ZALESNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD V OBLASTI ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINY A OBNOVA VRSTVY NADLOŽNÍHO HUMUSU

Transkript

1 ZALESNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD V OBLASTI ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINY A OBNOVA VRSTVY NADLOŽNÍHO HUMUSU AFFORESTATION OF AGRICULTURAL LANDS IN THE REGION OF THE CZECH MORAVIAN HIGHLAND AND RESTORATION OF THE SURFACE HUMUS LAYER VILÉM PODRÁZSKÝ JIŘÍ PROCHÁZKA FLD ČZU Prh ABSTRACT The fforesttion of mrginl griculturl lnds represents often type of the chnges in lnd use. These chnges initite subsequent shifts in the ecosystem dynmics nd the necessity of quntifiction of these chnges is relevnt consequently. The presenttion documents the results of the reserch on ccumultion of the surfce humus nd results of the soil chemistry in soils of forest loclities compred to fforested griculturl lnds 60 yers go. The reserch ws conducted in the vicinity of the Šchotín villge, Czech-Morvin Highlnd. The forest soil stte is compred with the rble soil on the sme site. In the stbly forested prt the effect of group birch dmixture ws studied, too. The highest surfce humus mount ws documented in the old Norwy spruce stnd (62.8 t/h), the lower ws in prts with dmixture of birch (52.0 t/h) nd the lowest on the fforested griculturl soil (45.9 t/h). The rble soil showed very unfvourble soil chemistry, neither the forested soils of ll stges nor the birch dmixture show ny cler differences in the soil stte. Despite this, intense shifts in the soil chrcteristics nd dynmics cn be supposed fter fforesttion, s well s the considerble effects of the new biomss ccumultion. The effects of birch in the older spruce stnds cn be considered s fvourble. Klíčová slov: zlesnění zemědělských půd, smrk, bříz, půdní chemismus, kumulce humusu, Českomorvská vrchovin Key words: fforesttion of griculturl lnds, spruce, birch, soil chemistry, humus ccumultion, Czech-Morvin Highlnd ÚVOD Českomorvská vrchovin ptří k oblstem, kde v minulosti docházelo ( stále dochází) k rozsáhlým změnám ve využívání půdy. Od konce druhé světové války pk převládá zlesňování zemědělských půd ploch lesních porostů se výrzně v tomto období zvětšil. Zlesňovl se především půd mrginální z hledisk zemědělství, stejně jko v celé České republice. Problemtiku ze širšího hledisk shrnul řd utorů (HATLAPATKOVÁ et l. 2006, KACÁLEK et l. 2006, 2007, ŠPULÁK 2006), k dispozici jsou všk proztím jen vzácné údje o rychlosti obnovy humusových forem jko zákldu pro stbilitu i zdárné plnění funkcí lesních ekosystémů (PODRÁZSKÝ, ŠTĚPÁNÍK 2002, PODRÁZSKÝ 2006), hodnocení rychlosti obnovy dále probíhl i n plochách po tzv. buldozerové příprvě stnovišť (PODRÁZSKÝ et l. 2006). Význm zlesňování nelesních stnovišť se le n druhé strně široce diskutuje z hledisk zvýšení biodiverzity stbility krjiny (HLAVÁČ et l. 2006). Pro posouzení rychlosti obnovy lesních ekosystémů je zásdní srovnání s přirozenými či přírodě blízkými lesními porosty v podobných stnovištních podmínkách (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007, b, PODRÁZSKÝ, VIEWEGH 2003). Stejně tk je důležité srovnávt kumulci ndložní hmoty s porosty ryze hospodářskými porosty sledovnými v intenzivních výzkumných progrmech (NOVÁK, SLODIČÁK 2006, PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2008). Cílem předkládného příspěvku je dokumentovt vývoj humusových forem n zlesněných zemědělských půdách v oblsti Šchotín n Českomorvské vrchovině poskytnout předstvu o rychlosti obnovy lesního půdního prostředí n reltivně