Neurální lišta: její deriváty a kmenové buňky
|
|
- Ilona Doležalová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Neurální lišta: její deriváty a kmenové buňky W. His (1868) Miloš Grim Anatomický ústav 1. LF UK let. semestr 2019
2 Struktura přednášky: 1) Proč studovat neuralní lištu (NL) 2) Metody značení buněk NL 3) Vznik a vývoj NL (indukce, epithelomesenchymová transformace, migrace, diferenciace buněk NL 4) Typy buněk, které se z NL diferencují 5) Vývojové vady podmíněné defekty NL 6) Příklady výskytu buněk NL 7) Buňky NL v epidermis
3 Wilhelm His Sr. c Born 9 July 1831 Besel Died 1 May 1904 (aged 72) Leipzig
4 Indukce neurální ploténky a epithelomesenchymová transformace buněk neurální lišty Folistatin, Nogin, Chordin B.M. Carlson (1999) Indukci neuroektodermu chordomesodermovým materiálem popsali v r Hans Spemann a Hilde Mangold ISH mrna Slug HH 10
5 e. Douarin, N.M. and Dupin, E. (1993). Cell lineage analysis in neural crest ontogeny. J. Neurobiol. 24, Le Douarin, N.M. and Jotereau, F.W. (1975). Nicole Le Douarin, Chaya Kalcheim, Cambridge University Press Science Le Douarin, N.M. and Dupin, E. (1993). Cell lineage analysis in neural crest ontogeny. J. Neurobiol. 24, Le Douarin, N.M. and Jotereau, F.W. (1975). Značení buněk NL u ptáků Details of the interphase nucleus in Japanese quail (Coturnix coturnix japonica)]. Le Douarin N. Bull Biol Fr Belg. 1969;103(3):
6 Mesenchymal derivatives of the neural crest: analysis of chimaeric quail and chick embryos C. S. Le Lièvre, N. M. Le Douarin Development : ;
7 buněčná jádra bílé leghornky x buněčné jádro japonské křepelky v jádře křepelky je velká hrudka heterochromatinu asociována s jadérkém embryonální chimérá kuřete a křepelky
8 Migrace buněk hlavové neurální lišty z prosencephala a mesencephala do okolí oka a čichové plakody, z rhombencephala do žaberních oblouků po obvodu faryngu R1, 3 a 5 - převážně apoptóza R2 1. žaberní oblouk R4 2. žaberní oblouk, R6 3. žab. oblouk R7 4. žab. oblouk srdeční neurální lišta ze rhombomery do výtokového traktu srdce ED4 kuře N. LeDouarin (1999) identita buněk neurální lišty v rhombomerách je podmíněna expresí Hox genů
9 Proč se věnovat studiu neurální lišty (NL) vznik NL umožnil vývoj a rozšíření obratlovců oproti strunatcům, u kterých není vytvořena, např. shift from filter feeding to active predation. rozvoj telencepala, senzitivity NL je významný embryonální orgán, který přispívá téměř ke všem orgánům těla jako 4. zárodečný list, Buňky NL slouží jako model pro studium embryonální indukce, determinace a diferenciace buněk, jejich epithelo- mesenchymové transformace a migrace, NL je model pro studium buněčné invasivity především vzniku metastás z karcinomů, klinický význam NL - její defektní vývoj podmiňuje řadu rozených vad
10 Molekulární mechanizmy migrace buněk NL Migraci ovlivňují tři kategorie molekul: a) permisivní contact-guidance b) chemorepelentní molekuly c) parakrinní signální systémy migrace
11 Molekulární mechanizmy migrace buněk NL Permisivní contact-guidance + chemorepelentní molekuly fibronektin Parakrinní signální systémy migrace: tenascin HNK-1 Scatter factor /c-met receptor, Pax3 Steel factor (stem cell factor) /c-kit receptor Chemokin SDF-1 / CXCR4 receptor
12 Migrace buněk NL in vivo a in vitro in vivo in vitro
13 Neurální lišta: diferenciace buněk neurální lišty Diferenciaci ovlivňují dvě kategorie molekul: a) signální molekuly (cytokiny, růstové faktory, hormony) b) transkripční (diferenciační) faktory
14 Diferenciace buněk NL a jejich regionální identita Signální molekuly na trasách migrace buněk NL indukují expresi transkripčních faktorů a jim podřízených genů: nediferencované multipotentní buňky jsou postupně transformovány v sady bipotentních a unipotentních buněk s lokálně specifickou identitou
15 EPIGENETICKÁ KRAJINA Epigenetic landscape was originally a metaphor for biological development. Its originator, Conrad Hal Waddington ( ), said that cell fates were established in development much like a marble rolls down to the point of lowest local elevation.
