Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR: první výsledky projektu PET/CT-CZ (Q)

Transkript

1 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR: první výsledky projektu PET/CT-CZ (Q) doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D. doc. MUDr. Jiří Doležal, Ph.D. Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. Fakultní nemocnice Brno RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D. RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Mgr. Michal Burger Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Mgr. Jakub Gregor, Ph.D. Mgr. Jana Koptíková, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno RNDr. Jan Mužík, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Souhrn: Rostoucí počty zhoubných nádorových onemocnění neustále zvyšují zátěž zdravotnických zařízení a celého zdravotního systému. Bez kvalitních informačních podkladů není možné správně lokalizovat prostředky, plánovat jejich využití a optimalizovat jejich distribuci v krajích ČR. Cílem tohoto sdělení je predikce počtů pacientů, kteří by měli být indikováni pro vyšetření pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) v letech 2015 a Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Tyto predikce jsou založeny na analýze dat Národního onkologického registru ČR a demografických databází. U diagnostických skupin zhoubných nádorů (ZN), pro které má PET/CT vyšetření velký význam (ZN hlavy a krku, jícnu, tlustého střeva a konečníku, gastrointestinální stromální tumor, hepatocelulární karcinom, ZN slinivky břišní, hrtanu, plic, prsu, gynekologické ZN, ZN prostaty, mozku, štítné žlázy a lymfomy), modely predikují pro rok 2015 celkem pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT s 90% intervalem spolehlivosti (IS) Pro diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření zatím malý význam, predikujeme pro rok 2015 celkem pacientů (90% IS: ) ve skupině populačně četných diagnóz (ZN žaludku, ledviny, močového měchýře, melanom) a 593 pacienty (90% IS: ) ve skupině populačně méně četných diagnóz (sarkomy měkkých tkání, ZN varlete, mnohočetný myelom a nádory neznámé primární lokalizace). Celkem tak pro rok 2015 predikujeme více než pa cien tů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: ). Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř pacientů v roce Dlouhodobým cílem projektu PET/CT-CZ (Q) je dále vybudovat datový sklad, který umožní zpracování reprezentativních dat o vyšetření PET/CT z významných českých zdravotnických zařízení. Na základě těchto dat bude vytvořen regionální model dostupnosti vyšetření PET/CT a mapa migrace pacientů za tímto typem vyšetření. Klíčová slova: PET/CT, zhoubné nádory, predikce Rostoucí počty zhoubných nádorových onemocnění v Evropě i v ČR [1 3] neustále zvyšují zátěž zdravotnických zařízení a ekonomiky zdravotních systémů. Je zřejmé, že bez kvalitních informačních podkladů není možné správně lokalizovat prostředky, plánovat jejich využití a optimalizovat jejich distribuci v regionech. Samotné záznamy plátců zdravotní péče nestačí jako reprezentativní podklad pro analýzy mnoha segmentů péče, zejména jde-li o chronická až celoživotní onemocnění, například zhoubná 30

2 nádorová onemocnění. Plánování péče o pacienty se zhoubnými nádory vyžaduje kromě prediktivního hodnocení incidence [4] i detailní rozbor pacientů v prevalenci [5], tedy žijících se zhoubným nádorovým onemocněním diagnostikovaným v minulosti, a dále hodnocení dosahovaného přežití [6]. Takto komplexní datová základna může vzniknout pouze spojováním různých zdrojů dat [7], ideálně dat popisujících reálnou klinickou praxi s možností zobecnění závěrů na regionální až celostátní úrovni. Projekt PET/CT-CZ (Q), jehož východiska a první výsledky jsou obsahem tohoto sdělení, si klade za cíl vybudovat takový komplexní datový sklad, nastavit metodiku jeho vytěžování a přispět k monitoringu stávající a do budoucna předvídatelné klinické praxe v oblasti vyšetření PET/CT. Hybridní zobrazování pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) umožňuje získat informace o metabolismu vyšetřované tkáně a zároveň jejím morfologickém obrazu. Toto vyšetření má tedy zásadní klinický význam v péči o pacienty se zhoubnými nádory, kde umožňuje jejich detekci, přesné stanovení rozsahu onemocnění [8] nebo hodnocení odpovědi na protinádorovou terapii [9]. Tento přínos je avšak nutné analyzovat specificky pro jednotlivé nádorové skupiny; u některých má vyšetření PET/CT klíčový význam, u jiných naopak menší. Pro detailní analýzy v rámci jednotlivých nádorových skupin je rovněž nutné zohlednit používaná radiofarmaka. Nejčastěji