O B S A H Univerzita a lékafiská fakulta pitály a nemocnice Staré lékafiské tisky... 82

Transkript

1 OBSAH Pfiedmluva... 7 Úvodem Univerzita a lékafiská fakulta Zakládací listina Karlovy univerzity Karolinum Univerzitní domy Alegorická socha lékafiské fakulty Lékafiská kolej Îezlo lékafiské fakulty Klementinum pitály a nemocnice Nemocnice milosrdn ch bratfií na Franti ku Vla sk pitál Strahovsk pitál Malostransk pitál Nemocnice milosrdn ch sester pod Petfiínem V eobecná nemocnice pitál u sv. Lazara pitál kfiiïovníkû s ãervenou hvûzdou u Karlova mostu pitál sv. Pavla v Templové uliãce pitál servitû v ulici Na Slupi Nemocnice alïbûtinek v ulici Na Slupi Stará porodnice Dûtská nemocnice Ústavy slepcû pitál, poté chudobinec u sv. Bartolomûje Chorobinec na Karlovû Ústav pro choromyslné FaustÛv dûm Vojenské nemocnice Staré lékafiské tisky âasopis lékafiû ãesk ch... 92

2 Obsah Pamûtní desky a pomníky Souso í sv. Kosmy a Damiána Pamûtní deska Jana Marka Marci z Kronlandu Pamûtní deska Jana Evangelisty Purkynû Pamûtní deska Josefa Jana âejky Pamûtní deska Emila Holuba Pamûtní deska Josefa Podlipského Pamûtní deska na Vla ském pitále Pamûtní deska na budovû V eobecné fakultní nemocnice Morové památníky B val morov lazaret u sv. tûpána Kostel sv. Rocha na Strahovû Sochy sv. Rocha a ebestiána Morov památník na Malostranském námûstí Morov památník na Maltézském námûstí Morov památník na Hradãanském námûstí B valá kaple sv. Rocha v Ko ífiích DÛm U Zlaté studnû Kostel sv. KfiíÏe na ÎiÏkovû Kostel sv. Rocha na Ol anech Morové sloupy StaropraÏské lékárny Apatekáfiské zákoutí Lékárna U bílého jednoroïce Lékárna U ãerného orla Sbírka lidov ch amuletû Zlatá uliãka StaropraÏské láznû Karlovy láznû Cechovní dûm praïsk ch brad fiû Cechovní znaky a peãetû praïsk ch ranhojiãû Botanické zahrady Hroby lékafiû na praïsk ch hfibitovech Hroby v znaãn ch lékafisk ch osobností, zesnul ch do roku Literatura

3 Pfiedmluva P EDMLUVA Praha je místem s nesmírnû dlouhou a bohatou historickou tradicí. Zatímco cizinci na Praze nejvíce obdivují její kulturu a architekturu, nás, domácí, okouzluje moïnost sledovat ji v promûnách ãasu a dennû objevovat nûco nového. A objevovat je opravdu co. Procházím-li Prahou, vïdy mû potû í fakt, kdyï vidím, Ïe v místech, kde odjaktûïiva b vala edivá plechová ohrada, je najednou zelené prostranství plné svûtla, barev a vûní, jeï kypí Ïivotem. Teprve pfii srovnání historick ch fotografií památn ch budov s dne ní realitou si mnozí z nás uvûdomí, co se v Praze radikálnû zmûnilo k lep ímu. Nejinak je tomu i v této kníïce. PfiestoÏe jsem se v Praze narodil a Ïiji tady, jsou místa i objekty, které tak dobfie neznám, nebo o nich nevím to, co bych jako rodil PraÏák vûdût mûl. Rád objevuji praïská zákoutí, která nejsou tak notoricky známá, a pfiesto jsou krásná a zajímavá. âasu mi v ak pfiíli mnoho nezb vá, a tak místo objevitelské procházky per pedes si pfii u etfiené chvilce sednu s kníïkou, která mi toto dobrodruïství poznávání zprostfiedkuje. Napfiíklad pfii proãítání této, kterou drïíte právû v ruce, jsem si uvûdomil, Ïe je to neuvûfiiteln ch 500 let, kdy novomûst tí mû Èané v ulici, která se dlouho naz vala pitálská a dnes Vy ehradská, zaloïili pitál s kostelem sv. Bartolomûje stával v místech, kde se dnes nachází areál budov Ministerstva spravedlnosti âr. A také Ïe i na Hradãanském námûstí, které je pro vût inu PraÏanÛ i náv tûvníkû mûsta pfiedev ím pfiedpolím PraÏského hradu, jsou jedineãné památky na historii lékafiství, u nichï stojí zato se zastavit v Martinickém paláci b vala vojenská nemocnice, pfiímo v malebném stfiedu námûstí se vypíná mariánsk morov sloup se sochami zemsk ch patronû z první poloviny 18. století a nedaleko odtud, v Loretánské ulici, stojí domy, v nichï kdysi b val Hradãansk ústav pro slepé dûti a dnes tu sídlí speciální koly pro zrakovû postiïené Pfii kaïdodenní práci primátora hlavního mûsta Prahy mám stále na mysli, Ïe tím, co ãiním, navazuji na práci na ich pfiedkû. 7