16 Signální molekuly působí mezi buňkami a indukují expresi transkripčních faktorů a jim podřízených genů. Vážou se na specifické receptory v cytoplasmatické membráně. Receptory mají nitrobuněčnou složku zajišťující přenos signálu do jádra, které odpovídá změnou genové exprese Transkripční faktory jsou proteiny, které působí v jádře jako regulátory genové exprese. Jejich společnou vlastností je schopnost vazby na specifické sekvence DNA - promotory a enhancery V embryu určuje lokální signalizace jaké typy buněk se budou diferencovat na kterém místě a ve kterém čase In vitro lze embryonální signalizaci nahradit složením media - přidáním růstových faktorů a signálních molekul lze cíleně navodit proliferaci a určitou diferenciaci buněk
17
18 Neurální lišta: její deriváty a kmenové buňky
19 Typy buněk, které se diferencují z NL (na hlavě také ektomesenchym) Ectomesenchym: osteoblasty, fibroblasty, chondroblasty, hladké svalové buňky, tukové buňky, odontoblasty
20 Buňky z hlavové neurální lišty část sensit. ganglií V., VII., IX., X. parasymp. ganglia a jejich satelitní buňky Schwannovy buňky, glomus caroticum parafolikulární C buňky (kalcitonin), melanocyty, ectomesenchym skelet, chrupavky a vazivo v obličejové části hlavy, odontoblasty, hlavový leptomeninx, část střední a zevní vrstvy oční koule, m. ciliaris, vazivové stroma thymu, štítné žlázy, příštítných tělísek, slinných žláz a slzné žlázy, stěna cév žaberních oblouků (bez endotelu), hladké svalové buňky, tukové buňky srdeční neurální lišta výtokový trakt srdce, velké cévy z oblouku aorty
21 Podíl NL na vzniku periferního nervového systému HNK-1
22 Jacob HJ, Christ B, Grim M. Prog Clin Biol Res. 1982;110 Pt B: Problems of muscle pattern formation and of neuromuscular relations in avian limb development. Grim M, Christ B. Neural crest cell migration into the limb bud of avian embryos. Prog Clin Biol Res. 1993;383A: von Kirschhofer K, Grim M, Christ B, Wachtler F. Emergence of myogenic and endothelial cell lineages in avian embryos. Dev Biol May;163(1): Szeder, V., Grim, M., Halata, Z., Sieber-Blum, M.: Neural crest origin of mammalian Merkel cells. Develop. Biol.253: , 2003.
23
24 Znázornění buněk neurální lišty v embryonálních chimérách bílé leghornky a japonské křepelky QCPN
25 ED 3 ED 17
26 Q/C ED 17
27 Buňky neurální lišty v končetině Do základu končetiny migrují: buňky neurální lišty angiogenní buňky myogenní buňky
28 Vývojové vady z defektů neurální lišty CHARGE syndrom (Coloboma iridis, Heart defects, Atresia choanae, Retardation of development, Genital hypoplasia in males, Ear anomalies) DiGeorgeův syndrom (hypofunkce příštítných žláz a štítné žlázy, hypoplasie thymu, defekty septace aorty a truncus pulmonalis anomálie zubů albinismus Waardenburgův syndrom (Pax3 mutace defekty pigmentace, defekty konč. svalů, rozštěp patra, kardiovaskulární defekty, hypertelorismus) Hirschsprungova choroba Piebaldism
29 Pax3 mutace u myši (splotch mutace) ED 13.5 Sp 1H /+ Sp 1H / Sp 1H
30 Piebaldism (defekty pigmentace, sterilita, anemie) mutace KIT genu a podobná mutace Kit genu u myši
31 Merkelův karcinom
32 Merkelův karcinom je vzácný vysoce agresivní neuroendokrinní kožní nádor, který bývá také označován jako neuroendokrinní karcinom nebo malobuněčný kožní karcinom. Má 4x vyšší úmrtnost než melanom a jeho výskyt stoupá, nyní připadá 5 6 případů na 1 milion obyvatel. V roce 2008 byl ve tkáních Merkelova karcinomu objeven do té doby neznámý polyomavirus a označen jako polyomavirus karcinomu Merkelových buněk. Je považován za hlavní etiologické agens tohoto nádoru. Tento onkogenní virus byl zjištěn u 80% těchto nádorů, ale vyskytuje se i u naprosto zdravých jedinců.buňky MCC exprimují cytokeratiny 8, 18,19 a 20 a neuroendokrinní markery.
