Bezpenost v subsaharské Africe

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bezpenost v subsaharské Africe"

Transkript

1 Bezpenost v subsaharské Africe Obsah: 1. Úvod Vymezení regionu Subsaharská Afrika Odkaz kolonialismu Dekolonizace... 3 tabulka 1: Získání nezávisloti nkterých afrických stát Organizace africké jednoty Studená válka Problém zvaný Afrika Zdraví Etnické pozadí konflikt Konflikty... 7 tabulka 2: Souasné konflikty v Africe (2001) Konflikty mapka 1: Válené konflikty v Africe (AKUF) Západní Afrika Centrální Afrika Východní Afrika Jižní Afrika Prevence konflikt Mírové úsilí OSN Obnova, udržování a budování míru tabulka 3: Mírové operace OSN v Africe Mírové mise OSN Závr Pílohy box 1: Afrika - oblast pedního zájmu OSN Literatura: z 15 Jan Potek

2 1. Úvod Africké enigma je nco, co je tžké pochopit nebo vysvtlit. Znamená to, že Afrika je nejbohatší na nerostné suroviny ze sedmi kontinent a zárove zde žijí nejchudší lidé na svt. Afrika je pravdpodobn prvním domovem lovka, a zárove je nejzaostalejší. Afrika a Afriané pomohli rozmachu mnoha národm a jejich vlastní státy se potýkají s chudobou a ekonomickými krizemi. Jak si lze vysvtlit takové rozdíly? (Adeymo 2001, s. 31) Afrika je nešastným kontinentem, obchodníky s otroky stídali misionái, objevitele afrického kontinentu stídali koloniální vojáci evropských velmocí. To vše vedlo k souasnému zbídaenému stavu Afriky. Souasná subsaharská Afrika prošla v posledních padesáti letech znanými ekonomickými, sociálními ale i politickými zmnami, které byly zpsobeny pedevším dekolonizací. Nezávislost vtšiny afrických stát je spojena s tzv. Rokem Afriky, tedy rokem 1960, který je závažným mezníkem ve vývoji novodobých afrických djin. Do té doby byla tém celá Afrika rozparcelována svtovými mocnostmi jako Velká Británie, Francie, Portugalsko, i Španlsko. Mladé africké státy, vznikající v nepirozených hranicích dle koloniálních mítek, jsou charakteristické astými diktaturami a autoritáskými režimy, které uvrhly životní úrove Afrian do hluboké propasti. Vtšina nových místních elit se velmi brzy sžila se západním kapitalismem nejpozdji poté, co poznala, že nejjistjší cestou k soukromému blahobytu je výprodej pírodního bohatství vlastní zem. Hebíkem do rakve subsaharské Afriky pak byly v osmdesátých a devadesátých letech programy strukturálních úprav pomoc Svtové banky a Mezinárodního mnového fondu vrcholící obvykle naprostým hospodáským rozvratem a závislostí. Dnes Afrikou po jatkách genocidy ve Rwand otásá krvavá válka v Kongu, která už mla podle rzných pozorovatel za následek ti miliony mrtvých. Hlad a chudoba stále pokraují, hroziv se rozšiuje pandemie AIDS. V Africe se odehrávají vci, pro Evropu zcela nepedstavitelné, piemž v médiích, kterým již zejm Afrika nestojí za pozornost, o tom není ani zmínka. Africké téma je stále otevené, tento erný kontinent zužují hladomory, nemoci, migrace obyvatelstva v dsledku válek, chudoba, negramotnost a neposlední ad také environmentální problémy jako kácení deštných prales, nešetrná tžba pírodního bohatství, rozšiování pouští. Afrika byla nejprve ovlivnna koloniálními velmocemi a ani po dekolonizaci nemla Afrika klid. Stala se místem ideologického stetu mezi Západem a Východem bipolárn rozdleného svta období studené války. Konec studené války pak vedl ke snížení strategické dležitosti afrických stát na poli mezinárodní politiky, což v poslední dob vyvolává tlak na demokratizaci regionu, protože demokratinost režim je hlavním mítkem zahraniní hospodáské pomoci. V seminární práci jsem se pokusil nastínit alespo základní bezpeností hrozby a nkteré faktory ohrožující bezpenost regionu. Pedevším jsem se pak zamil na válené konflikty afrického kontinentu, jejich píiny, dsledky a prevenci Vymezení regionu Subsaharská Afrika Zhruba mžeme africký kontinent rozdlit do pti podregion: Západní Afrika (Sierra Leone, Nigérie, ad, Ghana, Libérie, Pobeží Slonoviny), centrální Afrika (Rwanda, Stedoafrická republika, Zair/Kongo, Uganda, Burundi, Rwanda), východní Afrika (Etiopie, Súdán, Eritrea, Somálsko, Kea), a jižní Afrika (Angola, Jihoafrická republika, Namibie, Mozambik). Severní Afrika je poítána k blízkému a stednímu východu, ke kterému má kulturn velmi blízko a tak se vymyká obecné charakteristice Afriky. Subsaharskou Afriku, zvanou též jako ernošská Afrika, jsem vymezil jako státy nacházejících pod 20. rovnobžkou smrem na jih, tedy bez podregionu Severní Afrika. 2 z 15 Jan Potek

3 2. Odkaz kolonialismu Kolonizace afrického kontinentu zaala v 16. století, kdy byly na pobeží zakládány obchodní stanice námoních velmocí, pedevším Nizozemí a Portugalska. Tyto obchodní stanice nemli nijak podstatný vliv na Afriku jako takovou, asto obchodovali s pvodními domorodými státy. Jiná situace nastala v 2. pol. 18. stol., kdy zaal závod o dobytí Afrického vnitrozemí bohatého na nerostné suroviny, což zapíinilo, že v roce 1900 bylo území celého afrického kontinentu rozparcelováno Evropskými mocnostmi, nejvtší území na africkém kontinentu se podailo získat zejména Francii a Velké Británii. Jedinou výjimkou v Africe byla Libérie, svobodný stát amerických propuštných otrok. Stanovení koloniálních hranic evropskými velmocemi zásadn nerespektovalo národnostní a etnické složení obyvatelstva, což vedlo po získání nezávislosti k eskalaci ady konflikt, a již etnických i hraniních spor. V Africe není jediný národní stát, tak jak jej v Evrop bžn chápeme. Umle vytvoené hranice nerespektují ani pirozené pírodní hranice. Kolonizace Afriky je asto zmiována jako píina afrických konfliktních pomr. Pedevším místní politici asto hovoí o neblahém ddictví kolonialismu (Tureek 1992). Evropané perušili pirozený vývoj tohoto kontinentu na nkolik staletí, když odešli, zanechali po sob takovou infrastrukturu, která jim ješt dlouho dobe sloužila na úkor nov vzniklých zemí. Zatímco moderní jednotná Evropa se utváela po adu staletí, a to asto za použití násilí, Afrika takový vývoj s výjimkou násilí ani znát nemže. Hlavními evropskými mocnostmi angažovanými v Africe byli Velká Británie, Belgie, Portugalsko, Francie, Španlsko a Itálie a Nmecko do konce 1. svtové války. Každá zem mla odlišnou koloniální politiku a správu, což se do znané míry podílelo na prbhu dekolonizace. Vbec nejhorším píkladem evropské koloniální politiky je belgické Kongo, které bylo soukromým majetkem belgického krále. Belgické Kongo a portugalská Angola a Mosambik mli velmi krvavý prbh dekolonizace. V Angole trvá válka od 60. let a stejn jako Kongo patí k nejkonfliktnjším oblastem Afriky. 2.1.Dekolonizace Z iniciativy ghanského ministerského pedsedy Kwame Nkrumaha, se v dubnu 1958 sešla v Akke konference pedstavitel samostatných afrických stát (Ghany, Etiopie, Libérie, Súdánu, Libye, Maroka, SAR a Tuniska). V návaznosti na první konferenci byla svolána další na k prosinci 1958, jíž se zúastnilo více než sto delegát z rzných afrických zemí. Na druhém africkém zasedání byla pijata ada rezolucí upozorujících na nkteré závažné Zem Rok Zem Rok Zem Rok 1 Angola Kongo Sierra Leone Benin Lesotho Somálsko Botswana Libérie Stedoafrická rep Burundi Malawi Svazijsko Etiopie - 15 Mosambik Tanzanie Gabun Namibie Togo Ghana Nigérie Uganda JAR Pobeží Slonoviny Zair Kamerun Rovníková Guinea Zambie Kea Rwanda Zimbabwe 1980 tabulka 1: Získání nezávislosti nkterých afrických stát (Lacina 1987) problémy bezprostedn ovlivující národn osvobozenecká hnutí. Znaný význam z hlediska utváení vztah mezi pozdjšími mladými státy mla i Rezoluce o hranicích, demarkaních arách a federacích. Byla v nich zakotvena zásada, že i když byly hranice jednotlivých kolonií stanoveny umle, je možné je mnit jen v souladu se zájmy obyvatelstva, které v pípadných 3 z 15 Jan Potek

