âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXV. âerven 2018 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije chovatelûm masného skotu XXXXI. díl Nové grafické vyjádfiení plemenn ch hodnot Kolik potfiebují masné krávy vody? Aktuální situace v Interbeef a v hled do budoucnosti Základní v bûry plemenn ch b kû

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, máme skoro polovinu roku a od vydání našeho posledního zpravodaje se nám zima přehoupla rovnou do léta. Vysoké teploty a nedostatek srážek vedly na velké části území k tomu, že v půlce května bylo sucho, jako mnohdy bývá až ve vrcholném létě. V kontextu toho, že teprve na druhou polovinu června vyhlásilo Ministerstvo zemědělství začátek příjmu žádostí za loňské sucho, je to vcelku paradox... Musíme společně doufat, že nedávné deště pomohou aspoň na části území nedostatek vláhy vyřešit. Pojďme ale k veselejším záležitostem. V době, kdy čtete tento úvodník, zbývají necelé tři měsíce do zahájení dalšího ročníku veletrhu Země živitelka. Stalo se již tradicí, že v letech, kdy se nekoná národní výstava hospodářských zvířat v Brně, zde ve spolupráci s chovatelskými kluby pořádáme speciální výstavu plemen aberdeen angus a limousine. Ani letos tomu nebude jinak. Nechceme ale usnout na vavřínech, a proto se snažíme kvalitu a úroveň soutěžních přehlídek posouvat stále výš. Letošní novinkou, pokud vše dobře dopadne, by měla být účast zahraničních chovatelů. Ne ale pouze v rolích diváků, ale jako aktivních vystavovatelů! Chovatelé aberdeen anguse totiž přišli s nápadem přizvat k účasti kolegy ze zahraničí a pokud se podaří dořešit veterinární otázky, tak bychom měli být v srpnu svědky historicky první evropské angusské výstavy The First European Angus Show. ČSCHMS již zdaleka není organizací, která řeší jen plemenářské otázky v chovech masného skotu, byť tato oblast je, a i nadále samozřejmě bude, pro nás naprosto stěžejní. Ve své činnosti se zabýváme různorodými tématy, abychom byli partnery nejenom pro chovatelé čistokrevných zvířat zabývajících se šlechtěním, ale i pro ostatní sedláky. Jedním z nich je i téma škod způsobených predátory, neboť ani chovatelé masného skotu nejsou problémům s výskytem vlka ušetřeni. Vlk se na našem území úspěšně rozšiřuje a my musíme společně s ochranáři hledat způsoby zajištění bezproblémového soužití těchto šelem s chovateli hospodářských zvířat. Intenzivně proto komunikujeme se zástupci ministerstev, ale také pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) do jejichž působnosti tato problematika spadá asi nejvíce. Více se dočtete v článku uvnitř magazínu. Pokud jsem zmínil na začátku předchozího odstavce problematiku šlechtění, tak mi dovolte vás informovat, že jsme společně s Výzkumným ústavem živočišné výroby podali na Ministerstvo zemědělství projekt, který by měl podpořit zavedení nových znaků do genetického hodnocení. Mezi nimi jsou například sledování a vyhodnocování temperamentu, plodnosti, obvodu šourku a dalších funkčních vlastností. Součástí podaného projektu je rovněž sonografické měření nejdelšího zádového svalu u plemene aberdeen angus. Tento projekt však není jediný, u kterého bude náš svaz v případě úspěchu spoluřešitelem. S Výzkumným ústavem veterinárního lékařství jsme dali dohromady také projekt na sledování onemocnění mykobakteriálního původu v chovech masného skotu s důrazem na paratuberkulózu. Se stejným ústavem a za účasti SVÚ Jihlava jsme mírně přepracovali a znovu podali loni neúspěšný projekt na eliminaci parazitů. Nyní budeme čekat do podzimu, kdy se rozhode, které projekty budou vybrány k financování a které nikoliv. Držte palce Příjemné dny přeje Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2018 roãník XXV. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Rok 2018 ve znamení tfiech specializovan ch v stav... 6 Jak se Ïije chovatelûm masného skotu: Angus aneb to nejlep í z Pûãína... 8 Základní genetické pojmy Nové grafické vyjádfiení plemenn ch hodnot Hovûzí maso na pultech a talífiích Poãty vlkû se zvy ují, usmrcení mláìat rovnûï Travní porosty a sucho Kolik potfiebují masné krávy vody? Chovy hospodáfisk ch zvífiat pomáhají eliminovat riziko vzniku alergií Skot, kter se u nás nepase: Miniature hereford Aktuální situace v Interbeef a v hled do budoucnosti V znam obvodu ourku u b kû masn ch plemen s dûrazem na plemeno limousine Do jaké míry ovlivàuje genetická variabilita hodnotu jateãného tûla? Základní v bûry plemenn ch b kû rok Nejlépe hodnocení b ci II. turnus Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Recept Hovûzí Bolognese Adresa svazu: âesk svaz chovatelû masného skotu, z.s., Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Svaz je registrovan m spolkem zapsan m ve spolkovém rejstfiíku veden m Mûstsk m soudem v Praze oddíl L, vloïka 207 pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, Brloh jungwirth@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát, Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Tû nov 17, Praha 1 vydrova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, Lovosice honova@cschms.cz, tel.: obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, Trhové Sviny, vrablik@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu: inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger, Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: jiïní âechy Ing. Vít âepelák, Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: Ing. Karel imák (externista), íãní 209, Katovice simak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe, Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, Klecany janda@cschms.cz, tel.: stfiední a v chodní âechy Ing. Petra Pokorná, Dolní Újezd 360, Dolní Újezd u Litomy le, pokorna@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Nejdražší býk české historie masného skotu DĚLO Red z Pěčína (ZAI 681) prodaný na Kč (foto: David Hruška) Titulní strana malá fotka: Piemontese na chovu ZD Francova Lhota (foto: Pavel Káčer) Vnitřní obálka Stádo plemene aberdeen angus na chovu firmy Polmer (foto: Radek Dobeš) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû Sucho 2017 pfiíjem Ïádostí Oãekávan termín pfiíjmu Ïádostí o dotace na zmírnûní kod zpûsoben ch suchem na zemûdûlsk ch plodinách v roce 2017 se blíïí. Ministerstvo zvefiejnilo Zásady, kter mi se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnûní kod zpûsoben ch suchem na zemûdûlsk ch plodinách v roce V termínu od 18. do 29. ãervna 2018 vãetnû bude realizován pfiíjem Ïádostí na oba podprogramy trïní i krmné plodiny. Detaily najdete na na em webu.,nov set k odbûru vzorkû chlupov ch cibulek Vzhledem k tomu, Ïe nasální stûrovky pro sbûr vzorkû k izolaci DNA nejsou z mnoha dûvodû vïdy tím nejlep ím fie ením, vrací se âeskomoravská spoleãnost chovatelû, a.s. k moïnosti vyuïít k izolaci DNA i chlupové cibulky. Za tímto úãelem nabízí chovatelûm nové odbûrové sety, které slouïí k odeslání odebran ch vzorkû chlupov ch cibulek do laboratofie imunogenetiky. Jak s odbûrovou sadou pracovat, si mûïete prohlédnout na videu Pokud máte o odbûrové sety zájem, mûïete si o nû zdarma poïádat na ové adrese imunogenetika@cmsch.cz. V této souvislosti je nutné uvést, Ïe âeskomoravská spoleãnost chovatelû, a.s. plánuje od plnû pfiejít na nov zpûsob ovûfiování pûvodu prostfiednictvím anal zy SNP (Single Nucleotide Polymorphism). Pfiedpokládá se, Ïe k tomuto datu pfiestane laboratofi nabízet moïnost ovûfiovat pûvod souãasnou metodou mikrosatelitû STR (Short Tandem Repeat) a jedinou technologií bude právû SNP pfies kterou se postupnû dopracujeme k v poãtu genomick ch plemenn ch hodnot. Registrace chovatelû masného skotu na webov portál igenetika.cz, kter bude slouïit k zadávání a evidenci objednávek, bude zpfiístupnûna bûhem nûkolika následujících t dnû.,âeská genetika je nejlep í v Evropû! Potvrzeno. ÚroveÀ ãeské genetiky masn ch plemen charolais a limousine je nejvy í v rámci Evropy! Dokládají to v sledky mezinárodního genetického srovnávání Interbeef, jehoï je âeská republika souãástí. PrÛmûrn ãesk arolák i limousin má kvalitnûj í genetické zaloïení, neï nûmeck, britsk ãi irsk, ale je dokonce i lep í, neï se chová v kolébce obou plemen Francii. âeská republika se sice s touto chovatelskou velmocí nemûïe srovnávat absolutními poãty chovaného skotu, ale kvalitou rozhodnû ano. A to se cení! Nejenom, Ïe ãeská zvífiata dosahují nejvy í prûmûrné plemenné hodnoty v rámci v ech zapojen ch zemí, ale z anal zy v sledkû od roku 2013, kdy bylo toto mezinárodní hodnocení zavedeno, aï do souãasnosti vypl vá, Ïe i v Ïebfiíku nejlep ích zvífiat má âeská republika u obou plemen jedno z nejvy ích zastoupení v rámci v ech participujících státû. Francouzi v porovnání s ostatními státy posílají do v poãtu údaje o zdaleka nejvy ím mnoïství zvífiat, a v maximálních hodnotách dosahují u obou hodnocen ch plemen lep ích v sledkû, ale prvenství v kategorii nejlep í populace patfií po celou historii v poãtû mezinárodních plemenn ch hodnot âeské republice! Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od do Agricoltori Tachov V, a.s., Praha, ádné + PK CH, AU Agrolesy Chfiíã, s.r.o., Chfiíã, ádné + PK CH Bílek Adam, Horní Police, ádné + PK LI BIO TOMVER s.r.o., Sopotnice, ádné + PK CH, MS Dangus s.r.o., Drahenice, ádné + PK AA Ekodvorek Vrbiãka s.r.o., Vrbiãka, ádné + PK CH Farma Kozák, s.r.o., Milevsko, PK BB Gregoroviã Vít, Praha 3, ádné + PK MS Havlas Martin, No ovice, ádné + PK BA Hfiebãín Jeníkov v.o.s., Tfiebiho È, Zájmové Javorská Marcela, Petrovice u Su ice, ádné + PK BA Má lová Dana, RáveÀ, ádné + PK AA, CH, LI Miroslav DaÀhel s.r.o., T n nad Vltavou, PK MS Mynafiová SoÀa, Lhotka, ádné + PK DX Paták Tomá, Minartice, PK PA Sláma Jan, JindfiichÛv Hradec, ádné + PK AU Spurn Adam, Liblín, Zájmové Srna Pavel, Miro ov, Zájmové + PK PA irok Zdenûk, Ing., Útvina, ádné + PK GA Veverka Antonín, Nov Jiãín, ádné + PK AA Vlasák Václav, Ing., Jizerní Vtelno, Zájmové Vojtûch Tomá, Nová Ves, ádné + PK MS 4

5 Aktivity âschms 2018 Bfiezen semináfi Moneta Money Bank pro zemûdûlce, Lovosice (Malát) semináfi Moneta Money Bank pro zemûdûlce, Trutnov (Malát) do v bûry plemenn ch b kû I. turnus jednání klubu chovatelû plemene GA a HI (SH, TX) + semináfi k PH, Doksy a Dubová Hora v roãní ãlenská schûze SMO, Horomûfiice (Jungwirth, Malát) klub chovatelû plemene charolais a limousine + semináfi k PH, Hradi tko klub chovatelû plemene hereford a masn simentál + semináfi k PH, Hradi tko spoleãné jednání âmszp a AK, Praha (Jungwirth) jednání k podání projektu na lechtûní masného skotu, VÚÎV Praha (Malát) jednání s SVÚ Jihlava ohlednû chystan ch projektû, Jihlava (Malát, Vydrová) pracovní jednání a VâS Asociace chovatelû plemene angus, Hybrálec v stavní v bor k Zemi Ïivitelce, âeské Budûjovice (Jungwirth, Vráblík, Vydrová) v roãní ãlenská schûze Svazu chovatelû ãeského strakatého skotu, Skalsk dvûr (Malát) jednání PS NOP IBR, Praha (Jungwirth) v roãní ãlenská schûze âeskomoravského svazu zemûdûlsk ch podnikatelû, Vestec (Jungwirth, Malát) Dal í bfieznové aktivity: Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje 2018 Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2018 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Zpracování a zvefiejnûní v sledkû prvního turnusu základních v bûrû Pfiípravy na v stavy (ZÎ AA, LI; Lysá CH) Duben 3.4. pracovní schûze inspektorû, Hradi tko jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk ch svazû, Rade ínská Svratka (Malát) semináfi âschms a VÚÎV na téma genetika a lechtûní masného skotu, Hradi tko smuteãní rozlouãení s Jifiím Petersikem, Pojedy expozice masného skotu na veletrhu Techagro jednání dozorãí rady âmsch a.s., Brno (Malát) jednání klubu chovatelû BA + semináfi k PH, Brno sladûní oka pro chovatele AA v komisích k ZV, Rantífiov pracovní setkání k organizaci Charolais technical meeting âr 2021 (Malát) jednání Klubu chovatelû plemene salers, Protivec ( eba) jednání v boru âschms, Hradi tko zaãátek v bûrû plemenn ch b kû II. turnus v roãní ãlenská schûze Svazu chovatelû hol t nského skotu, Vûtrn Jeníkov (Malát) VâS ZCHMD na Slovensku (Malát) jednání Rady PK limousine, Osík (Kopeck ) jednání Copa Cogeca v Bruselu (Vráblík) mezinárodní konference a v stava, Sliven Bulharsko (Malát, Vráblík, Jungwirth) organizace cesty litevské skupiny chovatelû po âr Dal í dubnové aktivity: Aktualizace plemenn ch hodnot (zvefiejnûní bfieznov ch PH) a aplikace webkump âinnosti spojené s mezinárodním hodnocením Interbeef Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2018 Úãast na druhém turnusu v bûrû plemenn ch b kû Zvefiejnûní katalogû k v bûrûm plemenn ch b kû Obchodní ãinnost komunikace s obchodními partnery Organizace beef show (ZÎ a Lysá) Pfiípravy na splnûní podmínek ve vztahu k GDPR Revize P a fiádû plemenn ch knih ve vztahu k novele plemenáfiského zákona Kvûten jednání v stavného v boru k pfiípravû v stavy Zemû Ïivitelka resp. Jihoãeské beef show, Praha (Jungwirth, Vydrová jednání k problematice v skytu vlkû, SCHOK + MZe (Malát) úãast na Angus - Bundesschau 2018, Nûmecko (Vráblík) organizace zájezdu nûmeck ch chovatelû po âr jednání k problematice v skytu vlkû, Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr (Malát) draïba plemenn ch jalovic Stfiední zemûdûlské a veterinární koly v Lan krounû jednání úzkého vedení âmszp, Praha (Malát) ukonãení druhého turnusu v bûrû plemenn ch b kû náv tûva bulharsk ch chovatelû v âr + v bûr plemenn ch b kû (Vráblík) pracovní skupina k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát, Vydrová) jednání k problematice administrace dotací, Praha (Malát) jednání pracovní skupiny k problematice DÎPZ welfare, MZe (Malát) pfiehlídka inseminaãních b kû firmy Natural (Kopeck, Malát) jednání klubu chovatelû plemene BM, Hradi tko (Malát) exkurze nizozemsk ch chovatelû v âr (Malát) jednání klubu chovatelû plemene gasconne a ostatních francouzsk ch ménû poãetn ch plemen, Pojedy (Malát) valná hromada âmsch a.s., Hradi tko (Jungwirth, Malát) jednání Unie chovatelû, Hradi tko (Malát) pracovní porada pracovníkû âschms, Hradi tko Dal í kvûtnové aktivity: Úprava dotaãních pravidel pro welfare masného skotu Pfiíprava, tvorba a odeslání 3 projektû z Programu aplikovaného v zkumu Ministerstva zemûdûlství lechtûní, parazité a bakteriální onecmonûní v chovech masného skotu Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2018 Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Zpracování a zvefiejnûní v sledkû druhého turnusu základních v bûrû Obchodní ãinnost komunikace s obchodními partnery Obchodní ãinnost export skotu do Ruska Organizace beef show (ZÎ a Lysá) Pfiípravy na splnûní podmínek ve vztahu k GDPR Revize P a fiádû plemenn ch knih ve vztahu k novele plemenáfiského zákona 5

6 Rok 2018 ve znamení tfiech specializovan ch v stav Dubnové Techagro bylo sv m rozsahem nejvût í zemûdûlskou v stavou leto ního roku. Zájem vystavovatelû zemûdûlské technicky byl tak enormní, Ïe expozice skotu se musela uskromnit. StûÏejní v stavy masn ch plemen se proto letos budou odehrávat jinde neï v Brnû, a to v Lysé nad Labem a âesk ch Budûjovicích. V polabské níïinû se v druhém fiíjnovém víkendu bude konat v pofiadí jiï pátá specializovaná v stava plemene charolais, na jihu âech zase dal í roãník úspû né Jihoãeské beef show se soutûïními ampionáty plemen aberdeen angus a limousine. Charolaiská speciálka se bude konat opût v Lysé nad Labem v rámci podzimní v stavy Zemûdûlec a Ná Chov, která je naplánována na fiíjna Stejnû jako pfiedloni, budou plemeni charolais z celkov ch ãtyfi v stavních dní vyhrazeny dva, a to sobota a nedûle. S kolegy z hol t nského svazu jsme dohodnuti na podobném modelu jako v roce 2016 tedy Ïe charolaisk program naváïe na hol t nsk, kter se bude konat ve ãtvrtek a pátek. Vlastní charolaisk ampionát se uskuteãní v sobotu 6. fiíjna od 13 hodin. Na nedûli bude v pfiípadû dostateãného poãtu soutûïících pfiipravena soutûï mlad ch chovatelû sdruïen ch v Junior teamu âschms. Vzhledem k omezen m kapacitám ohlednû ubytování v Lysé nad Labem doporuãujeme chovatelûm, aby zaji tûní ubytování neodkládali. Podrobnosti najdou na na em webu. Bûhem páteãního veãera a noci se bude muset uskuteãnit logisticky nároãná akce, bûhem které budou hol t nské plemenice odvezeny zpût domû a do uklizen ch prostor naopak naskladnûn charolaisk skot. V e bude muset samozfiejmû probûhnout velmi rychle a organizovanû, aby tato operace nikterak negativnû nenaru ila prûbûh v stavy. Ne v ichni jsou pamûtníci, a tak neu kodí si krátce pfiipomenout, Ïe první speciálka arolákû se konala v roce 1998 v Jangelci na okraji Vysokého M ta, druh roãník probûhl po dvou letech tamtéï, a tfietí, a do této chvíle zatím i poslední, specializovaná v stava charolais se odehrála v fiíjnu 2002 v aukãní hale v Litomy li. Ve v ãtu aktivit chovatelû tohoto francouzského plemene nesmíme ale opomenout ani dvû akce, které se odehrály v srpnu 2008 v rámci svûtového kongresu charolais, kter se v tomto roce konal na území Maìarska, Slovenska a také âeské republiky. První z nich byla v stava âeské charolais dny konaná na v stavi ti v Pfierovû následovaná v stavou a aukcí na Cunkovû. 6

7 Historie specializovan ch v stav chovatelû plemen aberdeen angus a limousine konan ch pod souhrnn m názvem Jihoãeská beef show je sice o nûco krat í, ale za tuto krátkou dobu se tato akce rychle stala velice oblíbenou nejenom mezi samotn mi chovateli, ale také náv tûvníky veletrhu Zemû Ïivitelka, v rámci nûhoï se koná. Premiéru si chovatelé odbyli v roce 2012, tehdy pouze za úãasti zástupcû plemene aberdeen angus. O dva roky pozdûji se k nim pfiidali také chovatelé limousina a ani letos tomu nebude jinak. Na konci srpna se tedy na ãeskobudûjovickém v stavi ti opût setkáme zhruba se stopadesáti nejlep ími zvífiaty obou plemen. Leto ní roãník pfieci jen bude v mnohém odli n. Angus tí chovatelé totiï pfiizvali k úãasti i své evropské kolegy, a tak pokud v e dobfie dopadne (zejména po veterinární stránce), mûli bychom b t svûdky konání historicky první evropské v stavy plemene aberdeen angus The First European Angus Show. Ta je naplánována na pátek 24. srpna, v sobotu 25. srpna pak bude v stavní ring patfiit chovatelûm plemene limousine. V pondûlí 27. srpna pak pfiedvadi tû zaplní na i nejmlad í chovatelé bude probíhat soutûï Junior teamu. Ani chovatelé limousina nezûstávají v úvahách nad zkvalitnûním v stavy pozadu. Ti zase zvaïují spojit v stavu s aukcí. Pfiihla ování na v stavu je jiï otevfieno online pfiihlá ku, která je jedinou moïnou formou pro pfiihlá ení, najdete pod tímto odkazem: Potû itelné je rovnûï to, Ïe se nám podafiilo sehnat první v znamné partnery, ktefií sponzorsky obû akce podpofií. Generálním sponzorem je jako v minul ch letech bankovní ústav MONETA MONEY Bank, a.s. a farmaceutická spoleãnost MSD Animal Health. Jako dal í potvrdily svûj zájem firmy Jihoãesk chovatel, Natural ãi âeskomoravská spoleãnost chovatelû. Mediálním partnerem obou akcí pak je vydavatelství Profi Press. V echny informace k pfiipravovan m v stavám, prûbûïnû aktualizované a doplàované, najdete na na ich webov ch stránkách v sekci akce-v stavy. Tû íme se na vás! Kamil Malát generální patrner: spoluorganizátofii: sponzofii a partnefii: mediální partnefii: 7

8 REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno: Vladimír Lepša Zaměstnanci: rodina + 1 Obec: Pěčín Okres: České Budějovice (Jihočeský kraj) Nadmořská výška: m nad m. Chované plemeno: aberdeen angus (AA) Členem svazu: od roku 2002 V plemenných knihách: AA Základní stádo: 150 ks Plemenitba: inseminace i přirozená Zemědělská půda: cca 300 ha (z toho 200 ha vlastních, 250 ha TTP, 50 ha orná) V systému EKO zemědělství: ANO Vladimír a Marie Lepšovi Od zednické lïíce pfies pilu k vidlím... Pocházím z hospodáfiství, prarodiãe se po válce nastûhovali do opu tûného statku tady nedaleko od hranic s Rakouskem a starali se o 10 hektarû luk a polí a asi 5 ha lesa. Pozemky jsem si vzal po revoluci zpût, ze statku nezbylo nic, ale bylo to jediné, co jsem kdy v Ïivotû dostal zadarmo, vzpomíná Vladimír Lep a star í: Tehdy jsem na práci v zemûdûlství moc nepom lel, i kdyï jsem ke zvífiatûm tíhnul uï jako mal kluk, vyuãil jsem se zedníkem. Paradoxnû jsem ale právû díky tomuhle fiemeslu dokázal farmu vybudovat se syny sám. Jen na opravu rozbofiené stáje jsme tenkrát spotfiebovali 5300 pytlû cementu, je to neuvûfiitelné, ale s míchaãkou za traktor jsme to zvládli svépomocí. Ale zpût na zaãátek, nejdfiív byla pila, Vláìa Lep a podnikal v tomto oboru od revoluce, chov masného skotu mûl b t pouze koníãkem a útûkem od nároãné podnikatelské ãinnosti: Prvních est angusû na na í farmû bylo kanadsk ch, dovezeni byli ve Angus aneb to nejlep í z Pûãína Vladimír Lep a: Chodím, dívám se a pfiem lím Angus, Pûãín, Lep a, mezi chovateli masného skotu a zejména plemene aberdeen angus tolikrát skloàované sousloví, jako dûtské kámen, nûïky, papír. Tolikrát uvádûné v novinkách na webu âschms, v topkách, ve v stavních katalozích, ve v sledkov ch listinách národní v stavy i jihoãeské beef show, v katalozích plemenn ch b kû, v galerii nejlépe hodnocen ch b kû a jak jste uï asi zaznamenali, tak i mezi nejlépe vydraïen mi b ky. AÈ se podíváte, kam se podíváte, jen málo kdy nenaleznete jméno Lep a na prvních pozicích a pfiídomek z Pûãína mezi nejlep ími zvífiaty. Je to tak. Pfiitom kdo zná pana Vladimíra, ví, Ïe to není ãlovûk, kter by na sebe upozoràoval a sv mi úspûchy se chlubil, spí e naopak, je skromn a velmi pracovit a ke skromnosti a pracovitosti vychovával také své dva syny, Vladimíra a Luká e, ktefií pomalu pfiebírají otûïe a spoleãnû se sv mi rodinami jsou dnes hnacím motorem celé rodinné farmy. Pan Vladimír se ale na druhou kolej zatím rozhodnû nechystá, protoïe motor potfiebuje fiídící jednotku a tou zatím Vláìa Lep a star í rozhodnû je a to i ve vûku, kdy by se jiï mohl zaslou- Ïenû vûnovat jen odpoãinku a tfiem krásn m vnuãkám, neb na Pûãínû se poslední dobou dafií nejen v chovu angusû. Velkou oporou je chovateli bezesporu Ïena Maru ka, právû díky její péãi a vloïené energii mûïe fiídící jednotka fungovat. Tak pojìme spoleãnû nahlédnout pod pokliãku úspûchu a zjistit, jak to ti Lep ovi dûlají, Ïe se jim to tak dafií. Jestli ale oãekáváte zázraãn návod k úspû nému chovu, asi vás zklamu, za v ím stojí jen a jen pot, práce a selsk rozum. Vítejte na Pûãínû! spolupráci s Mirkem Vráblíkem, znali jsme se je tû z dob, kdy pracoval tady na Statku jako zootechnik. Plemeno mû zaujalo hned od zaãátku, a i kdyï jsem zkou el i masné simentály, angusové nám sem prostû sedli lépe a já se do nich doslova zamiloval. Îádné peníze navíc jsem nemûl, takïe jsem v zaãátcích chov a v e, co bylo k tomu potfieba, dotoval z penûz vydûlan ch na pile. Je tû pomûrnû dlouho jsem si drïel oboje, ale pak dozrál ãas se rozhodnout a chovatelství mû nadchlo natolik, Ïe jsem s pilou skonãil a zaãal se vûnovat tomu, co mû nejvíce bavilo. A tak je mi práce koníãkem. Chovatel si zakládá na funkčních zvířatech středního tělesného rámce s pořádnou hloubkou (foto: Pavla Vydrová) 8