rozsáhlých zlesněných plochách v tomto regionu. MATERIÁL A METODY Loklit, n níž je prováděn výzkum, se nchází v PLO 16 Českomorvská vrchovin. Je situován si 1,5 km východně od obce Šchotín, zhrub 11 km jihovýchodně od Hvlíčkov Brodu. Porosty jsou ve správě lesního družstv Štoky. Zkoumné porosty se ncházejí v ndmořské výšce m n. m. Terén je mírně svžitý ž rovintý, z hledisk reliéfu okolní krjiny se jedná o vrcholovou plošinu. Průměrná roční teplot je zde 6,8 C, průměrné roční srážky jsou kolem 700 mm (meteorologická stnice Přibyslv vzdálená si 6 km severně). Klimticky je oblst podle QUITTA (1971) zřzen jko MT 3, tj. mírně teplá. Geologické podloží tvoří převážně dvojslídné prruly s vložkmi migmtitu. Půdním typem n nově zlesněné loklitě je pseudoglej modální ž slbě oglejená kmbizem. V nově zloženém porostu se nchází několik prmenišť, jeho vlhčí část je odvodněn systémem struh sveden do mlého rybníčku (dnes spíše zrost- ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/

2 lá bžin). Porosty jsou v přípdě studovných loklit typologicky zřzeny jko 5P1, tedy kyselá jedlin s bikou chluptou, hospodářský soubor 57 hospodářství oglejených stnovišť vyšších poloh. Terém je plochý bezprostředně lze předpokládt, že ve stejných mezoklimtických původně i půdních podmínkách leží porosty n lesní půdě, nově zlesněné zemědělské půdě sledovná orná půd. Vzorky byly odebrány v porostech 617D6 617D7 v září roku Sledovány byly porostní části: SM porost n stré lesní půdě v místech (skupinách) s výskytem břízy (SM + BR strý), SM porost nesmíšený (SM strý) SM porost n zlesněné zemědělské půdě (SM nový). Stáří všech částí se podle LHP (k roku 2005) pohybovlo mezi lety, resp. porosty n lesní půdě jsou sedmdesátileté n zlesněné zemědělské půdě šedesátileté. Stáří břízy bylo srovntelné se smrkem, bříz nlétl do obnovovných porostů byl ponechán ve větších skupinách. Pro srovnání bylo ve stejných podmínkách přistoupeno i k orientčnímu odběru půdy n poli, předstvovném strništěm po sklizni obilí (pšenice). Anlyzován byl homogenní vrstv 0-20 cm. Odběr byl uskutečněn pomocí kovového rámečku 25 x 25 cm. Horizonty humusu L + F1, F2, H byly odebírány kvntittivně, orgnominerální horizont A pouze kvlittivně. Odběry byly doplněny kontrolním odběrem z intenzivně obhospodřovného pole (hloubk 0-10 cm, cm) v bezprostředním sousedství, s posklizňovými zbytky obilí. Vzorky n kždém typu loklity byly odebrány v počtu opkování 4. Vzorky byly zprcovány v lbortoři Tomáš se sídlem ve VÚLHM VS Opočno stnoveny byly následující chrkteristiky podle stndrdně používných metodik: zásob sušiny holorgnických horizontů (t/h), ph ktivní výměnné v 1 N KCl, vlstnosti sorpčního komplexu podle Kppen (S obsh bází, T ktiontová výměnná cidit, H hydrolytická cidit, V nsycení sorpčního komplexu bázemi), obsh celkového oxidovtelného uhlíku (humusu) dusíku metodou Kjeldhl, obsh celkových živin v holorgnických horizontech po minerlizci kyselinou sírovou selenem (N, P, K, C, Mg), obsh přístupných živin (P, K, C, Mg) metodou Mehlich III. Výsledky nlýzy byly zprcovány jednofktorovou nlýzou rozptylu (ANOVA) v progrmu MS Excel. V tbulkách jsou sttisticky význmné rozdíly mezi hodnotmi v odpovídjících si horizontech (n hldině význmnosti 95 %) vyznčeny různými indexy. byl ovšem zásob ndložního humusu n strších lesních půdách rovněž větší (kolem 80 t/h). Nicméně společné všem přípdům bylo dosžení přirozené kumulce ndložního humusu v období kolem prvního obmýtí (tj. ve věku let). To je zhrub dob, kdy se dosáhne kumulce ndložního humusu srovntelné s přirozeným cyklem ndložní orgnické hmoty v hospodářských