4 sporných oblastech žije. Tyto zásady byly rozpracovány a upesnny na dalších zasedáních OAJ a jejích orgán (Lacina 1987, s ). Mezníkem dekolonizace v Africe je Rok Afriky, tedy rok 1960, v nmž dosáhlo nezávislosti 17 koloniálních stát (Kamerun, Togo, Mali, Senegal, Madagaskar, Dahome, Niger, Horní Volta, Pobeží slonoviny, ad, Kongo, Gabun, Mauretánie, Stedoafrická republika, britské a Italské Somálsko a Nigérie) a další bezprostedn poté (tabulka 1). V sedmnácti koloniích se však osvobozenecké hnutí nerozvíjelo se stejnou intenzitou. (Lacina 1987, s ). V období dekolonizace na pelomu 50. a 60. let zaaly do popedí vystupovat zájmy a aktivity OSN v oblasti udržování mezinárodního míru a bezpenosti na africkém kontinent (Vraný 2002, s. 12). A naopak, nov vznikající africké státy vytvoili s ostatními rozvojovými státy svta významnou vtšinu v lenské základn OSN. Státy vznikali bez jakékoli politické tradice i kultury, jediná správa do té doby byla infrastruktura evropských kolonizátor, která zdaleka neodpovídala demokracii, což vysvtluje asté autoritáské režimy. Politické elity nových afrických stát provozovali politiku, na kterou byli zvyklí s koloniálních dob. Charakteristickým rysem v celých regionech se stalo stupování naptí v pomrn krátkém období po vyhlášení nezávislosti. Problémem v mnoha zemích byla též politická a sociální zaostalost afrického venkova, který se na hnutí za dosažení samostatnosti podílel jen sporadicky. Za situace, kdy ve vesnicích žilo 90-95% všech Afrian, venkov ovládaný náelníky zstával oporou konzervativních sil bránících uskuteování jakýchkoli závažnjších zmn (Lacina 1987, s. 429). Tato skutenost pispívala k nestabilit vnitropolitických vztah a vytváela pdu pro pevzetí moci ozbrojenými složkami. K zásahm armád do politického života docházelo v subsaharské Africe pomrn asto, píkladn v Kongu, Beninu, na Madagaskaru, v Etiopii, Ugand, i Stedoafrické republice. V této dob docházelo k profesionalizaci armády, která poskytovala záruku zamstnání a armáda tak pedstavovala stabilní a nejlépe organizovanou politickou sílu Organizace africké jednoty Vznik a rozvoj dekolonizaních boj se stal podntem k založení mezinárodní celoafrické organizace a vedl ke vzniku Organizace africké jednoty, a to pedevším z iniciativy ghanského prezidenta Kwame Nkrumaha. OAJ byla ustanovena na dvouetapové konferenci, která probhla kvtna 1963 v hlavním etiopském mst Addis Abeba na úrovni ministr zahranií. Chartu Organizace africké jednoty dne 25. kvtna podepsaly pedstavitelé Alžírska, Burundi, adu, Dahome, Egypta, Etiopie, Gabunu, Ghany, Guineje, Horní Volty, Kamerunu, Keni, Konga, Zairu, Libérie, Madagaskaru, Mali, Mauretánie, Nigeru, Nigérie, Pobeží slonoviny, Rwandy, Senegalu, Sierry Leone, Somálska, Stedoafrické republiky, Súdánu, Tanganiky, Tuniska a Ugandy. Za zakládající leny OAJ jsou dále považovány Maroko a Togo (Lacina 1987, s. 458). Orgány organizace sídlí v etiopském hlavním mst Addis Abeba. K dosažení hlavních cíl deklarovaných v Chart má sloužit dsledné respektování sedmi základních zásad: rovnost lenských stát, nevmšování do vnitních záležitostí, nedotknutelnost hranic, respektování územní celistvosti, mírové urovnávání spor, bezpodmínené odsouzení politických vražd a jakékoli podvratné innosti jednoho státu vi druhému a oddanost ideji osvobození celé Afriky zahrnující v sob i princip neúasti ve vojenskopolitických seskupení (Lacina 1987, s ). Organizace africké jednoty je dležitým stabilizaním a pozdjším integraním prvkem afrického kontinentu, a to pedevším snahou o mírové urovnání spor. Další dležitou inností byl boj proti rasismu nejen v Africe, ale na celém svt; OAJ sponzorovala boj proti Jihoafrickému apartheidu. OAJ spolupracuje pi zajišování bezpenosti s OSN. Prosazováním cíl vytyených OAJ v Rad bezpenosti OSN byli poveni ministi zahranií Libérie, Madagaskaru, Sierry Leone a Tuniska. 4 z 15 Jan Potek