9 Jako bájný fénix z popela povstal původní prasečák z ruin a kopřiv ve funkční skladovací prostor s vkusně řešenou okolní výsadbou (foto: Pavla Vydrová) Z ruiny mûj dûm mûj hrad... Vláìa vzpomíná na tûïké zaãátky, kdy odkoupil od státu ruinu b valého praseãáku s pfiilehl mi pozemky obrostl mi kopfiivami: Je to tak dvacet let, co jsme se pustili do rozsáhlé rekonstrukce, jestli se tomu dá tak vûbec fiíkat. Vláìa nám ukazuje hromádku fotek dokládajících to, ãemu uï by dnes nikdo nevûfiil. Tam, kde je dnes vzrostlá zahrada plná okrasn ch stromû, solitérních kamenû a zídek obrostl ch netfieskem, byly jen kopfiivy a místo opravené stáje jen nebezpeãnû vyhlíïející trosky rozpadající se obrovské haly. NezÛstal kámen na kameni, respektive pouze základy, na kter ch se zaãalo s v stavbou a kde se utopily zmi- Àované tisíce pytlû cementu. Na otázku, jak dlouho trvala rekonstrukce, mi odpovídá chovatel, Ïe dávají areál do pofiádku v podstatû doposud. Zjevnû zde bylo, je a bude je tû mnoho práce, ale pomalu a jistû se jim místo dafií zvelebit a to i tím, Ïe kromû hospodáfisk ch budov zde vyrostl také rodinn dûm jednoho ze synû. B val praseãák dnes slouïí ãásteãnû jako kanceláfi se zázemím a terasou, malá ãást je ponechána na ustájení zvífiat, ale pfieváïná plocha je vlastnû obfiím skladovacím prostorem. Nenápadn obestavûn prostor poblíï kanceláfií je mal m rájem paní domu, ve kterém Maru ka zpracovává mléko dvou dojen ch krav, aby mûla rodina vlastní mléãné v robky. V nabídce jsou nezrající s ry, zákys, tvaroh, syrovátka, máslo a dal í v robky, v e 100% domácí a neskuteãnû dobré. Pozemky v jednom katastru Rozpadlá budova stála na pûlhektarovém pozemku a postupnû se jim na tûstí dafiilo pfiikupovat pûdu v okolí. Z esti pûvodních hektarû se dostal hospodáfi aï na souãasn ch 200: Sto hektarû máme k tomu v nájmu. Farma je rozdûlená na ãásti mezi ãleny rodiny, stejnû ale dûláme ve keré práce spoleãnû jako jedna rodinná farma. V echny pozemky jsou v katastru Pûãín, pastevní areály máme na dosah, 250 ha je v bezprostfiedním okolí, ostatní tak do 5 km. Co se t ãe orné pûdy, tak je 10 ha v ekologii a 40 ha je vedeno na jednoho ze ãlenû rodiny oddûlenû a hospodafií se na nich v konvenãním systému zemûdûlství. Souãasn stav nám vyhovuje. Pozemky uïiví tfii rody, tak uï nemáme potfiebu se dál v raznûji rozpínat, ani to vzhledem k cenám není pfiíli moïné, zakonãuje otázku pozemkû Vláìa. Zájem o jalovice, které se je tû nenarodily... âistokrevné základní stádo ãítá 120 hlav vã. jalovic, které se letos zafiadily pod b ky. Syn Luká má nûkterá zvífiata psaná na své podnikání a tak zpravidla na podzim stahujeme z pastvin kolem 300 ks zvífiat. Máme také stádo kfiíïenek a b ky na v krm. Zástav se prodává, co se nenechá na obnovu stáda a do testu, to se prodá. V poslední dobû vût inou pfies Svaz do Turecka a co nám tu zûstane, to jde na pastevní v - Tři generace chovatelů (zprava): Vladimír Lepša s manželkou Marií, starší syn Vladimír se ženou Andreou a dcerkou Adélkou, a syn Lukáš se ženou Michaelou a dcerami Terezkou (3 roky) a Eliškou v kočárku (foto: Pavla Vydrová) 9

10 krm. Do dvou let zvífiata v pohodû vykrmíme a realizujeme vzhledem k dostupnosti a cenû na jatkách v nedalekém Rakousku. Nûco si necháváme pro vlastní potfiebu, rodina je velká, smûje se chovatel: Máme k tomuto úãelu vybudovanou a plnû vybavenou malou bourárnu, ale prodej ze dvora neplánujeme, pro vlastní potfieby nám to úplnû staãí. Kromû hovûzího máme vlastní také v emoïnou drûbeï i prasata, maso se u nás vûbec nekupuje. Abychom mohli rozjet je tû prodej masa, potfiebovali bychom spolehlivé lidi, ale tûch je bohuïel poslední dobou velk nedostatek. Máme pfiíplatky za v krm v ekologickém systému, za b ky utrïíme na jatkách kolem 40 tisíc a tak jsme naprosto spokojení a do prodeje ze dvora se neïeneme, vysvûtluje nám chovatel a spokojenû dodává: âistokrevné jaloviãky se také prodávají dobfie, ty je tû nejsou narozené a uï jsou zamluvené, máme objednávky na rok 2019! Na obnovu jsem si v leto ním roce nechal dvacet holek, více neï obvykle, protoïe ve stádû uï byly opravdu hodnû staré krávy. Zikmund (ZAI 183) získal na 3. Jihočeské beef show v roce místo (národní vítěz) v kategorii Plemenní býci do 3 let, ale už jako tele vyhrál o dva roky dříve na stejné akci 3. místo (foto: Pavla Vydrová) Deníãek velkého chovatele Jeden z nejlep ích a rozhodnû nejúspû nûj ích chovatelû aberdeen anguse v âeské republice sedí v malé kanceláfii obklopen v udypfiítomn mi ocenûními, plaketami a poháry z v stav (a to pr zdaleka není v echno) a v rukou drïí mal, pomûrnû siln a notnû opotfiebovan se itek s pevn mi deskami: Tak tady to mám v echno zaznamenané, bez toho to nejde, tady jsou v echna telata a jejich rodiãe. Chodím do stáda, dívám se kolem sebe, pfiem lím a dûlám si poznámky. Taktika v tom Ïádná není, jen cit a mnoho ãasu. íkají mi pane inïen re, jak to dûláte?, pfiitom jsem jen obyãejn zedník, Ïádnou kolu na to nemám, fiíká se skromností v hlase Vláìa: Já se na zvífiata dívám, nûjak dokáïu odhadnout, co by na co mûlo pasovat, ale na druhou stranu mi to zabere dost ãasu, nedûlám to od stolu, jak jsem fiekl, chodím s blokem po pastvinû, koukám na krávu a pfiem lím, pod kterého b ka ji dám. Teì jsem zase pfiekopal celé stádo, viì? otáãí se Vláìa na syna Luká e a ten s úsmûvem potvrzuje: Ano, úplnû, bylo to hrozné. Líbí se mi kapacitní zvífiata spí e stfiedního rámce, i kdyï pár men ích krav ve stádû také máme, ale také takové, které mají pfies tunu. Variabilita je stále je tû veliká, ale proto si napasovávám b ky na matky tak, jak potfiebuji. Velkého b ka na men í krávu, aby se to vyrovnalo a drïel jsem si stfiední rámec. Ale jinak je to alchymie, kdyby genetika byla tak jednoduchá, Ïe lep í a lep í je perfektní, to by mohl pak dûlat kaïd a byla by tu samá excelentní zvífiata, ale takhle to v pfiírodû nefunguje. Jedna a jedna prostû nejsou dvû, i kdyby se chovatel rozkrájel. A pak tu máme plemenné hodnoty, ty nám mohou napovûdût, to ano, ale jako podpûrná informace, nikoli v eho spása, jak nûkdo oãekává. Chodit a dívat se, to je moje rada. Znát stádo a potfieby sv ch zvífiat. Jednoduché to vûbec není, celé je to pokus x omyl, vysvûtluje nám svûj pohled na vûc chovatel a pokraãuje: Pokud zjistím, Ïe pasuje nûjak b k na nûjakou krávu, tak vyuïívám tento pár, dokud to jde. Co si pamatuji, tak jednu takovou kombinaci jsem mûl snad osmkrát. Ale pozor, samozfiejmû i ãistokrevní bratfii mohou b t kaïd úplnû jin! Také si drïím rodiny, napfi. mám linii matek, které mûly v pûvodu slavného Erika od Pele kû (MEWIL KING ERIK 12E; ZAA 221, *1995), to byla krásná ãerná a kvalitní rodina. No a pak udûlal hodnû práce Stryker, o tom si je tû povíme, ten nemûl v poãátku pofiádné plemenné hodnoty, maternál, nic, dost jsme se kvûli nûmu tenkrát pfieli, ale stáli jsme si za ním, a kdyï se stal ampionem plemene, tak dostal v jimku. Sám se vypracoval do nadprûmûrn ch plemenn ch hodnot aï díky telatûm, jemu se to povedlo, on mûl potenciál. Na druhou stranu, kdyï pfiijde dobr b k do patného stáda, tak ho to velmi po- kodí a kvalitní b k z nûho nikdy nebude, opravdu záleïí na tom, v jakém prostfiedí b k pûsobí a jak kvalitní stádo má pod sebou. Nelze oãekávat zázraky, b k samotn není spásou chovatele. Stryker forever a ti druzí V pfiirozené plemenitbû pouïívám témûfi v hradnû b ky z vlastního odchovu, ale uï jsem byl tak blízko pfiíbuzensky, Ïe jsem musel letos pofiídit b ka do pfiirozené plemenitby odjinud a tak tu máme Cipíska (ZAI 662) z Jakubovic od manïelû Matûjíãkov ch. V minulosti u nás pûsobili je tû dva zahraniãní b ci. UÏ je to pfies deset let, co jsem koupil v Dánsku kanadské embryo, zmínûného Strykera (RED RIIS STRYKER 394 ET; ZAA 572) narozeného v roce 2005, po kterém je v kontrole uïitkovosti 274 telat na 10

11 Plemenný býk ZIP Red z Pěčína (ZAI 065), který je stejně jako Zikmund po Kanaďanovi RED LAZY MC COWBOY CUT 26U (ZAA 847) (foto: Pavla Vydrová) dvaceti chovech a má pfies 90 otelen ch dcer. Pak jsme mûli je tû z Dánska b ka Moonline (MONLINE BODACIUS 771 A; AAP 635) narozeného ve stejném roce jako Stryker. Ale to je v e, jinak byli v ichni b ci v pfiirozené plemenitbû od nás. Luká je tû vzpomíná na Strykera, jak ho jeden den stáhli ze stáda, odvezli na v stavu a za dva dny vyhrál ampiona Národní v stavy, to se psal rok A Vláìa vzpomíná na legendárního b ka s úsmûvem dál: To jsem jel takhle do Dánska pro b ky s Pepou DvofiákÛ (rozumûj Ing. Josef Dvofiák z Telecí) a ten mi radil, vezmi tohohle, to je kanadské embryo! Mnû se moc nelíbil, stál na hluboké podest lce a nezdál se mi, ale dal jsem na radu kamaráda. A vyplatilo se mi to! Inseminuje se v ím moïn m, od Kanady, pfies Skotsko po Dánsko. Vybírám oãima, b ci se mi musí líbit, musí mû nûãím zaujmout, protoïe já na ta ãísla moc nejsem. I kdyï nefiíkám, Ïe k ãíslûm a plemenn m hodnotám nepfiihlíïím, to ano, ale dám hodnû na svûj vlastní cit. Své b ky mám okouknuté, inseminaãní do jisté míry také. Moc se kolem b kû s nik m neradím, dívám se, co nabízí inseminaãní firmy (Top Angus Milana Nechvátala a Jihoãesk chovatel) a z nabídky vybírám, co by mi tak sedûlo. U inseminaãních samozfiejmû na ãísla koukám, ale i tak si dávám pozor, ne v e, co se doveze je opravdu dobré, i kdyï se najde i velmi kvalitní semeno, Spokojený hospodář = spokojené stádo (foto: Pavla Vydrová) tímto smûrem se nabídka urãitû zlep uje. Prostû to co vyberu, tak vyzkou ím a buì mi to na stádo sedne, nebo z toho není nic a podruhé uï ho nepouïiju. Je to tak, Ïe i kdyï má perfektní hodnoty ze zemû pûvodu, neznamená to, Ïe se mi v chovu osvûdãí a Ïe mi do na ich podmínek sedne, to je sázka do loterie. Musím fiíct, Ïe mi úplnû nejlépe vychází na i vlastní b ci v pfiirozené plemenitbû, po nich máme ty nejlep í odchované b ky. Ale vzadu je vïdycky inseminace! zdûrazàuje chovatel a pokraãuje: Hodnû dobré práce tady odvedl právû Stryker (ZAA 572) a teì uï fiadu let pouïívám ZIPa (ZIP RED Z PùâÍNA; ZAI 065; *2013) a ZIKMUNDA (ZIKMUND Z PùâÍNA; ZAI 183; *2013, 86 bodû pfii základním v bûru), jejichï otcem je inseminaãní Kanaìan RED LAZY MC COWBOY CUT 26U (ZAA 847). V roce Zet (b ci se jmény zaãínajícími písmenem Z ), tedy roãník 2014, si stáhnul Vladimír Lep a z odchoven své vlastní ãtyfii b ky, ty nejlep í z toho roãníku a jak sám potvrzuje, udûlal tehdy velmi dobfie a tento krok se velmi kladnû vryl do historie i souãasnosti stáda. DosaÏené v sledky to dosvûdãují. Jak uvedl, Zikmund a Zip pûsobí ve stádech dodnes, a s nimi byl je tû Zack (ZAI 109, toho chovatel letos poslal do komerãního chovu, protoïe dával tro ku men í telata) a ãern Zegor (ZAI 064; po otci TIGRE ZAA 848), kter dnes pûsobí na chovu paní Kameníkové v Petrovicích. UÏ teì Vláìa ví, Ïe se s nimi bude tûïko louãit, ale uï je po tûch letech nároãné vytvofiit stádo tak, aby ne li na své dcery. Dal ího na eho b ka máme také ve stádû kfiíïenek (Cadilac ZAI 566 po Zikmundovi). V souãasné dobû tedy pûsobí na Pûãínû dva ãerní a dva ãervení b ci. Musíme se pochválit, protoïe b ky máme v dne ní dobû opravdu perfektní, dafií se nám. LaÈku máme vysoko nasazenou a je tfieba ji udrïet, uzavírá kapitolu chovatel. âervená je módní, ale kvalitu nese ãerná Co se je tû t ãe plemenn ch b ãkû, tak se u Lep Û setkáte s jednou velkou zajímavostí a to tím, Ïe inseminaãní b ci jsou vïdy 11

12 I když převažují ve stádě červení jedinci, důležité znaky nesou a udržují černá zvířata (foto: Pavla Vydrová) ãerní a v pfiirozené plemenitbû pfieváïnû ãervení (obãas i ãerní, napfi. Zikmund): Hodnû chovatelû pouïívá ãervené b ky na ãervené krávy, ale to není úplnû dobrá cesta, jak jsem za ty roky pozorování zjistil. Teì jsem to svoje tajemství uï v em vykecal a uï to budou v ichni dûlat stejnû, smûje se Vláìa a dodává: Mezi ãerven mi b ky prostû taková kvalita jako mezi ãern mi v nabídce není. Díky kombinacím drïím ve stádû moderní redfaktor, ale zároveà neztrácím cenûné vlastnosti ãern ch zvífiat. Napfi. Zikmund je velmi kvalitní ãern b k po ãerveném otci a Zip je naopak ãerven po ãerné matce, takïe si hraji s vlastnostmi i barviãkami. A i kdyï u nás ve stádû pfievaïuje ãervená, vzadu je stále pojistka = ãerná, protoïe dle mého pozorování se v echny nejlep í vlastnosti anguse dostávají do stáda po ãerné linii a i kdyï je moderní ãervená, kvalita jde ruku v ruce s ãernou barvou. Tak to je, stojí si na svém úspû n chovatel. To nejlep í pûãínské do odchovny V dobû, kdy je tû nevyuïívali moïnosti odchovu u chovatele, prodávali Lep ovi nûkteré b ãky odchovnám a ne v echny tedy dávali na odchovnu pod sv m jménem. Ta doba je ale pryã: Dnes dám nejlep í b ky do odchoven sám za sebe a zbytek zûstane v testu doma. Také se to vïdy nepovede na 100 %, ale ve II. turnusu jsme mûli na odchovnách pût b kû, ktefií pfiesáhli roãní hmotností hranici 700 kg, coï je neskuteãné, fiíká spokojenû Vláìa a já se ptám, jak je fígl v tom dosahovat takov ch parametrû?! To uï je v nich, je to dobrá kombinace rodiãû ruku v ruce s perfektní v Ïivou, ale pfiitom telata u nás jádro neznají, mají jen to, co jim dá matka a co si sami spasou. Pouze na podzim, po odstavu a pfied odchodem na odchovnu, pfiilep uji b kûm tro kou jádrem, ale spí e proto, aby pro nû pfiechod na odchovnu nebyl takov m skokem a okem a uï byli na jeho pfiíjem tro ku zvyklí. Vláìa Lep a se je tû vrací k v bûrûm z odchovu u chovatele (II. turnus), které u nich na Pûãínû probûhly necel t den pfied reportáïí. Pochvaluje si, Ïe se z osmi pfiedveden ch b kû pût prodalo rovnou: Lidé byli asi zvûdaví, jak se o nás teì tolik psalo ve spojitosti s b kem Dûlo, kter byl v dubnu vydraïen na OPB Cunkov za neuvûfiiteln ch 400 tisíc, a tak jich k nám na v bûry pfiijelo je tû více neï obvykle, ale byla to vydafiená akce, pochvaluje si chovatel. Bez ohledu na to, Ïe leto ní rok, co se t ãe prodeje b kû, není zrovna tím nejpfiíznivûj ím, v pfiípadû pûãínského chovu tomu bylo pfiesnû opaãnû. Dokládá to i fakt, Ïe kromû zmiàovaného b ka se mu je tû dal í ãtyfii podafiilo prodat za více jak 200 tisíc a ani ti ze dvora ne li z domu za patné peníze. Úspûch dûlá jméno, tak to je. Nejlep ího b ka, kter v hodnocení získal 81 bodû, jsem doma prodal za Kã. V prûmûru jsem prodával za 100 tisíc korun, to je úïasné. NemÛÏu si stûïovat, ale já jsem si nikdy nestûïoval, dûlám, co mû 12 Ve stádě najdete matky s váhou přes 10 metráků (foto: Pavla Vydrová)

13 baví i kdyï jsem uï vlastnû dûchodce, usmívá se Vladimír, ale pfiiznává: Letos jsem mûl tro- ku strach z toho, jestli se b ci prodají, ale nakonec to dobfie dopadlo. Na tûstí nám uï prodává jméno bez ohledu na to, jak je rok. I tak jsem ale vïdy nervózní, jak to dopadne. Pár b kû máme také do tfietího turnusu, pfiijeìte se podívat! pfiihfiívá si polívãiãku chovatel. âísla a rekordy Lep ovi pokofiili v loàském roce hranici 200 ks odchovan ch a uznan ch plemenn ch b kû, ktefií v prûmûru atakují hranici 70 bodû za lineární hodnocení zevnûj ku pfii základním v bûru s prûmûrnou hmotností pfies 580 kg (úctyhodné vzhledem k tomu, Ïe je to poãítáno od roku 2002). V posledních letech se poãty b ãkû s pfiídomkem z Pûãína, ktefií kaïdoroãnû roz ífií fiady plemeníkû u nás, dostali aï na 30 uznan ch b kû za rok. Pfiitom nejlehãí b k mûl roãní hmotnost 473 kg (ale to se musíte podívat hluboko do minulosti a zaãátku chovu) a nejvíce od dubna leto ního roku ãasto skloàovan ampion draïby Dûlo s neuvûfiiteln mi 767 kg v roce. Jistû zcela postaãí, kdyï uvedeme, Ïe od roku 2002 bylo pod jménem Lep a registrováno více jak 70 b kû, ktefií pfiekroãili roãní hmotností hranici 600 kg, dnes jiï pro Lep ovi standard. A co to (ten) Dûlo? Ano, tenhle b ãek byl a je skuteãnû v jimeãn, uï od narození to na nûm bylo vidût. Není to vïdy pravidlem, ale tady to bylo opravdu zjevné uï od zaãátku. Otcem je zmiàovan ZIP (ZAI 065 po ZAA 847 COWBOY CUT) a matka Vivien Red z Pûãína (po ZAA 411 HIGH MARK) je hodnû mléãná kráva, prostû povedená kombinace. Kromû úctyhodné roãní hmotnosti 767 kg vynikal v pfiírûstku od narození, kdy dosáhl hranice 2 kg a pfii základním v bûru byl ohodnocen neuvûfiiteln mi 90 body za exteriér. Je to prostû opravdu Dûlo! Já dodávám, Ïe se podle v bûrového protokolu bude tento b k Historicky nejlépe vydraïení b ci po základním v bûru: 1. místo: aberdeen angus DùLO RED z Pûãína (ZAI 681) Kã OPB Cunkov , 90 bodû, chovatel: Lep a Vladimír, Pûãín 2. místo: aberdeen angus BOXER RED z Pûãína (ZAI 393) Kã OPB Mûcholupy , 84 bodû, chovatel: Lep a Vladimír, Pûãín 3. místo: aberdeen angus BRIT RED z Pûãína (ZAI 380) Kã OPB Cunkov , 74 bodû, chovatel: Lep a Vladimír, Pûãín 6. místo: aberdeen angus BÒH z Pûãína (ZAI 372) Kã OPB Cunkov , 81 bodû, chovatel: Lep a Vladimír, Pûãín 7. místo: aberdeen angus DALAS RED z Pûãína (ZAI 673) Kã OPB Cunkov , 79 bodû, chovatel: Lep a Vladimír, Pûãín py nit státním registrem ZAI 681, tak se na nûj nezapomeàte mrknout do na í databáze b kû ( Sobûstaãnost, senáïe a kvalitní pastva nadev e Jádro máme vlastní, pûstujeme p enici, jeãmen, nebo oves. Stfiídáme jetelotrávy s obilninami, vïdy po dvou letech. Orné pûdy máme 10 hektarû v ekologickém systému hospodafiení a to je zcela postaãující. V e ale stojí a padá na/se senáïí, zvífiata jsou stavûná na objem a jádrem se to prostû dohnat nedá, kvalitní objem je základ. SiláÏe uï nedûláme, nemûli jsme dobrou zku enost a ãasto jsme s ní nakonec nakrmili radûji místní bioplynku. Osvûdãila se nám kvalitní senáï pro b ky a jalovice, touhle cestou jsou pfiírûstky zaji tûné, máme stejné, nebo moïná i lep í, neï nûkterá zvífiata na odchovnách, pochvaluje si kvalitní krmivovou základnu hospodáfi. Teì jsme v oãekávání první seãe (v polovinû kvûtna), ãekáme na bakterie do senáïí a jakmile dorazí, tak se zaãnou dûlat první kvalitní senáïe. Ve kerou sklízecí mechanizaci máme vlastní. V ichni chlapi na farmû umí sednout za jak koli volant ãi páku, vãetnû bagru. Na sezónu potfiebujeme cca balíkû kvalitní senáïe, pak vyjedeme na sena a nakonec znovu na senáïe, kdyï uï to na podzim neschne. Celkem potfiebujeme nûjak ch 3000 ks balíkû. Ta ménû kvalitní senáï se nechává kravám, ale ta první, V letošním roce potrápil chovatele vyšší počet mrtvě narozených telat, ale někteří jedinci to chovateli jistě vynahradí (foto: Pavla Vydrová) 13