užívaným radioizotopem v PET/CT je 18F-fluordeoxyglukóza (18F-FDG), která umožňuje vizualizovat intenzitu glukózového metabolismu zvýšeného u zhoubných nádorů [10]. Klasický zářič 18F-FDG však selhává například u nádorů prostaty, kde se může lépe uplatňovat 18F-fluorcholin (18F-FCH) nebo 11C-cholin [11,12] využívaný pro vizualizaci inkorporace membránových lipidů [9]. Konkrétní skupiny diagnóz a vyšetření uvažované pro zde popisovanou prediktivní studii jsou uvedeny v metodice. Projekt PET/CT-CZ (Q) si klade za cíl podložit exaktními a reprezentativními daty plánování a optimalizaci kapacit pro vyšetření pomocí PET/CT v regionech ČR. Cílem projektu je vytvořit datovou základnu hodnocení této oblasti medicíny; projekt nepředjímá žádná rozhodnutí ani hodnocení, která mohou z dat vyplynout. Mapování provedených vyšetření PET/CT, jejich indikace a validované predikce očekávatelných počtů vyšetření v budoucnosti mohou přinést racionální podklady pro plánování v dané oblasti léčebné péče. Jelikož jsou vyšetření PET/CT dominantně indikována u onkologických pacientů, tvoří tato oblast hlavní část plánovaných analýz. Projekt však počítá se zpracováním klinických údajů všech diagnostických skupin s indikací PET/CT vyšetření. U zde popisovaných prvních výsledků jde zejména o data Národního onkologického registru ČR jako populačního zdroje epidemiologických dat [13] a dále o reprezentativní data klinické praxe generovaná zpracováním administrativních dat významných zdravotnických zařízení [14]. Cílem této práce je vyhodnocení časových trendů v zátěži české populace zhoubnými nádorovými onemocněními, které tvoří hlavní indikační skupiny pro vyšetření PET/CT, a publikace krátkodobé a dlouhodobé predikce počtů těchto pacientů, kteří by měli být indikováni pro vyšetření PET/CT v roce 2015 a Metodika Pro prediktivní modelování jsme rozdělili uvažované diagnózy do diagnostických skupin dle významu PET/CT vyšetření, a to na základě rešerše odborné literatury ( evidence based indikace) a kvantifikovaných vah daných panelem expertů projektu: 1. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření velký význam: ZN hlavy a krku (C00 C14, C30 C31), ZN jícnu (C15), ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20), gastrointestinální stromální tumor (GIST), hepatocelulární karcinom, ZN slinivky břišní (C25), ZN hrtanu (C32), ZN plic (C34), ZN prsu (C50), ZN hrdla děložního (C53), ZN těla děložního (C54), ZN vaječníku (C56), ZN prostaty (C61), ZN mozku (C71), ZN štítné žlázy (C73), Hodgkinův lymfom (C81), Ne-hodgkinský lymfom (C82-C85). 2. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření malý význam, ale jsou populačně četné: ZN žaludku (C16), maligní melanom (C43), ZN ledviny (C64), ZN močového měchýře (C67). 3. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření malý význam a jsou populačně méně četné: sarkomy měkkých tkání bez GIST, ZN varlete (C62), ZN neznámé lokalizace (C80), mnohočetný myelom (C90). Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Predikce jsou založeny na analýze dat Národního onkologického registru ČR a demografických databází. Použitý model byl již detailně popsán dříve [15], důležitou roli v modelování hraje stadium nemoci a adjustace na měnící se věkovou strukturu české populace. Populační predikce 1 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro uvažované skupiny diagnóz pro rok 2015 a 2020, vč. 90 % intervalů spolehlivosti (v závorkách). Skupina diagnóz Rok Nově diagnostikovaní léčení pacienti Relapsy a progrese u pacientů Celkem ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) 22 (11 33) 593 ( ) ( ) 22 (12 32) 645 ( ) Všechny skupiny ( ) ( ) ( ) dohromady ( ) ( ) ( ) 31

3 1 Regionálně-specifické predikce celkového počtu pacientů, kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v ČR v letech 2015 a a více a více incidence a prevalence jsou následně korigovány na základě vah (dle odborných garantů projektu), které udávají procenta pacientů s danou diagnózou, kteří by měli být indikováni na PET/CT vyšetření. Stejně jako epidemiologický model lze i odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT rozdělit na nově diagnostikované a primárně léčené pacienty a pacienty, u nichž pravděpodobně dojde k relapsu nebo progresi nádorového onemocnění. Výsledky Predikované počty pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT jsou determinovány hlavními epidemiologickými trendy onkologických onemocnění, kde rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita významně navyšují prevalenci, která v roce 2011 činila více než případů a oproti roku 2001 vzrostla o 55 %. Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro uvažované skupiny diagnóz jsou uvedeny v tab. 1. Je zřejmé, že u diagnostických skupin, pro které má PET/CT vyšetření velký význam, modely predikují pro rok 2015 celkem pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT s 90% intervalem spolehlivosti (IS) Pro diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření zatím malý význam, predikujeme pro rok 2015 celkem pacientů (90% IS: ) ve skupině populačně četných diagnóz a 593 pacientů (90% IS: ) ve skupině populačně méně četných diagnóz. Celkem tak pro rok 2015 predikujeme více než pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: ). Modely dále predikují významný nárůst počtu pacientů z roku 2015 do roku 2020, což je trend logicky kopírující vývoj epidemiologické situace onkologických onemocnění v ČR (tab. 1). V případě diagnostických skupin, pro které má PET/CT vyšetření velký význam, se jedná o 22% nárůst na pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v roce 2020 (90% IS: ), u diagnostických skupin s malým významem predikujeme 15% nárůst ve skupině populačně četných diagnóz (na pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT), respektive 9% nárůst ve skupině populačně méně četných diagnóz (na 645 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT). Celkem tak pro rok 2020 predikujeme téměř pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: ). Odhady celkového počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR byly provedeny i pro jednotlivé regiony (obr. 1). Konkrétním příkladem diagnózy, pro kterou má PET/CT vyšetření velký význam, je ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20). Prediktivní odhady počtu pacientů s touto diagnózou indikovaných 2 Regionálně-specifické predikce počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C20), kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v letech 2015 a a více a více a více a více 32

4 2 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20) pro rok 2015 a 2020, vč. 90% intervalů spolehlivosti (v závorkách). Nově diagnostikovaní léčení pacienti Relapsy a progrese u pacientů C18-C20: rok 2015 Stadium ( ) Stadium 2 90 (74 106) ( ) Stadium ( ) ( ) Stadium ( ) 333 ( ) Stadium neznámo 15 (9 21) 22 (14 30) Celkem 472 ( ) ( ) ( ) C18-C20: rok 2020 Stadium ( ) Stadium 2 92 (76 108) ( ) Stadium ( ) ( ) Stadium ( ) 411 ( ) Stadium neznámo 6 (2 10) 16 (9 23) Celkem 520 ( ) ( ) ( ) 3 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN plic (C34) pro rok 2015 a 2020, vč. 90% intervalů spolehlivosti (v závorkách). Nově diagnostikovaní léčení pacienti Relapsy a progrese u pacientů C34: rok 2015 Stadium ( ) 199 ( ) Stadium ( ) 82 (67 97) Stadium ( ) 289 ( ) Stadium ( ) 304 ( ) Stadium neznámo 127 ( ) 9 (4 14) Celkem ( ) 883 ( ) ( ) C34: rok 2020 Stadium ( ) 229 ( ) Stadium ( ) 71 (57 85) Stadium ( ) 305 ( ) Stadium ( ) 376 ( ) Stadium neznámo 88 (73 103) 6 (2 10) Celkem ( ) 987 ( ) ( ) k vyšetření PET/CT jsou dle jednotlivých stadií onemocnění uvedeny v tab. 2. Celkem pro rok 2015 predikujeme téměř pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: ), přičemž 88 % těchto pacientů tvoří pacienti diagnostikovaní v minulých letech, kteří budou léčeni pro relaps nebo progresi onemocnění. Do roku 2020 pak očekáváme téměř 19% nárůst v celkovém počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT na pacientů (90% IS: ). Regionálně-specifické odhady počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT jsou uvedeny na obr. 2. Dalším příkladem diagnózy, pro kterou má PET/CT vyšetření velký význam, je ZN plic (C34). Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN plic uvádí tab. 3. Pro rok 2015 predikujeme celkem pacientů se ZN plic indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: ), z nichž však na rozdíl od pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku tvoří téměř 80 % pacienti nově diagnostikovaní. I u pacientů se ZN plic očekáváme nárůst v počtu indikovaných k vyšetření PET/CT, konkrétně o 13 % na pacientů (90% IS: ). Odhady počtu pacientů se ZN plic indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR v letech 2015 a 2020 byly kalkulovány i pro jednotlivé regiony (obr. 3). Závěr Vzhledem k současným epidemiologickým trendům onkologických onemocnění, které vedou k významnému nárůstu počtu 3 Regionálně-specifické predikce počtu pacientů se ZN plic (C34), kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v letech 2015 a a více a více a více 33

