Asociace inovaãního podnikání âr. Pavel vejda a kolektiv. INOVAâNÍ PODNIKÁNÍ

Transkript

1 Asociace inovaãního podnikání âr Pavel vejda a kolektiv INOVAâNÍ PODNIKÁNÍ Praha 2007

2 KOLEKTIV AUTORÒ: Doc. Ing. Igor Babiã, CSc. Prof. Ing. Jifií Dvofiák, DrSc. Doc. Ing. Jan Hefiman, CSc. Ing. Miroslav Janeãek, CSc., FEng. PhDr. Miroslav Pittner, DrSc. Ing. Pavel vejda, CSc., FEng., vedoucí autorského kolektivu RECENZE: Prof. Ing. Vítûzslav Zamarsk, CSc. Publikace je vydána s podporou M MT, projekty ME 712, ME 713, ME 950, OE 193, LA 337 a projektû CZ /4.2.01/0030, CZ / /0034 v rámci JPD 3 1. vydání Asociace inovaãního podnikání âr, 2007 ISBN

3 OBSAH Seznam pouïit ch zkratek Úvod Základní pojmy Pojetí inovace Inovaãní podnikání Pfiehled teorie inovace ády, rody, typy a druhy inovací Frekvence inovací, hospodáfiské cykly Poãátky páté Kondratûvovy vlny Inovaãní zisk, zavedená a nová odvûtví Systém inovaãního podnikání v âr Etapy v voje Systému Program INOVACE XXI Pfiíprava odborníkû pro oblast inovaãního podnikání Úkoly Asociace inovaãního podnikání âr Ochrana du evního a prûmyslového vlastnictví Du evní a prûmyslové vlastnictví jako nehmotn majetek a jeho ochrana Legislativní normy v oblasti ochrany du evního vlastnictví Formy du evního majetku Patenty UÏitné vzory Ochranné známky Obchodní tajemství Know-how MoÏnosti vyuïívání patentov ch informací Transfer technologií V zkum a v voj v âr a transfer jeho v sledkû do praxe Organizaãní formy technologického transferu... 72

4 6. 3 Zamûfiení technologického v zkumu Sítû transferu technologick ch poznatkû Technologické poradenství Vûdeckotechnické parky Základní pojmy Základní typy VTP Zakládání a provozování VTP Hlavní cíle Zakladatelé VTP Pfiedpoklady pro pfiípravu VTP Kritéria pro pfiijetí inovaãních firem do vûdeckotechnick ch parkû Národní síè VTP v âr Akreditace VTP v âr Spoleãnost vûdeckotechnick ch parkû âr Spolupráce se zahraniãními partnery Úkoly na období ízení inovací v podniku Inovaãní strategie a politika Pfiedpoklady a podmínky implementace inovací Inovaãní potenciál Organizaãní inovaãní struktura, podniková kultura Komplexní systém podnikového inovaãního managementu Regulace, fiízení, vedení Marketing inovací Podstata marketingu inovací V chodiska pro uplatnûní marketingového pfiístupu k inovacím Etapy (fáze) inovaãního procesu Inovaãní impuls Tvorba námûtû na nové v robky Selekce a v bûr námûtû Prosazování námûtû Uvedení na trh (komercializace) Inovaãní proces a jeho financování Zvlá tnosti financování inovaãního procesu

5 10. 2 Zdroje financování inovací Soukromé zdroje financování Podnikové interní a externí zdroje Banky Private Equity-Venture Capital Vefiejné zdroje financování Financování inovaãního procesu ze státního rozpoãtu Financování a podpora inovaãního procesu v Evropské unii Efektivnost inovaãního procesu Inovace jako investice Metodické pfiístupy ke zji Èování úspû nosti inovací Faktory úspû nosti inovací Mezinárodní spolupráce ve v zkumu, v voji a inovacích Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti v zkumu a v voje Podpora mezinárodní spolupráce na poli inovací Dal í formy spolupráce Role Asociace inovaãního podnikání âr na poli mezinárodní spolupráce Projektování inovaãního podnikání Vymezení pojmû, principy projektového fiízení a fiízení podle projektû Vybrané nástroje projektového fiízení Osnova a technick popis vybran ch projektû systému inovaãního podnikání Projekty vûdeckotechnick ch parkû Projekty podnikatelského zámûru inovaãní firmy Projekty inovaãního produktu Inovaãní inïen rství Struktura a priority globálních problémû Komplexnost hlavních témat v rámci inovaãního podnikání