4 Pfiedmluva Stejnû jako oni, i já se snaïím, aby v sledky mé práce prospûly nejen nám, souãasníkûm, ale také generaci, která pfiijde po nás. A tak se neubráním vzpomínce na práci na ich pfiedchûdcû-lékafiû, ktefií poloïili základy ãeské moderní medicíny. Dovolte mi pfiipomenout v roãí narození sice hrubû nekulatá pracovníkû v oboru mému srdci nejbliï ímu, a to 180. v roãí narození Josefa Ignáce âermáka ( ), pokrokového a iniciativního lékafie, s jehoï jménem jsou spjaté poãátky moderní lûïkové péãe o du- evnû choré na Moravû, jenï mûl moïnost podrobnû se seznámit s praïskou psychiatrickou kolou, od roku 1861 prvního fieditele ústavu pro choromyslné v Brnû-âernovicích, a 170. v roãí narození Jana Bohumila Ceypa z Peclinovce ( ), neménû zapáleného psychiatra, primáfie, talentovaného ãeského básníka a dlouholetého redaktora âasopisu lékafiû ãesk ch. Shodou okolností jsou oba dva pochováni v Praze, na Ol ansk ch hfibitovech. Je nepfieberná fiada jmen a míst, která tvofií téma Praha lékafiská. Pfii procházkách Prahou s touto knihou v ruce vzpomeneme na svatou AneÏku âeskou, která v prvé polovinû 13. století zaloïila první praïsk pitál; vzpomeneme na Karla IV., kter o sto let pozdûji zaloïil prvé vysoké uãení na v chod od R na a na sever od Alp, a tím zajistil trval rozvoj lékafisk ch vûd u nás; vzpomeneme dobu Rudolfa II., kter pfiilákal do Prahy nejen fiadu arlatánû, ale i piãkov ch vûdcû své doby, jako byl Jan Jesensk, kter provedl v Praze v roce 1600 první vefiejnou pitvu. Vzpomeneme i na fiadu dal ích velk ch osobností ãeské lékafiské vûdy z pfielomu 19. a 20. století, jako byl profesor Josef Thomayer, zakladatel ãeské koly vnitfiního lékafiství, profesor Jan Jansk, objevitel krevních skupin, a piãkov chirurg Eduard Albert, po nûmï je v Praze pojmenována dokonce celá ãtvrè, kde sídlí pfieváïnû lékafiské a pfiírodovûdné vûdecké ústavy a fakulty. Pfii toulkách Prahou v ak nemû- Ïeme zapomenout ani na v razné postavy ãeské medicíny 20. století, i kdyï datum jejich úmrtí uï pfiesahuje námi stanovenou ãasovou hranici, a to na Ottu Wichterleho, jehoï kontaktní ãoãky proslavily na i zem po celém svûtû, profesora Ivana Málka, zakladatele moderní ãeské mikrobiologie, profesora Vladimíra Vondráãka, jehoï jméno se stalo symbolem ãeské psychiatrie, a desítky a desítky dal ích. Vûfiím, Ïe ãtenáfi této knihy v ní nalezne poutavé zrcadlo, 8

5 Pfiedmluva v nûmï se odráïejí dûjiny mûsta v pfiíbûzích vzácn ch lidí, ktefií v nûm Ïili a tvofiili, a v pfiíbûzích míst, jeï jsou památkami na doby, které tvofií na i souãasnost. MUDr. Pavel Bém primátor hlavního mûsta Prahy 9

