1. íslo. Školní rok 2007/2008. Rozhovor s mistryní svta v moderním tanci Zuzkou Vítekovou

Transkript

1 Školní rok 2007/ íslo Rozhovor s mistryní svta v moderním tanci Zuzkou Vítekovou Nejoblíbenjší uitelé Reportáž z cesty do Itálie Naši zvíecí mazlíci V kolik chodíme spát Povídky a básniky Co si myslíme o škole Slovník teenagera... a další 1

2 Úvodník Milí tenái, skoro už v pedvánoním ase je tady první íslo našeho Chaosu teenager. Nkteré rubriky, na nž si možná ješt pamatujete, zstaly (pezdívky žák, slovník teenagera 2007 a další), ale nkolik jich taky pibylo. Napíklad v nové rubrice Co dokážeme se dotete o talentovaných žácích naší školy, rubrika Kdo nás uí pináší spoustu zajímavých informací o uitelích. V asopise dále najdete mimo jiné nkolik anket, reportáž, rozhovory, nechybí ani povídky a básniky. Za všechny, kteí se na vzniku Chaosu podílejí, Vám pejeme píjemné tení. Redakce Naše žákyn vyhrála Ostravský bžecký pohár mládeže Skvlého úspchu dosáhla Marie Mayerová z 6.A. V seriálu osmi závod bžeckého poháru, který spoluorganizovala i naše škola, se pravideln umisovala na stupních vítz a stala se tak ve své kategorii celkovou vítzkou. (red.) Házenkáky získaly druhé místo Naše dvata z 8. a 9. tíd se zúastnila turnaje házené v Polance, který se konal druhý listopadový týden. Soutžilo celkem devt škol. Naše holky byly ve skupin B se ZŠ Heleny Salichové, ZŠ Valíka a ZŠ Bohumínská. Všechny zápasy ve skupin jednoznan vyhrály a postoupily do finále spolu se ZŠ Dtská. Tento soupe byl ale nad síly našich reprezentantek, prohrály s ním 3:12. Paní uitelka Kaperová, která naše házenkáky vede, holky pesto za jejich poctivý výkon pochválila. Petra Kratochvílová, 9.C Výstava obraz Žáci všech tetích tíd byli na výstav obraz malíe Jana Zrzavého, která se konala 9. listopadu v centru pro rodinu a sociální péi. Výstava byla pojata velmi netradin, dti u obraz plnily rzné úkoly, mly napíklad nakreslit obrázek do písku. Lucie Frejková, Andrea Pravdová a Klaudie Houdková, všechny 8.C Pou v mateské škole Bude pou! znlo celou naší mateskou školou. 4. íjna jsme zahradu oblékli do sváteního - všude byly barevné balónky, fáborky, vyhrávala hudba. Uvítali jsme natšené dti s rodii i prarodii. Pou to byla ne ledajaká - žádné kolotoe, stelnice, ale plno soutží. Soutžilo se ve slalomu s bramborou, jízd s tatrovkou, kdo se trefí do lví tlamy, kdo vyrobí nejvíce báboviek. Za každou soutž dti dostaly penízek. Kdo jich ml dost, mohl do obchdku nakupovat. A že bylo z eho vybírat! V obchdku už ekala hromada hraek, omalovánky, sladkosti i vitamíny. Každý si odnesl, co si pál. Ani na rodie jsme nezapomnli. I pro n byl pipraven obchdek, ale trošku jiný - prodávaly se párky v rohlíku, guláš, opékaly se buty, limonáda tekla proudem. Pou se protáhla až do veerních hodin, ohe záil do tmy a nikomu se nechtlo dom. p. u. Mirka Plavá 2

3 Výstava ve školní jídeln Ve školní jídeln si mžete v tchto dnech prohlédnout výstavu obraz našich žák. Tématem prací vytvoených rznými technikami (malba temperovými barvami, kresba tužkou a další) je ovoce a zelenina. Celou akci ídila a výstavu s pomocí žáky 8.C instalovala paní uitelka Gabriela Bezruová. Výstava potrvá do Vánoc. (red.) Navštívili jsme centrum Ostravy Dne 12. listopadu navštívila 6.C památky msta Ostravy. Tída se o historii a památkách našeho msta zrovna uí v pedmtu výchova k obanství. Jako první jsme vidli sochu B. Smetany a u ní stálo Divadlo A. Dvoáka. Potom jsme šli o kousek dál a tam bylo Divadlo Loutek. Dále tam byl kostel Sv. Václava, který je nejstarší v Ostrav, a za ním byla socha sv. Jana Nepomuckého a stará ze, která kdysi byla opevnním Ostravy. O kousek dál byl most Miloše Sýkory. Tento most se jmenuje po jednom stateném muži, který za války zneškodnil výbušniny tím, že pestihnul dráty vedoucí k odpalovacímu zaízení. U mostu je radnice Slezské Ostravy. Za mostem stál tank, který osvobozoval Ostravu v roce Potom jsme šli na Novou radnici, která byla dostavena v roce Nkteré dti se šly podívat na vyhlídkovou vž Nové radnice. A také jsme prošli kolem Divadla Jiího Myrona. Naproti divadla stojí chrám Božského Spasitele, který je nejvtší v Ostrav. A nakonec jsme šli na Stodolní, kterou jsme celou prošli až k budoucímu nádraží Ostrava - centrum. Jan Škrabola a Michal Pytlík, oba 6.C Žáci devátých tíd zvládli základy první pomoci Žáci devátých tíd se 30. a 31. íjna zúastnili školení erveného kíže. První den se seznamovali s první pomocí a lékaskými pomckami. lenka erveného kíže žákm ukazovala bžné domácí léky, které by nemly chybt v lékárnice. Také jim pustila film, jak se zachovat v situacích, kdy dojde k rzným zranním, napíklad zlomeninám nebo tržným ranám. Poté žáci vyplnili testy o první pomoci, aby si ovili své znalosti. Druhý den probíhalo školení, které vedli lenové erveného kíže. Po tetí hodin bylo vybráno pt dobrovolník, kteí mli za úkol pedstírat rzná zranní, napíklad popáleninu prvního a tetího stupn, bezvdomí i eznou ránu. Zbytek tídy se rozdlil do nkolika skupinek po pti žácích, jejich úkolem bylo pedvádná zranní rozpoznat a ošetit. Jeden z žák také musel zavolat záchrannou službu a nahlásit jim své jméno, píjmení, místo, poet zranných a také druh zranní. Po této praxi dostali žáci prkazky vyškoleného zdravotníka. Adéla Friedelová a Monika Danišínová, ob 9.A 3

