Hvzdárna v Rokycanech

Transkript

1 Hvzdárna v Rokycanech Rokycany, prosinec 2008

2 Zákryty hvzd Msícem Pozorování zákryt hvzd Msícem je dlouhodob základní zákrytáskou aktivitou. I když tento typ pozorování s postupem asu postupn pozbývá svou pvodní dležitost, dokáže stále získávat cenné astronomické informace. O tom, že tato mení jsou stále zajímavá svdí i skutenost, že se na konci roku 2008 jejich sbru a archivace nov ujímá IOTA. Totálním zákrytm je proto již tradin vnována první ást Almanachu Pedpov je poítána pro stanovišt E, N. Použit byl program D. Heralda OCCULT (IOTA). V tabulkách naleznete následující údaje: M Msíc den Dny azené po msících (datum vždy odpovídá svtovému asu UT) as as ve svtovém ase (UT) P Typ úkazu (D vstup, R výstup, Gr tený zákryt v blízké oblasti, malá písmena jsou užita jedná-li se o slabší hvzdu) hvzda íslo hvzdy, pípadn oznaení katalogu (tveice ísel ZC katalog, ptice a šestice ísel SAO katalog, X a íslice XZ94 katalog, G a íslice Hubble Guide Star katalog) mag Jasnost zakrývané hvzdy % osv. Procentuální vyjádení velikosti osvtlené ásti Msíce a fáze (+ dorstající, - ubývající) elon Úhlová vzdálenost Slunce Msíc ve stupních Slun. Alt Pozice Slunce vi obzoru (uvádí se pouze pro pípady, kdy hodnota je vyšší než 12 ) Msíc Alt Výška Msíce nad obzorem Msíc Az Azimut Msíce CA Rohový úhel mený od bližšího rohu Msíce (severního N, jižního S) a to kladn ve smru neosvtleného a záporn osvtleného okraje Msíce PA Poziní úhel mený od severní vtve deklinaní kružnice kladn na východ WA Wattsv úhel mený od msíního severu východním smrem Koeficienty A a B Pepoítávací koeficienty pro blízké stanovišt (s omezenou pesností lze pepoet užívat pro celé území eské republiky) Pepo. vzorec: t = t 0 + a (λ λ 0 ) + b (ϕ ϕ 0 ); λ 0 = 15 00, ϕ 0 = Pokud rozdíl λ λ 0 a ϕ ϕ 0 dosadíte v [ ] dostanete výsledek v [ s ] Do tabulky bylo vybráno pouze 20 skuten nejjasnjších zákryt nadcházejícího roku. V roce 2009 nás za vhodných podmínek ekají dva zákryty hvzd jasnjších než 3. mag. Ve výbru je také nkolik úkaz, pi nichž bude Sluncem jen mlce pod obzorem. Vtší výbr totálních zákryt je jako každoron k dispozici ve Hvzdáské roence 2009 (oddíl 5 Zákryty hvzd a planet Msícem).

3 Obrázek ukazuje zpsob urení jednotlivých poziních úhl hvzdy. Úhel VA je vhodný pro azimutální montáž, protože je poítán od zenitu. PA se hodí pro paralaktickou montáž, je urován od severního bodu Msíce. Úhly CA a WA jsou vzhledem k montáži neutrální. CA je rohový úhel a mí se od bližšího rohu Msíce (N severního i S jižního, kladn po neosvtleném okraji). Tzv. Wattsv úhel WA je poítán od severního pólu Msíce. Okamžiky vstupu za okraj Msíce, stejn jako okamžiky výstupu zpoza Msíce se snažíme zaznamenat s co nejvtší pesností. Aby mení byla použitelná, je nutno docílit výsledk s chybou menší než 0,1s. Existuje nkolik zpsob, jak as zákrytu takto pesn zmit. Nejpoužívanjší jsou v našich podmínkách dva: Pozorovatel sleduje hvzdu (respektive okraj Msíce) dalekohledem a v okamžiku, kdy hvzda zmizí (pi vstupu za Msíc) nebo se objeví (pi výstupu zpoza Msíce), zmákne tastr stopek, resp. tlaítko, kterým se zaznamená as v asové aparatue (které mohou být rzné). Toto pozorování je však zatíženo osobní chybou, reakním asem pozorovatele. Reakce (íkáme jí asová rovnice) by mla být ped nebo po pozorování zmena na vhodném trenažéru. V horším pípad je nutno ji alespo odhadnout. Tento asový rozdíl je pak nutno od nameného asu odeíst. Obvykle iní asi setin sekundy, ale jedná se o hodnotu velice promnlivou a nestálou. Za dalekohledem je pipojena videokamera a ze záznamu, k nmuž se pímo do obrazu zárove vkopírovává digitalizovaný údaj o ase (DCF77), pak lze odeíst okamžik, kdy k zákrytu došlo s pesností odpovídající frekvenci zábr (u TV záznamu 0,02s). Toto pozorování není zatíženo osobní chybou. Je však nezbytné vlastnit dražší a technicky náronjší aparaturu. Tato pozorování se ve svt stávají nezbytným minimálním standardem a také u nás se zaínají rychle rozšiovat nejen po hvzdárnách, ale dostávají se i do vlastnictví astronom amatér. Výhodou je, že aparatura je použitelná i pro další zákrytáské aktivity. V praxi obvykle pozorujeme vstupy ped úplkem a výstupy po úplku, když úkazy nastávají u neosvtlené ásti Msíce. Napozorované hodnoty jsou od konce roku 2008 zasílány prbžn tzv. národnímu koordinátorovi, který je po pedbžném zpracování a kontrole pevede do tvaru užívaného ke konenému zpracování a následné archivaci. Celosvtovou garanci nad totálními zákryty pevzala od Japonského ILOCu mezinárodní organizace IOTA.