6 Úvodem ÚVODEM Kladn pomûr ãeského ãlovûka ke kulturním statkûm národa je znám. Nerozhoduje druh a místo, tím ménû ãas. Dílo hodnot trval ch mluví samo za sebe v fiadû století, neumírá, dokud Ïije jeho obdivovatel, vyznavaã, ctitel a ochránce. Památky, vnûj nû pfiedstavované v podobû budov, pomníkû, soch, listin, tiskû i jinak, jsou podstatn m a cenn m kulturnû historick m dûdictvím generací, vzájemnû vázan ch duchovními i citov mi pouty, z nûhoï moïno ãerpat nejen pouãení, ale i povzbuzení k tvorbû nov ch hodnot kulturních. V jejich fiadû nalezneme mnoho takov ch, které se spojují pfiímo i nepfiímo s urãit m stavem nebo oborem. V na em pfiípadû lo o ãeské lékafiství a v ir ím smyslu o zdravotnictví vûbec. Procházejíce starou Prahou, sledujíce staré místopisy praïské a mnohé, porûznu roztrou ené zprávy v historické, lékafiské i krásné literatufie, zaznamenáváme tyto pfiipomínky víïící se k jednotliv m objektûm, jménûm i pfiedmûtûm na eho zájmu. Není takov ch památek málo. K medikohistoriografu, právû tak jako ke kulturnímu historiku mluví témûfi na kaïdém kroku. AÈ jiï z let a století dávn ch, nebo z doby málo minulé, vïdycky tyto stopy, namnoze ov em znaãnû setfielé, vyprávûjí tu jasnûji, onde jenom náznakem. Ze snû kamenné, tisícileté ãeské Prahy vyráïejí drobné, star mi zápisy ovûfiené skuteãnosti, jejichï soubor ve zcelen, av ak v bûrov pás, sestavit bylo m m úkolem. Tak jako mluví stará Praha fieãí vybranou a u lechtilou k vní- 10

7 Úvodem majícím smyslûm dûjepisce, hudebníka, básníka, v tvarného umûlce, tak také a kupodivu dovede mnoho povûdût i historiku lékafisk ch a pfiírodních vûd, ne-li kaïdému milovníku star ch památek vûbec. AÈ procházíme malebn mi zákoutími malostransk mi, hradãansk mi ãi starobyl mi uliãkami staromûstsk mi, intimními v tichu proslunûn ch míst a modrajících se loubí, anebo pfiijdeme-li do mlad ích ãtvrtí, zvlá tû novomûstské, v ude mûïeme sledovat to, co nás zvlá È zajímá: domy, v nichï bydlili v znamní i slavní lidé lékafiské vûdy, budovy mistrovsk ch kolejí a uãili tû tu pfiedev ím je to ctihodná Alma mater v nichï se rodila ponenáhlu novodobá medicína, staropraïské pitály, pfiedchûdce moderních nemocnic, jakoï i jejich poãátky, stfiedovûké láznû, ranhojiãe a v voj hygieny aï k revoluãní asanaci mûstsk ch ãtvrtí, památníky zhoubn ch infekãních nemocí, zvlá tû moru, poãátky apaték, hfibitovy s desítkami lékafisk ch hrobû nezapomenuteln ch svûtel ãeského lékafiství, archivy se star mi tisky lékafisk mi a jiné. Právû z tûchto, ponûkud jin ch stránek neï b vá zvykem, lo nám o to, podívat se na starou Prahu. Díky praïsk m topografûm, zvlá tû Schallerovi, Weitenweberovi, Krombholzovi, Tomkovi, Teigemu, Ruthovi, Wirthovi, Vojtí - kovi, techovi a jin m, mûïeme je tû dnes urãit místa, která mají pro ãeskou lékafiskou historii a stav svûj v znam a zvuk. A pfiece, vlnobití ãasu, které jiï tolikráte v podobû rozliãn ch událostí a pfiíhod pfievalilo se praïsk mi prostranstvími, bohuïel, smetlo mnohé z toho, co neslo by rozhodnû víc neï peãeè zajímavosti. Kde dnes napfi. hledat dûm i lokalitu staré koleje Reãkovy, zaloïené v polovinû 15. vûku na Starém Mûstû praïském, dûm, v nûmï se konalo jiï na poãátku 17. století v znamné Theatrum anatomicum, pfiední událost své doby, první pitva v âechách? Kde pfiesnû urãit místo jiné pûvodní staré koleje, zvané collegium medicorum, ve skuteãnosti prvního Lékafiského domu v Praze v místech nynûj í ulice Kaprovy? Jen zachoval vstupní renesanãní portál jako jedin hmotn doklad v lapidáriu Národního muzea nám ji pfiipomíná. A jako této koleje i ostatních, jí podobn ch, studentsk ch i mistersk ch? Stejnû ztraceny, aï na nûkolik málo, jsou náhrobní kameny profesorû praïské univerzity a také fakulty lékafiské, zvlá tû z kaplí Betlémské a BoÏího tûla. Z mnoh ch pamûtihodn ch staropraïsk ch pitálû zb vají dnes jenom jména 11

