určete šířku klínu: Zadejte vzdálenost Určete výšku klínu: Zadejte vzdálenost Určete otočení klínu kolem osy Z: Zadejte úhel Zadaný roh klínu se pokládá za výchozí bod rotace. Pokud zadáte hodnotu 0, potom klín zůstane rovnoběžný s rovinou aktuálního USS.
Jehlan Vytvoří jehlan nebo čtyřstěn. Určete první roh základny jehlanu: Určete bod (1) Určete druhý roh základny jehlanu: Určete bod (2) Určete třetí roh základny jehlanu: Určete bod (3) Určete čtvrtý roh základny jehlanu nebo [čtyřstěn]: Určete bod (4) nebo zadejte s Čtvrtý bod základny Určuje čtvrtý rohový bod základny jehlanu Zadejte vrchol jehlanu nebo [HRana/HOrní]: Určete bod (5) nebo zadejte volbu Hodnota Z zadaného bodu určuje výšku vrcholu nebo vrcholové hrany jehlanu vrchol Určuje vrchol jehlanu jako bod.
Hrana Určuje vrchol jehlanu jako vrcholovou úsečku. Její dva koncové body musí ležet ve stejném směru jako body základny, aby se předešlo tomu, že by drátový model protnul sebe sama. Čtyřstěn Vytvoří mnohoúhelníkovou síť ve tvaru čtyřstěnu. Vrchol Určuje vrchol čtyřstěnu jako bod. Horní Definuje vrchol čtyřstěnu jako trojúhelník. Jestliže se vrcholové body překříží, vznikne mnohoúhelníkovou síť, která protíná sebe samu. Určete první roh horní podstavy čtyřstěnu: Zadejte bod (1) Určete druhý roh horní podstavy čtyřstěnu: Zadejte bod (2) Určete třetí roh horní podstavy čtyřstěnu: Zadejte bod (3)
Kužel Vytvoří mnohoúhelníkovou síť ve tvaru kužele Zadejte střed podstavy kuželu: Určete bod (1) Zadejte rádius podstavy kužele nebo [Průměr]: Zadejte vzdálenost nebo p Poloměr základny Definuje základnu kužele pomocí poloměru. Rádius horní podstavy Definuje horní podstavu kužele pomocí poloměru. Zadáním hodnoty 0 vytvoříte kužel. Zadáním hodnoty větší než 0 vytvoříte komolý kužel. Průměr horní podstavy Definuje horní podstavu kužele pomocí průměru. Zadáním hodnoty 0 vytvoříte kužel. Zadáním hodnoty větší než 0 vytvoříte komolý kužel.
Koule Vytvoří mnohoúhelníkovou síť ve tvaru koule. Nabídka Kresli: Plochy 3D Plochy Zadejte střed koule: Určete bod (1) Určete rádius koule nebo [Diametr]: Zadejte vzdálenost ne bod Rádius Definuje kouli pomocí jejího poloměru. Průměr Definuje kouli pomocí jejího průměru.