14 Moderní stáj lehké konstrukce slouží v zimním období jako porodna se školkou, ale jinak jsou zvířata převážnou část roku pod širým nebem (foto: Pavla Vydrová) kvalitní, je v hradnû pro b ky a jalovice. Krávy pfied porodem dostávají pouze seno a sypké minerální smûsi. V ude i na pastvinách mají zvífiata k dispozici vyhfiívané napájeãky. VyuÏíváme pfies 100 ha pastvin rozdûlen ch zhruba po deseti hektarech, ale je tû mobilními ohradníky upravujeme velikost tak, aby se vypáslo a zbyteãnû nepl tvalo. Nûkteré hûfie vypasené pastviny po pfiehnání zvífiat je tû poseãeme, usu íme a aï lehce obrostou, pustíme tam stádo znovu, vysvûtluje nám chovatel pastevecké postupy a dodává: Kvalitní porosty zaji Èujeme obnovou, smykováním, dosíváním tam, kde je to hodnû vy lapané, ale k pfiísevu je potfieba hodnû sráïek, aby semínka nezaschla, a tak není jednoduché zvolit vhodné období. Po v pasu se pastviny pfiesekávají mulãují. Máme kvalitní pastviny a louky a to zvífiatûm staãí, není problém dosáhnout parametrû dan ch lechtitelsk m programem ani dostát podmínek pro naskladnûní na odchovnu. KdyÏ vidím v katalozích b ky s pfiírûstkem 1,20 kg, tak mi to pfiijde na dne ní dobu hodnû mizerné, to se u nás mûïe stát jen, pokud má zvífie nûjak zdravotní problém. Myslím, Ïe standardem je tak 1,5 kg pfiírûstku a dáváme bûïnû kolem 1,6 kg. Dle mého soudu, by mûli mít b ãci v odchovu 600 kg v roce, to je taková rozumná hranice, míní chovatel. Dûlba práce a kvalitní technika nadev e Dnes se o farmu starají tfii rodiny a hlavní ãinnosti jsou na muïské ãásti populace. KaÏd má na starosti jeden úsek, za kter nese odpovûdnost, i kdyï si samozfiejmû navzájem vypomáhají a dûlají v e spoleãnû, tak jednotlivé ãinnosti mají fiád a odpovûdnou povûfienou osobuj. Vláìa st. má napfiíklad na starosti v zimû krmení, Vláìa ml. b ky, odchov b kû a jejich pfiípravu do odchovny i odchov u chovatele. Luká se stará o telení a znaãení telat: Ale kdyï se nûco semele, tak jdeme v ichni najednou, záleïí, co zrovna hofií. Pfies sezónu nám vypomáhá kamarád Michael Lendel, kter uï u nás pracuje 25 let, zaãínal je tû na pile, je to velmi pracovit chlapík a témûfi ãlen rodiny. V souãasné dobû nám pomáhá mimo jiné s rekonstrukcí dal í b valé stáje, která bude slouïit k zimnímu ustájení plemenn ch b kû, aby byli dostateãnû oddûleni od stáda a nebyli v dohledu krav. To je snad uï poslední stavba, kterou potfiebujeme, pak uï bude v e pod stfiechou a nebude potfieba investovat do dal ích budov. Na krmení v zimním období se nám osvûdãil krmn vûz. Otelen m kravám tak lehce namícháme hor í senáï v pomûru 1:1 se senem. Krmn vûz je zároveà zast lací, coï nám také usnadàuje práci. Potfiebu slámy pokryjeme z vlastních ploch obilovin. V nosy z konvenãního hospodafiení se prodávají do Rakouska, ale sláma zûstává doma, tu na tûstí mû- Ïeme pouïít do ekologického 14 U Lepšů se žádné maso nekupuje, nadstandartní zázemí zde má kromě angusů také všemožná drůbež i prasata(foto: Pavla Vydrová)

15 chovu. Máme 4 traktory a ve keré sklizàové linky vlastní. V e je o technice a o ãase. Dnes poseãeme v klidu 100 ha za dva dny a u etfiíme spoustu ãasu, proto kupuji jen velké stroje. Technika je drahá, ale vyplatí se. Na dvofie uvidíte také dva bagry, pfiivydûláváme si sluïbou, ale hlavnû si sami vyhrabeme, co potfiebujeme a kdy potfiebujeme, u etfiíme tím spoustu penûz a ãasu pfii rekonstrukcích areálu. Organizace stáda a telení Zaãínáme telit v prosinci, první jdou inseminace (60 70 % stáda), plemenné b ky pou tíme do stád zaãátkem kvûtna, letos to bylo Telí se do konce bfiezna, ale obãas se nûkteré tele dostane aï do kvûtna. B ky stahujeme ze stád zpravidla koncem srpna. Z mého pohledu je nejhor ím obdobím odstav, kdy je potfieba stáda pfiihnat, oddûlit matky od telat a v e rozdûlit tak, jak je potfieba. To jsem rád, Ïe mám dva ikovné kluky a Ïe to v rámci rodiny v echno zvládneme. Telíme a inseminujeme pod stfiechou, ale do porodního boxu zavíráme matky aï tûsnû pfied otelením, jinak jsou venku. Krmíme také venku, já si je hlídám, a kdyï vidím, Ïe se to chystá, tak nahlásím ãíslo a kluci ji zaïenou do porodního boxu. Telíme individuálnû a pod kamerami, ale letos byl obtíïn rok, do deseti procent úhynu jsme se sice ve li, ale bylo to na hranû. Nevím ãím to je, ale prostû jeden rok je to tak a druh jinak, nikdy nevíme pfiedem, co nás ãeká. Zkrátka se vïdy nedafií. Ale zase si mûïu fiíct, Ïe jsem pro to udûlal v echno, Ïe jsem nic nezanedbal, takïe si za to nemusíme dávat vinu. Nûkdy je snad i lep í, kdyï tele pfii porodu uhyne, protoïe pfii vût ích komplikacích pfiichází následnû tolik problémû, Ïe se z toho ten jedinec uï nikdy nevyhrabe a cel Ïivot jen Ïivofií a je na nûm vidût, Ïe není tak vitální, jako jeho vrstevníci. Základní stádo máme rozdûlené na tfii men í stáda, respektive ãtyfii, ale jedno jsou zmiàované kfiíïenky. V kaïdém stádû je jeden plemenn b k a má pod Hala, převezená při likvidaci pily, slouží jako přístřešek pro těžkou techniku (foto: Pavla Vydrová) sebou cca 40 krav. Jalovice jdou do stáda spoleãnû s kravami, nepouïívám b ka v hradnû na jalovice, ale dívám se na nû a podle typu si je rozhodím do v ech stád. Pfiíroda si poradí. Dávám pod b ky jalovice, které mají 400 kg, takïe není problém, aby nezvládly jakéhokoli b ka. V echny na e jalovice mají pfies 400 kg ve vûku nûco málo pfies 12 mûsícû. Do pfiipou tûní jsou samozfiejmû zvlá È a krmíme je lépe neï krávy, dostávají senáï a nûkdy maãkané jádro do koryta venku, kde jsou po cel rok, ale mají k dispozici pfiístfie ek. Na podzim se stáda stáhnou z pastvin blíï farmû, na zpevnûnou plochu, kde je pfies zimu krmíme. Stále jsou krávy rozdûlené do stád. Ty na telení jdou pod stfiechu, ale pak je i s telaty vyïeneme zase ven. Teì mám v plánu na v ech pastvinách vybudovat pfiístfie ky pro telata, protoïe je mi jich líto. Ve stáji hojnû vyuïívají kolky, sucho a závûtfií. I kdyï angus vydrïí hodnû, lépe roste, kdyï má zaji tûné komfortnûj í podmínky. V ichni chlapi pohromadû bez rozdílu zamûfiení KdyÏ stáhnu b ky ze stád, tak je dám v echny dohromady, i s tûmi, co mi zûstali neprodaní ze základních v bûrû i s tûmi na Ïír. DÛleÏité ale je, umístit je na úplnû jin pozemek pastvinu, neï byli pûvodnû, aby si mezi sebou vytvofiili hierarchii a také aby byli co nejdál od krav a jalovic. Star í b ci se znají, takïe nemají problém, ti mlad í se chvíli perou, musí si to vyfiíkat. Je tfieba jim zajistit dostateãn prostor. Na zimu dáváme b ky do stáje, kde se znovu bez problému porovnají. Dostávají senáï a jádro na pfiilep enou, zato krávy, ty si k jádru u nás neãuchnou a nikdy neãuchly, vûbec ho neznají. Nepotfiebují ho, jsou krásnû vypasené, chválí své svûfience chovatel. V stavy, to je na e oblíbená parketa Dokladem toho, Ïe je filozofie a postoj k obru rodiny Lep ov ch správn, jsou bezesporu právû v stavní úspûchy, pfiipomeàme si alespoà ty v raznûj í: Nepfiekonatelná Tina Red z Pûãína ( CZ) zapoãala svou v stavní dráhu jiï v roce 2012 na 1. Jihoãeské angus show v âesk ch Budûjovicích, kdy se stala ampionkou kategorie jalovic a zároveà celkovou ampionkou plemene AA. Dal í 1. místo (národní vítûz) na ní ãekalo v kategorii krav na 1. a 2. teleti na NVHZ v Brnû 2013 a svûj post obhájila ve stejné kategorii také na Jihoãeské beef show v roce Tento rok byl co do v stavních úspûchû pro chovatele naprosto stûïejním, protoïe první pfiíãky témûfi v ech kategorií pfii 2. Jihoãeské angus show na Zemi Îivitelce obsadila právû zvífiata s pfiídomkem z Pûãína. Lep ovi si odváïeli domû 15

16 jede k nám na dvûr nûkdo z angussk ch chovatelû, kdo má také kvalitní zvífiata a pochválí nám na e stádo, to je velké uznání, Ïe to dûláme správnû. Brno 2009 Šampion plemene aberdeen angus: plemenný býk Red Riis Stryker 394 ET, ZAA 572 (foto: Karel Melger) Jihočeská beef show 2014 kategorie II.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti, NV,TINA RED Z PĚČÍNA (foto: Karel Melger) 5 pohárû pro národního vítûze, dále za nejlep í chovatelskou skupinu a Tina dokonce za rezervního ampiona celé v stavy. Úspû ná byla celá fiada pûãínsk ch zvífiat, mimo jiné mûïeme zmínit také napfi. Baboãku, která se objevila na prvních pozicích jak pfii Jihoãeské beef show v roce 2016 (III. místo v kategorii jalovic), tak pfii NVHZ v Brnû v roce 2017 (III. místo v kategorii mlad ch krav na 1. a 2. teleti). Úspû ná b vala ve své dobû také kráva Romana Red z Pûãína a b k Zdenûk ZAI 105 a BÛh ZAI 372 (1. místo v telatech pfii NVHZ 2015). Mnohokrát v textu vzpomínan Stryker byl ampionem plemene AA na národní v stavû v Brnû v roce V stavní úspûchy za ty roky uï ani nepoãítáme, to nejde, není moïné v echna ta ocenûní nûkam vyvûsit, nejhor í je to sundávat pfii malování a otírat z toho prach, smûje se aktivní vystavovatel: Ale uï mám v hlavnû jalovice, které pûjdou letos do Budûjovic na Zemi Ïivitelku. Je tû vyberu b ka a poãkáme si na krávy s telaty. Na v stavy chodíme rádi, je to fajn, kdyï je tam dobrá parta. Dûlá nám to jméno a zvífiata jsou vidût. âlovûk, chce-li b t úspû n, tak si nemûïe hrát doma na píseãku, ale musí vylézt mezi lidi. Já jsem v dobû v bûrû stále po odchovnách, jezdím, dívám se a mluvím s lidmi a chovateli i kupci. KdyÏ se tady zavfiu, tak o mnû nikdo vûdût nebude! A mám velkou radost, kdyï pfii- Splnûn sen... Mám je tû jeden se koupit si mal domeãek u mofie v Chorvatsku, ale já nevydrïím leïet u mofie, to je tro ku problém, prozrazuje nám Vláìa a s úsmûvem pfiiznává: Nakonec stejnû koupím zase pozemky. Musím myslet na velkou rodinu, aby byla zaji tûná a na svoje zadní koleãka. Jsem moc rád, Ïe uï nemám pilu a s ní jsem se zbavil odpovûdnosti za tfiicet lidí. Dûláme si na svém, zodpovídáme si sami za sebe a nikoho se nemusíme dopro ovat. Hektary uïiví tfii rodiny a svépomocí si vypûstujeme a vychováme, co potfiebujeme. Velkou radost nám s Maru kou dûlají tfii vnuãky. Jsem také rád, Ïe tím, Ïe nás je víc, tak si mûïe ãást rodiny dovolit odjet a nemusíme si dûlat starosti, Ïe se bez nûãí nepfiítomnosti nûco zhroutí. V ichni se dokáïeme navzájem nahradit a pomáhat si, takïe u mû dobr!, usmívá se spokojen chovatel. Vzápûtí ale zváïní: Co mû tro ku mrzí, jsou vztahy v angusské asociaci. Byl bych moc rád, kdyby se podafiilo asociaci stmelit a fungovali jsme jako dfiív, ale to moïná ãeká nastupující generaci, nûco v tomto smûru udûlat, uzavírá pfiíjemné dopolední povídání chovatel Vladimír Lep a: A teì si to v echno pojìte prohlédnout na vlastní oãi! Na zaãátku nemûl nic, vy el z chud ch pomûrû, maminka vychovávala sama tfii dûti a mûla se co otáãet, takïe je zvykl Ïít skromnû a rád se s lidmi dûlí. Na Vánoce vezme kus masa a obejde sousedy, aby udrïoval dobré sousedské vztahy. V jádru je to hodn chlapík a na to, kam se mu podafiilo chov anguse posunout, mûïe b t právem hrd a na poãetnou fungující rodinu také. Tak mnoho dal ích chovatelsk ch úspûchû a na vidûnou s vámi v emi z Pûãína nejpozdûji koncem srpna na první mezinárodní angus show! 16

17 Základní genetické pojmy Alena Svitáková, Michaela Brzáková, ZdeÀka Veselá V zkumn ústav Ïivoãi né v roby Praha Podstatou lechtûní zvífiat je cílená selekce tedy v bûr zvífiat, která budou pouïita jako rodiãe následující generace. KaÏdé plemeno má jasnû definovan cíl, kter by mûl b t v prûbûhu lechtûní naplnûn. U masného skotu se pfiedev ím jedná o zlep ení znakû a vlastností, které zaruãí rentabilitu chovu a zisk chovatele. V následujících nûkolika ãláncích se pokusíme vysvûtlit základní genetické pojmy a zákonitosti, se kter mi je moïné se v bûïné praxi setkat. V nûkter ch tématech bude problematika pouze naznaãena a pro hlub í poznání je tfieba ji dostudovat. Belted galloway na chovu pana Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Kvalitativní znaky Znak je zaloïen genem velkého úãinku potom mluvíme o monogenním zaloïení znaku. Platí pro nûj základní pravidla dûdiãnosti mendelovy zákony. KaÏd gen je urãen dvûma alelami. Jednu zdûdí zvífie od otce, druhou od matky. Tomuto souboru alel se fiíká genotyp. Alela tedy konkrétní forma genu se mûïe vyskytovat i v alelické sérii (napfi. 4 alely pro zbarvení srsti v 1 genu), ale kaïd jedinec má genotyp podmínûn pouze kombinací 2 alel z této série. Alela mûïe dominovat (pfiekr vat) projev té druhé taková alela se naz vá dominantní, druhá pak recesivní. Pfiíkladem monogenního zalo- Ïení znaku mûïe b t bezrohost skotu, kdy P je dominantní alela, která podmiàuje bezrohost zvífiete a p je recesivní alela, která je spojena s rohatostí. Jednotlivé genotypy mûïeme charakterizovat následovnû: genotyp PP = homozygot dominantní (homozygot dvû alely, které jsou stejné) genotyp pp = homozygot recesivní genotyp Pp = heterozygot (tedy obû alely se od sebe li í) Vztahy mezi alelami mohou b t rûzné. Projev genotypu navenek se naz vá fenotyp. Projev jedné alely mûïe zcela pfiekr t projev druhé alely. Potom mluvíme o úplné dominanci a ve fenotypu není moïné oddûlit homozygoty dominantní od heterozygotû. Dochází k v skytu pouze 2 fenotypû. U bezrohosti také mluvíme o úplné dominanci mezi alelami. TakÏe sledujeme jen 2 fenotypové projevy zvífiata rohatá a bezrohá. Pokud je zvífie rohaté, tak je jeho genotyp znám (pp), Ïádná jiná kombinace neumoïàuje dan fenotyp. Ov em, pokud je zvífie bezrohé, tak jeho genotyp mûïe b t PP i Pp a pro jeho bliï í identifikace je tfieba genetick test nebo pokusné pfiipafiování. Druhá variante se u takto dûdiv ch znakû pouïívala pfied moïností molekulárnû-genetick ch testû. K potvrzení genotypu totiï dochází aï u relativnû velkého Gallowayští býčci na chovu pana Vávry (foto: Vít Čepelák) 17

18 Mladí plemenné býci galloway, zbarvení white park, na chovu pana Vacíka (foto: Karel Melger) 18 mnoïství potomkû a mûl by b t znám genotyp druhého rodiãe. Bezrohost se mûïe dûdit i jin m neï v e uveden m zpûsobem. Ne vïdy v ak dochází k úplnému pfiekryvu, ale jen k ãásteãné penetraci. Potom pouïíváme termín neúplná dominance. V tomto pfiípadû je moïné na první pohled odli it jednotlivé genotypy podle jejich fenotypového projevu. Dal ími pfiíklady jednodu e dûdiv ch vlastností mûïou b t rûzné genetické nemocí jako je BLAD, nebo naopak znakû uïitkov ch jako je napfiíklad dvojité osvalení u nûkter ch plemen. Nûkterá plemena dvojité osvalení v rámci populace nechtûjí. Na základû znalosti frekvence v skytu jednotliv ch alel, je moïné pfiedpovûdût, jak bude úãinná selekce vûãi danému genotypu a napfi. jak bude podíl postiïen ch zvífiat za zvolen poãet generací. Trochu sloïitûj í situace je u zbarvení srsti. V sledné zbarvení mnoha plemen skotu je podmínûno více geny velkého úãinku. Dokonce napfi. bílá barva mûïe b t u kaïdého plemene v sledkem jiné kombinace. Základní zbarvení skotu je podmínûno genem MC1R. V tomto genu se vyskytuje alelická série. První alelou je E d, která zpûsobuje ãerné zbarvení srsti. Tato alela je úplnû dominantní nad ostatními. To znamená, Ïe pokud má zvífie alespoà 1 E d alelu, je vïdy ãerné. K ní recesivní je alela e, která zpûsobuje ãervené zbarvení. Aby se toto zbarvení projevilo i navenek (fenotypovû), musí v genu pfiítomny dvû tyto alely (jedinec musí b t homozygot recesivní). Poslední zatím známou alelou v tomto genu je alela E +. Je recesivní k obûma pfiedchozím. Jedinec E + E + mûïe mít i jiné zbarvení. Vyskytuje se pfiedev ím u plemene brown swiss, nemusí b t zastoupena u v ech plemen. Zbarvení DUN se vyskytuje u plemen highland a galloway. ZpÛsobuje ho gen PMEL. Zvífie má vïdy definovanou základní barvu v genu MC1R. V sledné zbarvení je tedy v sledkem kombinace obou genû. U genu PMEL dochází k deleci (vymazání) ãásti genetické informace v genu. Znaãí se proto del. ZáleÏí na tom, zda je delece v 1 nebo obou alelách a základním zbarvení zvífiete. Pokud má zvífie jako základní zbarvení ãerné, pak 1 kopie del alely mûní barvu na hnûdou aï do eda. Pfii ãerveném zbarvení a 1 del alely pak dochází k barvû Ïluté. Kombinace 2 del alel se naz vá pale dun a fenotypov projev je nezávisl na základním zbarvení je vïdy ed. Barevn m zbarvením se nejvíce zab vají chovatelé plemen galloway, proto se dále budeme zab vat dûdiãností jejich ostatních zbarvení. V razn m znakem tohoto plemene je pruh, kter se táhne okolo celého tûla, naz vá se belted. To, zda zvífie bude mít tento pruh je opût podmínûno monogennû. Pfiítomnost pruhu je úplnû dominantní nad celoplá Èov m zbarvením -> staãí tedy pouze 1 alela. Znamená to ov em i to, Ïe se 2 belted zvífiatûm mûïe narodit zvífie celoplá Èové (oba rodiãe byli heterozygotní v tomto genu). Problém u tohoto typu zbarvení je ten, Ïe vybarvení belted pruhu je fiízeno jin mi geny, které fiídí tvar a plochu pruhu. Musí tedy dojít ke správné kombinaci v ech tûchto genû tak, aby byl pruh správnû vybarven. Pokud se pruh nepojí, je to toto zbarvení vyluãující vadou pro dal í plemenitbu. Mimo pruh mûïe mít zvífie Různé formy zbarvení riggit chov Václava Vacíka, Roupov (foto: Karel Melger)

19 Zbarvení red belted plemenný býk Odin (ZGA 543) (foto: archiv Natural) jakoukoliv barvu z v e popsan ch celoplá Èov ch zbarvení. Mohou tak vznikat 3 druhy v sledného vybarvení pruhu: 1) pruh je správnû vybarven a irok a okolo celého zvífiete. 2) pruh je pfiíli mal, ale okolo celého zvífiete. Zde se doporuãuje pouïít jako druhého rodiãe jedince s kvalitnû utváfien m belted. 3) pruh je pfiíli velk, je zde mnoho bílé barvy u tûchto jedincû v zahraniãní literatufie doporuãují plá Èové protûj ky (pokud je jedinec standardní). Zbarvení white park jedná se o zbarvení, které opût velmi typické pro plemeno galloway. Zvífie je bílé, má barevn mulec, vnitfiky u í, okolí oãí a distální konce nohou. White park zbarvení je dominantní a zpûsobuje ho gen KIT. Na toto zbarvení bylo publikováno mnoho studií, nejvíce z nich pfiedev ím v Nûmecku. Pfiesná dûdiãnost tohoto zbarvení není známá. U jedincû se v ak vyskytuje mnoho rozdíln ch rázû, které lze shrnout do 4 základních skupin: Zbarvení dun belted plemenný býk Moric (ZGA 342) (foto: archiv Natural) Zbarvení riggit plemenný býk Unikat (ZGA 431) (foto: archiv Natural) 1) bílá barva, dobfie utváfiené barevné znaky (white well marked) 2) bílá barva, chybí barevné znaky nebo jsou pouze nezfietelné (white poorly marked) 3) bílá barva, ãerné znaky jsou i mimo popsané oblasti (white strongly marked) 4) ãerná barva u zvífiat, která se narodila 2 bíl m jedincûm (whity fully black) Nejvût ím nebezpeãím je, Ïe pfii kombinaci dvou white park jedincû dochází k zesvûtlování barevn ch znakû (tedy ke zbarvení 2) a mûïe dojít aï k naprostému vymizení tûchto znakû. Zahraniãní autofii doporuãují kombinaci white park s jedincem, kter bude celoplá Èovû zbarven. Proã se rodí ãerná telata pfii kombinaci dvou white park jedincû je tû není jasné. Barevné znaky zejména v u ích a na nohou mohou b t jakékoliv z v e uveden ch barev. MÛÏe se zdát, Ïe probírání tûchto velmi základních principû je pro chovatele zbyteãné. Opak je pravdou. Mûli bychom si uvûdomit, Ïe genetické zaloïení kaïdého jedince se nedûdí jako jeden velk celek. Právû urãitá variabilita v alelách umoïàuje selekci zvífiat a principy, které jsou popsány u genû velkého úãinku, samozfiejmû do urãité míry platí i u vlastností, které jsou podmínûny mnoha geny malého úãinku. S rozvojem molekulárních technik a genotypování pomocí ãipû se dá pfiedpokládat, Ïe hledání genû velkého úãinku, které podporují uïitkovost (u dojeného skotu napfi. velmi dobfie znám gen DGAT) bude úãinnûj í. A bude na to tfieba reagovat zámûrnou tvorbou rodiãovsk ch párû dle pfiedem zvolen ch genû. Takto hojnû postupují napfi. chovatelé psû, ktefií se snaïí zamezit v skytu dûdiãn ch chorob, nebo pracovat se zbarvením srsti sv ch psû. V dal ím ãlánku se budeme zab vat dûdiãností kvalitativních vlastností. âlánek vznikl za podpory MZe agentury NAZV projektu QJ Zbarvení red belted na chovu paní Bartošové (foto: archiv ČSCHMS) 19

20 Nové grafické vyjádfiení plemenn ch hodnot Alena Svitáková, Jan Kopeck âesk svaz chovatelû masného skotu Bûhem bfiezna a dubna bylo pofiádáno nûkolik semináfiû na problematiku plemenn ch hodnot (PH) a jejich stanovení. Z následn ch diskuzí s chovateli vyplynulo, Ïe souãasné zvefiejnûní PH je pro mnohé z nich nepfiehledné. Proto jsme se rozhodli doplnit zpûsob publikování PH o pfiehledné grafy, ve kter ch se je moïné podívat na jednotlivé RPH. Tyto soubory naleznete na adrese: index.php?page=sle_ph (nebo Úvodní strana -> lechtûní a PK -> Plemenné hodnoty) jako poslední 3 soubory. Jalovice, krávy a plemenní b ci jsou zpracováni v jednotliv ch souborech samostatnû. V první ãásti, která je spoleãná pro v echny soubory, jsou údaje o zvífieti u ní ãíslo, státní registr u b kû, majitel, chovatel, datum narození, pûvod zvífiete atd. (tabulky 1 a 2). V ãervenû podbarveném poli je moïné zvífiata vyhledat (pfiepsáním ãi rolováním) podle u ního ãísla (krávy a jalovice) nebo podle státního registru (b ci). Tabulka ã. 1: Základní informace o zvífieti Jméno býka ZENTRUM VODŇANSKÝ P Ušní číslo CZ Číslo zápisu v PK Datum narození Chovatel Kolář František, Stožice Poslední majitel Bohuslav Kouba Stav býka v CE mimo KUMP Plemeno S100 Země původu Česká republika Tabulka ã. 2: Rodokmen b ka Původ býka Otec St. registr Jméno Číslo zápisu v PK ZSI 807 CURAHEEN TYSON ET R Matka Ušní číslo Jméno Číslo zápisu v PK CZ NORMA VODŇANSKÁ P V dal í ãásti, která je nazvána V sledky KUMP (tabulka 3), se informace u jednotliv ch souborû li í. U b kû a krav zde naleznete souhrnné informace o potomcích, u jalovic pak o vlastní uïitkovosti. Tabulka ã. 3: V sledky KUMP pro plemenného b ka Výsledky v KUMP Počet Počet Zváženo Oteleno Hodnoceno chovů potomků potomků dcer LH potomků Tfietí ãást (tabulky 4 a 5) je vûnována spolehlivosti PH. Zde jsou uvedeny souhrnné indexy pro pfiím efekt prûbûhu porodu (SI PePP) a v rûstu (SI PeRU), v dal ím zpracování by mûly pfiib t hodnoty pro efekty maternální. Vzhledem k tomu, Ïe v grafu není Ïádné srovnání na populaci, byla pfiidána tabulka Odchylka od prûmûru populace. V této tabulce jsou hodnoty jednotliv ch souhrnn ch indexû zvífiete, které je porovnáno s prûmûrem dané kategorie v rámci plemene. V na em pfiípadû se jedná o prûmûr plemenn ch b kû za plemeno limousine. Pro pfiehlednost byl pfiidán i rozdíl mezi tûmito RPH. Tabulka ã. 4: Spolehlivost PH Spolehlivost plemenných hodnot SI PePP SI PeRU Tabulka ã. 5: Souhrnné porovnání RPH zvífiete a populace Odchylka od průměru populace Index PH Býk Populace Rozdíl PePP PeRU MePP MeRU Dále následují vlastní relativní plemenné hodnoty zvífiete. Kromû souhrnn ch indexû jsou k dispozici v echny jednotlivé RPH. âervenou barvou je vykreslen pfiím efekt, modrou pak efekt maternální (graf 1). Jednotlivé relativní plemenné hodnoty jsou znázornûny jako odchylky od 100 bodû tak, aby to bylo co nejvíce pfiehledné uï prvním pohledem. Souhrnné indexy jsou znázornûny jasnûj ím odstínem v rámci dané barevné kály (ãervená a modrá). 20

