revue pro v zkum populaënìho v voje

Transkript

1 revue pro v zkum populaënìho v voje»l NKY ñ Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì Kamila Svobodov : St rnutì obyvatelstva»eskè republiky podle pohlavì a genderu SČÍTÁNÍ LIDU RECENZE ZPRÁVY PŘEHLEDY BIBLIOGRAFIE

2 obsah»l NKY Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì Kamila Svobodov : St rnutì obyvatelstva»eskè republiky podle pohlavì a genderu S»ÕT NÕ LIDU Josef Jeûek ñ Pavel»trn ct: SËÌt nì lidu k 1. b eznu 1950: Digitalizace a vyuûitì nepublikovan ch rukopisn ch tabulek RECENZE Historick demografie nejen na Ostravsku ñ sbornìk k ûivotnìmu v roëì profesora Dokoupila (Ludmila Fialov ) Demografick roëenka spr vnìch obvod obcì s rozöì enou p sobnostì (1995ñ2004) (Milan KuËera) O muûskè identitï (MarkÈta Seligov ) ZahraniËn migr cia v Slovenskej republike (Danuöa JurËov ) Vienna Yearbook of Population Research 2005 (Kryötof Zeman) ZPR VY Z»eskÈ demografickè spoleënosti ñ Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. öedes tilet ñ ZdenÏk PavlÌk pïtasedmdes tilet ñ JUDr. VladimÌr Srb zem el ñ Konference Rodina a rodiëovstvì ñ O d chodovè reformï ñ Medzin rodn konferencia: Postponement of Childbearing in Europe 1. ñ , ViedeÚ ñ Studenti demografie, Mal Sk la a region lnì populaënì v voj na severu»ech PÿEHLEDY Co je automatizovanè kûdov nì p ÌËin smrti BIBLIOGRAFIE N zory autor se nemusì vûdy shodovat se stanovisky redakënì rady.

3 contents ARTICLES Saha McLanahan: Diverging Destinies: How Children Are Faring under the Second Demographic Transition Ludmila Fialov : Trends in Marriage in Twentieth-Century Czech Republic Kamila Svobodov : The Ageing of the Population of the Czech Republic by Gender POPULATION CENSUS Josef Jeûek ñ Pavel»trn ct: Population Census as of 1 March 1950: The Digitisation and Use of Tables from Unpublished Manuscripts BOOKS AND PUBLICATIONS The Historical Demography Not Only for the Ostravaís Region ñ Proceedings to Life Jubilee of Professor Dokoupil (Ludmila Fialov ) Demographic Yearbook of the Administrative Districts of Municipalities with Extended Powers (1995ñ2004) (Milan KuËera) On Male Identity (MarkÈta Seligov ) Foreign Migration in the Slovak Republic (Danuöa JurËov ) Vienna Yearbook of Population Research 2005 (Kryötof Zeman) REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

4 »esk statistick ad 2006 Vyd v»esk STATISTICK ÿad ve Studiu GSW,»s. arm dy 31, Praha 6. ÿìdì redakënì rada: Ing. Ji ina R ûkov, CSc. (p edsedkynï redakënì rady), Mgr. VÏra Hruökov, CSc. (v konn redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha ov, CSc., Ing. Jitka Langhamrov, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. RNDr. Jitka Rychta Ìkov, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek, Ing. Josef äkrabal. Vych zì Ëty ikr t roënï. Informace o p edplatnèm pod v a objedn vky p ijìm redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades tèm 81, PS» , telefon: , vera.hruskova@czso.cz Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, Praha 4. Pod v nì novinov ch z silek povolila»esk poöta, s. p., OdötÏpn z vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne Sazba, grafickè zpracov nì a tisk ñ Studio GSW,»s. arm dy 31, Praha 6, tel./fax: , gsw@gsw.cz Cena jednoho v tisku 48 KË, roënì p edplatnè 192 KË + poötovnè. IndexovÈ ËÌslo ï ISSN ï Reg. zn. MK»R E Nevyû danè rukopisy se nevracejì.»ìslo 2/2006, roënìk 48. Rukopis p ed n tisk rnï Toto ËÌslo vyölo v Ëervnu 2006.

5 2006 ï RO»NÕK 48 ï»õslo 2 PROHLUBUJÕCÕ SE ROZDÕLY ANEB JAK SE VEDE DÃTEM ZA DRUH HO DEMOGRAFICK HO PÿECHODU * SARA MCLANAHAN ** Diverging Destinies: How Children Are Faring under the Second Demographic Transition The study is a translation from the American demographic journal Demography, Nov 2004, 41, 4, pp 607ñ627. In this article the author argues that the trends associated with the second demographic transition are following two trajectories and leading to greater disparities in childrenís resources. Whereas children who were born to the most-educated women are gaining resources, in terms of parentsí time and money, those who were born to the least-educated women are losing resources. The forces behind these changes include feminism, new birth control technogies, changes in labor market opportunities, and welfare-state policies. She contends that Americans should be concerned about the growing disparity in parental resources and that the government can do more to close the gap between rich and poor children. Demografie, 2006, 48: 77ñ96 V tomto Ël nku se snaûìm dok zat, ûe trendy prov zejìcì druh demografick p echod vedou dvïma smïry, kterè vytv ejì vïtöì rozdìly v prost edcìch rodië vynakl dan ch na v ûivu a v chovu dïtì. ZatÌmco dïti, kterè se narodily nejvìce vzdïlan m ûen m ***, zìsk vajì od rodië vìce Ëasu a penïz, dïti, kterè se narodily nejmènï vzdïlan m ûen m, dost vajì naopak mènï. V pozadì tohoto v voje stojì feminismus, novè antikoncepënì technologie, zmïny p Ì- *»l nek je p ekladem: Sara McLanahan. Diverging Destinies: How Children Are Faring Under the Second Demographic Transition. Demography, Nov 2004, roë. 41, Ë. 4, s. 607ñ627. Redakce Demografie dïkuje redakci americkèho demografickèho Ëasopisu Demography za laskavè svolenì s publikov nìm. ** Sara McLanahan, katedra sociologie a institut ve ejn ch a mezin rodnìch z leûitostì Woodrowa Wilsona, Princetonsk universita, 265 Wallace Hall, Princeton, NJ 08544; mclanaha@princeton.edu. P edchozì verze tohoto Ël nku byla uvedena jako projev na v roënìm zased nì DemografickÈ spoleënosti USA Population Association of America konanèm 1.ñ3. dubna 2004 v Bostonu. PodnÏtn mi koment i k p edch zejìcì verzi Ël nku p ispïli ËlenovÈ asociace MacAthur Network zab vajìcìm se projektem ÑRodina a Ekonomikaì, d le Anne Case, Andrew Cherlin, Angus Deaton, Greg Duncan, Irv Garfinkel, Josh Goldstein, John Hobcraft, Christopher Jencks, Kathleen Kiernan, Dan Lichter, Robert Moffitt, Robert Pollak a Judith Seltzer, kter m tìmto vyjad uji svou vdïënost. PomocÌ Ëi radou p ispïli i Kevin Bradway, Marcia Carlson, Christine Connelly, Jean Knab, Regina Leidy, Cynthia Osborne, Christine Percheski a Brenda Szittya. *** Pozn. p ekl.: Zde i d le bylo t eba ponïkud upravit termìny pouûìvanè autorkou pro stupnï vzdïl nì. Vzhledem k tomu, ûe se systèmy vzdïl v nì v USA a v»r vz jemnï liöì a ûe autorka nïkdy nepouûìv jednoznaën ch termìn, p ekl d me jì pouûìvan termìn most-educated jako nejvìce vzdïlanè, least-educated jako nejmènï vzdïlanè; termìn college-educated byl p eloûen jako terci rnì vzdïl nì. 77

6 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 leûitostì na trhu pr ce a st tnì soci lnì politika. DomnÌv m se, ûe by AmeriËanÈ mïli b t znepokojeni tïmito prohlubujìcìmi se rozdìly mezi rodiëi, pokud jde o objem prost edk vynakl dan ch na v chovu dïtì, a ûe by vl da mïla z sadnïji p ispìvat ke zmenöov nì propasti mezi bohat mi a chud mi dïtmi. BÏhem prvnìho demografickèho p echodu, kter zaëal v z padnìch pr myslov ch zemìch na poë tku 19. stoletì a pokraëoval jeötï v prvnìch desetiletìch 20. stoletì, klesla mrtnost a plodnost a rostly n klady na v chovu dìtïte (Coale ñ Watkins, 1986; Notestein, 1945). Pro dïti snìûenì mrtnosti znamenalo, ûe jich mènï ztratilo rodiëe, a snìûenì plodnosti mïlo za n sledek, ûe mïly mènï sourozenc, se kter mi by se musely dïlit. RostoucÌ z jem rodië o kvalitu ûivota dïtì znamenal vyööì n klady na ökolnì vzdïl nì. DÏti dospìvajìcì v pades t ch letech 20. stoletì ûily ËastÏji v tradiënì plnè rodinï, tïöily se lepöìmu zdravì a ËastÏji chodily do ökoly, neû ty, kterè vyr staly p ed sto lety. Tyto zmïny zas hly celou spoleënost a tïûily z nich dïti bohatè i chudè. Jak se vede dïtem narozen m za druhèho demografickèho p echodu, kter zaëal kolem roku 1960, tak jasnè nenì. K z kladnìm trend m druhèho demografickèho p echodu pat Ì odkl d nì plodnosti a uzavìr nì súatk, zvyöujìcì se poëet kohabitacì a rozvod, rostoucì po- Ëet dïtì narozen ch mimo manûelstvì a d le rostoucì ekonomick aktivita matek mal ch dïtì (Lesthaeghe, 1995; Lesthaeghe ñ Surkyn, 1988; Mason ñ Jensen, 1995). NÏkterÈ z tïchto trend, jako nap Ìklad odkl d nì narozenì dïtì do vyööìho vïku, majì za n sledek r st objemu prost edk, kter mi rodiëe disponujì, zatìmco jinè, jako vzestup rozvodovosti nebo rozenì dïtì mimo manûelstvì, znamenajì naopak zmenöov nì tohoto objemu. DalöÌ, nap. zv öenì ekonomickè aktivity matek mal ch dïtì, mohou znamenat jak ztr tu tak zisk. Mnoho vïdc tvrdì, ûe trendy spojenè s druh m demografick m p echodem majì spoleën z klad a ûe vych zejì ze spoleënèho jmenovatele, kter m je modernizace a r st ekonomickè nez vislosti ûen 1). RovnÏû tvrdì, ûe lidè, zvl ötï ûeny, p ijìmajìcì novè spoleëenskè jevy jako prvnì, jsou na nï nejlèpe p ipraveni, ze zmïn nejvìce zìsk vajì a nejlèpe se vyrovnajì s jejich d sledky 2). VÏtöina lidì si myslì, ûe za zmïny v utv enì rodiny jsou odpovïdnè nejvìce vzdïlanè ûeny. NÏkdejöÌ viceprezident Dan Quayle zìskal öirokou podporu ve ejnosti, kdyû pok ral Murphy Brownovou ñ postavu z televiznì komedie za to, ûe mïla nemanûelskè dìtï. Pro mnoho AmeriËan se ale Murphy Brownov stala symbolem novè, profesion lnì ûeny, kter dala p ednost kariè e p ed manûelstvìm (Morrow, 1992). V tomto Ël nku ukazuji, ûe tlaky, jeû jsou hnacì silou druhèho demografickèho p echodu, rozdïlujì ûeny na dvï skupiny, kterè majì pro jejich dïti rozdìlnè d sledky. Tendence, jako je odkl d nì rozenì dïtì a r st ekonomickè aktivity matek s dïtmi, vedou k r stu objemu prost edk, kterè tyto ûeny mohou na dïti vynaloûit, zatìmco r st rozvodovosti a vzestup podìlu dïtì rozen ch mimo manûelstvì vedou naopak ke zmenöov nì objemu tïchto prost edk. PrvnÌm smïrem se navìc vyd vajì ûeny, kterè jiû nejvìce p ÌleûitostÌ a prost edk majì, zatìmco ûeny s nejmenöìmi p Ìleûitostmi a prost edky se vyd vajì tìm druh m 3). V d sledku toho doch zì bïhem druhèho demografickèho p echodu mezi jednotliv mi spoleëensk mi t Ìdami k prohlubov nì rozdìl v objemu prost edk na v chovu dïtì (Cherlin, 1996; Haveman et al., 2004; Hernandez, 1993). DÏti, poch zejìcì z prost edì s nejvïtöìmi 1) Lesthaege (1995) po Ìdil vynikajìcì p ehled r zn ch vysvïtlenì tïchto trend vëetnï vysvïtlenì ekonomickèho a ideologickèho. 2) Toto tvrzenì platilo u prvnìho p echodu a p edpokl dajì ho i teorie druhèho p echodu vëetnï tïch, ve kter ch je kladen d raz na zmïny hodnotovèho systèmu (Aries, 1980), a tïch, kterè kladou d raz na zmïny ekonomickè (Becker, 1981). Nap Ìklad Blossfeld et al. (1995: 203) studoval vztah mezi dosaûen m vzdïl nìm a rozvodovostì a tvrdil, ûe ÑlidÈ s vyööìm vzdïl nìm spìöe ukonëì neöùastnè manûelstvì rozvodem a jsou schopnïjöì se s d sledky takovèho rozvodu vyrovnat.ì RovnÏû uvedl hypotèzu, ûe vzdïlanostnì gradient bude v zemìch se ötïd ejöìmi soci lnìmi d vkami slaböì. 3) Mnoho myölenek uveden ch v tomto Ël nku bylo inspirov no projektem nazvan m ÑSpoleËenskÈ dimenze nerovnostiì, kter financovaly nadace Russel Sage a Carnegieho nadace (Neckerman, 2004). 78