HVrchlík Vytvoří horní polovinu sférické mnohoúhelníkové sítě. Zadejte střed hvrchlíku: Určete bod (1) Určete rádius hvrchlíku nebo [Diametr]: Zadejte vzdálenost ne bod Rádius Definuje hvrchlík pomocí jeho poloměru. Zadejte počet podélných segmentů povrchu hvrchlíku: Zadejte hodnotu větší než 1 nebo stiskněte ENTER Zadejte počet příčných segmentů povrchu hvrchlíku <8>: Zadejte hodnotu větší než 1 nebo stiskněte ENTER; Průměr Definuje hvrchlík pomocí průměru. Určete průměr hvrchlíku:: Zadejte vzdálenost Zadejte počet podélných segmentů povrchu hvrchlíku Zadejte počet příčných segmentů povrchu hvrchlíku
DVrchlík Vytvoří dolní polovinu sférické mnohoúhelníkové sítě. Zadejte střed dvrchlíku: Určete bod (1) Určete rádius talíře nebo [Diametr]: Zadejte vzdálenost nebod Rádius Definuje vrchlík pomocí jeho poloměru. Zadejte počet podélných segmentů povrchu dvrchlíku <16>: Průměr Definuje dvrchlík pomocí průměru. Zadejte průměr talíře: Zadejte vzdálenost Zadejte počet podélných segmentů povrchu dvrchlíku <16>:
Anuloid Vytvoří toroidní mnohoúhelníkovou síť, která je rovnoběžná s rovinou XY aktuálního uživatelského souřadnicového systému (USS). Zadejte střed anuloidu: Určete bod (1) Určete rádius anuloidu nebo [Diametr]: Zadejte vzdálenost nebod Průměr nebo poloměr anuloidu se přitom měří ze středového bodu k jeho vnější hraně, nikoliv ke středu roury. Rádius Definuje anuloid pomocí jeho poloměru. Určete rádius anuloidu nebo [Diametr]: Zadejte vzdálenost nebod Poloměr roury anuloidu se přitom měří od osy roury k její vnější hraně.
Průměr Definuje anuloid pomocí jeho průměru. Určete průměr anuloidu: Zadejte vzdálenost Určete rádius anuloidu nebo [Diametr]: Zadejte vzdálenost nebod Poloměr roury anuloidu se přitom měří od osy roury k její vnější hraně. Rádius Definuje rouru anuloidu pomocí jejího poloměru. Průměr Definuje rouru anuloidu pomocí jejího průměru.
Rotační plocha Příkaz ROTPL sestrojí mnohoúhelníkovou síť, která aproximuje rotační plochu, vzniklou otáčením křivky (čáry, kružnice, oblouky, elipsy, eliptické oblouky, křivky nebo spline, uzavřené křivky, polygony, uzavřené spline) nebo profilu kolem vybrané osy. Aktuální hustota drátu: SURFTAB1=aktuální : SURFTAB2=aktuální Vyberte objekt pro rotaci: Vyberte úsečku, oblouk, kružnici nebo 2D či 3D křivku Vyberte objekt definující osu rotace: Vyberte úsečku nebo otevřenou 2D či 3D křivku osa otáčení tvoří křivka Určená křivka (trajektorie) se otáčí kolem vybrané osy, čímž se definuje plocha. Trajektorie definuje směr N sítě plochy. Výběrem kružnice nebo uzavřené křivky jako trajektorie se síť ve směru N uzavře.
Počáteční úhel Pokud je nastaven na nenulovou hodnotu, započne rotační plocha na místě, posunutém o danou hodnotu od generující trajektorie. Sevřený úhel Určuje, jak daleko od osy rotace se má plocha rozprostřít. Bod, pomocí kterého vyberete osu otáčení, ovlivňuje směr otáčení. Každá z ploch v níže uvedených příkladech byla vytvořena tak, že byl zadán počáteční úhel 0 stupňů a sevřený úhel 90 stupňů.
Hustotu vygenerované sítě určují systémové proměnné SURFTAB1 (počet čar ve směru rotace) a SURFTAB2 (počet čar ve směru křivky trajektorie). Proměnná SURFTAB1 určuje počet tabulačních úseček, které se vykreslují ve směru otáčení. Jestliže je generující trajektorií úsečka, oblouk, kružnice nebo spline křivka, kreslí se tabulační úsečky sítě tak, že ji rozdělují na SURFTAB2 stejně velkých intervalů. Pokud je generující křivkou lomenáčára (křivka), která není typu spline, kreslí se úsečky sítě na koncích přímých segmentů a každý obloukový segment se rozdělí na počet intervalů, určený proměnnou SURFTAB2.