33 Tilling, Moll J. Skin Cancer, 2012 Scheme of potential cells of origin of Merkel cell carcinoma (MCC) from an ontogenetic perspective. Arrows: hypothetic lineage relationships..
34 Značení buněk neurální lišty u savců pomocí reportérového genu lacz (E. coli) transgenní myš Wnt1/lacZ trvalá exprese reportérového genu lacz s využitím cre-lox systému: transgenní myš Wnt1-cre/R26R průkaz exprese reporterového genu lacz indigogenní metoda (Xgal) při ph 7.5 imunohistochemicky (Bgal) (rabbit anti-e. coli -galaktosidase; Chemicon)
35 Průkaz buněk neurální lišty sledováním exprese genu Wnt1 pomocí reporterového genu lacz Wnt1-lacZ ED 9.5 Xgal Bgal
36 Cre-lox systém (B.Sauer, 1987): trvalá exprese reportérového genu v buňkách neurální lišty myš Wnt1-cre / + myš R26R / + Cre-rekombináza loxp loxp Wnt1 promotor (specifický pro neurální lištu) R26R STOP promotor (ubikvitérní) -gal loxp loxp Wnt1-cre / R26R myš -gal R26R promotor STOP -gal Cre-rekombináza rozpozná loxp a vystřihne označený STOP -galaktozidáza je exprimována konstitutivně
37 ED13, X gal ED13, B gal
38 Jiang et al., Dev Biol 241:106, 2002
39 Vývoj zubu u myši (Wnt1-cre/R26R) (Chai et al. Development 127:1671, 2000) Z NL pochází mesenchym dentální papily: odontoblasty, vazivo pulpy, cementoblasty, periodontium Xgal Bgal
40 Srdeční neurální lišta oblast rhombomery z NL pochází výtokový trakt srdce a velké cévy z oblouku aorty Wnt1-cre/R26R transgenní myš, Xgal, týden Jiang et al.: Development 127:1607, 2000
41 Fate Maps of Neural Crest and Mesoderm in the Mammalian Eye P. J. Gage, W. Rhoades, S. K. Prucka and T. Hjalt, Invest Ophthalm & Vis Sci. 46:4200 8, 2005
42 Buňky neurální lišty v epidermis (myš, člověk) (melanocyty, Merkelovy buňky) (Grim M, Halata Z: Developmental origin of avian Merkel cells Anat Embryol 202: , 2000)
43 Merkelova buňka je receptivní jednotkou mechanického podnětu, kontakt s axonem je místem synaptického přenosu Halata Z, Grim M, Bauman K: Anat Rec 271A: 225, 2003
44 F. S. Merkel: Tastzellen v kůži savců a ptáků (1875)
45 Merkelova buňka: velká, světlá buňka, která spolu s nervovým zakončením tvoří pomalu se adaptující mechanoreceptor v kůži a ektodermové sliznici obratlovců Merkelovy buňky u člověka představují % buněk bazální vrstvy epidermis (Fradette et al., 2003)
46 The follicle of sinus hair (whisker) contains the largest known accumulation of Merkel cells
47 sea-lion
48 Folikuly hmatových (sinusových) chlupů - whiskers