4 Pednáška o drogách v K-Triu V Evrop jsou eši druzí nejvtší pijáci alkoholu hned za Ruskem a v kouení cigaret jsme tetí. Tuto a mnoho dalších zajímavostí se dovdli žáci 8. a 9. tíd, kteí se 23. íjna zúastnili poadu na téma obecná problematika drog v centru K-Trio. Poadem provázeli dva lékai, kteí se drogami dlouhodob zabývají. Pítomné žáky informovali o tom, co drogy vlastn jsou, jak mohou být nebezpené i jak psobí. Dti se dovdly i zajímavé statistické údaje, napíklad že v naší zemi je virem HIV (ten se asto penáší infikovanými jehlami používanými drogov závislými) nakaženo pouze tisíc lidí, kdežto na Ukrajin je to pl milionu. Rozdíl je dán tím, že máme dobrý systém pée o závislé (jde pedevším o výmnu jehel). Lékai žáky ped užíváním drog samozejm také varovali. Dti se dovdly, že nejnebezpenjší droga je toluen, protože uživatel tžko odhadne dávku a mže pi ichání této chemikálie upadnout do bezvdomí a umít. O hudební doprovod poadu se postaral Ivan Hlas, který zazpíval ti písniky. Na závr diváci shlédli film o narkomanech z léebny, kteí vypovídali o svých trýznivých zážitcích se závislostí na drogách. (red.) Školení Edunet pro uitele Uitelé druhého stupn se v íjnu školili v rámci projektu EDUNET, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpotem eské republiky. Pedagogové získali mnohé teoretické poznatky ze svého oboru a nauili se i nkteré moderní metody výuky, týkající se pedevším vedení dtí k aktivnímu tenáství. (red.) Školní parlament Mnoho zajímavých návrh zaznlo na jednání školního parlamentu konaném 17. íjna. Asi 25 zástupc žák (po dvou z každé tídy druhého stupn a 4. a 5. roníku prvního stupn) diskutovalo napíklad o chování žák (dti pijaly návrh o oslovování se jménem nebo neurážlivou pezdívkou), o stravování ve školní jídeln (žáci vyslovili pání mít každý den na výbr ze dvou obd, piemž zvážili finanní i technické obtíže této možnosti), pestávkách (návrh o možnosti trávit prodlouženou velkou pestávku na školním hišti) a dalších tématech. I druhé jednání školního parlamentu, konané 14. listopadu v odpoledních hodinách, pineslo zajímavé návrhy a podnty žák. V živé diskusi se úastníci pedhánli se svými nápady, ale také výhradami k chodu školy. Dti by napíklad rády iniciovaly zprovoznní školního rozhlasu s tím, že by teba o velkých pestávkách mohlo vysílat žákovské rádio. To by pinášelo novinky ze školy, písniky nebo vtipy. Dále žáci navrhovali, aby se jednou za msíc poádaly v hale celoškolní akce, napíklad diskotéky. Zaznly ale také stesky. Dti by chtly podpoit vedení školy v úsilí o vybudování nového školního hišt. Všechny se totiž shodly, že vzhledem ke sportovnímu zamení školy je souasný stav hišt nevyhovující. (red.) Žáci si zkoušejí vytvoit anketu jako opravdoví novinái Žáci povinn volitelného pedmtu Žurnalistika si zkusili udlat anketu s obany v okolí školy. Pod dohledem vyuujícího kladli kolemjdoucím otázky, které si pedtím ve škole sami vymysleli, napíklad zda si lidé pejí Václava Klause jako prezidenta i v následujícím období, jak se zmnil život naší zem po vstupu do Evropské unie nebo jestli jsou lidé pro olympiádu v Praze. (red.) Ve škole dále bží sbrová akce, do níž se tentokrát zapojil i druhý stupe. Papír se shromažuje v šatn na prvním stupni. Šatna byla zcela zaplnná a v tchto dnech se sbr odvezl. (red.) 4

5 Renarkon Již druhým rokem navštvují naši žáci poady pipravované Centrem primární prevence Renarkon. Toto zaízení se zabývá prevencí sociáln patologických jev a vlastní pro tuto innost akreditaci ministerstva školství. Programy jsou zameny na problematiku drog šikany, osvojování komunikaních a argumentaních dovedností, vztah v kolektivu sebepoznávání, zdravého životního stylu tolerance menšin rizik spojených s nadmrným sledováním televize a hraní poítaových her Aktivit se úastní všechny tídní kolektivy 4. až 9. roník. Cena za jeden program je 22 korun za žáka, pro první stupe je to 15 korun. Lektory jsou zamstnanci Renarkonu. Každý lektor má minimáln stedoškolské vzdlání humanitního smru, je proškolen v problematice sociáln patologických jev, má výcvik v krizové intervenci a dále se vzdlává v dlouhodobém psychoterapeutickém výcviku, pípadn obdobných krátkodobých vzdlávacích akcích. (red.) Navštívili jsme Masarykovo námstí a muzeum Tída 6.C jela 8. íjna s panem uitelem Janem Gojem do muzea na Masarykov námstí. V muzeu jsme vidli napíklad pokojový orloj. Vyrobil ho amatérsky hodiná Jan Mašek, pracoval na nm 11 let (od roku 1924 do roku 1935). Také jsme vidli kostru lovka, která byla nalezena pi výzkumu v kostele Sv. Václava. Zaujala nás také keramika z konce 15. století, úlomky kostí, medailonky, nádoby, kostky a ást sekery. V dalším pate jsme si prohlédli fotografie s názvem Krajina Rudolfa Jandy. Námtem obrázk byla píroda Beskyd eky, kopce, stromy. Ve vedlejší místnosti byly vystavené rostliny, herbáe a vázy. Na Masarykov námstí jsme si prohlédli morový sloup, který byl vztyen na památku obtí této nemoci. O kousek dál byly kovové dlaždice, na nichž jsou vyražena dležitá data v historii Ostravy, napíklad rok 1297: první zmínka o existenci Slezskoostravského hradu nad soutokem Ostravice s Luinou. Michal Pytlík a Jan Škrabola, oba 6.C Výroba masek Alice Johnová z 8.D pišla s vlastním nápadem na program výtvarné výchovy. S maminkou pipravila výrobu masek ze sádrového obvazu, který slouží ve zdravotnictví. Dívka výrobní postup svým spolužákm sama vysvtlila a dokázala hodinu i zorganizovat. Žáci bhem hodiny vyrobili asi deset krásných masek. Tady je postup: obvazový materiál je nutno zvlhit v teplé vod a pak se nastíhané tvereky obvazu nanášejí na krémem ošetenou pokožku oblieje. Ped tím je nutno šátkem stáhnout vlasy. Asi za 15 minut obvaz ztvrdne a pohybem obliejových sval se maska sundá. Pak se mže výrobek pomalovat barvami a nosit teba jako karnevalová maska. Redakce 5

6 Perliky ze školních lavic Skoro každý den ve škole zpestí njaká úsmvná situace. Totáln nesmyslná odpov žáka nebo hlášky o pestávce na chodb. Tady je výbr toho nejlepšího, co jste za poslední dobu zaznamenali. Uitelka se zeptala žáka, kdy byla doba ledová, a on odpovdl, že v zim. Na otázku, co napsal Karel Hynek Mácha, žák odpovdl: Máchovo jezero. V hodin matematiky paní uitelka ekla, že ten, kdo má píklad vypoítaný, mže se bavit, takže tady bude úplné ticho. V hodin zaznlo: Anténa je ecká bohyn moudrosti. O pestávce se jeden žák nechal slyšet: Kdo umí, umí, a kdo ne, tak vozí koárek. O pestávce dívky z nudy zkoušely, která se celá vleze do školní skíky. Dti ze školky se šly podívat na vystoupení školního dramatického kroužku a všude íkaly, že jdou do divadla. Michaela Kdelová, 8.B Žáci uitelm: Béžové svetíky nechte doma! Šaty dlají lovka, to je stará pravda. A platí to i ve škole. Žáci hodnotí své uitele podle obleení a vzhledu nkdy i více než podle stylu uení nebo známkování. Chaos se ptal žák naší školy, jaké obleení se jim na vyuujících libí a kteí pedagogové se podle nich oblékají nejlépe. Z odpovdí vyplynulo, že dti oceují, když se uitel obléká modern, tak trochu ve stylu žák. Takže džíny, triko. Naopak hndou sukní a svetíkem žádná paní uitelka urit nezaboduje. Na druhé stran ale žáci (hlavn ti starší) chápou, že lovk by se ml oblékat podle svého vku, a tak i obleení, které by si oni sami nikdy nevzali, mže žen i muži ve stedním vku slušet. A kteí uitelé se podle žák oblékají nejlépe? Tady jsou výsledky ankety: Nejlépe oblékaný uitel Pavel Pracný Nejlépe oblékaná uitelka Barbora Tydláková Pavel Pracný je podle vás nejlépe oblékaný uitel, protože nosí obleení, které se vám líbí. A Barbora Tydláková, protože nosí moderní úes a vci, co jsou cool. Pro srovnání nabízíme i dva píklady oblékání dnešních celebrit. Vanessa Anne Hudgens je skvlá zpvaka a hereka. Nejradji nosí džíny, ale ráda si vezme i šaty a triko na ramínka. A protože se chce líbit, tak nosí, co je in. 6

