âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. PROSINEC 2010 âíslo 4 Z OBSAHU: Druh v jezd Junior teamu Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XI. díl Angus tour 2010 Morava Highland v prava do zemû pûvodu Den francouzsk ch masn ch plemen Struãná zpráva z v jezdního zasedání Klubu chovatelû belgického modrého

2 Vážené chovatelky a chovatelé, rok 2010 se pomalu chýlí ke svému konci a s ním k Vám přichází i poslední číslo svazového zpravodaje. Jakkoliv budeme hodnotit tento rok každý z nás rozdílně, všichni se asi shodneme, že to byl rok, který už brzy odstartuje dosti zásadní změny v našich životech některé možná pozitivní, jiné už zase tak moc ne. Úsporná opatření si vybírají daň na všech frontách, zemědělce nevyjímaje, a tak co jistě trápí všechny farmáře bez rozdílu orientace jejich podnikání, je v tuto chvíli prázdná obálka s nápisem Top-Up Není bohužel žádnou novinkou, že v návrhu rozpočtu pro příští rok se s žádnou výplatou národních doplňkových plateb zatím nepočítá. Jejich význam sice se zvyšujícími se penězi z EU poměrově klesá, stále to však je jedna z nejdůležitějších příjmových položek všech zemědělců co se dotací týče. Avšak chovatelé masného skotu pocítí znatelný pokles ve svých příjmech již letošní rok, kdy sazba na KBTPM poklesla o více než 1000 Kč v rámci spravedlivějšího rozdělení mezi všechny přežvýkavce... Pojďme se však spíše poohlédnout po něčem pozitivnějším. Jednou z novinek letošního roku je založení Junior teamu při našem svazu, který sdružuje už více než 30 mladých chovatelů a chovatelek ze všech koutů naší republiky. Tato aktivita, která vzešla z nápadu předsedy svazu ing. Vráblíka, si velmi rychle našla své místo a troufám si říci, že se mezi mladými chovateli těší velkému zájmu. I přesto, že byl tento tým založen teprve v březnu při brněnské výstavě Techagro, stihli jsme již pro naše mladé chovatele uspořádat hned dvě akce a další připravujeme. Další důležitým mezníkem je rozšíření svazu o čtyři nová plemena aubrac, parthenaise, shorthorn a texas longhorn. I když chápu, že drtivá většina z vás nad touto informací mávne rukou, neboť tato plemena nikdy chovat nebudou, z hlediska rozvoje svazu to považujeme za poměrně silný pozitivní signál do budoucna. I přesto, že se mnohé věci a akce letos podařily a naše společná práce se posunula zase o kus dopředu, je stále dost aktivit, které jsme bohužel zatím zrealizovat nestihli. Jednou z nich je například evidenční a obchodní internetový systém, který by umožňoval více se zapojit do obchodních záležitostí tak, abychom vám pomohli se lépe zorientovat na trhu a rychleji reagovat na případné nabídky či poptávky. Mohu vás ujistit, že nelenošíme a na tvorbě systému usilovně pracujeme. Bohužel provázanost všech jeho funkcí je o mnoho složitější než jsme si na počátku mysleli, a tak se jeho realizace a faktické spuštění posouvá. Nejsem příznivce planých slibů, a proto mě osobně toto zdržení velmi mrzí, ale pevně věřím, že se pozitivně projeví ve zlepšené funkčnosti celého systému. Prozatím můžete i nadále využívat naší internetovou burzu, která se za dobu svého fungování stala velmi využívaným nástrojem a podle vašich reakcí si troufám tvrdit, že i velmi užitečným a prospěšným. Jen pro vaši představu již brzy bude jejím prostřednictvím podán inzerát s pořadovým číslem Pokud jste to ještě nezkusili, máte možnost, a to zcela zdarma! Mohl bych se rozepsat ještě více, ale prostor úvodní stránky je omezený. Proto mi dovolte, abych se rozloučil, popřál Vám a Vašim blízkým krásné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 4/2010 roãník XVII. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms V stavy Blonde d Aquitaine ve Francii Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu ZD Francova Lhota: Piemonti nejsou ve slepé uliãce Franti ek Farka: Mífiíme kupfiedu, ale ohleduplnû âschms na v stavû Ná chov Aukce jalovic získávají na oblibû Druh v jezd Junior teamu: Pfiíprava zvífiat na v stavy Náv tûva dánsk ch farmáfiû na ãesk ch simentálsk ch farmách Belgické modrobílé bez problémû s porody fantazie nebo budoucnost? ANGUS TOUR 2010 Morava Skotsk náhorní skot v prava do zemû pûvodu Den francouzsk ch masn ch plemen Struãná zpráva z v jezdního zasedání Klubu chovatelû belgického modrobílého Metabolické poruchy Skóre tûlesné kondice (BCS) u masného skotu V eobecné podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Recept Carnitas de Cholula Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Ústín 122, Tû etice dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Kargo ZCH 648 (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Bovet Mango ZPI 406 (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Country Sports s.r.o. Milíře (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Jak dál s bluetonguem? Aktuálnû Ministerstvo zemûdûlství a Státní veterinární správa po dohodû s chovatelsk mi svazy navrhují dokonãit vakcinaãní program proti bluetongue do kvûtna 2011 jako vakcinaci povinnou pro skot s moïností v jimek obdobn ch jako v roce Po kvûtnu 2011 pak bude moïné vakcinovat dobrovolnû bez pfiíspûvku státu. Od ãervna 2011 by se na území âr tedy jednalo jiï o dobrovolnou preventivní vakcinaci hrazenou chovatelem pokud by to vyïadoval obchodní partner, resp. pokud by chovatel chtûl svoje zvífiata i nadále chránit. Povinností chovatele by bylo vést fiádnou evidenci o takto vakcinovan ch zvífiatech a informovat nakupujícího o faktu, Ïe zvífiata jsou vakcinována. Jaro 2011 tedy bude poslední fází národního povinného vakcinaãního programu, jehoï realizace vychází z plánu preventivního oãkování zpracovaného SVS âr na základû doporuãení Komise, která poïaduje vakcinaci je tû minimálnû dal í 2 následující roky po provedeném nouzovém oãkování. Pfii nedodrïení plánu, resp. doporuãeného schématu vakcinace hrozí nebezpeãí, Ïe Komise sníïí âr finanãní pfiíspûvek nejménû o 25 % nebo jej bude poïadovat zpût za celé období DÛvodem k pokraãování ve vakcinaci i v tomto roce bylo jak nebezpeãí v skytu dal ích pfiípadû na území republiky, tak hledisko obchodování, jelikoï âeská republika je v souladu se smûrnicí Rady 2000/75 uzavfien m pásmem a zvífiata musí splàovat striktnûj í podmínky pro pfiesuny, pokud se jedná o pfiesun zvífiat mimo uzavfiené pásmo. Pokud by zvífiata nebyla vakcinovaná, pro tyto pfiesuny by bylo nezbytné virologické vy etfiení kaïdého kusu. Tady se jedná o náklady chovatele, nikoliv státu, jak je stanoveno u vakcinace. Bezprostfiednû po ukonãení vakcinaãního programu v ak nebude âeská republika územím prost m nákazy. Tohoto stavu mûïe dosáhnout aï po dvou letech od posledního pfiípadu bluetongue a doloïením údajû ze v ech ãástí monitoringu probíhajících na území âr. To znamená, Ïe po ukonãení vakcinace aï do dosaïení stavu území prostého bluetongue budou muset b t vnímavá zvífiata pfiemísèována z âr do jin ch pásem na základû sérologického, resp. virologického vy etfiení krve, protoïe ukonãení vakcinace neru í podmínky pfiesunû dle nafiízení Komise 1266/2007. V pfiípadû, Ïe na na em území nebude zaznamenán Ïádn nov pozitivní pfiípad katarální horeãky ovcí (poslední v skyt byl na území âr v záfií 2009), poïádá âeská republika v záfií 2011 Evropskou komisi o zru ení uzavfieného pásma a nastolení území prostého katarální horeãky ovcí. Tím dojde oficiálnû k uzavfiení kapitoly zvané bluetongue. Shrnutí: poslední vakcinaãní kampaà probûhne za základû MNO v dubnu 2011 vakcína i úkon bude hrazen státem (nárokováno z prostfiedkû EU) vakcinaãní kampaà probûhne pouze u skotu, u ovcí a koz pouze na vyïádání chovatele SVS poïádá EU o vyhlá ení území prostého nákazy. Pokud se neobjeví nové ohnisko, bude âr od záfií 2011 obchodovat se zvífiaty bez jak chkoliv omezení z pohledu BT dal í vakcinace bude provádûna pouze na Ïádost chovatele a ten bude hradit jak vakcínu, tak úkon vzéhledem k signalizovan m problémûm v reprodukci, SVS bude kladnû vyfiizovat Ïádosti chovatelû o odloïení vakcinace (pfiedev ím plemenní b ci) udûlením v jimky Chov masného skotu pro odborníky jin ch profesí V rámci osvûtov ch a publikaãních ãinností vydal ná svaz novou publikaci s názvem Chov masného skotu pro odborníky jin ch profesí s podtitulem i pasení krav má své zákonitosti. Autorem je pracovník na eho svazu Hubert Herrmann. Jak je jiï z názvu patrné, tato publikace je urãena zaãínajícím chovatelûm, ktefií o chovu masného skotu nemají dostatek informací ãi zku eností a pfiesto se rozhodli s chovem zaãít. BroÏurka si neklade za cíl vyãerpávajícím zpûsobem podat v echny informace o chovu masného skotu, ale odlehãenou a místy snad i humornou formou pfiinést základní orientaci v nejpodstatnûj ích aspektech spojen ch s pastevním zpûsobem chovu skotu bez trïní produkce mléka. BroÏurka je k dispozici jak v ti tûné formû, tak vám ji nabízíme volnû ke staïení na na ich internetov ch stránkách. Pfiejeme pfiíjemné poãtení. Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat v roce 2011 Po velmi úspû - né premiéfie Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky, jejíï první roãník se konal v ãervnu 2009, se v pfií tím roce brány brnûnského v stavi tû opût otevfiou pro v echny chovatele, pûstitele a pfiíznivce zemûdûlství. Druh roãník se bude konat v termínu ãervna O v ech podrobnostech vás budeme vãas informovat. Kalendáfi âschms 2011 Tradiãní svazov kalendáfi pro rok 2011 je jiï hotov. Kromû zajímav ch fotografií, novû obohacen ch o ãtyfii nová plemena, zde opût najdete také 12 nov ch receptû vãetnû fotek. Kalendáfi, kter je urãen v hradnû na im ãlenûm, je k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto poïadavkem kontaktovat. Vyzvednout si jej mûïete rovnûï po pfiedchozí dohodû osobnû na sekretariátu svazu v Praze na Tû novû v budovû Ministerstva zemûdûlství. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Zemûdûlské druïstvo Slavãe, Slavãe Jihoãesk chovatel, a.s., âeské Budûjovice Michal Stebelsk, DiS., Rynoltice Josef ÎíÏala, Úroãnice, Bene ov Agrochyt s.r.o., Mohelno Ing. Václav Vacík, Roupov Radomír Pavlíãek, ml., Rokytnice, Vsetín Kooperace Sádek, a.s., Lesonice, Tfiebíã Radek Douda, Ha kovcova Lhota, Bechynû 4