7 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu v hodami, zìsk vajì dalöì znaënè prost edky. Ve srovn nì s dïtmi ze stejnè spoleëenskè skupiny z obdobì p ed 40 lety jsou jejich matky vyzr lejöì a ËastÏji pracujì v dob e placen ch zamïstn nìch. Tyto dïti se narodily do stabilnìch svazk a se sv mi otci tr vì vìce Ëasu. Na rozdìl od nich dïti, kterè se rodì matk m s nejniûöìm spoleëensk m statutem, dost vajì od sv ch rodië mènï, pop ÌpadÏ nic. Jejich matky pracujì v zamïstn nìch s nìzk mi platy. Vz jemnè vztahy jejich rodië nejsou stabilnì a o mnohè z nich se jejich biologiëtì otcovè starajì jen minim lnï. AËkoliv jsou jejich rodiëe vzdïlanïjöì neû p ed 40 lety, zìsk vajì tyto dïti od sv ch rodië mènï (Coleman, 1988). DomnÌv m se, ûe k nar st nì rozdìl v objemu prost edk poskytovan ch dïtem p ispìvajì Ëty i okolnosti: druh vlna feministickèho hnutì, v voj nov ch antikoncepënìch technologiì, zmïny podmìnek na trhu pr ce a zmïny st tnì soci lnì politiky. Tyto zmïny zp sobily, ûe se zlepöily moûnosti jen pro nïkterè skupiny ûen. Nov ch p ÌleûitostÌ se chopily a nejlèpe jich vyuûily zvl ötï ûeny z prost edì, kterè jiû p ed tìm sk talo v hody, zatìmco ûeny z mènï v hodnèho prost edì d le zaost valy. Wilson (1980) doöel k podobnèmu z vïru, kdyû sledoval dopady hnutì za obëansk pr va na AfroameriËany. D le se domnìv m, ûe by AmeriËany mïl znepokojovat r st tïchto rozdìl, p edevöìm zvyöov nì poëtu osamïl ch matek s niûöìm vzdïl nìm. AËkoliv nïkte Ì analytici tvrdì, ûe mate stvì neprovdan ch ûen ukazuje vïtöì ekonomickou nez vislost a rovnocennè postavenì ûen s muûi, skuteënost, ûe takovè chov nì odmìtajì ûeny s nejvyööìm vzdïl nìm, svïdëì o nïëem jinèm. A koneënï se domnìv m, ûe vl da musì hr t d leûitou roli ve zvl d nì zmïn v rodinnèm chov - nì a zabraúovat tomu, aby dïti ztr cely objem prost edk, kterè mohou od rodië zìskat. StejnÏ tak jako se vl da vypo dala se zmïnami, jeû souvisely s prvnìm demografick m p echodem zavedenìm starobnìch d chod, musì vytvo it instituce, kterè by zajistily poskytov nì pèëe a podporu dïtem, a tak p eklenout dopad zmïn, kterè p in öì druh demografick p echod. Struktura tohoto Ël nku je n sledujìcì: Nejprve uv dìm doklady pro svè tvrzenì, ûe uvedenè trendy jsou odrazem v vodu zmìnïn ch dvou trajektoriì a rostoucìch rozdìl v objemu prost edk urëen ch dïtem. daje za SpojenÈ st ty a ostatnì z padoevropskè zemï hovo Ì stejnï. Potom pojedn v m o p ÌËin ch a souvislostech trend a p edkl d m daje zìskanè z v zkumu nesezdan ch souûitìch ñ Fragile Families and Child Wellbeing Study (V zkum ohroûen ch rodin a materi lnìho zabezpeëenì dïtì). Na z vïr uvedu, co by se mïlo udïlat pro to, aby vöechny dïti dostaly pot ebn objem prost edk na obûivu a v chovu. I kdyû vïtöina uv dïn ch trend se t k vöech dospïl ch osob, tedy nejen rodië s dïtmi, zamï uji se na rodiëe, protoûe m m prvo ad m z jmem je to, co se stane v dalöì generaci. Trendy K posuzov nì trend toho, jakè prost edky na v chovu dïti dost vajì, jsem pouûila Ëty i ukazatele: vïk matky, zamïstn nì matky, rodinn stav matky a zapojenì otce do v chovy dïtì. Kaûd ukazatel mï Ì alespoú jeden z obou druh prost edk, kterè rodiëe dïtem poskytujì ñ Ëas nebo penìze ñ nïkterè mï Ì oba. K hodnocenì soci lnï-ekonomickèho postavenì jsem vych zela z rozloûenì ûen podle rovnï vzdïl nì matky: zda spad do hornìho nebo dolnìho kvartilu nebo do dvou kvartil st ednìch. Vych zela jsem z relativnì rovnï vzdïl nì, protoûe jsem v jednotliv ch desetiletìch chtïla srovn vat ûeny ze stejnè soci lnì vrstvy 4). VzdÏl nì matek se za poslednìch 40 let dramaticky zv öilo a dïti z toho mïly samoz ejmï prospïch (Haveman et al., 2004). V tomto Ël nku se vöak v prvè adï zamï uji na relativnì zmïny, kterè v prost edcìch poskytovan ch na v chovu dïtì nastaly. P edpokl d se, ûe rostoucì nerovnosti v prost edcìch rodin s nìzk mi p Ìjmy povedou ke snìûenì ûivotnìch öancì dïtì z tïchto rodin, coû je odlouëì od z kladnìch spoleëensk ch institucì a zpochybnì z vazky spoleënosti v Ëi nim (Neckerman, 2004). 4) NÏkterÈ matky z mèho zkoumanèho vzorku nemïly ukonëenè vzdïl nì. Toto vymezenì ale pravdïpodobnï neovlivnì relativnì strukturu ûen. 79

8 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Data vypovìdajì st le to samè: dïti matek nach zejìcìch se v hornìm socioekonomickèm kvartilu zìsk vajì prost edky rychleji (nebo je ztr cejì pomaleji) neû dïti matek v dolnìm kvartilu. ZaËnu se zkoum nìm vïku matek (graf 1) 5), kter pokl d m za ukazatel kvality rodiëovskè pèëe. StaröÌ matky jsou vzdïlanïjöì a duöevnï vyzr lejöì neû mladöì matky a s vïtöì pravdïpodobnostì p iv dïjì na svït a vychov vajì dïti ve stabilnìch svazcìch (Martin, 2004b). Vöechny tyto faktory pozitivnï souvisejì s kvalitou rodiëovskè pèëe (nap. vnìm nì podnït a laskavè jedn nì), coû je ovöem zpïtnï spojeno s pozn vacìm procesem dïtì a jejich soci lnìm v vojem (BrooksñGunn, v tisku; Heckeman ñ Krueger ñ Friedman, 2004; Philips et al., 1998). ZvyöujÌcÌ se vïk matek je tak vnìm n jako zvyöov nì rodiëovsk ch prost edk na v chovu dìtïte 6). Graf 1 Vývoj mediálního věku matek dětí do 5 let, (Trends in Mothers median age, 1960 to 2000) Pozn.: Nejméně vzdělané matky patří do spodního kvartilu, matky středně vzdělané jsou v postředních dvou kvartilech a nejvíce vzdělané matky spadají do horního kvartilu vzdělání. Pramen: PUMS ( ). Na grafu 1 je zachycen v voj vïkovèho medi nu matek mal ch dïtì (do 5 let). U matek v hornìm kvartilu vzdïl nì v letech 1960ñ1970 vïkov medi n sice nepatrnï klesl v d sledku poklesu poëtu narozen ch dïtì vyööìho po adì, avöak od roku 1970 se trvale zvyöoval z 26 let v roce 1970 na 32 let v roce U matek ve spodnìm kvartilu vzdïl nì byl v voj odliön. Po poklesu z 24 na 22 let v 60. letech z stal vïkov medi n relativnï nìzk, mezi lety 1970 a 2000 stoupl jen o jeden rok. V sledkem bylo rozöì enì rozdìlu mezi vïkem matek v hornìm a spodnìm kvartilu. D le se podìv me na v voj v zamïstnanosti ûen s mal mi dïtmi, kter je definov na jako pr ce mimo domov minim lnï 27 t dn v roce po 15 hodin ch t dnï 7). Zv öenì zamïstnanosti matky znamen pro dìtï zv öenì objemu finanënìch prost edk ñ a moûnou ztr tu Ëasu, jak se 5) Data pro grafy 1ñ3, kter poskytla Tara Watson, vych zejì z daj Public-Use Microdata Samples (PUMS) StatistickÈho adu USA za obdobì 1960ñ2000. V bïr zahrnuje matky do 50 let vïku s dïtmi do 6 let. 6) VÏtöina v zkum o vlivu matëina vïku byla zamï ena na sledov nì -n ctilet ch matek (blìûe Maynard, 1997). 7) PracovnÌ hodiny znamenajì poëet hodin odpracovan ch v poslednìm t dnu v letech 1960ñ1990 a obvyklè pracovnì hodiny v roce PracovnÌ t dny se vztahujì na p edchozì rok. 80