lesích se změněnou druhovou skldbou. V lesích přirozených, s přírodě blízkou skldbou dřevin, pk kumulce ndložního humusu doshuje i podsttně nižších hodnot (PODRÁZSKÝ 2007, PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007), jk to odpovídá odlišné dynmice orgnické hmoty živin v listntých smíšených porostech. Nicméně i v přirozených lesních ekosystémech jsou registrovány změny v zásobě ndložního humusu, v závislostech n složení dřevin stdiu vývoje porostní části, srovntelné s výše uvedenými změnmi v lesích hospodářských (PODRÁZSKÝ, VIEWEGH 2003), tj. s výkyvy v rámci hospodářského cyklu. 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 zásob humusu zásob humusu (t/h)/humus supply b SM+BR strý SM strý SM nový b Obr. 1. Množství kumulovného povrchového humusu v jednotlivých horizontech (t/h) v různých částech sledovných porostů. Pozn.: Sttisticky význmné rozdíly mezi vrintmi v rámci příslušného horizontu jsou oznčeny odlišnými písmeny. Amount of ccumulted surfce humus in prticulr prts of studied stnds. Note: Sttisticlly significnt differences for prticulr lyers (L + F1; F2; H) in vrints (SM + BR strý old-growth spruce with birch stnd; SM strý old-growth spruce stnd; SM nový spruce stnd on former griculturl lnd) re declred by different letters. c b L+F1 L2 H VÝSLEDKY A DISKUSE Zásob ndložního humusu (obr. 1) n lesní půdě v částech s různým dřevinným složením n nově zlesněných částech porostu vykzovl sttisticky význmné rozdíly. Největší zásob byl n původní lesní půdě v částech s čistým smrkem (62,8 t/h), nižší v tomtéž porostu s dominncí břízy (52,0 t/h) nejnižší v části n zemědělské půdě (45,9 t/h). Rychlost kumulce byl dosti znčná, odpovídl chrkteru vcelku nepříznivého stnoviště se zpomlenou minerlizcí opdu. V růstově příznivějších podmínkách sledovných v rámci jiných experimentů doshovl všk produkce opdu zásob ndložního humusu n zlesněné zemědělské půdě v porostech smrku hodnot přes 40 t/h již ve věku kolem 40 let (oblst Českého Rudolce, PODRÁZ- SKÝ, ŠTĚPÁNÍK 2002), nebo ve věku kolem 50 let zásob přes 60 t/h ( VLS, Trčkov, PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007b). V těchto přípdech Tbulk 1 dokumentuje zákldní chrkteristiky půdního sorpčního komplexu. Půdní rekce ktivní nevykzovl sttisticky význmné rozdíly mezi vrintmi. Přesto je v porostu n lesní půdě ptrný vliv břízy n zvýšení hodnot ph v nejsvrchnějších holorgnických horizontech (L F). Hodnoty n zlesněné zemědělské půdě se od smrkových částí porostů n lesní půdě nelišily i orná půd vykzovl poměrně nízké hodnoty kolem ph ktivní 4,4. V jiných přípdech (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007b) byly rozdíly výrznější, třebže stejně neprůkzné odrážely n rozdíl od studovného přípdu dlouhodobější vliv zemědělského využívání, nebo byly výrzně sttisticky význmné (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007c). Tento jev je zřejmě determinován extrémnějším chrkterem stnoviště n plto Českomorvské vysočiny. 80 ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/2009

3 Půdní rekce stnovená v 1 N KCl vykzovl sttisticky průkzně rozdíly mezi nově zlesněnou půdou mezi stršími lesními půdmi, lespoň v horizontech L + F1 F2. Porostní části s dominncí břízy vykzovly ještě příznivější, i když neprůkzně odlišný stv. Bříz tk vykzovl jednoznčně příznivý vliv n stv humusových forem, což dokumentuje její význm jko meliorční dřeviny (PODRÁZSKÝ et l. 2005). Půdní rekce mteriálu z pole vykzovl srovntelné hodnoty s lesní půdou, což je dosti neobvyklé, většinou převládá výrzně příznivější stv n orné půdě (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007c, KACÁLEK et l. 2009). Obsh výměnných bází byl v holorgnických horizontech nejvyšší ve strém čistém smrkovém porostu, nižší v půdě nově vzniklého porostu, vliv břízy se výrzně neprojevil. V minerálním půdním horizontu se projevil vliv zemědělského obhospodřování n obsh bází ten byl nejvyšší v ornici pk v půdě bývlého zemědělského pozemku. V holorgnických horizontech byl mximální hydrolytická cidit (H, resp. T-S) prokázán v porostu n nově zlesněném stnovišti, vliv břízy n stré lesní půdě byl neprůkzný. V minerálních horizontech byl význmně nejnižší hodnot dokumentován n poli, nejvyšší pk (bez sttistické průkznosti) ve smíšeném porostu n stré lesní půdě. Projevil se tk prvděpodobně i nejvyšší obsh orgnické půdní hmoty (tb. 3) v minerálním horizontu této části sledovných porostů. Ktionová výměnná kpcit vykzovl v důsledku nižších obshů kyselých ktiontů v horizontech L2 H nižší hodnoty, v minerálním horizontu pk byl výrzně nižší v zemědělské půdě. Vliv břízy se v minerální zemině projevil příznivě. Jko syntetický, komplexní ukztel stvu půdního sorpčního komplexu pk lze uvžovt hodnotu V nsycení sorpčního komplexu bázemi. Přes velkou vribilitu výsledků nlýz jednotlivých vzorků je ptrná převžující tendence v holorgnických vrstvách: mximální hodnoty nsycení v půdních horizontech smíšeného porostu (strý s břízou), nižší ve smrkové části stršího porostu nejnižší pk n nově zlesněné půdě. Nově vyszený intenzivně rostoucí porost tk silně vyčerpává báze z půdy tuto výrzně ochuzuje. Je to prvděpodobně podmíněno reltivně extrémním stnovištěm skutečně mrginální zemědělskou půdou. Situce se tk liší od bohtších stnovišť, kde převládá vliv zemědělského využívání bohtší zásobou bází ve svrchní části půdní složky ekosystému les, zejmén pokud byly využity listnté dřeviny (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2007b, c). V minerální vrstvě ve sledovné oblsti pk je jednoznčně vidět vliv kultivce n mximálním stvu nsycení sorpčního komplexu bázemi. Obsh celkového dusíku stnoveného Kjeldhlovou metodou byl sttisticky odlišný pouze v horizontu H, jink se v holorgnických vrstvách průměrné hodnoty obshu N mezi jednotlivými porosty příliš nelišily nevykzovly výrzný trend. Ve strých porostních částech se prvděpodobně příznivě projevil vliv břízy v minerální zemině. Nízký obsh dusíku v zemědělské půdě souvisí s nepříznivým stnovištěm s minimálním obshem půdního humusu (tb. 2). V obshu oxidovtelného uhlíku (humusu) nebyly n zlesněných plochách význmné rozdíly, tendence vyššího obshu Cox v minerální půdě pod břízou nebyl sttisticky význmná. Výrzně nižší, několiknásobně, byl obsh humusu v zemědělsky využívné půdě, indikující velmi nepříznivý stv zemědělských půd dné oblsti. Obsh celkového dusíku stnovený po minerlizci vykzovl stejný trend jko po stnovení metodou Kjeldhl. H-horizont nového porostu vykzovl sttisticky význmně vyšší obsh. Obsh celkového fosforu v horizontu L + F1 vykzovl neprůkzný pokles od porostu SM s břízou, přes čistý porost n strší lesní půdě ž po nově zlesněnou plochu. Sttisticky průkzně nejvyšší byl obsh celkového fosforu v horizontu H smíšeného porostu odráží tk výrzně příznivý vliv břízy jko v podobných přípdech v Krušných horách (PODRÁZ- SKÝ et l. 2005). Tké obsh celkového drslíku odrážel příznivý vliv břízy, zejmén v horizontu H, v horizontu L + F1 mohl odrzit vyšší Tb. 1. Půdní rekce ktivní potencionální, stv chrkteristik sorpčního komplexu (S, H, T, V) v jednotlivých horizontech v různých částech sledovných porostů Soil rection ctive nd potentil nd soil dsorption complex chrcteristics