5 V roce 1994 vznikla Rada bezpenosti pi Organizaci africké jednoty, která má zamezovat vznikajícím konfliktm na africkém kontinentu v jejich samém poátku, a to hlavn diplomatickou cestou. Prvními leny tohoto afrického tlesa se staly Tunis, JAR, Pobeží slonoviny, Mauritius, Zair, Benin, Tanzanie, ad, Nigérie, Egypt a Etiopie (Smrka 1994, s. 9) 2.3. Studená válka Nov vznikající africké státy se zrodili do vrcholící studené války, do bipolárn rozdleného svta mezi SSSR a USA. Afrika se dlouhá léta tšila náklonnosti obou znepátelených blok, které ji zahrnovali finanní i vojenskou pomocí. Africké vlády smující ke kapitalismu byly podporovány Západem v ele s USA a socialistické vlády Sovtským svazem. Ob velmoci dodávaly do konfliktních zón zbran na podporu guerillových válek, ímž tato ohniska konflikt rozdmýchávali do vtších rozmr. Pes to, že se africké státy snažili zamezit rozšiování politiky studené války na svém kontinentu, pijali mnohdy bipolární rivalitu mezi Západem a Východem s potšením, protože zvyšovala jejich význam v mezinárodním kontextu a poskytovala vtší možnosti získávání vnjší pomoci z obou stran (Gedlu 1998, s. 63). Píkladn v Angole perostl národn osvobozenecký boj v socialisticky revoluní. Po získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1975 byla ustavena marxistická vláda (MPLA) podporovaná nepímo Sovtským svazem skrze Kubu. Jihoafrická republika naopak podporovala opozici (UNITA, FNLA) v partyzánském boji. Podobná válka zuila v další portugalské kolonii, v Mosambiku. Angola i Mosambik byly pro Západ ztraceny na 16 let. Oba státy vili, že ve sporu jde o globální zájmy, zatímco JAR prost chtla, aby se její sousedé vnitn niili. Když studená válka skonila a bylo pislíbeno odstranní apartheidu, uhasla i obanská válka v Angole (MF Dnes 1992, s. 9). V Mozambiku konflikt transformoval do obanské války o regiony bohaté na nerostné suroviny; viz. válené konflikty kap Problém zvaný Afrika Afrika je nekonfliktnjším a nejchudším kontinentem svta, je zmítána mnoholetými konflikty, masovým vyvražováním a genocidním podtextem. Podle roenky OSN ze 40 nejzaostalejších zemí svta se jich 32 nachází práv v Africe (Tureek 1992). astým problémem jsou etnické konflikty, podncované starou kmenovou nenávistí, na jejímž základ se zde rodí nacionalismus využívaný zdejšími politickými elitami v boji o centrální moc. Významnou roli zde hraje nepirozené uspoádání hranic tak, jak je rozparcelovali kolonisté. Znané rozdíly ekonomik jednotlivých region, pak zpsobují migraci za prací, což optovn vede k etnickým konfliktm a secesionistické tendence bohatých region. Dalším podstatným problémem je nedostatek potravin, kdy výroba potravin nemže stíhat populaní nárst. Špatné životní podmínky vedou k rozšiování nemocí na Západ dávno vymizelých. V poslední ad pak Afriku zužují environmentální problémy, a už jde o rozšiování Sahary v dsledku globálního oteplování, nebo zaplavování kontinentu evropským smetím. Válkami vynucené poteby rychlého zisku vedou k nešetrnému vytžování pírodních zdroj. Lze jen tžko íci, co stojí za problémy tohoto starého kontinentu. Ugandský prezident Yoweri K. Museveni ve své knize What Is Africa s Problem? íká; Jedním z nejvtších oslabujících faktor v Africe je tribalismus (kmenové cítní) a jiné formy sektáství. Museveni pedkládá k diskusi pt píin zpsobujících neštstí na kontinent (Adeymo 2001, s. 34): 1) špatná politika a politici 2) obtížná komunikace 3) zlehování podmínek vedoucích k neinnosti 5 z 15 Jan Potek

6 4) nedostatek dravosti v obchodu 5) zahraniní nadazenost, zvlášt v ekonomice Profesor University v Nairobi Dr. Stephen Kinoti v jiném píspvku uruje píin devt (Adeymo 2001, s ): 1) nekompetentní vláda 2) nespravedlivý mezinárodní ekonomický systém 3) zniující aspekty africké kultury jako je bezohlednost 4) sporý management 5) nedostatek literatury a nízké vzdlávací standarty 6) nemorální praktiky vetn tribalismu, korupce, nepoctivosti a lenosti 7) vdecká a technologická zaostalost 8) nadmrný populaní rst 9) environmentální krize zpsobené lovkem 3.1. Zdraví Africký kontinent se potýká s negramotností, chudobou, rozsáhlými hladomory, masovou migrací obyvatel, brutálním porušováním lidských práv, nízkou životní úrovní, nízkým prmrným vkem, a také adou nemocí a epidemií, pímo i nepímo z tmito problémy souvisejícími. Nepíznivé pírodní podmínky v kombinaci s necitlivou zahraniní politikou, která zde rozvrátila tradiní zemdlství, mají za následek rozsáhlé hladomory, negramotnost a populaní exploze je pak píinou rozšiování ady infekních nemocí a pedevším HIV/AIDS. V Subsaharské Africe je také vysoká novorozenecká úmrtnost, to s mnoha dalšími faktory ovlivuje nízkou prmrnou délku života. Kritická socioekonomická situace na kontinentu staví Afriku do pedního zájmu OSN. Na africký kontinent proudí znaná ást svtové humanitární i finanní pomoci. Jednou z nejvtších hrozeb kontinentu je pandemie HIV/AIDS. V roce 2001 zemely na svt ti miliony lidí na AIDS. Subsaharská Afrika je v tomto ohledu daleko nejpostiženjší oblastí. Žije zde pes 40 milion nakažených lidí, což jsou více než 2/3 z celosvtového potu nemocných AIDS. HIV/AIDS je v subsaharské Africe nejastjší píinou úmrtí. I pes tato alarmující ísla se pro zlepšení situace dlá zoufale málo (Novák 2003). V Jihoafrické republice je situace vbec nejvážnjší, šance na onemocnní HIV/AIDS je zde ve vku 15 let padesátiprocentní. Na vin je tomu pedevším povra, že AIDS jde vyléit pohlavním stykem s pannou. V sousední Botswan je šance na onemocnní dokonce pes 60%. Na poadu je te pedevším ochrana dtí, ale oblast by se mohla dostat do krize po vymení celé jedné generace. Dvodem takového rozšíení nemoci je v Africe hned nkolik; je to pedevším všeobecná neinformovanost obyvatel, ale také cena lék proti AIDS, které by výrazn zmírnili úmrtnost na tuto chorobu. Koncesi na prodej lék v afrických zemích mají monopolní firmy, takže jsou ceny lék nepimen vysoké a pi souasné africké chudob si nikdo léky dovolit nemže. Neinformovanost je zpsobena nedostatenými kampanmi vlád v afrických státech, k tomu nepispívá ani církev, ta sice nabádá vící, aby mli pohlavní styk až po uzavení manželství a varují ped cizoložstvím, ale osvtu ohledn kondom z pochopitelných dvod neposkytují. K šíení pandemie nesporn pipívají i africké kulturní zvyklosti, kdy je bžn tolerována nevra a ženy zde prakticky nemají žádná práva, nebo kdy jsou teba do sexuálního života zauovány všechny dívky kmene jedním iniciátorem. V takovém pípad mže jeden muž nakazit celou jednu generaci dívek. Stejn tak je dvodem ada povr o nemoci samotné, a už jde o pohlavní styk s pannou, který údajn léí tuto nemoc, nebo povra, že nemocí se lovk nakazí, až když mu jí léka diagnostikuje. V takovém pípad to má za následek, že lidé o své nemoci neví prakticky až do své smrti, takže umírají na bžné nemoci. 6 z 15 Jan Potek