9 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu zmìnìm pozdïji. P edpokl d se, ûe se tak zv öì ûivotnì roveú dïtì, neboù jejich rodiëe je mohou po hmotnè i spoleëenskè str nce lèpe zabezpeëit, tj. zajistit jim kvalitnì zdravotnì pèëi, kvalitnì v chovu a vzdïl nì (Becker, 1981; Bergstrom, 1997) a z roveú snìûì rodinn stres (McLoyd, 1990). T ebaûe se odbornìci neshodujì na tom, zda na penïzìch v bec z leûì a kolik finanënìch prost edk je vlastnï t eba (Blau, 1999; Mayer, 1997), poslednì pr zkumy ukazujì, ûe zv öenì p Ìjmu rodin s nìzk mi p Ìjmy s p edökolnìmi dïtmi vedlo n slednï ke zlepöenì ökolnìch spïch tïchto dïtì (Morris ñ Duncan ñ Rodrigues, 2004). Graf 2 Vývoj zaměstnanosti žen s malými dětmi, (Trends in Mothers Employment, 1960 to 2000) Pozn.: Zaměstnanost je definována jako práce nejméně 27 týdnů v roce po 15 hodinách týdně. Pramen: PUMS ( ). V roce 1960 pracovalo mimo domov jen m lo matek mal ch dïtì a rozdìly mezi matkami v hornìm a dolnìm vzdïlanostnìm kvartilu byly malè (graf 2) ñ v hornìm kvartilu bylo zamïstn no jen 12 % matek a v dolnìm kvartilu 8 % matek. V letech 1960ñ1970 zamïstnanost matek vzrostla ve vöech vzdïlanostnìch skupin ch. Ale po roce 1970 se trendy zaëaly rozch zet. U matek v hornìm kvartilu se zamïstnanost vìce neû ztrojn sobila ñ z 18 % v roce 1970 vzrostla na 65 % v roce ZamÏstnanost matek v dolnìm kvartilu se vìce jak zdvojn sobila, k r stu z velkè Ë sti doölo koncem 90. let. Avöak mnohem vïtöì plat, kterèho dosahujì v pr mïru matky v hornìm kvartilu, podstatnï prohloubil rozdìl mezi finanënìmi prost edky vytv en mi zamïstnan mi matkami. P itom nez leûì na tom, zda uvaûujeme Ñjakoukoliv pr ciì nebo Ñpr ci na pln vazekì. A co vìce, zv öenì finanënìch prost edk, kterè dïti dìky zamïstn nì matek zìsk vajì, neznamen ztr tu Ëasu, kter by jinak matky vïnovaly dïtem. Bianchi (2000) zjistila, ûe aëkoli ûeny v dom cnosti tr vily doma zhruba dvakr t tolik Ëasu neû ekonomicky aktivnì ûeny, vïtöina z tohoto Ëasu navìc p ipadala spìöe na va enì a dom cì pr ce neû na hranì s dïtmi nebo jejich vzdïl v nì. Anal zy jì a dalöìmi vïdci prov dïnè uk zaly, ûe doba, kterou matky tr vì spoleënï s dïtmi, nemusì b t ovlivnïna rozsahem jejich zamïstnanosti (Sandberg ñ Hofferth, 2001) 8). 8) BlÌûe o vlivu zamïstnanosti matek na dïti naleznete v oddìle Literatura u autor Waldfogel ñ Han ñ Brooks-Gunn, 2002 a Brooks-Gunn ñ Waldfogel ñ Han,

10 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Graf 3 Vývoj podílu osamělých matek, (Trends in single motherhood, 1960 to 2000) Pozn.: Osamělé matky jsou definovány jako neprovdané nebo nežijící se svými manželi. Pramen: PUMS ( ) Na grafu 3 je zobrazen v voj podìlu osamïl ch matek, jeû jsou definov ny jako ûeny s dïtmi, kterè nejsou vdanè nebo neûijì se sv mi manûeli 9). Zvyöov nì poëtu i podìlu osamïl ch matek se z pohledu dìtïte povaûuje za ztr tu finanënìch prost edk, kterè jsou k dispozici pro jeho v chovu. DÏti, kterè ûijì s osamïlou matkou, dost vajì od jejich biologick ch otc mènï finanënìch prost edk a takè mènï l sky (Garfinkel ñ McLanahan, 1986) a vyr stajì v nestabilnìm Ëasto stresujìcìm prost edì. V d sledku toho dosahujì niûöìho vzdïl nì, majì horöì duöevnì zdravì a v dospïlosti labilnïjöì rodinnè vztahy (Amato ñ Keith, 1991; McLanahan ñ Sandefur, 1994) 10). Tento trend, kter p edstavuje ztr tu prost edk pro v chovu dïtì, byl nejz etelnïjöì u dïtì matek v dolnìm vzdïlanostnìm kvartilu. V roce 1960 bylo osamïl ch matek v dolnìm kvartilu 14 % a v hornìm kvartilu 4,5 %. Do roku 2000 jejich podìl stoupl p ibliûnï na 43 %, resp. 7 %. Po Ëty iceti letech tedy rozdìl v podìlu osamïl ch matek vzrostl z 10 procentnìch bod na 36. Problematikou osamïl ch matek se podrobnïji zab vali Ellwood a Jencks (2004). V voj súateënosti a rozvodovosti je podobn v voji osamïlèho mate stvì (graf 4). Goldstein a Kenney (2001) zjistili, ûe ûeny, kterè majì alespoú terci rnì vzdïl nì (college-educated), se vdajì s vïtöì pravdïpodobnostì neû ostatnì ûeny, a Martin (2004a) uk zal, ûe majì 9) Nezahrnuji sem neprovdanè matky, kterè ûily s partnery v nesezdanèm souûitì, protoûe tato data nebyla dostupn p ed rokem V kohabitaci v roce 1998 ûilo 13 % svobodn ch matek proti 5 % z roku 1978 (Bianchi ñ Casper, 2000). Kdybychom povaûovali kohabitujìcì matky za vdanè, snìûil by se podìl (a snìûil r st) svobodn ch matek, ale nezmenöilo by to rozdìly v rovni kohabitace v tom smyslu, ûe nejvìce znev hodnïnè matky takè kohabitujì nejvìce. 10) BlÌûe o vlivech na rodinou strukturu naleznete v oddìle Literatura u autor Sigle-Rushton ñ McLanahan (2004). VÏtöina tèto literatury je zaloûena na regresnì anal ze dat ze öet enì. V nïkolika studiìch byly pouûity statistickè metody pro kontrolu nevidïn ch rozdìl, jeû mohou vyvolat nepravdivè vazby mezi strukturou rodiny a v sledky dìtïte. Z vïr z tïchto studiì, kterè vyuûìvaly sourozeneck srovn v nì (Bjorklund ñ Sundstrom, 2004; Case ñ Lin ñ McLanahan, 2001; Ermish ñ Francesconi, 2001; Gennetian (v tisku); Ginther ñ Pollak, 2004), pomocnè promïnnè (Gruber, 2000; Johnson ñmazingo, 2000), vlastnì pokusy (Gertler et al., 2004) a anal zy r stovè k ivky (Cherlin ñ Chase-Lansdale ñ McRae, 1998) je r zn, nïkte Ì vïdci negativnì dopady rodinnè struktury potvrdili, jinì ne. 82

11 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu Graf 4 Vývoj rozvodovosti do deseti let trvání manželství podle sňatkových kohort, až (Trends in divorce during the first 10 years of marriage for marriage cohorts, to ) Pramen: Martin (2004a). takè niûöì pravdïpodobnost rozvodu. P i studiu rovnï rozvodovosti súatkov ch kohort ûen, kterè mïly terci rnì vzdïl nì, a ûen bez tohoto vzdïl nì Martin zjistil, ûe mìra rozvodovosti u obou skupin rostla (aëkoli o nïco vìce u mènï vzdïlan ch ûen) od poë tku 60. let aû do konce 70. let. Po roce 1980 se ale trendy rozeöly: u ûen s terci rnìm vzdïl nìm mìra rozvodovosti klesala a u mènï vzdïlan ch ûen trvale vzr stala. Trendy ve súateënosti, rozvodovosti a osamïlèm mate stvì zcela proti eëì tvrzenì, ûe ûeny, kterè jsou nejvìce ekonomicky nez vislè, volì roli svobodnè matky spìöe neû manûelstvì.»tvrt m ukazatelem, kter m lze mï it rozsah prost edk poskytovan ch dïtem rodiëi, je doba proûit dìtïtem s otcem definovan jako Ëas, kter dìtï str vì s otcem nebo p Ìmo v jeho pèëì. P edpokl d se, ûe dìtï od otce zìsk v lepöì stimulaci pozn vacì schopnosti a srdeënost ñ dva faktory souvisejìcì s kvalitnìm rodiëovstvìm a takè s pozn vacìm procesem a soci lnìm v vojem dìtïte 11). Graf 5 ukazuje v voj v rovni zapojenì otc do v chovy jejich dïtì v obdobì 1965ñ1998 v rozdïlenì otc podle toho, zda dos hli terci rnìho vzdïl nì. PlnÈ Ë ry p evzatè p esnï od Bianchi (2000) zn zorúujì v voj u ûenat ch otc. P eruöovanè Ë ry jsou BianchiovÈ odhady pro otce, kte Ì ûijì od sv ch dïtì oddïlenï. OtcovÈ s terci rnìm vzdïl nìm tr vì se sv mi dïtmi mnohem vìce Ëasu neû ostatnì otcovè, coû je plnï v souladu s p edchozìmi zjiötïnìmi. NavÌc zapojenì otc do v chovy dïtì se od roku 1965 zv öilo. P ed rokem 1985 byl v voj zapojenì otc obou vzdïlanostnìch skupin reciproënì: u otc s terci rnìm vzdïl nìm se Ëas tr ven s dïtmi zkracoval a pak rostl a u otc s niûöìm vzdïl nìm byl charakteristick nejprve r st a potom pokles. NicmÈnÏ po roce 1985 jsou trendy soubïûnè ñ u obou skupin Ëas tr ven s dïtmi znaënï roste. P itom se zd, ûe se u ûenat ch otc (pln Ë ra) rozdìly mezi terci rnï vzdïlan mi otci a otci s niûöìm vzdïl nìm sniûujì. Ale u vöech otc dohromady (p eruöovan Ë ra) z st vajì rozdìly vìcemènï konstantnì. 11) V oddìle Literatura o teorii a v zkumu otcovskè spoluodpovïdnosti blìûe Lamb ñ Tamis-LeMonda (2004). 83