49 The follicle of sinus hair (whisker) contains the largest known accumulation of Merkel cells CK8/H
50 The follicle of sinus hair (whisker) blood sinus, innervation, bulge
51 Merkelovy buňky ve vlasovém folikulu a v kůži cel pro jejich původ z NL svědčí: Bgal K8 U dvojítě transgenní myši Wnt1-cre/R26R exprimuijí beta-galactosidasu (marker NL) a v kolokalisaci exprimují Keratin 8 (marker Merkelových buněk) Xgal / K8 Bgal/K8 Szeder V, Grim M, Halata Z, Sieber-Blum M: Dev Biol 253: 258, 2003
52 NCCs in hair follicles from the back skin Wnt1-cre/ R26R Xgal / CK8 Xgal / nucl. red c-kit Xgal
53 Kmenové buňky neurální lišty ve vlasových folikulech myši
54 Dissection of the bulge from adult whisker follicle Xgal + NCCs emigrated 4 days after explantation
55 Bulge explant-derived NCCs are pluripotent (2 weeks in culture) Smooth muscle cells Neurons Schwann cells SCIP Ab; anti-s-100 Xgal anti-sma anti-ß-iii tubulin DAPI Melanocyte progenitors Xgal MelEM Xgal
56 Bulge-derived NCCs undergo self-renewal (determined by serial cloning) Primary clone 6 h 18 h 48 h 72 h 5-day-old secondary clone ß-III tubulin Xgal anti-sma Xgal cells from 2-weeks secondary clones
57 Morphology of EPI-NCSC implants in the lesioned spinal cord Nestin GAD67 RIP
58 Sieber-Blum M, Schnell L, Grim M, Yao Fei Hu, Schneider R, Schwab ME: Characterization of Epidermal Neural Crest Stem Cell (EPI-NCSC) Grafts in the Lesioned Spinal Cord. Molecular and Cellular Neuroscience (accepted February 2006) EPI-NCSC získané z vlasových folikulů byly transplantovány do mechanicky poškozené míchy u dospělé myši a jejich osud byl sledován 3. týden 6. měsíc po transplantaci. Bylo zjištěno, že jsou integrovány, přežívají, neproliferují, netvoří tumor a diferencují se v GABAergní neurony a oligodendrocyty (exprimují neuron-specifický beta III-tubulin, marker GABAergních neuronů glutamate decarboxylase-67, marker oligodendrocytů RIP a basický myelinový protein. Mohou se tedy uplatnit při náhradě lokálních neuronů a při remyelinizaci.
59 Kmenové buňky neurální lišty ve vlasových folikulech u člověka
60 Růstový cyklus vlasu. Růstová fáze, anagen (2-6 let), začíná regenerací dolního segmentu folikulu. Tvoří se nová cibulka, dermální papila se zvětšuje, buňky v cibulce tvoří kořenové pochvy a v nich nový vlas. Involuce folikulu, katagen (1-2 týdny), je krátká fáze zástavy růstu vlasu. Nové fázi růstu předchází poměrně dlouhé klidové období, telogen (2-6 týdnů), dokud není folikul aktivován k novému růstovému cyklu.