in prticulr prts of studied stnds Ploch/Plot Horizont ph (H 2 O) ph (KCl) S T-S T V mvl/100g mvl/100g mvl/100g % L+F1 5,0 4,5 29,4 31,4 60,8 47,3 F2 4,3 4,0 28,5 b 42,5 71,0 40,1 H 3,6 3,3 21,8 61,8 83,6 26,1 Ah 3,9 3,5 6,2 b 25,1 31,3 19,8 SM strý/ L+F1 4,6 4,2 b 33,8 38,9 72,7 45,5 F2 4,0 3,7 b 34,4 58,3 b 92,8 b 38,5 H 3,6 3,1 25,0 74,2 b 99,1 b 26,4 Ah 4,0 3,3 4,4 15,0 19,4 31,0 L+F1 4,4 4,1 b 22,6 37,6 60,2 37,8 F2 3,9 3,4 b 25,1 b 68,1 b 93,2 b 26,9 b H 3,6 3,2 21,2 86,1 b 107,3 b 19,8 Ah 4,0 3,5 7,7 b 16,1 23,7 32,2 Pole/Field ,4 3,3 10,1 6,2 16,3 70,2 Pozn.: Sttisticky význmné rozdíly jsou oznčeny odlišnými písmeny./note: Sttisticlly significnt differences re declred by different letters. ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/

4 Tb. 2. Stnovení obshu celkového dusíku oxidovtelného uhlíku (humusu) v jednotlivých horizontech v různých částech sledovných porostů Totl nitrogen nd oxideble crbon (humus) content in prticulr prts of studied stnds Ploch/Plot SM strý/ Horizont N (Kjeldhl) C ox Humus % % % L+F1 1,54 35,1 60,5 F2 1,71 35,5 61,1 H 1,54 30,5 52,5 Ah 0,56 10,6 18,2 L+F1 1,59 38,9 67,1 F2 1,65 39,0 67,2 H 1,57 29,2 50,3 Ah 0,38 5,7 9,8 L+F1 1,52 35,0 60,3 F2 1,63 40,3 69,5 H 1,75 b 37,3 64,3 Ah 0,57 6,4 11,0 Pole/Field ,15 2,1 3,6 Pozn.: Sttisticky význmné rozdíly jsou oznčeny odlišnými písmeny/ Note: Sttisticlly significnt differences re declred by different letters. Tb. 4. Obsh přístupných živin ve výluhu Mehlich III v jednotlivých horizontech v různých částech sledovných porostů Plnt vilble mcronutrients content in the Mehlich III lech in prticulr prts of studied stnds Ploch/Plot Horizont P K C Mg SM strý/ mg/kg L+F F H Ah L+F F H Ah L+F F H Ah Pole/Field Tb. 3. Obsh celkových mkroživin v jednotlivých horizontech v různých částech sledovných porostů Totl mcronutrients content in prticulr prts of studied stnds Ploch/Plot Horizont N P K C Mg Spruce + birch old SM strý/ (%) L+F1 1,60 0,07 0,13 b 1,07 0,08 b F2 1,70 0,05 0,13 0,19 0,05 H 1,54 0,08 0,22 0,03 0,04 L+F1 1,59 b 0,06 0,11 0,76 0,06 F2 1,62 0,05 0,10 b 0,19 0,04 H 1,56 b 0,05 b 0,15 b 0,06 0,03 L+F1 1,52 0,05 0,15 b 1,05 0,09 b F2 1,63 0,05 0,11 b 0,11 0,05 H 1,75 b 0,05 b 0,16 b 0,02 0,04 Pozn.: Sttisticky význmné rozdíly jsou oznčeny odlišnými písmeny/ Note: Sttisticlly significnt differences re declred by different letters nbídku drslíku n zemědělské půdě, i když hlouběji se tento trend již neprojevil. V obshu celkového vápníku v holorgnických horizontech nejsou ptrné význmné tendence, obsh celkového hořčíku byl pouze vyšší n nově zlesněné půdě v nejsvrchnějším L + F1 horizontu (tb. 3). Obsh přístupného fosforu ve výluhu činidlem Mehlich III (tb. 4) byl v minerálních horizontech řádově vyšší v zemědělské půdě. Tto metod jednoznčně potvrzuje minulý vliv hnojení n enormní nvýšení obshu této živiny. Mezi lesními porosty nebyly výrzné rozdíly, nevýznmný pokles je možno pozorovt v pořdí porost s břízou: Tb. 5. Stnovení výměnného vodíku, hliníku výměnné titrční cidity v horizontech v jednotlivých částech sledovných porostů Determintion of the exchngeble hydrogen, luminum nd titrtion cidity in prticulr prts of studied stnds Ploch/Plot SM strý/ Horizont V. titrční cidit mvl/kg Výměnný H + Výměnný Al 3 + L+F1 13,7 7,4 6,33 F2 23,3 7,6 15,65 H 58,3 5,0 53,31 Ah 94,4 2,9 91,57 L+F1 16,9 6,6 10,35 F2 31,3 9,0 22,28 H 58,5 7,2 51,33 Ah 105,3 3,8 101,46 L+F1 14,6 4,7 9,88 F2 36,2 7,7 28,50 H 92,8 4,4 88,43 Ah 99,5 0,0 99,42 Pole/ Field ,4 0,1 1,29 strší porost bez břízy : mldší porost n zemědělské půdě. Několiknásobně byl v půdě zemědělsky využívného pozemku zvýšen i obsh drslíku vápníku, obsh hořčíku byl vyšší nopk v minerálních horizontech lesních pozemků. Lesní dřeviny tk tuto živinu velice efektivně recyklují nvyšují její obsh ve srovnání se zemědělskou půdou. Vyso- 82 ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/2009