12 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Graf 5 Vývoj zapojení otců do výchovy dětí, (Trends in fathers involvement, 1965 to 1998) Pramen: Bianchi (2000). Z grafu je patrnè, ûe rozdìly v rozsahu Ëasu, kter otcovè sv m dïtem vïnujì, z st vajì konstantnì, takûe by se prost edky na v chovu dïtì v 90. letech nesnìûily, kdyby nestoupl podìl osamïl ch matek (blìûe Sandberg ñ Hofferth, 2001; Yeung et al., 2001). A koneënï p ispïl ke vzestupu rozdìl objemu prost edk na v chovu dïtì v poslednìch Ëty iceti letech takè r st súatkovè endogamie. V letech 1960ñ1990 se súatkov endogamie zvyöovala (Mare, 1991), coû znamen, ûe dnes majì dïti matek z hornìho vzdïlanostnìho kvartilu takè otce z hornìho vzdïlanostnìho kvartilu ËastÏji, neû tomu bylo v minulosti. PodobnÏ to platì i pro dïti matek z dolnìho vzdïlanostnìho kvartilu, i ty majì pravdïpodobnï ËastÏji neû p ed Ëty iceti lety otce ze spodnìho kvartilu. NÏkter data naznaëujì, ûe n r st súatkovè endogamie vedl ke zvyöov nì nerovnosti v p Ìjmech rodin a ke snìûenì mezigeneraënì mobility (Fernandez ñ Rogerson, 2001; Kremer, 1997). Jestliûe vöe zrekapitulujeme, pak zmïny demografickèho v voje souvisejìcì s n r stem prost edk na v chovu dïtì ñ vïk ûen p i narozenì dïtì a jejich ekonomick aktivita, zapojenì otc do v chovy dïtì ñ probìhajì nejrychleji u dïtì z nejvyööìch spoleëensk ch vrstev, zatìmco zmïny souvisejìcì s poklesem prost edk ñ osamïlè mate stvì a rozvodovost ñ postihujì p edevöìm dïti rodië s nejniûöìm soci lnï-ekonomick m postavenìm. Tyto trendy vedou k vïtöìm rozdìl m v prost edcìch na v chovu dïtì, za kterè jsou povaûov ny spoleënï str ven Ëas a finanënì zabezpeëenì. DvojÌ dostupnost Ëasu spoleënï str venèho je dokumentov na grafem 3, kter ukazuje vzr st ne pln ch rodin v Ëele s matkou. RozdvojenÌ p Ìjm dokl d graf 6, kde je zobrazen v voj medi nu p Ìjm rodin. ZatÌmco p Ìjmy dïtì rodië (v dolarech) v dolnìm vzdïlanostnìm kvartilu se v letech 1960ñ2000 skoro nezmïnily, p Ìjmy rodin dïtì rodië z hornìho kvartilu se tèmï zdvojn sobily 12). Data o mì e chudoby jsou podobn. PodÌl chudoby u dïtì rodië z dolnìho vzdïlanostnìho kvartilu v roce 2000 (38 %) z stal p ibliûnï stejn jako v roce 1960 (37 %). 12) VÌce o p ÌjmovÈ nerovnosti u americk ch dïtì viz Lichter (1997) a Lichter ñ Eggebeen (1993). 84

13 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu Graf 6 Medián příjmu rodin vývoj v letech (Trends in median family income, 1960 to 2000) Pramen: PUMS ( ). Naproti tomu podìl chud ch dïtì rodië z hornìho vzdïlanostnìho kvartilu klesl o vìce neû 50 % ñ ze 7 % na 3 %. Mezin rodnì srovn nì Vzhledem k tomu, ûe zmïny souvisejìcì s druh m demografick m p echodem jsou spoleënè vöem z padnìm zemìm, lze oëek vat, ûe nalezneme podobnè rozdìly i v ostatnìch zemìch. Z roveú existujì d vody, proë se situace m ûe liöit. V mnoha zemìch je roveú súateënosti niûöì a roveú mimomanûelskè plodnosti vyööì a nïkte Ì badatelè tvrdì, ûe lidè s vyööìm vzdïl nìm d vajì p ednost kohabitaci p ed súatkem. Data z tabulky 1 ukazujì rozdìly mezi jednotliv mi zemïmi, pokud jde o vïk matek a jejich ekonomickou aktivitu a podìl osamïl ch matek. V kaûdè zemi jsou matky rozdïleny do t Ì vzdïlanostnìch skupin ñ nejmènï vzdïlanè, st ednï vzdïlanè a nejvìce vzdïlanè. Na rozdìl od Spojen ch st t tyto skupiny p edstavujì spìöe stupnï vzdïl nì neû kvartily a jednotlivè zemï nejsou zcela srovnatelnè. NicmÈnÏ dost dob e ukazujì diference mezi zemïmi, pokud jde o rozdìly prost edk na v chovu dïtì na konci 90. let. StejnÏ jako u graf za SpojenÈ st ty jde o odhady t kajìcì se rodin s mal mi dïtmi. Z tabulky 1 vypl v, ûe aëkoliv se vïk matek v jednotliv ch zemìch liöì, vzdïlanostnì rozdìly podle vïku matek jsou obdobnè. TotÈû platì pro ekonomickou aktivitu matek, kter je definov na jako ÑjakÈkoliv zamïstn nìì. StejnÏ jako ve Spojen ch st tech jsou matky s nejniûöìm vzdïl - nìm asi mnohem mènï ekonomicky aktivnì neû matky s nejvyööìm vzdïl nìm. Ve t ech zemìch ñ ävèdsku, Nizozemsku a VelkÈ Brit nii ñ je mnohem vïtöì rozdìl mezi matkami ve skupinï s nejniûöìm vzdïl nìm a ostatnìmi matkami neû rozdìl mezi matkami ve st ednì a hornì skupinï, tj. stejnï jako tomu bylo ve Spojen ch st tech 13). StejnÈ rysy jsou patrnè i u osamïl ch matek. V tabulce uveden data stavì na roveú manûelskè p ry a nesezdan souûitì a za osamïlè matky 13) VÌce informacì o zamïstnanosti matek v evropsk ch zemìch viz Bradshaw et al. (1996). 85

14 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Tab. 1 Věk matek a jejich ekonomická aktivita a osamělé matky podle vzdělání, mezinárodní srovnání (International comparisons of mothers age, employment, and single motherhood, by mothers education) Proměnné Švédsko Finsko Německo Nizozemsko Kanada Velká Británie Spojené státy Věk matek (medián) nejméně vzdělané středně vzdělané nejvíce vzdělané Zaměstnanost matek nejméně vzdělané 51,4 33,3 44,0 57,7 40,2 43,1 52,3 středně vzdělané 85,9 44,9 49,7 78,9 60,4 55,7 74,5 nejvíce vzdělané 89,4 63,2 57,2 84,2 78,8 62,8 75,5 Počet osamělých matek nejméně vzdělané 24,8 14,0 31,9 8,9 31,8 43,4 29,9 středně vzdělané 14,1 14,4 8,3 4,5 19,6 26,0 20,4 nejvíce vzdělané 6,2 4,5 6,9 2,1 10,0 14,0 7,7 Pramen: Výpočty provedli Timothy Smeeding a Susanna Sundstrom s použitím údajů z Výzkumu příjmů Lucemburska (Luxembourg Income Study). jsou povaûov ny matky, kterè nejsou vdanè a ani nekohabitujì. Znovu se osamïlè matky nejëastïji vyskytujì mezi matkami s nejniûöìm vzdïl nìm. V jimkou je pouze Finsko. A i tady je nejmènï pravdïpodobnè, ûe se nejvzdïlanïjöì ûeny stanou osamïl mi matkami 14). S pouûitìm jinèho souboru dat a nepatrnï odliönèho souboru zemì je patrnè, ûe pravdïpodobnost, ûe dìtï bude do sv ch 15 let ûìt pouze s matkou, sleduje stejn model (tab. 2). DÏti mènï vzdïlan ch matek spìöe proûijì dïtstvì do sv ch 15 let pouze s matkou neû dïti vzdïlanïjöìch matek. StejnÏ jako ve Spojen ch st tech takè v jin ch z padnìch zemìch preferovaly nejvzdïlanïjöì ûeny ûivot v p ru p ed osamïl m mate stvìm. P estoûe v mnoha zemìch vzdïlanè ûeny odkl dajì vstup do manûelstvì a majì dïti mimo manûelstvì, toto mimomanûelskè souûitì by se nemïlo zamïúovat s osamïl m mate stvìm. RovnÏû platì, ûe ve vöech zemìch tr vì otcovè s nejvyööìm vzdïl nìm se sv mi dïtmi vìce Ëasu neû otcovè z nejniûöìch skupin (tab. 3). V nïkolika zemìch otcovè ze st ednìch vzdïlanostnìch skupin uv dïjì vyööì nebo niûöì mìru zapojenì do v chovy sv ch dïtì, neû jak se oëek valo. Podstata je ale stejn. NesmÌme zapomenout, ûe tyto odhady p edstavujì Ëas vïnovan dïtem ûenat mi otci. Kdybychom zapoëìtali dïti, kterè neûijì se sv mi otci, rozdìl mezi nejvyööì a nejniûöì vzdïlanostnì skupinou by byl vïtöì. StruËnÏ eëeno, na konci 20. stoletì byly rozdìly v z padnìch zemìch podobnè rozdìl m ve Spojen ch st tech. DemografickÈ chov nì souvisejìcì s vytv enìm nejvyööìch objem prost edk na v chovu dïtì se soust eôovalo na nejvzdïlanïjöì rodiëe, kdeûto chov nì souvisejìcì s vytv enìm nejmenöìch prost edk (anebo i s jejich bytkem) se soust eôovalo na nejmènï vzdïlanè rodiëe. P ÌËiny HlubokÈ zmïny, kter mi ve dvac tèm stoletì proöly p edstavy o samostatnosti jednotlivce, rovnosti pohlavì a pracovnìch p Ìleûitostech pro ûeny, bezpochyby p ispïly ke zmïn m v n zorech na ekonomickou aktivitu ûen a na svobodnè mate stvì 15). Ale tïmito obecn mi trendy nelze vysvïtlit dramatickè zmïny po roce A takè jimi nelze vysvïtlit tak znaënè rozdìly ûivotnìch drah ûen podle jejich soci lnìho postavenì. Abych tyto modely chov nì vy- 14) VÌce informacì o vytv enì rodiny a svobodnèm mate stvì v evropsk ch zemìch viz Kiernan (1992), (2002) a (2004). 15) O dalöìch diskusìch zamï en ch na tyto trendy a jejich p ÌËin ch blìûe Bianchi ñ Casper (2000), Goldin (1990) a Goldscheider ñ Waite (1991). 86