21 Graf ã. 1: RPH pro jednotlivé uïitková vlastnosti Graf ã. 2: RPH pro lineární hodnocení zevnûj ku Poslední ãástí jsou relativní plemenné hodnoty pro vybrané vlastnosti lineárního hodnocení zevnûj- ku (graf 2). K dispozici jsou RPH pro v ku tûla, délku tûla a hmotnost, dále pak souhrnné indexy pro kapacitu tûla, osvalení a PRH pro uïitkov typ zvífiete. Vzhledem k tomu, Ïe ne kaïdé zvífie (pfiedev ím se to t ká inseminaãních b kû), má RPH pro lineární hodnocení zevnûj ku k dispozici, bylo nutné zvolit jiné vyjádfiení RPH a to od nuly po dosaïenou hodnotu. Doufáme, Ïe v e popsané soubory usnadní nûkter m chovatelûm jejich práci a umoïní lep í orientaci ve v sledcích jednotliv ch zvífiat. Jednou z v hod toto pfiístupu je to, Ïe si lze jednotlivé karty zvífiat vytisknout. Pfiedchozí zvefiejàování zûstalo zachováno a oba systémy fungují soubûïnû. Je tedy na kaïdém z Vás, ãemu dá pfiednost. Jedná se o urãitou alternativu k jiï rutinnû známému zvefiejàování v sledkû. Jakékoliv nápady na zlep ení mûïete zasílat na adresu: svitakova@cschms.cz Závûrem bychom chtûli uvést, Ïe pracujeme také na tom, aby obdobné grafické znázornûní úrovnû plemenn ch hodnot bylo v pfiípadû b kû zahrnuto i do internetové databáze plemenn ch b kû, která je dostupná na webové adrese a je která je pouïívána jako oficiální v stup z plemenné knihy. 21

22 Hovûzí maso na pultech a talífiích Jíst ãi nejíst hovûzí maso? To je otázka, na kterou existuje celá fiada odpovûdí. Od naprostého zamítnutí, po absolutní doporuãení jeho pravidelné konzumace. VÏdy záleïí na úhlu pohledu a zdravotním stavu strávníka. KdyÏ uï se zafiadíme mezi pravidelné konzumenty, tak bychom urãitû neradi kupovali jiné maso neï to, které je uvedeno na etiketû. I otázce fal ování potravin se v posledních letech vûnují vûdecké t my. Kdo aspoà obãas sleduje doporuãení lékafiû a v Ïivov ch poradcû, tak se dozajista setkal s více názory na konzumaci tzv. ãerveného masa. Snad nejãastûji je jeho ãastûj í konzumace spojována s kardiovaskulárními problémy a vysok m krevním tlakem. Proto snad nikoho nepfiekvapí, Ïe American Heart Association doporuãuje ke sníïení krevního tlaku speciální stravovací plán, kter oznaãili zkratkou DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension), ve kterém prosazují konzumaci ovoce, zeleniny, nízkotuãn ch mléãn ch v robkû a bílkovin pfieváïnû z rostlinn ch zdrojû. Nicménû, studie, na které pracovali vûdci z Penn State, ukazuje, Ïe libové hovûzí by mohlo b t pfievaïujícím zdrojem bílkovin v podobné dietû, kterou nazvali BOLD+ (Beef in an Optimal Lean Diet plus additional protein), spoleãnû s ovocem, zeleninou a nízkotuãn mi mléãn mi v robky, ke sníïení krevního tlaku u jinak zdrav ch jedincû. Hovûzí maso sniïuje tlak krve Na rozdíl od obecnû roz ífieného názoru, Ïe hovûzí maso neprospívá kardiovaskulárnímu systému, nov v zkum naznaãuje, Ïe konzumace libového hovûzího mûïe v znamnû redukovat rizikové faktory srdeãních onemocnûní. Vûdci uvádí, Ïe tento v zkum poskytuje statisticky prokazateln dûkaz, kter podporuje názor, Ïe konzumace libového hovûzího hraje pozitivní úlohu pfii dietû pro udrïení zdravého srdce. Jejich studie ukazuje, Ïe Ïivinovû bohaté libové hovûzí maso mûïe b t souãástí zdravotní diety, protoïe pomáhá sniïovat krevní tlak a díky tomu mûïe pfiispût ke sníïení rizika kardiovaskulárních onemocnûní. Vûdci testovali ãtyfii typy diet (Healthy American Diet jako kontrolní dietu, BOLD, BOLD+ a DASH), aby zjistili jejich vliv na zdraví cév. Kontrolní dieta obsahovala 20 g libového hovûzího dennû, zatímco DASH témûfi 30 g. V dietû BOLD konzumovaly testované osoby pfiibliïnû 113 g a pfii BOLD+ dokonce 142 g libového hovûzího dennû. Testy byly provedeny u 36 osob ve vûku 30 aï 65 let a v ichni úãastníci vyzkou eli kaïdou z diet po dobu pûti t dnû. Pfii pfiechodu mezi jednotliv mi dietami mûli t den volno. Na poãátku a konci kaïdého pokusného období jim byl mûfien krevní tlak. Co bylo v sledn m zji tûním? Dietní program BOLD+ byl v porovnání s ostatními programy nejúãinnûj í pfii sniïování krevního tlaku. TakÏe podle této studie libové hovûzí maso do jídelníãku rozhodnû patfií. Ov em jak známo, nic se nemá pfiehánût a pûlkilov steak kaïd den by to tedy b t nemûl. Vegetariáni, vegani a bojovníci za práva zvífiat by z této studie rozhodnû radost nemûli. Ti, které by tato studie rozhodnû potû ila, patfií mezi chovatele, v krmce ãi zpracovatele. JenÏe i ti, ktefií maso pravidelnû konzumují, jej nekoupí vïdy a v ude. Vût inou si peãlivû vybíráme, co a kde si koupíme. Nûkdo se rozhoduje podle vzhledu, jin podle ceny, nûkdo podle znaãky, dal í podle zemû pûvodu ãi v robce. Kritérií pro v bûr produktu (aè uï potravináfiského ãi nepotravináfiského) je nepfieberné mnoïství. Ale velice ãasto existuje u kaïdého spotfiebitele minimálnû jedno kritérium, pfies které tzv. nejede vlak. Zákaznické preference KdyÏ se ãlovûk obãas rozhlédne po obchodû, tak se nám mûïe naskytnout pohled na zákazníky, ktefií si peãlivû proãítají etikety na zboïí, podrobnû studují oznaãení a sloïení ãi kontrolují datum trvanlivosti, a to nejen na balíãcích 22

23 masa ãi na krabici s mlékem. KaÏd zákazník má ve své hlavû uloïen soubor znakû a vlastností, které hledá na zboïí a které tak ovlivàují jeho nákupní zvyklosti. Zji tûní míry dûleïitosti hledan ch vlastností umoïàuje v robcûm potravin a distributorûm lépe pochopit potfieby a poïadavky koncov ch uïivatelû. Vûdci z Kansas State University pfiem leli o tom, co se asi mûïe honit spotfiebitelûm hlavou pfii v bûru potravin. A jak by se tato kritéria umístila na Ïebfiíãku dûle- Ïitosti pfii rozhodování o nákupu. A bylo by jejich pofiadí stejné i pro rûzné produkty? JiÏ pfiedchozí v zkumy, které braly do úvahy potraviny jako celek, poukázaly na to, Ïe pfii v bûru z nûkolika základních charakteristik se mezi pûti nejãastûji poïadovan mi vlastnostmi umístily bezpeãnost, v Ïivová hodnota, chuè, cena a pfiirozenost. Vûdci se chtûli pokusit zjistit, zda by získali stejn Ïebfiíãek i pro specifické Ïivoãi né produkty. Do testu vybrali oblíbené produkty, jak mi je mléko, mleté maso, hovûzí steaky a kufiecí prsa. Vlastnosti, které zafiadili na seznam, byly ãerstvost, zdravotní prospû - nost, absence hormonû/ antibiotik, welfare zvífiat, chuè, cena, bezpeãnost, vyhovující podmínky, v Ïivová hodnota, pûvod a vliv na Ïivotní prostfiedí. Podobné vlastnosti byly jiï vyuïity i v pfiedchozí studii t kající se potravin obecnû, pouze s nûkolika úpravami pro specifické Ïivoãi né produkty. Jednou z takov ch úprav bylo napfi. zafiazení ãerstvosti. Jak dodali vûdci, tak s Ïivoãi n mi produkty a jejich kaïením b vá více problémû neï s ostatními potravinami. Do studie se zapojilo 1950 osob z rûzn ch ãástí Spojen ch státû, coï byl oproti pfiedchozí studii t kající se potravin obecnû, které se zúãastnilo 176 respondentû, obrovsk nárûst. Jedním z dûvodû, proã se podafiilo získat tolik úãastníkû, byla moïnost online úãasti na této studii na rozdíl od zasílání údajû po tou v pfiedchozím pfiípadû. Vûdci zjistili, Ïe spotfiebitelé pfii rozhodování o koupi zvaïovali celou fiadu ukazatelû, napfi. bezpeãnost, ãerstvost, kvalitu a cenu. Inu, co kupující, to jin vzorec" pro rozhodování. Nicménû, po vyhodnocení získan ch dat bylo zji tûno, Ïe k nejdûleïitûj ím vlastnostem, které zákazníci preferují pfii v bûru Ïivoãi - n ch produktû, patfií ãerstvost a bezpeãnost potravin. V sledky u tûchto specifick ch Ïivoãi n ch produktû byly v souladu s pfiedchozím v zkumem, pfii kterém byly testovány spotfiebitelské preference pfii obecném v bûru potravin. Bezpeãnost byla prokazatelnû nejdûleïitûj í vlastností u potravin v obecné studii, ale byla také na prvním ãi druhém místû u specifick ch druhû potravin Ïivoãi - ného pûvodu, tedy mléka, mletého masa, hovûzích steakû a kufiecích prsou. âerstvost byla u tûchto Ïivoãi n ch produktû dal í dûleïitou vlastností. Na druhou stranu, vliv na Ïivotní prostfiedí, welfare, pûvod a vyhovující podmínky vy ly u tûchto Ïivoãi n ch produktû jako ménû dûleïité, ale i tento v sledek byl srovnateln s pfiedchozím v zkumem. Cena se umístila uprostfied seznamu. Z toho vypl vá, Ïe u ãásti spotfiebitelû je cena klíãov m ukazatelem pfii v bûru potravin, zatímco jiní ji povaïují za ménû dûleïitou. Vûdci k tomu dodali, Ïe ekonomové sice ãasto pfiedpokládají, Ïe cena je nejdûle- Ïitûj ím faktorem pfii v bûru potravin, protoïe peníze jsou dûle- Ïit m hnacím motorem nákupního chování. Ale skuteãnost není tak jednoznaãná. Spotfiebitelé se stále zajímají o potraviny a vyhodnocují získané informace, a pokud se domnívají, Ïe je jeden produkt bezpeãnûj í neï druh a jsou-li kaïd v jiné cenové hladinû, pak k cenû pfiihlíïí ménû a pfievaïuje zájem o ãerstvost a bezpeãnost daného produktu. âerstvost, nutriãní sloïení a zdravotní charakteristiky jsou nejãastûji Ïádané a spotfiebitelé absolutnû vyïadují, aby produkty byly bezpeãné. Spoleãenské hodnoty, zahrnující napfiíklad welfare zvífiat, vliv na Ïivotní prostfiedí a pûvod, nejsou v Ïádném pfiípadû bezv znamné, upozoràují vûdci, i kdyï se ve studii objevily aï ve druhé ãásti Ïebfiíãku. Nûkteré spoleãenské skupiny je dokonce povaïují za dûleïitûj í neï jiné vlastnosti, ale v celkovém pfiehledu nemají velkou sílu, která by vedla prûmûrného spotfiebitele ke koupi urãitého produktu. Vûdci dále pfiedpokládají, Ïe potraviny b vají bezpeãnûj í a vyhledávanûj í, kdyï jsou nabízeny ve firemních prodejnách. Nicménû spotfiebitelé nemusí b t vïdy stejného názoru, pfiedev ím pokud jde o bezpeãnost potravin. Pochopením tûchto spotfiebitelsk ch preferencí by se mûli zab vat nejenom vûdci a obchodníci, ale pfiedev ím mohou tyto v sledky slouïit potravináfiskému prûmyslu a pomoci urãit, kam by mûli technologové a osoby plánující v voj a strategii v roby více zamûfiit svou energii a marketingové akce. Pokud dojde ke splnûní poïadavkû zákazníka, pak mohou b t spokojeny obû strany. Boj proti padûlatelûm JenÏe ne v ichni v robci patfií mezi ty zodpovûdné a poctivé, a tak se nûkdy mûïe stát, Ïe údaje na etiketû neodpovídají tomu, co se nachází pod obalem. Pfii podvodech s potravinami dochází 23

24 k zámûrnému zkreslení ãi zatajení informací o sloïení potravin za úãelem dosaïení vy ího zisku. Pokud v robce napfiíklad získá dodávky masa nebo vedlej ích produktû, po kter ch je relativnû malá poptávka, pak mûïe nastat situace, kterou popisuje jedno staré ãeské rãení: PfiíleÏitost dûlá zlodûje. Dostane-li takovou pfiíle- Ïitost v ehoschopn v robce, pravdûpodobnû se pokusí zapracovat tyto suroviny do osvûdãen ch produktû a prodat tyto v robky s upravenou recepturou i informacemi. I kdyï podle poãtu a obsahu reklam to tak nûkdy nevypadá, nikdo nechce b t klamán, zejména pokud jde o potraviny. V minulosti nebyly tyto podvody tak snadné, protoïe vût ina základních potravin se kupovala v nezpracovaném stavu na trhu. Pak existovaly pevné státní normy, jejichï dodrïování bylo kontrolováno. Ale i v dobách dávno minul ch existovaly podvody s potravinami: vzpomeàme na nepoctivé pekafie ãi hostinské kfitící ãi dobarvující vína. Dnes, pfii globálním trhu, kdy suroviny ãasto objedou pûl svûta, neï jsou zpracovány a finální produkty pfiedloïeny zákazníkûm, je pfiíleïitostí k fal ování ãi panãování" mnohem více. MoÏná si vzpomenete na skandály dob nedávn ch, kdy bylo i ve v robcích na na em trhu kvalitní hovûzí maso nahrazováno koàsk m, ale v Británii, Irsku a Rusku byly tyto skandály v trochu bohat í kále, protoïe bylo jako náhraïka pouïito napfiíklad jehnûãí ãi kufiecí (a dokonce se objevilo i potkaní) maso. Ale nejde jen o koàské maso, objevil se i melamin, neoriginální ryby nebo fale né" biopotraviny. Smutnou pravdou je, Ïe skuteãn rozsah fal ování potravin se asi nikdy nedokáïe odhalit a následnû tento ne var zcela eliminovat. K tomu by bylo zapotfiebí spousty informací a znalosti produktû, podnikû a potravinov ch fietûzcû, stanovení jejich zranitelnosti a dûsledné kontroly. To je nûco dost dobfie nepfiedstavitelného. Existuje tedy vûbec nûjaká moïnost, jak se bránit nepoctiv m v robcûm a vyvarovat se takto nastaven m potravinám? V nûkter ch pfiípadech to moïné je. Vûdci z Wageningen University and Research Centre ví, Ïe podvody s potravinami jsou stále pfiítomny a je potfieba s nimi neustále bojovat. Ke zv ení úãinnosti tohoto boje jsou potfiebné informace o faktorech, které zvy- ují riziko v organizacích a jednotliv ch ãástech potravinového fietûzce. Krom toho, se objevují stále nové podvody a speciální produkty s oznaãením udrïitelnû produkované, biologické nebo pfiíznivé pro zvífiata, které volají po nov ch a pokroãil ch analytick ch metodách. Je to taková analytická detektivní práce, která zkoumá specifické pfiirozenû se vyskytující fyzické a chemické vlastnosti jeï definují konkrétní produkt. To mûïe b t vyuïito nejen k podchycení kvality produktû, ale také k urãení jejich pravosti. Podvody mohou smûfiovat nejen na sloïení v robku, ale mohou b t také spojeny s v robními postupy nebo pûvodem v robku ãi surovin. V nûkter ch pfiípadech mohou anal zy jednoduch ch látek, napfiíklad vlhkosti, poskytnout potfiebnou odpovûì. Ale pro hledání odpovûdí na sloïitûj í otázky je tfieba vyuïít kombinace analytické chemie a statistiky. V zkum je provádûn na speciálních vlastnostech v robkû a do jisté míry skryt ch pfiíãinách tûchto vlastností. Vûdci také sledují vztahy s Ïivotním prostfiedím, kde se odehrává v roba. Ve sv ch pokusech sledovali zmûny ve sloïení mléãn ch v robkû, napfiíklad pfiídavek bílkovin ãi melaminu podobn ch látek. V zkum také probíhal u nûkter ch produktû organického zemûdûlství (vajec), ovocn ch dïusû, ãokolády (ovûfiování pûvodu kakaov ch bobû) a také tfieba kávy. Sledovat se dá v podstatû cokoliv, staãí objevit správnou metodu a postup. 24

25 Biosenzor na koninu Podvody s masn mi produkty se v posledních letech vcelku rozmnoïily, a tak se vûdci pustili do hledání zpûsobû, jak tyto podvody odhalit. Existuje fiada vysoce pfiesn ch metod, které jsou ale ponûkud zdlouhavé. Proto se pátrá po metodách, které zvládnou fal ování potravin odhalit nejen velice pfiesnû, ale také s co nejniï ími náklady a rychle. AÏ do souãasnosti byla detekce izení masa zaloïena na imunologick ch, spektroskopick ch ãi molekulárnû biologick ch technikách. Tyto metody ãasto nejsou dostateãnû selektivní, aby odli ily blízce pfiíbuzné druhy, nebo nejsou dostateãnû spolehlivé u zpracovan ch v robkû v dûsledku denaturace a degradace biomolekul (bílkovin a jaderné DNA), které vznikají pfii tepelném opracování. Ale podle v eho se bl ská na lep í ãasy. Vûdci z Universidad Complutense de Madrid pfiedstavili biosenzor, kter zvládne stanovit koàské maso, kter m je fiíznuté hovûzí, bûhem jedné hodiny. Tento senzor je schopen rozli it fragmenty DNA získané z více neï 4500 sekvenovan ch mitochondriálních genomû koní a nepfiítomn ch u ostatních druhû savcû. Díky tomu je moïné selektivnû urãit jak koliv typ koàského masa, bez ohledu na plemeno a bez fale nû pozitivních v sledkû, tvrdí vûdci. Tento biosenzor je schopn za pouhou hodinu rozli it se statisticky v znamn mi rozdíly ãisté a míchané maso (i kdyï je v nûm toho koàského jen 0,5 %). Vûdeck t m sloïen z odborníkû na rûzné obory objevil, Ïe lep í v sledky byly získány s fragmenty mitochondriální DNA neï u jaderné DNA, protoïe ta je lépe chránûna a odolnûj í vûãi moïnému tepelnému o etfiení. Následnû vûdci navrhli odpovídající elektrochemick biosenzor schopn uspokojit poïadavky na citlivost a selektivitu potfiebnou k vyhovûní souãasné legislativû pfii detekci tohoto typu izení" masn ch produktû. Tato metoda by mohla b t vyuïita jak k detekci pfiímûsí masa jin ch druhû zvífiat, tak pfii testování s cílem identifikace masa v ech zvífiecích druhû pfiítomn ch ve smûsi. Stejn druh, jiná kvalita Dal ím t mem, kter se vûnoval podobnému tématu, jsou napfiíklad vûdci z University of British Columbia, ktefií objevili dal í zpûsob detekce neïádoucích Ïivoãi - n ch produktû v mletém hovûzím. Tito vûdci vyuïívali laserov spektrometr a statistické anal zy k urãení s 99% pfiesností, zda vzorky mletého hovûzího obsahují ãásti nûjak ch dal ích zvífiat. Byli dokonce schopni fiíci s 80% pfiesností, které zvífiecí ãásti byly pouïity a v jaké koncentraci. DNA testy sice poskytují úãinnou a pfiesnou detekci cizích druhû v masn ch produktech, ale co nezvládnou identifikovat, jsou zvífiecí vnitfinosti srdce, játra, ledviny a Ïaludky které pocházejí od stejného Ïivoãi ného druhu, ale v receptufie nemají co dûlat. Pfii této metodû pouïili vûdci spektrometr na vzorky masa, které si pfiipravili semletím hovûzího masa a vnitfiností v rûzn ch koncentracích. Díky odli n m chemick m vlastnostem molekuly absorbují a rozptylují energii z laseru spektrometru rûzn m zpûsobem. Díky tomu vûdci získali knihovnu pro porovnání s dal- ími vzorky. Porovnáním jednotliv ch spektrálních obrazû lze pak urãit, zda jde o prav produkt ãi nastaven " vnitfinostmi. Tato metoda zvládne dokonãit testy za ménû neï pût minut, coï by mohlo znamenat, Ïe bude vhodná pro vyuïití pfii inspekcích v podnicích. VyuÏitím této inovativní technologie mûïe b t detekce podvodn ch potravin jednodu í, rychlej í a snadnûj í. Díky tomu, Ïe se nejedná o nic sloïitého, nebude kontrolní orgán, kter jej bude chtít vyuïívat potfiebovat Ïádn vysoce kvalifikovan a kolen personál. V e, co bude potfieba, je spektrometr a uïivatelsky pfiívûtiv software, kter bude ve spojení s obsáhl m archivem spektrálních obrazû. S narûstajícím poãtem analyzovan ch vzorkû a tím pádem i uloïen ch záznamû bude tato metoda stále pfiesnûj í. Koneãn m cílem vûdcû je vytvofiení dostupného chytrého zafiízení, které by mohl vyuïívat dokonce i spotfiebitel v domácnosti k ovûfiení pravosti rûzn ch potravin. Asi by se to dalo pfiirovnat k domácímu tûhotenskému testu. Uvidíme, do jaké míry budou úspû ní. Snad se jim bude i nadále dafiit odhalovat podvodníky a chránit spotfiebitele pfied nekal mi praktikami nepoctiv ch v robcû. Zákazníci, ktefií mají zájem o kvalitní potraviny by mûli mít ty nejlep í moïnosti se k nim dostat, a to i tehdy pokud z nûjakého dûvodu nemohou nakupovat pfiímo od chovatele ãi pûstitele nebo pouze základní potraviny, které si dále zpracují sami, ale musí dûvûfiovat zpracovatelûm a obchodníkûm. S vyuïitím zahraniãních materiálû zpracovala Anna Marcinková 25