5 ký podíl břízy se příznivě odrzil ve zvýšení obshu drslíku vápníku v holorgnických horizontech smrkových porostů. Mezi strším smrkovým porostem mldším porostem n zemědělské půdě nebyly velké ni jednoznčné rozdíly. Výměnná titrční cidit byl ž o dv řády nižší v přípdě zemědělské půdy, což bylo dáno její nízkou sorpční schopností, nízkým obshem orgnické hmoty reltivně vysokým obshem bází. Bříz měl n snížení hodnot této chrkteristiky nevýznmně příznivý vliv, v porostu n zemědělské půdě byl ptrná nesignifikntní vyšší úroveň titrční výměnné cidity. Mldý porost ovlivňovl prvděpodobně stv zlesněné půdy vysokým odběrem bází. Tto dynmik byl dán stvem obshu výměnného hliníku, cidit půdy tk byl větší pod mldým porostem. Obsh výměnného vodíku nevykzovl rozdíly mezi lesními porosty, v zemědělské půdě byl minimální. Vcelku je sledovná loklit tedy pokusná série v méně příznivých podmínkách, než bylo dosud studováno v jiných přípdech (PODRÁZSKÝ 2007b, c). Není možno vyloučit ni vliv zemědělského hospodření n sousedních pozemcích tk stírání rozdílů díky úletům meliorčních hnojivých látek. Přes určité trendy tk lze stnovené rozdíly hodnotit jko ekologicky význmné, nicméně poměrně málo výrzné sttisticky průkzné. Dlším kritickým problémem je sttická stbilit sledovných porostů jejich zdrvotní stv, což bude předmětem dlšího sledování výzkumných ploch. ZÁVĚR Lesní porosty n zemědělské půdě kumulovly již v polovině obmýtí znčné množství hmoty ndložního humusu je reálný předpokld dosáhnout po kvntittivní i kvlittivní stránce (půdní chemismus) hodnot srovntelných se stršími porosty n kontinuálně zlesněných pozemcích. Největší zásob byl n původní lesní půdě v částech s čistým smrkem (62,8 t/h), nižší v tomtéž porostu v částech s dominncí břízy (52,0 t/h) nejnižší v části n zemědělské půdě (45,9 t/h). Půdní rekce n všech plochách byl dosti nízká, ve svrchních holorgnických horizontech se příznivě projevil vliv břízy v porostní skldbě. Vyšší kyselost n nově zlesněné půdě se odrzil i ve vyšších hodnotách hydrolytické cidity, vcelku pk komplexní ukztel půdního sorpčního komplexu (V nsycení sorpčního komplexu bázemi) vykzovl n nově zlesněné půdě v holorgnických vrstvách nižší hodnoty. Ve stvu srovnávné orné půdy se jsně odrzil vliv zemědělské kultivce. Podobné, le méně výrzné rozdíly vykzovly hodnoty výměnné titrční cidity jejích složek, s výjimkou řádově nižších hodnot v minerálních horizontech zemědělské půdy. Akumulce humusu celkového dusíku v jednotlivých porostních částech byl velice podobná. Výrzně nižší, několiknásobně, byl obsh celkového dusíku humusu v zemědělsky využívné půdě, indikující velmi nepříznivý stv zemědělských půd dné oblsti. Obsh celkových i přístupných živin odrážel jen nevýznmně vliv břízy, hodnoty byly u všech vrint dosti vyrovnné, s neprvidelnými výkyvy. V orné půdě se odrážel přes její vcelku nepříznivý chemismus vliv přihnojování mkroelementy. Celkově lze průběh kumulce nové vrstvy ndložního humusu ve smrkových porostech v dné části Českomorvské vrchoviny hodnotit jko dosti rychlý, bez velkých vlivů n kvlitu půdy. Příměs listntých dřevin lze z hledisk půdního chemismu hodnotit kldně. Poznámk: Příspěvek vznikl jko součást řešení projektu NAZV QG50105 Obnov lesního prostředí při zlesnění nelesních devstovných