5 Aktivity âschms 2010 Záfií Angus fórum 2010 Dánsko Konference chovatelû masného skotu ve luknovû editel se zúãastnil slavnostního ãlenského shromáïdûní Svazu chovatelû ãeského strakatého skotu pfii pfiíleïitosti 20. let zaloïení svazu Národní v stava âeského strakatého skotu v Rade ínské Svratce (Malát, Vráblík, Kopeck ) Semináfi a VâS 2010 na Skalském dvofie SchÛze ãlenû klubu Galoway a Highland (Seletice) Den francouzsk ch masn ch plemen na farmû Pojedy, kde byla mj. chovatelsky uznána ãtyfii nová plemena masného skotu Aubrac, Parthenaise, Shorthorn a Texas Longhorn SchÛze ãlenû klubu Masn simentál (Újezd u Vala sk ch Klobouk a Skalica SK) Pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) Dal í záfiijové aktivity V rámci osvûtov ch a publikaãních ãinností vydal âschms novou publikaci s názvem Chov masného skotu pro odborníky jin ch profesí s podtitulem i pasení krav má své zákonitosti Dokonãení, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2010 Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uïitkovosti za rok 2009 Administrace dotací na kontrolu uïitkovosti Tvorba kalendáfie pro rok 2011 Dokonãení lechtitelsk ch programû pro novû uznaná plemena masného skotu Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu íjen Aukce plemenn ch jalovic Cunkov Angus Tour 2010 Morava (Dobe, Kopeck, ehofiová) V stava Ná chov 2010 v Lysé nad Labem (Herrmann, Kopeck, Melger, ehofiová) Klub chovatelû plemene blonde d Aquitaine (Vûdlice, farma pana Èastného) Semináfi Porody a telata masného skotu 2011 pofiádan spoleãností Alltech pod zá titou âschms v StfiíteÏi u Jihlavy (Malát) Tfietí turnus základních v bûrû plemenn ch b kû Klub chovatelû plemene belgické modré organizoval studijní cestu do Belgie Druh v jezd Junior teamu âschms v Ranãicích na téma Pfiíprava zvífiat na v stavy (Malát, ehofiová, Vráblík) Dal í fiíjnové aktivity Pfiíprava a zpracování souhrnné dotace na podporu kontroly uïitkovosti masného skotu Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje Tvorba kalendáfie pro rok 2011 Aktualizace plemenn ch hodnot (s novû zaveden m barevn m odli ením pásem RPH pro lep í pfiehlednost) a databáze sluïby webkump Listopad Pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) Pfiíprava primárních voleb v rámci Ïivoãi né sekce snûmovny spoleãenstev do orgánû AK Praha-Uhfiínûves (Malát, Vráblík) editel se zúãastnil jednání v rámci vypofiádání pfiipomínek k novele veterinárního zákona (MZe, Praha) Pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu svolaného ministrem Fuksou k problematice Ïivoãi né v roby (Mze, Praha) editel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2010 (Praha) Dal í listopadové aktivity Pfiíprava materiálû pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje Tisk kalendáfie pro rok

6 V stavy Blonde d Aquitaine ve Francii v roce 2010 Karel eba Je tomu jiï zhruba tfiicet let, kdy mnû pfii diskuzi o v bûru krycího psa na konkrétní fenu, jeden v znamn chovatel a souãasnû i rozhodãí pro exteriér fiekl: KdyÏ se Ti narodí ve vrhu jeden ampion, byl to velmi dobr vrh. KdyÏ se Ti ve vrhu narodí dva ampioni, tak to byl super v born vrh. Pokud se Ti ve vrhu narodí tfii ampioni, tak to není Tvoje zásluha, to je neuvûfiitelná náhoda, která se jiï nikdy nemusí opakovat. Tento názor byl urãitû mínûn s urãitou nadsázkou, ale dodnes ho beru váïnû. Kráva vût- inou za svûj Ïivot neporodí víc telat, neï je prûmûrn poãet narozen ch tûàat v jednom vrhu feny. âasto se jich narodí i ménû. Proto je odchování ampiona v chovu krav sloïitûj í. Na druhé stranû je snahou kaïdého dobrého chovatele odchovávat co nejkvalitnûj í zvífiata a odchovávat ampiony a nebo alespoà kvalitní jedince. Proto se chov kaïdého plemene, a to bez ohledu na Ïivoãi n druh, fiídí pfiíslu n m standardem. Dva rûzní chovatelé se mohou v názoru na ideální vyjádfiení uïitkového typu v souladu s tímto standardem li it. Je celkem pochopitelné i to, Ïe jsou nûktefií chovatelé pfiesvûdãeni o tom, Ïe jsou jeho zvífiata ta nejlep í. A nemusí to b t pfii srovnání s konkurencí pravda. Proto existují rûzné, a to více ãi ménû objektivní metody, pro hodnocení zevnûj ku a uïitkovosti. Jsou to pfiedev ím plemenné hodnoty. Ty se ale vût inou t kají jen nûkter ch vybran ch ukazatelû exteriéru. Za ãísly si také nemusí kaïd umût pfiedstavit konkrétní zvífie. K dal ímu objektivnímu hodnocení zevnûj ku slouïí vzájemné srovnávání zvífiat stejné vûkové kategorie z rûzn ch chovû. Je to systém pochopitelnû star í neï je odhad plemenn ch hodnot. Tak jsme se dostali k v stavám a chovatelsk m pfiehlídkám. Pofiádání v stav je tak v znamnou souãástí lechtitelského procesu. V âeské republice pofiádáme v stavy masného skotu od roku Do té doby to byly spí ukázky plemen. Rozsah na ich v stav je pochopitelnû závisl na velikosti na í populace plemene Blonde d Aquitaine. Velkou inspirací pro na e chovatele proto mohou b t v stavy v zahraniãí, a to pfiedev ím v zemi pûvodu. MÛÏeme zde sledovat urãité chovatelské trendy ve v voji exteriéru, ale také pûvody zvífiat z jednotliv ch chovû. Tou inspirací chápejme pfiedev ím v bûr plemeníkû. V tomto pfiíspûvku se chci ohlédnout za leto ní v stavní sezonou Blonda ve Francii. V stav se zde pofiádá celá fiada. Já se zde chci zastavit pouze u tûch v znamn ch (dalo by se napsat, Ïe jsou to v stavy katalogové, protoïe je SERSIA a MIDATEST uvádûjí kaïdoroãnû v katalogu b kû). Jedná se o první v stavu SIA CGA PafiíÏ, která se pofiádá na pfielomu února a bfiezna. Mohl bych tvrdit, Ïe je to v stava v bûrová, protoïe se jí zúãastàují ta nejlep í zvífiata z pfiedcházejícího roku. Katalog je znám daleko dopfiedu. Kdo se zúãastní v roce 2011 je známo jiï od leto ního fiíjna. Budou zde vystavována ta nejlep í zvífiata z leto ního ampionátu a dal ích v stav. Dal í je AQUITANIMA, která se koná v kvûtnu. Nejv znamnûj í akcí je kaïdoroãnû Národní ampionát Francie, kter se letos konal po 11 a to v záfií. Je také ve Francii v stavou nejvût í. Letos se ho zúãastnilo 561 kusû a budeme se mu vûnovat podrobnûji. Poslední v stavou je Sommet de l élevage v fiíjnu. Na tuto v stavu se pravidelnû od nás jezdí. Poslední velká v prava z âech byla v roce Podrobnûji se psalo o tomto zájezdu ve zpravodaji 4/2009. ZároveÀ zde byl i ãlánek o Blondech na této v stavû. KaÏd rok je na této v stavû vûnován urãitému plemeni a v tom pfiípadû je plemeno zastoupeno nejvíce. Jinak je tam v tomto mezidobí kolem 40 aï 60 BlondÛ a opût pfiedvybran ch kvalitních jedincû. V stav se ve Francii pravidelnû zúãastàuje jen urãitá a dalo by se fiíct malá ãást chovatelû. DosaÏené v sledky ale mají velkou publicitu. Pro porovnání poãtu vystavovan ch zvífiat a skuteãn ch stavû v kontrole uïitkovosti jen nûkolik málo ãísel z roku V roce 2009 bylo do kontroly uïitkovosti zapojeno 5075 chovû se stavem krav. V prûmûru to dûlá 30 krav na chov. Stav krav v kontrole pfiedstavuje 28 % z celkového poãtu chovan ch krav BA ve Francii. Souãastnû bylo v tûchto chovech pou- Ïíváno 7515 plemenn ch b kû. Tolik tedy úvodem. SIA CGA PafiíÏ V stavy se letos zúãastnilo 36 zvífiat z 26 chovû. Ve tfiech sekcích bylo 14 b kû (do 3 let, 3 aï 4 roky a nad 4 roky). Absolutním vítûzem v b cích se stal Aaron z chovu EARL Dubosc. Tento b k je ampion z pfiedcházejících let po otci Taolenn. Jeho pfiehled úspûchû je asi úctyhodn první CGA PafiíÏ a na národním ampionátu první CGA PafiíÏ a absolutní vítûz v b cích na národním ampionátu a na Aquitanimû. V pozici otcû b kû se na v stavû dále objevují b ci Ringot, Papyrus, Orion, Oulou. V kategorii krav se absolutní vítûzkou stala Vanille po otci Richelieu z chovu SCEA Plante-Moulet. V roce 2009 byla na Sommet el. druhá, ale je to ampionka v kravách z národního ampionátu a první na CGA PafiíÏ. V roce 2008 byla první na národním ampionátu. I otcové krav jsou z velké ãásti inseminaãní. Napfiíklad se jedná o b ky Saxo, Scout, Jirens, Orion, Oulou, Hibernatus a Rubio. VyuÏití inseminaãních b kû se stává urãit m pravidlem teprve v posledních letech. Pfied deseti lety jich na v stavách v pûvodech tolik nebylo. Aquitanima Bordeaux Na tuto v stavu pfiivezlo 41 chovatelû 108 zvífiat a 9 telat mimo soutûï v doprovodu matek. Kvûtnov termín konání v stavy do jisté míry ovlivàuje vûkové slo- 6