26 Poãty vlkû se zvy ují, usmrcení mláìat rovnûï Kamil Malát, âesk svaz chovatelû masného skotu VlkÛm se u nás dafií, novû se objevili napfiíklad v chránûné krajinné oblasti âeského stfiedohofií. Ochránci zvífiat plesají, chovatelé hospodáfisk ch zvífiat uï jejich nad ení nesdílí. DÛvod je jasn vzrûstající poãty usmrcen ch mláìat po útocích vlãích smeãek. NejhÛfie jsou na tom chovatelé ovcí, problém se v ak net ká zdaleka jen jich. Podobnû jsou na tom i chovatelé masného skotu. Zoufalí chovatelé ovcí z Broumovska se na neutû enou situaci snaïili upozornit i skrze soudní spor, v nûm ale neuspûli. Podafiilo se v ak tuto záleïitost alespoà medializovat. kody zpûsobené vlky, a jin mi chránûn mi zvífiaty jako je rys ãi krkavec, sice chovatelûm stát kompenzuje, v e od kodnûní je v ak nízká a uï vûbec nekryje dal í náklady spojené napfiíklad s kafilerní sluïbou. To bychom chtûli zmûnit. Ná svaz byl v tomto ohledu v minulosti do urãité míry úspû n, kdyï se nám podafiilo prosadit, Ïe pfii stanovení v e od kodnûní u masn ch telat je zohlednûno, pokud se jedná o strïené tele, které je evidováno v plemenné knize. V e kody v tûchto pfiípadech není zkalkulována ãistû jen podle ceny masa, ale je brána v potaz i plemenná hodnota usmrceného jedince. Nejde v ak primárnû o to, aby po kození chovatelé pobírali lukrativní kompenzace. Zásadní by mûlo b t preventivní pfiedcházení tûmto kodám. A to se zatím nedafií. Vedle kompenzací za str- Ïená mláìata stát sice prostfiednictvím dotaãních programû Ministerstva Ïivotního prostfiedí nabízí poskytování dotací na preventivní opatfiení spojená s eliminací vlãích útokû (o moïnosti ãerpat dotaci jsme psali na na em webu), ty ale nejsou chovateli pfiíli vyuïívány, neboè nabízené moïnosti nejsou v praxi pfiíli Salerské tele stržené vlkem v roce 2016 funkãní nebo jsou dokonce plo nû nerealizovatelné. V bor âeského svazu chovatelû masného skotu se na svém posledním jednání touto problematikou rovnûï zab val a rozhodl se chovatele ovcí v jejich úsilí o hledání cest k fie ení problému podpofiit. Nejsme zastánci nekontrolovatelného odstfielu vlkû, ani nenabádáme nikoho, aby podával Ïaloby, ale na druhou stranu nemûïeme jen neãinnû pfiihlíïet vzrûstajícím kodám. Situace se den ode dne zhor uje a je nutné, aby se tímto problémem stát zaãal serióznû zab vat. V první polovinû kvûtna jsme proto s kolegy ze Svazu chovatelû ovcí a koz absolvovali nûkolik jednání k této problematice. PfiestoÏe fie ení není kvûli odli n m zájmûm obou skupin (chovatelé versus ochranáfii) jednoduché a bude k nûmu potfieba uãinit je tû mnoho krokû a legislativních zmûn, je pozitivní, Ïe náhled vrcholn ch pracovníkû Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr zaãíná b t vûãi chovatelûm hospodáfisk ch zvífiat vstfiícnûj í a citlivûji vnímají hloubku problémû po kozen ch sedlákû. Podporu máme i v pracovnících Ministerstva zemûdûlství. Z jednání vyplynulo nûkolik poznatkû a námûtû, které jsou urãit m pfiíslibem toho, Ïe pfiístup státu k problematice v skytu vlka z pohledu ochráncû pfiírody a zájmû chovatelû hospodáfisk ch zvífiat bude do budoucna vyváïenûj í. AOPK âr v tomto ohledu pfiipravuje nûkolik legislativních zmûn, které oddûlí ochranáfiskou péãi o vlka od ostatních elem, coï by mûlo v pfiípadû potfieby pfiinést moïnost pruïnûj í reakce ze strany státu. Nelze v ak oãeká- 26

27 vat, Ïe AOPK pfiistoupí k souhlasu s regulací poãetních stavû vlkû (odstfielu) s v jimkou pfiípadû, kdy vlk vykazuje atypické pfiíznaky chování, coï uï ale umoïàuje i souãasná legislativa. Dal ím krokem by mûla b t úprava zákona ã. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad kod zpûsoben ch vybran mi zvlá tû chránûn mi Ïivoãichy, aby se cel proces vyplácení náhrad po kozen m chovatelûm zjednodu il, zrychlil a kompenzace byly spravedlivûj í. Do újmy by mûlo b t moïné novû zahrnout napfiíklad i náklady na kafilerní sluïbu, sluïby veterinárního lékafie, ztráty oznaãen ch, ale nedohledan ch kusû ãi dokonce u l zisk. V rámci dotací na prevenci proti kodám zpûsoben ch vlky byla diskutována moïnost zavedení nového dotaãního titulu z PRV AEKO opatfiení na ochranu stád proti vlkûm. Chovatelé pasoucích se pfieïv kavcû, ktefií pûsobí v oblastech s v skytem vlka, a ktefií by realizovali urãitá preventivní opatfiení (elektrick ohradník, pasteveck pes, u ovcí mobilní ko ár atd.), by se mohli pfiihlásit do speciálního dotaãního programu, kter by kryl vícenáklady spojené s prevencí vzniku kod. Zatím se jedná o prvotní my lenku, kterou bude potfieba detailnû rozpracovat, nicménû jedná se o zajímav pfiíslib systematického fie ení problému. Tento návrh by se analogicky dal pfiirovnat napfiíklad k jiï existujícímu opatfiení na ochranu chfiástala polního. ZvaÏovan dotaãní titul by mûl nahradit v zvy vyhla- ované v rámci Operaãního programu Ministerstva Ïivotního prostfiedí, které jsou sloïité a tudíï chovateli minimálnû vyu- Ïívané. Náhrady kod by v ak mûly b t i po pfiípadném spu tûní tohoto opatfiení nedotãeny. Na na í nedávnou internetovou v zvu, abyste nám posílali své postfiehy a pfiipomínky k v skytu vlkû PakliÏe jste utrpûli kody na hospodáfisk ch zvífiatech ãi dokonce zdraví, doporuãujeme, abyste nav tívili nov web kde najdete mnoho dûleïit ch informací vãetnû detailního postupu nahlá ení kodní události. v âr, reagovalo nûkolik chovatelû, za coï dûkujeme. Vût ina stanovisek byla k návratu vlkû spí e kritická, na ly se v ak i názory ze strany chovatelû vítající návrat vlkû do ãeské pfiírody. Od jejich opûtovného zaãleàování si slibují lep í regulaci pfiemnoïené zvûfie, zejména pak té spárkaté, která zpûsobuje stále vût í kody nejenom na plodinách pûstovan ch na orné pûdû, ale rovnûï na travních porostech. Zemûdûl tí hospodáfii musí na obnovu ãi sanaci kod vynaloïit mnohdy aï statisícové ãástky a to jen proto, Ïe v âeské republice neexistuje systémové fie ení, které by pfiemnoïení spárkaté zvûfie zabránilo. Rádi bychom v této souvislosti informovali, Ïe existuje iniciativa zemûdûlsk ch nevládních organizací, které spoleãn m dopisem vyzvaly ministra zemûdûlství, aby také tuto problematiku aktivnû fie il. 27

28 Travní porosty a sucho Ing. Ivan Houdek, lechtitelská stanice DLF Seeds, s.r.o., Hladké Îivotice Suché roky pfiicházely v minulosti v rozmezí asi tfií let, ov em bûhem posledních esti let od roku 2016 meteorologové pova- Ïují za extrémní suché roky v echny, s v jimkou roku To ov em neznamená, Ïe v nûkter ch oblastech i rok 2016 nepfiinesl v raznû suchá období (napfiíklad v oblastech okolo Moravské brány a Poodfií). Rok 2017 byl v hlavní vegetaãní dobû such, aï podzim byl sráïkovû nadprûmûrn. Vegetaãní období leto - ního roku 2018 zaãalo prudk m pfiechodem ze zimy do letních teplot hned zkraje jara, a nedostatek sráïek suïuje vût inu republiky. Od roku 2013 byly tfii zimy mimofiádnû teplé, s nízkou snûhovou pokr vkou, kdy mohly trávy ãásteãnû regenerovat. JenÏe jen tam, kde nebyly kulturní travní druhy letit ch porostû vysíleny nebo zdecimovány suchem za vegetaãního období. Samozfiejmû rostly také byliny, kter m trávy uvolnily prostor, pochopitelnû pfieváïnû plevele, takïe na star ch porostech do lo ãasto ke zhor ení druhové skladby (viz fotografie). Poslední zima 2017/18 byla sráïkovû podprûmûrná, s vysok mi teplotami, travní porosty byly zelené a v pfiedjafií byly prudce zpraïeny siln mi mrazy, následnû se pfiíchod jara zpozdil, ale zmûna proudûní vzduchu nad Evropou pfiinesla jiï zmínûné oteplení. OpoÏdûn pfiíchod jara se rozjel neb valou rychlostí. Na přisetých porostech bylo co sklízet Kde přiseli jetelotravní směs, byly letní seče vydatnější Suchem nejvíce trpí: Staré neobnovované porosty, ve kter ch zbyly málo v konné a nekvalitní trávy typu úzkolist ch kostfiav a pleveln ch trav (tfitina, p r...), ãasto se siln m zastoupením dvoudûloïn ch plevelû (fiebfiíãek, tfiezalky, pampeli ka podzimní, prasetník, bodláky a pcháãe, svízel povázka...) Staré pastviny na lokalitách sice za normálního prûbûhu poãasí vlhãích na kter ch se vedle úzkolist ch kostfiav a plevelû roz ífiily za vlhãích podzimû psineãky ( fialové porosty ) Jak zlep it stav travních porostû a udrïet produkci i za sucha Chceme-li zv it v nosy ãi úïivnost porostû a kvalitu píce z jiï zdegradovan ch porostû, nezb vá, neï buì kde je to moïné je obnovit, nebo pfiiset. Pokud chceme vy í intenzitu udrïet, mûly by se intervaly mezi obnovami a pfiísevy pohybovat mezi 5 7 lety, pfiísevy po ustoupení jetele luãního i ãastûji. Dojde-li k v raznému zaplevelení (napfi. po sklizních/ pastvû za mokra) je lépe porost rozvláãet a pfiiset neï pfiihnojovat, aby se plevele neroz ifiovaly nad únosnou míru. V konvenãním hospodafiení je vhodné po ústupu jetele (3. 4. rok od zaloïení/pfiísevu porostu) tlumit zaplevelení postfiikem napfi. herbicidem Refine, u luãních porostû na seno pravidelnû po 4 5 letech. Podle nejroz ífienûj ích plevelû je moïné pouïít i dal í selektivní herbicidy, ov em zásah bude o nûco nákladnûj í, neï pfii pouïití Refine. Profiídlé porosty na siláï a k pastvû poté pro zv ení v nosu i kvality píce pfiiset jetelotravní smûsí. SnaÏme se udrïovat jeteloviny, a to hlavnû jetel luãní, v porostu jsou hlubokokofienící, dusík získávají poutáním pomocí symbiotick ch bakterií Rhizobium, proto vydrïí za sucha déle vegetovat. Travním porostûm leckdy, ale pfiedev ím v suchém období, prospívá sekání na vy í strni tû (7 a více cm). Nejen proto, Ïe vyholení brzdí obrûstání a napomáhá vys chání drnu, spodní ãásti stébel a lodyh b vají po de tích ãasto zahlinûné, ale hlavnû mají nejhor í kvalitu z celé rostliny, obsahují spoustu vlákniny. Souãástí takové píce je také vy í podíl zastínûním Po letních vedrech ze staršího travního porostu zbyly většinou nehodnotné byliny 28

29 zavadl ch a uhynul ch listû a odnoïí, za mokra se rozkládajících, které následnû mohou kontaminovat píci pfii siláïování. (BohuÏel toto doporuãení pfiijde s ãervnov m termínem vydání tohoto zpravodaje jiï po sklizni vût iny porostû.) V bûr vhodn ch smûsí pro obnovu i pfiísev Pfii v bûrû smûsí pro obnovu i pfiísev vytrval ch luãních porostû je nutné vybrat smûsi s takov mi nosn mi vytrval mi druhy, které nejlépe budou vyhovovat dan m stanovi tním podmínkám. Suchu velmi dobfie odolávají festulolia kostfiavovitého typu, na v su - n ch lokalitách je tû doplnûny o ovsík vyv en, nûkde o srhu nejlépe co nejpozdnûj í odrûdu. Uvedené druhy mají mohutn kofienov systém, kter proniká z ãásti do velk ch hloubek aï 2 metrû, a dokáïí dosáhnout na vodu a Ïiviny v období strádání druhû, jako je jílek, bojínek nebo lipnice. K udrïení produkce píce za sucha pfiispívá vãasné pfiihnojování dusíkem, aby mûly trávy k disposici pohotov dusík je tû v dobû, kdy je v pûdû vláha. Dusík sniïuje v raznû stres rostlin ze sucha. V první seãi je lépe rozdûlit dusíkaté hnojení na 2x, a to nejen na lehk ch pûdách. Druhou dávku je vhodné aplikovat radûji v amonné formû jednak zvy uje obsah dusíkat ch látek ve sklízené píci a také nastartuje obrûstání dfiíve, neï se ãastokrát podafií porost po seãi pfiihnojit a potom Louky po seči v létě neobrůstaly Vyprahlé pastviny v srpnu 2017 za sucha nûjakou dobu pfiihnojení neúãinkuje. Je tû dal ím opatfiením lze pfiispût k lep ím porostûm. âasto je opomíjeno podzimní pfiihnojení. Nejen tedy rozmetání uleïelého hnoje na travní porosty v dávce asi 200 q/ha. UleÏel hnûj neu kodí jeteli, pokud se porost pfiihnojí napfiíklad jiï ve druhém uïitkovém roce po obnovû nebo pfiísevu. Zemûdûlci, ktefií mají bioplynovou stanici nebo kejdové hospodáfiství, si jiï ovûfiili, jak pfiispívá pfiihnojení k lep ímu pfiezimování, rychlej ímu obrûstání trav na jafie a vy í hustotû porostû. Vût- ina trav potfiebuje vytvofiit na podzim plodné odnoïe, a ãím ménû bude mít v pozdním létû a na podzim dusíku, tím fiid í budou porosty na jafie. Jarní pfiihnojení podpofií tvorbu odnoïí pouze s listy a posílí jen ta stébla, jejichï základy vznikly na podzim. TakÏe kdo nemá k pouïití statková hnojiva, mûl by po seãi na podzim pfiihnojit kolem 30 kg dusíku, a podle potfieby i fosforem a draslíkem. Pfii obnovû i pfiísevech porostû na pastvinách, kde byly za sucha problémy, vysévat smûsi s nízk m podílem jílku vytrvalého, ale s vy - ím podílem kostfiavovit ch hybridû Festulolium, kostfiavy rákosovité a moïná nûkde srhy, pfiípadnû i srhy hajní. K jetelûm pfiidávat tírovník, na extenzivnûj ích porostech kde se mûïe pfiípadnû i udr- Ïovat v porostu vysemenûním i tolici dûtelovou. Pfii pfiísevech profiídl ch pastvin pro krátkodobûj í úãinek jako rychlá pomoc mohou b t pfiisety do pastvin rychle vzcházející trávy jílek vytrval a bojínek a to i na podzim, popfi. jako spící setí. Chovatelé, hospodafiící v pramenn ch oblastech, chránûn ch územích a ekologiãtí zemûdûlci by mûli pfiisévat jetel luãní spoleãnû s nûkter mi ménû vytrval mi travami (kostfiava luãní, bojínek, jílek vytrval ) pravidelnû jiï po tfiech nebo ãtyfiech letech, po ustoupení jetele luãního z porostu. Zajistí si do pfií tího roku v razné zv ení v nosu píce s dostatkem dusíkat ch látek pro v Ïivu dojnic, kojících matek i dokrm masn ch plemen. Odolnost vûãi suchu Suchu v roce 2017 odolaly porosty nedávno obnovené, obsahující jetel luãní, ale i bez jetele, které byly zaloïeny s v znamn m podílem vytrval ch a suchovzdorn ch trav (ovsík vyv en, srha, kostfiavovité hybridy Festulolium a kostfiava rákosovitá). A také tam, kde je tû nebyly vysílené víceleté trávy, jako kostfiava luãní nebo bojínek na mlad ích porostech, (nûkde i jílek vytrval ). Jak vypl vá i z pfiiloïen ch fotografií, velké problémy nemûly v letních seãích porosty pfiiseté jetelem luãním a produkãními druhy kulturních trav. 29

30 Kolik potfiebují masné krávy vody? Dostatek ãisté kvalitní pitné vody patfií spolu se zabezpeãením dostateãného mnoïství potravy, k základním potfiebám hospodáfisk ch zvífiat. Zatímco bez krmiva mohou zvífiata fungovat bez vût ích obtíïí nûkolik dní, vodu nahradit niãím nelze. Voda je extrémnû dûleïitá a v situacích, kdy je zásobování z pfiírodních zdrojû omezené a jsme nuceni na pastviny dováïet vodu, je jedna z prvních otázek, která kaïdého chovatele napadne, kolik vody vlastnû ty krávy potfiebují?. V such ch obdobích, kter ch v posledních letech stále pfiib vá, je o to dûleïitûj í znát potfieby námi chovan ch zvífiat. Krmné dávky jsou z hlediska obsahu a pomûru uhlohydrátû (energie), bílkovin, vitamínû a minerálû sestavovány tak, aby chovan skot mohl dosáhnout poïadované úrovnû uïitkovosti. Ale ne vïdy si dostateãnû uvûdomujeme, Ïe skot má také poïadavky na vodu a Ïe v kon zvífiat je v raznû ovlivnûn právû i pfiíjmem dostateãného mnoïství kvalitní pitné vody. Ve skuteãnosti je voda ze v ech Ïivin nejdûleïitûj í. Minimální poïadavky zvífiat na vodu, které odráïejí její mnoïství potfiebné pro rûst tûla a rûst plodu bûhem bfiezosti nebo pfii laktaci, nahrazují ztrátu vyluãováním moãi, v kaly nebo potu nebo odpafiováním z plic nebo kûïe. V echno, co tyto potfieby ãi ztráty ovlivàuje, má vliv na potfiebu vody dobytka. V podmínkách omezeného pfiíjmu vody mûïe zvífie koncentrovat moã tím, Ïe absorbuje vût í mnoïství vody neï obvykle. Pokud zvífie konzumuje krmiva s vysok m obsahem bílkovin nebo soli nebo krmná dávka obsahuje látky s diuretick m úãinkem, mnoïství vylouãené moãi se zvy uje a s tím také narûstá poïadavek na vodu. MnoÏství vody ztracené odpafiením z kûïe nebo plic je dûleïité a v nûkter ch pfiípadech mûïe dokonce pfiekroãit ztráty vody vyluãováním moãi. Pokud se zv í teplota prostfiedí a/nebo naroste fyzická aktivita, ztráty vody odpafiováním a pocením se logicky zv í a pfiíjem vody se v raznû zvy uje. Anal za napájecí vody Stejnû dûleïité jako zaji tûní dostateãného mnoïství vody je také zdroj, odkud je voda zvífiatûm poskytována a forma, jakou je zvífiatûm pfiedkládána. AÈ to jsou napájeãky, ãi rûzná napájecí koryta nebo pfiírodní zdroj vody, vïdy je nutné pravidelnû kontrolovat její kvalitu a rovnûï dostateãnû nadimenzovat poãet napájecích míst s ohledem na poãty chovaného skotu. Znalost kvality napájecí vody je základním pfiedpokladem k omezení vzniku problémû. NepodceÀujte proto provádûní pravideln ch rozborû, na základû nichï budete schopni provést preventivní opatfiení, která povedou k zaji tûní kvalitní pitné vody a spojeného a zdravého skotu. (foto: Pavla Vydrová) Co ovlivàuje poïadavky na vodu? Vyãíslit zcela exaktnû poïadavky na mnoïství vody je opravdu tûïké, ne-li nemoïné, neboè existuje celá fiada faktorû, které mají zásadní vliv na pfiíjem vody. Samotné krmivo totiï obsahuje také urãit podíl vody a rovnûï oxidace nûkter ch Ïivin v krmivech produkuje vodu, takïe ne v echny potfieby vody musí b t kryty formou pitné vody. Krmiva, jako jsou siláïe, senáïe ãi pastevní porosty, mají obvykle vysokou vlhkost, zatímco seno ãi obiloviny (a z nich vyrábûné koncentráty) obsahují velice málo vody. Pokud je v Ïiva skotu postavena na krmivech s vysok m obsahem vody, sníïí se pfiíjem pitné vody a naopak. Krmiva s vysok m obsahem energie produkují více metabolické vody ve srovnání s nízkoenergetick mi zdroji krmiv. âást vody mûïe b t vytvofiena také spalováním tukû, tento pfiísun je v ak z hlediska celkové potfieby vody zanedbateln. Jak je znázornûno v tabulce 1, potfiebu vody u skotu v znamnû ovlivàuje vedle sloïení krmné dávky zejména teplota prostfiedí, kategorie (vûk), u plemenic stádium laktace, zdravotní stav, pohlaví, kvalita napájecí vody a v neposlední fiadû samozfiejmû hmotnost zvífiete. Pfiíjem vody ovlivàuje také roãní období vy ího pfiíjmu vody lze dosáhnout podáváním chlazené vody v letních mûsících resp. ohfievem (temperací) vody v zimních mûsících. Tyto prakticky jsou v ak spí e vyuïívány u dojeného skotu. Tab. ã. 1: PrÛmûrná denní potfieba vody masn ch krav produkce průměrná venkovní teplota hmotnost mléka 5 C 18 C 30 C plemenice (kg/den) denní potřeba vody (l) 0 31,0 40,9 50,7 500 kg 5 39,7 49,6 59, ,4 58,3 67,8 0 34,8 44,7 54,1 600 kg 5 46,2 56,0 65, ,9 64,7 74,6 0 38,6 48,1 57,9 700 kg 5 53,0 62,5 72, ,7 71,2 81,0 30

31 Tab. ã. 2: PrÛvodce na pouïívání vod obsahujících dusiãnany pro dobytek Dusičnanový Dusičnanový Dusičnan Přijatelná dusík iont sodný hranice (NO 3 N) ppm (NO 3 ) ppm (NaNO 3 ) ppm Bezpečný méně než 100 méně než 443 méně než 607 Diskutabilní 1) Nebezpečný 2) více než 300 přes 1329 přes ) Používejte s opatrností. Vysoké koncentrace dusičnanů v krmivech nebo vysoké teploty (vysoký příjem vody) by mohly vést k toxicitě. 2) Nikdy nepoužívejte u skotu. (foto: Pavla Vydrová) Není Ïádn m pfiekvapením, Ïe pfii zvy ování venkovní teploty roste spotfieba vody. PakliÏe teplota pfiesáhne 30 C, potfieba vody prudce narûstá aï na 150 kg (u dojnic i více). Laktující krávy mají pochopitelnû rovnûï v raznû vût í potfiebu vody neï suchostojné krávy. TaktéÏ b ci mají vût í denní potfiebu vody neï nelaktující krávy. Obdobnû to funguje i u tûlesné hmotnosti ãím vy í hmotnost, tím vy í denní pfiíjem vody. Obecné pravidlo fiíká, Ïe zvífie ve v vinu (jalovice ãi mlad b k) nebo laktující masná kráva potfiebuje aï 75 litrû vody na 500 kg tûlesné hmotnosti. U nelaktující plemenice a u b kû je tato potfieba asi o 30 % niï í. Jak jiï bylo uvedeno, venkovní teplota v znamnû ovlivàuje potfieby skotu co do mnoïství vody. Krávy otelené v zimním/jarním obdobím budou pfii letní pastvû, kdy teploty dosahují aï 30 C potfiebovat i 100 litrû vody dennû a dal ích 15 aï 35 litrû pro své tele. NezapomeÀte, Ïe ãást vody bude pocházet z krmiva a trávní porost má za normálních okolností vysok obsah vody. Stejnû tak pro sající tele, ãást potfieby vody bude kryta z matefiského mléka. Skuteãná potfieba pfiísunu vody bude tedy o nûco niï í. Kvalita vody Poskytování ãisté a ãerstvé vody by mûlo b t cílem kaïdého chovatele hospodáfisk ch zvífiat. Chovatelé by mûli pfiijmout postupy, které negativnû neovlivàují kvalitu vody. Existuje fiada faktorû, které ovlivàují kvalitu vody. Mezi ty hlavní fiadíme pfiedev ím: Slanost. Voda, která obsahuje vysoké mnoïství celkov ch rozpu tûn ch solí, mûïe mít za následek sníïení v konu (uïitkovosti). Skot ale jinak upfiednostàuje vodu, která obsahuje velmi malé mnoïství soli. V zkum naznaãuje, Ïe voda obsahující 5000 ppm (5 %0 = 0,5 %) rozpu tûné soli vede pfiibliïnû k 10% sníïení uïitkovosti. V zkumy naznaãují, Ïe voda obsahující ppm (3 %0) nebo ménû je pro vût inu hospodáfisk ch zvífiat pfiijatelná, aniï by to mûlo vliv na uïitkovost. Voda, která obsahuje 5000 aï 7000 ppm, by nemûla b t pouïívána u bfiezích nebo laktujících samic. Voda se slaností na této úrovni mûïe mít laxativní (projímav ) úãinek. Dusiãnany. Tabulka 2 je vodítkem pro hodnocení kvality vody z pohledu obsahu dusiãnanû. Ty samy o sobû nejsou jedovaté; nicménû v bachoru jsou dusiãnany pfievedeny na dusitany, které jsou absorbovány do krevního obûhu a hemoglobin konvertují na methemoglobin. Methemoglobin se neváïe na kyslík a kapacita kyslíku v krvi je tím sníïena. Dobytek se umí pfiizpûsobit zv enému obsahu, ale pfie- (foto: Vít Čepelák) 31