stnovišť. Předběžné výsledky byly prezentovány n lokální konferenci LITERATURA HATLAPATKOVÁ L., PODRÁZSKÝ V., VACEK S Výzkum v lesních porostech n bývlých zemědělských půdách v oblsti Deštného Nertov v PLO 25 Orlické hory. In: Zlesňování zemědělských půd výzv pro lesnický sektor. Kostelec n. Č. l., ČZU: HLAVÁČ V., HOFHANZL A., ČERVENKA M., BERAN, V Zlesňování zemědělských půd z hledisk ochrny přírody. In: Zlesňování zemědělských půd výzv pro lesnický sektor. Kostelec n. Č. l., ČZU: KACÁLEK D., BARTOŠ J., ČERNOHOUS V Půdní poměry zlesněných zemědělských pozemků. In: Zlesňování zemědělských půd výzv pro lesnický sektor. Kostelec n. Č. l., ČZU: KACÁLEK D., NOVÁK J., ŠPULÁK O., ČERNOHOUS V., BARTOŠ J Přeměn půdního prostředí zlesněných zemědělských pozemků n půdní prostředí lesního ekosystému přehled pozntků. Zprávy lesnického výzkumu, 52: KACÁLEK D., NOVÁK J., DUŠEK D., BARTOŠ J., ČERNOHOUS V How does legcy of griculture ply role in formtion of fforested soil properties? Journl of Forest Science, 55, 1: NOVÁK J., SLODIČÁK M Opd dekompozice biomsy ve smrkových porostech n bývlých zemědělských půdách. In: Zlesňování zemědělských půd výzv pro lesnický sektor. Kostelec n. Č. l., ČZU: PODRÁZSKÝ V Effect of thinning on the formtion of humus forms on the fforested griculturl lnds. Scienti Agriculture Bohemic, 37: PODRÁZSKÝ V Stv lesních půd ve výškovém trnsektu n loklitě Plechý NP Šumv. Lesnícky čsopis Forestry Journl, 53: PODRÁZSKÝ V., REMEŠ J Změny kvlity množství ndložního humusu při přirozeném zmlzení bukových porostů n území Školního lesního podniku Kostelec nd Černými lesy. Zprávy lesnického výzkumu, 52: PODRÁZSKÝ V., REMEŠ J. 2007b. Humus form sttus in close-to-nture forest prts compring to fforested griculturl lnds. Lesnícky čsopis Forestry Journl, 53: PODRÁZSKÝ V., REMEŠ J. 2007c. Stv lesních porostů zložených n zemědělské půdě n území ŠLP v Kostelci nd Černými lesy. In: Obnov lesního prostředí při zlesnění nelesních degrdovných půd. Kostelec nd Černými lesy Kostelec n. Č. l., Prh, ČZU: PODRÁZSKÝ V., REMEŠ J Půdotvorná role význmných introdukovných jehličnnů douglsky tisolisté, jedle obrovské borovice vejmutovky. Zprávy lesnického výzkumu, 53: PODRÁZSKÝ V., REMEŠ J., ULBRICHOVÁ I Rychlost regenerce lesních půd v horských oblstech z hledisk kvntity ndložního humusu. Zprávy lesnického výzkumu, 51: PODRÁZSKÝ V., ŠTĚPÁNÍK R Vývoj půd n zlesněných zemědělských plochách oblst LS Český Rudolec. Zprávy lesnického výzkumu, 47: ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/

6 PODRÁZSKÝ V., ULBRICHOVÁ I., REMEŠ J., MÖLLEROVÁ J Preprtory species white birch (Betul pendul) nd rown tree (Sorbus ucupri) soil forming potentil. Phytopedon, 4: PODRÁZSKÝ V., VIEWEGH J Vliv hospodářských záshů dynmiky porostů n stv půd přízemní vegetce lesních ekosystémů ve zvláště chráněných územích. Přírod, Specil Issue: QUITT, E Klimtické oblsti ČSR. In: Stud. geogr., 16. Brno: ŠPULÁK O Příspěvek k historii zlesňování zemědělských půd v České republice. In: Zlesňování zemědělských půd výzv pro lesnický sektor. Kostelec n. Č. l., ČZU: AFFORESTATION OF AGRICULTURAL LANDS IN THE REGION OF THE CZECH MORAVIAN HIGHLAND AND RESTORATION OF THE SURFACE HUMUS LAYER SUMMARY Afforesttion of mrginl griculturl lnds represents frequent type of chnges in lnd use. These chnges initite subsequent shifts in the ecosystem dynmics nd the necessity of quntifiction of these chnges is relevnt consequently. The pper documents reserch results of surfce (forest-floor) humus ccumultion nd results of the soil chemistry in soils of forest loclities compred to fforested griculturl