5 pacientů v prevalenci, lze v budoucnu očekávat i zvýšenou potřebu využití diagnostických metod, včetně PET/CT. Na základě analýzy dat Národního onkologického registru ČR predikujeme pro rok 2015 více než pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: ), z čehož přibližně 90 % budou pacienti s diagnózou, pro kterou má PET/CT vyšetření velký diagnostický význam. Konkrétně lze v roce 2015 očekávat téměř pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku a více než pacientů se ZN plic, kteří budou indikováni k vyšetření PET/CT, a to jak z důvodu nově diagnostikovaného onemocnění, tak z důvodu relapsu či progrese onemocnění diagnostikovaného v minulosti. Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř pacientů v roce Dlouhodobým cílem projektu PET/CT-CZ (Q) je dále vybudovat datový sklad, který umožní zpracování reprezentativních dat o vyšetření PET/CT z významných českých zdravotnických zařízení. Datový sklad bude postaven ve spolupráci s modelovými zdravotnickými zařízeními a bude zpracovávat ucelená administrativní data týkající se vyšetření PET/CT. Budou definovány spádové oblasti pro PET/CT na základě podrobných regionálních analýz s využitím tohoto datového skladu a epidemiologických údajů NOR ČR. Na základě získaných dat bude vytvořen regionální model dostupnosti vyšetření PET/CT a mapa migrace pacientů za tímto typem vyšetření. Validace dat Národního onkologického registru a vývoj metodiky dlouhodobých predikcí jsou podpořeny grantem agentury IGA MZ ČR, č. NT/ Autoři velmi děkují za profesionální podporu síti regionálních správců dat NOR, bez jejichž obětavé práce by dlouhodobé predikce zátěže nebyly možné. Prediktivní modelování počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v letech 2015 a 2020 v ČR bylo podpořeno grantem poskytnutým společností ÚJV Řež, a. s. Literatura 1 Dušek, L. Mužík, J. Kubásek, M. Koptíková, J. Žaloudík, J. Vyzula R.: SVOD.cz Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice (internetová stránka). Masarykova univerzita, 2007, vyhledáno , dostupné na 2 Ferlay, J. Autier, P. Boniol, M. Heanue, M. Colombet, M. Boyle, P.: Estimates of the cancer incidence and mortality in Europe in Ann Oncol, 2007, 18, s Ferlay, J. Steliarova-Foucher, E. Lortet-Tieulent, J. Rosso, S. Coebergh, J. W. Comber, H., et al.: Cancer incidence and mortality patterns in Europe: Estimates for 40 countries in Eur J Cancer, 2013, 49, s Dyba, T. Hakulinen, T.: Comparison of different approaches to incidence prediction based on simple interpolation techniques. Stat Med, 2000, 19, s Verdecchia, A. De Angelis, G. Capocaccia, R.: Estimation and projections of cancer prevalence from cancer registry data. Stat Med, 2002, 21, s De Angelis, R. Sant, M. Coleman, M. P. Francisci, S. Baili, P. Pierannunzio, D., et al.: Cancer survival in Europe by country and age: results of EUROCARE-5-a population-based study. Lancet Oncol, 2014, 15, s Warren, J. L. Klabunde, C. N. Schrag, D. Bach, P. B. Riley, G. F.: Overview of the SEER-Medicare data: content, research applications, and generalizability to the United States elderly population. Med Care, 2002, 40 (dopl.), s. IV Czernin, J. Allen-Auerbach, M. Schelbert, H. R.: Improvements in cancer staging with PET/CT: literature-based evidence as of September J Nucl Med, 2007, 48, dopl. 1, s. 78S-88S. 9 Czernin, J. Allen-Auerbach, M. Nathanson, D. Herrmann, K.: PET/CT in Oncology: Current Status and Perspectives. Curr Radiol Rep, 2013, 1, s Farwell, M. D. Pryma, D. A. Mankoff, D. A.: PET/CT imaging in cancer: Current applications and future directions. Cancer, Umbehr, M. H. Muntener, M. Hany, T. Sulser, T. Bachmann, L. M.: The role of 11C-choline and 18F-fluorocholine positron emission tomography (PET) and PET/CT in prostate cancer: a systematic review and meta-analysis. Eur Urol, 2013, 64, s Ferda, J. Kastner, J. Ferdová, E. Mírka, H. Hora, M. Hes, O., et al.: Zobrazení karcinomu prostaty na molekulární úrovni naše zkušenosti. Ces Radiol, 2012, 66, s Dusek, L., et al.: Czech cancer care in numbers Praha, Grada Publishing, Blaha, M. Janča, D. Klika, P. Mužík, J. Dušek, L.: Project I-COP architecture of software tool for decision support in oncology. In: Blobel, B. Hasman, A. Zvárová, J. (eds.): Data and knowledge for medical decision support: Proceedings of the EFMI special topic conference, April 2013, Prague, Czech Republic: IOS Press; Pavlík, T. Májek, O. Mužík, J., et al.: Estimating the number of colorectal cancer patients treated with anti-tumour therapy in 2015: the analysis of the Czech National Cancer Registry. BMC Public Health, 2012, 12, s Kontakt: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, LF Masarykovy univerzity, Brno Kamenice 126/3, Brno dusek@iba.muni.cz 34