6 14. 3 Inovaãní proces a hlavní nástroje, které ho ovlivàují Inovaãní inïen rství jako prûnik technick ch, ekonomick ch a spoleãenskovûdních poznatkû Závûr Literatura Pfiílohy A. Schémata a základní údaje I. Základní pojmy a jejich vztahy II. Komponenty, ovlivàující kvalitu inovovaného v robku III. Struktura podniku (organizace) IV. Schéma hybridní strukturní formy V. Podniková inovaãní kultura VI. Systém podnikového fiízení managementu VII. Inovaãní proces a pûsobení hlavních nástrojû VIII. Inovaãní inïen rství jako prûnik technick ch, ekonomick ch a spoleãenskovûdních poznatkû IX. Centrum inovaãního vzdûlávání Liblice X. Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicínsk ch technologiích XI. Struktura pfiedmûtu Základy inovaãního podnikání XII. âíselník oborû B. Základní ãinnosti a projekty AIP âr na podporu inovaãního podnikání v âr I. Nejv znamnûj í ãinnosti a projekty AIP âr II. Systém inovaãního podnikání v âr dle stavu k III. Technologick profil âr IV. INOVACE 2007, T den v zkumu, v voje a inovací v âr V. Cena Inovace roku VI. Program mezinárodní vûdeckotechnické spolupráce âr KONTAKT VII. Program EUREKA VIII. Ochranné dokumenty AIP âr IX. Vûdeckotechnické parky v âr X. Regionální inovaãní infrastruktura XI. âasopis Inovaãní podnikání a transfer technologií

7 SEZNAM POUÎIT CH ZKRATEK ADT Bundesverband Deutscher Innovations-, Technologie- und Gründerzentren e.v. AiF Arbeitsgemeinschaft Industrieller Forschungsvereinigungen Otto von Guericke e.v. AIP âr Asociace inovaãního podnikání âr ASCOC Advanced Scientific Computer Center ARIZ Algoritmus fie ení invenãních zadání AV âr Akademie vûd âr BA Business Angels BRIS Bohemian Regional Innovation Strategy CAISTS China Association for International Science and Technology Cooperation CCPM Critical Chain Project Management CIA Competitive Innovation Advantage CIM Computer Integrated Manufacturing CIP Competitive and Innovation Framework Programme CIVL Centrum inovaãního vzdûlávání Liblice CPM Critical Path Method CRAFT Co-operative Research Action for Technology âvut âeské vysoké uãení technické âzu âeská zemûdûlská univerzita EBN European Business and Innovation Centre Network EGAP Exportní garanãní a poji Èovací spoleãnost EHK Evropská hospodáfiská komise EIB Evropská investiãní banka EK Evropská komise EP Evropsk patent EPÚ Evropsk patentov úfiad ERDF European Development Fond ERP Enterprise Resource Planning EU Evropská unie FNA Funkãnû nákladová anal za FR Fyzikální rozpor GERT Graphical Evaluation and Review Technique GLEN Globální ekologická nebezpeãí HDP Hrub domácí produkt IASP International Association of Science Parks ICC International Chamber of Commerce ICITT Informaãní centrum pro inovace a transfer technologií AIP âr ICT Informaãní a komunikaãní technologie IM Invention Machina INCO Mezinárodní spolupráce INGO Inter Non-Governmental Organization ip & tt Inovaãní podnikání a transfer technologií IS Informaãní systém IT Informaãní technologie JPD 3 Jednotn programov dokument 3 JRC Spoleãné v zkumné centrum JTI Technologické platformy a spoleãné technologické iniciativy KISA Knowledge Intensive Services Activities MEAT Most Economically Anvantageous Tender MEMS Mikro-elektro-mechanické systémy MI Marketing inovací 7

8 MIC MIT MSP M MT MVTS NKO NMP NSF ODPV OECD OKC OKO OPPI OPPP OPVaVpI OPVpK PERT PPI PSP âr RINKCE RP EU RRA RSFF SAPO SEI SFF SME SPICE SSH SVTP âr SWOT TII TNO TQM TR TRIZ TRN TT UKSPA UNCTAD UNIDO ÚPV VaV VaVaI VC VERT V E VTÖ VTP VTUD VÚK WTO ZâU ZN Mezinárodní inovaãní centrum Massachusetts Institute of Technology Mal a stfiední podnik (malé a stfiední podnikání) Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy Mezinárodní vûdeckotechnická spolupráce Národní kontaktní organizace Nanovûdy, materiály a nové technologie National Science Foudation Ochrana du evního a prûmyslového vlastnictví Organisation for Economics Co-operation and Development Oborové kontaktní centrum Oborová kontaktní organizace Operaãní program Podnikání a inovace Operaãní program PrÛmysl a podnikání Operaãní program V zkum a v voje pro inovace Operaãní program Vzdûlávání pro konkurenceschopnost Program Evaluation and Review Technique Public procurent for innovation Poslanecká snûmovna Parlamentu âr Respublikanskij issledovatelskij nauãno-konzultacionnyj centr Rámcov program EU Regionální rozvojová agentura Risk-Sharing Finance Facility Samoãinn poãítaã Stfiedoevropská iniciativa Structured Finance Facility V zkum pro MSP Science Park Innovation Center Expert Group Socioekonomické a humanitní vûdy Spoleãnost vûdeckotechnick ch parkû âr Strong point, Weak point, Opportinities, Threats Technology Innovation Information Netherlands Organisation for Applied Scientific Research Total duality management Technick rozpor Tvorba a realizace inovaãních zadání Technology Response Network Transfer technologií United Kingdom Science Parks Association United Nations Conference on Trade and Development United Nations Industrial Development Organization Úfiad prûmyslového vlastnictví V zkum a v voj V zkum a v voj a inovace Venture Capital Venture Evaluation and Review Technique Vysoká kola ekonomická Verband der Technologiezentren Österreichs Vûdeckotechnick park Vereinigung Tschechischer Unternehmen in Deutschland e.v. V zkumn ústav kovû World Trade Organization Západoãeská univerzita Zlep ovací návrh 8