15 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu Tab. 2 Pravděpodobnost toho, že dítě prožije dětství do 15 let se svobodnou matkou podle vzdělání matek mezinárodní srovnání (International comparisons of exposure to single motherhood by age 15, by mothers education) Vzdělání matek Švédsko Finsko Norsko Německo Rakousko Francie Itálie Spojené státy nejméně vzdělané 36,0 29,0 36,0 39,0 36,0 28,0 9,0 63,0 středně vzdělané 30,0 19,0 27,0 31,0 33,0 26,0 10,0 51,0 nejvíce vzdělané 25,0 19,0 23,0 29,0 33,0 24,0 11,0 33,0 Pramen: Výpočty provedli Larry Bumpass a Hsien-Heu Lu s použitím údajů ze Šetření manželské plodnosti (Family Fertility Surveys). Tab. 3 Čas ženatých otců (průměrný počet hodin) strávený s dětmi podle vzdělání matek mezinárodní srovnání (International comparisons of married fathers time (in mean hours) with children, by mothers education) Vzdělání matek Švédsko Norsko Německo Rakousko Itálie Kanada Spojené státy nejméně vzdělané 0,7 0,6 0,5 0,7 0,3 0,5 0,0 středně vzdělané 0,9 0,9 0,6 0,6 0,5 0,6 0,8 nejvíce vzdělané 0,8 0,8 0,6 0,9 0,6 0,8 1,1 Pramen: Gauthier (2004), s použitím údajů z Nadnárodního šetření o trávení času (Multinational Time Use Survey). svïtlila, zamï Ìm se na Ëty i p ÌËiny: a to na feminismus, novè antikoncepënì technologie, zmïny na trhu pr ce a na soci lnì politiku. TvrdÌm, ûe tyto faktory a jejich vz jemnè interakce mohou vysvïtlit mnohè z odliönèho chov nì ûen ve Spojen ch st tech a stejnï tak mohou napomoci k objasnïnì mezin rodnìch rozdìl. AËkoliv m m m lo Ñtvrd chì dat, domnìv m se, ûe druh vlna feminismu, kter zaëala v polovinï 60. let a bïhem 60. a 70. let se rozöì ila na kolejìch americk ch univerzit, hr la v propagaci zmïn demografickèho chov nì d leûitou roli a ovlivnila zvl ötï ûeny v hornìm vzdïlanostnìm kvartilu (Chafetz, 1995; Chafetz ñ Dworkin, 1986). Feminismus podporoval nez vislost ûen a genderovou rovnost na mnoha front ch. NabÌdl ûen m jinou identitu, neû b t jen Ñmanûelkouì a Ñmatkouì, a podporoval investice do vzdïl nì a karièry. Kritizoval tradiënì rozdïlenì rolì mezi muûi a ûenami, jeû bylo hlavnì oporou tradiënìho manûelstvì. NabÌdl novè normy chov nì pro rovnocennïjöì vztah v manûelstvì a vystupoval proti stigmatizaci svobodn ch matek. Feminismus takè vedl ke zrodu politickèho hnutì, jeû bojovalo proti diskriminaci ûen na trhu pr ce a za vyööì vzdïl nì ûen a tvrdilo, ûe vl da by mïla podporovat pr vo ûen nez visle rodit dïti a z Ìdit dom cnosti. Podle mèho n zoru si feminismus zaslouûì ocenïnì za to, ûe se vzdïlanïjöì muûi stali tïmto myölenk m p ÌstupnÏjöÌ a vst ÌcnÏjöÌ, a za to, ûe lèpe pochopili poûadavky ûen na rovnocennè partnerstvì v manûelstvì. ZatÌmco feminismus motivoval ûeny ke vzdïl nì a kariè e, novè zp soby antikoncepce jim to umoûnily. P ed zavedenìm hormon lnì antikoncepce bylo riziko otïhotnïnì vysokè a odkl d nì súatku a investov nì do vyööìho vzdïl nì bylo pro ûeny odv ûnou volbou. PotÈ, co se hormon lnì antikoncepce stala dostupnïjöì a byly legalizov ny potraty, ûeny mïly mnohem vïtöì kontrolu poëetì a riziko otïhotnïnì se snìûilo. Hormon lnì antikoncepce souëasnï ûeny povzbudila ke snaze zìsk vat odbornè vzdïl nì (Goldin ñ Katz, 2002). Goldin a Katz upozornili, ûe aëkoliv ad pro kontrolu potravin a lèk schv lil antikoncepci v roce 1960, ve vïtöìm mï Ìtku ji svobodnè ûeny neuûìvaly aû do konce 60. let, kdy teprve zaëaly jednotlivè st ty Unie mïnit vïk zletilosti. Uvedli takè, ûe rozöì enì hormon lnì antikoncepce bylo v tomto obdobì bezprost ednì p ÌËinou zv öenì vstupu ûen na odbornè ökoly. NovÈ moûnosti, tj. hormon lnì antikoncepce a legalizace potratu, jeû ûen m poskytly kontrolu poëetì, na druhou stranu usnadnily muû m vyh bat se sv m rodiëovsk m povinnostem. P ed hormon lnì antikoncepcì si ûena nemohla dovolit pohlavnì styk s muûem bez p Ìslibu manûelstvì (Akerlof ñ Yellen ñ Katz, 1996). Po zavedenì hormon lnì antikoncepce takov p Ìslib uû nebyl nutn, protoûe riziko otïhotnïnì bylo malè a byl takè dostupn potrat. Ochota 87

16 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 st le vïtöìho poëtu ûen vèst sexu lnì ûivot bez p Ìslibu manûelstvì tak omezila jejich vyjedn - vacì pozici, jestliûe se chtïly vd t a mìt dïti. Ke zmïn m tèto vyjedn vacì pozice p ispïly zmïny spoleëensk ch norem t kajìcì se p ijatelnosti svobodnèho mate stvì a pr va ûen na potrat, coû obecnï zv öilo moûnosti ûen kontrolovat poëetì a poëet dïtì. T etìm vysvïtlenìm zmïn v demografickèm chov nì jsou zmïny podmìnek na trhu pr ce v 70. a 80. letech. Nejprve p iöla v roce 1974 recese, pak tïsnï na sebe navazujìcì recese konce 70. a poë tku 80. let. M lo kvalifikovanì muûi byli tïmito recesemi zasaûeni nejtvrdïji, coû je v oëìch ûen uëinilo mènï schopn mi ke vstupu do manûelstvì (Oppenheimer ñ Kalmijn ñ Lim, 1997; Wilson, 1987). Pak doölo ke zv öenì mzdovè nerovnosti koncem 70. let a k jejìmu pokraëov nì tèmï po cel 80. lèta. PomÏr mezd nejvìce vzdïlan ch muû ke mzd m muû se st ednìm vzdïl nìm vyk zal dvoucifern n r st, p iëemû u ûen doölo jeötï k vïtöìmu zv öenì (Katz ñ Autor, 1999). P itom se v pr bïhu 80. let zuûovala propast mezi mzdami muû a ûen (Spain ñ Bianchi, 1996). ObÏ zmïny byly pro ûeny siln m impulsem pro zìsk nì vyööìho vzdïl nì a ke vstupu na pracovnì trh. Ve stejnè dobï rostoucì mzdov nerovnost zhoröovala vyhlìdky muû s nìzk m vzdïl nìm. ZmÏnÏnÈ podmìnky na trhu pr ce nejenûe urychlily rozhodnutì ûen investovat do karièry, ale takè ovlivnily rodinnè chov nì ûen, kterè se rozhodly jìt touto cestou. NÏkterÈ z tïchto ûen se vzdaly mate stvì jednou provûdy (Martin, 2004b); jinè odkl daly dïti aû do doby, kdy dos hly dobrèho postavenì v zamïstn nì. Kdyû pak chtïly mìt dïti, byly tyto ûeny v relativnï mnohem lepöì vyjedn vacì pozici v Ëi muû m neû ûeny s nìzk m vzdïl nìm. Nejenûe mïly vìce moûnostì, neû jakè nabìzelo mate stvì, ale kromï toho byly zralejöì a informovanïjöì o typu partnerstvì, kter chtïly (Oppenheimer, 1988). A sv m potenci lnìm partner m mohly nabìdnout dost, pokud uvaûujeme v ekonomickè rovinï. TudÌû nep ekvapì, ûe tyto ûeny byly schopnè partnerstvì a ûe jim muûi byli ochotni poskytovat citovou podporu a pom hat jim s pèëì o dìtï, coû obojì tak oceúovalo feministickè hnutì. PoslednÌm vysvïtlenìm zmïn demografickèho chov nì je zmïna postoje soci lnì politiky v Ëi svobodn m matk m. D leûitè jsou dva aspekty tèto politiky: roveú podpory a z vislost na v öi p Ìjmu.»Ìm vyööì je roveú podpory, tìm m chud svobodn matka s dìtïtem menöì vyd nì.»ìm progresivnïji se s v öì p Ìjmu d vka sniûuje, tìm vïtöì je cena placenè pr ce a manûelstvì. PenÏûnÌ d vky pro svobodnè matky se v letech 1955ñ1975 zvyöovaly, p iëemû koncem 60. let se jejich dosaûitelnost znaënï rozöì ila. BÏhem tohoto obdobì p idala feder lnì vl da jeötï k balìku soci lnìch d vek Medicaid and food stamps (st tnì podpora pro pracujìcì s nìzk mi p Ìjmy ñ pozn. red.) a p i poskytov nì dotacì na bydlenì a dïtskou pèëi byly rodiny svobodn ch matek preferov ny. V druhè polovinï 70. let re ln cena penïûitè podpory poklesla, naproti tomu se zv öila hodnota natur lnìch d vek. Vöechny novï p izn vanè d vky z visely na v öi p Ìjmu, a kdyû se slouëily p Ìjem a d vka dohromady, pak byla daúov sazba (snìûenì d vky) uvalen na tyto programy mnohem vïtöì neû nejvyööì sazba danï z p Ìjmu. Jin mi slovy, aù uû matky s nìzk m p Ìjmem (tj. ûeny v dolnìm kvartilu) pracovaly nebo byly vdanè, z v öe jejich soci lnìch d vek jim byla sraûena vïtöina penïz v z vislosti na tom, kolik vydïlali ony nebo jejich partner. Podle ekonom by s rozvojem soci lnì pèëe mïlo p ib vat dïtì rozen ch mimo manûelstvì, protoûe se muûi sn ze vyhnou svè rodiëovskè odpovïdnosti (Willis ñ Haaga, 1996). O ËincÌch vlivu soci lnì pèëe na formov nì a rozpad partnerstvì existuje rozs hl empirick literatura. I kdyû existuje vöeobecn shoda v tom, ûe Ëinky soci lnìch program jsou malè, neznamen to, ûe jsou nulovè (Moffitt, 1998). é dn z uveden ch studiì totiû nezjiöùovala Ëinky vöech program dohromady. Kdyû by se navìc braly v vahu i dalöì faktory ñ nap Ìklad pokles v dïlk mènï kvalifikovan ch muû a snìûenì ochoty muû podporovat svè dïti ñ p ÌznivÈ Ëinky soci lnì pèëe by byly pravdïpodobnï jeötï vïtöì. To, ûe ekonomicky nejvìce nez vislè matky majì nejvyööì mìru súateënosti a ekonomickè aktivity, napovìd tomu, ûe p idïlov nì soci lnìch d vek v z vislosti na v öi p Ìjmu (progre- 88