32 Tab. ã. 3: Limity pro nûkteré potenciálnû toxické látky v pitné vodû pro masn skot (foto: Pavla Vydrová) chod musí b t pozvoln. Bezpeãná úroveà dusiãnanového dusíku (NO 3 N) ve vodû pro skot je niï í neï 100 ppm. Pfii napájení vody nad 100 ppm NO 3 N je tfieba zv ená obezfietnost. Pokud je to moïné, tak je vïdy lep í se pfii napájení skotu vodû s vysok m obsahem dusiãnanû vyhnout. Je tfieba mít na pamûti, Ïe jejich celkov pfiíjem je vïdy souãtem dusiãnanû obsaïen ch jak v krmivech, tak ve spotfiebované vodû. Sírany. Obdobnû jako u soli ãi dusiãnanû, se zvífiata mohou aklimatizovat na pfiítomnost síranû ve vodû. Nicménû dûkladnû vïdy zvaïte zfiedûní vysoce sulfátové vody s nízk m obsahem síranu pro narozená telata. Horní hranice sulfátu pro telata je niï í neï 500 ppm (síra jako síran 167 ppm). U dospûlého skotu je horní hranice niï í neï 1000 ppm (333 ppm síry jako síranu). Pfii posuzování hladin síranû ve vodû kvûli interakcím s mûdí a molybdenem je nutná opatrnost a slouãeniny inhibující úãinek, jako je fluorid sodn, zpûsobují absorpci síranu v zaïívacím traktu. Navíc vysoké hladiny sulfátû mohou také pfiispût ke zv ení v skytu polioencefalomalacie (PEM poruchy mozku skotu. Pokud jsou podezfiení na problémy s nedostatkem mûdi, mûly by b t analyzovány zdroje vody pro sírany, aby se zjistilo, zda tomuto problému nepfiispívají vysoké hladiny sulfátu. Ostatní látky ve vodû. Existují nûkteré dal í látky a prvky (viz tabulka 3), které mohou ovlivnit pfiíjem vody u skotu. V této tabulce jsou uvedeny nûkteré z tûchto látek. Mezi ãastûj í problémy patfií vysoké nebo nízké ph nebo nadmûrné mnoïství síranû, sirovodíku, Ïeleza a hofiãíku. âasto tyto látky zpûsobují nepfiíjemnou chuè vody, která zpûsobuje její sníïen pfiíjem. Modrozelené fiasy. asy jsou mikroskopické rostliny, jejichï v skyt je podmínûn vhodn mi podmínkami a mnoïstvím Ïivin, které jsou ve vodû k dispozici. Stojatá voda, jezera a rybníky jsou ideálním prostfiedím pro jejich rûst. Modrozelené fiasy, které mohou b t pro skot toxické, se nejvíce vyskytují u bfiehû, je tedy velké riziko toho, Ïe je skot pfii pití Látka Bezpečný horní limit mg/l (ppm) Arzen 0,2 Kadmium 0,05 Vápník 500 Chlorid 1,5 Chrom 1,0 Kobalt 1,0 Kyanid NE Fluorid 2,0 Železo NE Olovo 0,1 Hořčík 250 Mangan NE Rtuť 0,01 Molybden NE Nikl 1,0 Dusičnanový dusík Viz tabulka 2 Rozpustné soli 3000 Sodík 1 Síra 500 Celkem rozpuštěné pevné látky 3000 ph 5,5 až 8,5 Vanadium 0,1 Zinek 25 pozfie. Dal ími bûïn mi fiasami nalezen mi ve vodách jsou netoxické vláknité fiasy, které lze nejlépe popsat jako zelen materiál podobn srsti. Jejich rûst je opût nejãastûji podél bfiehû ãi krajû napájecího zdroje vody. Hodnoty toxinû fias jsou nejvy í bûhem kvûtu a tûsnû po nûm. âasto se vyskytují v pozdním létû, kdy dobytek spotfiebovává nejvíce vody. Toxicita v dûsledku modrozelen ch fias je tûïko pfiedvídatelná a urãitû by nemûla b t podceàována. MnoÏství v skytu modrozelen ch fias lze ovlivàovat pomocí aplikace síranu mûìnatého (modrá skalice). Pokud budete redukovat mnoïství fias tímto zpûsobem, uvûdomte si, Ïe nadmûrná aplikace mûïe mít za následek úhyny ryb. Úprava vody pomocí modré skalice mûïe b t neúãinná, pokud je alkalita vody men í neï 300 ppm. Nejlep í zpûsob, jak eliminovat v skyt modrozelen ch fias, je odstranit zdroj Ïivin ve vodním zdroji, které pomáhají jejich rozvoji. Mezi pfiíznaky otrav fiasami patfií prûjem, zvracení, nedostateãná koordinace pohybu, namáhavé d chání, záchvaty, kfieãe, které mohou vést aï k úhynu. Doporuãená léãba zvífiat postiïen ch otravou fiasami je perorální podání velkého mnoïství Ïivoãi ného uhlí a minerálního oleje. Samozfiejmostí pak je zamezení dal ího vstfiebávání toxinû. V pfiípadû závaznûj ích poruch se neváhejte obrátit na veterinárního lékafie. S pomocí zahraniãních a odborn ch materiálû sestavil Kamil Malát 32

33 Chovy hospodáfisk ch zvífiat pomáhají eliminovat riziko vzniku alergií Îivot v blízkosti farmy s chovem hospodáfisk ch zvífiat mûïe pomoci omezit riziko vzniku bûïn ch alergií u dospûl ch lidí, ktefií nejsou farmáfii nebo v zemûdûlství nepracují. Vypl vá to z v zkumu, kter byl publikován v Occupational & Environmental Medicine. Studie ukázala, Ïe ãím blíï bydli tû se nachází farma s chovem prasat ãi skotu, tím niï í je riziko vzniku alergické senzitizace (atopie). Pfiedchozí v zkum naznaãuje, Ïe osoby, které v dûtství vyrûstali v prostfiedí farmy nebo na ní pracovali, mûli niï í náchylnost k rozvoji alergií. Ale jestli se tato ochrana mûïe t kat tûch, ktefií v tomto odvûtví nepracují, ale pfiesto Ïijí v blízkosti zemûdûlsk ch podnikû, nebylo doposud jasné. O to se pokusil nejnovûj í v zkum nizozemsk ch odborníkû. V rámci snahy o bliï í prozkoumání pfiípadné existence tohoto vztahu, se holand tí badatelé zamûfiili na krevní vzorky témûfi 2500 dospûl ch osob ve vûku mezi 20 a 72 lety. V ichni úãastníci, ktefií byli souãástí studie VGO (Dutch Farming and Neighbouring Residents Health) Ïili ve venkovské oblasti na jihu Nizozemska, která se vyznaãuje vysokou hustotou zemûdûlsk ch podnikû. Anal za krevních vzorkû ukázala, Ïe témûfi tfietina z celkového poãtu osob vykazovala atopickou alergickou reakci. Nejvût ími alergeny byly trávy (cca 12 %), domácí roztoãi (témûfi 12 %), koãky (nûco pfies 5 %) a psi (ménû neï 4 %). Nûco pfies 20 % osob mûlo rovnûï vysokou hladinu protilátek imunoglobulinu E, coï svûdãí o pfiítomnosti alergií. Vzdálenost mezi domovem a farmou s chovem hospodáfisk ch zvífiat, a celkov m poãtem chovû hospodáfisk ch zvífiat v okruhu 500 a 1000 metrû, byla brána jako rádius vystavení vlivu chovu hospodáfisk ch zvífiat. Ti, ktefií Ïili 330 metrû od jakéhokoliv typu farmy hospodáfisk ch zvífiat, vykazovali o 27 procent men í pravdûpodobnost, Ïe budou mít alergickou reakci neï ti, ktefií Ïijí ve vût í vzdálenosti. Ale ti, ktefií bydleli v rozmezí 500 metrû farmy s prasaty nebo 400 metrû farmy se skotem, mûli o 37 a 32 procent men í pravdûpodobnost, Ïe budou vykazovat alergickou reakci neï ti, ktefií Ïijí ve vzdálenosti 600 nebo 800 metrû. Vysoká hustota zemûdûlsk ch podnikû v okruhu 500 metrû od bydli tû byla také spojena s niï ím rizikem v skytu alergie o 4 procent niï í v pfiípadû blízkosti farmy se skotem a o 14 procent niï í u farmy s chovem prasat. Jeden ze tfií úãastníkû (33,5 %) v zkumu Ïil bûhem svého dûtství na farmû. Tito lidé mûli niï í rovnûï men í dispozice k alergiím neï ti, ktefií na farmû nevyrostli: 21,6 % oproti 34 %. A ti, ktefií Ïili v okruhu 500 metrû od farmy a ktefií souãasnû vyrûstali v oblasti s vysokou hustotou chovû, mûli v znamnû niï í rizika vzniku alergie neï ti, ktefií nemají zemûdûlsk pûvod. To podle v zkumníkû naznaãuje, Ïe dlouhodobá expozice vûãi alergenûm mûïe b t obzvlá tû úãinná pfii omezování rizika atopie. Nûkolik studií ukázalo, Ïe vystavení ir í kále mikrobû mûïe potlaãit riziko v voje alergií. Vûdci zároveà poukazují na roli mikrobiomu tûla ve v voji a udrïování imunitního systému. Navzdory obavám o vlivu zneãi tûní ovzdu í z chovû hospodáfisk ch zvífiat na vefiejné zdraví, na e studie na la v sledky, které poukazují na potenciálnû pfiíznivé zdravotní úãinky Ïivota v tûsné blízkosti zemûdûlsk ch podnikû, pí í vûdci ve své zprávû. Jedná se v ak o pozorovací studii, která nemûïe vyústit v pfiíãinnou souvislost: PfiestoÏe prostfiedí farmy mûïe b t pfiínosem pro prevenci alergií, mûli bychom si uvûdomit, Ïe látky, které mohou b t zodpovûdné za pozorovanou asociaci, nebyly identifikovány, a proto nelze vyvozovat nûjaké definitivní kauzální závûry, varují vûdci. Ze zahraniãních materiálû pfieloïil Kamil Malát 33

34 Skot, kter se u nás nepase Plemeno Miniature hereford, zkrácenû oznaãovan jako mini hereford, je ve své podstatû ãistokrevn hereford, ale v mnohem men í podobû. Registrovaní jsou Americkou herefordskou asociací (The American Hereford Association AHA), stejnû jako jejich velké protûj ky a jejich rodokmeny v rámci AHA sahají aï do doby, kdy se první herefordsk jedinec postavil na americkou pûdu. Hned od prvního pfiíjezdu do Spojen ch státû museli absolvovat zdlouhavé putování, pfii kterém opakovanû prokazovali svou odolnost a pfiizpûsobivost jakémukoli prostfiedí, ve kterém se nacházeli, a excelentní konverzi Ïivin pfii produkci vysoce kvalitního hovûzího masa. Díky tûmto zvlá tním vlastnostem jsou herefordi velmi cenûni jak velká varianta, tak jejich zmen ené podoba mini. Miniature hereford Historie Klasické herefordské plemeno, takové jaké známe, má své kofieny pfied 250 lety, kdy bylo vy lechtûno rodinou Tomkinsnov ch v Herefordshire v Anglii. Okolo roku 1960 zaãali jako první na ranãi Point of Rocks ve Fort Davis v Texasu pouïívat certifikované zakrslé herefordské linie (ale bez genu pro dwarfismus trpasliãího genu), aby vytvofiili miniaturní dobytek, kter dnes známe. Chovatelsk program miniaturních herefordû byl zaloïen v roce 1974 rodinou LargentÛ z v e zmínûného ranãe. Rust Largent se zpoãátku soustfiedil na co nejefektivnûj í chov dobytka, kter by vyhovoval místním podmínkám. Poté, co se zamûfiil na velikost plemene po dobu nûkolika let s ohledem na efektivitu chovu, na el b ka jménem Laser, s jehoï pomocí dokázal zmen it tûlesn rámec zvífiat rychleji a dostál tak úspûchu. Od této chvíle byla zvífiata systematicky selektována a neustále zdokonalována pro tvorbu prvního základního stáda mini herefordû. V echna zvífiata mohou b t registrována v plemenné knize, pokud se u nich prokáïe, Ïe jejich genetická v bava nezahrnuje trpasliãí gen. Point of Rocks Ranch stále chová 11 oddûlen ch krevních linií, aby zajistil dostateãnou genetickou základnu pro chov mini herefordû. První miniaturní herefordi byli prodáni na trhu v roce Krevní linie, o které se chovatelé pfii tvorbû plemene opírali, jsou následující: Husker Mischief, Zato Heir, Colorado Domino, Real Onward, Mill Iron, Britisher, Real Silver. Tûchto sedm linií, které byly neustále kontrolovány pro v skyt trpasliãího genu, pfiedstavovalo ve své dobû nejlep í linie v Americe. Z tûchto pûvodních sedmi linií byli vybíráni a rozmnoïováni jedinci pro vytvofiení miniaturních herefordû. V bûrov proces byl zaloïen na letech chovatelsk ch zku eností a na genetick ch znalostech kaïdé linie. Linie Husker Mischief pochází z Bell Ranch v severov chodním Novém Mexiku, které vlastnil Albert Mitchell a je povaïována za jednu z nejlep ích od prvních chovû ve Spojen ch státech. Zato Heir je pûvodem z Turner Ranch u Sulphur v Oklahomû. Po vyãi tûní herefordsk ch rodokmenû v polovinû padesát ch let plemeno nejvíce ovlivnila linie Zato Heir. Termínem vyãi - tûní oznaãovala tehdej í Asociace kontroly rodokmenû, zda krev neobsahuje gen zodpovûdn za dwarfismus. Linie Zato Heir byla bûhem tohoto procesu oznaãena jako genu prostá. Zvífiata pocházející z této linie byla men í a robustnûj í, tmavû ãervenû zbarvená. Linie Colorado Domino byla jed- 34

35 nou z pfiedních krevních linií od poloviny 50. let do poãátku 70. let a svoje jméno získala po b kovi Prince Domino. Bûhem 25 let neúnavné práce ranãe v Coloradu Springs prostfiednictvím selekce s dûrazem na tûlesnou stavbu bez ztráty jemnosti kostry vznikla linie známá právû jako Colorado Dominos. V pofiadí ãtvrtá linie Real Onward pocházela z farmy Hull Dobbs ve státû Forth Worth v Texasu, zvífiata z této linie se vyznaãovala svûtlej í barvou. U linie Mill Iron je zajímavé hlavnû to, Ïe pochází z linie Colorado Domino chované na farmách v Mill Iron v Childress v Texasu, odtud je i její oznaãení. Britsk b k pouïívan Largentem pocházel ze stáda Everetta Browna v Reliance v Nebrasce a britsk skot byl dal í velmi dûle- Ïitou souãástí krve herefordû. Linie Britisher Brit vznikla v Saskatchewan, v Kanadû, na farmû Roberta Weira z Weldonu, Saskatchewan a je pojmenována právû na poãest britského skotu. Poslední sedmá linie Real Silver byla v stavní linií od roku 1925 do konce padesát ch let minulého století. Srst zvífiat pocházejících z této fiady se vyznaãovala svûtlej- ím zbarvením, které se více pfiibliïovalo Ïluté. Dne ní chovy mohou b t zpûtnû vystopovány aï k tûm nejlep ím liniím, které pfiedstavují plemeno hereford pfied zmûnou stylu chovu od poãátku 70. let, pfiiãemï prvních 20 let chovu se chovatelé soustfiedili na program intenzivního lechtitelství. Tento lechtitelsk program vyústil v rozsáhl genetick fond, kter ãerpá a zaji Èuje úspûch programu lechtûní. The Miniature Hereford Breeders Associatons (MHBA) vznikla s cílem spojit chovatele Miniature Hereford v celé zemi, podporovat plemeno Miniature Hereford a podporovat úspûch kaïdého jednotlivého chovatele. MHBA je nezisková organizace vedená pfiedstavenstvem, které se schází dvakrát roãnû na ãlensk ch schûzích. Pfii této pfiíleïitosti pofiádá Miniature Hereford Show v Denveru. V souãasné dobû usilují hlavní pfiedstavitelé a ãlenové správní rady MHBA spoleãnû s kanadsk mi chovateli o zaloïení The Canadian Miniature Hereford Breeders Association (CMHBA), sjednotit chovatele a podporovat plemeno Miniature Hereford v Kanadû. Charakteristika plemene Jedin rozdíl mezi herefordy a mini herefordy je jejich v ka, jinak mají mini stejn profil tûla, pokud jde o pomûr k plné velikosti herefordû. Kvalita tohoto skotu se hodnotí podobn m zpûsobem dobrou strukturou kostry, hloubkou, funkãností, spolehlivostí a indikací vysoké kvality jateãnû upraveného tûla. Pfiíslu níci plemene mini hereford dosahují prûmûrné v ky pfiibliïnû 107 cm a váïí kolem 450 kilogramû. V Austrálii jsou herefords klasifikovány jako miniaturní, pokud je zvífie registrováno u The Herefords Australia (HAL) 35

36 a má na svém registraãním certifikátu (POP) indikátor MH nebo MP (coï znaãí, Ïe mají krevní linie Miniature Hereford) a jejich bodové hodnocení rámce je jedna nebo ménû ve dvou letech vûku. Kromû toho miniaturní hereford má opravdu stejné vlastnosti jako jeho vût í protûj- ek a stejnû jako ostatní herefords jsou primárnû chováni pro produkci hovûzího masa. Mezi jeho velké pfiednosti patfií poslu n a vlídn temperament, snadná manipulovatelnost a péãe. Pohlavní zralosti dosahují aï o 20 % dfiíve, mají vynikající konverzi krmiva a produkují velmi kvalitní maso. O plemeni je známé, Ïe je znaãnû plodné a plemenice jsou velmi schopné matky. Telata mohou b t odstavena ve vûku od 4 do 6 mûsícû, v závislosti na chovatelsk ch praktikách a teoriích jednotliv ch chovatelû. PrÛmûrná hmotnost novorozeného telete kg. Jalovice mohou b t uchovnûny ve dvou aï tfiech letech vûku, zatímco b ci mohou zaãít dfiíve, kolem 1,5 roku vûku. Obecnû jsou zvífiata robustnûj í a musí mít blízko k zemi, coï vyjadfiují krátké nohy. Celkovû musí pûsobit tak, Ïe jsou dobfie vyváïená a dobfie rozloïená, aniï by se nezdála pfiíli tûïká vpfiedu nebo vzadu. Jejich kostra je mírnû robustnûj í, tak aby poskytovala dostateãnou oporu svalstva. Hlava musí odpovídat proporcionálnû tûlu a vyjadfiovat pohlavní charakter. Reprodukãní orgány musí b t viditelné a dobfie vyvinuté vzhledem k vûku zvífiete. Co se t ãe zbarvení zvífiat, vyskytuje se u nich ve velké mífie bílá barva. Pfiední ãást hlavy je bílá s pigmentem kolem oãí, dále se line pfies spodní ãást hlavy, krk aï pod hrudník pfies bfiicho a mírnû se vyskytuje na bocích. Dále mají bíle zabarvené konãetiny, v zadní ãásti tûla je bíl pouze ocasní stfiapec. U i jsou také bílé a mezi nimi jen krátk bíl pruh, kter zaãíná tûsnû za nimi a pokraãuje aï k oblasti krku. Rovnováha ve zbarvení zbytku tûla a zmínûn ch bíle pigmentovan ch oblastí se mûïe li it od svûtlé po tmavou, ale nikdy nesmí b t moc bledá nebo naopak ãerná. ourek by mûl b t pigmentovan cel. Pfii pohledu zepfiedu mají irokou a krátkou hlavu, irok mulec. Oãi jsou blízko vpfiedu, ale stále po stranách hlavy, nesmí zapadat nebo naopak vyãnívat. piãky rohû u star ích zvífiat se nacházejí pod úrovní vrcholu hlavy. Zvífiata musí mít rovn postoj, paznehty, které jsou krátké, se nesmí vytáãet do stran. Nohy jsou dostateãnû od sebe s dobfie vymezen m hrudníkem. Délka nohy je velmi krátká v porovnání s celkovou v kou. V ka plecí mûïe b t mírnû niï í neï v ka kyãle 36

37 u mlad ích zvífiat, u star ích jsou ve stejné v ce. Krk musí hladce nasedat. U star ích b kû je povolen na krku mírn hrb. Horní ãást hlavy by mûla b t drïena mírnû v neï je vrchol plecí. Není povoleno, aby zvífiata mûla vystouplou spodní ãelist podkus. Pfii pohledu zezadu musí b t nohy postaveny rovnû a nesmí se Ïádn m zpûsobem stáãet, vytváfií paralelní linie s boãními liniemi. Délka kostí k hlezennímu kloubu musí b t krátká vzhledem k hloubce tûla. Hloubka tûla je viditelná v rozkroku, kter by mûl b t co nejblíïe k hlezenním kloubûm. ífika mezi klouby je konstantní smûrem ke kyãelním kloubûm. Oblast okolo kofiene ocasu je plná, i po stranách, neze ikmená. Tûlo v horní ãásti je stejnomûrnû iroké, aï na plece, kde se lehce zuïuje. Osvalení zadních konãetin se musí klenout tûsnû nad hlezenními klouby, musí b t hluboké a v razné. Horní a dolní linie tûla by mûly b t rovnobûïné, pfiiãemï dolní linie by mûla dosahovat pod klouby nohou, které ukazují hloubku tûla. V oblasti horní linie by kofien ocasu nemûl vyãnívat nebo naopak klesat, maximálnû mírnû vzestupovat v bederní ãásti. Souãasné chovatelství Sami chovatelé vtipnû oznaãují trh s tímto plemenem jako Mini market. Napfiíklad v Austrálii vstupuje trh s dobytkem do fáze rychlého rûstu, ale je velmi pravdûpodobné, Ïe budoucí trh s koneãn m produktem masem bude zaji tûn aï díky úsilí nûkolika specializovan ch chovatelû. Australská asociace restauratérû projevuje zájem pracovat s chovateli a podpofiit koncept men- ích, ale pln ch fiezû kvalitnûj ího (textura a chuè) hovûzího masa pro pouïití v restauracích. Struãnû fieãeno, klíãov mi v hodami chovn ch miniatur je to, Ïe pfietváfiejí potravu spotfiebovanou na tûlesnou hmotnost úãinnûji neï konvenãní skot a dosahují poráïkové hmotnosti dfiíve. Jsou malé, snadno ovladatelné a obecnû jednodu í pro chov. Z pohledu veterinární péãe se neli í od standardních herefordû. Principy, na kter ch chovatelé staví svûj marketing, jsou pomûrnû jednoduché. Zejména to je jejich velmi efektivní konverze krmiva. Dále je to v podstatû nov styl hovûzího masa malé kusy masa, které jsou dokonalé pro obchod s restauracemi, které je budou prodávat s prémiovou cenou. V USA jsou produkty dodávány pfiímo spotfiebiteli prostfiednictvím internetu. PfiestoÏe plemeno Miniature Hereford vzniklo pfied více neï 35 lety, dnes je jich stále na svûtû jen velmi málo. To v ak dává dlouhodobému chovatelskému trhu neomezen potenciál roz ífiení a zvy uje moïnosti v jejich prodeji. Také men í dobytek je skvûlou volbou pro ty, ktefií nemají dostatek ãasu nebo vhodn pozemek pro farmu v plném rozsahu. Nûktefií farmáfii si je uïívají jako hobby. Vzhledem k tomu, Ïe mini hereford se dokáïe dobfie pfiizpûsobit rûzn m klimatick m podmínkám, umoïàuje zemûdûlci roz ífiit jeho portfolio. Americká herefordská asociace (AHA) je oficiálním registrem miniaturních herefordû. Praví miniaturní herefordi registrovaní v AHA mají své rodokmeny, které se datují aï 100 let zpátky. Chovatelé si je velmi h ãkají, cení si jich pro jejich vlastnosti a dle jejich vlastních slov se chov po v ech stránkách vyplatí. Text: Ing. Katefiina tanclová, Ph.D. Foto: internet 37

38 Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelû, a.s. Aktuální situace v Interbeef a v hled do budoucnosti V únoru 2018 se uskuteãnil kongres ICAR (Mezinárodní v bor pro kontrolu uïitkovosti) v Aucklandu na Novém Zélandu. Souãástí kongresu bylo i jednání pracovních skupin. Jednou z pracovních skupin ICAR je Interbeef, kter je zodpovûdn za mezinárodní genetickou evaluací masn ch plemen skotu. Projekt Interbeef je spoleãn m projektem âeskomoravské spoleãnosti chovatelû, a.s., âeského svazu chovatelû masného skotu, z.s. a V zkumného ústavu Ïivoãi né v roby, v.v.i. Pracovní skupina ICAR Interbeef, která je fiídící komisí projektu je v souãasné dobû tvofiena tûmito ãleny: Friedrich Reinhardt (Nûmecko), Rob Banks (Austrálie), Kirsty Moore (Velká Británie), Pavel Bucek (âeská republika), Laurent Griffon (Francie), Japie van der Westhuizen (Jihoafrická Republika) a Emma Carlen (zastupující Dánsko, Finsko a védsko). V technické komisi, která je zodpovûdná za v zkum a technické záleïitosti v Interbeef zastupuje âr ZdeÀka Veselá a Lubo Vostr. V poãty mezinárodní genetické evaluace u masn ch plemen skotu se provádí v centru Interbull ve védsku. V období od ãervna 2017 do února 2018 byla ãinnost Interbef zamûfiena na tyto okruhy: Zavedení rutinního odhadu plemenn ch hodnot u ukazatelû otelení, kde by se mûly vyuïívat tyto ukazatele: obtíïnost porodû a hmotnost pfii narození (pfiím a maternální efekt). V zkum byl úspû nû dokonãen v âr a zaveden do rutinní praxe v Interbull, kde jsou prakticky poãítány plemenné hodnoty v Interbeef Implementace nov ch publikaãních pravidel pro maternální efekt pro otelení a odstavové hmotnosti Mezinárodní genetická evaluace byla certifikována podle norem ISO (ISO 9001:2015) Monitoring zájmu v ãlensk ch organizacích Interbeef zamûfien na moïnosti expanze a nabízení nov ch sluïeb v Interbeef (nová plemena, sdílení genotypû, projekt GenoEx a harmonizaci a zaznamenávání genetick ch defektû Expanze Interbeef a roz ífiení ãlenské základy a integrace organizace ABRI-Breedplan. ABRI-Breedplan poskytne data a bude jedním z v zkumn ch partnerû Interbeef pro plemena hereford a angus Na jednání V Aucklandu se diskutovalo zamûfiení aktivit Interbeef v budoucnosti od února 2018 do ãervna 2019, kdy bude kongres ICAR v Praze. Pro toto období byly stanoveny tyto priority: Zavedení rutinní genetické evaluace pro samiãí plodnost a posun od v zkumu, kter byl proveden v Nûmecku k rutinní genetické evaluaci Dokonãení v zkumu mezinárodní genetické evaluace u kfií- ÏencÛ Anal za dat a odhad genetick ch parametrû pro ukazatele, které se vyuïívají pfii zpenûïování na jatkách pro existující plemena (charolais, limousine a masn simentál) Anal za dat o odhad genetick ch parametrû pro nová plemena (hereford a angus) Vybudování systému pro rutinní odhad genetick ch parametrû, pro pfiípad, kdy do Interbeef vstoupí nové zemû nebo plemena V voj procedur pro optimální integraci plemenn ch hodnot z Interbeef do národního odhadu plemenn ch hodnot Pilotní projekt zamûfiení na sdílení genotypû s vyuïitím databáze IDEA Aktualizace pravidel ICAR v ãásti, která se t ká kontroly uïitkovosti masn ch plemen skotu Pokraãovat v expanzi Interbeef s nov mi ãleny, v zavádûní nov ch sluïeb, provedení revize poplatkû Pro úspûch Interbeef v budoucnosti bude dûleïité pokraãovat v roz ifiování sluïeb (nové zemû, plemena, vlastnosti a znaky) a pfiizpûsobit v zkum a imple- 38