9 1. ÚVOD

10 plynulo pût let od vydání publikace Základy inovaãního podnikání U(P. vejda a kol.; AIP âr, 2002) a tfii roky od vydání publikace ízení inovací v podniku (M. Pittner, P. vejda; AIP âr, 2004). Obû publikace pfiispûly k pfiípravû odborníkû pro oblast inovaãního podnikání v podmínkách vysok ch kol, které se zúãastàují ãinnosti pracovní skupiny AIP âr pro tuto oblast, zejména Stavební a strojní fakulty âvut, ZâU, âzu, V E a V B-TU Ostrava. V tomto období byla dokonãena za úãasti AIP âr pfiíprava Národní inovaãní strategie (schválila vláda âr ) a Národní inovaãní politiky (schválila vláda âr ). Oba zásadní dokumenty vymezují úkoly v oblasti pfiípravy odborníkû pro oblast inovaãního podnikání. V znamné zmûny jsou uskuteãàovány od v souvislosti se ãlenstvím âr v EU. Napfiíklad v Zelené knize Evropsk v zkumn prostor: nové perspektivy, KOM (2007) 161 v koneãném znûní, Brusel se uvádûjí tyto rysy: pfiimûfien tok odbornû zpûsobil ch v zkumn ch pracovníkû v zkumné infrastruktury svûtové úrovnû piãkové v zkumné instituce úãinné sdílení znalostí dobfie koordinované v zkumné programy a priority iroké otevírání evropského v zkumného prostoru svûtu. V rámci uskuteãàování Lisabonské strategie byla pfiijata fiada opatfiení. V oblasti inovaãního podnikání pfiijala EU iroce zaloïenou inovaãní strategii, která zlep uje podmínky pro v zkum a inovace v rámci inovaãního procesu a jeho obou ãástí invenãní a inovaãní. Z uveden ch dokumentû vypl vá dûraz na pfiípravu odborníkû v oblasti v zkumu, v voje a inovací (VaVaI), na potfiebu mezinárodní spolupráce a v mûnu poznatkû. Od roku 2002 uskuteãàují v e uvedené a dal í vysoké koly v âr v rámci pfiípravy odborníkû pro oblast inovaãního podnikání jejich bakaláfiskou, magisterskou a doktorandskou pfiípravu. V rámci v uky byly vcelku uspokojivû pochopeny a interpretovány základní pojmy, základní dokumenty, Systém inovaãního podnikání v âr, pojetí inovaãního potenciálu Technologick profil âr, systém podnikového fiízení managementu, pfiehled teorie inovace, podpora inovaãního podnikání, ochrana du evního a prûmyslového vlastnictví, transfer technologií, mezinárodní vûdeckotechnická spolupráce, vûdeckotechnické parky v âr a projektování inovaãního podnikání. Souãástí v uky byl vût inou pfiipraven projekt inovaãního produktu (v robku, technologického postupu, sluïby) nebo projekt VTP. Anal za zku eností projednaná v pracovní skupinû AIP âr v chova ovlivnila obsahové zamûfiení a strukturu této, v pofiadí tfietí publikace, 10