7 Ïení vystavovan ch zvífiat. Z 24 b kû bylo 9 star ích neï 2 roky. Ti star í asi v té dobû pracovali ve stádech. Dále bylo vystaveno 62 jalovic a jen 22 krav (opût je dûvod zfiejm ). Proto i telata, která doprovázela matky byla ve vûku 6 aï 8 mûsícû. V mlad ch b cích zvítûzil Desir po otci Voltaire z chovu Christiana Sarcou. V mlad ch jalovicích zvítûzila Eguzkine po Scoutovi ze panûlska od chovatele Jose Migel Esnaola Egia. V kategorii tfiílet ch b kû zvítûzil Clark po Stanovi. O pûl roku pozdûji byl na ampionátu vyhlá en vítûzem dospûl ch b kû. Clark v záfií 2008 ukonãil test na odchovnû plemenn ch b kû Midatestu v Casteljaloux. Pfii nadprûmûrném pfiírûstku v testu 1902 g (na Francii) dosáhl v borné hodnocení zevnûj ku RPH 114 a pro masnou uïitkovost RPH 109. V dospûl ch b cích byl první Boletero po Orionovi. Dvouleté jalovice vyhrála Daisy jako dal í jalovice opût po Scoutovi. Dospûlé krávy vyhrála Vahine po Serinovi. ampionem v stavy se ale stala Ariane po Orionovi z chovu EARL Darets. Nejvût í poãet zvífiat na Aquitanimû bylo po Orionovi a Rubiovi, a to po 7 jedincích. 5 potomkû mûl Scout. O tûchto b cích ale je tû bude fieã. Sommet de l elevage Cournon I kdyï je tato v stava poslední v fiadû, krátce se o ní zmíním nyní. 29 chovatelû pfiedvedlo 6 jalovic a 14 krav a 17 b kû. V jalovicích zvítûzila Defloree po Arpagonovi z chovu EARL Sazy Erica. Tato jalovice byla i absolutní vítûzkou na ampionátu. V b cích zvítûzil Capucin po Ringotovi z chovu SCEA Plante Moulet. Na ampionátu byl aï tfietí za Calipsem po Theodule a jiï zmínûn m Clarkem (tito b ci na SOMMET ale nebyli). XI. Concours National de la Blonde d Aquitataine Les Herbiers Národní ampionát byl v leto - ním roce v stavou co do rozsahu nejvût í. Z 207 chovû a 15 sdruïení bylo pfiedvedeno 561 zvífiat. V tabulce 1 jsou uvedeny chovy s nejvût ím zastoupením zvífiat. V závorce je za jménem chovatele z jakého kraje pochází (departement). Tabulka ã. 1 Vystavovatelé s nejvût ím poãtem zvífiat Majitel Celkem ALCOUFFE YVES [12] 6 CERON MARIE JOSEE [31] 5 DOBAIRE JEANINE [53] 5 EARL BARBIER [53] 8 EARL BELON & FILS [82] 6 EARL CRANSAC [81] 5 EARL DE LA BLONDE [47] 6 EARL DULUARD [72] 6 EARL GABORIT [85] 9 EARL LA BELLE ETOILE [85] 6 EARL LE PORTAIL [85] 12 EARL PLANTE [40] 5 EARL ROBIN-PICARD [56] 7 EARL SAZY ERIC [82] 7 EARL TARAN [32] 6 GAEC ELEVAGE MORIN [79] 8 GAEC ELINEAU [85] 10 GAEC PIERRE [14] 8 GAEC PUECH [81] 11 HIRIGOYEN YVES [64] 6 SAZY PATRICK [82] 10 SCA ARSICAUD [17] 10 SCEA CAMP CLAUX [12] 9 SCEA PLANTE-MOULET [81] 10 Úspû nost chovû jsem se pokusil vyjádfiit poãtem ocenûn ch zvífiat podle kategorií na prvních tfiech místech (viz tabulka 2). Podle tohoto hodnocení jasnû vychází chov SCEA Plante Moulet. Z deseti vystaven ch zvífiat je 8 ocenûn ch. Potom následuje Sazy Patrick a SCA Arsicaud. Ale i chovy s men ím poãtem zvífiat byly úspû né. Napfiíklad EARL Cransac z 5 má 3, EARL Dubosc ze 3 má 3 ocenûné, stejnû i EARL Saint Aubin. Prvnû jmenovan chov je ale i v znamn m producentem plemenn ch b kû. Tabulka ã. 2 Chovy podle poãtu ocenûn ch zvífiat Majitel Celkem EARL CRANSAC [81] 3 EARL DUBOSC [32] 3 EARL LE PORTAIL [85] 3 EARL SAINT AUBIN [40] 3 EARL SAZY ERIC [82] 3 GAEC BOUAS [31] 3 GAEC ELEVAGE MORIN [79] 3 GAEC PIERRE [14] 4 GAEC PUECH [81] 4 SAZY PATRICK [82] 6 SCA ARSICAUD [17] 5 SCEA PLANTE-MOULET [81] 8 Poãty zúãastnûn ch zvífiat podle pohlaví je v následujících tabulkách 3 a 4. V rámci tûchto skupin jsou je tû dal í sekce podle narození vût inou v rozpûtí 1 aï 2 mûsícû u mlad ch zvífiat. U star ích b kû a krav je toto ãlenûní podle roãníku narození. Tabulky ã. 3 4 Poãty zvífiat podle pohlaví Býci celkem 7 měs. až 1 rok 38 1 až 2 roky 84 2 až 3 roky 38 3 až 4 roky 23 4 roky a víc 16 Celkový součet 199 Jalovice celkem 1 až 2 roky až 3 roky 69 3 až 4 roky 25 Celkový součet 239 Krávy celkem prvotelky 28 4 a více 95 Celkový součet 123 V tabulkách 5 a 6 jsou prûmûrné tûlesné rozmûry vystaven ch zvífiat. Tyto údaje zde uvádím proto, aby si na i chovatelé pfied úãastí na svojí pfií tí v stavû mohli porovnat svoje zvífiata s Francií. Tabulka ã. 5 B ci tûlesné rozmûry Býci Výška Hmotnost 7 měs. až 1 rok až 2 roky až 3 roky až 4 roky a více let Tabulka ã. 6 Jalovice a krávy tûlesné rozmûry Jalovice a krávy Výška Hmotnost 1 až 2 roky až 3 roky prvotelky až 4 roky až 5 let a více Ono by se dalo udûlat z v sledkové listiny je tû hodnû podobn ch rozborû. Dovolím si ale je tû jeden poslední. Pfiedstavím b ky, ktefií jsou uvedeni v pozici otcû a mûli na v stavû nejvíc potomstva. Souãasnû mûli i nejvíc ocenûn ch potomkû na prvních 7

8 tfiech místech. Pfiedev ím je to b k Orion s 22 potomky a 8 s umístûním. B k se objevuje pomûrnû ãasto v pûvodech v stavnû úspû n ch zvífiat, ale mûl v posledních letech hodnû b kû v Casteljaloux. Jen letos jich bylo 5. Dal ím b kem je jiï star í roãník Rubio. Mûl 20 potomkû z toho se 7 umístilo. Opût ãasto vyuïívan otec b kû na odchovnû Midatestu. Letos jich tam mûl 14. Dal ím b kem je úspû n v stavní b k Voltaire po otci Titaliom. Ten mûl 17 potomkû z toho 4 ocenûné. Dal ím b kem je opût v stavní b k Theodule po otci Ronald s 16 potomky a 8 ocenûn mi. Spoleãnû s Orionem je to nejúspû nûj í otec a i on je ãasto vyuïívan m otcem b kû v programu Midatestu. Letos jich mûl na odchovnû 10. S 13 potomky následuje v tomto pfiehledu Leo, kter mûl 4 ocenûné. Tento b k s vynikajícím IVMATEM se dnes jiï prosazuje spí jako otec matek. Jen pro zajímavost. Letos mûlo 29 b kû v Casteljaloux matky po Leovi. Je tfieba se je tû zmínit o Scoutovi s 12 potomky a 7 ocenûn mi. Opût se jedná o úspû - ného otce v stavních zvífiat, ale i ãasto vyuïívaného otce b kû. Letos mûl na odchovnû 10 synû. Posledním b kem kterého uvedu je Tokapi. S 8 potomky a 3 ocenûn mi za pfiedcházejícími b ky trochu zaostává. V Casteljaloux mûl ale v leto ním roce 17 synû a jeho ãas je tû pfiijde i na v stavní scénû. ProtoÏe na ampionátu bylo hodnû soutûïních sekcí, uvádím v echny vítûze v posledních tabulkách 7 a 8. Z pohledu do tabulky nejlep ích krav a jalovic je zfiejmé, Ïe v pozici otcû jsou b ci s tou nejvy í kvalifikaãní tfiídou (je za jménem v závorce). To znamená, Ïe se jedná vût inou o jedince provûfiené a vyuïívané v inseminaci a nebo o b ky s naprûmûrnou plemennou hodnotou podle IBOVALU. To samé platí i pro matky tûchto zvífiat. Za úspû n m v stavním jedincem jsou proto i odpovídající ãísla (plemenné hodnoty). To pochopitelnû platí i pro b ky. Nyní si uvedeme absolutní ampiony. V kategorii jalovic zvítûzila Epiphanie po otci Odalie z chovu GAEC Pierre. Otec je synem Jirense s vysokou plemennou hodnotou podle IBOVALU (ISEVR 117 a IVMAT 114). Druhé místo získala Defloree po otci Arpagon z chovu EARL Sazy Erica. V kravách se stala vítûzkou Visiane po Saxovi z jiï Tabulka ã. 7 Vítûzky ampionátu krávy a jalovice nûkolikrát zmiàovaného chovu Sazy Partika. Tato kráva byla letos druhá na CGA PafiíÏ. V pfiedcházejících letech si odvezla vítûzství z národních ampionátû 2009 a Byla 3. na CGA PafiíÏ 2009 a 1. na Sommet el Druhé Kategorie jméno/číslo PK narození otec majitel 1 až 2 roky A ECLUSE TONUS [RVS] GAEC DE LA BOUISSONNADE [81] 1 až 2 roky B EPIPHANIE ODALIE [INS] GAEC PIERRE [14] 1 až 2 roky C ELECTRE BARBES [RVS] EARL PLANTE [40] 1 až 2 roky D ESQUIRE VACHERIN [INS] TICOULET THIERRY [64] 1 až 2 roky E EMBA BELPHEGORT [INS] SCA ARSICAUD [17] 1 až 2 roky F EUTESIA BALTAZAR [INS] EARL CERON [31] 1 až 2 roky G EMERAUDE THEODULE [RVS] SCEA PLANTE-MOULET [81] 1 až 2 roky H DORINE THEODULE [RVS] SAZY PATRICK [82] 1 až 2 roky I DISCRETE SCOUT [EVS] GAEC LEFORT & FILS [49] 2 až 3 roky A DOREMIFA BAPTISTE [RRJ] GAEC SOUS LA VILLE [22] 2 až 3 roky B DEFLOREE ARPAGON [INS] EARL SAZY ERIC [82] 2 až 3 roky C DERJBA TITAN [RVS] EARL BARBIER [53] 2 až 3 roky D DALLAS ORION [EVS] PROUST BERNARD [53] 2 až 3 roky E CANDY SOPALIN [INS] GAEC ELEVAGE MORIN [79] 3 až 4 roky A CHARMANTE THEODULE [RVS] EARL BARTHES [81] 3 až 4 roky B CALINE SCOUT [EVS] EARL LE PORTAIL [85] 3 až 4 roky C BOHEME SCOUT [EVS] GAEC MALABIRADE-LESBATS [32] 4 až 5 roky A BROCELIAND SOUVERAIN [INS] DEMARQUET JEAN PHILIPPE [76] 4 až 5 roky B ANDALOUSE SCOUT [EVS] Copro: ARSICAUD/BORDAJAUD/METAIS [17] plus 5 let A ALEXANDRIE ORION [EVS] LE RAT ALAIN [56] plus 5 let B VISIANE SAXO [INS] SAZY PATRICK [82] plus 5 let C URSULA LEO [EQM] GAUZE PHILIPPE [65] prvotelky 3 roky CAPUCINE SCOUT [EVS] GAEC SOUS LA VILLE [22] krávy s tel 3 4 r A CARMEN RUBIO [EVS] EARL LE PORTAIL [85] krávy s tel 3 4 r B CLAIRE VERACRUZ [AIA] EARL CRANSAC [81] krávy s tel 4 5 r A BABYLONE TAOLENN [INS] EARL DUBOSC [32] krávy s tel 4 5 r B BERGERE UNISSON [INS] SCEA PLANTE-MOULET [81] krávy s tel 5 a víc A ANNA SPIROU [INS] CERON MARIE JOSEE [31] krávy s tel 5 a víc B VERVEINE RUBIO [EVS] SCEA PLANTE-MOULET [81] krávy s tel 5 a víc C USHUAIA ORION [EVS] EARL DE LUCUSPIN [40] Tabulka ã. 8 Vítûzové ampionátu B ci Kategorie jméno/číslo PK narození otec majitel 7 měs. až 1 rok A FEU FOLLET UMEGA [EAB] EARL LADONNE [64] 7 měs. až 1 rok B EVIAN AZUR [INS] EARL LABAT PIERRE [65] 7 měs. až 1 rok C EVEIL BARREJAC [INS] DUPOUY JEAN PAUL [32] 1 až 2 roky A EDOUARD RONALD [INS] SCEA PLANTE-MOULET [81] 1 až 2 roky B ETE URANIUM [EVS] Copro: BLANC D.et J. / SAZY E. [81] 1 až 2 roky C EMIR THEODULE [RVS] SCEA ARSICAUD [17] 1 až 2 roky D EGAL VOLTAIRE [INS] GAEC PUECH [81] 1 až 2 roky E ETAIN VOLTAIRE [INS] GAEC PUECH [81] 1 až 2 roky F DOLANN TILBURY [RVS] EARL LE PALLEC [56] 2 až 3 roky A DISCO RONALDO [INS] GAEC LAPEYRADE-HARTMAN [32] 2 až 3 roky B DOMY ARLEQUIN [INS] EARL SAZY ERIC [82] 2 až 3 roky C CYCLAMEN TARTARIN [INS] GAEC BOUAS [31] 3 až 4 roky A CUPIDON UTAH [INS] GAEC METAIS-MARTIN [79] 3 až 4 roky B CLARK STAN [RVS] GAEC DES JACQUARDS [33] 3 až 4 roky C BARREJAC ULYSSE [INS] BARRE JACQUES [32] 4 roky plus A BROOKLYN RUBIO [EVS] SCEA PLANTE-MOULET [81] 4 roky plus B ALADIN ORION [EVS] GAEC LEFORT & FILS [49] 8