39 Tab. ã. 1: Rozsah mezinárodní genetické evaluace v Interbeef mentaci nov m podmínkám. Do souãasné doby se provádûl v zkum v ãlensk ch organizacích Interbeef a poté je zaveden do praxe spoleãnû s Interbull centrem. Jednání Interbeef se na Novém Zélandu zúãastnilo 40 odborníkû z 21 zemí a nûkolik dal ích, ktefií se zúãastnili s pomocí videokonference. Mimo jiné byl diskutován odhad plemenn ch hodnot v Brazílii a diskutovány budoucí jednání v Padovû a Praze. Interbull centrum Ze zprávy Interbull vyplynulo, Ïe v poslední dobû do lo ke zv ení poãtu plemen, vlastností a znakû a v souãasné dobû je k dispozici 4,5 miliónu mezinárodních plemenn ch hodnot pro 10 zemí, které se úãastní Interbeef. Jednalo se i o zefektivnûní servisního kalendáfie Interbeef. Velice dûle- Ïité bylo, Ïe se podafiilo rutinnû zavést publikaãní pravidla pro maternální efekt, která budou stejná pro odstavové hmotnosti, obtíïnost porodû a hmotnost pfii narození. V znamn m úspûchem je, Ïe byla Mezinárodní genetická evaluace certifikována podle norem ISO (ISO 9001:2015). V souãasné dobû probíhá rutinní mezinárodní odhad plemenn ch hodnot podle tohoto ãasového schématu: 6 dnû nahrání pûvodû do databáze 6 dnû pro verifikaci pûvodû 7 dnû pro pfiípravu dat o uïitkovostech 8 dnû na odhad plemenn ch hodnot z Interbeef 12 dnû na kontrolu v sledkû Publikování v sledkû mezinárodní genetické evaluace v Interbeef Plemeno Leden 2016 Leden 2017 Leden 2018 Otelení Odstavové Odstavové Odstavové (obtížnost porodů hmotnosti hmotnosti hmotnosti a hm. při nar.) Irsko, ČR, Dánsko- Irsko, ČR, Dánsko- Irsko, ČR, Dánsko- ČR, Dánsko- Charolais Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Francie, Německo Francie, Německo Francie, Německo Francie a Irsko a Švýcarsko a Švýcarsko a Švýcarsko ČR, Dánsko- ČR, Dánsko- ČR, Dánsko- ČR, Dánsko- Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Limousine Španělsko, Velká Španělsko, Velká Španělsko, Velká Francie, Velká Británie, Irsko, Británie, Irsko, Británie, Irsko, Británie a Irsko Francie, Německo Francie, Německo Francie, Německo a Švýcarsko a Švýcarsko a Švýcarsko 4 5 Německo, Dánsko- Německo, Dánsko- Masný simentál Finsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Švýcarsko a Irsko Švýcarsko, ČR a Irsko Celkem 8 populací/ 8 populací/ 8 populací/ 5 populací/ 10 zemí 10 zemí 10 zemí 7 zemí Tab. ã. 2: Podrobnûj í údaje o mezinárodním odhadu plemenn ch hodnot v Interbeef Ukazatel Leden 2016 Leden 2017 Leden 2018 Počet zemí Počet plemen Počet kombinací země-ukazatel-plemeno Počet zvířat v původech Počet údajů Počet odhadnutých mezinárodních plemenných hodnot Počet publikovatelných plemenných hodnot Pfiehled o rozsahu mezinárodní genetické evaluace uvádí tabulky 1 a 2. Z tabulek 1 a 2 je patrné roz- ifiování aktivit v Interbeef. Nov ãlen v Interbeef ABRI-Breedplan Pro budoucí úspûch Interbeef je dûleïité roz ifiovat jeho rozsah jeho aktivit. âinnost Interbeef vychází ze smlouvy mezi ICAR, Interbull a Interbeef o zaji tûní mezinárodní genetické evaluace. âlenové Interbeef mají servisní smlouvu s ICAR a poté ICAR smlouvu a kontrakt s Interbull centrem o zaji - tûní mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena jménem ãlensk ch zemí. Toto je schéma, které je v souãasné dobû platné pro plemena charolais, limousine a masn simentál. Velice dûleïité je, Ïe do lo k expanzi Interbeef a v souãasné dobû je nov m pln m ãlenem ABRI-Breedplan. Zástupci této organizace podepsali nezbytné dokumenty, aby se mohli stát partnery v Interbeef. Toto je v znamn úspûch, kter upevní stabilitu projektu. V poslední dobû do lo k roz ífiení aktivit v Interbeef a dojde k revizi poplatkû. Jedná se také o rutinním odhadu genetick ch parametrû, které bude dûleïité pfii roz ifiování o nová plemena a zemû. Pro budoucí aktivity bude 39

40 nutné vybrat efektivní model, jak k této problematice pfiistupovat. Zajímav m nov m ãlenem by mohla b t i Brazílie, za kterou pfiednesl referát Fernando Florez Cardosa (Embrapa), kter poskytl pfiehled o souãasné struktufie lechtûní masného skotu v Brazílii a o souãasném lechtitelském programu u hlavních masn ch plemen. Toto je ale otázka pro budoucnost. V sledky etfiení v ãlensk ch zemích Interbeef a monitoring zájmu o nové sluïby Pro stanovení budoucího smûru rozvoje je nutn v zkum potfieb ãlensk ch organizací v Interbeef. Tento v zkum byl proveden na konci roku 2017 a na zaãátku roku 2018 a byl rozãlenûn do 3 ãástí. Dotazník byl rozeslán 4. prosince 2017 a uzávûrka byla 15. ledna DÛleÏité bylo zamûfiení v zkumu na moïnosti rozvoje pro mezinárodní odhad plemenn ch hodnot pro plemena angus, hereford a masn simentál, zejména na moïn budoucí rozsah mezinárodní genetické evaluace a zájem mít tento servis v Interbeef a monitoring moïnosti, kdy budou k dispozici data. NejdÛleÏitûj í v sledky uvádí tabulky 3 aï 6. Z v sledkû je patrná moïnost praktické realizace tûchto plánû. Z dodateãn ch komentáfiû vyplynulo, Ïe je také podporováno roz ífiení aktivit o ukazatele vyuïívané pfii zpenûïování na jatkách pro plemena angus, limousine a simentál. Francie nemá odhad plemenn ch hodnot pro plemena angus a hereford a nebude pro tato dvû plemena zapojena v Interbeef, ale francouz tí chovatelé mají o tuto genetickou evaluaci zájem. Z dal ích plemen pak byl zmínûn zájem o plemeno Blonde d Aquitaine. Odeslání pûvodû pro plemena angus a hereford je naplánováno na záfií MoÏnosti sdílení genotypû Z v sledkû prûzkumû je zfiejmé, Ïe existuje zájem o sdílení genotypû mezi ãlensk mi organizacemi Interbeef. Pfiedpokladem ale bude dohoda mezi úãastníky a vybudování nezbytné infra- Tab. ã. 3: MoÏnosti expanze Interbeef pro nová plemena pro odstavové hmotnosti Otázka Odstavové hmotnosti angus hereford Je zaveden odhad plemenných hodnot? 7 zemí z 9 6 zemí z 9 Kolik máte k dispozici záznamů? Máte zájem se zúčastnit mezinárodní genetické evaluace v Interbeef? 6 zemí z 9 5 zemí z 9 4 země z 9 4 země z 9 Budete schopni poslat data pro odhad ==> ==> komponent variance a odhad Počet záznamů Počet záznamů plemenných hodnot na jaře 2018? = = Kdy pošlete data, pokud ne na jaře 2018? Tab. ã. 4: MoÏnosti expanze u plemene angus v Interbeef pro obtíïnost porodû a hmotnost pfii porodu Otázka Obtížnost porodů Hmotnost při narození Je zaveden národní odhad plemenných hodnot? 5 zemí z 9 6 zemí z 9 Kolik máte k dispozici záznamů? Máte zájem o mezinárodní genetickou evaluaci? 4 země z 9 5 zemí z 9 Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a plemenných hodnot na jaře 2018? Kdy budete schopni poslat data, když ne na jaře 2018? 2 země z 9 3 země z 9 ==> ==> Počet záznamů Počet záznamů = = Tab. ã. 5: MoÏnosti expanze u plemene hereford v Interbeef pro obtíïnost porodû a hmotnost pfii porodu Otázka Obtížnost porodů Hmotnost při narození Je zaveden národní odhad plemenných hodnot? 4 země z 9 5 zemí z 9 Kolik máte k dispozici záznamů? Máte zájem o mezinárodní genetickou evaluaci? 3 země z 9 4 země z 9 Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a plemenných hodnot na jaře 2018? Kdy budete schopni poslat data, když ne na jaře 2018? 2 země z 9 3 země z 9 ==> ==> Počet záznamů Počet záznamů = = Tab. ã. 6: MoÏnosti expanze u plemene masn simentál v Interbeef pro obtíïnost porodû a hmotnost pfii porodu Otázka Obtížnost porodů Hmotnost při narození Je zaveden národní odhad plemenných hodnot? 6 zemí z 9 6 zemí z 9 Kolik máte k dispozici záznamů? Máte zájem o mezinárodní genetickou evaluaci? 5 zemí z 9 5 zemí z 9 Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a plemenných hodnot na jaře 2018? Kdy budete schopni poslat data, když ne na jaře 2018? 3 země z 9 3 země z 9 ==> ==> Počet záznamů Počet záznamů ??? = ??? =

41 sdílení informací pouze u zemí, které poskytnou informace. Z diskuse vyplynulo, Ïe existuje propracovan systém klasifikace genetick ch defektû u hol t nského plemene. U masn ch plemen bude muset b t navrïen, protoïe v souãasné dobû není k dispozici. struktury pro podporu sdílení genotypû. Bude realizován pilotní projekt v této oblasti s mal m poãtem zemí pro v voj a testování rozdíln ch systémû s cílem dosáhnout v razného pokroku do konce roku Pilotní projekt bude zahrnovat tfii zemû Irsko, Nûmecko a Jihoafrickou Republiku. Genetické defekty U masn ch plemen skotu nejsou standardizované kódy genetick ch defektû a toto by mûlo b t jedním z bodû pro diskusi v Interbeef v budoucnosti. Standardní formát kódû genetick ch defektû je k dispozici u hol- t nského skotu. Bude ustavena pracovní skupina, která se touto oblastí bude zab vat. V tabulce 7 je také uvedena situace v Irsku. Genetické defekty v Irsku uvedené v tabulce 7 zahrnují ale i genetické defekty u dojen ch plemen skotu. Z odpovûdí t kající se genetick ch defektû bylo patrné, Ïe velkou roli budou hrát svazy chovatelû. Z nûkter ch odpovûdí pak bylo patrné, Ïe by mûlo dojít ke Harmonizace ukazatelû v kontrole uïitkovosti masn ch plemen skotu Velice dûleïité je pravidelnû aktualizovat pravidla ICAR pro kontrolu uïitkovosti masného skotu. Mûla by se otevfiít diskuse o harmonizaci vlastností a znakû. Prioritami v minulosti byly tyto okruhy, u kter ch bude diskuse pokraãovat i v budoucnosti: Validace odhadu plemenn ch hodnot Integrace odhadû plemenn ch hodnot do národních odhadû plemenn ch hodnot Zavádûní nov ch znakû a vlastností Harmonizace sbûru dat a kontroly uïitkovosti Pravidla ICAR byla v oblasti kontroly uïitkovosti masn ch plemen upravována naposledy pfied 10 lety a v mezidobí do lo ke zmûnám v kontrole uïitkovosti u masného skotu. Proto se plánuje aktualizace pravidel pro kontrolu uïitkovosti masn ch plemen skotu v budoucnosti. Tab. ã. 7: Pfiehled pozice ãlensk ch organizací Interbeef v oblasti genetick ch defektû Zaznamenáváte genetické defekty Kolik genetických defektů zaznamenáváte Ano Ne Žádná odpověď Počet odpovědí Počet defektů /30/110/8/10 Tab. ã. 8: Pfiehled pozice ãlensk ch organizací Interbeef v oblasti genetick ch defektû Myslíte si, že by informace o genetických defektech měly být sdíleny, nebo by k nim Jak by měl být přístup omezen měl být pouze omezený přístup? Omezený přístup pro Ochota sdílet Omezení organizace, které Další možnosti poskytly informace Dostupné pro specifické země Potenciální riziko duplikátû Velká pozornost byla vûnována diskusi k zabránûní vzniku a eliminace duplikátû v Interbeef. Na základû této diskuse byly zavedeny do praxe procedury k zamezení v skytu duplikátû. Jednalo se o iniciativu z âr. V zkumné projekty v Interbeef Pfiíznivû se jeví i rozvoj v Interbeef do budoucnosti. V souãasné dobû probíhá v Interbeef v zkum v tûchto oblastech: Integrace v sledkû v Interbeef do národního odhadu plemenn ch hodnot v Irsku Zahrnutí kfiíïencû do mezinárodní genetické evaluace V zkum mezinárodní genetické evaluace samiãí plodnosti VyuÏití dat ze zpenûïování na jatkách pro mezinárodní odhad plemenn ch hodnot V zkum obtíïnosti porodû a hmotnosti pfii porodu v âr byl ukonãen a úspû nû zaveden do rutinní mezinárodní genetické evaluace v Interbeef Budoucí jednání Interbef se uskuteãní v fiíjnu 2018 v Padovû a v ãervnu 2019 v Praze. Závûr souhrn nejdûleïitûj ích bodû a hlavní priority z jednání Interbeef v Aucklandu Stoupá zájem o ãlenství a aktivity v Interbeef Integrace mezinárodních plemenn ch hodnot do národních systémû genetické evaluace Rutinní odhad genetick ch parametrû Nová plemena, vlastnosti a znaky (priority ukazatele, které se vyuïívají pfii zpenûïování na jatkách a plemena angus a hereford Sdílení genotypû Harmonizace vlastností a znakû Genetické defekty Revize poplatkû 41

42 V znam obvodu ourku u b kû masn ch plemen s dûrazem na plemeno limousine Martin Mejdrech, Jihoãesk chovatel Kamil Malát, âesk svaz chovatelû masného skotu Témûfi v ude na svûtû je velikost ourku u b kû povaïována za dûleïit znak vypovídající o plodnosti b ka. Tento dûleïit genetick znak je jeden z prvních ukazatelû, na kter by se mûl chovatel pfii v bûrû plemeníka do stáda zamûfiit. Minimální velikost resp. obvod ourku pro b ky plemene limousine by v dobû v bûrû mûla b t 32 cm. V mnoha zemích je velikost ourku také souãástí genetického hodnocení. Tento ukazatel, kter patfií mezi vysoce dûdiãné znaky, je proto do znaãné míry urãují pro genetické hodnoty zvífiete samãího pohlaví. Mnohé vûdecké studie prokázaly, Ïe témûfi u v ech plemen skotu ovlivàuje vlastní velikost ourku kvalitu spermií daného plemeníka. TudíÏ s rostoucí velikostí ourku od 30 cm do 38 cm se i zvy uje mnoïství a kvalita ejakulátu. Je-li obvod ourku men í, témûfi vïdy vznikají problémy s plodností nebo dokonce dfiíve ãi pozdûji je plemeník zcela neplodn. Kromû toho dobrá velikost ourku zaruãuje vysok poãet kvalitních spermií. To znamená, Ïe pfii vût í velikosti ourku b k vyprodukuje více normálních spermií. Velikosti šourku Vztah živé hmotnosti býka a velikosti šourku u různých masných plemen Za dal í v hodu plemeníkû s vût ím obvodem ourku mûïeme uvést, Ïe mají pozitivní vliv na posílení plodnosti plemenic. Na celém svûtû existují na toto téma studie provedené u nûkolika plemen skotu a v sledek byl vïdy stejn, tedy Ïe vût í velikost ourku koreluje s ovariálními funkcemi, ale i dfiívûj í pohlavní dospûlostí dcer tûchto b kû. Existující v ak v razné meziplemenné rozdíly, které je nutné si vïdy uvûdomit. Napfiíklad roãní limousinsk b ãek s obvodem ourku 30 cm bude velmi dobfie produkovat dostateãné mnoïství kvalitního ejakulátu, u simentála téhoï vûku se stejn m obvodem je ale vysoká pravdûpodobnost, Ïe bude mít s plodností problémy ãi bude dokonce zcela neplodn. U tropick ch plemen je obvod ourku obvykle men í, pfiesto na plodnost nemá negativní vliv (viz obrázek). Vût í není vïdy lep í Vût í obvod ourku je zpravidla Ïádoucí, neplatí to ale absolutnû. V zkum ukázal, Ïe obvody ourkû b kû masn ch plemen nad 38 cm nevedou v drtivé vût- inû pfiípadû k vy í produkci spermatu. Abnormální velikost ourku, zejména pak extrémní délky zpûsobují naopak spí e problémy. Nejvût í jsou pak u dospûl ch plemeníkû, kde nadprûmûrná velikost zpûsobuje problémy s termoregulací, která mûïe vést ke sníïené oplodàovací schopnosti spermií b ka. Co na to v zkumy? Ve Spojen ch státech americk ch do lo ke komplexnímu testu, kter byl zamûfien na velikost ourku u b kû plemene limousine a sledování vlivu jeho rûstovou schopnost, plodnost a úroveà osvalení. Bylo vytvofieno 9 párû b kû pûsobících 42

43 TudíÏ plemeníci s vût ím obvodem ourku produkovali pfiedãasnû vyspûlé chovné jalovice. Měření velikosti šourku pomocí měřící pásky v 9 skupinách, pfiiãemï v kaïdé skupinû mûli b ci 15 aï 20 krav. Jeden b k z dvojice mûl velkou velikost ourku (v prûmûru 36,3 cm z 9 skupin) a druh b k malou velikost ourku (v prûmûru 28,5 cm z 9 skupin). B ci byli do skupin rozdûleni po dobu tfií let se stejn m poãtem krav. Následnû byly získávány údaje od 407 potomkû. Byla váïena porodní hmotnost, hmotnost ve 200 a 400 dnech, mûfiena v ka v kfiíïi i v kohoutku a s pomocí ultrasonografu byly mûfieny i jednotlivé partie osvalení. V sledky tohoto testu byly ohromující. Potomci b kû s vût í velikostí ourku mûli podstatnû vy í hmotnosti a také byli v raznû fenotypovû typiãtûj í pro dané plemeno. Jalovice po tûchto b cích byly o 10 % vyzrálej í co se t ãe nástupu pohlavní dospûlosti ve srovnání se skupinou po otcích s men ím obvodem ourku. Tab. ã. 1: PrÛmûrn obvod ourku u b kû masn ch plemen Není 35 cm jako 35 cm Je velice dûleïité, aby technika mûfiení obvodu ourku byla u v ech chovatelû na daném území vïdy stejná, neboè rûzné zpûsoby mûfiení mohou vést k v razn m odchylkám. Staãí, kdyï veterináfi, nebo chovatel provádûjící mûfiení, ourek patnû uchopí, nebo více stlaãí pfii mûfiení kûïi ourku a v sledek se mûïe li it klidnû i o 4 aï 5 cm. Rozdílné techniky mûfiení napfiíklad pouïívají i v Kanadû a USA. Zatímco v USA je bûïné, Ïe se páska pouze k ourku pfiiloïí, ale nestlaãuje se kûïe ourku, v Kanadû je tomu naopak. Zde se pfii mûfiení standardnû kûïe více pfiitáhne a u b ka, kterému v Kanadû namûfií napfiíklad 35 cm, by v USA mûl obvod klidnû i 40 cm. Tyto lokální rozdíly je rovnûï nutno brát v potaz a vûdût o nich dopfiedu. DÛleÏité je rovnûï k mûfiení pouïívat pouze pásky a pomûcky k tomu urãené. RÛzné obyãejnû krejãovské metry ãi jinak po domácku vyrobené udûlátka se ãasem vytahají a mûfiení mohou v raznû zkreslit, i kdyï je dodrïena správná technika. Pro korektnost mûfiení je věk minimální obvod (cm) žádoucí obvod (cm) < 15 měsíců 30 > měsíců 31 > měsíců 32 > měsíců 33 > 38 > 24 měsíců 34 > 39 Tab. ã. 2: Minimální obvod ourku u b kû rûzn ch masn ch plemen (cm) věk limousine angus simentál hereford salers charolais pinzgauer shorthorn blonde d Aquit. rouge des prés galloway texas longhorn brahman 12 měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců > 30 měsíců Správný úchop varlat při měření páskou je pro korektnost měření velice důležitý pfii pouïití speciální pásky neménû dûleïit je správn úchop varlat (viz obrázek), neboè i ten v raznû ovlivàuje v sledn namûfien údaj. Závûrem Neberme údaj o velikosti ourku ve v bûrovém katalogu b kû pouze jako doplàující informaci, ale jako jeden z dûle- Ïit ch znakû urãujících genetickou hodnotu zvífiete ve vztahu k plodnosti. Tento údaj vïdy ale posuzujte v kontextu plemene a také vûku b ka. Mûjte rovnûï na pamûti, Ïe ve svûtû existují rûzné techniky mûfiení, které mohou vést k rûzn m odchylkám. Zejména u zahraniãních b kû je proto tfieba s tím dopfiedu poãítat a brát tento údaj vïdy s urãitou rezervou. Abychom se v âeské republice pfiiblíïili chovatelsky vyspûl m zemím, plánujeme do budoucna v rámci genetického hodnocení zahrnout obvod ourku mezi hodnocené znaky. Za tímto úãelem V zkumn ústav Ïivoãi né v roby ve spolupráci s âesk m svazem chovatelû masného skotu pfiipravil projekt, kter jsme podali k financování. Jeho souãástí jsou vedle hodnocení obvodu ourku i dal í funkãní znaky a parametry, a pokud projekt bude podpofien a vybrán, pustíme se postupnû do realizace. 43

44 Do jaké míry ovlivàuje genetická variabilita hodnotu jateãného tûla? íká se, Ïe hodnotu zvífiete urãuje z 90 % krmení a pouze 10 % je ovlivàováno jeho genetickou v bavou. V sledky etfiení organizace Angus Sire Benchmarking Program (ASBP), která se vûnuje v zkumu a rozvoji plemene angus v Austrálii, toto tvrzení zpochybàují. V rámci tohoto programu je kaïdoroãnû testováno zhruba 35 mlad ch angussk ch b kû, jejichï sperma je pouïito k inseminacím v komerãních stádech. Samãí potomstvo tûchto b kû je následnû svezeno do v krmny Tullimba Research Feedlot v Armidale, kde následuje stodenní testovací v krm, pfii kterém je hodnocena jejich uïitkovost, vãetnû stanovování ãisté konverze Ïivin. Po tomto testu jsou b ci krmeni dal ích 200 dní ve v krmnû Rangers Valley a následnû putují na poráïku, která probíhá na jatkách firmy John Dee Abattoirs u Warwicku, kde se provádí rozsáhlé mûfiení jateãnû upraven ch tûl, vãetnû laboratorního mûfiení jemnosti svalov ch vláken, ztrát vlhkosti v prûbûhu zrání a procentuálního podílu vnitrosvalového tuku. V echna jateãnû upravená tûla (JUT) jsou klasifikována podle australského systému Meat Standards Australia (obdoba evropského SEUROPu). KaÏd mlad b k je náhodnû pfiipu tûn na plemenice ve stádech, která jsou zapojena do programu testace potomkû a jsou provádûny úpravy kvûli variabilitû v skytu samãího potomstva b kû ve stádech. K testovan m potomkûm je pak pfiistupováno jako k jednotliv m skupinám v prûbûhu pfiípravy a v krmu a na závûr jsou poraïeni ve stejn den, takïe rozdíly v namûfien ch jateãn ch vlastnostech jsou zpûsobeny v hradnû genetick mi rozdíly mezi jejich otci. V testu Cohort 4 bylo pouïito pouze 21 44