7 Onemocnní virem HIV/AIDS se stalo onemocnním, které zasáhlo globáln celý svt, ale Afrika zstává nepostiženjší oblastí. V rámci boje OSN proti HIV/AIDS byl ustanoven orgán UNAIDS, který se snaží omezit šíení viru. Epidemie se nadále v Africe rychle šíí a místní vlády nejsou schopny úspšnjšího ešení problému, proto jsou zde dležité celoplošné projekty prevence HIV/AIDS, vycházející z iniciativ humanitárních organizací Etnické pozadí konflikt Hranice afrických státu jsou, jak již bylo eeno, bez ohledu na jazykovou, etnickou (kmenovou i národností) a ekonomickou homogenitu obyvatelstva, jakožto i bez ohledu na pírodní hranice tvoené ekami, horami aj. Etnická nesnášenlivost se pak stala klíem vtšiny závažných spor v Africe. Mnohá africká etnika se tak ocitla rozdleny do umlých státních celk. Takovýto osud postihl pedevším Somálce, Lundy, Joruby, Ewy a píslušníky dalších velkých komunit. Po dosažení samostatnosti se zaaly mimo jiné prosazovat jejich pirozené snahy o sjednocení, které psobily a dosud psobí dezintegran (Lacina 1987, s. 427). Nicmén rozdlení souasných afrických stát podle etnických a národnostních princip je prakticky neproveditelné. Zejmou roli zde hraje množství národ na africkém kontinentu. Pokud by se Afrika rozdlila podle etnických, jazykových nebo náboženských kritérií, existovalo by ne padesát, ale nkolik set stát (Gedlu 1998, s. 63). Kmeny, jako ist antropologický termín, dnes již v Africe nenajdeme. Jako kmeny byly oznaováni kolonizátory Evropského pvodu všichni obyvatelé afrického kontinentu, a už se jednalo o mnohamiliónové národy s tisíciletou tradicí státnosti, nebo o malé skupiny na úrovni doby kamenné. Boulivý vývoj afrických spoleností v našem století výrazn pispl k rozbití mnoha píbuzenských a lokálních vazeb lidé odcházejí za prací do vzdálených i blízkých mst, a dokonce i do jiných afrických stát nebo do Evropy. Spoleenské skupiny mžeme jednoznan pojmenovat jako národy, národnosti, nebo národnostní menšiny (Kandert 1992). Národnostní i etnický princip ovšem v Africe hraje významnou roli. Na etnickém principu jsou zakládány politické strany a hnutí, piemž pedsedy a mluvími takovýchto stran se stávají automaticky etnití hodnostái, tj. místní vládcové a náelníci. Vojenské pevraty jsou nkdy též pipravovány a uskuteovány podle etnického klíe. Dstojníka, vdce a strjce pevratu podporují zpravidla vždy jen jeho soukmenovci. Píslušníky vlastního etnika se pak také pochopiteln obklopuje po pevzetí moci a dosazuje je do státních funkcí (Kandert 1992). To zase vyvolává nesouhlas jiného etnika žijícího na daném území a posléze takto koncipovaný pevrat vede k etnickému stetu, jak ukazují djiny, kolikrát velmi zniujícímu. Kombinace etnických rozpor s rozdílnými ideologickými názory pak mnohde zpsobuje výbušnou situaci. Podobnou kombinaci mžeme najít nap. v pozadí ideologického sporu hnutí ANC (marxisté) a Inkatha (pravicoví tradicionalisté) v Jihoafrické republice. Dležitá je zde ovšem i etnická píslušnost stoupenc obou hnutí: Xhosové a Tembové podporují ANC, zatímco Inkatha je tvoena píslušníky zulského národa (Kandert 1992). Jiným píkladem etnického konfliktu je Rwanda v roce V oblasti Rwandy-Burundi byly konflikty mezi Hutuyi a Tutsii asté již od získání nezávislosti, nicmén v pedkoloniální dob spolu žili tyto dva národy v relativním míru. Rasová nenávist byla podncována pedevším nmeckými a posléze i belgickými kolonizátory, a pozdji místními politickými elitami. 4. Konflikty Naptí a konflikty se projevují v mnoha ástech afrického kontinentu v podob rzných nepokoj, ozbrojených povstání, vojenských vzpour, pevrat a vražedných útok na 7 z 15 Jan Potek

8 politické oponenty. Tyto konflikty vznikají z rozliných píin, a už jde o zábor území bohaté na nerostné bohatství, nebo boj o politickou moc mezi etnickými skupinami. Nedávné konflikty v Africe jsou ukázkou smrtící kombinace vnitního konfliktu a ilegálního vývozu nerostných surovin pedevším diamant, kterým jsou financovány nákupy zbraní (OSN 2002, s. 66). Konflikty v Africe jsou charakteristické velkými humanitárními krizemi, mnoha obmi, brutalitou a dlouhou dobou trvání. Bhem posledních let se v subsaharském regionu vyprofilovalo nkolik konfliktních komplex viz. tabulka 2 (www.amo.cz), z nichž jsou patrné hned dv konfliktní zóny, které na sebe vážou nkolik konflikt zárove. Jedním z nich je boj o moc v Demokratické republice Kongo (válka Velkých jezer ), který perostl v kontinentální ozbrojený stet tzv. africká svtová válka. Pes válený status quo, tj. trvající rozdlení zem na území kontrolovaná vládou a území ovládaná povstalci, bylo v Kongu od února 2001 dodržováno pímí. Z válek v sousedních státech skonila v ervnu 2002 sedmaticetiletá válka v Angole. Válka v Ugand sice pokrauje, nebo povstaleckým jednotkám se daí vydržovat základny Zem Angola Burundi Cotê Ivoire Kongo-Brazzaville Kongo-Kinshasa (Kivu) Madagaskar Libérie Nigérie (Scharia-Unruhen) Nigérie (Tiv/Jukun) Rwanda Senegal (Casamance) Sierra Leone Somálsko Súdán ad Uganda Stedoafrická republika Poátek Klasifikace konfliktu 1960 Válka 1993 Válka 2002 Válka 2002 Ozbrojený konflikt 1997 Ozbrojený konflikt 2002 Ozbrojený konflikt 2000 Válka 2001 Ozbrojený konflikt 2001 Ozbrojený konflikt 1990 Válka 1990 Válka 1993 Válka 1988 Válka 1983 Válka 1966 Ozbrojený konflikt 1995 Válka 2002 Ozbrojený konflikt tabulka 2: Souasné konflikty v Africe (2001) v sousedním Kongu, avšak konflikt na severu zem, kde operuje jednotka jiná, je prozatím utlumen. V Burundi zstal v tomto roce válený stav nezmnný. Dokonce v samotném Kongu byl vedle velké války veden i konflikt menší, o to více však krvavjší, ozbrojený konflikt na východ zem, který pes klid zbraní vedly místní ozbrojené skupinky povstalc. Jaký následek pak bude mít stažení rwandských jednotek z regionu Kivu se v tuto chvíli nedá pedvídat. Poet obtí války za poslední 4 roky v této oblasti se odhaduje na 2,5 milionu (www.amo.cz). Druhá konfliktní zóna v Africe zahrnovala Guineu, Sierru Leone a Libérii. V Guineji skonila válka v roce 2001, v Sierra Leone zaátkem roku Pouze v Libérii obanská válka pokrauje. Boje se nevyhnuly ani dalšímu ze stát této oblasti, Cotê Ivoire (www.amo.cz). Tyto konflikty vtšinou reflektují probouzející se národní identitu, která se uplatuje jako nástroj pi soupeení o vzácné zdroje uprosted chronického nedostatku. Jejich rámec tvoí všeobecn klesající dvra ve stát a jeho schopnost konsensuální integrace spolenosti. Jejich nemén dležitým aspektem je, že probíhají uprosted nebývalého množství mezinárodních aktivit, jejichž širší rámec tvoí rozpad bipolarity (Gedlu 2002, s. 36). Pesná klasifikace pozadí mezinárodních konflikt na africkém kontinent není jednoduchá vzhledem k nestálosti regionu. Mesfin Gedlu (1998) je rozdluje do ty skupin: 1) Konflikty uvnit jednotlivých zemí. 2) Konflikty mezi africkými státy. 3) Konflikty mezi zájmy svtových velmocí v Africe (odehrávající se prostednictvím jejich afrických klientských režim). 4) Konflikty mezi africkými státy a velmocemi (vnjšími silami). 8 z 15 Jan Potek