9 místo zaujala Andalouse po Scoutovi ze spoleãenství Arsicaud/ /Bordajaud/Metais. Tato kráva zároveà dostala prestiïní ocenûní Prix Boeuf Blond Femelle. Na národních ampionátech získala v roce 2009 druhé místo, ale v roce 2008 byla 1. V mlad ch b cích vyhrál Emir po otci Theodule z chovu SCEA Arsicaud. V kategorii o rok star- ích b kû Disco po Ronaldovi z chovu GAEC Lapeyrade-Hartman. Disco je ampion z roku Dospûlé b ky vyhrál Clark po Stanovi jeho chovatelem je EARL Laveze, ale dnes pûsobí na jiném chovu. Byla o nûm jiï fieã v souvislosti s Aquitanimou. A dal í prestiïní ocenûní Prix Boeuf Blond Malle získal Corpulent po Papyrusovi z chovu Resseguet Francis. Tento b k ale ve své soutûïní sekci skonãil aï 7. V roce 2009 byl na ampionátu 2. a v roce 2008 byl 1. Na v stavû byly udûleny je tû dal í ceny pro chovy a oblasti, ale tûmi se jiï nebudu v tomto pfiíspûvku zab vat. Co napsat závûrem? Úspû ná úãast na v stavû je reklamou pro chov. Této ãinnosti se pfiedev ím vûnují ti chovatelé, ktefií produkují plemenná zvífiata. Proto také úspû né zvífie ze svého chovu nûkolik let ukazují. Není to záleïitost jedné sezony. Od tûchto chovatelû nakupují ostatní. Napfiíklad z jiï zmínûného chovu SCEA Plante-Moulet na v stavû bylo celkem 19 jedincû z toho 10 v majetku chovatele. Z chovu Sazy Patricka to bylo 23 jedincû a 10 v jeho majetku. EARL De Lucuspin mûl na v stavû 2 zvífiata, ale z jeho chovu jich tam celkem bylo 11. Tento chovatel odchoval takové perly jako je Ogre, Goldorak, Richelieu, Bazooka. Dal ím dûleïit m poznatkem je to, Ïe v pûvodech se objevují mlad í roãníky b kû, neï je tomu ãasto u nás. Bylo zde jen 34 jedincû s otci pfied roãníkem narození 1998, coï je O (napfi. 1x Fallou, 1x Malinois, 4x Leprince, 13x Leo apod). Jednalo se pfii tom vût- inou o inseminaãní piãkové b ky. Je zde snaha pouïívat novou genetiku. U nás se je tû v roce 2009 dûlala inseminace Vailiantem a nebo Impairem. To je dal í námût k zamy lení na konec. Přehled šampionů na nejdůležitějších výstavách plemene blonde d Aquitaine ve Francii Aaron šampion CGA Paříž Visiane šampionka Concours national Clark šampion býků na Concours national Disco šampion býků Espoir Emir šampion mladých býků na Concours national Ubella a Crenca Prix Boeuf Blond Femelle na Sommet el. Babyllone šampionka krav s telaty 9

10 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v rámci cyklu reportáïí jsem si pro Vás do posledního leto ního ãísla pfiipravila povídání o dvou farmách, nacházejících se poblíï hranic na í republiky. Z Francovy Lhoty je to do sousedního Slovenska doslova pfies kopec a od Farkov ch, hospodafiících v jihoãeské Todni je zase co by kamenem dohodil do Rakouska. Tolik ke geografické podobnosti. Z mého hlediska mají obû farmy spoleãné to, Ïe jsem je obû nav tívila po skonãení akcí, které se konaly v jejich blízkosti. Na piemonty do Francovy Lhoty jsem se vydala po skonãení Angus Tour Morava a do Todnû po podzimní akci Junior teamu. A spoleãn jmenovatel z hlediska chovu masného skotu? Aãkoli Francova Lhota se chovem masného skotu zab vá témûfi dvû desetiletí a Farkovi se na scénû pohybují teprve ãtyfii roky, oba chovy mají z hlediska kvality systému chovu a odchovan ch jedincû co nabídnout. Vûfiím, Ïe se Vám zpráva o nich bude líbit. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová ZD Francova Lhota: Piemonti nejsou ve slepé uliãce Obec Francova Lhota leïí v jiïní ãásti vsetínského okresu, v údolí fiíãky Senice, obklopena malebn mi kopci a pohofiími. íká se, Ïe je tu konec svûta, protoïe cesta sem je pouze jednosmûrná a dále nepokraãuje. Podobnû koneãné by se mohly zdát i stavy plemene Piemontese v âeské republice. Ale není tomu tak. Piemonti mají u nás dosud nevyuïit potenciál a rozhodnû se nenachází ve slepé uliãce. Zemûdûlské druïstvo Francova Lhota bude pfií tí rok slavit edesát let své existence. Ve svém v voji muselo pfiekonat nejednu obtíï, ale dnes funguje a prosperuje. O tom nám vyprávûli jeho pfiedseda Josef Kli a místopfiedseda a vedoucí Ïivoãi né v roby Zdenûk Novák. Pfied... Historie ZD Francova Lhota se zaãala psát , kdy bylo zaloïeno jednotné zemûdûlské druïstvo. To v ak nemûlo dlouhého trvání, a tak následujících deset let sedláci dál hospodafiili kaïd na sv ch pár hektarech. Zhor ující se politická situace v zemûdûlství donutila hospodafiící rolníky ke spoleãnému hospodafiení v jiï zaloïeném JZD. To se z poãátku nijak nespecializovalo. Pûstovalo se obilí, brambory a krmné plodiny a trávy na semeno. Z dobytka se chovaly mléãné krávy a prasata. Z malodruïstva se postupnû stal kooperaãní podnik specializující se na odchov jalovic s velmi vysokou úrovní. Oficiální název, které JZD Francova Lhota neslo, byl vzorovû pastevnû odchovn závod. DruÏstvu se mj. podafiilo vybudovat i piãkové dojné stádo s nejvy í produkcí v kraji (prûmûrnû 4 tis.l/krávu/rok). Vlastnilo ve své dobû nejmodernûj í vybavení, prosperovalo a tû ilo se vysokému zájmu zemûdûlsk ch exkurzí. V dobû rozkvûtu odchovávalo JZD 2000 kusû plemen âeské strakaté a hol t n. Zkrátka dafiilo se. S pfiíchodem sametové revoluce v roce 1989 v ak pfii ly radikální zmûny. JZD bylo transformováno na ZD. Kooperaãní systém odchovu zkrachoval a postupn sestup ãekal i stádo hol t nû. Po krachu kooperaãního odchovu zûstalo ve Francovû Lhotû 400 bfiezích jalovic z nûkolika Celkový pohled na areál družstva (Foto: archiv družstva Francova Lhota) 10

11 druïstev, která vyuïila toho, Ïe nemûla povinnost zvífiata odkoupit zpût. Jalovice byly pfiipu tûné Ïírn mi b ky. V druïstvu nebyly podmínky na telení takového mnoïství zvífiat. Chybûlo místo, pracovní síla i zku enosti s odchovem. Bojovalo se, jak se dalo, fiíká Zdenûk Novák, kter byl v té dobû ãerstvû po dokonãení stfiední zemûdûlské koly.... a po Privatizaãními a restituãními procesy nedo lo k témûfi Ïádn m majetkov m a pozemkov m ztrátám. Transformované druïstvo se muselo rozhodnout, jak dál. Vzhledem k poloze v nadmofiské v ce 600 aï 800 m n. m. a velké svaïitosti pozemkû se postupnû upou tûlo od produkce na orné pûdû, která byla velmi ztrátová. Do lo ke kompletnímu zatravnûní v ech ploch a k pfiechodu na chov masného skotu. I pfies jasnou vizi ne lo v e zdaleka jako po másle. Zaãátky chovu masného skotu Pfiedstava o plemeni, z nûjï by se vytvofiilo ãistokrevné stádo, byla rámcová. Vzhledem ke kopcovitému terénu se mûlo jednat o plemeno chodivé, stfiednû rámcové a ne pfiíli nároãné na v Ïivu (aby byly jalovice schopné dorûst do pohlavní dospûlosti pouze z pastvy). Francova Lhota mûla odbornou druïbu s nûmeck m druïstvem, které chovalo plemeno Limousine a také praktikovalo kooperaãní odchov jalovic. Z tohoto chovu byli v roce 1992 dovezeni 2 b ci a 3 krávy. Ihned po dovozu se zaãalo s embryotransferem. Pfienos se úplnû nevydafiil, a tak veterináfi panu Novákovi v hodnû nabídnul piemontské inseminaãní dávky. KdyÏ pak pfii prodeji zástavu vidûl pfiekupník piemontská telata, nabídnul za nû o 5 Kã/ /kg více neï za ostatní. S limousiny byly navíc potíïe díky siln m matefisk m instinktûm. Zkou elo se pfiipou tût napfiíklad i angussk mi ãi blonde d Aquitainsk mi b ky, ale v sledky nedopadly dle oãekávání. Piemonti navíc lépe reagovali na antibiotika, která se tehdy pouïívala na obtíïe, které Zdeněk Novák s plemenným stádem (foto: Jana Řehořová) vyvstávaly, neï se zavedl správn systém odchovu. DÛvodÛ bylo více, ale nakonec uãinil tehdej í zootechnik, ing. Pavel Káãer, rozhodnutí, Ïe Francova Lhota se bude specializovat pouze na plemeno Piemontese. V roce 1993 byl nasmlouván dovoz prvního piemontského b ka a jalovice, ale jako naschvál v Itálii propukla slintavka, která s sebou nesla i zákaz v vozu zvífiat. Situaci Italové vyfie ili pfievozem embryí do Polska, kde z nich byli odchováni b ãci, ktefií pak v poãtu cca 10ti kusû putovali mj. i do ãesk ch chovû. Francova Lhota zaãínala se dvûma plemeníky a velk m poãtem inseminací. Poté z Itálie pfii la zajímavá nabídka na v kup embryí a dal- ího plemenného materiálu po zvífiatech, které Italové dovezou do âr. Vznikly zde 4 velké chovy. Francova Lhota do tohoto projektu ne la, neboè zvífiata se ze zemû pûvodu prodávala za vysoké ceny. DruÏstvo si radûji samo dovezlo 3 jalovice a vykupovalo od zainteresovan ch ãesk ch chovû embrya (o které pak Italové jiï nejevili zájem). Na tomto základû bylo vybudováno ãistokrevné stádo. První ãistokrevná piemontská telata se narodila v roce Po nabytí zku eností byla úspû nost embryotransferu %. Pfieneslo se kolem 250 embryí pocházeli z nich i první plemeníci. V té dobû si je tû ZD Francova Lhota drïelo stádo hol t nû, u kterého se v roce 2003 rozhodlo ukonãit jeho chov pro jeho nerentabilnost. Historie souãasnosti VraÈme se ale k masnému stádu. Jako mnoho chovû skotu se i Francova Lhota v polovinû 90. let zapojila do národního ozdravovacího programu od IBR, kter pokraãuje dodnes. Od IBRu ozdravujeme uï 15 let. Poãítám, Ïe neï pûjdu do dûchodu, bude program dokonãen, usmívá se pan Novák, muï stfiedního vûku. A pokraãuje: Pro mû je urãující, jestli mi kráva dá tele. Pak nevidím dûvod posílat ji na jatka. Ve stádû se tak pohybují i 17leté kusy, s nimiï v ak po stránce plodnosti nebyl nikdy problém. IBRové stádo ãítá 300 krav rûzn ch pûvodû, které se postupnû pfiekfii- Ïují. KaÏd rok je uchovnûno 50 jalovic s minimálnû 75% podílem piemontské krve. Obnova stáda probíhá dle situace v daném roce. Selektují se patnû se telící a star í roãníky. Telata z tohoto stáda jsou prodávána jako zástav do Itálie, Chorvatska a Slovinska. Z prodeje zástavov ch kusû plynou druïstvu hlavní pfiíjmy. Plemenná zvífiata produkuje ãistokrevné bezibrové stádo, pasoucí se v místní ãásti obce Pulãín, v nûmï se pohybuje 50 krav (i s jalovicemi je celkov poãet kusû 90). Tam si hrajeme s plemenafiinou, fiíká pan Novák. Stavy se v tomto stádû zatím zvy- ovat nemohou, neboè pro nûj chybí zimovi tû s potfiebnou kapacitou. Stádo produkuje roãnû do 10ti kusû plemeníkû. Více ani ãesk trh není zatím schopen pojmout a v prodeji na Slovensko je tomuto plemeni velkou konkurencí plemeno Charolais. 11