lnds 60 yers go. The reserch ws conducted in the vicinity of the Šchotín villge, Czech-Morvin Highlnd. The forest soil stte is compred with the rble soil on the sme site. Altitude of the loclity rnges between m. s. l., the terrin is flt, with rising wter-tble level forming Pseudogleys to gleyed Cmbisols. The verge nnul temperture is c 6.8 C, men nnul precipittion c 700 mm. Smpling ws performed in the September The prticulr stnd prts (stnds 617D6 nd 617D7) were smpled: Norwy spruce stnd on the continuously forested loclity with 50% birch dmixture (SM + BR strý/spruce + birch old), pure Norwy spruce prts (SM strý/spruce old), both 70 yers of ge nd Norwy spruce stnd 60 yers of ge on newly fforested griculturl lnd (spruce new). Smples were tken using steel frme 25 by 25 cm. The lyers L + F1, F2, H were smpled quntittively in order to ssess mount of forest-floor humus lyers (t/h), the orgnominerl horizons A only for qulity ssessment. The smpling ws completed on the neighbouring rble soil lyer 0-20 cm. The number of repliction ws 4 in ll cses. The smples were nlyzed in lbortory Tomáš, locted in the building of the FGMRI Sttion Opočno, the nlyses followed these stndrd methods: - mount of the dry mss of the holorgnic horizons, - ph in wter nd 1N KCl solution, - the soil dsorption complex chrcteristics ccording to Kppen (S bses content, T ction exchnge cpcity, T S = H hydrolyticl cidity, V bse sturtion), - totl oxideble crbon content, - totl nitrogen content ccording to Kjeldhl, - totl mcroelements content fter minerliztion by sulphuric cid nd selenium (N, P, K, C, Mg), - plnt vilble (exchngeble) nutrient content ccording to Mehlich III method (P, K, C, Mg). The results were nlyzed using one-fctor nlysis of vrince in MS Excel on 95% of significnce. The highest surfce humus mount (Fig. 1) ws documented in the old Norwy spruce stnd (62.8 t/h), the lower ws found in prts with dmixture of birch (52.0 t/h) nd the lowest mount covered the fforested griculturl soil (45.9 t/h). Forest stnds ccumulted considerble mount of the surfce humus in the middle of the rottion period, therefore we cn suppose reching of the nturl stte within the first rottion period. Soil rection on ll plots ws considerbly low (tble 1), in the upper horizons, the birch effects were fvourble enough. Higher cidity on the newly fforested lnds ws reflected by the higher vlues of the hydrolytic cidity nd lower bse sturtion. Agriculturl use ws reflected by the stte of rble soil. Similr, but less profound differences were documented for the vlues of the titrtion exchngeble cidity nd its comprtments (ex. Aluminum tble 5). Totl humus nd nitrogen ccumultion (tble 2) ws very similr in ll stnd prts. Severl times lower vlues in the griculturl soils indicte its very unfvourble sttus in the studied region. The totl s well s plnt vilble nutrient contents (tbles 3 nd 4) reflect insignificntly the birch influence, vlues were quite similr for ll vrints with irregulr vritions. The fertiliztions effects were visible for the griculturl lnd. In generl, the ccumultion of the surfce horizons cn be evluted s rther fst in the studied re, with some visible effects on the minerl soil stte. The effects of birch in the older spruce stnds cn be considered s fvourble. Recenzováno ADRESA AUTORA/CORRESPONDING AUTHOR: Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Ktedr pěstování les, Fkult lesnická dřevřská, Česká zemědělská univerzit Kmýcká 1176, Prh 6 Suchdol, Česká republik tel.: ; e-mil: podrzsky@fld.czu.cz 84 ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 54, ČÍSLO 2/2009