11 vydávané AIP âr. Ta v nûkter ch kapitolách navazuje na publikace, vydané AIP âr v letech 2002 a 2004, obsahuje také nové kapitoly. Do první skupiny patfií: pfiehled teorie inovace (zkrácen rozsah s uvedením sociálního rozmûru) systém inovaãního podnikání v âr (s aktualizací charakteristiky jednotliv ch subjektû systému) ochrana du evního a prûmyslového vlastnictví (s aktualizací jednotliv ch forem ochrany) transfer technologií (s aktualizací funkcí a typû TT) vûdeckotechnické parky (s aktualizací jednotliv ch typû VTP a jejich funkcí) fiízení inovací v podniku (s aktualizací základních funkcí). Novû jsou zafiazeny kapitoly: základní pojmy (s uvedením pfiíãin a dûsledkû pouïívan ch základních pojmû v jednotliv ch kapitolách) marketing inovací (pfiístupy, funkce, fiízení) inovaãní proces a jeho financování (procesní pfiístup) efektivnost inovací (fiízení, v sledky) mezinárodní spolupráce ve VaVaI (pfiehled forem, cílû a vybran ch nástrojû spolupráce vãetnû úãasti AIP âr) projektování inovaãního podnikání (s pfiíklady základních typû projektû) inovaãní inïen rství (zejména prûnik technick ch, ekonomick ch a spoleãensk ch vûd). Pfii zpracování této publikace vyuïili autofii poznatky z mezinárodní vûdeckotechnické spolupráce âr, z vytváfiení Systému inovaãního podnikání v âr a inovaãních procesû v tuzemsku a zahraniãí. Kapitoly marketing inovací, inovaãní proces a jeho financování a efektivnost inovací pfiedstavují fie ení v zkumného zámûru katedry podnikové ekonomiky V E v Praze MSM Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptaãní procesy. VáÏení ãtenáfii, Budeme potû eni, kdyï tato publikace AIP âr, urãená technikûm, ekonomûm, právníkûm, spoleãensko-vûdním odborníkûm, studujícím a v em, ktefií se zab vají inovaãním podnikáním, pfiispûje k dal ímu rozvoji inovaãního podnikání a ke vzniku nového oboru Inovaãní inïen rství, kdyï Vás zaujme a splní cíle pfii pfiípravû a realizaci vzdûlávacích programû v této oblasti v novém plánovacím období Odkazy na odbornou literaturu a prameny, které doporuãuje autorsk kolektiv, lze vyuïít ve v uce na V (s pfiihlédnutím k jejich obsahovému zamûfiení) a na pracovi tích celoïivotního vzdûlávání buì v rámci stávajících specializací, ale i pfii pfiípravû nového oboru. 11

12 Pfiílohová ãást obsahuje schémata, základní údaje, nejv znamnûj í nástroje a dokumenty inovaãního podnikání, projekty a ãinnosti AIP âr, nevládní organizace pro tuto oblast v âr. Pfiílohy mohou b t vyuïity ve vzdûlávacím procesu. Pfiivítáme Va e pfiipomínky a doporuãení k této tématice. Pavel vejda vedoucí autorského kolektivu 12

13 Kolektiv autorû Doc. Ing. Igor Babiã, CSc. (kap. 13, spoluautor kap. 3) Prof. Ing. Jifií Dvofiák, DrSc. (kap. 9, 10, 11) Doc. Ing. Jan Hefiman, CSc. (kap. 5, 6) Ing. Miroslav Janeãek, CSc., FEng. (kap. 12) PhDr. Miroslav Pittner, DrSc. (kap. 8, spoluautor kap. 2) Ing. Pavel vejda, CSc., FEng., vedoucí autorského kolektivu (kap. 1, 4, 7, 14, 15, spoluautor kap. 2, 3, pfiílohy) 13

14 2. ZÁKLADNÍ POJMY

15 2. 1 Pojetí inovace V literatufie o podnikání se v posledních letech vûnuje velká pozornost inovacím. Je to pfiirozené, neboè podnikání, které se o inovace neopírá, má malou anci na úspûch. Pfii definování podstaty a obsahové náplnû pojmu inovace se pojednává i o invenci, intuici a tvofiivosti (kreativitû). DÛvod je zfiejm, neboè mezi tûmito pojmy existuje úzká spojitost. Av ak na obsah uveden ch kategorií i na vztahy mezi nimi existují názory rozdílné, ba i protichûdné. Neujasnûnost obsahu zpûsobuje obtíïe a mûïe vést k chybám pfii koncipování rûzn ch dokumentû (napfi. strategie) a jejich implementaci. PovaÏujeme proto za úãelné na poãátku na í publikace o inovaãním podnikání zdûvodnit ná názor na tyto kategorie, abychom pfiede li zbyteãn m nedorozumûním. Tvofiivost je obecn m, prûvodním znakem jak invence, tak inovace. Je podmínkou jejich existence a má dominantní vliv na jejich obsahovou náplà i implementaci, av ak z rozdílné stránky. Podstatou tvofiivosti je schopnost ãlovûka (subjektu, individua) vytváfiet hodnoty. Má dvû na sobû závislé, relativnû samostatné stránky. Jednak poznávací, gnoseologickou spojenou s existencí rozumové ãinnosti a se schopností vym let nové názory, ideje, teorie, umûlecké, vûdecké atd. a jednak stránku orientovanou na vytváfiení hodnot po stránce praktické implementaãní (ontologickou). Invence, jejímï charakteristick m rysem jsou nové nápady, dûvtip, my - lenková vynalézavost, je úzce spojena s poznávací stránkou tvofiivosti, neboè bez ní by nebyla invencí v pravém smyslu. Postrádala by totiï invenãní náboj (novost my lenek) a mohla by sklouznout k mechanickému opakování zastarávajících názorû. Invence souvisí rovnûï s tvofiivostí, umoïàující invenãní podnût pfii praktickém vytváfiení hodnot pfii inovaci. Smyslem invence je její implementaãní vyústûní v inovaci. Bez této vazby ztrácí na v znamu a stává se pouhou abstrakcí. Invence bez inovace je kvût bez plodu (S. Vácha). Invence není tudíï bez tvofiivosti moïná, ale tvofiivost nelze na invenci redukovat, neboè ji pfiesahuje co do rozsahu, podstaty i funkce. Obdobnû tomu je s inovací, ale s tím rozdílem, Ïe má hlavní vazbu na praktick aspekt tvofiivosti, smûfiující k nov m hodnotám. Inovace, jejímï podstatn m rysem není tvofiivost, postrádá iniciaãní a invenãní podnût a degraduje se na pfiebírání, napodobování ãi kopírování existujících názorû, hodnot. Inovace se nemûïe obejít bez vazby na poznávací sloïku tvofiivosti v podobû vûdeck ch teorií a doporuãení poskytovan ch v zkumem, které posilují tvofiiv a aktivaãní aspekt inovací, tedy bez propojení na kreativní stránku poznání. V poznávací i realizaãní ãinnosti vykonává urãitou úlohu téï intuice. Její v znam b vá buì pfieceàován nebo zcela zamítán. Intuice je vlastnû momentálním vnuknutím, prozfiením, osvícením ãi nahodil m tu ením, které pomáhá proniknout k jádru problému a ozfiejmit jeho vhodné fie ení, s nímï 16