12 Plemeníků se ve stádech v současné době pohybuje šestnáct (foto: Jana Řehořová) A potenciál rûstu celkového poãtu zástupcû plemene Piemontese v âr? Urãitû existuje, fiíká Zdenûk Novák. Pokud se zaãne se zpenûïováním jateãních trupû dle kvalitativních tfiíd. A ance je téï pfii pouïití piemontsk ch b kû na jalovice jak chkoli masn ch plemen, neboè pro toto plemeno jsou charakteristická drobnûj í telata, na rozdíl od napfi. zmínûného Charolais. S vybran mi zástupci ãistokrevného stáda se Francova Lhota pravidelnû úãastní v stav od národních v LetÀanech, pfies Pfierov a akce v Brnû. Vystavují, vzhledem k období prûbûhu akcí, hlavnû jalovice. Zdenûk Novák fiíká: Na v stavy nejezdíme kvûli cenám, ale hlavnû ukázat se, Ïe existujeme. Jsem pro prezentaci touto formou kaïdé plemeno by mûlo ukázat své nejlep í zástupce. Chov masného skotu v ãíslech DruÏstvo v souãasné dobû zamûstnává 30 lidí a hospodafií na 923 hektarech v katastrech Francova Lhota, Vala ská Senice a Pulãín. Pozemky jsou z více neï tfietiny vlastní a vût inou spolu sousedí. Získávání pûdy do vlastnictví má rostoucí trend. Noví mladí majitelé zdûdûnou pûdu ãasto nechtûjí a není pro nû zatûïko ji odprodat. Ve keré zázemí bylo vybudováno pfii zaloïení JZD a sv m provozovatelûm slouïí po úpravách dodnes. K druïstvu náleïí 4 kravíny, z nichï dva jsou po generální rekonstrukci. Tfietí se bude rekonstruovat v roce 2011 a poslední je v plánu zbourat a postavit znovu na jiném místû. V zimû budovy slouïí jako zimovi tû a sklady krmiva. S rekonstrukcemi se zaãalo aï po vstupu âr do EU, kdy pfii la moïnost financování pfies projekty v rámci Programu rozvoje venkova. Období telení probíhá druh m rokem, kdy druïstvo hospodafií v ekologickém reïimu, sezónnû od poloviny prosince do konce kvûtna. Pro dosaïení krat ího uzavfieného období bylo potfieba nechat jeden rok 60 krav jalov ch a pfiikoupit plemeníky, ktefií do té doby ve stádech pûsobili jen tfii. V termínu pro telení bude následovat je tû jeden posun, ale kapacity kravínû jsou uï takto v zaãátku telící sezóny plnû vytíïené. V souãasnosti vlastní druïstvo 16 plemeníkû na jednoho tak vychází optimálních kusû. Nejstar ímu je 5 let. Chov plemene Piemontese je v âr dosti uzavfien. U 70 % piemontsk ch b kû, pûsobících v ãesk ch chovech, najdeme podobn pûvod ve Francovû Lhotû, o kravách a jalovicích ani nemluvû. DruÏstvu, které mûní b ky v prûmûru po dvou letech, ãasto nezb vá, neï je nakupovat v zahraniãí. Inseminace je pouïívána jen v malém mnoïství a to v ãistokrevném stádû. Pfii v bûru inseminaãních dávek se pan Novák soustfiedí pfiedev ím na ukazatel telení dcer. Kdy jalovici poprvé zapustit se rozhoduje podle svého úsudku: Nefiídím se normami. Jalovici zapustím, aï kdyï se mi zdá dostateãnû narostlá. Radûji ji nechám je tû rok, neï abych se pak pot kal s problémy pfii telení. Obecn problém masn ch plemen u nás (kromû masného Simentála) je ale také postupná ztráta mléãnosti na úkor rûstu osvalení. Zvífiata nyní pfiirûstají 1 1,1kg/den, dfiíve 1,2 1,3 kg, fiíká váïnû zootechnik. Zaãali jsme tedy pouïívat mléãnûj ího b ka. Uvidíme, jaké to pfiinese v sledky. PorodÛm se nechává co nejpfiirozenûj í prûbûh. V echny se ale hlídají. V sezónû se u nich stfiídají 3 zamûstnanci. Po narození je kladen dûraz na to, aby se tele napilo a chodilo pít pravidelnû. V roce 2006 byly vybudovány individuální telící kotce. Pan Novák si pochvaluje, Ïe od té doby se zv - ila natalita a do lo k útlumu úhynû v krátkém ãase po otelení. Pfiehlednûji se manipuluje i se star ími telaty. Po 20. dubnu putují zvífiata na pastvinu. Urãující je, aby bylo sucho. DomÛ jsou pfiesouvána s prvními mrazy. Odchovna plemeníkû versus bio hovûzí Ve Francovû Lhotû je tû pfied dvûma lety fungovala odchovna plemenn ch b kû, zaloïená v druhé polovinû devadesát ch let, slouïící pfiedev ím k odchovu vlastních telat. Z dûvodu potfieby zv ené prostorové kapacity po pfiechodu na sezónní telení a vzhledem k získanému statusu ekologick chov, se s odchovem skonãilo. K poslednû zmínûnému pan Novák fiíká: Udûlat plemenného b ka ekologicky je problém. I pfies to, Ïe vznikly ekologické krmné smûsi, není to ono. DÛvodem pfiechodu na ekologick zpûsob hospodafiení byla, kromû vy í dotaãní podpory, vûle zpenûïovat vyprodukované maso v bio kvalitû. Aãkoli je status bio atraktivní, adekvátní zpenû- Ïení nezaruãuje. Zdenûk Novák se pozastavuje nad faktem, Ïe je nemoïné u nás (nejen, pozn. aut.) Piemonty finalizovat, a to díky neochotû fiezníkû platit za kvalitní jateãní trup, v jehoï kvalitû se toto plemeno mûïe smûle srovnávat s ampionem v hodnocení SEUROP, belgick m modr m. Si- 12

13 tuaci druïstvo fie í vlastním prodejem ze dvora. KdyÏ se ptám, zda neuvaïují o komplexním zpracování masa, pan pfiedseda Kli odvûtí, Ïe druïstvo vlastnilo masokombinát, ale jeho pfiedchûdce jej prodal, takïe tento zpûsob zpracování je jiï pasé. Nyní se uvaïuje o vlastní bourárnû. Kusy je moïné poráïet na ekologick ch jatkách v nedalek ch Vala sk ch Kloboukách a prodejna jiï existuje. Od pokusû dostat maso za odpovídající ceny i do obchodû se ale neupustilo. Nedávno se na Vsetínsku podafiilo sehnat prodejce, kter je ochoten za masn skot zaplatit jeho trïní cenu. ezníkova podmínka znûla: dodávka dvou kusû t dnû, coï je druïstvo schopné vyprodukovat, ale ne vykrmit. Na spoleãném zásobování se tedy dohodlo s nedalekou v krmnou. Projekt je v zaãátcích, ale pan Novák doufá, Ïe lidé budou reagovat kladnû a obchod bude pro fiezníka rentabilní. Pfii zmínce o dotaãní podpofie se ptám pfiedsedy Kli e na moïnost hospodafiení bez ní. Pokud by nebyly dotace, tak nûkdo musí zaplatit náklady na produkci. Bez nich by se cena masa snadno vy plhala na 1000 Kã za kilogram. Dobré by bylo, kdyby byla v e a pfiísun dotaãních penûz pravideln, neboè nyní je to témûfi rok od roku jinak. Bylo by téï vhodné, aby se po roce 2013 vyrovnaly podmínky ãlensk ch zemích EU. Pokud bude situace neudrïitelná, upustíme od Ïivoãi né v roby a pûjde se prûmyslovou cestou. Fotovoltaika a jiné Francova Lhota jde s dobou. Jako doplnûk si druïstvo pofiídilo na stfiechách budov 100 kw fotovoltaickou elektrárnu, která funguje od poãátku roku 2010 a podstatnû sniïuje náklady na enegrii. Do budoucna se plánuje její roz ífiení. PÛvodnû se uvaïovalo o bioplynové stanici, která by zajistila i vytápûní, ale vzhledem k poloze v CHKO a zamûfiení na odchov masného skotu se od tohoto zámûru upustilo. Pfii zmínce o CHKO mû napadá, zda nejsou problémy s ochranáfii. Pokud nepfiejde medvûd, tak Kráva s jalovicí (foto: Jana Řehořová) ne, usmívá se pan pfiedseda a pokraãuje popisem komplikací, které vyvstávají, pokud je na jejich pozemcích spatfien medvûd zbloudiv í ze sousedícího Slovenska. Poté se zaãnou vytváfiet biokoridory, na kter ch se nesmí pást atd. Dal í komplikace zpûsobují lidé bavící se jízdou na ãtyfikolkách, v kter ch se obãas probudí honácká krev a zaãnou si hrát na novodobé kovboje a pfii pfiípadném pádu poïadují po majitelích pastvin od kodnûní. Jejich aktivita musela b t omezena s pomocí policie. Závûr DruÏstvo Francova Lhota b valo vzorov m podnikem se vzorov mi v sledky. Po zmûnû systému se dokázalo pfiizpûsobit a zavést nov, prosperující zpûsob hospodafiení. Dafií se mu a má mnoho plánû do budoucna. Nezb vá neï projevit ocenûní schopného vedení a popfiát do budoucna hodnû tûstí. DrÏíme palce! Zajímavosti z pfiedrevoluãní doby: Vysvûtlení pro neznalé systému zvaného kooperaãní odchov jalovic : z okolních druïstev byly do odchovného stfiediska navezeny kilové jalovice, které toto zakoupilo. Následoval odchov a pfiipu tûní pûvodním majitelem vybran m plemeníkem. Ve mûsíci bfiezosti byly kusy odprodány zpût za pfiedem sjednané smluvní ceny. Jako vzorov podnik pfiivítala Francova Lhota mnoho, nejen kolních, exkurzí a náv tûvníkû. Jedním z nich byl i znám karikaturista Vladimír Renãín, kter pro druïstvo nakreslil propagaãní materiály. Na stûnách zázemí jsou k vidûní zarámované originály vtipû se zemûdûlskou tématikou, které druïstvu pan Renãín vûnoval. DruÏstevní seníky jsou, tzv. v carského typu. Byly postaveny za dob socialismu ve spolupráci s V zkumn m ústavem rostlinné v roby, jemuï pfii projektování slouïil za vzor prototyp okoukan ve v carsku. Seníky byly z velké ãásti zasklené. Na tehdej í dobu se jednalo o v jimeãnou stavbu, jeï mûla na území âssr obdoby pouze v je tû jednom vyhotovení nedaleko Prahy. PouÏívají se dodnes, jen sklo bylo vymûnûno za plech. 13