9 4.1. Konflikty V Africe bylo v letech vedeno více jak 50 válených konflikt, z toho jenom tyi ped rokem Válené konflikty v Africe znázoruje mapka 1. Jestliže války vedené v letech byly pouze tyi, pak je jasné, že vtšina afrických konflikt souvisí s dekolonizací. Nemalou roli zde hrají etnické rozpory a rozpory o hranice nov vzniklých stát, jelikož do té doby byly brány v potaz pouze koloniální nároky na rozdlení hranic. V této dob došlo k výrazné zmn, Afrika se po roce 1960 stala po Asii kontinentem, kde je probíhá nejvíce válek a ozbrojených konflikt. V Africe je na rozdíl od ostatních kontinent nejmén mezistátních válek, vtšina z nich je vnitrostátní povahy. Podle institutu pro výzkum válek (AKUF) bylo v Africe 20% válených konflikt kvli secesi nebo autonomii území, což pedstavuje malý poet. Oproti tomu až mapka 1: Válené konflikty v Africe (AKUF) 40% konflikt bylo protirežimní povahy, které mli za cíl svrhnout stávající vládu (www.sozialwiss.uni-hamburg.de). Toto íslo je šokující. Ostatní konflikty pedstavují války vedené z rozliných dvod. Dlouhotrvající konflikty probíhaly zejména v Etiopii (válka za nezávislost Eritrei), v Angole, Mozambiku, Namibii, jižním Súdánu a v adu. Válka v Angola zásadn zmnila pohled na interpretaci pozadí konfliktu, zaala v roce 1961 jako dekolonizaní válka za nezávislost, v sedmdesátých letech pak mla povahu boje mezi Západem a Východním blokem a konen v 60. letech se stala bojem o regiony bohaté na nerostné suroviny, piemž zstali aktéi stejní (www.sozialwiss.uni-hamburg.de) Západní Afrika V západní Africe, na rozdíl od ostatních afrických region, probhlo do druhé poloviny 80. let relativn málo válek. Do této doby se zde odehrály jen dva významnjší konflikty: válka za nezávislost malé portugalské kolonie Guinea-Bissau ( ) a válka o Biafru ( ) v Nigérii. Zde došlo k pokusu o odtržení regionu Biafra od nigerijské federace. Tento region je bohatý na ropu, takže vypukla obanská válka. Biafra byla uznána adou afrických stát a podporována Francií, pesto však nemla dlouhé trvání. Centrální nigerijská vláda proti Biafe vedla brutální válku genocidního charakteru s mnoha obtmi, Biafra byla dobita a opt pipojena k a nigerijské federaci. Nemén dležité se staly do dnes trvající války v Senegalu za samostatnost Casamance, stejn jako v devadesátých letech petrvávající povstání Touareg v Nigeru a Mali. Zde se jedná o nezanedbatelné etnikum rozdlené do více státních celk. Nevýznamnjší válka poslední doby vypukla bezesporu v Libérii , což mlo za následek válku v Sierra Leone, která stále trvá. Pozadí konfliktu, který si vyžádal více jak obtí, tvoí politováníhodný ekonomický propad ve spojení s obzvlášt represivní vládou Libérie. Na pozadí války v Sierra Leone naopak stojí zájem o diamantová ložiska. Vzbouenci vystoupili roku 1991 s obvinním vlády ze zkorumpovanosti, jejich postup byl nicmén neobyejn brutální a ml za následek smrt více jak lidí a celkovou devastaci zem. Na obou stranách bojovali nezletilí a ob strany konfliktu byly financovány diamantovým bohatstvím, které tak ani nyní nepomže jednu z nejchudších zemí svta 9 z 15 Jan Potek

10 postavit na nohy. Tyto války jsou významné nejen díky intenzit, s jakou jsou vedeny, ale také díky reakcím regionálních státních spoleenství Západní Afriky, která prvn zajistili vlastní regionální zásahovou skupinu pro intervenci naped do Libérie a pozdji také do Sierry Leone (www.sozialwiss.uni-hamburg.de) Centrální Afrika Regionu centrální Afrika je s nepravidelnými odstupy vnována velká pozornost veejnosti, jedná se o jednu afrických zón s nejvtšími a nejastjšími stety a zárove také nejbrutálnjšími a nejmasovjšími. Formáln nejdéle trvala válka v adu ( ). Tento konflikt je také spojen s velkým potem mnících se aktér a s astými lybijskými a francouzskými intervencemi rzné intenzity. Velmi konfliktní zemí regionu je pedevším Kongo (Kinshasa), dnešní Zaire. Po získání nezávislosti na Belgii, zde bylo vedeno mnoho válek mezi rozlinými aktéry s rznými cíli. Na pozadí zdejšího, dlouhé léta petrvávajícího konfliktu se podepsaly pedevším boje o získání centrální moci s nádechem studené války a také boje o region bohatý na nerostné suroviny Katanga. Další dva významné válené regiony centrální Afriky tvoí Rwanda a Burundi, tzv. oblast Velkých jezer. Po odchodu belgické koloniální správy, která hnala ob etnika obývající toto území (Hutui a Tutsii) proti sob, se zde objevil spor s rasisticky motivovaným podtextem. Díky tomu vzniká situace, která vede ke stále násilnjším válkám; ve Rwand ( ), v Burundi ( ), od roku 1990 ve Rwand a od roku 1993 v Burundi a v letech ve spojení s váleným dním v Zaire (www.sozialwiss.uni-hamburg.de). Uganda sice vedla v 70. letech dv až komické války proti Tanzanii v souvislosti s režimem Idi Amin Dady, ale nejvýznamnjší zmínkou na tomto míst jsou ob obanské války ( ), které byly obnoveny od roku Válka se od roku 1981 dlí na dv fáze: prvn se do roku 1986 povedlo povstalcm porazit stávající vládu, následn naráží nový režim na odpor stoupenc více pedešlých vlád. Ukonení války v roce 1992 bylo jen dobu neuritou, takže se od roku 1995 objevují nové nepokoje Východní Afrika Východní Afrika tvoí na kontinentu oblast s velmi astými válkami, které byly vedeny v posledních 40 letech v nkolika centrech. K nejniivjší válce v této oblasti patí válka za autonomii jižní ásti Súdánu. Koloniální politika se kladla za cíl oddlit vývoj muslimsko-arabského severu a erného jihu, to se však zmnilo po nabytí nezávislosti. V letech byla vedena válka za autonomii jižní ásti zem, která byla po skonení války jihu piznána, avšak nikoli v praxi. V roce 1983 byla na jihu objevena ropa a následn zrušena autonomie (www.sozialwiss.uni-hamburg.de). Zdánliv náboženský konflikt vyeskaloval znovu k válce, která trvá do dnes. Arabsko-muslimský sever je podporován islamistickými státy, zatímco kesansko-animistický jih se tší podpoe USA. Na obou stranách konfliktu je uplatováno masové zabíjení civilist a hrubé porušování lidských práv. Etiopii postihla ada válek za autonomii. Nejdéle trvající válkou byla válka za samostatnost nkdejší italské kolonie Eritreji ( ), která byla v roce 1950 mandátem OSN podízena Etiopii a mla status autonomie. Tento status ale nebyl centrální vládou respektován, takže zde roku 1962 vzniklo ozbrojené povstání, které se rozšíilo i do ostatních oblastí Etiopie. Povstání eskalovalo do ozbrojeného konfliktu až v 70. letech. Výsledkem tohoto konfliktu získala Eritrea v roce 1991 nezávislost na Etiopii. Konflikty, kterých se úastnilo Somálsko, byly vyvolány v souvislosti se somálsky mluvícím obyvatelstvem žijícím na území Keni a pedevším Etiopie. Somálsko podporovalo ozbrojené povstání v Etiopii ( a tzv. ogadské povstání) pímou vojenskou pomocí a nepímo také hnutí rebel v Keni ( ). Zejména pi druhém povstání v Ogad došlo k pímé konfrontaci mezi Somálskem a Etiopií, což mlo souvislost s 10 z 15 Jan Potek