4 Nejjasnjší totální zákryty roku 2009 Zem.délka Zem.šíka Výška 0m ms den as UT P hvzda mag % elon Sun Moon CA PA VA WA h m s íslo ill h h Az o o o o D S D N D N D S D S d N R N R S D S R S D S R N R N R S R S R N D N R N R S R N

5 Zákryty Plejád Msícem V roce 2005 zaala série zákryt jasné hvzdokupy Plejády (M45) Msícem, která skoní práv v roce Bohužel v celé sérii bylo pouze málo vhodných píležitostí pro pozorovatele ze stední Evropy a situace se s koncem cyklu ješt více zhoršuje. V pipojené tabulce naleznete seznam úkaz pipadajících na rok Pouze dva z nich jsou však alespo trochu pijateln pozorovatelné i z našeho území. Pro ty je vždy pipojen i obrázek s rozfázováním pohybu Msíce po hodinách. rok ms den Oblast Skandinávie, S Asie 2 4 Severní ledový oceán, Grónsko 3 3 Aljaška 3 30 SV Asie, Grónsko 4 26 severni Atlantik 6 20 severní Pacifik 7 18 Evropa, S Afrika 8 14 S Amerika 9 10 Japonsko, SV Pacifik 10 7 Afrika, JZ Asie 11 4 stední Amerika, Atlantik 12 1 JV Asie Atlantik, SZ Afrika veer; vstupy ráno, výstupy

6 Tené zákryty Speciálním pípadem klasických (totálních) zákryt hvzd Msícem jsou zákryty tené. Tený zákryt se od totálního liší pouze tím, že k nmu dochází v blízkosti nkterého z roh Msíce a pozorovatel pak mí asy pohasínání a rozsvcení poblikávající hvzdy za nerovnostmi okraje Msíce. Je zejmé, že podobných úkaz v takto pesn omezených oblastech Msíce, kdy je zakrývána dostaten jasná hvzda, pokud možno za neosvtleným ržkem Msíce a v dosahu našich pozorovatel (tedy na území eské republiky nebo alespo ve stední Evrop), není píliš mnoho. Pro rok 2009 bylo vybráno pouze pt nadjných tených zákryt pro poádání celostátních expedic (pro jejichž sledování bude možno užít i menší dalekohledy s prmrem objektivu kolem 100 mm) a dalších sedm úkaz (pro stedn velké mobilní dalekohledy o prmru objektivu 150 až 200 mm) urených pro pípadné specializované menší lokální expedice. Kompletní dvanáctku úkaz naleznete v pipojené tabulce. Na následujících stránkách pak najdete pedpovdi zpracované programem D. Heralda OCCULT (IOTA). Pedevším se jedná o pehledovou tabulku se základními údaji a celkovou mapu eské republiky s vyznaením hranice stínu jednotlivých úkaz. Na dalších stránkách jsou pak podrobnji rozebrány informace o výše zmínné vybrané ptici nejlepších domácích tených zákryt. Na každé stran je podrobná tabulka obsahující pedevším body tvoící hranici stínu, ale pro rychlou orientaci i mapa eské republiky s vyznaenou linii teného zákrytu. V dolní polovin stránky pak naleznete profil okraje Msíce. Pokud budete mít zájem o organizování expedice, je možno získat další konkrétní informace na ové adrese halir@hvr.cz, pípadn na adrese Hvzdárna v Rokycanech, Voldušská 721, Rokycany.