16 se ãlovûk v dané situaci pot ká. Na rozdíl od tvofiivosti, invence i inovace, které jsou spjaty s logickou a psychologickou stránkou poznání i jednání, umoïàující odhalit zákonitost tûchto procesû, je pro intuici pfiíznaãné, Ïe má emociální zabarvení a vzniká náhodnû, je nahodil m aktem. Proto tûïi tû poznání a lidského konání nemûïe spoãívat na intuici, která je sice nezanedbateln m, ale pfiece jen doplàkov m jevem. 1) Vyskytují se téï názory ztotoïàující tvofiivost s intelektem a inteligencí. Je nesporné, Ïe urãitá úroveà intelektu a inteligence, opírající se o progresivní poznatky a zku enost je nutnou podmínkou jak tvofiivosti, invence i intuice, tak inovace. Av ak ani vysok stupeà IQ není sám o sobû, z rûzn ch dûvodû, zárukou tvofiivosti ústící v inovaci. PfiekáÏkou tvofiivosti (v tomto pfiípadû) mohou b t osobnostní vlastnosti neochota, pohodlnost, lenost, nedostatek vûle, vytrvalosti, dûslednosti, svûdomitosti, odpovûdnosti apod. Proto by uvedené kategorie nemûly b t ztotoïàovány. Nastínûná úvaha zdûvodàuje, proã pfii rozli ování analyzovan ch kategorií by se nemûly pou tût ze zfietele jejich spoleãné i rozdílné rysy, ale zejména jejich vzájemná podmínûnost, vazby i relativní samostatnost (viz pfiíloha A/I). NemÛÏeme proto akceptovat názor, Ïe Tvofiivost je vym lení nov ch vûcí. Inovace je dûlání nov ch vûcí 2), nebo, Ïe Kreativita je v podstatû dovednost, zatímco inovace pfiedstavuje proces, 3). Jednostrann pohled na tyto kategorie, absolutizující urãit aspekt ãi rozdíly mezi nimi, pak mûïe zpûsobit nedorozumûní a vést k chybám. V prvém pfiípadû se klade pfiíli n akcent na rozdíly a nebere se v úvahu, Ïe tvofiivost je nejen vym lení nov ch vûcí, ale je rovnûï nutnou komponentou dûlání nov ch vûcí (podtrhl M. P.), kdyï se jedná o inovace. A naopak, Ïe inovace (tedy dûlání nov ch vûcí) bez tvofiivosti postrádá invenci, novost teoretického fie ení ãi pfiístupu a potom mûïe b t buì mechanick m pfiebíráním zastaral ch postupû ãi pouhou kopií apod. a tudíï pfiestává b t inovací. V druhém citátu se patrnû pfiehlíïí, Ïe kreativita je nejen dovednost, ale i umûní, schopnost tvofiit nové teorie, koncepce atd. a je tudíï rovnûï procesem, rozumov m, poznávacím, badatelsk m, kter pfiiná í nové my lenky, ideje, nalézá nová fie ení problémû. Pravda, inovace je procesem 1) podnikatelská ãinnost je spí e v sledkem chování neï nûjakého charakterového rysu. A její podstata tkví spí e v koncepci a teorii neï v intuici (P.F. Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, Management Press, Praha 1993, str. 37) 2) T. J. Peters, R. H. Waterman Jr., Hledání dokonalosti (Pouãení z nejlépe veden ch americk ch spoleãností), Svoboda Liberta, 1992, str ) Národní inovaãní strategie âr, Inovaãní podnikání a transfer technologií, mimofiádné ãíslo ip&tt 2004, Asociace inovaãního podnikání âr str. 2 4) Pro proces je pfiíznaãn ãasov rozmûr, tzn., Ïe má urãitou dobu trvání, k níï patfií vznik, implementace a zavr ení. 17