8 Úvodem v historick ch pramenech, zvlá tû po josefínsk ch, jinak pro vefiejné zdravotnictví jistû vhodn ch reformách. A pfii la je tû jedna doba, kdy pût let pfied pfielomem dvacátého století do druhé padesátky do tváfie staré lékafiské Prahy vstoupil rmut, kdy tûïké a hojné slzy provázely ztráty vûcí oãím a srdcím tak milé, kdy Ïelezná rosa stfiel kropila a uráïela hlavy a údy karyatid i stfiech a portálû jedineãn ch ve svém zalomení a koufi plamenû Staromûstské radnice valil se do modrého, kvûtnového podveãeru, líbezná hra Hanu ova sténala v zmûti úlomkû kamenû a celá jiïní strana námûstí, fronta malebn ch domû s vyhofiel mi zraky oken ãnûla do prázdna. A pfiece, tu vedle domu torchova byla, b vala jedna z nejstar ích praïsk ch lékáren U bílého jednoroïce, potomek starobylé lékárny t nské. TûÏce oddychoval star univerzitní dûm v Celetné ulici z ran, které utrïil, a stfiely ne toviãnû zohyzdily jeho fasádu. Co fiíci k rozlomení vojenské nemocnice na Karlovû námûstí a tûïce zasaïen m EmauzÛm i Faustovu domu? ÚlomkÛm stfiel nalezen m u loïe nemocného na Bulovce, ve V eobecné nemocnici, v porodnici a jinde? Jak nevzpomenout památky tûch, ktefií drïeli vysoko prapor nadûjí a víry bez mdlení, slabosti ãi zrady? Kolika je tû jmény by bylo moïno tuto ãást doplnit ukázkami lékafisk ch hrobû a jejich svûtel a bylo by v e pfiesné a úplné? Tam, kde vlna ãasu, lidská ruka a zlo války opomenuly a vyhnuly se nûkter m památkám, o nichï dnes uï málokdo z nezasvûcen ch ví, co kdysi, v létech své mladosti pro lékafisk svût znamenaly, Ïijí tich m a odevzdan m Ïivotem star ch vûcí, jejichï doba uïiteãnosti namnoze sice jiï minula nebo se zmûnila, ale jejichï trvalá krása a pamûè zhusta spojená se jmény velk ch osobností zaji Èuje vûãn obdiv i stálou úctu nov ch generací. V echny v ak, i pouhé lokality zde v dûsledku územních katastrálních zmûn, nového ãíslování, kommasace, nikoli vïdy precizních, mají nesporn v znam pro lékafiskou historiografii Prahy v uï ím mûfiítku. Tvofií dokladové a hmotné materiálie. A také z tohoto dûvodu podrïujeme v názvech a nadpisech jednotliv ch kapitol a snímkû pûvodní znûní, pod kter m tyto památky, zvlá - tû staré pitály a nemocnice, byly lépe známy. Pfiipojujeme v ak k lep í orientaci v textu dne ní pojmenování a také ãíslo popisné a uliãní. 12

9 Úvodem JistûÏe nepojal soubor v e, co stará lékafiská Praha v sobû skr vá a tají. Mnoho drobností zûstává roztrou eno v praïsk ch muzeích i v soukromém majetku a ãeká na svého dal ího vykladaãe. Do cyklu nebyly pojaty také ony památky, jeï nepfiiléhaly k tendenci vyjádfiené názvem knihy. To jest takové, u nichï zafiazení nebylo odûvodnûno historick m stáfiím. Za hranici byl urãen konec století devatenáctého. Pfiestoupil-li nûkde v ãet tuto mez, stalo se tak spí e z dûvodû v vojov ch a tradiãních. Jádro knihy samé tkví také v dokumentárních a konzervaãních snímcích z doby souãasné, k nimï jsme pro evoluãní porovnání namnoze pfiipojili i obrázek star í. Historiografick m textem pak snímek dokreslujeme k úplnûj í a názornûj í pfiedstavû a vnitfiní souvislosti, která se zjeví i pfii úsecích zdánlivû vzdálenûj ích. Na závûr autor i vydavatel vyslovuje srdeãn dík v em, kdoï pomohli radou i skutkem toto dílo vypravit k svûtlu a k rukám na- ich ãtenáfiû i lékafiû, zpfiíjemnit jim volnou chvilku a namnoze oïivit i pamûè a vzpomínky. 13