7 as UT hvzda Msíc CA Ø dal. oblast 2008 hh:mm íslo mag fáze h A mm A : , S 150 Z,st,V B : , S 150 jz-sv M C : , S 100 Z D : , S 150 S,V E : , N 150 z-v R F : , N 150 S M G : , S 150 S M H : , N 100 S M I : , S 100 sz;jzm K : , N 100 sz-jzm L : , N 100 S,st,J M : , S 150 D

8 Tený zákryt 1518 cb8 Magnitude 6.1 C Date 2009 ledna 14 (steda) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o S S S S S S S S S Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). Librations Long Lat P D +2.1 Illumination of moon 88%- Elongation of Moon 139 Vertical Profile Scale 2.73 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.65 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia

9 Tený zákryt 1080 wm1 Magnitude 6.7 H Date 2009 duben 2 (tvrtek) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o N N N N N N N N N Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS) is double : " 20.0 Graze Path of component # km South, and 0.6 secs. later cf. primary = NSV 17340, 6.78 to 6.86 Hp, Type SRB Librations Long Lat P D +2.1 Illumination of moon 52%+ Elongation of Moon 92 Vertical Profile Scale 2.18 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.63 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia

10 Tený zákryt 2287 SB1 Magnitude 2.9 I 2287 = pi Scorpii Date 2009 duben 12 (nedle) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o S S S S S S S S S Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS) is triple : 1.98" : " Graze Path of component #2 4.40km North, and 3.7 secs. earlier cf. primary. Graze Path of component # km North, and secs. later cf. primary = pi Sco, 2.82 to 2.85 Hp, Type EB Librations Long Lat P D +6.4 Illumination of moon 88%- Elongation of Moon 140 Vertical Profile Scale 3.28 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.45 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia

11 Tený zákryt 1052 F8 Magnitude 6.8 K Date 2009 duben 29 (steda) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o N N N N N N N N N Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS). Librations Long Lat P D +2.1 Illumination of moon 27%+ Elongation of Moon 63 Vertical Profile Scale 2.71 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 2.1 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia

12 Tený zákryt 1191 M1 Magnitude 6.8 L Date 2009 duben 30 (tvrtek) Nominal site altitude 0m E. Longit. Latitude U.T. Sun Moon TanZ PA WA CA o ' " o ' " h m s Alt Alt Az o o o N N N N N N N N N Path coordinates are referred to WGS84 (as used by GPS) = NSV 17645, / V, Type VAR: Librations Long Lat P D +1.0 Illumination of moon 38%+ Elongation of Moon 76 Vertical Profile Scale 2.53 km/arcsec at mean distance of moon Horizontal Scale Factor 1.86 deg/min Limiting Magnitudes for various telescope apertures CA\Tdia