17 4), nutno v ak zdûraznit, praktick m, realizaãním a Ïe k jeho podstatû patfií kreativita, od jeho poãátku po finální uskuteãnûní. Poãínaje invencí, která musí ve svém jádru obsahovat implementaãní aspekt, aby nebyla pouhou abstrakcí, bez vazby na inovaãní proces. Kromû toho by se nemûlo opomíjet, Ïe inovace neopírá-li se o adekvátní dovednost (technickou, organizaãní, manaïerskou atd) i schopnost efektivnû jednat, pak tento stav mûïe oslabit její procesní prûbûh a ohrozit, aby byla korunována úspû nou implementací. Uvedené kategorie neexistují samy o sobû, ale patfií k základním vlastnostem ãlovûka, kter je jejich tvûrcem a uplatàuje je ve své ãinnosti. V na í studii se této otázky dotkneme jen okrajovû a hlavní pozornost soustfiedíme na inovaãní proces, kter se stává ústfiedním problémem soudob ch podnikû a má dominantní vliv na jejich bytí ãi nebytí. Ov em i v tomto procesu hlavní role náleïí ãlovûku odborníkovi inovátorovi. Av ak nikoli kaïd pracovník ve v robû ãi sluïbách mûïe b t dobr m inovátorem. K tomu jsou nezbytné urãité pfiedpoklady inteligenãní úroveà, opírající se o pokrokové znalosti (odborné a vûdecké poznatky), bohaté zku- enosti z oboru podnikání a mûl by b t tvofiivou osobností se schopností invence, intuice a implementaãní dovedností. Kromû osobnostních pfiedpokladû je nutné, aby úroveà podniku mûla po v ech stránkách proinovaãní charakter. Pojem inovace prodûlal dlouh historick v voj. Na poãátku minulého století, jej zaãal pouïívat J. A. Schumpeter, kter vypracoval teorii inovací, zejména pro technickou oblast. Na Schumpetera navazovali dal í autofii, napfi. P. F. Drucker a u nás pak F. Valenta. Definice se nadále vyvíjí. Oslo manuál (OECD, 1997) pojednává zejména o technick ch inovacích produktû a procesû TIPP (technological produkt and process innovation). TIPP zahrnují technicky realizované nové produkty a procesy a v znamná technická zdokonalení produktû a procesû. TIPP byly realizovány, jestliïe byly zavedeny na trh (inovovan produkt) nebo uïity ve v robním procesu (inovace zpûsobu zpracování). TIPP se t kají fiady vûdeck ch technick ch, organizaãních, finanãních a obchodních ãinností. 5) Podle dokumentu Evropské komise COM (2003) 112: Inovace je obnova a roz ífiení kály v robkû a sluïeb a s nimi spojen ch trhû, vytvofiení nov ch metod v roby, dodávek a distribuce, zavedení zmûn fiízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. 6) Názor na inovace od pûvodního zamûfiení hlavnû na jejich technickou formu, (na niï b vá pojem dosud redukován) dospûl k pojetí, které zahrnuje v echny sloïky (fáze) celého fietûzce. Poãínaje v zkumem, v vojem, (vãetnû 5) Pfievzato: Národní inovaãní politika âr na léta , AIP âr, mimofiádné ãíslo 2005, ip tt, str. 4 6) tamtéï 18