7 Zac Efron patí mezi nejmodernji oblékané celebrity. Sympatický kluk z Kalifornie nosí nejradji oblek, ale v mód se v niem nezastaví. Zac si jako cool kluk nechal obarvit vlasy. Mezi jeho oblíbené vci patí i volná trika s dlouhým i krátkým rukávem. Zac je prost in! Markéta Maxerová a Renata Míková, ob 7.C Vanessa Anne Hudgens a Zac Efron. Ve školní kuchyni se uvaí pt set obd denn Nároná a zodpovdná. Taková je urit práce kuchaek ve školní jídeln. V PVP žurnalistika jsme se za nimi byli podívat v dob, kdy zrovna vydávaly obdy, které nkdy nesndené beze studu vracíme. Pitom si neuvdomujeme, kolik práce vaení dá a taky skutenost, že vrácené jídlo se musí vyhodit do popelnice. Podle naízení Evropské unie se kvli hrozb šíení nemocí už nesmí dávat zvíatm, takže pokud jídlo nesníte, všechno pijde nazmar. Tuto vc a spoustu dalších zajímavostí o školní kuchyni nám prozradila její vedoucí Miluše Ktnová, která nás po kuchyni i skladech jídla provedla a odpovídala na naše otázky. Tady jsou nkteré údaje: Kuchaky za jeden den uvaí pt set obd a pipraví 120 svain. Ty se dlají run, což je velice pracné. Pokud je v jídelníku aj, vaí se ho asi sto litr, polévky šedesát litr. Masa se za jeden den spotebuje asi tyicet kilo. V kuchyni je spousta drahého vybavení. Velké elektrické pánve, ve kterých se smaží maso, sporáky, nože, myka na nádobí a další. Zajímavý je pístroj konvektomat, ve kterém se jídlo upravuje párou a horkým vzduchem. Brambory se kupují už loupané, pouze brambory do polévky se musí lopat ve speciálním stroji a po té doišovat run. Kuchaky, nyní jich ve školní kuchyni pracuje celkem šest, zaínají svou smnu v šest hodin, koní asi v pl tetí. Žáci si vtšinou myslí, že paní kuchaky mohou vait, co chtjí, ale není tomu tak. Paní vedoucí se pi sestavování jídelníku musí ídit tak zvaným spotebním košem, který urily státní úady. Koš kuchyni napíklad naizuje zaadit do jídelníku dvakrát za msíc luštniny a ryby, takže pokud zrovna tahle jídla nemáte rádi, nezlobte se na paní kuchaky, že takový obd pipravily. Ony totiž musí, i kdyby teba chtly vait jen hranolky a smažený sýr nebo hamburgery. Obdy jsou dotované, to znamená, že žáci neplatí jeho plnou hodnotu. Napíklad energii spotebovanou pi vaení hradí stát. Pokud jste nemocní a nechodíte do školy, obd si mžete vyzvednout pouze první den nemoci. V pípad, že chodíte na obd i v dalších dnech, pipravujete stát o dotaci a tyto peníze byste mli vrátit. Petra Horáková a Nikola Peková, ob 7.B 7

8 Jak a kde v naší škole vaí žáci V hodin žurnalistiky jsme navštívili paní uitelku Oršulíkovou, která uí PVP domácnost pro osmý a devátý roník. Osmák má paní uitelka 14, tináct holek a jednoho kluka, a stejný poet deváák.,,ve spolenosti holek se cítím dobe. Jsem tady nco jako správce, ekl Petr Moniak z 8.C, jediný zástupce mužského pohlaví v tomto pedmtu. Také holky PVP domácnost baví a líbí se jim tam. PVP domácnost se vyuuje prvním rokem a tento nápad dostala paní uitelka Oršulíková, protože už díve uila vaení.,,která ženská nemá zkušenosti s vaením? odpovdla paní uitelka na otázku, jestli je zkušená kuchaka. Také nám prozradila, že ji vaení baví, ale není žádná profesionálka. Jak je to vlastn s nápady a pomckami do domácnosti? Co budou dti vait, vymýšlí paní uitelka doma. Prozatím vaili langoše a bhem naší návštvy pekli drobenkovou buchtu s jablky. Na rzné písady se žáci složili hned na zaátku roku. Ve výbav školní kuchyn, kterou najdete v prvním pate vlevo od hlavního schodišt, je lednice, kuchyské linky, tyi sporáky, mixéry, roboty a je tu i mikrovlnná trouba. Když se dtem jídlo povede, odnesou ho svým oblíbeným uitelm. Lucie Frejková, Klaudie Houdková a Andrea Pravdová, všechny 8.C Ve škole se hraje i divadlo Možná ani nevíte, že v naší škole máme dramatický kroužek. Žáci z prvního i druhého stupn hrají napíklad pohádky. Vede je paní uitelka Stanislava Ritzová. Dramaák je fakt super, chodíme do nj každou stedu odpoledne. Zrovna hrajeme pohádku Alibaba a tyicet loupežník. Už jsme vystupovali pro školku, té se to moc líbilo, až na to, že jeden kluk se rozbreel. Ml z nás totiž velký strach. Pak jsme vystupovali pro všechny první a druhé tídy a pro bývalou 5.C. Nedávno jsme hráli pro speciální školu, dti z toho mly velkou radost. Dokonce se fotily v našich kostýmech. Vtšinou jsme jezdili my do dtských domov, ale tentokrát pijely dti k nám. A kdo v našem souboru hraje? Jana Rösnerová Lucie Zdráhalová Tina Nguyenová Nela Juíková Nikola Kuová 8 Míša Kdelová Denisa Bartková Nikola Kotalová Dalibor Branný Honza Vachutka Za všechny naše úspchy vdíme paní uitelce Stanislav Ritzové. Je s ní velká legrace. Když nco udláme špatn, tak nás opraví, ale bere to s humorem. Paní uitelka si pro nás pipravila nový scéná, který se jmenuje Popelka rebelka. Není to obyejná Popelka, kterou znáte z televize, protože je velmi drzá. Hra se bude od známé pohádky lišit taky tím, že se v ní bude rapovat a tanit hip hop. Tina Nguyenová, 6.B a Nela Juiková, 6.C

9 Naše škola vede dti k atletice Dobe bhat, skákat a házej je lepší, než se odpoledne toulat venku. To by jist mohlo být heslo výuky atletiky v naší škole, která se dlouhodob vnuje píprav mladých sportovc. Ve speciálních sportovních tídách jsou zaazeni hlavn basketbalisté, ale v posledních dvou letech se škola výraznji zamila také na atletiku. Svými znalostmi a zkušenostmi u nás pispívá ke kvalitní výuce královny sportu bývalý bžec a trenér mládeže v klubu SSK Vítkovice Vladimír erný. Myslím si, že atletika mže dti vychovávat. Vede je k vnitní kázni, touze po sebezdokonalování i sebekritice. Není nutné, aby byl z mladého atleta mistr svta, hlavn aby ten sport dti dlaly rády, aby je to bavilo, íká trenér erný. Žáci sportovních tíd školy na B. Dvorského mají více hodin tlocviku, než je bžné (pt týdn). Ti nejlepší atleti, pedevším z devátého roníku, startují za klub SSK Vítkovice, mladším žákm se trenér erný i uitelé tlocviku vnují hlavn v rámci vyuování. Škola se pravideln zúastuje všech atletických soutží v Ostrav, v nichž díky kvalitní píprav zaznamenává i mnoho úspch. Z poslední doby jmenujme výborné výsledky žákyn šesté tídy Marie Mayerové, která ve své kategorii vyhrála soutž Ostravský bžecký pohár. Soutž je seriál osmi závod na tratích pt set až 1500 metr, které organizuje atletický klub SSK Vítkovice ve spolupráci se ZŠ Ostrava-Blský Les, ZŠ Porubskou a Paskovskou. Úast na tchto sportovních akcích je vysoká, napíklad na sedmém závod poháru, konaném v areálu základní školy Ostrava-Blský Les 18. íjna, se sešlo 250 závodník nejen z Ostravy, ale také z Havíova, Píbora a Bruntálu. Redakce Pro se Terezce stýská po družin? P.S.: Je mi smutno. To je závrená vta na pohlednici od sedmileté Terezky Novotné adresované školní družin Základní školy Ostrava-Blský Les. Terezka ho napsala v Irsku, kde te s celu rodinou žije. Jak je možné, že dívenka si v cizí zemi, kde má jist spoustu zážitk a nových kamarád, vzpomnla zrovna na školní družinu? Když se ekne družina, vtšina lidí si nejspíš pedstaví celkem nudné místo ve škole, kde dti odpoledne ekají, až si je vyzvednou rodie. Nco takového by ale Terezce jist nestálo ani za e, natož aby kvli tomu posílala pohled až z Irska. Školní družina na B. Dvorského totiž vypadá úpln jinak. Pt oddlení družiny, kde se paní vychovatelky vnují asi 150 dtem, je sice umístno, krom jedné, v bžných školních tídách, ale dti rozhodn nesedí v lavicích. Mohou si hrát se spoustou hraek, kreslit, chodí s vychovatelkami ven. Oblíbený je klub U Krtka (jeho název vyjaduje umístní v suterénu školy), kde dti mohou tvoit keramiku, malovat, hrát stolní tenis a fotbal, kuleník nebo si hrát s poítaem. Také školní družina, podobn jako škola, pracuje podle originálního plánu s názvem Školní vzdlávací program. ást o družin se jmenuje Mozaika a vnuje se tématm, jako jsou kamarádství a vztahy, svátky a tradice, volný as, životní prostedí a další. "Vedeme dti k tomu, aby smyslupln trávily svj volný as a mly základní životní hodnoty a návyky," shrnuje výchovný cíl družiny její vedoucí Irena Junkerová. Družina také organizuje nkteré celoškolní akce, teba Nanuk pro tygra (dti i uitelé sponzorují tygra z ostravské zoo), výtvarnou soutž o zdravém životním stylu, která zrovna probíhá, nebo sbr papíru a 9