17 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu sivnì mìra zdanïnì) m na odrazov nì od pr ce a od manûelstvì vïtöì vliv neû ötïdrost podpory. Ned vnè v zkumy skuteënï naznaëujì, ûe zv öenì velkorysosti v soci lnì pèëi kombinovanè s pot ebou zamïstn nì mohou súateënost zv öit (Gennetian ñ Knox, 2004; Harknett ñ Gennetian, 2003). RozdÌly v systèmu soci lnì politiky mohou b t takè d vodem nïkter ch mezin rodnìch rozdìl v podìlu svobodn ch matek a v rozsahu, v jakèm jsou svobodnè matky soust edïny mezi ûenami s nìzk m vzdïl nìm. Nap Ìklad anglicky mluvìcì zemï majì niûöì soci lnì d vky a vyööì zdanïnì p Ìjmu neû Skandin vie a zemï kontinent lnì Evropy. MajÌ takè nejvyööì podìl svobodn ch matek. Z vïr: Chov nì ûen nejvyööìch a nejniûöìch vrstev ovlivúovaly r znè tlaky. éen m z nejvìce zv hodnïnèho prost edì poskytl novou identitu feminismus, hormon lnì antikoncepce jim umoûnila vyuûìt zvyöov nì ekonomick ch p ÌleûitostÌ k odkl d nì súatku a narozenì dìtïte a k investicìm do karièry. Na druhè stranï p Ìslib novè identity a nov antikoncepce nemïly takov v znam pro ûeny z nejniûöìch vrstev ñ k odkl d nì mate stvì a budov nì karièry je stimulovaly m lo. SouËasnÏ zmïny v podmìnk ch na trhu pr ce zp sobily, ûe nekvalifikovanì muûi se stali pro tyto ûeny ke vstupu do manûelstvì mènï vyhled van mi, neboù v d sledku zmïn norem jejich vyjedn vajìcì pozice a soci lnì podpora zp sobily, ûe muûi se mohli sn ze vyhnout sv m otcovsk m povinnostem. V tomto okamûiku si nemyslìm, ûe vìme, do jakè mìry je zv öenì svobodnèho mate stvì sv z no s neochotou ûen vstoupit do svazku s nekvalifikovan mi muûi a do jakè mìry je zp sobeno neochotou muû zav zat se v Ëi ûen m a dïtem. Co vöak vìme, je, ûe druh demografick p echod zmïnil jak rozsah p ÌleûitostÌ, kterè muûi a ûeny v ûivotï majì, tak rovnov hu mezi nimi. D le vìme, ûe nov situace zaloûen na vz jemnèm rovnopr vnïjöìm postavenì vyhovuje muû m a ûen m s nejvyööìm vzdïl nìm a prost edky (Goldscheider ñ Waite, 1991). ProË na tom z leûì? Dosud jsem uvedla nïkolik trend, jeû souvisely s druh m demografick m p echodem, a doloûila r st rozdìl v prost edcìch rodin na v chovu dïtì. D le jsem zmìnila nïkolik p ÌËin tïchto trend a rozdìl. NynÌ pojedn m o tom, proë by n s tyto zmïny mïly znepokojovat, a co by vl da mohla dïlat ke zmenöenì jejich dopadu. NÏkte Ì badatelè vìce mènï tvrdì, ûe dokud absolutnì hodnota prost edk pro dïti nekles, nemïli bychom si s rostoucìmi rozdìly dïlat p Ìliö velkè starosti. Podle jejich n zoru ti, kte Ì vyuûìvajì novè p Ìleûitosti, uëinì v obdobì soci- lnìch zmïn vïtöì pokroky neû zb vajìcì Ë st populace.»asem se rozdìl zmenöì, neboù ostatnì skupiny si osvojì chov nì nositel tïchto zmïn a p ivlastnì si je. Takov model platil pro prvnì demografick p echod a ve druhèm tomu m ûe b t stejnï. Jakkoliv m teorie konvergence svè klady, domnìv m se, ûe existujì d vody, proë bychom se tentokr t mïli znepokojovat. Tak p edevöìm, nerovnost m ûe vèst k soci lnì izolaci (nebo soci lnìmu vylouëenì, jak tomu ÌkajÌ v EvropÏ), kter (kdyû k tomu dojde) m ûe mìt negativnì zpïtnou vazbu. Nap Ìklad, kdyû budou uzavìrat súatky pouze lidè s nejvyööìmi p Ìjmy, p ry z nejniûöìch soci lnìch vrstev by to mohly vnìmat jako nïco, co je pro nï mènï dostupnè, neboù si s touto obecnou institucì spojujì ztr tu jak chkoli soci lnìch podpor (Waite, 1995). Tato p edstava odpovìd tomu, co nesezdanì rodiëe uvedli v äet enì ohroûen ch rodin (Fragile Families Study; McLanahan et al., 2001) 16). Kdyû odpovìdali na ot zku, proë se nevzali, rodiëe Ëasto uv dïli, ûe ËekajÌ, aû dos hnou urëitèho ûivotnìho stylu, kter spojujì s manûelstvìm. Jeden mlad dvacetilet hisp nsk otec to vysvïtlil takto: ÑChci b t zajiötïn..., nechci se oûenit a nemìt penìze, b t bez niëeho. Nechci ûìt tady. Chci mìt mal domek na Long Islandu, vìte, plot z bìl ch latïk, gar û pro dvï auta, nabourat popel- 16) Studie ohroûenè rodiny (The Fragile Families Study) sleduje kohortu asi 5000 dïtì, kterè se narodily ve Spojen ch st tech ve mïstech s p ibliûnï obyvateli v obdobì 1998ñ2000. äet enì obsahuje p es 3700 nesezdan ch p r. Tady uv dïnè daje poch zejì ze Studie TLC3, ve kterè jsou uv dïny hloubkovè rozhovory s podskupinou p r, jeû jsou souë stì vïtöìho öet enì. 89

18 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 nice, kdyû zabrzdìm u vjezdu. VÌte... jako to d vajì v televizi (Gibson ñ Edin ñ McLanahan, 2004). Touto ot zkou jsem se zab vala spoleënï s Tarou Watson (Watson ñ McLanahan, 2004), s nìû jsme rozpracovaly a ovï ovaly platnost modelu identity manûelstvì. Tento model, kter byl p evzat z pr ce Akerlofa a Krantona (2000), p edpokl d, ûe manûelstvì je spojeno se souborem norem chov nì a ûivotnìch z sad a ûe psychologickè v hody manûelstvì z leûì v tom, jak tïsnï jsou lidè schopni se k tïmto ide l m p iblìûit. Na datech ze sëìt nì z let 1970ñ2000 jsme uk zaly, ûe v situaci, kdy z st v pr mïrn plat konstantnì, zvyöujì se poëty muû s p Ìjmem niûöìm, neû je medi lnì p Ìjem muû danè skupiny a pravdïpodobnost, ûe se oûenì, kles. ChtÏla bych takè zd raznit, ûe by n s mïl zajìmat znaën poëet svobodn ch matek, zvl ötï mezi ûenami niûöìch soci lnìch vrstev. AËkoli je urëit poëet osamïl ch matek pro danou spoleënost dobrou vizitkou, neboù ukazuje, ûe ûeny mohou svobodnï opustit nevyhovujìcì partnersk vztah, vysok stupeú absence otc je spìöe zn mkou soci lnì dezorganizace a izolace (Wilson, 1987). A co vìc, na jednè stranï rozdìly ve vïku matky a rovnï ekonomickè aktivity p in öejì vïtöì p Ìjmy a tìm prost edky dïtem ûen z hornìho vzdïlanostnìho kvartilu ûen oproti dïtem ûen v nejniûöìm kvartilu, na druhè stranï rozdìly v podìlu svobodn ch matek p in öejì vïtöì ztr ty tïchto prost edk pro dïti ûen dolnìho vzdïlanostnìho kvartilu neû ûen nejvyööìho kvartilu. A dïti ûen dolnìho kvartilu si tyto ztr ty mohou ztïûì dovolit 17). Graf 7 Mezinárodní rozdíly míry chudoby podle typu rodiny (Cross-national differences in poverty rates, by family status) Pozn.: Chudoba je definována jako příjem, který je menší než 50 % příjmového mediánu domácnosti. Pramen: Rainwater Smeeding (2003). JeötÏ d leûitïjöì je, ûe ve vöech z padnìch pr myslov ch zemìch jsou dïti osamïl ch matek ËastÏji chudöì neû dïti z pln ch rodin (graf 7). I kdyû se roveú chudoby v jednotliv ch zemìch znaënï liöì, t k se vûdy vìce rodin osamïl ch matek neû rodin manûelsk ch p r 17) V nïkter ch v zkumech se uv dì, ûe svobodnè mate stvì nem dlouhodobè n sledky. Musick a Mare (2004) nap. ud vajì, ûe svobodnè mate stvì v jednè generaci nesouvisì se svobodn m mate stvìm v n sledujìcì generaci. Bohuûel, jejich anal za se Ìdila p Ìjmem a nepoëìtala s nep Ìm mi d sledky rodinnè struktury prost ednictvìm ztr t ekonomick ch prost edk. 90

19 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu (Rainwater ñ Smeeding, 2003). To platì, p estoûe mnoho zemì poskytuje osamïl m matk m znaënou podporu. K vysokè rovni chudoby lze jeötï dodat n sledujìcì: svobodnè mate stvì samo o sobï p edstavuje velkè mnoûstvì rizikov ch faktor, kterè dïtem nevïstì nic dobrèho. daje ze äet enì ohroûen ch rodin ukazujì, ûe neprovdanè matky s nìzk m vzdïl nìm (st edoökolsk m nebo niûöìm) trpì mnohem ËastÏji depresì, ËastÏji uûìvajì drogy nebo bïhem tïhotenstvì kou Ì neû provdanè matky s obdobnou rovnì vzdïl nì. OtcovÈ jejich dïtì majì takè vìce problèm vëetnï toho, ûe i oni ve vïtöì mì e uûìvajì ökodlivè l tky, nepracujì, dopouötïjì se dom cìho n silì a b vajì ËastÏji ve vïzenì 18). Tab. 4 Rizikové faktory méně vzdělaných rodin podle vztahu rodičů (Risk factors among less-educated families, by parents relationship status) Rizikový faktor Typ vztahu sezdaný pár nesezdaný pár osamělé matky Zdraví matek deprese 10,2 15,0 a 14,9 a prenatální užívání drog 1,0 6,3 a 8,8 a,b prenatální kouření 10,4 25,5 a 25,9 a Zdraví otců užívání návykových látek 4,3 4,1 a 7,6 a,b invalidita 5,8 7,5 a 6,6 násilí 2,0 3,5 6,1 a,b uvěznění 12,2 31,6 a 39,2 a,b Struktura rodiny otec má dítě s jinou partnerkou 19,0 33,5 a 44,1 a,b matka má dítě s jiným partnerem 21,6 40,8 a 41,5 a otec nepracuje 7,8 19,5 a 39,2 a,b koeficient příjmu/potřeb 2,28 1,46 a 1,13 a,b ukončení vztahu s otcem do 1 roku věku dítěte 8,9 30,9 a 65,1 a,b ukončení vztahu s otcem do 3 let věku dítěte 16,9 47,6 a 78,2 a,b Kvalita mateřské péče dítě bylo kojeno 62,4 47,5 a 38,9 a,b dítě nebylo trestáno 4,79 4,48 a 4,29 a,b stimulace k řeči 9,29 9,06 a 9,03 a Pramen: Vlastní výpočet s použitím dat z Výzkumu ohrožených rodin a materiálního zabezpečení dětí (Fragile Families and Child Wellbeing Study). Pozn.: Vzorek je omezen na matky se středoškolským nebo nižším vzděláním. a Rozdíly od ženatých/vdaných jsou signifikantní na hladině významnosti 0,05. b Rozdíly od kohabitujících jsou signifikantní na hladině významnosti 0,05. Jak je patrnè z tab. 4, jsou vztahy v rodin ch nesezdan ch partner komplikovanïjöì a mènï stabilnì. V tïchto rodin ch ûijì mnohem ËastÏji dïti z r zn ch partnersk ch vztah 19) a partnerskè vztahy jsou k ehëì. Skoro polovina matek ûijìcìch v kohabitaci (a tèmï 80 % neprovdan ch matek bez partnera) ukonëila vztah s otci sv ch dïtì, d Ìve neû byly dïtem t i roky. Rodiny nesezdan ch partner jsou takè charakteristickè ËastÏjöÌ chudobou a nezamïstnanostì. KromÏ toho je kvalita rodiëovskè pèëe o dïti nesezdan ch rodië horöì. Matky kojì svè dïti mènï a mènï s nimi komunikujì, naopak rodiëe s dïtmi ËastÏji zach zejì hrubï. 18) Tyto rozdìly podle rodinnèho stavu existujì jak u bìl ch a Ëern ch tak u Hisp nc. 19) BlÌûe Carlson ñ Furstenberg (2003) a Mincy (2002) ohlednï sloûitosti vztah a Wu ñ Martinson (1993) ohlednï jejich labilnosti. 91