18 ostatních komponentû pfiedv robní etapy), po v robu a její stránky (materiální, technickou, organizaãní a fiídící, péãi o lidské zdroje, design, kontrolu atd.) a finální zavr ení marketing, trh (prodej, obchod). Rozli ují se tudíï rûzné druhy inovací i specifické zpûsoby jejich dosaïení. Jednak to jsou inovace v robkové (opírající se o v zkum, technické, materiálové, technologické komponenty), na nû navazující inovace netechnické (z oblasti ekonomické, organizace a fiízení, inovace modelu podnikání, designu, marketingu, obchodu) a jednak inovace sociální (pracovních podmínek, kvalifikace pracovní síly, pracovních vztahû, forem odmûàování, kultury pracovního prostfiedí, morálního klimatu). Jedná se tudíï o cel komplex vûcí a vztahû, jejichï specifika je podmínûna charakterem podniku, firmy ãi instituce. Váha jednotliv ch komponentû a jejich úloha v podnikovém inovaãním systému není stejná. Nejedná se vïdy o bezprostfiední návaznost a pfiímoãaré ovlivàování. Podnûty mohou vzniknout v rûzn ch ãástech systému ãi b t vyvolány odli n mi vlivy. Napfiíklad impuls k v robkové inovaci mûïe pfiijetí tfieba od marketingu, kter zjistí co nového pfiipravuje konkurence nebo od skupiny, která analyzuje pohyb v patentové oblasti apod. Av ak i v pfiípadû, Ïe se jedná o v robkovou inovaci, je podmínkou úspûchu provedení adekvátních inovaãních opatfiení (zpravidla nestejné síly) v netechnické sféfie, jakoï i inovací v sociálním prostfiedí. Nutno dbát, aby se jednotlivé inovaãní akty úãelnû doplàovaly, plynule navazovaly a aby eventuálnû se vyskytující neïádoucí (negativní) momenty byly vãas odstraàovány a nedocházelo k oslabování harmonického, komplexního v voje celopodnikového systému. DÛleÏit m, prioritním cílem inovace je zv it konkurenceschopnost v robkû. Její úroveà je podmínûna vztahem tfií rozhodujících faktorû jakosti, ceny a dodací lhûty, které vytváfiejí tzv. magickou pyramidu. Základním znakem inovace je schopnost v robce operativnû reagovat na mûnící se poïadavky zákazníkû. Zákazníka zaujímá zejména jakost v robku, jejíï mírou je spokojenost. Jakostní v robek uspokojuje potfieby, poïadavky a pfiání zákazníka, kter je zpravidla ochoten zaplatit za vy í kvalitu i vy í cenu. Zájem zákazníka je v ak kolísav a nûkdy dává pfiednost uspokojení akutní potfieby a poïaduje co nejkrat í dodací lhûtu. Uspokojuje-li zákazníka kvalita, dodací lhûta a i cena je pro nûj pfiijatelná, pak takov v robek je plnû konkurenceschopn a prosazuje se na trhu. Inovace je existenãnû rozhodujícím zpûsobem spojena s podnikatelskou sférou; je primárnû podnikatelsk m jevem. Podnikatelské subjekty se v konkurenãním, trïním prostfiedí snaïí cestou inovací nalézt a vyuïít nové podnikatelské pfiíleïitosti a tak zajistit dal í rozvoj svého podnikání a i svou dal í úspû nou existenci. V globalizované ekonomice jsou pak inovace reálnou cestou vedoucí k pfieïití a k podnikatelskému úspûchu. 7) 7) Pfievzato: Národní inovaãní politika âr na léta , AIP âr, mimofiádné ãíslo 2005, ip tt, str. 4 19

19 2. 2 Inovaãní podnikání 8) Na pfielomu 20. a 21. století se ve svûtû prosazují procesy zejména vûdeckotechnické, ekologické, globalizaãní a informaãní které jsou pfiíznaãné pro v vojovou fázi, oznaãovanou jako znalostní spoleãnost, opírající se o informaãní ekonomiku. UdrÏet krok s dûním ve svûtû vyïaduje dûslednou orientaci na inovaãní podnikání 9), protoïe pouze ten podnik, kter systematicky inovuje, se mûïe prosadit na trhu a pfieïít tlak konkurence. Charakteristick m znakem inovaãního podnikání v souãasnosti je dûsledné promítnutí progresivních znalostí do ãinnosti v ech sloïek podniku (firmy, instituce), umoïàující dosahovat vysoké míry pfiidané hodnoty v robkû, podmínûné jejich vy í kvalitou, jejichï cena je pfiijatelnûj í neï nabízí konkurence (viz pfiíloha A/II). Cílem je produkovat a na trh dodávat v robky, opírající se hlavnû o ãinnost lidského intelektu my lení poznávací ãinnosti 10). To znamená, Ïe jejich celková úroveà (kvalita, design, servis, cena, dodací lhûta atd.) má siln vûdeckoteoretick náboj, poskytovan v zkumem. anci prosadit se v inovaãním podnikání má firma (instituce), která systematicky uskuteãàuje celostn soubor aktivit, orientovan ch na efektivní vyuïití znalostí: uplatàovan ch v pracovních postupech know-how, v organizaci práce, v systému fiízení, v kultufie podnikového prostfiedí, v motivaci pracovníkû i v partnerském stylu jejich vedení zakotven ch ve piãkové technice a technologiích high-tech, v doporuãeních v zkumu a v voje vãetnû dovedení jejich v sledkû ke komerãnímu úspûchu obsaïen ch v progresivních kovov ch i nekovov ch materiálech (vãetnû nanomateriálû), umoïàujících vyuïít kompozitní a skofiepinové konstrukce, 8) Pro rozvoj inovaãního podnikání u nás mají dûleïit v znam dokumenty, které schválila vláda âr Národní inovaãní strategii âr z a Národní inovaãní politiku âr na léta ze Na vznik uveden ch dokumentû mûla pozitivní vliv aktivita a iniciativa Asociace inovaãního podnikání âr. AIP âr pfiedloïila podnûtné návrhy a nûktefií její ãlenové se na zpracování podíleli. Kromû tohoto AIP âr vydala dokumenty v mimofiádn ch ãíslech svého ãasopisu ip tt a uspofiádala sérii semináfiû a konferencí k jejich osvûtlení a zpfiístupnûní pro vefiejnost. 9) V názorech na podnikání existují diference. Napfi. podle V. Nûmce Podnikání je soustavná ãinnost provádûná podnikatelem samostatnû, vlastním jménem a na vlastní odpovûdnost, za úãelem dosaïení zisku (viz. V. Nûmec, ízení a ekonomika firmy, str. 15). V na í studii se pfiidrïíme definice inovaãního podnikání uvedenou v Základech inovaãního podnikání na str.19 (viz. P. vejda a kol. AIP âr, Praha, 2002) 10) Smyslupln m je hlavnû prodej znalostí, nikoli materiálu. podnikání je dnes tak komplexní a obtíïné a pfieïití firem v prostfiedí, které je stále nepfiedvídatelnûj í, konkurenãnûj í a plné nebezpeãí, tak riskantnûj í, Ïe dal í existence podniku závisí na kaïdodenní mobilizaci kaïdého dostupného gramu inteligence, prohlásil Konosuke Matsushita (pfievzato: Stuart Crainer, Moderní management, základní my lenkové smûry, str. 25, Management Press, Praha, 2000) 20