10 víek od lahví. Papíru dti nasbírají za rok až dvacet tun, odváží se asi tyikrát ron. Za vydlané peníze vychovatelky dtem nakupují odmny a také se dovybavují zájmové kroužky, napíklad materiálem pro netradiní výtvarné práce (hedvábí, vosk, tapetová lepidla, akrylové barvy, drátky a jiné). To samozejm není jediný zdroj penz školní družiny. Obanské sdružení CVIK (cviení, vzdlání, informace, kultura), které založily a provozují vychovatelky družiny spolen s širším vedením školy, nkterými pedagogy i správním zamstnanci, žádá každý rok o granty Úad mstského obvodu Ostrava- Jih a Magistrát msta Ostravy. Práv z tchto dotací se financovalo vybavení klubu U Krtka, z mnoha vcí jmenujme alespo molitanové kostky nebo multifunkní hrací stoly. Redakce V naší tíd chováme keky Minulý rok jsme se jednoho dne domluvili, že bychom si poídili školní keky. A tak jsme hned šli za paní uitelkou s prosbou, aby nám to dovolila. Paní uitelka zpoátku nesouhlasila. Píští den jsme jí však ekli, že už máme koupenou klec, jídlo a prolézaky, tak nám keka dovolila. Celá tída jsme se složili asi po ticeti korunách a šli jsme ho s velkou radostí koupit. Prvního keka jsme pojmenovali Pukina, byla to keí holka. Asi za týden nás kluci pekvapili, protože donesli druhého keka, který se jmenoval Stuard, takže jsme jen ekali, kdy budou mít malá miminka. Každý den jsme je krmili a pozorovali, jestli už náhodou nemají v domeku mladé. A tak jsme se o n peliv starali celé ti msíce. Jednoho dne jsme se podívali do domeku a byla tam tyi úpln ržová miminka, která ješt nemla ani oi a vypadala jako malé fazolky. Moc se nám líbila, jenže jak už mla skoro msíc a pl, tak jsme nevdli co s nimi. Rozhodli jsme, že je nkomu prodáme. Každý, kdo si malého keka vzal, nám dal asi ticet korun. Byli jsme rádi, že jsme je nkomu dali a ješt jsme mli peníze na jídlo pro naše dva velké keky. V ervnu jsme jeli s paní uitelkou do školy v pírod a museli jsme pro keky zajistit hlídání. Dali jsme je jedné holce, která byla hodná a na týden nám je pohlídala. Jenže tvrtý den nám volala, že se narodili další malincí keci! Když jsme pijeli, hned jsme si je vzali do školy, ale problém byl v tom, že už byl konec školního roku a všech šest malinkých kek jsme nemli kam dát. Pedposlední den si je naštstí vzala dom jedna holka ze tídy. Mla je celé prázdniny, a když zaal školní rok, tak je zase pinesla. Už jich ale bylo jenom pt, protože jednoho ostatní zakousli. tyi keky jsme rozdali a jednoho jsme si nechali. Pojmenovali jsme ho Bobíšek a dali jsme ho dohromady s Pukinou a Stuardem. Jenže když jsme pišli píští den do školy, naše Pukina byla mrtvá. A tak už nám zbyli jen Stuard a Bobíšek. Nkolik dní byli v pohod, až jednou, když jsme jim dávali jídlo, tak jsme zjistili, že Bobíšek v domeku není. Více než týden jsme ho hledali, ale potom se naštstí objevil. A te jsou oba kluci spokojení a nic jim nechybí. Silvie Kalabzová a Aneta Zboilová, ob 7.C Žáci poznávají život v Evrop Poznávat Evropu a její obyvatele, boit pedsudky a uit se anglicky. To je ve zkratce smysl mezinárodního projektu Evropské unie Sokrates/Comenius, jehož se spolen se školami z Litvy, Polska, Švédska a Itálie úastní již druhý rok také naše škola. Pedchdcem dnešního mezinárodního partnerství byl jednoroní projekt s názvem Evropy se nebojíme, se všemi se spátelíme, v nmž naše škola spolupracovala se školou z polských Katovic. Poláci i eši pak oslovili své nynjší kolegy z dalších zemí a spolen se pustili do projektu, ve kterém si jednotlivé školy navzájem vymují informace o svém mst, kraji i celé zemi. Dovídají se napíklad o historii mst, 10

11 doprav, zdravotnictví i o tak specifických tématech jako je kriminalita v zúastnných mstech dnes i v minulosti. Dti mohou poznávat zem Unie každý den ve škole prostednictvím koutku Sokrates instalovaného na chodb, v nmž jsou uvedeny základní údaje o partnerských zemích a mstech poet obyvatel, pírodní podmínky i úední jazyk dále také fotografie, vlajky i jiné materiály, které poslali partnei ze zahranií. Dvakrát za rok se pak koná setkání všech úastník projektu v jednom z partnerských mst. Doposud se žáci a uitelé sjeli v Polsku, Švédsku a letos v Itálii. Naši zástupci vždy dva pedagogové a dva žáci tak mli možnost mimo jiné porovnat, v em se liší eská a švédská, polská i italská škola. Mnohé vci z jejich školství nás pekvapily. Ve Švédské škole vbec nezvoní, dti hodn odpoívají v relaxaních zónách a nikdo je nehlídá. Žáci uitelm tykají a oslovují je kestním jménem, ekla paní uitelka Vlasta Krmášková, která projekt v naší škole organizuje a úastní se všech mezinárodních setkání. Na italské škole naše vyslance zaujalo teba to, že mají pouze jeden den v týdnu volno (nedli), ale zato si užívají ti msíce prázdnin. Tídy polské školy echa pekvapí krucifixem, který visí na zdi. Hostitelé se vždy snaží, aby svým kolegm ukázali co nejvíc ze svého msta i kraje. Letos v Itálii si tak naši zástupci mohli pohlédnout nejen msto Forli, kde se nachází partnerská škola, ale také blízkou Florencii a Ravenu, ve mst Faenza navštívili Mezinárodní muzeum keramiky a runí keramickou dílnu. Ve stotisícovém Forli naše vyslance pijal na místní radnici samotný guvernér celé oblasti. Pozvali nás na radnici, zrovna když tam probíhalo njaké hlasování. Zastupitelé byli velice milí a vbec jim nevadilo, že tam jsme, sdlila Vlasta Krmášková. Velký zážitek je pro žáky ubytování v místních rodinách. Musí komunikovat anglicky, pizpsobit se chodu domácnosti i zvyklostem kraje. Za rok bude Základní škola Ostrava-Blský Les hostit své partnery ze všech zúastnných zemí v Ostrav. Jakoukoli pomoc ze strany rodi a veejnosti (rady, sponzorské dary, suvenýry, nabídky ubytování žák a podobn) rádi pijmeme, uvedla v této souvislosti Vlasta Krmášková. Naše cesta do Itálie Reportáž Redakce Paní uitelka Krmášková nás vybrala do projektu Sokrates/Comenius, abychom reprezentovaly naši školu v Itálii. Spolen s námi tam byli žáci z ostatních zúastnných zemí, Litvy, Švédska a Polska, takže jsme mohly poznat nejen Itálii, ale i nové lidi. Ráno pro nás do Ostravy pijeli zástupci z polské školy. Seznámily jsme se s nimi, nasedly do auta a vyrazili jsme. Dv holky z Polska se postupn staly našimi dobrými kámoškami. Na místo, tedy do msta Forli nedaleko Ravenny, jsme dorazili asi kolem 23 hodiny. Hned si nás rozebraly naše nové italské rodiny. Chytly jsme to celkem v pohod, naše rodiny byly píjemné, hodné, no prost super. Paní uitelky byly ubytovány v hotelu. V pondlí ráno jsme se šly podívat do školy, která se úastní projektu. Uvítali nás a provedli po celé budov. Potom si nás naše hostitelky rozebraly do svých tíd, a víme, jak vypadá jejich vyuovací hodina. Byly jsme také na hodin poíta, kde jsme se seznámily s klukem, který mluvil slovensky, tak jsme byly rády, že se alespo s nkým pobavíme esky. Odpoledne jsme se všichni šli projít do centra Forli. Ukázali nám památky, námstí, byli jsme i na úad, kde bylo zrovna jednání zastupitelství. Veer jsme se vrátili do školy, kde zaínalo naše Barbecue. Kolem desáté jsme se dostali dom a mohly jsme jít konen spát. 11