14 Franti ek Farka: Mífiíme kupfiedu, ale ohleduplnû Farmu v Todni nedaleko Trhov ch SvinÛ vlastní hned ãtyfii osoby. Dala by se ale nazvat rodinnou, protoïe se jedná o tfii bratry a bratrance. O tom, jak si mladí zemûdûlci vedou, jsem si povídala s jedním z nich, Franti kem Farkou. A budete pfiíjemnû pfiekvapeni. Aãkoli je vûkov prûmûr majitelû ménû neï tfiicet let, v chovatelství se zorientovali a kupfiedu se ubírají s jistotou a zdrav m sebevûdomím. Vlastní odchované kusy (foto: Jana Řehořová) Cesta mnohdy nevede k cíli rovnou Franti ek jeho bratfii Martin a Pavel i bratranec Jan v zemûdûlském prostfiedí vyrostli. Rodiãe pracovali ve vesnickém JZD otec jako zootechnik a matka jako o etfiovatelka. Franti ek se jako dítû stále motal v kravínû. A kdyï pobral rozum, zaãal snít o povolání veterináfie. Po základní kole si tedy vybral stfiední kolu veterinární. Po jejím absolvování osud zamíchal kartami, a namísto nástupu na vysokou nastoupil mladík jako krmiã v ma tali. Pro- el si hodnû provozû a práce se mu zalíbila. Po absolvování tehdy je tû povinné vojenské sluïby mu uï nic nebránilo nastoupit do vesnického druïstva jako zootechnik. VydrÏel dva roky. NepruÏn systém mu nevyhovoval, a kdyï se snaïil o zlep ení, nemûlo vedení podniku vûbec pochopení. Znechucen nakonec ode el pracovat k hasiãûm. Pofiídil si ale tfii konû, ktefií jej u zemûdûlství udrïeli. S bratrem, také zemûdûlsk m fanou kem, se zaãali st kat s manïeli, ktefií v rámci rodinné farmy obhospodafiovali 300 hektarû, na kter ch drïeli dojné a masné stádo. Hasiãské povolání tak ãasovû nevytû- Ïuje, a tak byl ãas na této farmû vypomáhat. V roce 2004 si bratfii fiekli, Ïe by mohli zkusit nûco vlastního. Zaãínáme Aãkoli to v místních podmínkách nebylo snadné, pronajali si postupnû 80 hektarû. PÛvodní my lenka byla mít komerãní stádo a konû. V roce 2005 tedy zaãali s kfiíïenkami, dcerami dvou krav plemene âervenostrakaté Franti - kova otce, pfiipu tûn mi masn mi b ky. Z dob pûsobení v druïstvu mûl Franti ek zku enosti mj. s limousiny, s nimiï se setkal také pfii sousedské v pomoci nedaleko hospodafiícímu Josefu Valentovi. Rozhodl se nakonec pro toto plemeno, mnoh mi zavrhované díky své povaze, coï mlad chovatel komentuje: Jsou Ïivûj í, to ano, ale vidûl jsem i Ïivûj í simentály. To jak se krávy chovají, je zrcadlem pfiístupu chovatele k nim. KdyÏ po dvou letech padlo definitivní rozhodnutí, kfiíïenky putovaly pryã. První limousinská jalovice byla zakoupena v roce 2006 z Francie, svezla se s kolekcí objednanou jin m jihoãesk m chovatelem, panem JÛnem. Dal í úspory Franti ka a jeho pfiíbuzn ch padly na nákup dvou krav a dvou jalovic od Pavla Kozáka, vyfiazen ch krav Josefa Papáãka nebo jednoho kusu z místního druïstva. Po dal- ích limousinech pátral Franti ek na internetu. Vyhlédl si zvífiata v Dánsku, Nûmecku a Maìarsku. Se zprostfiedkováním koupû mu tehdy pomohl rodinn znám, nyní pracovník âeské zemûdûlské univerzity v Praze, ing. Mojmír Vacek, kter kdysi pracoval s Franti kov m otcem v Todni jako zootechnik. Sehnal kontakt na bavorsk svaz chovatelû masného skotu. Následovala náv tûva chovû, kde si Farkovi vybrali zvífiata. Z nûkolika vybran ch kusû se nakonec ze zdravotních dûvodû dovezly jen tfii bezrohé jalovice (které mají letos první telata). Dal í importy pocházely ze stejného chovu, a to v letech 2008 (12 jalovic) a 2009 (6 jalovic). Letos byl nákup zvífiat také v plánu, ale vzhledem k probíhající stavbû zimovi tû, nezbyly finance. Ve keré zmínûné nákupy byly financovány ze soukrom ch úspor. Dotace, které mladí zemûdûlci získali, investovali z velké ãásti do dal ího pronájmu a nákupu pozemkû, oprav strojû a star ch budov. Nyní hospodafií na v mûfie 220 ha ve dvou katastrálních územích Todnû a Bfiezí a více neï tfietina ploch je vlastních. A jedeme... Jak mají Farkovi systém v organizaci? V ichni se nestarají o v echno. Práce je rozdûlená. Franti ek a mlad í bratr Martin mají na starosti zvífiata, dal í dva obstarávají pole a stroje. Bratfii bydlí v ichni v obci Todnû a bratranec bude brzy pob vat vedle nového kravína v sousední obci Bfiezí. V ichni jsou zároveà povoláním hasiãi. Franti ek si tuto práci pochvaluje: âlovûk se dostane do nevídan ch situací. Roz ifiuje to obzory. Farma je jiï tfii roky zapojena do ekologického systému. Franti ek nebyl pro, ale ostatní jej pfiehlasovali. On by rád pfiená el embrya 14

15 apod. a navíc se nedomnívá, Ïe by se správn odchovu krav BTPM nûjak li il od eko provozu. Uznává ale v hody ve vût í dotaci na hektar a bodovém zv hodnûní v projektech. Co se zázemí t ká, s pûdou byl koupen i star kravín se skladem na 800 balíkû sena. Kravín se z poloviny zboural a buduje se z nûj stáj-zimovi tû. Bude se jednat o jednostrannû otevfienou stavbu s otevfien m krmi tû a lehárnami na ãásteãnû hluboké podest lce. Stádo dosud zimovalo venku, kde bylo vyploceno cca ãtvrt hektaru, kam se stlalo. U toho byl vybudován ze tfií stran kryt pfiístfie ek. Fungovalo to dobfie, ale bylo to provizorium, kde se nedaly dûlat trvalé úpravy a jeho provoz byl neefektivní, odûvodàuje mlad chovatel probíhající pfiestavbu. Technicky je farma vybavena kompletnû, rozumûno na pícnináfiství. Pokud je ãas, poskytují Farkovi i sluïby. Kdyby chtûli pûstovat obilí, bylo by tfieba stroje doplnit: Obilí kupujeme. Myslím, Ïe je to v dne ní dobû levnûj í varianta. Do budoucna se ale nebráním zaãít s jeho pûstováním, jakoï i s chovem jin ch hospodáfisk ch zvífiat. Pfies léto jsou zvífiata na trávû, v zimû se krmí senem a senáïí. B ci jsou pfiikrmováni maãkan m jeãmenem a p enicí. Základní stádo Farkov ch má v souãasné dobû 18 krav. I s telaty se v nûm pohybuje 69 kusû. Pfií tí rok se poãítá s roz ífiením základny o 12 jalovic, napfiesrok o dal ích 12 a v plánu je i nákup dal ích kusû z Nûmecka. Cílem a zároveà kapacitou, kterou umoïàují plochy a zázemí je 90 krav. Franti ek podot ká, Ïe mûli smûlu: KdyÏ jsme potfiebovali jalovice, tak se rodili samí b ãci. Pak ale dodává, Ïe nyní to jiï pûjde rychle. Od samého zaãátku je pouïívána inseminace a ve stádû je na Rekonstrukce zimoviště (foto: Jana Řehořová) Osmiletý býk s jednou z importovaných plemenic (foto: Jana Řehořová) doskok zatím pûvodnû pofiízen plemeník Lilie z Kali tû, letos osmilet, kter je stále ve velmi dobré kondici a rodí se po nûm pûkná telata, takïe do dûchodu se je tû nechystá. V pfií tím roce mu ale pfieci jen pfiibude pomocník, aby toho na nûj nebylo moc. Franti ek chce v pfiipou tûní pfiedev ím inseminací pokraãovat. PouÏívá semeno b kû z Francie, Dánska (napfi. b k Hammel Osvald, kter se hodnû osvûdãil), Nûmecka. B k se mi musí líbit. Stane se, Ïe dva b ky risknu, ale jinak jezdím po v bûrech a koukám se na potomky, a podle toho si b ky vybírám, vysvûtluje svá kritéria. U dovezen ch zvífiat se plemenné hodnoty ukáïou aï ãasem. Není tolik prostoru na experimenty. Musím pfiipou tût i podle ãísel. Nefiíkám, Ïe jen podle nich, ale zohledàuji je, aby to nebyl vyloïenû propadák. Pfiístup se mi zatím osvûdãil a pfiekvapení pfii lo jen v pozitivním slova smyslu. Plemenná zvífiata mají b t od nadprûmûrn ch zvífiat. KaÏdé tele nemûïe b t plemenné, uzavírá sled sv ch my - lenek mlad lechtitel. Hovofiíme je tû o tolik diskutovaném tématu limousinská povaha. Franti ek fiíká: Mám ve stádû jen jednu krávu, která je agresivnûj í v období po porodu, ale i ta mû tfiikrát varuje, neï zaútoãí. Ostatní kusy jsou krotké. Pfiiznává, Ïe povaha zvífiete je jedno ze selekãních kritérií, kter mi se fiídí pfii v bûru nov ch kusû: A vyplatí se to. Je s nimi pak polovina práce. Do stáda s b ãky, s nimiï se bude pracovat, chodí chovatel alespoà dvakrát dennû. Ostatní zvífiata kaïd den alespoà zkontroluje. Pfiístup nese své ovoce. Ve stádû se mûïe bez problémû procházet skupinka esti lidí, aniï by se rozuteklo. Nûkteré kusy se dají i pohladit. V echna zvífiata mají svá jména. Franti ek je zatím rozeznává, aniï by musel koukat na ãísla. Cílem chovu je pfiedev ím produkovat plemenná zvífiata. Ta která nevyjdou, jsou vykrmována a ve vûku mûsícû (pfii hmotnosti kg) zpenûïována do Nûmecka. Chovatel, od nûhoï Farkovi kupují jalovice, totiï mimo plemenného materiálu prodává i zvífiata na jatka. Franti ek s ním má dojednan obãasn odbûr mlad ch b kû, za které dostává za kus v raznû více, neï kdyby je zpenûïoval na místním trhu. B valy doby, kdy jsme prodávali i za 49 Kã/kg v Ïivém, fiíká a pokraãuje: Nûmeckému chovateli jsem se ale musel zaruãit, Ïe zvífiata budu vybírat já sám a Ïe budou ve vûku do dvou let a v perfektní kondici, aby se dala dobfie zpenûïit. A jaké jsou v sledky dosavadní lechtitelské práce? Dosud narozené jalovice byly v echny zafiazeny do vlastního chovu a b ãci, pokud splnili podmínky, putovali na odchovny. Poté, co od druï- 15