11 bipolárním konfliktem, který pak stál i na pozadí obanské války v Somálsku. Ta mla za následek rozpuštní vlády v roce 1988 a následnému rozkladu somálského státu v roce Jižní Afrika Od zaátku 60. let tvoil region jižní Afriky tém 30 let hlavní djišt válek na svt. Toto období mžeme rozdlit na dv periody; do druhé poloviny 70. let stály v popedí boje proti portugalské kolonizaci a proti vlád potomk evropských osídlenc. V roce 1976 pak zasáhlo válené dní i Jihoafrickou republiku a na pozadí váleného dní se objevil bipolární konflikt. S pádem apartheidu pak byly tyto dlouhotrvající války, s výjimkou rozepí v Angole, v první polovin 90. let ukoneny. V Angole byla rznými povstaleckými skupinami vedena od roku 1961 dekolonizaní válka proti portugalskému klero-fašistickému režimu. V prbhu boj se prosadila kubánskými a sovtskými jednotkami podporovaná strana MPLA, která pak po dosažení nezávislosti v roce 1975 pevzala politickou moc. Do zaátku 90. let se však opoziní strana UNITA tšila vojenské podpoe USA a JAR a obanská válka o politickou moc tak dostala charakter bipolárního konfliktu. Po pádu apartheidu a odchodu kubánských jednotek se zdálo, že by obanská válka mohla s pispním mírových operací OSN skonit, smír se však nepovedl a boje v Angole tak nadále petrvávají. Válené dní v Mozambiku se v mnohém podobá Angole. I zde zaala válka za nezávislost v 60. letech (1964) a také zde válka neskonila po dosažení nezávislosti v roce Situace se zde však uklidnila po vojenském zásahu Jihoafrické republiky a Mozambik nebyl tolik vtažen do bipolárního konfliktu. Pád režimu apartheidu v JAR vedl i k ukonení boj v Mozambiku. V Rhodesii, kde vyhlásila blošská menšina jednostrannou deklaraci o nezávislosti roce 1965, válili v letech ozbrojených skupiny proti menšinové bílé vlád. Válka byla ukonena pádem režimu bílé menšiny a následným rozdlením moci mezi vítzné skupiny povstalc, rozpory v nové vlád však vedly v letech k vypuknutí nové obanské války. Se zmnou vlády došlo v roce 1980 také k pejmenování zem na Zimbabwe a konenému uznání nezávislosti Velkou Británií. Válka v Namibii byla vyvolána z podobných dvod. Tato bývalá nmecká kolonie byla v roce 1920 svena do mandátní správy Jihoafrické republiky. Když však JAR zaala v roce 1966 rozšiovat pravidla apartheidu i na Namibii a zdráhala se pedat mandátní správu Spojeným národm, vypukla válka za nezávislost Namibie. S pádem apartheidu skonila válka v roce 1988 a Namibie získala roku 1990 nezávislost. Poslední ze série válek v Jižní Africe vypukla v roce 1976 válka proti apartheidu v Jihoafrické republice. Narstající mezinárodní tlak v 80. letech a velká podpora ozbrojeného konfliktu erným obyvatelstvem v JAR vedlo bílou menšinu k pesvdení, že nemžou válku vyhrát. To vedlo k ukonení války v roce 1994 (www.sozialwiss.uni-hamburg.de) Prevence konflikt Minulé století nám ukázalo hrzy hladomor, epidemií a válek a zdá se, že tyto hrzy upadly v zapomnní. Na africkém kontinentu však brutální války a genocidy vyhnaly miliony bženc, kteí nemají kam jít, strádají hlady a nemocemi. Opustili své domovy, aby hledali lepší život, protože v jejich zemi nebyly dodržovány lidská práva, žili pod námi pedstavitelnou životní úrovní, byli pronásledováni ozbrojenými silami a už pro svoji etnickou píslušnost, i z jiných dvod. Pro nás nepedstavitelné vci jsou na prahu 21. století v Africe stále na denním poádku a je dležité jim pedcházet. Podle principu prevence je odhalení naptí a brzká intervence v mezinárodních vztazích hodnocena jako selhání diplomatického jednání a ízení (Ntahoturi 2001, s.70). Mír je pro prevenci konflikt dležitý, proto by intervenci mla pedcházet mírová jednání. Intervence je násilí, které evokuje další masové násilí. Prevence konfliktu pak nepostihuje jen 11 z 15 Jan Potek

12 píiny naptí, ale v podstat upravuje vztahy a ukliduje problémy ve spolenosti (Ntahoturi 2001, s. 70). V podstat by intervence mla být zahájena až když je konflikt takka na spadnutí. Modelov se tak nestalo nap. ve Rwand 1994, kdy mezinárodní spoleenství vykávalo s intervencí i dlouho po vypuknutí konfliktu, což vedlo až k souasné krizi v okolí Velkých jezer. Hlavní strategií, která má zamezit perstání spor v konflikty a optnému výskytu konflikt je preventivní diplomacie, preventivní nasazení a preventivní odzbrojení (OSN 2002, s. 63): Preventivní diplomacie oznauje kroky, které zamezují vzniku spor, eší je díve, než dojde k jejich eskalaci, a omezuje jejich rozsah poté, co již vypukly. Preventivní diplomacie mže být podepena preventivním nasazením a preventivním odzbrojením. Preventivní nasazení znamená rozmístní píslušník mírových sil v terénu za úelem zamezení pravdpodobnému vypuknutí konfliktu. Píkladem této strategie je napíklad Stedoafrická republika. Preventivní odzbrojení má za cíl omezit poet lehkých zbraní v regionech náchylných ke konfliktm. Nap. v Mozambiku bylo odzbrojení znepátelených sil a odevzdání a zniení jejich zbraní souástí ucelených mírových dohod. 5. Mírové úsilí OSN Afrika pedstavuje pro OSN oblast pedního zájmu viz. box 1. Spojené národy hrají na Africkém kontinentu klíovou roli v mnícím se svt poslední doby. Dkazem toho je stále rostoucí poet mírových a zprostedkovatelských operací OSN, které se neomezují na zajišování míru (peacekeeping, peace-enfocement), ale ve stále vtší míe se podílejí na vytváení takových podmínek, jež by umožnily sociální, ekonomickou a politickou obrodu válkou traumatizovaných spoleností (peacebulding) (Gedlu 2002). Jak je patrné z tabulky 3, nejvíce mírových operací OSN na africkém kontinent probíhalo práv v 90. letech, piemž se jednalo o konflikty, které vzplanuly rychle a neekan a asto mly humanitárn dsivý prbh. Takové konflikty vyžadovali v asovém tlaku tém okamžitou reakci, což si vyžádalo jen krátkodobá ešení na úkor dlouhodobé regionální stability. Afrika je pedstavuje oblast pedního zájmu OSN ale i v jiných oblastech a to pedevším socioekonomických. V roce 1991 pijalo valné shromáždní OSN nový program rozvoje pro devadesátá léta a za úelem urychlení rozvoje na kontinentu Celo-systémovou iniciativu OSN pro Afriku (UNSIA), jejímž smyslem je usmrovat a maximalizovat dopad podpory OSN, vetn podpory UNDP (Rozvojový program), UNICEF a finanních institucí (OSN 2002, s. 117) Obnova, udržování a budování míru Nápl OSN je povena obnovou, udržováním a budováním míru v oblastech postižených konflikty. Obnova míru znamená pimt diplomatickou cestou znesváené strany k jednání o ukonení konfliktu, piemž nejdležitjší osobou pi vyjednávání je nestranný generální tajemník OSN. Ten mže pi jednání využívat jak svého osobního vlivu a uplatovat preventivní diplomacii. Podle charty OSN je oprávnn pedložit Rad bezpenosti jakoukoli záležitost, kterou považuje za ohrožení mezinárodního míru a bezpenosti. Mnohostrannost mírotvorné angažovanost generálního tajemníka ilustrují pípady z Namibie, Mozambiku nebo Angoly (OSN, s. 65). 12 z 15 Jan Potek