61 Coexpression of Sox10 and Nestin, Expression of Nanog Sox10 + Nestin Nanog + DAPI hepi-ncscs in tissue culture after emigration from back skin follicles
62 Differentiation of human epidermal neural crest stem cells fom hair follicles into neural crest progeny Folia Biol. (Praha) 56, , 2010 Schwann cells Neurons GFAP Beta III tubulin Smooth muscle cells Smooth muscle actin Schwann cells S100
63 Folia Biologica (Praha) 56, (2010)
64 RT-PCR analysis of expression of some neural crest related genes in hepi-ncscs BMP4 snail slug sox9 twist nanog nestin TYRP1 MITF1 biiitub desmin MAP2 calponin CK20 18s rrna BMP4, snail, slug, sox9, twist neural crest related genes nestin, nanog markers of stemness TYRP1, MITF1 melanocyte markers desmin, calponin smooth muscle cell markers beta III tubulin, MAP2 neuronal markers CK20 marker of Merkel cell 18S 18S r RNA
65
66 Poděkování spoluautorům publikací: M. Sieber-Blum, E. Krejčí, V. Szeder, Z. Halata, Yao Fei Hu za poskytnutí transgenních myší: A. P. McMahon, P.S. Danelian,P. Soriano, H. Sucov,, B. Fritzsch za poskytnutí protilátky α-math1 Ab J.E. Johnson za technickou pomoc: A. Kvasilová, E. Kluzáková, M. Pleschnerová, J. Ward za finanční podporu: MŠMT ČR - Výzkumný záměr , Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad LN-00A065, 1M (MG), R01 NS38500 (MSB), F05 NS11111 (VS)
67 Halata Z, Grim M, Christ B: Origin of spinal cord meninges, sheaths of peripheral nerves, and cutaneous receptors including Merkel cells. An experimental and ultrastructural study with avian chimeras. Anat Embryol 182: , 1990 Grim M, Halata Z, Franz T: Schwann cells are not required for guidance of motor nerves in the hindlimb in Splotch mutant mouse embryos. Anat Embryol 186: , 1992 Grim M, Christ B: Neural crest cell migration into the limb bud of avian embryos. In: Limb development and regeneration. JF Fallon, PF Goetinck, RO Kelley, DL Stocum (eds). J. Wiley- Liss, Inc. 1993, pp Grim M, Halata Z: Developmental origin of Merkel cells in birds. In: Merkel Cells, Merkel Cell Carcinoma and Neurobiology of the Skin. eds.: H Suzuki, T Ono, pp Excerpta Medica Internat. Congress Series 1187, Elsevier, 2000 Grim M, Halata Z: Developmental origin of avian Merkel cells Anat Embryol 202: , 2000 Grim M, Riedlbauchová L, Valášek P: Interaction of head mesoderm and cells of neural crest in the chick. In: Origin and Fate of Somites. Eds.:E.J.Sanders, J.W.Lash, C.P. Ordahl, IOS Press, 2001, NATO Sci. Ser. I. Vol. 329, pp Szeder V, Grim M, Halata Z, Sieber-Blum M: Neural Crest Origin of Mammalian Merkel Cells. Dev Biol 253: , 2003 Halata Z, Grim M, Baumann KI: Merkelova buňka: morfologie, vývojový původ, funkce. Čas Lék čes 142: 4 10, 2003 Halata Z, Grim M, Baumann KI: Friedrich Sigmund Merkel and his Merkel Cell, morphology, development and physiology review and new results. Anat Rec 271A: , 2003 Grim M, Halata Z, Szeder V and M Sieber-Blum: Merkel Cells are Postmitotic Cells of Neural Crest Origin. In: The Merkel Cell, eds. Baumann KI, Halata Z, Moll I, Springer, 2003 pp Sieber-Blum M and Grim M: The adult hair follicle cradle for pluripotent neural crest stem cells. Embryo Today 72: , 2004 Sieber-Blum M, Grim M, Hu YF, Szeder V: Pluripotent Neural Crest Stem Cells in the Adult Hair Follicle. Dev Dyn 231: , 2004 Sieber-Blum M, Schnell L, Grim M, Yao Fei Hu, Schneider R, Schwab ME: Characterization of Epidermal Neural Crest Stem Cell (EPI-NCSC) Grafts in the Lesioned Spinal Cord. Molecular and Cellular Neuroscience April 2006 Krejčí E, Grim M: Isolation and Characterization of Neural Crest Stem Cells from Adult Human Hair Follicles Folia Biologica (Praha) 56, (4): , 2010
68 Otázka k zápočtu: Uveďte příklad alespoň dvou vývojových vad nebo syndromů vyvolaných defektním vývojem neurální lišty
Program postgraduálního kurzu Pokroky v neurovědách 2013 Semináře začínají vždy v 9:00 hod.
Program postgraduálního kurzu Pokroky v neurovědách 2013 Semináře začínají vždy v 9:00 hod. 28. února 2013 čtvrtek Moderní pohledy na neuroanatomii a její metodiky prof. MUDr. P. Petrovický, DrSc. a prof.