16 Ïení, pfies které pro obec i pro hasiãe sehnal jiï nûkolik grantov ch projektû. Dále drïí masopusty, pofiádají Hubertovy jízdy... Franti ek má doma 6 ãistokrevn ch teplokrevníkû. Pro konû má slabost, ale z ãasov ch dûvodû se jezdí projet jen obãas a jinak je poskytuje zdarma místním zájemcûm o jeïdûní. Bratři František (vlevo) a Martin Farkovi na letošním Techagru (foto: Karel Melger) stva Farkovi koupili star kravín se skladi tûm, zavedli domácí odchov (poslední dvû sezóny). Za dobu svého celkového (ãtyfiletého) pûsobení se farma v Todni mûïe pochlubit jiï 13ti uznan mi limousinsk mi plemeníky. S odchovem na OPB je Franti ek vcelku spokojen, ale pfieci jen inklinuje k vlastnímu odchovu, a tedy vlastní zodpovûdnosti za v sledek. Do budoucna plánuje vût inu b kû odchovávat doma a ty nejlep í poslat na odchovny, aby chovu udûlal dobrou reklamu. Motivem zpropagovat chov byla i úãast na loàské Národní v stavû v Brnû, kde Farkovi poprvé pfiedstavili svá zvífiata. Prezentovali se se dvûma mlad mi b ky, z nichï jednoho pfiipravili doma a druhého pfiipravili na OPB Osík. B k ZLI 725 Reflex V, pfiipraven na odchovnû, se ve své kategorii umístil na pûkném tfietím místû. Tato v stava byla zku ební, ale nabyté zku enosti byly kladné, a tak se s úãastí na leto ním Techagru neváhalo. Chov tentokrát reprezentovaly dvû dvouleté jalovice (z vlastního chovu a importovaná z Nûmecka), které se ve své kategorii umístily na prvním a tfietím místû. Franti ek k tomu fiíká: Jalovice byly na pfiedvedení pfiipravovány v rámci technick ch moïností, takïe v sledek nebyl tak perfektní jako u jin ch chovatelû. Pfií tí rok se ale tû ím, Ïe vyuïiji nového zázemí a zvífiata na dal í národní v stavu jiï pfiipravím tak, jak se má. KdyÏ k tomu vyuïije i znalosti a dovednosti získané na druhé akci junior teamu, jehoï je s bratrem Martinem ãlenem, bude pro ostatní zajisté váïn m konkurentem (pozn. aut.). Na první v stavu se li Farkovi ukázat, aby lidé vûdûli, Ïe existují a Ïe mají b ky na prodej. Jeden z vystavovan ch kusû se na místû prodal. Franti ek je zastáncem vystavování: Myslím si, Ïe to ãlovûku dûlá jméno. A není potfieba vyhrávat. Se zadostiuãinûním fiíká, Ïe mu nyní lidé sami volají, zda nemá plemeníky na prodej. Kdybych mûl namísto pûti b kû deset, v echny je udám, fiíká s úsmûvem. Vztahy s lidmi ve vesnici, kde Farkovi hospodafií, jsou, aï na jedinou v jimku, dobré. Mladí chovatelé se snaïí s místními vycházet a b t obecním pfiínosem. AngaÏují se, mimo profesi, i jako hasiãi dobrovolní, ktefií táhnou místní dûní. Jednou roãnû, kdyï na farmû probíhají v bûry, pozvou sousedy a pohostí je. Jeden z Franti kov ch bratrû se angaïuje v obãanském sdru- Co teì a co potom V souãasnosti je aktuální rekonstrukce jiï zmínûného zimovi tû, na které získali Farkovi dotaci od EU a jenï se plánuje zprovoznit jiï tuto zimu. Do budoucna mladí zemûdûlci koketují s my lenkou na domácí poráïku. Poãkají si, jak se to vyvine u jin ch chovatelû, a podle toho se rozhodnou. Musí se také je tû finanãnû stabilizovat. A je udrïitelnost hospodafiení dosavadním zpûsobem reálná? Pokud by situace zûstala stejná, jako je nyní, tak mûïeme hospodafiit bez problémû. Obávám se ale, Ïe po prasatech, která jsou nyní na fiadû, pfiijde moïná na fiadu likvidace chovu masného skotu, vyjadfiuje obavy Franti ek Farka. Bez dotací by lo hospodafiit, ale muselo by to tak b t v celé EU, a bylo by potfieba uvalit clo na hovûzí z Argentiny. Bylo by hezké srovnat podmínky v celé Unii, ale není to reálné, uzavírá na e povídání. Jsem ráda, Ïe jsem chov rodiny Farkov ch, kterou jsem zatím znala jen z v stav, mûla tu moïnost poznat osobnû. Mladick entuziasmus a energie, ale zároveà uvûdomování si, Ïe nic není zadarmo a vstfiícn pfiístup k okolí, to v e na mne pûsobilo velice kladnû. DrÏím jim palce a pfieji jim v jejich cestû hodnû tûstí a úspûchû! Koně k Františku Farkovi neodmyslitelně patří(foto: Jana Řehořová) 16

17 âschms na v stavû Ná chov 2010 Jana ehofiová, âschms V první polovinû fiíjna se na známém stfiedoãeském v stavi ti v Lysé nad Labem konala jiï tfiicátá tfietí národní v stava Zemûdûlec, s níï soubûïnû probûhl ãtrnáct roãník v stavy hospodáfisk ch zvífiat, technologií pro chov a veterinárních pomûcek Ná chov, kterého se, kdyï uï jsme u v ãtu ãísel, letos popáté úãastnil âesk svaz chovatelû masného skotu s cílem propagovat hovûzí maso a plemena, která jej produkují. Brány v stavi tû se opût otevfiely pro zemûdûlce, zahrádkáfie, chovatele, pûstitele, ale i pro nej ir í vefiejnost, zkrátka v echny, které zajímali novinky z oblasti pûstitelství ãi chovatelství nebo si pfii li zakoupit osvûdãen v robek. Zajímavou novinkou byla V stava genov ch zdrojû národních plemen, jejichï zástupce bylo moïné si prohlédnut ve speciálních expozicích. Pfiíznivci ovûfieného standardu i novinek si pfii li na své i u stánku âschms. Podávaly se tradiãnû oblíbené steaky, tentokrát ve tfiech variantách. Náv tûvníci si je mohli nechat udûlat ze zadního masa, nebo bylo moïné objednat si rumpsteak z ro tûnce, a fajn mekfii si pfii li na své u steaku ze svíãkové zvaného chateaubriand. Novinkou byl i postup pouïit pfii nakládání steakového masa. Namísto obvyklé marinády ze smûsi grilovacího kofiení a oleje jsou nyní pouïívány pouze olej a ãerstvé byliny (koriandr, tymián, rozmar n aj.), které dávají lépe vyniknout pfiirozené chuti masa. Pro demonstraci vyuïití v ech ãástí, které jateãn trup nabízí, byly do nabídky zahrnuty hamburger a ossobuco. Pod slovem hamburger si ale nepfiedstavujte tenkou placku nejistého pûvodu, nabízenou znám m fietûzcem rychlého obãerstvení. Na námi podávan hamburger v ãerstvé housce opl val poctivou v kou i prûmûrem, a bylo potfieba opravdu otevfiít ústa, aby se ãlovûk mohl zakousnout. O Èavnaté masové chuti nemluvû. A co je ossobuco? Pro ty, ktefií tento název pokrmu sly í poprvé, se jedná o du enou Osvětu šířící stánek ČSCHMS na výstavě Náš chov (foto: Karel Melger) V oleji a bylinách naložené steaky jsou dochucovány až při grilování (foto: Karel Melger) kliïku s kostí, jeï jsme kaïd den pfiipravovali ãerstvou (du ením s kofienovou zeleninou s pfiídavkem vína a kofiení) a která se záhy stala tak oblíbenou, Ïe byla vïdy rozprodána je tû pfied dokonãením. Vefiejnost tak mûla moïnost poznat i jin a téï velice chutn zpûsoby úpravy pfiedních ãástí neï jen gulá. Pro pfiípravu specialit bylo tentokrát pouïito maso z plemen gasconne a hereford, kterého náv tûvníci za ãtyfii dny, co v stava trvala, zkonzumovali pfies 150 kilogramû. Kromû pokrmû z masa se lidé, ktefií zavítali na podzimní zemûdûlskou v stavu, zajímali téï o teoretické poznatky, a tak jsme je zásobili letáky o hovûzím mase, kuchafikami a publikací Masn skot od A do Z. Pozornost poutal téï nauãn film promítan ve svazovém stánku, Hovûzí maso, seznamte se, prosím!, vyroben na ím dvorním kuchafiem Liborem Kuntem a jeho spolupracovnicí Martou Kube ovou. Úãast âschms na této akci splnila svûj smysl. Mnoho lidí si jiï uvûdomuje rozdíl mezi masem, povût inou nabízen m ãesk mi obchody a kvalitním hovûzím. Vûfiím, Ïe není pouh m snem, Ïe se nám tuto skuteãnost podafií zmûnit a Ïe spotfiebitelé nebudou mít problém se plo nû dostat k hovûzímu z masn ch plemen a Ïe se opût zv í konzumace toho nejkvalitnûj- ího z druhû mas. 17