20 sniïovat materiálovou nároãnost i váhu v robkû a dosahovat jejich mimofiádné kvality, jakoï i jejich druhotné vyuïití ãi recyklaci pfii uzavírání dohod se subdodavateli a spolupracujícími podniky na pravidelnou pruïnou a vãasnou dodávku kvalitních komponentû ãi smluv o vytvofiení spoleãného podniku, klastru, spin- off firmy, nebo s rûzn mi agenturami ke zpracování potfiebn ch materiálû (projektû, auditû, podkladû apod.) dûslednû v celém systému podnikání od zahájení inovaãního cyklu pfii koncipování vize, politiky, strategie, jejich implementaci v produktech, uplatnûní na trhu, po vyhodnocení v sledkû a promítnutí získan ch poznatkû a zku eností ke zkvalitnûní nové inovaãní fáze. Mimofiádnou péãi je nutno v systému inovaãního podnikání vûnovat pracovníkûm, ktefií disponují odborn mi znalostmi a zku enostmi. Za prvé proto, Ïe jejich úloha je nezastupitelná a má zásadní vliv na ãinnosti jak jednotliv ch sloïek podnikového systému i na vytváfiení mimofiádnû kvalitních v robkû s velkou pfiidanou hodnotou i na nadstandardní úroveà jejich servisního zabezpeãení, a tak na fungování podniku vcelku. Za druhé proto, Ïe na rozdíl od industriální v vojové etapy, kdy o úspû ích rozhodovala energie (její dostupnost, kvalita, cena), pak ve znalostní spoleãnosti to jsou informace (jejich kvalita i kvantita, schopnost s nimi pracovat a vyuïívat je), které v hlavní mífie podmiàují efekt inovaãního podnikání. Stfiední, zejména v ak malé podniky mají potíïe, ãasto nemalé, které jim neumoïàují náleïitû rozvinout inovaãní podnikání, PfiekáÏek, které jim stojí v cestû je celá fiada. Zpravidla nemají: odpovídající znalosti a zku enosti jak zaloïit a provozovat inovaãní firmu dostateãn poãet kvalifikovan ch pracovníkû a obtíïnû je získávají vlastní v zkum a v voj a ani si ho nemohou dovolit, neumí navazovat kontakty s v zkumn mi organizacemi a obstarávat si potfiebné prostfiedky napfi. pomocí transferu technologií a nacházet podnûty pro inovaãní podnikání potfiebn investiãní kapitál a nedovedou obstarat finanãní prostfiedky od rûzn ch fondû ãi úvûry od bank dostateãnû rozvinutou infrastrukturu, pfiístrojovou bázi, rychl internet apod. potfiebné znalosti jak zpracovat rûzné projekty (napfi. pro získání grantû) vãetnû jejich administrativnû technického vyhotovení a podání náleïité kontakty s pfiíslu n mi institucemi (resorty, krajsk mi orgány, vûdeckotechnick mi parky, apod.) k obstarání nezbytn ch informací. Zvládnout úkoly inovaãního podnikání a pfiekonat uvedené tûïkosti i jiné problémy s tím spojené, pfiesahující rámec podnikov ch moïností, nutí podniky hledat pomoc u institucí, které byly k tomuto úãelu zfiízeny a mají odpovídající vybavení. Jedná se zejména o vûdeckotechnické parky (VTP). 21