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a morfogeneze Miloš Grim
Molekulární mechanismy diferenciace a morfogeneze Miloš Grim Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzita Karlova v Praze Struktura přednp ednášky Jak byl a je studován n vývoj organizmu, deskriptivní
VíceMechanismy diferenciace buněk a tkání za vývoje Miloš Grim
Mechanismy diferenciace buněk a tkání za vývoje Miloš Grim U3V říjen 2016 Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzita Karlova v Praze http://anat.lf1.cuni.cz/internet.htm http://www.lf1.cuni.cz/ Andreas
VícePřednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy
Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy 1. 12. 2010 www.lf1.cuni.cz Není buňka jako buňka (některá je kmenová) Význam a výzkum kmenových buněk Eliška Krejčí Anatomický ústav 1.LF UK Není buňka
VíceHistogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání
Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém
VíceZákladní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
VíceVÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ
OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu
VíceBuňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
VíceDiferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast
Histogenese 511 Diferenciace tkání Diferenciace blastocysta: Trofoblast Cytotrofoblast Syncytiotrofoblast Embryoblast Epiblast Hypoblast Extraembryonální mesoderm Epiblast Diferenciace epiblastu: Gamety
VíceNeurulace. Vývoj ektodermu.
Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013
VíceGastrulace, neurulace, somitogenese 508
Gastrulace, neurulace, somitogenese 508 Gastrulace Zásadní děj vývoje - 3. týden Tvorba intraembryonálního mesodermu: Proliferace epiblastu Kaudální morfogenetické centrum: o o Primitivní (Hensenův) uzel
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceÚvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:
Úvod do studia biologie kmenových buněk Jiří Pacherník e-mail: jipa@sci.muni.cz tel: 532 146 223 Co jsou kmenové buňky? - buňky schopné vlastní obnovy (sebeobnova) - buňky schopné dávat vznik jiným typům
VíceMezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička
VíceGenetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
VíceKmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění
Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění O kmenových buňkách se v současné době mluví velmi často v nejrůznějších souvislostech. Je do nich vkládána naděje, že s jejich pomocí půjde vyléčit
VíceIndukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016
Indukovaná pluripotence Petr Vodička Liběchov 16/11/2016 Totipotentní Pluripotentní Lidské ES Myší ES LIF + FBS Feeder = vrstva podpůrných buněk Myší embryonální fibroblasty, SNL, STO bfgf + SR Feeder
VíceVývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu
Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu Jelínek- Moore-Perceaud, Patten, Schumacher, Vacek mikrofotografie Kraus R. Histologický a embryologický ústav Doc. MUDr. Hana Brichová, CSc. vývoj obličeje
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VíceSegmentální organizace těla
Embryologie 6 Neurulace Neuroektoderm neurální ploténka Neurální trubice, crista neuralis (neurální lišta) Uzávěr nervové trubice: Začíná v cervikální oblasti Neuroporus anterior 25. den Neuroporus posterior
VíceVÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK VÝVOJOVÁ BIOLOGIE I. Úvod do vývojové biologie II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie III. Kmenové buňky IV. Růstové faktory a signální transdukce Kmenové buňky: definice
VícePŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 3. GENETICKÁ KONTROLA VÝVOJE A ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ PROCESY 17 3.1 Základní vývojové procesy 18 3.1.1 Proliferace
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceObecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód
Obecná a srovnávací odontologie Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt
VíceBiopsie č /2012. Referuje: MUDr. Beáta Ostárková Odčítající: MUDr. Petr Buzrla FN Ostrava Ústav Patologie
Biopsie č. 14580/2012 Referuje: MUDr. Beáta Ostárková Odčítající: MUDr. Petr Buzrla FN Ostrava Ústav Patologie Klinické údaje 5-měsíční holčička 22.10.2012 plánovaně přijata k došetření pro těžkou periferní
VíceEmbryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie
Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků
VíceVývoj a stavba oka 2010
Vývoj a stavba oka 2010 Vývoj oka Oční brázdička na prosencephalu ve 4. týdnu před uzavřením neuroporus anterior Vývoj oka Po splynutí neurálních valů uzavření neuroporus anterior oční váčky a stopky výchlipka
VíceEMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU Program přednášky: vlastnosti kmenových buněk embryonální kmenové buňky linie
VíceTermíny z časného vývoje zárodku:
Embryologie Termíny z časného vývoje zárodku: Ovulace 14.den menstruačního cyklu Oplodnění fertilizace vznik zygoty a dokončení 2. zracího dělení Rýhování mitotické dělení buněk (blastomer) a vznik moruly
VíceHISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
VíceBUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Vícepřipomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle
připomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle Morfologie živočichů MB170P46 Pokryv těla, integument, povrchy: specializace povrchů, kůže, keratinizace, deriváty Pokryv těla, integument,
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceČásti postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či
Zdravotnická laboratoř VELAB s.r.o. LP 01 příloha 1: Seznam vyšetření laboratoře Název vyšetření: Cervikovaginální histologické vyšetření a diagnostika PAP Metoda slouží k záchytu prekanceróz a malignity
VíceEXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
VíceHematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký
Hematologie Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie -Transfuzní lékařství - imunohematologie Vladimír Divoký Fyzikální vlastnosti krve 3-4 X více viskózní než voda ph : 7.35 7.45 4-6
VícePříprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.