18 Aukce jalovic získávají na oblibû íká se, Ïe první vla tovka jaro nedûlá. Ale tahle vla tovka není první a navíc není jaro, ale pfiichází podzim. Sluneãné poãasí jednoho krásného páteãního rána pfiivítalo chovatele na akci, která se stává jiï zaveden m a tradiãním setkáním chovatelû masného skotu. V pátek 1. fiíjna 2010 mûli chovatelé masného skotu jiï tfietí rok pfiíleïitost sejít se na Odchovnû plemenn ch b kû Cunkov pfii akci, která si sice pomalu, ale jistû zaãíná získávat své pfiíznivce mezi chovateli masného skotu, zvlá tû mezi tûmi, ktefií chtûjí nûco zajímavého vidût, dozvûdût se, nakoupit zvífiata pro oïivení chovu ãi se jen tak setkat a pohovofiit s pfiáteli od fochu. Po prvních tfiech roãnících, je moïno s pomûrnû velkou dávkou jistoty konstatovat, Ïe se jedná o zavedenou akci se vzrûstající oblibou a kvalitou organizace i programu. A o ãem, Ïe je celou tu dobu fieã? Inu, o tradiãní podzimní aukci jalovic na cunkovské odchovnû Ing. Pavla Kozáka. Oproti roku loàskému bylo tomuto setkání v roce leto ním naklonûno i poãasí, a tak podzimní sluneãní paprsky pfiispívaly k dobré náladû v ech zúãastnûn ch a nabízená zvífiata se pfiedvádûla v plné kráse. Dopolední program Dopolední ãást programu byla vûnována pfiedvedení v ech nabízen ch zvífiat. Celkem se náv tûvníkûm pfiedstavilo 20 krásn ch plemenn ch jalovic. Pfiedvadi tûm postupnû defilovaly zástupkynû ãtyfi plemen: blonde d Aquitaine, charolaise, limousine (foto: Karel Melger) (foto: Karel Melger) a masn simentál. Ale protoïe podzimní slunko, jiï nedokázalo dostateãnû prohfiát prostor okolo pfiedvadi tû a dostavila se i chuè na nûco dobrého k zakousnutí ãi zahfiátí, bylo na ãase zajít dovnitfi a ukojit bûïné potfieby na ich tûl. Aby se nejednalo jen o fyzickou potravu, byla objednána i nûjaká ta du evní: Tou se stala zajímavá prezentace Ing. Petra Pytlouna z âeskomoravské spoleãnosti chovatelû, a. s. (âmsch), kter pfiedstavil aktivity obchodního oddûlení âmsch. Zamûfiil svou pozornost zejména na problematiku plastov ch u ních známek. Pfiedstavil, jaké jsou moïnosti a jak jde kupfiedu v voj v oznaãování skotu. Pfiítomní chovatelé souhlasnû pokyvovali hlavou na znamení toho, Ïe se v oblasti oznaãování hospodáfisk ch zvífiat v poslední dobû udûlal velik kus práce. Dal ím tématem, o kterém se hovofiilo, bylo celkové pfiedstavení filosofie a fungování distribuãního skladu veterinárních léãiv na Hradi tku. I tato ãást pfiedná ky byla sledována s patfiiãnou pozorností. Z hovorû o distribuci léãiv se nejãastûji oz valo, Ïe cel problém b vá skryt pfiedev ím ve vztahu chovatele a veterinárního lékafie, kter musí b t vyváïen. Odpolední program S pln mi Ïaludky a po naãerpání mnoha zajímav ch informací jsme se mohli vydat za vyvrcholením programu, kter m byla aukce jalovic. Jako na kaïdé aukci si zájemci o nákup plemenn ch zvífiat vyzvedli draïební terãíky, usedli na svá místa, draïitel se chopil mikrofonu a odklepávacího kladívka a souboj mohl zaãít. (DraÏební terãíky jsou na e národní specifikûm. Ve svûtû se spokojenû draïí i bez nich. Nûkdy je v ak problém podrbat se za uchem, aby ãlovûk náhodou nenakoupil nûco do chovu.) Prodalo se 11 jalovic a prûmûrná cena se vy plhala pfies Kã. Nejvíc zaplatil zájemce za limousinskou jalovici Happy z Kali tû a to celkem Kã. Kdo uï nav tívil pfiedchozí aukce jalovic, tak mohl pozorovat, Ïe po rozpaãitém zaãátku v podobû prvního roãníku si lidé postupnû zvykají na to, Ïe aukce mohou b t jednou z moïností, jak nakoupit plemenná zvífiata. Po dlouholeté tradici základních v bûrû a následn ch aukcí plemenn ch b kû se tu objevila moïnost nakoupit podobn m zpûsobem i plemenné jalovice. Je to moïnost, která dává vítanou anci si nakupované kusy pûknû prohlédnout a porovnat, a navíc (foto: Karel Melger) je tu ãas potkat se se znám mi, pohovofiit u piva (ãi groãku) a dohodnout tfieba i jiné obchody. Je to nejenom obchodní záleïitost, zároveà se jedná i spoleãenské setkání, kde je moïno nejen zapít úspû né obchody a zajíst je nûjak m tím dobr m kouskem opeãeného prasátka, pfiípadnû si je tû nakoupit domû nûjakou tu specialitu z âeského Anguse. Aukce jalovic na Cunkovû se stává docela bûïnou a ve v ech dobr ch smyslech toho slova normální akcí, co si na nic nehraje a chovatelé urãitû i pfií tû pfiijedou nakoupit, potkat se, posedût, dát si pivo a poklábosit. A to je dobfie. Jen víc takov ch akcí! Ota Beran 18

19 Pfiíprava zvífiat na v stavy vyplynula záhy po zaloïení Junior Teamu âschms, ke kterému do lo letos pfii v stavû Techagro v Brnû, jako téma s vysok mi preferencemi. Juniory zkrátka velmi zajímalo. Proto se v jeho duchu nesl druh v jezd, naplánovan na období podzimních prázdnin. Zázemí rodinné farmy spolu s ãerstvû dostavûn m zimovi tûm a nahánûcí uliãkou pana Milana ebelky, hospodafiícího v obci Ranãice v JiÏních âechách se k uskuteãnûní této akce pfiímo nabízelo. Zájemci z fiad juniorû a kolitelé se zde se li ve stfiedu 27. fiíjna v odpoledních hodinách. Po prohlídce a pfiedstavení farmy následovala první ãást soubûïného volného programu tmelení kolektivu. Vzhledem k vûku ãásti úãastníkû, s nimiï byli star í kolegové loajální, probíhal tento proces zastfiízliva, ale dalo by se fiíci s o to vût í razancí. První veãer kaïd pfiedstavil hospodáfiství, z kterého pochází a následovala první vlna vtipû a v mûny zku eností. Druh den ráno byli v ichni ãilí, a tak se mohlo oficiálnû odstartovat. editel Svazu, Kamil Malát pfiedstavil strukturu, systém fungování a úãel existence této instituce. Poté pfiedal slovo pfiedsedovi, Miroslavu Vráblíkovi, kter si jej udrïel aï do samého konce akce. Ing. Vráblík, sám nad en Druh v jezd Junior teamu: Pfiíprava zvífiat na v stavy chovatel a jeden ze zakladatelû chovu masného skotu u nás, byl hlavním kolitelem celého semináfie. Mladé úãastníky nejprve seznámil s v vojem v stavnictví masného skotu od pion rsk ch zaãátkû, pfies národní v stavy v LetÀanech aï po Brno, kde byla v loàském roce ustanovena novodobá tradice Národních v stav, kdy se jiï zvífiata prezentují profesionálním zpûsobem na ohlávce a po pfiedchozím peãlivém v bûru a úpravû. Svazov pfiedseda neopomnûl zmínit, Ïe vystavovatelství patfií mezi piãku v chovatelské ãinnosti, a tak by se k nûmu mûlo téï pfiistupovat soustfiedit se na v bûr objektivnû reprezentativních jedincû, s nimiï zaãít pracovat v dostateãném ãasovém pfiedstihu pfied konáním akce, aby byli v den pfiedvedení perfektnû pfiipraveni. K v stavû pfiistupovat jako k prestiïní události, kde prezentací zástupcû na eho chovu mu dûláme reklamu a vytváfiíme si urãitou povûst. Mladí chovatelé, z nichï mnozí se jiï v stav úãastnili, byli s tímto ztotoïnûni, a tak se pfiistoupilo k vysvûtlení konkrétních pfiípravn ch procedur s tipy z praxe: jak nasadit ohlávku, jak nauãit chodit, jak m zpûsobem krmit pfied a bûhem v stavy a koneãnû samotná vizuální pfiíprava, která se z ãásti provádí doma a dolaìuje na samotné akci úprava paznehtû, mytí, stfiíhání, foukání, tuïení atd. KaÏd si mohl prohlédnout nástroje k pfiípravû urãené (ohlávku se speciálním uzlem, hfiebeny, kartáãe, strojek, fén atd.). Po teoretické pfiípravû se lo na vûc. Trénink probíhal na zástupcích plemene Aberdeen Angus. Pan ebelka juniorûm pfiipravil dvou a pûl-letého plemeníka a dvû osmi mûsíãní jalovice ãervenou a ãernou. Bûhem dvou dnû si mohlo v ech 14 úãastníkû akce vyzkou et pfii teoretickém úvodu zmínûné ãinnosti. Miroslav Vráblík v e pfiedvádûl dûkladnû, se zapálením a aktivní zájemce, uãící se potfiebné postupy, povzbuzoval k lep ím v konûm vûcn mi komentáfii. Akci provázelo sluneãné poãasí a dobrá nálada Na sklonku dne putovali z uliãky do zimovi tû umyt, vyfoukan, ostfiíhan a natuïen b k a jedna jalovice, která spolu s druhou pokusnou adeptkou absolvovala je tû vyvazování v uliãce a první pokusy o vodûní. Úãastníci si vymûàovali nabyté poznatky a dojmy a pokraãovali v utuïování kolektivu. Ani jsme se nenadáli a byl tu tfietí den, den odjezdu. Práce ale je tû nebyla u konce. Um t, vyfoukat a ostfiíhat druhou jalovici a trénovat chození s, oproti pfiedchozímu dni o poznání, krot- ími zvífiaty. S pocitem dobfie odvedené práce v ichni zapózovali spoleãné fotce a skupina se vydala na poslední bod programu exkurzi k jednomu z juniorû, hospodafiícímu nedaleko, Franti ku Farkovi a jeho bratrûm do obce Todnû. V ichni jistû ocenili velmi pûkné limousinské stádo i jiï témûfi dostavûné zimovi tû (o nichï se doãtete v reportáïi na jiném místû tohoto zpravodaje), rozlouãili se a vydali zpût ke sv m domovûm, za sv mi zvífiaty. Vûfiím, Ïe mluvím za v echny zúãastnûné, kdyï fieknu, Ïe se druh juniorsk v jezd povedl. Mladí získali nové poznatky a vytvofiili tzv. zdravé jádro. Úãel mise byl splnûn. KdyÏ se pfied dvûma lety, kdy do ZD Brloh pfiijeli tuto téma- 19

20 tiku kolit chovatelé Leo McEnroe a Richard O Beirne z Irska a na závûr akce vyslovili pfiání, aby chovatelé pfiedali nabyté zku enosti mlad m a vytvofiili zde pravou vystavovatelskou tradici, nikdo asi je tû netu il, Ïe se první kroky k cíli povedou tak relativnû brzy. Tû ím se se v emi juniory i ostatními chovateli tûlem i du í na setkání pfií tí rok na Národní v stavû v Brnû! Jak na akci vzpomínají nûktefií zúãastnûní juniofii: Líbilo se mi stfiíhání bejka. A potom se mi líbilo vodûní telat. Pepa Valenta Druh v jezd byl opût supr. Získal jsem nové zku enosti a informace. Na dal í akci se urãitû tû ím, jako na kaïdou, ale tû ím se i na lidi z kolektivu, protoïe si myslím, Ïe se utvofiila super parta lidí poãínaje vedením a jsem moc rád, Ïe jsem tyto lidi poznal, a myslím si, Ïe my - lenka vytvofiit junior t m byla skvûlá a já osobnû jsem hrd, Ïe sem se do této party pfiihlásil a vïdy se budu k této organizaci hlásit. Petr Králíãek Na v jezdu se mi líbila organizace, program, prostfiedí, dobré poãasí a kolektiv, takïe vlastnû v echno podstatné. tûpán ebelka Akce se mi velice líbila, utuïili jsme kolektiv a mnoho jsem se od pana Vráblíka nauãil. UÏ se tû ím na dal í v jezd. Vláìa Chytka Akce JT, která probûhla, pro mû osobnû byla velk m pfiínosem. Díky úãasti na ich zvífiat na leto ní v stavû Techagro jsem byl nucen nauãit se pfiipravit zvífie k vodûní na ohlávce. V pfiípravû exteriéru jsem v ak stále tápal. Nyní jsme se nauãili jak zvífie po v ech stránkách opravdu profesionálnû pfiipravit na v stavu! Ale Hatlák Na juniorech se nám obûma moc líbilo, akce byla dobfie zorganizovaná, poãasí pfiálo a k tomu v emu dobr kolektiv, tak co si víc pfiát. Snad jenom, aby se nám nové zku enosti podafiilo dobfie zuïitkovat na národní v stavû v Brnû. Andrea a Veronika Samohejlovy Text a foto: Jana ehofiová, âschms FOTOGALERIE 20