Trajekční plocha TRAPL zkonstruuje síť polygonů, která představuje obecný vyhlazený povrch, definovaný křivkou a směrovým vektorem. Křivka definuje povrch na mnohoúhelníkové síti. Může to být přímka, oblouk, kruh, elipsa, nebo 2D či 3D křivka. AutoCAD vykreslí povrch tak, že začne v bodě na křivce nejblíže vybranému bodu. AutoCAD pracuje pouze s prvním a posledním bodem na křivce, přičemž ignoruje mezilehlé vrcholy. Směrový vektor indikuje směr a délku tvaru, který se má vysunout. Konec, vybraný na křivce nebo úsečce, určuje směr vysunutí. Původní křivka trajektorie je kreslena silnou čárou, abyste mohli lépe rozpoznat vektor směru vytvoření trajekční plochy.
Přímková plocha Příkaz PŘÍPL konstruuje mezi dvěma křivkami mnohoúhelníkovou síť, která reprezentuje přímkovou plochu. Objekty, které vyberete, definují hrany přímkové plochy. Tyto objekty mohou být body, úsečky, křivky spline, kružnice, oblouky nebo lomenéčáry (křivky). Pokud je jedna z obou hranic uzavřená, musí být i druhá hranice uzavřená. Jako druhou hranici můžete použít bod buďto pro otevřenou nebo pro uzavřenou křivku, ale bod může představovat pouze jednu hraniční křivku. Vrchol 0,0 je koncovým bodem každé křivky nejblíže bodu, pomocí kterého jste tuto křivku vybrali.
Přímková plocha se konstruuje jako polygonní síť 2 N. Příkaz PŘÍPL umístí polovinu vrcholů sítě ve stejných intervalech podél jedné definující křivky a druhou polovinu ve stejný intervalech podél druhé křivky. Počet intervalů určuje systémová proměnná SURFTAB1. Platí to pro všechny křivky; proto se vzdálenost mezi vrcholy podél dvou křivek liší, pokud mají tyto křivky různé délky. Výběrem objektů na stejných koncích vytvoříte polygonní síť. Výběrem objektů na opačných koncích vytvoříte polygonní síť, která prolíná sama sebe. Směr N sítě je podél hraničních křivek. Jestliže jsou obě hranice uzavřeny nebo pokud je jedna uzavřena a druhou představuje bod, bude výsledná polygonní síť uzavřena ve směru N a N je rovno SURFTAB1. Jestliže jsou otevřeny obě hranice, N se rovná SURFTAB1 + 1, protože dělení křivky na n částí vyžaduje n + 1 tabelací.
Hraniční plocha HPLOCHA vytvoří trojrozměrnou mnohoúhelníkovou síť, přičemž provede aproximaci pomocí Coonsových plátů podle čtyř sousedních hran. Coonsův plát je bikubická plocha interpolovaná mezi čtyřmi sousedícími hranami (kterými mohou být obecné prostorové křivky). Coonsův plát prochází nejen rohy definujících hran, ale dotýká se také každé hrany, což umožňuje kontrolu nad hranicemi vygenerovaného plošného plátu. Vyberte objekt 1 pro hranu povrchu: Vyberte objekt 2 pro hranu povrchu: Vyberte objekt 3 pro hranu povrchu: Vyberte objekt 4 pro hranu povrchu:
Je nutno vybrat čtyři sousedící hrany, které definují plošný plát. Hranami mohou být úsečky, oblouky, křivky spline nebo otevřené 2D- nebo 3D křivky. Hrany se musí ve svých koncových bodech dotýkat, aby vytvářely topologicky uzavřenou čtyřúhelníkovou cestu. Uvedené čtyři hrany můžete vybrat v libovolném pořadí. První hrana (SURFTAB1) určuje směr M vygenerované sítě, který směřuje z koncového bodu nejblíže výběrovému bodu k opačnému konci. Dvě hrany, které se dotýkají první hrany, tvoří N hrany (SURFTAB2) sítě.