45 b kû a v sledky ukázaly, Ïe rozdíl mezi prûmûrnou hodnotou JUT potomkû nejlep ího a nejhor ího z testovan ch b kû ãinil 619 dolarû. Na základû v sledkû hodnocení jednotliv ch jateãnû upraven ch tûl byl zji tûn rozdíl mezi nejlépe a nejhûfie hodnocen m JUT 2076 USD. PrÛmûrné hodnocení jateãn ch tûl potomstva bylo stanoveno s vyuïitím souãasn ch provozních parametrû na kaïdé z 283 jateãn ch tûl z programu ASBP. Parametry vycházejí z obecného dlouhodobého zpûsobu v krmu (200 a více dní), jehoï cílem je produkovat a prodávat vysoce kvalitní v robky z angusského hovûzího masa. PouÏité byly specifické parametry: 8 dolarû za kg hmotnosti JUT pfii hodnocení mramorování 3 podle AusMeat pfiiãtení dal ích 40 centû za kg hmotnosti JUT pfii hodnocení mramorování nad 3 podle AusMeat odeãtení 80 centû za kg hmotnosti JUT pfii hodnocení mramorování pod 3 podle AusMeat odeãtení 10 centû za kg hmotnosti JUT pfii více neï 25 mm, ale ménû neï 30 mm tuku v pánevní oblasti odeãtení 15 centû za kg hmotnosti JUT pfii více neï 30 mm tuku v pánevní oblasti S vyuïitím metody nejmen ích ãtvercû, která bere v potaz efekty stáda a skupin vrstevníkû, byly vypoãteny prûmûrné hodnoty potomstva, vãetnû hodnoty jateãn ch tûl. Tab. ã. 1: PrÛmûrné hodnoty potomstva v pokusu Cohort 4 ASBP. B ci jsou fiazeni sestupnû podle hodnoty JUT potomstva (v dolarech) Otec Počet Hodnocení Hmotnost Pánevní tuk Cena JUT potomků mramorování JUT (kg) (mm) ($) v ASBP (MSA Marbling) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Jak bylo oãekáváno, tak b ci, jejichï potomstvo dosahovalo nejvy ích hodnocení jateãn ch tûl, mûli i potomstvo s nejvy í hmotností tûla, spoleãnû s lep- ím hodnocením mramorování a optimálním mnoïstvím tuku na zádi. Jako pfiíklad bylo uvedeno, Ïe b k, kter se umístil jako nejlep í s hodnotou jateãn ch tûl potomkû 3511 dolarû, mûl prûmûrnou hmotnost tûl potomkû 423 kg, prûmûrnou hodnotu mramorování (MSA Marbling Score) 581 a prûmûrnou tlou Èku tuku na zádi 15,4 mm. Z originálního ãlánku How much does genetic variation influence the value of a carcase? pfieloïili Anna Marcinková a Kamil Malát 45

46 Základní v bûry plemenn ch b kû rok 2018 Druh leto ní turnus v bûrû plemenn ch b kû zaãal 16. dubna a zakonãen byl pfiesnû po mûsíci od zahájení tedy 16. kvûtna. Do historie se sice nezapí e rekordním mnoïstvím vybran ch b kû, protoïe tûch bylo letos ménû neï vloni (942 vesr. 1043), ale pamatovat si ho jistû budeme kvûli rekordní sumû, za kterou byl kdy v âeské republice vydraïen masn plemenn b k. Tím se stal ãervenû zbarven angus Dûlo Red z Pûãína (ZAI 681), kter byl uskupením ãtyfi chovatelû zakoupen na aukci na odchovnû v Cunkovû za ãástku Kã. O stopadesát tisíc korun tak pfiekonal dva roky trvající rekord jiného angusského b ka Boxer Red z Pûãína (ZAI 393), kter byl v dubnu 2016 prodán na OPB Mûcholupy za rovn ch ãtvrt miliónu korun. Nedávno skonãen turnus v bûrû plemenn ch b kû byl v jimeãn nejenom kvûli historicky nejvy í sumû, ale také z pohledu zájmu zahraniãních kupcû o b ky. Bûhem draïeb nakoupili plemeníky nejenom na i sloven tí bratfii, ale také nûmeãtí, maìar- tí, rumun tí ãi litev tí chovatelé. Po aukcích si dal í b ky vybrali také zájemci z Polska ãi Bulharska. To svûdãí o vynikající práci ãesk ch chovatelû a dobrém jménû ãeského masného skotu v zahraniãí. VraÈme se ale k ãíslûm. Jak jiï bylo zmínûno v leto ním roce bylo vybráno do plemenitby 943 b kû z 1168 naskladnûn ch, vloni potom ve stejném období 1043 (z 1235 naskladnûn ch). V roce 2016 dostalo registr v druhém turnusu 923 b kû (z 1113 naskladnûn ch), ve stejném turnusu roku 2015 to bylo 894 b kû (z 1050 naskladnûn ch), v roce b kû (z 937 naskladnûn ch), v roce 2013 potom 724 b kû (z 965 naskladnûn ch), a tak bychom mohli pokraãovat... NeÏli celkové poãty b kû, je ale podstatnûj í kvalita vybíran ch plemeníkû a ta byla na velice slu né úrovni. Dal í podrobnosti není potfieba rozepisovat, v pfiiloïen ch tabulkách si totiï kaïd najde to, co ho zajímá. Souãástí hodnocení jsou také i fotky nejlépe hodnocen ch b kû. Prostor pro fotky je ve zpravodaji ale bohuïel omezen, a tak zde jsou uvedeni jen nûktefií b ci. Dal í desítky fotek jsou pak k dispozici na webu svazu. V sledky základních v bûrû b kû masn ch plemen za II. turnus 2018 dle plemen II. turnus 2018 Plemeno V Do Vyřazeno % Odročeno testu plem. Před Při vyb. Aberdeen angus OPB ,7 % Aberdeen angus u chovatele ,7 % ABERDEEN ANGUS ,2 % Blonde d Aquit. OPB ,6 % Blonde d Aquit. u chovatele ,9 % BLONDE d AQUITAINE ,5 % Bazadaise OPB ,0 % Bazadaise u chovatele ,0 % BAZADAISE ,0 % Belg. modrobílé OPB ,0 % Belg. modrobílé u chovatele ,0 % BELGICKÉ MODROBÍLÉ ,0 % GALLOWAY u chovatele ,4 % Gasconne OPB ,0 % Gasconne u chovatele ,0 % GASCONNE ,7 % Hereford OPB ,0 % Hereford u chovatele ,3 % HEREFORD ,2 % Charolais OPB ,3 % Charolais u chovatele ,7 % CHAROLAIS ,3 % Limousine OPB ,2 % Limousine u chovatele ,4 % LIMOUSINE ,7 % Masný simentál OPB ,8 % Masný simentál u chovatele ,2 % MASNÝ SIMENTÁL ,6 % Piemontese OPB ,0 % Piemontese u chovatele ,0 % PIEMONTESE ,3 % Parthenaise OPB ,0 % Parthenaise u chovatele ,7 % PARTHENAISE ,0 % Salers OPB ,0 % Salers u chovatele ,0 % SALERS ,3 % SHORTHORN u chovatele ,0 % Aubrac OPB ,7 % Aubrac u chovatele ,4 % AUBRAC ,0 % CELKEM ,2 % stav k

47 V sledky základních v bûrû b kû masn ch plemen nápoãet 2018 dle plemen rok 2018 Plemeno V Do Vyřazeno % Odročeno testu plem. Před Při vyb. Aberdeen angus OPB ,1 % Aberdeen angus u chovatele ,4 % ABERDEEN ANGUS ,5 % Blonde d Aquit. OPB ,0 % Blonde d Aquit. u chovatele ,8 % BLONDE d AQUITAINE ,0 % Bazadaise OPB ,0 % Bazadaise u chovatele ,0 % BAZADAISE ,0 % Belg. modrobílé OPB ,0 % Belg. modrobílé u chovatele ,0 % BELGICKÉ MODROBÍLÉ ,0 % GALLOWAY u chovatele ,4 % Gasconne OPB ,0 % Gasconne u chovatele ,0 % GASCONNE ,0 % Hereford OPB ,3 % Hereford u chovatele ,0 % HEREFORD ,8 % Charolais OPB ,5 % Charolais u chovatele ,8 % CHAROLAIS ,3 % Limousine OPB ,2 % Limousine u chovatele ,7 % LIMOUSINE ,6 % Masný simentál OPB ,1 % Masný simentál u chovatele ,6 % MASNÝ SIMENTÁL ,6 % Piemontese OPB ,0 % Piemontese u chovatele ,0 % PIEMONTESE ,7 % Parthenaise OPB ,0 % Parthenaise u chovatele ,7 % PARTHENAISE ,9 % Salers OPB ,0 % Salers u chovatele ,0 % SALERS ,6 % SHORTHORN u chovatele ,0 % Aubrac OPB ,7 % Aubrac u chovatele ,0 % AUBRAC ,2 % CELKEM ,5 % stav k

48 RÛstová schopnost b kû v odchovu v roce 2018 dle plemen za II. turnus Býci v odchovu II. turnus 2018 Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2018 Plemeno ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV Aberdeen angus OPB Aberdeen angus u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d Aquit. OPB Blonde d Aquit. u chovatele BLONDE d AQUITAINE Bazadaise OPB Bazadaise u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé OPB Belg. modrobílé u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY u chovatele Gasconne OPB Gasconne u chovatele GASCONNE Hereford OPB Hereford u chovatele HEREFORD Charolais OPB Charolais u chovatele CHAROLAIS Limousine OPB Limousine u chovatele LIMOUSINE Masný simentál OPB Masný simentál u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese OPB Piemontese u chovatele PIEMONTESE Parthenaise OPB Parthenaise u chovatele PARTHENAISE Salers OPB Salers u chovatele SALERS SHORTHORN u chovatele Aubrac OPB Aubrac u chovatele AUBRAC stav k PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2018 Kompletní v sledky v bûrû plemenn ch b kû jsou k dispozici na webov ch stránkách svazu v sekci Odchovny/statistika Dražba a ceny Plemeno Do dražby Vyv. cena Prodáno Prodejní % ks Kč ks Kč prodaných Aberdeen angus ,4 % Blonde d Aquitaine ,0 % Bazadais ,0 % Belgické modrobílé ,0 % Gasconne ,0 % Hereford ,0 % Charolais ,1 % Limousine ,9 % Masný simentál ,8 % Piemontese ,0 % Parthenaise ,0 % Salers ,0 % Aubrac ,0 % Průměr II. urnus ,7 % 48

49 RÛstová schopnost b kû v odchovu v roce 2018 dle plemen nápoãet 2018 Býci v odchovu nápočet 2018 Býci vybraní do plemenitby nápočet 2018 Plemeno ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV Aberdeen angus OPB Aberdeen angus u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d Aquit. OPB Blonde d Aquit. u chovatele BLONDE d AQUITAINE Bazadaise OPB Bazadaise u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé OPB Belg. modrobílé u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY u chovatele Gasconne OPB Gasconne u chovatele GASCONNE Hereford OPB Hereford u chovatele HEREFORD Charolais OPB Charolais u chovatele CHAROLAIS Limousine OPB Limousine u chovatele LIMOUSINE Masný simentál OPB Masný simentál u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese OPB Piemontese u chovatele PIEMONTESE Parthenaise OPB Parthenaise u chovatele PARTHENAISE Salers OPB Salers u chovatele SALERS SHORTHORN u chovatele Aubrac OPB Aubrac u chovatele AUBRAC stav k PrÛmûrné ceny dle plemen nápoãet 2018 Dražba a ceny Plemeno Do dražby Vyv. cena Prodáno Prodejní % ks Kč ks Kč prodaných Aberdeen angus ,4 % Blonde d Aquitaine ,7 % Bazadais ,0 % Belgické modrobílé ,0 % Gasconne ,0 % Hereford ,0 % Charolais ,7 % Limousine ,7 % Masný simentál ,8 % Piemontese ,7 % Parthenaise ,0 % Salers ,0 % Aubrac ,7 % Průměr ,7 % 49

50 Pořadí Nejlépe hodnocení b ci II. turnus bez rozdílu plemene Místo odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prt Celkem bodů Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena OPB Cunkov DĚLO RED Z PĚČÍNA ZAI 681 G100 ZAI CZ Lepša Vladimír, Pěčín CZ OPB Osík DALÍK VFU ZIL 255 Y100 ZLM CZ VFU Brno ŠZP Nový Jičín CZ x OPB Benešov DUDEK Z MEZIBOŘÍ ICH 552 T100 ZIT CZ Hatlák V., Ing., Meziboří CZ x OPB Osík DERIK RED Z PĚČÍNA ZAI 687 G100 ZAI CZ Lepša Vladimír, Pěčín CZ OPB Osík DÁREK POLFIN R PSI 438 S100 ZSI CZ Polfin eko s.r.o., Újezd u V. K CZ x OPB Měcholupy DRAGOUN MĚCHOLUPSKÝ P ISI 026 S100 ZMS CZ Měcholupská zemědělská a.s CZ OPB Měcholupy DRUMS MĚCHOLUPSKÝ P ISI 029 S100 ZMS CZ Měcholupská zemědělská a.s CZ x OPB Osík DASTY Z CHOTČE P ICH 589 T100 ZIT CZ Řehounek Vít, Ing., Choteč CZ x OPB Osík DÉNOM DH ICH 596 T100 ZIT CZ Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště CZ OPB Osík DUNHILL DH ICH 608 T100 ZIT CZ Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště CZ OPB Benešov DAMUEL NA3 ICH 545 T100 ZIT CZ Nátr Jiří, Černá Voda CZ OPB Kamenná DOLAR Z BĚSNA PP ZMS 936 S100 ZSI CZ Zemědělská společnost Blšany CZ u chovatele DITO Z DOLŇÁCKA ZBQ 204 Q100 ZBA CZ Dolňácko a.s., Hluk CZ x OPB Osík DABING ZIL 242 Y100 ZLI CZ Nováková Zdeňka, Veselé CZ x OPB Osík DAEWU KH P ISI 010 S100 ZMS CZ ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s CZ x OPB Osík DALAS DH V ICH 615 T100 ZIT CZ Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště CZ x OPB Kamenná DRÁČEK VSACKO PP ZMS 961 S100 ZMS CZ Vsacko Hovězí, a.s CZ OPB Kamenná DANTE Z ČERNÉ VODY P ZMS 940 S100 ZMS CZ Nátr Daniel, Černá Voda CZ x u chovatele COSŤA Z MEZIBOŘÍ V ICH 624 T100 ZIT CZ Hatlák V., Ing., Meziboří CZ x OPB Osík DUBLER Z JALOVČÍ V ISI 023 S100 ZMS CZ Talafous Jaroslav, Krč CZ OPB Benešov DAFRON Z TÝNIŠTĚ ICH 543 T100 ZIT CZ TFARMA spol.s r.o., Týniště CZ OPB Benešov DOBBY NA3 V ICH 553 T100 ZIT CZ Nátr Jiří, Černá Voda CZ x OPB Benešov DAVIS AVENA ZIL 227 Y100 ZLM CZ Avena s.r.o., Dlouhá Třebová CZ OPB Kamenná DIEGO Z ČERNÉ VODY P ZMS 932 S100 ZMS CZ Nátr Daniel, Černá Voda CZ x u chovatele DAŘBUJÁN Z PĚČÍNA ZAI 750 G100 ZAI CZ Lepša Vladimír, Pěčín CZ x 50

51 Pořadí Nejlépe hodnocení b ci II. turnus bez rozdílu plemene Místo odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prt Celkem bodů Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena u chovatele CIMBURA Z MEZIBOŘÍ V ICH 625 T100 ZIT CZ Hatlák V., Ing., Meziboří CZ x OPB Osík DONINAT BOVET ET ZIL 241 Y100 ZLM CZ Bovet a.s., Sloupnice FR x OPB Osík DUKÁT ZE ŽĎÁRA V ZIL 238 Y100 ZLM CZ Kouba Martin, Žďár CZ OPB Osík DOLAF Z ŘEVNOVA ZAI 692 G100 ZAI CZ Novák Miroslav, Řevnov CZ OPB Měcholupy DAŘBUJÁN Z MALEŠIC PP ISI 025 S100 ZMS CZ Samohejlová Andrea, Malešice CZ x OPB Kamenná DEJL Z PĚČÍNA ZAI 643 G100 ZAI CZ Lepša Vladimír, Pěčín CZ u chovatele DISKO MĚCHOLUPSKÝ V ISI 040 S100 ZMS CZ Měcholupská zemědělská a.s CZ x u chovatele CLERENS Z MEZIBOŘÍ ICH 626 T100 ZIT CZ Hatlák V., Ing., Meziboří CZ x Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus DĚLO RED Z PĚČÍNA ZAI 681 (OPB Cunkov, , 90 b.) DRAGOUN MĚCHOLUPSKÝ P ISI 026 (OPB Měcholupy, , 85 b.) DALÍK VFU ZIL 255 (OPB Osík, , 88 b.) DRUMS MĚCHOLUPSKÝ P ISI 029 (OPB Měcholupy, , 85 b.) Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký 51

52 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus DÁREK POLFIN R PSI 438 (OPB Osík, , 85 b.) DERIK RED Z PĚČÍNA ZAI 687 (OPB Osík, , 85 b.) DUNHILL DH ICH 608 (OPB Osík, , 83 b.) DÉMON DH ICH 596 (OPB Osík, , 83 b.) DASTY Z CHOTČE P ICH 589 (OPB Osík, , 83 b.) DOLAR Z BĚSNA PP ZMS 936 (OPB Kamenná, , 83 b.) DITO Z DOLŇÁCKA ZBQ 204 (Dolňácko a.s., Hluk, , 83 b.) DAEWU KH P ISI 010 (OPB Osík, , 82 b.) Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký 52

53 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus DABING ZIL 242 (OPB Osík, , 82 b.) DALAS DH V ICH 615 (OPB Osík, , 82 b.) DANTE Z ČERNÉ VODY P ZMS 940 (OPB Kamenná, , 82 b.) DRÁČEK VSACKO PP ZMS 961 (OPB Kamenná, , 82 b.) DAŘBUJÁN Z PĚČÍNA ZAI 750 (Lepša Vl., Pěčín, , 81 b.) DUBLER Z JALOVČÍ V ISI 023 (OPB Osík, , 81 b.) DINGO Z PĚKOVIC ICH 662 (OPB Kundratice, , 81 b.) DAVIS AVENA ZIL 227 (OPB Benešov, , 81 b.) Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký 53

54 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus DIEGO Z ČERNÉ VODY P ZMS 932 (OPB Kamenná, , 81 b.) DOLAF Z ŘEVNOVA ZAI 692 (OPB Osík, , 80 b.) DUKÁT ZE ŽĎÁRA V ZIL 238 (OPB Osík, , 80 b.) DONINAT BOVET ET ZIL 241 (OPB Osík, , 80 b.) DEJL Z PĚČÍNA ZAI 643 (OPB Kamenná, , 80 b.) DOLAR RED IKAR ZAI 700 (OPB Měcholupy, 79 b.) DALERIAN NEČTINSKÝ ZIL 292 (Nečtinská zemědělská a.s., , 79 b.) DARWIN IKAR ZAI 702 (OPB Měcholupy, , 79 b.) Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký 54

55 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus MEWIL DESTINY 26 F ZAI 691 (OPB Osík, , 79 b.) DALAS RED Z PĚČÍNA ZAI 673 (OPB Cunkov, , 79 b.) DRAK Z VESELÍČKA ICH 633 (Bouda Petr, ing.,voděrádky, , 79 b.) DRAHOŠ Z KALIŠTĚ ZIL 259 (OPB Osík, , 79 b.) DOBIÁŠ Z HLÍNY P ZIL 327 (K+K Břilice, , 79 b.) DALMO Z LESTKOVA ZPA 084 (OPB Kundratice, , 78 b.) DRAK Z KŘENOVIC P ISI 067 (Placanda, Křenovice, , 78 b.) DASTY DASO ICH 654 (OPB Kundratice, , 78 b.) Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký 55

56 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus DRAGON Z HODSLAVIC ICH 658 (OPB Kundratice, , 78 b.) DIP RED Z PĚČÍNA ZAI 697 (OPB Měcholupy, , 78 b.) DRAGON RED Z PĚČÍNA APA 144 (OPB Cunkov, , 78 b.) DOMINIK AVENA ZIL 248 (OPB Osík, , 78 b.) DRAGOUN Z ČISTÉ ICH 619 (OPB Osík, , 78 b.) DARIUS Z RANTÍŘOVA ZAI 641 (OPB Kamenná, , 78 b.) DRUID MOF ZIL 258 (OPB Osík, , 78 b.) DRAK Z BÁNOVA V ZMS 941 (OPB Kamenná, , 78 b.) Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký 56

57 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2018 Den Datum Začátek* OPB, chovatel ks Plemena Dražba Pondělí ,00 OPB Osík 38 CH,BA,LI,MS,PI,HE,AA hodinu po skončení ZV 16,00 Suchánková Ivana, Zálší 1 BA x 17,00 Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy 2 LI x Úterý ,00 OPB Benešov 49 CH,AA,MS,LI,PI hodinu po skončení ZV 16,00 VETLABFARM s.r.o., Jakubovice 1 AA x 17,00 Šeda J., Helvíkovice 3 LI x Středa ,00 OPB Cunkov 42 AA,MS,LI,CH,BA,HE hodinu po skončení ZV 16,00 Farma Karel Dvořák s.r.o. 2 LI x 17,30 Kotalík Milan, Semice 3 LI x Čtrvtek ,00 Měcholupská zemědělská a.s. 14 CH,MS x 11,00 Denk Jaroslav, Hodousice 2 AA x 13,00 Zelený Jiří, Drouhaveč 1 MS x 14,30 Kraml Eduard, Stachy 1 SA x 15,00 Statek Kašperské Hory s.r.o. 4 MS x 16,30 Kofroň Jan, Ing., Radhostice 3 AA x 17,30 Hodina František, Ing., Záblatí 4 LI,MS x Hodina Jakub, Kratušín 4 MS x PRIMA AGRI PT a.s. 2 MS x Pátek ,00 AGRO Jinín, a.s. 3 MS,LI x 10,30 Valenta Petr, Budyně 2 MS x 11,30 Černěveský Háj s.r.o. 10 LI x Sobota ,00 Statek Lipka a.s., Horní Bradlo 3 BA x 12,00 TEGRO s.r.o., Těšenov 3 AA x 13,30 Hrtús Miroslav, Mírovka 1 BA x 15,00 Dvořák Josef, Ing., Telecí 3 AA x Neděle ,00 Štěpánek Jiří, Záhornice 1 BM x 13,00 Zemědělská společnost Blšany 3 MS x 15,30 GASFARM s.r.o., Pelhřimov 2 GS x Pondělí ,00 Zatloukal Jan, Velké Dvorce 6 CH,MS x 12,00 Novák Petr, Sirá 2 CH x 14,30 Moulis Pavel, Milínov 2 MS x 15,30 Seidl Jaroslav, Ptenín 3 AA x 17,30 Bouda Petr, Ing., Voděrádky 2 CH x Úterý ,00 Lepša Vladimír, Pěčín 5 AA x 10,30 Farka Martin, Todně 5 LI x 12,30 Šedivý Jan, Smrhov 1 MS x 13,30 Ondřich František, Ing., Zvíkov 1 BA x 15,00 Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí 2 LI x 16,00 Tájek Jaroslav, Zvíkov 4 CH,LI,PP x Středa ,00 ZD Brloh 4 AA,MS x 11,00 ZOD BLATA, Sedlec 1 MS x 13,00 Habr František ml., SZ, Báňovice 25 MS x Čtrvtek ,00 ZD Agroholding Bernartice 3 PI x 10,30 AGRO A.R.W., s.r.o., Stará Červená Voda 3 MS x 11,30 Reinold Manfred, Stará Červená Voda 2 MS x 14,00 Ševčík Jiří, Jerlochovice 4 MS x 15,30 VFU Brno ŠZP Nový Jičín 3 LI x Pátek ,00 Dolňácko a.s., Hluk 2 BA x 10,00 Minaříková Hana, Hluk 2 BA x 12,00 Agrochyt s.r.o., Mohelno 3 MS x 15,00 Polák Jiří, Dolní Libochová 2 MS x Poláková Zdenka, Dolní Libochová 2 MS x 16,30 Statek Mitrov, a.s. 3 AA x Sobota x x x x x Neděle x x x x x Pondělí ,00 Šilhanová Marie, Nová Ves 3 MS x 10,30 Družstvo vlastníků Libeň Vtelno 2 CH x 12,00 Šťastný Antonín, SZ, Vědlice 3 BA x 13,30 Náš Dvůr s.r.o, Držovice 4 AA x 15,00 Farma Huníkov Pod Sedlem,spol.s r.o. 1 MS x 17,00 ZEA PROBIO, s.r.o., Žernov 1 CH x * začátky ZV u chovatelů jsou orientační III. turnus B ci narození na OPB 57

58 Hovûzí Bolognese Ingredience: 500 g hovězího krku (hovězí přední bez kosti, mleté) 2 stroužky česneku 1 cibule 2 snítky čerstvého rozmarýnu 6 plátků uzené anglické slaniny 200 ml červeného vína 250 g sušených rajčat 1 konzerva rajčat 500 g těstovin (špagety, penne) parmazán extra panenský olivový olej sůl Návod na přípravu: Předehřejte troubu na 180 C. Oloupejte a najemno pokrájejte česnek a cibuli, na malé kousky nakrájejte slaninu a nadrobno nasekejte lístky rozmarýnu. Do vhodného kastrolu nalijte menší množství olivového oleje a zahřejte na mírném plameni, přidejte slaninu, rozmarýn, česnek a cibuli a za občasného míchání orestujte cca 5 minut. Zvyšte intenzitu plamene a přidejte mleté hovězí maso. Za stálého míchání zprudka osmahněte a až maso začne hnědnout, zalijte vínem. Pak na nízkém plameni nechte probublávat, než se víno dostatečně zredukuje. Mezitím rozmixujte sušená rajčata a přidejte na pánev spolu s konzervovanými rajčaty. Dobře promíchejte a dochuťte solí. Kastrol zakryjte pokličkou nebo alobalem a nechte v troubě na hodinu. Po třiceti minutách směs promíchejte, popřípadě přidejte trochu vlažné vody, kdyby bylo třeba. V této fázi dejte vařit dostatečné množství osolené vody na špagety. Těstoviny povařte al dente (na skus). Směs a těstoviny dobře promíchejte, rozdělte na talíře a posypte troškou parmazánu. Dobrou chuť vám přeje Biopark!

59

60 âesk SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù NOV 17, PRAHA 1 TEL.: INFO@CSCHMS.CZ