20 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 AËkoliv nem ûeme Ìci, zda tyto rozdìly ve struktu e podle rodinnèho stavu zp sobuje manûelstvì samo o sobï nebo cosi, co se vytvo Ì kolem rodië, kte Ì uzav ou súatek, existujì teoretickè d vody pro domnïnku, ûe nep Ìtomnost otc a vysok roveú nestability svazk jsou pro dïti ökodlivè. Nap Ìklad teorie, kterè se zab vajì v vojem dìtïte, uv dïjì, ûe otcovè, kte Ì se sv mi dïtmi nebydlì, k nim majì slaböì vztah (Lamb ñ Tamis-LeMonda, 2004), podle sociolog nep Ìtomnost otce sniûuje moûnosti dïtì v p Ìstupu ke spoleëenskèmu kapit lu (Coleman, 1988; Seltzer, 1991) a nïkte Ì ekonomovè tvrdì, ûe omezen kontakt otc a jejich dïtì oslabuje altruismus (Folbre, 2004; Mulligan, 1997). KromÏ toho skuteënost, ûe ûenatì otcovè tr vì se sv mi dïtmi vìce Ëasu, naznaëuje, ûe pro dïti svobodn ch matek se dospìv nì bez otc m ûe st t v ûnïjöìm problèmem. Co lze dïlat? StejnÏ tak jako byl zaveden starobnì d chod jako eöenì prodluûujìcì se dèlky ûivota, coû byl d sledek prvnìho demografickèho p echodu, nynì vytv Ì vïtöina zemì instituce, kterè by mïly eöit dopady druhèho demografickèho p echodu. P i vah ch o tïchto opat enìch m ûe b t uûiteënè znovu p ipomenout v öe uvedenè p ÌËiny. Z kladnìm problèmem je toto: jak opat enì mohou podnìtit ûeny a muûe z nejniûöìho vzdïlanostnìho kvartilu, aby si osvojili chov nì rodië nejvyööìho kvartilu? A p edevöìm, jak p sobit na ûeny v nev hodnèm postavenì, aby odloûily narozenì dïtì a investovaly do svèho vzdïl nì a svè v chovy a nauëily se vytv et stabilnì partnerskè vztahy? PodobnÏ, jak p imït muûe ze stejnèho prost edì, aby byli odpovïdni v Ëi sv m dïtem? Vzhledem k podmìnk m na trhu pr ce tvrdìm, ûe rostoucì mzdov nerovnost favorizovala ûeny z nejvyööìch vrstev spoleënosti, ale muûe a ûeny z dolnìch vrstev vy adila ze ÑsÚatkovÈho trhuì. Proti tomuto trendu, kter je z velkè Ë sti zp soben poklesem popt vky po mènï kvalifikovan ch dïlnìcìch, pot ebujeme opat enì, kter vr tì tyto lidi do pr ce a umoûnì muû m a ûen m z niûöìch vrstev dosaûenì tè ûivotnì rovnï, kterou povaûujì za adekv tnì uzav enì manûelstvì. Takov m opat enìm je Earned Income Tax Credit (sleva na dani z pracovnìho p ijmu ñ pozn. red.). DalöÌ v hody, kterè p Ìmo zvyöujì prost edky na v chovu dïtì, jsou dotovan a kvalitnì pèëe o dìtï, ökolky a ve ejnï prospïönè pr ce (Magnuson ñ Waldfogel, v tisku). Takov öiroce koncipovan opat enì realizuje mnoho evropsk ch zemìch. SpojenÈ st ty za vïtöinou evropsk ch zemì v rozvìjenì tïchto opat enì zaost vajì navzdory svè pr kopnickè roli v poskytov nì z kladnìho a st ednìho vzdïl nì a zvl ötï v masovèm terci rnìm vzdïl nì. Uvedla jsem, ûe hormon lnì antikoncepce a legalizace potratu p ispïly k neochotï muû p ijmout spoluodpovïdnost za svè dïti. Samoz ejmï nechceme, aby se vr tilo obdobì súatk vynucen ch tïhotenstvìm snoubenky. M ûeme vöak zavèst opat enì, jeû povedou muûe k odpovïdnosti za dïti, kterè zplodili. Pr vï k tomu vede vym h nì p ÌspÏvku na dìtï a lze doloûit, ûe jejich p ÌsnÏjöÌ vym h nì omezuje plodnost mimo manûelstvì (Aizer ñ McLanahan, 2003; Case, 1988; Garfinkel et al., 2003). Ve Spojen ch st tech se za poslednìch dvacet let vym h nì p ÌspÏvku na dìtï znaënï zv öilo (Case et al., 2003; Garfinkel, 2001; Garfinkel et al., 2003). U opat enì t kajìcìch se p Ìdavk k p Ìjmu jsem uvedla, ûe nìzk p Ìjem je v ûnou p ek ûkou súatku a ûe systèm zaloûen na z pornè progresivnì sazbï podle v öe p Ìjmu pr ci znechucuje a od súatku odrazuje. Jedin zp sob, kter odstranì ÑudÏlenÌ trestnèho boduì manûelstvì (vypl vajìcìho z dosavadnìho systèmu), je poskytov nì podpor zaloûen ch spìöe na n roku jednotlivce neû rodiny. Aù uû se p r rozhodne ke kohabitaci nebo k manûelstvì, d vky zìsk podle v hodnïjöìho v poëtu. P estoûe jsou takovè programy draûöì (protoûe soci lnì d vky n rokuje vìce p r ), jejich dlouhodob p Ìnos by vzhledem k vïtöìmu poëtu rodin tyto n klady mohl vyrovnat. KoneËnÏ i feminismus udïlil nïkolik uûiteën ch lekcì politik m, kte Ì se zab vajì poklesem súateënosti mezi nìzkop Ìjmov mi p ry. Bushova st tnì spr va ned vno zah jila pïtilet 92

21 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu program na podporu súateënosti u rodië s nìzk mi p Ìjmy, kter financuje Ë stkou 1,5 miliard dolar (Garfinkel ñ McLanahan, 2003). Tento program se zamï uje na zlepöenì komunikaënì dovednosti mezi partnery, aby si vz jemnï lèpe rozumïli a aby si d vï ovali. NenÌ podstatnè, ûe nïkte Ì lidè uûiteënost tïchto program pro p ry s nìzk mi p Ìjmy zpochybúujì nebo jejich uûiteënost dokonce popìrajì. CÌl Ñbudov nì vz jemnèho porozumïnì a d vïryì je v souladu s nov mi normami manûelskèho chov nì, jak je p edvìd feminismus. Na z kladï kvalitativnìch rozhovor veden ch s nesezdan mi rodiëi v r mci äet enì ohroûen ch rodin, je z debat o nevï e a ned vï e mezi partnery z ejmè, ûe pro mnoho p r s nìzk mi p Ìjmy to jsou v ûnè problèmy (Edin ñ England ñ Linnenberg, 2003). PodobnÈ z vïry uvedl i Cherlin (v tisku) v äet enì soci lnì pèëe t Ì mïst (Three City Welfare Study). Pokud se programy propagace manûelstvì zamï Ì tìmto smïrem, mohou stabilitu svazku nïkter ch rodië z nìzkop Ìjmov ch skupin zv öit (McLanahan, v tisku). V z vïru si dovolìm rekapitulaci sv ch hlavnìch argument : Za prvè tvrdìm, ûe trendy souvisejìcì s druh m demografick m p echodem se ubìrajì dvïma smïry, jeû vedenou k vïtöìm rozdìl m v objemu prost edk na v ûivu a v chovu dïtì; za druhè uv dìm, ûe ûeny, kterè dos hly nejvyööì ekonomickè nez vislosti jsou vëele, ale nikoli pokud jde o roveú svobodnèho mate stvì, ale naopak ve stabilitï sv ch partnersk ch svazk, kterè jsou zaloûeny na vïtöì odpovïdnosti obou rodië za v chovu dïtì; za t etì tvrdìm, ûe vl da musì v novèm prost edì vytv enèm mïnìcìm se rodinn m chov nìm sehr t d leûitou roli, neboù musì zajistit dostateënè prost edky dïtem. Po prvnìm demografickèm p echodu jsme to udïlali pro staröì spoluobëany, nynì si to ve stejnè mì e zasluhujì naöe dïti. Literatura Aizer, A. and S. McLanahan The Impact of Child Support on Fertility, Parental Investments and Child Health and Well-being. P ÌspÏvek byl p ednesen na v roënìm zased nì Population Association of America, May 1ñ3, Minneapolis, MN. Akerlof, G. A. and R. E. Kranton Economics and identity. Quarterly Journal of Economics 115: 715ñ53. Akcelof, G. A., J. L. Yellen, and M. L. Katz An Analysis of Out-of-Wedlock Childbearing in the United States. Quarterly Journal of Economics 111: 277ñ317. Amato, R. R. and B. Keith Parental Divorce and Adult Well-being: A Meta-Analysis. Journal of Marriage and the Family 55: 23ñ41. Aries, P Two Successive Motivations for Declining Birth Rates in the West. Population and Development Review 6: 645ñ50. Becker, G. S A Treatise on the Family. Cambridge, MA: Harvard University Press. Bergstrom, T A Survey of Theories of the Family. Pp. 21ñ79 in Handbook of Population and Family Economics, Vol. l, M. R. Rozenzweig and O. Stark (eds). Amsterdam: Elsevier. Bianchi, S. M Maternal Employment and Time With Children: Dramatic Change or Surprising Continuity? Demography 37: 401ñ14. Bianchi, S. M. and L. M. Casper American Families. Population Bulletin 55(4). Bjorklund A. and M. Sundstrom Parental Separation and Childrenís Educational Attainment: A Siblings Analysis on Swedish Register Data. Working Paper 4/2004. Swedish Institute for Social Research, Stockholm. Available on-line at Blau, D. M The Effect of Income on Child Development. Review of Economics and Statistics 8: 261ñ76. Blossfield, H., A. De Rose, J. M. Hoem, and G. Rohwer Education, Modernization, and the Risk of Marriage Disruption in Sweden, West Germany and Italy. Pp. 200ñ22 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A. M. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Bradshaw, J., S. Kennedy, M. Kilkey, S. Hutton, A. Corden, T. Eardley, H. Holmes, and J. Neale The Employment of Lone Parents: A Comparison of Policy in 20 Countries. The Family and Parenthood: Policy and Practice. London: Family Policy Studies Centre. Brooks-Gunn, J. Forthcoming. Test Score Gaps and School Readiness: The Contribution of Parenting and the Home Environment. The Future of Children. Brooks-Gunn, J., J. Waldfogel, and W. Han Maternal Employment and Child Cognitive Outcomes in the First Three Years of Life: The NICHD Study of Early Child Care. Child Development 73: 1052ñ72. Carlson, M. and F. Furstenberg, Jr Complex Families: Documenting the Prevalence and Correlates of Multi- Partnered Fertility in the United States. Working Paper 2003ñ14ñFF. Center for Research on Child Wellbeing, Princeton University, Princeton, NJ. Case, A The Effects of Stronger Child Support Enforcement on Nonmarital Fertility. Pp. 191ñ215 in Fathers Under Fire: The Revolution in Child Support Enforcement, Garfinkel, S. S. McLanahan, D. R. Meyer, and J. A. Seltzer (eds). New York: Russell Sage Foundation. 93