Příprava vektoru IZOLCE PLSMIDU LKLICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLCE DN E. coli plasmidová DN proteiny proteiny + + vysrážená plasmidová lyze buňky + snížení ph chromosomální DN centrifugace DN chromosomální
VíceÚvod do studia anatomie pro posluchače všeobecného a zubního lékařství Miloš Grim Anatomický ústav 1. LF UK Praha, zimní semestr 2014/2015
Úvod do studia anatomie pro posluchače všeobecného a zubního lékařství Miloš Grim Anatomický ústav 1. LF UK Praha, zimní semestr 2014/2015 http://www.lf1.cuni.cz/ http://anat.lf1.cuni.cz/internet.htm E-mail:
VíceINTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
VíceVariabilita v pigmentaci
Variabilita v pigmentaci Proč zkoumat pigmentaci Spojitost s rakovinou kůže reakcí na UV záření výživou geografickým původem metabolismem vitamínu D. Oči Pigmentace Pokožka Vlasy Měření pigmentace Neinvazivní
VíceVývoj integumentu. (kůže a její deriváty)
Vývoj integumentu (kůže a její deriváty) Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 Adultní kůže - epidermis (ektoderm) - dermis + hypodermis/subkutis (mesenchym / mesoderm, somatopleura) V adultní epidermis dále
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
VíceEPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
VíceTransgeneze u ptáků: očekávání vs. realita
Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita Proč ptáci? Kuře - základní model v anatomii, embryologii, vývojové biologii množství získaného proteinu nižší riziko cross reaktivity s tím spojená možnost produkce
VíceSekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu
Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2012 Oct4 Sox2 c-myc Klf4 Kmenové
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceInterakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce
Parazitologický ústav, Akademie věd České republiky Laboratoř interakcí vektor-hostitel České Budějovice Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce Daniel Růžek,
Vícerní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
VíceRNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie i EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU 1 Program přednášky: vlastnosti kmenových buněk embryonální kmenové buňky
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
VíceNeurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)
Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells) a) b) Gl glomerularní vrstva Gr granulární vrstva EPl vnější plexiformní vrstva Mi vrstva mitral buněk IPL vnitřní plexiformní vrstva cc - corpus callosum
VíceIntracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceAUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
VíceSekreční karcinom slinných žláz: využití genomového profilování v personalizaci onkologické léčby: analýza 49 případů sekvenováním nové generace (NGS)
Sekreční karcinom slinných žláz: využití genomového profilování v personalizaci onkologické léčby: analýza 49 případů sekvenováním nové generace (NGS) Skálová A, Santana T, Baněčková M, Vaněček T, Michal
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceVstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceLymfatický systém. Karel Smetana
Lymfatický systém Karel Smetana Otcové zakladatelé Pasteur http://diogenesii.files.wordpress.com Metchnikoff http://www.iemrams.spb.ru Koch http://www.wired.com Ehrlich http://media-2.web.britannica.com
VíceObecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 4 zubní epitel vs. mesenchym v zubním vývoje i evoluci
Obecná a srovnávací odontologie Vývojové souvislosti 4 zubní epitel vs. mesenchym v zubním vývoje i evoluci Ontogeneze zubu: vzájemné a opakující se interakce zubního mesenchymu a epitelu Dle současných
VícePřínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech
Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ
Vícedoc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie - 4.5.2011 Buněčné terapie doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU Regenerativní medicína = lékařské ř ké postupy,
Více- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2
Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty
VíceBuněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Více(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
VíceUplatnění proteomiky v molekulární klasifikaci meduloblastomu Lenka Hernychová