12 V úterý jsme jeli na výlet do Ravenny. Prošli jsme se po památkách, fotili jsme a mli jsme chvíli rozchod, abychom si mohli nco koupit. Potom jsme nasedli zpátky do busu a jeli jsme k moi. Bylo tam píjemných 25 stup, a tak jsme se mohli koupat. Nasbírali jsme si mušle na památku. Další den jsme jeli vlakem do Florencie. Jeli jsme pkn dlouho. Florencie je krásné, ale taky velmi rušné msto. Proto jsme chodili ve skupinkách, abychom se neztratili. Prošli jsme si zase všechny památky a opt jsme mli rozchod ve mst. Ve tvrtek jsme byli dopoledne ve škole a odpoledne jeli vlakem do Faenzy. Po návratu jsme šli všichni do pizzerie. Veer jsme zalehli do postele asi kolem plnoci. Náš poslední den byl takový volnjší. Dopoledne jsme byli ve škole a sledovali jsme volejbalový turnaj a gymnastiku. Hromadn jsme se fotili, a máme také njakou tu vzpomínku. Odpoledne jsme mli úpln volné a každý byl ve své rodin. Kolem jsme šli všichni (bez uitel) do hospody na rozluku. V den odjezdu jsme se všichni sešli ped hotelem, kde jsme se louili a poté jsme nasedli do auta a vyrazili zpátky dom. V Ostrav jsme byli ped plnocí. Bylo to tam prost super a klidn bychom tam alespo ješt týden s radostí zstaly. Eliška Urbaníková a Dominika Riedlová, ob 9.C ím se liší naše škola od školy v Itálii Srovnání naší školy a té italské je obtížné, protože to byla stední škola. Žáci tam mli dovoleno mnohem víc než u nás na základce. Žáci se nemusejí pezouvat, ale nevíme, jak se to tam eší v zim V hodinách mohou žáci svévoln opustit tídu, pokud chtjí jít na záchod. V pípad, že dostanou hlad, zajdou si do bufetu koupit si nco k sndku. V hodinách si to pak mohou klidn sníst a uitelm to vbec nevadí Žáci také mžou uitelm tykat Chodby tam nejsou vbec vyzdobené, nemají žádné nástnky, škola není ani njak vymalovaná Mají mnohem hezí záchody než u nás Ve škole nemají jídelnu, žáci chodí obdvat dom Škola jim koní teba až v devt veer, protože odpoledne mají volno do pl tvrté Dominika Riedlová a Eliška Urbaníková, 9.C Narážky na vzhled mohou mít i tragické následky Vzhled. Jako by za nj nkdo mohl! Mnozí žáci bývají psychicky šikanováni, a to práv narážkami na to, jak vypadají. Nkteré pípady koní i tragicky. Nkomu to asi nedochází, ale skoro každý z nás bývá nkdy šikanován a vlastn i já! asté nadávky šklebe, ksichte, šeredo, slýchává obas každý, ale nkdy jsou tyhle narážky opravdu drtivé. I když je to asi neuvitelné, spousta dívek bere takové poznámky velmi osobn a jsou i takové, které to nezvládnou a trápí se. Setkala jsem se i s takovou, co si chtla si vzít život. asté myšlenky na sebevraždu dovedly mnohé dospívající až na psychiatrii. A pro? Je to vlastn pro mnohé sranda shazovat ostatní a tím být IN ped kamarády. Aguška a Anuška 12

13 Co si myslím o naší škole Naše škola je tak pl na pl. Ani skvlá, ale zase ani tak hrozná. Jsou zde vci, které by se daly zmnit, ale jsou taky vci, které by mly zstat. Napíklad ping pongové stoly na chodbách jsou skvlé, ale zase je u nich vždy moc lidí, takže se tam musíte co nejrychleji dostat, abyste si mohli zahrát. Nebo jídelna. Dobrý systém výdej obd, ale zase jsou zde dlouhé fronty, takže musíte dlouho ekat. Dom se pak dostanete pozdji, pokud máte více vyuovacích hodin. Anebo chodby. Jdete s kamarádem na chodbu a najednou musíte tomu kamarádovi kiet do ucha, aby vás slyšel. Takový hluk dokážou žáci na chodb udlat. Nebo šatny. Chcete jít po vyuování do šatny, ale okamžit se do ní nahrnou ti, kteí chodí na obdy. To bych ješt pochopil, ale když vás ješt k tomu pimáknou ke zdi šatny, tak to už je píliš. Šatna by se taky mohla trochu zvtšit. Protože když pijdete do školy trochu pozdji, tak si skoro nemáte ani kam dát boty. Také nkteré tídy by se daly zlepšit. Ale co bych nemnil, je poítaová uebna na druhém stupni. Nádherné poítae, skvlý design, nádherné židle a další. Prost skvlé. Nic podstatného už se nedá na této škole zlepšit. Uitelé jsou fajn, jídlo ve školní jídeln je docela dobré, poítae jsou tu dobré i vtšina žák je v pohod. Asi jednou z nejlepších tíd je 6.A. S žáky se dá normáln mluvit (vtšinou), je s nimi legrace, mají smysl pro humor a další dobré vlastnosti. Potom tak trochu 6.B. S nkterými žáky se dá také rozumn popovídat. Prost jsem na výborné škole. Doufám, že tu zstanu do deváté tídy. A doufám, že si to myslí i ostatní žáci naší skvlé školy. A žije B. Dvorského! Jakub Šponiar, 6.C Sex není pro naše žáky žádné tajemství Když jsem se ptala žák, kdy se asi tak dozvdli o sexu, polovina mi odpovdla, že v páté tíd, takže kolem svých deseti let. A na otázku od koho, jsem se dozvdla, že nkteí když u toho naapali rodie, další nco slyšeli a zaali sami hledat informace a jiní se to prost dozvdli od spolužák. Sex není pro dnešní dti žádné tabu. Naopak, je to otevené téma, o kterém se asto vedou diskuse. Když se na chvíli bavíte o tomto tématu s kluky, uslyšíte názory, že už by také chtli sex a podobn. Málokterý z nich by se ale zajímal o antikoncepci, i když o ní ví. Dnes jsou vbec žáci jíní, než byli jako dti teba naši rodie. Nkteré dti z naší školy pijí alkohol, kouí a dokonce vím, že hodn žák mlo i sex. A to jim není ani patnáct. Ale doba už je taková, a kdo si nezvykl, ten to bude mít v život tžké. Michaela Kdelová a Marie Dunkerová, 8.B 13