13 Zákryty hvzd planetami V prbhu roku 2009 se dokáme sice pouze jediného, ale o to zajímavjšího zákrytu hvzdy planetou.

14 Zákryty hvzd planetkami Již koncem dubna 2008 byla na internetu zveejnna pedpov zákryt hvzd planetkami pro rok 2009 zpracovaná Edvinem Goffinem (Belgie). Kompletní soubor naleznete na www stránce: ftp://ftp.ster.kuleuven.ac.be/dist/vvs/asteroids/2009/ Již z datumu publikování dat je zejmé, že se jedná o pedpov nominální, která bude jist podléhat ad upesnní, která teprve ukáží, o jak nadjné úkazy se bude jednat z pohledu pozorovatel v eské republice. Pedpovdi jsou rozdleny do osmi zón pokrývajících celou Zemi. Souástí pedpovdí jsou i podrobné vysvtlivky k uvedeným tabulkám. Nás nejvíce zajímá region 3 - Evropa, severní Afrika a Stední východ. Celkový poet zákryt hvzd planetkami pedpovdných pro rok 2009 je úctyhodných Na region 3 jich z tohoto potu pipadá 241. Bohužel ne všechny tyto zákryty jsou vhodné pro sledování nám dostupnými dalekohledy a obecn užívanou technikou záznamu. Další okolností je skutenost, že region 3 v mnoha pípadech zasahuje do oblastí znan vzdálených od stední Evropy. S hledem na tyto skutenosti jsem provedl výbr a vaší zvýšené pozornosti doporuuji následujících 17 úkaz: Zákryty hvzd planetkami 2009 region 3 Evropa, severní Afrika, stední východ as UT katalog hvzda jas. planetka prm. trv. pok. m d h m mag km s mag 01/15 21:10 TYC ,4 Latona 75 6,6 2,6 01/16 02:22 TYC ,4 Alikoski 71 5,6 2,7 01/21 02:44 TYC ,2 Eunike ,2 1,0 01/22 18:53 UCAC ,0 Edda 39 17,1 3,9 02/09 22:52 HIP ,3 Patricia 63 5,7 3,7 03/28 02:47 TYC ,7 Muschi 27 3,2 3,5 05/09 20:09 TYC ,8 Vincentina 98 3,9 3,0 07/08 21:29 TYC ,6 Prothoon 32 3,7 5,7 10/24 20:45 TYC ,0 Fatme 92 20,1 4,2 10/29 00:15 TYC ,1 Holmia 32 3,3 3,5 11/02 17:36 TYC ,6 Ulula 41 3,4 2,4 11/14 02:30 HIP ,6 Paulina 38 3,2 5,2 11/16 02:15 UCAC ,1 Regina 48 4,9 3,7 12/03 05:01 UCAC ,7 Roswitha 50 3,7 2,9 12/08 02:18 TYC ,9 Volga 57 4,5 5,5 12/18 19:48 TYC ,3 Deborah 59 5,3 3,3 12/29 04:05 HIP ,6 Luisa 70 5,2 6,3 Zbývá jen doufat, že v prbhu roku 2009 se v upesnných pedpovdích objeví další úkazy, které pro nás budou ješt zajímavjší nž dnešní nabízená nominální nabídka. A jak si tyto úkazy ohlídat?

15 I pro Evropu jsou stále ve vtší míe zpracovávány tzv. pedpovdi v poslední minut zpesující podle aktuálních údaj nominální pedpov. Nejsnáze je získáte prostednictvím internetu na adrese: (S. Preston; USA). Vele doporuuji, co nejvíce využívat tyto služby, nebo vám mohou být dobrým vodítkem pi výbru, na který úkaz se soustedit a který s klidným svdomím vypustit ze svého pozorovacího programu. Další informace lze získat i na jiných místech internetu. Anglické stránky jsou: (E. Frappa; Francie), (J. Schwaenen; EAON). Zbývá jen doufat, že v prbhu roku 2009 se v upesnných pedpovdích objeví další úkazy, které pro stední Evropu budou ješt zajímavjší nž zveejnná nominální nabídka. S ohledem na stále narstající poet tzv. transneptunických tles, pohybujících se na vzdálených drahách na okraji slunení soustavy a na skutenost, že i pro tuto skupinu objekt se objevuje stále vtší množství pedpovdí zákryt, je vnována jedna samostatná tabulka i jim. Pravdpodobnost pozitivního mení je v tomto pípad pomrn malá s ohledem na nejistotu drah. Na druhou stranu v jejich prospch hovoí vtšinou velké pedpokládané prmry tchto objekt. Zachycení zákrytu hvzdy transneptunickým tlesem by bylo urit velkým úspchem a zajímavostí. Pro se tedy nepokusit. Bohužel vtšina pedpovdí se týká mimoádn slabých hvzd, což jsem v tomto pípad neeliminoval. as UT katalog hvzda jas. planetka prm. trv. pok. m d h m mag km s mag 02/04 17:26 UCAC , TR ,7 11,2 02/20 05: , CO ,7 8,1 03/07 01:22 UCAC , HG ,8 10,2 04/13 20:59 UCAC , FA ,2 9,9 05/15 00:19 UCAC , GB ,0 9,0 05/20 21:47 UCAC , FV ,3 9,9 05/22 22:43 UCAC , KE ,2 11,6 06/30 23:45 UCAC , MS ,1 6,7 09/29 01:24 UCAC , TR ,4 5,4 11/28 20:08 UCAC , YY ,2 10,0 12/04 18: , UP ,3 12,2 12/20 00: , YH ,9 11,5 12/24 01:44 UCAC , YN ,2 10,2 Ze tinácti uvedených zákryt se ani jediný neodehrává za spoluúasti hvzdy jasnjší než 10.8 mag. Z toho vyplývá, že ke sledování tchto zatím vzácných úkaz bude obtížné používat metody pozorování, na které jsme zvyklí. Použitelný zpsob získání asu by ale v tomto pípad mohl být založen na využití zajímavé novinky, kterou je stanovování as zákryt hvzd ze statických jednotlivých snímk poízených CCD kamerou, které umožuje pozorování podstatn mén jasných hvzd než pi snímání televizní kamerou nebo pi vizuálním sledováním.