13 K prosazování a udržování míru v konfliktních oblastech používá OSN mírové mise, jichž se úastní vojáci i civilisté. K dosažení svých cíl OSN spolupracuje s regionálními organizacemi; v Libérii a Sierra Leone je to Ekonomické spoleenství západoafrických stát a v Západní Sahae, oblasti Velkých jezer, Sierra Leone, Etiopii, a Eritreji s Organizací africké jednoty (OSN, s. 69). V krajních pípadech mže OSN pikroit k donucovacím opatením jako jsou hospodáské sankce nebo schvalováním vojenskému zákroku. V posledním desetiletí byly sankce v Africe uplatnny proti Libyi, Libérii, Rwand, Somálsku, silám Mírové operace OSN v Africe* (skonené a probíhající) Operace OSN v Kongu ONUC Ovovací mise OSN v Angole UNAVEM I Pomoc v pechodném období (Namibie a Angola) UNTAG Ovovací mise v Angole II UNAVEM II Operace v Somálsku I UNOSOM I Operace v Mozambiku UNOMOZ Operace v Somálsku II UNOSOM II Pozorovatelská mise v Ugand a Rwand UNOMUR Pozorovatelská mise v Libérii UNOMIL Mise OSN na pomoc Rwand UNAMIR Skupina pozorovatel v Pásmu Aozou (ad) UNASOG 1994 Ovovací mise v Angole III UNAVEM III Pozorovatelská mise v Angole MONUA Mise ve Stedoafrické rep. MINURCA Pozorovatelská mise OSN v UNOMSIL UNITA v Angole, Súdánu, Sierra Leone, Etiopii a Eritreji (OSN, s. 70). Hospodáské sankce však mají neblahý dopad na nejzranitelnjší vrstvy obyvatelstva jako jsou ženy a dti. Selže-li mírové úsilí, mže Rada bezpenosti schválením vojenského zákroku povolit koalicím lenských stát použít všechny dostupné prostedky k obnovení míru (Somálsko 1992, Rwanda 1994). Budování míru je prevencí proti optovnému vypuknutí konfliktu. Prostedky k budování míru jsou pedevším doasná správa OSN, dohled nad prbhem voleb a podpora místního rozvoje. Sierra Leone 5.2. Mírové mise OSN Mise OSN v Sierra Leone UNAMSIL Mírové operace OSN Pozorovatelská mise v MONUC pedstavují zásadní prostedek pro Dem.rep. Kongo zajišování svtového míru a Mise OSN v Eritrei a Etiopii UNMEE bezpenosti. OSN je vhodné pro *stav k lednu 2001 mírové operace po celém svt tabulka 3: Mírové operace OSN v Africe (OSN 2002, ) díky své nestrannosti, protože dokáží vnímat regionální problémy s globálním nadhledem. Regionální konflikty mají v dnešním svt asto mezinárodní dopad v souvislosti s pašováním zbraní, terorismem, pílivem uprchlík a nešetrné tžb surovin a jejich ilegálního vývozu. V posledním desetiletí vzrostl poet mírových misí na africkém kontinent, jejich pehled je uveden v tabulce 3. Mírové mise OSN byly vyslány do ady afrických stát, v posledních letech zmítanými obanskými válkami. Jedná se pedevším o Sierru Leone, Guineu-Bissau, Eritreu a Etiopii, Kongo, Zaire, Rwandu a Burundi, Stedoafrickou republiku, Angolu a Mosambik. 6. Závr Africký kontinent ješt musí na své vývojové cest projít mnoha zmnami, z nichž ne všechny budou práv ty klidné a bezkonfliktní. Evropa se ke svému dnešnímu obrazu vyvíjela po tisíce let a zocelovala se mnoha válkami, a práv tolik by v dnešním uspchaném svt potebovala i Afrika. Uvidíme jak se bude vyvíjet bezpenostní situace na kontinentu, jakým smrem se africké státy vydají a jestli budou následovat evropskou integraci. Afrika je velmi dležitá z globálního hlediska a proto si zaslouží mimoádnou pozornost. Téma bezpenosti subsaharské Afriky je velmi obsáhlé a mlo by být objektem dalšího studia. 13 z 15 Jan Potek

14 7. Pílohy Afrika: oblast pednostního zájmu OSN Afrika byla v prbhu uplynulého desetiletí významnou oblastí innosti OSN. Spojené národy na tomto kontinentu eší novými zpsoby a na nejvyšší úrovni problémy vyplývající z vleklých konflikt a dlouholetých spor. V miléniové deklaraci ze záí 2000 se vedoucí pedstavitelé zemí celého svta zavázali podpoit zvláštní opatení, která Africe pomohou vyešit její rozvojové a bezpenostní problémy. Rada bezpenosti uspoádala nkolik mimoádných setkání o Africe na ministerské úrovni. V roce 1997 vyjádila vážné znepokojení nad potem a intenzitou konflikt na tomto kontinent a vyzvala k mezinárodní podpoe míru a bezpenosti. V roce 1998 na setkání ministr zahraniní Rada bezpenosti deklarovala své odhodlání reagovat na konflikty efektivnji a pijala ti rezoluce o destabilizaním vlivu nelegálního obchodu se zbranmi, zbrojním embargu a o pedcházení konfliktm v Africe. V lednu 2000 Rada bezpenosti uspoádala msíní sérii jednání o problémech Afriky. Z iniciativy USA, které ten msíc rad pedsedaly, se ešily hlavní mírové a bezpenostní otázky, jako je napíklad urovnávání konflikt, uprchlíci a osoby vysídlené v rámci vlastní zem a otázka HIV/AIDS. Zamení na Afriku pomohlo obrátit pozornost svta k nelehkému osudu tohoto kontinentu. Rada bezpenosti dále vyzvala k posílení spolupráce OSN s dalšími organizacemi zabývajícími se prevencí a urovnáváním konflikt. OSN tak vstoupila v úzký kontakt s Organizací africké jednoty (OAU) a subregionálními organizacemi, jako je Ekonomické spoleenství západoafrických stát (ECOWAS) a Jihoafrické rozvojové spoleenství (SADC). Téma Afriky je jednou z priorit generálního tajemníka, který osobn nebo prostednictvím svých 15 zplnomocnných zástupc iniciuje kroky na podporu prevence konflikt a ešení již vzniklých spor. V roce 1998 vyzval ve své zpráv Rad bezpenosti africké národy, aby se spoléhaly na politická spíše než na vojenská ešení; aby pijaly za své pravidla dobrého výkonu vlády (good governence) a zajistily dodržování lidských práv, demokratizaci a odpovdnou státní správu a aby uskutenily reformy podporující hospodáský rst. Mezinárodní spoleenství vyzval k poskytnutí vtší politické podpory tmto snahám a velkorysosti v otázce odpouštní dluh a otevení trh africkému exportu. Úsilí OSN mlo v prbhu uplynulých let rozmanitou podobu zahrnující boj proti apartheidu v JAR, aktivní podporu Namibie a ustavení pibližn dvaceti mírových operací. Krom operací popsaných níže OSN zorganizovala mezi lety 1992 a 1995 ti mírové operace v Somálsku s cílem obnovit mír a doruit do zem humanitární pomoc. Další operace (1993 až 1997) pispla k ukonení osmileté obanské války v Libérii. Mír a bezpenost v Africe jsou však neustále ohrožovány strukturálními slabostmi širšího ekonomického a sociálního prostedí a nedostaten zakotveným respektem k lidským právm. V mnoha konfliktech je patrná souvislost mezi válkou a chudobou. Toto spojení je však nejnápadnjší v otázce uprchlictví, HIV/AIDS, zahraniního dluhu, niení životního prostedí a dlouhodobé ekonomické krize. Proto je Afrika prioritním zájmem OSN i z ekonomického hlediska. box 1: Afrika - oblast pedního zájmu OSN (OSN 2002, s ) 14 z 15 Jan Potek