14 Poíta pro souasné žáky ZŠ každodenní zábava Ze všech stran dnes stále slyšíme, že dti nedlají doma nic jiného, než že sedí u poítae a hrají hry nebo chatují. Chaos se nechtl spokojit s tmito domnnkami a ve tíd 6.C zjišoval, jak je to doopravdy. Kolik hodin denn i týdn naši žáci skuten prosedí u compu a co na nm dlají? Tady jsou konkrétní údaje (abychom chránili soukromí žák, uvádíme pouze iniciály jejich jmen): M. P. hraje pibližn jednu hodinu asi co ti dny a bývá na ICQ. D. R. hraje asi ti hodiny denn stíleku Conter Strike. N. O. chatuje každou sobotu pibližn tyi hodiny. M. B. hraje tyi až pt hodin denn The Sims 2. T. P. hraje jednu až deset hodin denn nejastji Fifa 08. L. B. hraje asi hodinu denn dsivou hru Diablo 2. K. H. hraje taky pibližn jednu hodinu denn a bývá na ICQ. N. S. hraje hodinu denn internetové logické hry. K. K. hraje pt až šest hodin denn The Sims 2. J. Š. hraje kolem pti hodin denn strategii Comand and Conqeur 3. L. K. chatuje šest hodin denn. K. K. hraje ti hodiny denn a bývá na ICQ. N. J. hraje pt hodin denn postehové hry na internetu. J. P. hraje i celý den, když jeho mamka není doma. Lukáš Pokorný a Petr Valsa, oba 6.C V kolik chodíme spát aneb Mazej do postele! Jdi spát, už je moc hodin. Tuhle vtu slyší asi každý z nás každý veer. Zajímalo nás, v kolik hodin pesn naši žáci (a svili se i nkteí uitelé) chodí spát, a proto jsme udlali przkum mezi žáky šestých tíd. Odpovdi byly velmi pekvapující. Nkteí z nás chodí spát v osm hodin, jiní zase uvedli as okolo plnoci. Žákyn 6.A. Veronika Bystroová na naší otázku odpovdla: Chodím spát kolem osmi. Rodie mi nepovolí dívat se na televizní seriály, protože je nepovažují za vhodné. Tady je pehled, kolik z oslovených žák chodí spát v uritou hodinu dva sedm šest devatenáct sedm ti A v kolik hodin chodí spát oslovení uitelé? Paní uitelka Reljiová ve hodin, pan uitel Goj ve 23 hodin, paní uitelka Krmášková ve 23 hodin a paní uitelka abová ve 24 hodin. Bara Kohutová a Miriam Kuncová, ob 6.B 14

15 Anketa pro devááky Na jakou školu chcete jít? Zeptali jsme se našich deváák, na jakou školu chtjí jít. Vtšina z nich má jasno, ale mnozí zatím vbec netuší, co chtjí v budoucnu dlat. Daniela Slípková, 9.A Pemýšlím o gymnáziu F. Hajdy, ale jelikož je malá šance, že bych se tam dostala, mám i další možnosti, kam bych chtla jít. Tou možností je jazykové gymnázium, protože jazyky mi urit pomžou stát se novinákou. To je mé vysnné povolání. Bára Urbanovská, 9.A Vím jist, že chci jít na gymnázium. Mám tyi tipy, které m zaujaly, a udlám vše pro to, abych se na gympl dostala. Strašn m baví psaní, ale možná najdu nco, co m zaujme ješt víc. Eliška Urbaníková, 9.C Mojí vysnnou školou je stední podnikatelská škola ve Frýdku-Místku nebo ekonomka. Jana Sestenková, 9.A Já bych se chtla dostat na stední odbornou školu se sociálním zamením, protože uvažuju o tom, že bych byla psycholožkou. Tomáš Špacír, 9.B Mou vysnnou školou je Kratochvílova. Udlám všechno pro to, abych se tam dostal. Iveta Adamíková, 9.B Ráda bych se dostala na stední odbornou hotelovou školu. Lukáš Šrámek a Jan Ková, oba 9.A Už dlouhodob uvažujeme o Kratochvílce. Redakce Ped prvním dnem ve škole spali nkteí prváci s aktovkou Také v letošním záí k nám nastoupili noví prváci, a proto jsme šly zjistit, jak se jim v naší škole líbí. Jakmile jsme došly na první stupe, hned jsme si vzpomnly, jaké to bylo pro nás, když jsme šly poprvé do školy. Byl to takový zvláštní pocit a se spolužakou jsme se shodly, že by nebylo špatné se sem vrátit. Byly jsme z toho trochu smutné. Konen jsme došly do tídy 1.B, kde nás s úsmvem pivítala paní uitelka a ptala se, copak chceme. ekly jsme, že bychom rády udlaly rozhovor s dtmi. Souhlasila a velmi ochotn nám pomáhala dtem vysvtlit, co chceme. Dti byly stydlivé, a tak odpovídaly dohromady. I pesto jsme se dozvdly, co jsme potebovaly. Na otázku, jak se jim líbí ve škole, odpovdly, že hodn. Líbí se vám paní uitelka? ptaly jsme se. Ano, ano! vykikovali hlavn kluci. Dále jsme se ptaly, jestli se tšili na první den ve škole a mohli dospat. Nkteí íkali, že spali normáln, a nkteí, že nespali celou noc a nemohli se dokat. Dokonce nám prozradili, že místo medvda si vzali do postele aktovku. Další otázka byla, jaký pedmt se jim zdá nejlepší. Nkteí ekli matematika, nkteí tlocvik, prost 15

16 rzn. Taky jsme se zeptaly, co íkají na starší spolužáky na druhém stupni, jestli jim nepipadají jako zvíata ze zoo. Všichni se smáli, odpovdi jsme se nedokaly a v ten moment jsme se já a spolužaka cítily jako v zoo. Vzhledem k tomu, že bylo málo asu a prváci byli divocí, podkovaly jsme paní uitelce za pomoc a dtem za odpovdi a odcházely s dobrým pocitem, že se novým žákm v naší škole líbí. Zdeka Šedová a Nikol Šudlová, ob 7.C Naše úrazy Jehla v koleni Vrátil jsem se dom ze školy, unavený po tlocviku. Na stole ležel vzkaz od mamky, že obd je v lednici. Chvíli jsem hledal, než jsem ho našel. Dal jsem ho do mikrovlnky na ti minuty. Byl to hovzí guláš, ale v lednici byly párky, tak jsem tam jeden nakrájel. Jídlo jsem si položil na stl, aby vychladlo. Pak jsem svým obvyklým zpsobem skoil na postel. Byla tam ale jehla a ta se mi zabodla do kolena. Hrozn to bolelo a týden jsem nemohl bhat. Od té doby neskáu na postel. Jakub Šponiar, 6.C Jak jsem si rozsekla ruce a bicho Byli jsme s rodii na dovolené u moe. Taka se sestrou se šli podívat na kraby a zeptali se m, jestli chci jít s nimi. Já jsem ekla, že ne. Tak šli sami. Pak jsem si to rozmyslela a bžela jsem za nimi. Byla jsem ale hloupá a utíkala jsem v oranžových cuklikách. Najednou jsem spadla na ostré kameny. Podívám se na ruce a vidím, že jsou krvavé. Tak jdu za takou. Ten samozejm nevidl, jak jsem spadla, a zaal na m mávat. Já jsem za ním došla, on m chytl do náruí a šel mi ty ruce umýt do moe. S mamkou jsme pak šli do nemocnice. Tam jsem musela ekat, než se mamka domluví anglicky s panem doktorem. Po deseti minutách mi zaali šít ruce a bicho. Na druhý den jsem breela, protože mi to dezinfikovali a hodn to bolelo. Po pti dnech jsme se vrátili od moe. Taka mi doma ty ruce mazal šílen štiplavou hndou mastí. Za uritou dobu jsme šli na polikliniku a tam mi paní doktorka vytahovala stehy. Hrozn jsem pi tom kiela a paní doktorka mi ekla, že jeím víc, než když nkomu vytahují stehy z hlavy. Samotné vytahování steh m nebolelo, ale strašn jsem se bála, tak jsem jeela. Nikol Skórová, 6.C Krvavé schody Bylo mi pt, šla jsem ven se svou kamarádkou. Hrály jsme si spolu, ale potom jsem musela jít dom. Když jsem šla do vchodu, zakopla jsem o schody. Na nohách jsem mla modiny a odeniny. Spadla jsem dokonce na hlavu a hodn mi z ní tekla krev. Klára Kantorová, 6.C Rozdrcené koleno Jednoho dne v zim jsem jel s rodii na hory. Jezdil jsem na snowboardu. Když jsem sjíždl kopec, najel jsem si na skokánek. Dopadl jsem na kámen, zlomil jsem si prkno a rozdrtil koleno. Museli m operovat a pak jsem ml nohu ti msíce v sáde. Michael Franek, 6.C Pežila jsem tžkou automobilovou havárii Píše se rok Je pátek a zhruba jen dva týdny chybí do Vánoc. Všude ve mst panuje pedvánoní nálada, silnice jsou zamrzlé a venku je taková zima, že už se vám nechce ani vyjít ven. Mj den zaal úpln normáln. Ráno jsem šla do školy a po vyuování jsme se s kamarádkami jako obvykle bavily o všem, co se nám za uplynulý den stalo. Po hodin klábosení jsme se vydaly dom. Bylo kolem druhé hodiny odpoledne a já mla zpoždní, protože každý pátek jezdím do Umlecké školy, která 16