16 Jak pozorovat zákryty hvzd planetkami? V ase kolem udané pedpovdi (vtšinou ±5 minut, u zpesnných pedpovdí pak staí interval podstatn kratší) je nutno sledovat pozorn zakrývanou hvzdu, kterou musíte po celou dobu pozorování bezpen vidt (v pípad, že hvzda je na hranici pozorovatelnosti, radji sledování vbec neprovádjte). ekáte na okamžik, kdy hvzda na nkolik sekund zmizí za planetkou. Práv urení absolutních as vstupu a výstupu hvzdy zpoza planetky je požadovaným výsledkem. Stejn hodnotným výsledkem však mže být i konstatování, že úkaz na daném stanovišti nenastal. Jasnost planetky je vtšinou tak nízká, že pi zákrytu hvzda skuten zmizí (jas planetky je mimo dosah užitého dalekohledu). Protokol o sledování zákryt hvzd planetkami, bez rozdílu zda je výsledek pozitivní i negativní, prosím, zasílejte na následující adresy: frappa@euroaster.net Eric Frappa, Euroaster gillesregheere@yahoo.fr Gilles Regheree, EAON jan.manek@worldonline.cz Jan Mánek, IOTA halir@hvr.cz Karel Halí, Hvzdárna v Rokycanech V pípad pozitivního výsledku kopii zašlete též na adresu: dunham@starpower.net David Dunham Formulá o pozorování zákrytu hvzdy planetkou získáte nap. na www stránce Euroaster: (vpravo nahoe report) nebo EAON: Hlášení je nutno vyplnit co nejdíve po provedení pozorování a ihned odeslat na výše uvedené adresy. Tímto zpsobem máte zarueno, že se vaše informace dostanou k dalšímu zpracování a publikaci.

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32 Zatmní Slunce a Msíce V roce 2009 nastávají dv zatmní Slunce, prstencové a úplné ( a ). Dále dojde ke tyem zatmním Msíce, z nichž ale ti budou polostínová a tvrté pak ástené (9.2.09, , a ). Vzhledem k tomu, že ob zatmní Slunce se stední Evrop zdaleka vyhnou a polostínová zatmní Msie jsou okem prakticky nepozorovatelná, eká nás v roce 2009 pouze ástené zatmní Msíce. Prstencové zatmní Slunce 26. ledna 2009 Zatmní u nás není viditelné. Maximální fáze úkazu bude 0,92824 (v jednotkách sluneného prmru). Pozorovatelnost bude problematická vzhledem ke skutenosti, že pás prstencového zatmní zaíná v jihovýchodním Atlantiku, prochází jižn od Afriky do Indického oceánu, kde koní jižn od Filipín. Úplné zatmní Slunce 22. ervence 2009 Úkaz je z eské republiky nepozorovatelný. Velikost zatmní je 1,07990 (v jednotkách sluneního prmru), což odpovídá délce úplné fáze až 6 min 38,9 s a šíe pásu je maximáln 258,4 km. Tyto hodnoty dlají z ervencového úkazu nejdelší úplné zatmní Slunce v prbhu celého 21. století. Pás totality zaíná v Arabském moi, prochází Indií, zasáhne Nepál, Bhútán a Bangladéš, protne stední ínu a jižn od Japonských ostrov se bude pohybovat jihovýchodním smrem Tichým oceánem. Po pekroení rovníku koní západn od Francouzské Polynésie a severn od Cookových ostrov. ástené zatmní Msíce 31. prosince 2009 Nevelké ástené zatmní Msíce bude pozorovatelné i z našeho území. Msíc bude vysoko nad východním až jihovýchodním obzorem po celou dobu úkazu. Zatmní má velikost Další údaje naleznete v grafické podob na další strance Almanachu.