Uplatnění proteomiky v molekulární klasifikaci meduloblastomu Lenka Hernychová Masarykův onkologický ústav Regionální centrum aplikované molekulární onkologie Meduloblastom (MD) - embryonální neuroektodermální
VíceBeličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní
Víceodontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled
Přednáška odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled retní val vestibulum dentogingivální val + dentální lišta Vývoj dočasné dentice orgán skloviny
VícePředmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceCytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014
Cytomegalovirus a nádory mozku Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014 Lidské onkogenní viry Modifikovaná kritéria pro Kochovy postuláty pro lidské nádorové viry splňují: Virus Epsteina-Barrové (EBV) Virus hepatitidy
VícePřehled regresivních změn
Přehled regresivních změn Regresivní změny Nekrózy Gangrény Apoptóza Atrofie Dystrofie Progresivní změny Hyperplasie Hypertrofie Regenerace Metaplasie Metalaxie Dysplasie Neoplasie Regresivní změny Nekrózy
VíceFunkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku
Tabulka Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Shora připojena k mezimozku Melatonin Ladí cirkadiánní rytmy, Ovlivňuje funkci nervové soustavy i celého organizmu, v dětství brzdí tvorbu pohlavních hormonů,
VíceNěkteré významné aspekty vývojové biologie v medicíně
Některé významné aspekty vývojové biologie v medicíně - terapie infertility (in vitro oplození) - genetické poruchy vývoje člověka - malformace (Down, Waardenburg, Martin-Bell) - teratogeneze (alkohol,
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
VícePŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
VíceBioptická laboratoř s.r.o. a Šiklův ústav patologie Lékařské fakulty UK v Plzni
Genové fúze NCOA4-RET a TRIM27- RETdiferencují intraduktální karcinom slinných žláz na duktální a apokrinní podtyp: analýza 18 případů pomocí sekvenování nové generace (NGS) Skálová A, Baněčková M, Martínek
VíceVariace Soustava tělního pokryvu
Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým
VíceEmbryologie III. Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy
Embryologie III Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná
VíceIMUNOHISTOCHÉMIA IMUNOCYTOCHÉMIA MOLEKULOVÁ PATOLÓGIA MUDR. TOMÁŠ TORDAY MEDICYT S.R.O., KOŠICE
IMUNOHISTOCHÉMIA IMUNOCYTOCHÉMIA MOLEKULOVÁ PATOLÓGIA MUDR. TOMÁŠ TORDAY MEDICYT S.R.O., KOŠICE TOMAS.TORDAY@MEDICYT.SK AE1/AE3 Keratínový kokteil (zmes cytokeratínov) Cytoplazma epitelových buniek Dôkaz
VíceBi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU Program přednášky: diferenciační potenciál buněk diferenciační dráhy růstové faktory
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceObsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................
Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................
VíceDiagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy
Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Vlasta Sýkorová Oddělení molekulární endokrinologie Endokrinologický ústav, Praha Nádory štítné žlázy folikulární buňka parafolikulární
VíceVariace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceExistence trade-offs záleží na proximátních mechanismech ovlivňujících znaky
Evoluce fenotypu V Existence trade-offs záleží na proximátních mechanismech ovlivňujících znaky Parameters of body size and developmental time: the growth rate the initial weight the ICG Celkový vztah
VíceNervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
VíceVazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Vícedoc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie 18.4.2012 Buněčné terapie doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU Regenerativní medicína = lékařské ř ké postupy,
VíceThe cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
VíceŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.
ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceSandwichová metoda. x druhů mikrokuliček rozlišených různou kombinací barev (spektrální kód)
Jindra Vrzalová x druhů mikrokuliček rozlišených různou kombinací barev (spektrální kód) na každém druhu je navázána molekula vázající specificky jeden analyt (protilátka, antigen, DNAsonda,,) Sandwichová
VíceEndocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
Více