17 je kousek za Svinovským mostem, a kolem druhé už mám být doma. Vždy m vozí babika, která m taky do zpvu a klavíru pihlásila, když jsem byla ješt malá. Tento veer se nám však stal osudným. Když už jsem mla po hodin klavíru i zpvu a jeli jsme dom, vidla jsem, že babika je už unavená. Je diabetik, takže si musí pravideln píchat inzulín, jenže na to zapomnla. A to se nám vymstilo. Když jsme byli už jen kousek od našeho paneláku, babika pivela oi. Když je zase otevela, lekla se auta, které jelo proti nám, strhla volant a my jsme vjely na svodidla. Bohužel jsme jely tak rychle, že nás ta svodidla vymrštila zpátky a my jsme se i s autem otoily o 180 stup. Poád si pamatuji to rozbité sklo a pocit, který jsem v tu chvíli mla. Nedovedete si pedstavit, jak mi bylo, když jsem vidla, že babika se nemže hýbat. Bohužel pi mém štstí se mi zasekla náušnice za pás, když jsem chtla vyjít z auta ven. Když jsem byla konen venku, bžela jsem na druhou stranu pomoct babice ven. Mezitím lidé, kteí projíždli kolem, zavolali sanitku. Než dojela, vytáhla jsem tašky s mobily, abych mohla zavolat rodim, ale dostala jsem ze sebe jen to, že jsme mli bouraku na Rudné. Pro m pijel taka a odvezl m dom, babiku vzali sanitkou do nemocnice. Když jsem pijela dom a ekla to mamce, která do té doby nic nevdla, musela jsem to ješt zavolat bratrovi. Rodie odjeli za babikou do nemocnice. Když bratr pišel dom, vidla jsem jen, jak zadržuje slzy, abych taky nebreela. Do veera jsme nevdli, co je s babikou, a když mi zazvonil telefon, dostala jsem strach. Volala mamka, že babika má zlomenou páte. Po msíci babiku pustili a nemá žádné trvalé následky. Byla jsem strašn ráda, že to dopadlo takhle. Te už v autech moc nejezdím, protože z toho nemám moc dobrý pocit. A i když je to už rok, co jsme mly tu nehodu, poád se mi to vrací. Ten den, ta noc, svítící svtla a roztíštné sklo. Adéla Friedelová, 9.A Rozešel se se mnou kluk. Dal pednost drogám Bylo mi trnáct. Když má nejlepší kamarádka slavila své narozeniny, tak m pozvala taky. Na její oslav m pekvapilo, že tam jsou i kluci. Ze zaátku jsem si myslela, že ta oslava bude nudná, ale spletla jsem se! S chlapci jsem se seznámila, byla velká legrace, poád jsme blbli. Jeden z tch kluk se mi hodn zalíbil. A líbila jsem se mu i já. Pišel po chvíli za mnou a chtl se se mnou seznámit blíž. Zeptal se m, jestli bych s ním nechtla jít nkdy ven. ekla jsem mu: Jasn, pro ne? A kecali jsme dál a dál, až jsme nakonec museli jít dom. Pak jsme se sešli a po njakém ase jsme spolu zaali chodit. Bylo nám krásn. Nikdy jsem si nemyslela, že by zrovna on bral njaké drogy, ale bohužel jsem se v nm velmi zmýlila. ekl mi to až po njakém ase. Byla jsem z toho hodn zklamaná, nevdla jsem, co si o tom mám myslet. Milovala jsem ho tak hodn, že jsem ho za žádnou cenu nechtla opustit! Vyítala jsem mu to, íkala, a s tím pestane, že to nemá žádnou budoucnost. Poád mi íkal, že už s tím opravdu pestane, ale nkolikrát jsem u nj nco našla. Takhle už to dál nešlo! A tak jsem mu ekla: Rozhodni se, co je pro tebe dležitjší. Jestli já, nebo drogy. Na odpov jsem ekala pomrn dlouho, ale nedokala jsem se. Rozhodl se jinak, než jsem myslela. Dal pednost drogám. Hodn m to ranilo. Poád jsem breela, ale ekla jsem si, že on mi za to nestojí. S drogami nedošel moc daleko, dostal se do léebny. Obas mi je smutno, už s tím ale nic nenadlám. Te to beru jako pouení. Píbh své kamarádky vyprávly Lucie Konená a Michaela Holcová, 8.B 17

18 Místo k babice do paížského Disneylandu Když skonila škola a zaaly prázdniny, mla jsem jet k babice. Jenomže ta onemocnla, takže to vypadalo, že zstanu doma. K mému pekvapení mi rodie ekli, že místo k babice pojedeme do Francie. Strašn jsem se tšila, a tak jsem už dva dny ped odjezdem zaala balit. Mli jsme všechno, jídlo, pití, obleení i njakou tu zábavu do auta. Mamka m vzbudila kolem druhé hodiny ráno. Ospalá a nevrlá jsem zalezla do koupelny a vyhrabala jsem se z ní za 15 minut. Oblékla jsem se a jen ekala, kdy vyrazíme. Nejdíve jsme ale museli naložit zavazadla do auta. Ke mn dozadu šly deky, polštáe, jídlo a pití. Do kufru pišlo všechno ostatní. Mamka zapnula rádio a vyjeli jsme. Do Prahy jsme jeli ti hodiny, pak hodinu na hraniní pechod s Nmeckem Rozvadov a odtud pt hodin pes Nmecko. K veeru druhého dne jsme se dostali do Francie. Kolem pl páté jsme dojeli k mstu Meux, ve kterém byl náš hotel Campanile. Na recepci jsme se domluvili trochou anglitiny a posunky a dostali jsme pokoj. Usnuli jsme po namáhavé cest. Vzbudili jsme se až ráno kolem deváté. Rychle jsme se oblékli, a jelikož byl ve Francii svátek a všude bylo zaveno, rozhodli jsme se, že pojedeme do Disneylandu. Byla jsem strašn nadšená. Park byl obrovský, rozdlený na dv ásti Disneystudio a Disneyland. Koupili jsme si tedy lístek do obou park. Abych pravdu ekla, lepší byl Disneyland, tam bylo totiž plno atrakcí, horských drah, autodráh, simulace armagedonu, ale nejlepší byla Motors Action show. Byly to borci v autech a ti tam smykovali, skákali pes sebe a stíleli po sob. Druhý den jsme se jeli podívat do Paíže. Auto jsme nechali ve Futurum a šli na autobusovou zastávku. Lidé tam byli moc ochotní, a i když neumli anglicky, snažili se nám pomoct. Když jsme se tak njak domluvili, sedli jsme na ten správný autobus a vyjeli jsme. Od zastávky to bylo jen nkolik set metr k Eiffelov vži a Vítznému oblouku. Byla tam krásná dlouhá ulice, která vedla k tomu již zmiovanému oblouku, byla plná obchod a restaurací. Když jsme to celé prošli a koupili si suvenýry, vyrazili jsme dom. Cestou jsme se dvakrát stavli v Mc Donaldu, nejdív na veei a poté na snídani. Dom jsme dojeli kolem tetí hodiny odpoledne druhého dne. Michaela Kdelová, 8.B Pezdívky žák osmých tíd V pedprázdninovém ísle školního asopisu jsme uveejnili lánek o pezdívkách tehdejších deváák a nkterých uitel. Tentokrát jsme se zamili na šesáky a osmáky. Lucie Závacká Lenochod Lucie Kubicová Ryba Maruška Dunkerová Majki Daniel Wagner Johny Afro Martin Zavadil Matesman Simona Poaková Sima Tereza Králiková Králík Tereza Škarbanová Škrabka Mikuláš Petriko Andl Nikol Kotalová Nikol Jana Rösnerová JaninaRosi Lukáš Robenek DC Michaela Kdelová Mia.Mel Soa Pánková SonulineCZk@ Lumír Chovanec Massa David Pavelek Hamilton Jana Adamíková Jaule Lucka Vymyslická Yuna Romeo Ková Jamal Jeffries, Dr. House, Alonso Jakub Ševík Kami Extreme Honza Waliszevský - Walibuk Šimon Vlosinský Bobika Martin Houžva Maho Martin Hlobil Japko Daniela Mertová Meraka Lucie Zdráhalová Lucizdoidge, Emo lopata Marek Bohun Bohouš Dominika Štpánová Mildhouse Mirka Kuncová okomiko Barbora Kohutová Babuška Michaela Kdelová a Romeo Ková, 8.B, žáci šestých roník 18