33 Úplné zatmní Msíce 31. prosince 2009

34 Vzájemné úkazy msíc planet Vedle klasických zákryt, zatmní a pechod Galileovských msíc za, pípadn ped planetou Jupiter lze v této rodin tles, ale i u dalších rodin satelit (Saturn, Uran) sledovat ješt jeden typ zajímavých úkaz. Obecn jsou oznaovány jako vzájemné úkazy msíc (Mutual Events). Jedná se o vzájemné pekrývání (zákryty - occultation) nebo zatmívání (zatmní - eclipse) tveice nejjasnjších pirozených satelit planety Jupiter i obdobné úkazy mezi jasnými msíci dalších velkých planet navzájem. Výhodou je, že i nejvtší Jupiterovy msíce nemají atmosféru a jejich stíny vržené do prostoru tak jsou velmi ostré a jednoznan ohraniené. Bhem vzájemného zatmní nebo zákrytu se svtlo picházející od píslušného satelitu na nkolik minut sníží natolik, že je to dobe zachytitelné speciální aparaturou a nkdy i postehnutelné vizuáln. V porovnání s úkazy probíhajícími mezi vlastní mateskou planetou a jejími satelity je tchto vzájemných úkaz msíc podstatn mén a jsou souasn vždy soustedny pouze do uritých období (kolem asu rovnodennosti). Jejich vzácnost vyplývá také z výrazn menších rozmr zúastnných objekt. Geometrická konfigurace satelit bhem vzájemných úkaz umožní z poízených pozorování (svtelných kivek) získávat jejich pozice s pesností na nkolik kilometr. Na samém zaátku roku 2009 se mžeme setkat s konící sérií vzájemných úkaz msíc planety Saturn. Ješt zajímavjší ovšem bude práv startující perioda vzájemných úkaz Jupiterových Galileovských msíc. V pipojené dvojici tabulek jsou shrnuty nejnadjnjší úkazy roku 2009 poítané pro souadnice Hvzdárny v Rokycanech. Všechny uvádné zákryty a zatmní probíhají výše než 10 nad horizontem a výška Slunce je vtší než -12. Vzájemné úkazy Saturnových msíc: datum as UT úkaz pokles trv. vzd. zast. R M D H M S pom. mag s rsat OCC 5 P OCC 2 P OCC 3 P OCC 2 T OCC 3 P OCC 3 P OCC 3 A

35 Vzájemné úkazy Jupiterových msíc: datum as UT úkaz pokles trv. vzd. zast. R M D H M S pom. mag s rjup ECL 2 P OCC 2 P ECL ECL 2 P OCC 2 P ECL 2 P ECL 3 A ECL 2 P ECL 3 P ECL 3 A OCC 2 P ECL 2 P ECL 3 P OCC 2 T ECL 2 P OCC 2 P ECL 2 P OCC 2 P ECL 2 P OCC 2 P ECL 2 P OCC 2 P OCC 2 P OCC 3 A OCC 2 P OCC 2 P OCC 1 A OCC 2 P OCC 2 P V prvních sloupcích je udán datum a as stedu úkazu v UT. Následuje popis úkazu. OCC znamená zákryt, ECL zatmní. ísla ped a za touto zkratkou oznaují zúastnné msíce. Následující písmeno pak udává zda se jedná o ástený (P), úplný (T) pípadn prstencový (A) zákryt nebo polostínové (P), ástené (U), úplné (T) i prstencové (A) zatmní (viz obr. na pedchozí stránce). Další sloupce udávají pomrnou zmnu jasu a zmnu jasnosti v mag, vzdálenost postiženého msíce od planety (v jejích polomrech) a pomr zastínní i zákrytu (0 centrální; 1 vnjší dotyk; u zatmní mže být i vtší než 1). Detailní pedpovdi, návody na pozorování i adresy s tím jak a kam pedávat napozorovaná data, naleznete na stránkách pozorovací kampan:

36 Výzva pozorovatelm zákryt hvzd planetkami Hvzdárna v Rokycanech má dlouholetou tradici v oblasti pozorování zákryt hvzd tlesy slunení soustavy. V posledních letech se na západ ech, ve spolupráci s Hvzdárnou ve Valašském Meziíí, vnujeme pedevším tzv. teným zákrytm a zákrytm hvzd planetkami. S ohledem na vývoj situace, kdy význam ady oblastí spadajících pod širší oznaení zákryty hvzd tlesy slunení soustavy pozbývá svoji pvodní smysluplnost, prakticky samovoln zanikla i velice dobe organizovaná sí pozorovatel zákryt hvzd Msícem. V souasné dob je zejmé, že jedinou prací, která má v tomto smru i v dnešní dob neoddiskutovatelný smysl pro rozvoj poznání v oblasti astronomie, je mení as zákryt hvzd malými tlesy slunení soustavy (pípadn úast na pozorovatelských kampaních jako jsou vzájemné úkazy msíc planet, zákryty hvzd planetami a jejich msíci, jinými slovy v oblastech, kde je možno využít zákrytáskou techniku a zkušenosti). Stále se zvyšující poet a zlepšující se pesnost pedpovdí zákryt hvzd planetkami m vedla k tomu, abych se pokusil o znovuoživení sít pozorovatel, jejichž zálibou je sledování zákryt. Poet pro stední Evropu vhodných zákryt hvzd planetkami není píliš velký, ale bhem roku se vždy najde ada ješt použitelných zákryt a obas dojde i na skuten nadjný úkaz. A práv pro tyto pípady by mla fungovat co nejhustší sí zkušených pozorovatel vybavených potebnou technikou, pípadn i s možností vyjet na mobilní pozorovací stanovišt, aby se podailo co nejrovnomrnji meními as pokrýt celý profil planetky. Pro takovéto pípady je nutno znát pedem technické možnosti jednotlivých pozorovatel a mít šanci je v co nejkratší dob aktivovat. Práv proto bylo vybudování sít optimální možností k získávání zajímavých a v uritém ohledu až jedinených výsledk relativn jednoduchými prostedky a to za vynaložení minimálních náklad. Vyzkoušet si užitenost expediního pozorování planetkových zákryt v kombinaci s pevnými stanicemi jsem dostal pedevším pi pozorování zákrytu hvzdy TYC planetkou Bertholda 26. srpna 2003, kdy se za spolupráce Hvzdárny v Rokycanech, Hvzdárny a planetária Plze a Západoeské poboky AS podailo poetné skupin pozorovatel zmit asy z 15 stanoviš a získali tak velice ucelenou adu, která pokryla tém celou centrální ást tvaru planetky o šíi více než 100 km. Z dlouhodobých zkušeností s podobnými pozorovatelskými aktivitami jednoznan vyplývá, že je nutné, aby byly založeny na aktivit konkrétních pozorovatel a ne na anonymních organizacích. Proto se také obracím na konkrétní jednotlivce, kteí by se mli stát leny sít. Podobné zkušenosti a z nich vyplývající organizaní charakter mají také nadnárodní zákrytáské organizace jakými jsou IOTA (International Occultation Timing Association) i EAON (European Asteroidal Occultation Network) Zapojení se do sít pozorovatel planetkových zákryt nikoho samozejm k niemu nezavazuje. Jedná se pedevším o získání informací, které budou soustedny na jednom míst a z nichž bude možno vycházet pi plánování a uskuteování pozorování jednotlivých konkrétních úkaz. Cílem je pi maximálním využití pevných pozorovacích stanic a jejich pípadného doplnní stanicemi mobilními získat vždy co nejširší pokrytí celého profilu sledované planetky i jejího bezprostedního okolí. Z úasti v síti plyne pouze to, že její lenové budou dostávat informace a získají šanci zapojit se smyslupln do skupinového pozorování. lenové sít jsou s co nejvtším pedstihem seznamováni s potebnými daty o konkrétních vytipovaných zákrytech a po výzv (pokud možno pedávané prostednictvím u) dají zpt vdt, zda za dobrého poasí poítají se svou úastí na mení as ze své stanice, pípadn že jsou pipraveni vyjet na mobilní stanovišt. Pokud jste ochotni se do výše popsané sít, která má již více než ti desítky len zapojit, prosím vás, o co nejkompletnjší vyplnní formuláe osobní karta, který v elektronické podob naleznete na internetových stránkách Hvzdárny v Rokycanech (hvr.cz). Údaje budou sloužit jako základní podkladový materiál pro plánování budoucích pozorovacích kampaní. Již nyní vám dkuji za spolupráci a doufám, že naše spolená snaha povede k ješt vtšímu potu vícenásobných pozitivních mení z oblasti stední Evropy. S pozdravem Karel HALÍ Hvzdárna v Rokycanech