15 Literatura: 1) Adeymo, Tokunboh: Africa s Enigma. In: Belshaw, D., Calderisi, R., Sugden, Ch., (ed.) (2001): Faith and Development Partnership between the World Bank and the Churches of Africa, Regnum Books Int., Oxford 2) Devarajan, Sh., Dollar, D. R., Holmgrren, T. (2001): Aid and Reform in Africa, The World Bank, Washington, D.C. 3) Gedlu, Mesfin (1998): Subsaharská Afrika, Ústav mezinárodních vztah. 4) Gedlu, Mesfin: Prevence a ešení konflikt a OSN: africké zkušenenosti. In: Mezinárodní politika, 26,. 4, 2002, s ) Jelínek, P.: Africká unie integrace reálná nebo deklarativní? In: Mezinárodní vztahy, 38,. 1, 2003, s ) Kandert, Josef: Etnický klí v problému zvaném Afrika. In: Mladá fronta Dnes, 3,. 266 ( ), s. 9 7) Konec války v Angole ml mít jiný prbh, než jaký ml In: Mladá fronta Dnes, 3,. 266 ( ), s. 9 8) Lacina, Karel, a kol. (1987): Nejnovjší djiny Afriky, Rudé právo, Praha 9) Ntahoturi, Bernard: Conflict prevention and Post-Conflikt Reconstruction. In: Belshaw, D., Calderisi, R., Sugden, Ch., (ed.) (2001): Faith and Development Partnership between the World Bank and the Churches of Africa, Regnum Books Int., Oxford 10) OSN (2002): Fakta a ísla OSN, Informaní centrum OSN, Praha 11) Slaálek, Ondej: Subsaharská Afrika: Znásilovaný a zapomínaný kontinent. In: A- contra,. 2, 2003, s ) Smrka, Karel: Africká Rada bezpenosti má odstranit budoucí rozpory. In: Mladá fronta Dnes, 5,. 156 ( ), s.9 13) Szántó, Jakub: Pevratový virus a okoláda. In: Reflex,. 09, 2003, s ) Thompson, Leonard (1995): A History of South Africa, Yale University Press, New Haven and London 15) Tureek, Tomáš: Afrika tetí svt tetího svta. In: Mladá fronta Dnes, 3,. 266 ( ), s. 9 16) Tureek, Tomáš: Afrika mže pod tíhou svých nemocí skonit na okraji zájmu svta. In: Mladá fronta Dnes, 6,. 139 ( ), s.10 17) Vraný, Jan: OSN a konflikty v rozvojovém svt se zamením na Afriku. In: Mezinárodní politika, 26,. 9, 2002, s ) AKUF:http://www.sozialwiss.uni-hamburg.de/publish/Ipw/Akuf/kriege_afrika.htm, ) AKUF: Kriege und bewaffnete Konflikte in Afrika seit 1945; ), ) Války a ozbrojené konflikty v roce 2002; ) 23) Novák, Matj: AIDS v Africe. In: z 15 Jan Potek

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Gymnázium prof. Jana Patočky Jindřišská 36 110 00 Praha 1 www.gpjp.cz/projekty/soucasny-svet

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

AFRIKA. Použité zdroje:

AFRIKA. Použité zdroje: AFRIKA Použité zdroje: Hospodářský zeměpis, V. Baar, Nakladatelství ČGS, Praha 2005 www.novinky.cz http://library.princeton.edu/ 4.6. 2009 img.motorkari.cz 4.6. 2009 www.climbupsokidscangrowup.com * údaje

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Saharské Afriky (48 zemí)

Saharské Afriky (48 zemí) Světový populační vývoj II.11 Populační vývoj v sub-saharsk Saharské Africe RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Rozdělen lení sub-saharsk Saharské Afriky (48 zemí) Západní Afrika (16 zemí) Středn ední Afrika

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Dopravní síť v Africe. Jakub Kredvík Gustav Novotný

Dopravní síť v Africe. Jakub Kredvík Gustav Novotný Dopravní síť v Africe Jakub Kredvík Gustav Novotný Osnova Historie Pozemní doprava Kolejová doprava Letecká doprava Lodní doprava Pirátství Levné vlajky Shrnutí Historie dopravy v Africe Koloniální éra

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) mil. USD Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 426,18 4 291,28 4 124,54 4 403,83 I.A Bilaterální ODA 1 359,88 1 298,03

Více

Doprovodná prezentace k přednášce

Doprovodná prezentace k přednášce Doprovodná prezentace k přednášce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Mgr. Richard Stojar, Ph.D. Centrum

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Odbor azylové a migrační politiky STATISTICKÁ ZPRÁVA Řízení o mezinárodní ochraně ČESKÁ REPUBLIKA Počet účastníků řízení k 1.1.* OAMP - Řízení o mezinárodní ochraně Počet nových žádostí Věc vrácena z vyšší

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového předmětu

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce.

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce. SVALOVÁ SOUSTAVA Jedním ze základních projev života je pohyb, který je umožnn rznými zpsoby. U lovka ho realizují ve spolupráci s oprnou a nervovou soustavou svaly. Svaly však nezajišují lovku pouze pohyb

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna Příloha k Vyhlášce č. 379/2011 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2012. v cizí měně pro rok 2012 A Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES)

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) DOPORUENÍ RADY ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského spoleenství, a zejména na lánek

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a strukturu sít Vodních skaut (dále jen VS). (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka, b) Organizaní ád a systemizace

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

"#$ %&% ' #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.(

#$ %&% ' #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.( ! "#$ %&% '!" #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.( ///0 K otázce splatnosti pohledávek úpadce v konkurzu Tento dokument pedstavuje obecnou informaci o nkterých vybraných otázkách právních vztah a slouží

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením. Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1. Téma:

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA GEOGRAFIE Časoprostorová analýza mírových misí OSN v letech 1948-2012 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Petra Kosová Geografie se zaměřením na vzdělávání Vedoucí

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

P O Z VÁ N K A. 12. prosince 2012 (st eda)

P O Z VÁ N K A. 12. prosince 2012 (st eda) Spoleenství Plickova 571 a 572 Plickova 572/1, 149 00 Praha 4 I: 27405320 P O Z VÁ N K A na 7. výroní shromáždní Spoleenství Plickova 571 a 572 které se koná ve stedu 12. prosince 2012 (steda) Program:

Více

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Název vzdlávacího materiálu: Benelux Belgie, Nizozemsko, Lucembursko

Název vzdlávacího materiálu: Benelux Belgie, Nizozemsko, Lucembursko Název vzdlávacího materiálu: Benelux Belgie, Nizozemsko, Lucembursko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.13 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Sociální problémy Problém globální bezpečnosti Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 Klíčové pojmy OSNOVA 1. VÁLKA A MÍR Světová geopolitika ve 20. století Současný stav 2. OBCHOD SE ZBRANĚMI

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Vyzkoušejte si své znalosti.

Vyzkoušejte si své znalosti. Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

OBSAH Obsah Úvod Seznam Zkratek Kontext a p edpoklady Instituce Mechanismy Koncepce Československá propaganda a Afrika Alžírsko

OBSAH Obsah Úvod Seznam Zkratek Kontext a p edpoklady Instituce Mechanismy Koncepce Československá propaganda a Afrika Alžírsko OBSAH Obsah 5 Úvod 9 Seznam Zkratek 10 Kontext a předpoklady 13 Rámec: politika Sovětského svazu vůči Africe 13 Rámec: dekolonizace francouzské Afriky 15 Předpoklady československé politiky vůči Africe

Více

Využití internetového mapového serveru v informaním systému Karlovarského kraje

Využití internetového mapového serveru v informaním systému Karlovarského kraje Využití internetového mapového serveru v informaním systému Karlovarského kraje Úvod Nebývalý rozmach a vývoj informaních systém (IS) a pedevším geografických informaních systém (GIS), které postupn' získaly

Více

D i p l o m o v á p r á c e

D i p l o m o v á p r á c e Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci D i p l o m o v á p r á c e Martina Bartošová 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci Katedra

Více

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.4.2010 KOM(2010)138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 Evropská

Více