19 Naše škola je plná nadaných a šikovných lidí, ale vtšinou o nich nikdo neví. Tušili jste napíklad, že chodíte do školy s mistrem R v tenise nebo mistryní svta v moderním tanci? Tomu, abychom se o tchto mladých sportovcích, umlcích a dalších talentovaných lidech v naší škole dovdli, by mla posloužit tato nová rubrika Chaosu. Pro tenis bych umel Rozhovor s Jakubem Peázem z 6.C, mistrem eské republiky v tenise v kategorii mladších žák. Jak dlouho už hraješ tenis? Vystídal jsem nkolik sport. Nejdíve jsem hrál basketbal, pak jsem zaal hrát floorball, potom fotbal a teprve pak jsem se dal na tenis. Ten hraju už ti roky, tedy od devíti let. Kdo t k tenisu pivedl? Abych pravdu ekl, myslel jsem si, že m to nebude bavit, takže jsem zpoátku nechtl. Taka m ale pinutil a najednou m tenis zaal bavit. Vzpomeneš si na svj první zápas? Mj první zápas byl v Porub a vyhrál jsem. Bylo to štstí, protože jsem tehdy tenis neuml. Dokonce jsem nevdl, jak se drží tenisová raketa. Kolik jsi ml zápas a mistrovství? Mistrovství jsem ml zatím jenom jedno. Bylo to mistrovství republiky, kterého se úastnilo dvanáct tým (napíklad Poruba, Baník, Havíov, Hradec Králové). Vyhrálo naše mužstvo Stará Blá a také já, jako jednotlivec, jsem byl nejlepší. Ve vítzné sezón jsem odehrál dohromady 36 zápas a skoro všechny jsem vyhrál. Jak je možné, že jsi tak dobrý, když hraješ jenom ti roky? Trénuju astji než ostatní. Tikrát týdn a v nedli máme zápasy. Te se zrovna uím nové vci, teba rzné zpsoby podání. Kde jsi ml další zápasy? V Havíov, potom na Baníku, ale také v echách, napíklad v Hradci Králové, kde hrajeme ligové zápasy mezi týmy. Jaké používáš vybavení a kolik stojí? Používám tašku, kam se mi vejde deset raket a ti dvoulitrové lahve s pitím, stojí nad pt tisíc. Mám ti rakety, jedna pijde na tyi tisíce, dále tenisové míky, za jednu kvalitní sadu zaplatím dv stovky. Sportovní obleení a pití vyjde na 320 korun. Jakého máš trenéra? Trenér je docela hodný, ale když zapomenu napíklad techniku njakého úderu, tak m to uí poád dokola, dokud mi to nejde. Ml jsi nkdy pi he njaký úraz? Ml jsem nco se zápstím a s kotníkem. Ptal se Jakub Šponiar, 6.C 19

20 Tanec je super Rozhovor se Sabinou Strakovou z 6.C, mistryní svta a Evropy v disco tancích. Jak dlouho už tancuješ? Ve tyech letech jsem zaala s tancováním. Tancuju disco a show, to je nco jako tanec kombinovaný s gymnastikou. Tancuju v klubu Akcent Kdo t k tancování pivedl? Byli to rodie. Taka, ten sice poád jenom pracuje nebo odpoívá, ale moje tancování hrozn prožívá a nkdy m vozí na trénink. Chodí ti rodie na soutže fandit? Ano, chodí na všechny soutže, taka se na tanec rád dívá, teda krom latiny, ta se mu, stejn jako mn, nelíbí. Kde bylo tvoje první vystoupení? Poprvé jsem vystupovala v Karviné na soutži mladých taneník, bylo to ped tymi lety. Dostala jsem zlatou medaili za disko tanec ve formaci 24 taneník. Samozejm nechybli rodie, kteí m pochválili. Jaká byla tvá další vystoupení a kde? Byla jsem na mistrovství Moravy ve Vyškov, kde jsem taky tancovala disko ve formaci. Zase jsem vyhráli a dostali jsem pohár. Ten je te v kancelái našeho klubu. Dále jsem se svou formací soutžila na mistrovství R v Ústí nad Labem. Tam už byla vtší konkurence než na pedcházejících soutžích, ale zase jsme vyhráli. Další vystoupení bylo mistrovství Evropy v Maarsku, tam jsem vyhrála zlatou medaili. Potom jsem byla na mistrovství svta v disco dance v Bochumi, to je v Nmecku, tady bylo taky zlato, stejn jako na soutži v dance show v nmecké Riese. Kde máš medaile vystavené? Jednu medaili má zavšenou na krku mj plyšák, kterého mám na police v pokoji. A tahle medaile není jediná. V pokoji mám dalších deset zlatých a jednu stíbrnou, takže to u m vypadá jako u njaké sportovní hvzdy. Jak se pi vystoupení cítíš? Normáln, jsem v klidu. Sestava je tak dokonale secviená, že se pi tanci ani nemusím domlouvat s ostatními lidmi v týmu. Asi netaníte poád stejnou sestavu? Ne, každý rok nacviujeme novou. Trvá to asi pt msíc. Musíme vymnit taky kostýmy. Napíklad v sestav Policejní akademie jsme mli erné košile i kalhoty, epici, kterou jsme mli na gumice, aby nám pi tanci nepadala. Na tomhle jsme mli pehozené kimono, protože první ást vystoupení byla vnovaná judu. Bhem skladby jsme museli kimono sundat a nasadit si rychle policejní epici, tohle musíte zvládnout za osm sekund. V jiné skladb jsme tanili v kostýmech hradní stráže ervená epice, košile téže barvy, erné kalhoty. Kdo vám ty kostýmy vyrábí? Šijí nám je v Akcentu profesionální švadleny. Musíme si to zaplatit, zpoátku celou ástku, dneska už jenom polovinu, zbytek platí klub. Jinak platíme taky lenský píspvek na ti msíce dopedu. Kolikrát týdn máš trénink? Normáln tikrát týdn a asi 14 dní ped soutží trénujeme každý den, nkdy vetn víkend. Ptala se Lenka Bubáková, 6.C 20