22 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Case, A., I. Lin, and S. McLanahan Educational Attainment of Siblings in Stepfamilies. Evolution and Human Behavior 22: 269ñ89. óó Explaining Trends in Child Support: Economic, Demographic, and Policy Effects. Demography 40: 171ñ89. Chafetz, J. S Chicken or Egg? A Theory of the Relationship Between Feminist Movements and Family Change. Pp. 63ñ81 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A. M. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Chafetz, J. S. and A. G. Dworkin Femate Revolt: Womenís Movements in World and Hisiorical Perspective. Totowa, NJ: Rowman and Allanheld. Cherlin, A. J Public and Private Families: An Introduciton. New York: McGraw-Hili, Inc. óó. 2004: The Deinstitutionalization of American Marriage. Journal of Marriage and the Family 66: 848ñ61. Cherlin, A. J., P. L. Chase-Lansdale, and C. McRae Effects of Parental Divorce on Mental Health Throughout the Life Course. American Sociological Review 63: 239ñ49. Coale, A. and S. Watkins, eds The Decline of Fertility in Europe. Princeton, NJ: Princeton University Press. Coleman, J. S Social Capital in the Creation of Human Capital. American Journal of Sociology 94: S95ñS120. Edin, K., P. England, and K. Linnenberg Love and Distrust Among Unmarried Parents. Paper presented at National Poverty Center Conference on Marriage and Family Formation Among LowñIncome Couples, September 4ñ5, Washington, DC. Ellwood, D. and C. Jencks The Uneven Spread of Single-Parent Families: What Do We Know? Where Do We Look for Answers? Pp. 3ñ77 in Social Inequality, edited by K. M. Neckerman. New York: Russell Sage Foundation. Ermisch, J. F. and J. Francesconi Family Structure and Childrenís Achievement. Journal of Population Economics 14: 249ñ70. Fernandez, R. and R. Rogerson Sorting and Long-Run Inequality. Quarterly Journal of Economics 116: 1305ñ41. Folbre, N Our Children, Ourselves: Rethinking the Economics of the Family. Unpublished manuscript. University of Massachusetts at Amherst. Garfinkel, I Assuring Child Support in the New World of Welfare. Pp. 442ñ60 in The New World of Welfare, edited by R. Blank and R. Haskins. Washington, DC: Brookings Institution. Garfinkel, I., C. Huang, S. McLanahan, and D. Gaylin The Role of Child Support Enforcement and Welfare in Non-Marital Childbearing. Journal of Population Economics 16(1): 55ñ70. Garfinkel, I.. and S. McLanahan Single Mothers and Their Children: A New American Dilemma. Washington, DC: Urban Institute. ó Strengthening Fragile Families. Pp. 76ñ92 in One Percent for the Kids: New Policies, Brighter Futures for Americaís Children, edited by I. Sawhill. Washington, DC: Brookings Institution. Gauthier, A. H Parental Time in Selected Industrialized Countries: Individual and Societal Variations. Paper presented at Supporting Children; English-Speaking Countries in International Context Conference, January 8ñ9, Princeton, NJ. Gennetian, L One or Two Parents? Half or Step Siblings? The Effect of Family Composition on Young Childrenís Achievement. Journal of Population Economics 18:415ñ36. Gennetian, L. and V. Knox The Effects of a Minnesota Welfare Program on Marital Stability Six Years Later. Population Research and Policy Review 23: 567ñ93. Gertler, P., S. Martinez, D. Levine, and S. Bertozzi Lost Presence and Presents: How Parental Death Affects Children. Unpublished manuscript. University of California, Berkeley. Gibson, C., K. Edin, and S. McLanahan High Hopes but Even Higher Expectations: The Retreat From Marriage Among LowñIncome Couples. Working Paper 2003ñ06, Center for Research on Child Wellbeing, Princeton University, Princeton, NJ. Ginther, D. K. and R. A. Pollak Family Structure and Childrenís Educational Outcomes: Blended Families, Stylized Facts, and Descriptive Regressions. Demography 41: 671ñ696. Goldin, C Understanding the Gender Gap. New York: Oxford University Press. Goldin, C. and L. F. Katz The Power of the Pill: Oral Contraceptives and Womenís Career and Marriage Decisions. Journal of Political Economy 110: 730ñ70. Goldscheider, F. K. and L. Waite New Families, No Families? The Transformation of the American Home. Berkeley: University of California Press. Goldstein, J. R. and C. T. Kenney Marriage Delayed or Marriage Forgone? New Cohort Forecasts of First Marriage for U.S. Women. American Sociological Review 66: 506ñ19. Gruber, J Is Making Divorce Easier Bad for Children? The Long Run Implications of Unilateral Divorce. Working Paper 7968, National Bureau of Economic Research, Cambridge, MA. Harknett, K. and L. Gennetian How an Earnings Supplement Can Affect Union Formation Among Low Income Single Mothers. Demography 40: 451ñ78. Haveman, R., G. Sandefur, B. Wolfe, and A. Voyer Trends in Childrenís Attainments and Their Determinants as Family Income Inequality Has Increased. Pp. 149ñ88 in Social Inequality, K. Neckerman (ed). New York: Russell Sage Foundation. Heckman, J., A. B. Krueger, and B. M. Friedman, eds Inequality in America. Cambridge, MA: MIT Press. Hernandez, D. J Americaís Children: Resources From Family, Government, and the Economy. New York: Russell Sage Foundation. Johnson, J. H. and C. J. Mazingo The Economic Consequences of Unilateral Divorce for Children. Social Science Research Network Electronic Paper Collection. Available on-line at abstract_id=

23 Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdìly aneb jak se vede dïtem za druhèho demografickèho p echodu Katz, L. F. and D. H. Autor Changes in the Wage Structure and Earnings Inequality. Pp. 1463ñ555 in Handbook of Labor Economics, Vol. 3 A, O. Ashenfelter and D. Card (eds). Amsterdam: North-Holland. Kiernan, K. E The Impact of Family Disruption in Childhood on Transitions Made in Young Adult Life. Population Studies 46: 213ñ34. ó Demography and Disadvantage: Chicken and Egg? Pp. 84ñ96 in Understanding Social Exclusion, J. Hills, J. Le Grand, and D. Piachaud (eds). Oxford, England: Oxford University Press. óó Cohabitation and Divorce Across Nations and Generations. In Human Development Across Lives and Generations: The Potential for Change, P. L. Chase-Lansdale, K. E. Kiernan, and R. J. Friedman (eds). New York: Cambridge University Press. Kremer, M However Much Does Sorting Increase Inequality? Quarterly Journal of Economics 112: 115ñ39. Lamb, M. and C. Tamis-LeMonda The Role of the Father: An Introduction. Pp. 1ñ31 in The Role of the Father in Child Development, 4th ed., M. E. Lamb (ed). New York: John Wiley and Sons. Lesthaeghe, R The Second Demographic Transition in Western Countries: An Interpretation. Pp. 17ñ62 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A.ñM. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Lesthaeghe, R. and J. Surkyn Cultural Dynamics and Economic Theories of Fertility Change. Population and Development Review 14: 1ñ45. Lichter, D. T Poverty and Inequality Among Children. Annual Review of Sociology 23: 121ñ45. Lichter, D. T. and D. J. Eggebeen Rich Kids, Poor Kids: Changing Income Inequality Among American Children. Social Forces 71: 761ñ80. Magnuson, K. and J. Waldfogel. Forthcoming. Early Childhood Care and Education, and Ethnic and Racial Test Score Gaps at School Entry. The Future of Children. Mare, R. D Five Decades of Educational Assortative Mating. American Sociological Review 56: 15ñ32. Martin, S. P. 2004a. Growing Evidence of a Divorce Divide? Education and Marital Rates in the U.S. Since the 1970s. Working Paper. Russell Sage Foundation, New York. óó. 2004b. Womenís Education and Family Timing: Outcomes and Trends Associated With Age at Marriage and First Birth. Pp. 79ñ118 in Social Inequality, K. M. Neckerman (ed). New York: Russell Sage Foundation. Mason, K. O. and A.ñM. Jensen Introduction. Pp. 1ñ16 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A. M. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Mayer, S What Money Canít Buy: Family Income and Childrenís Life Chances. Cambridge, MA: Harvard University Press. Maynard, R. A., ed Kids Having Kids: Economic Costs and Social Consequences of Teen Pregnancy. Washington, DC: Urban Institute Press. McLanahan, S. Forthcoming. Fragile Families and the Marriage Initiative. In Fragile Families and the Marriage Agenda, edited by L. Kowaleski-Jones and N. Wolfinger. Secaucus, NJ: Kluwer Academie Press. McLanahan, S., L Garfinkel, N. Reichman, and J. Teitler Unwed Parents or Fragile Families? Pp. 202ñ28 In Out of Wedlock: Trends, Causes, and Consequences of Nonmarital Fertility, L. Wu, B. Wolfe, and R. H. Haveman (eds). New York: Russell Sage Foundation. McLanahan, S. and G. D. Sandefur Growing Up With a Single Parent: What Hurts, What Helps. Cambridge MA: Harvard University Press. McLoyd, V The Impact of Economic Hardship on Black Families and Children: Psychological Distress, Parenting, and Socio-emotional Development. ChiId Development 61: 311ñ46. Mincy, R. B Who Should Marry Whom? Multiple Partner Fertility Among New Parents. Working Paper 02ñ03ñFF. Center for Research on Child Wellbeing, Princeton University, Princeton, NJ. Moffitt, R. A The Effect of Welfare on Marriage and Fertility: What Do We Know and What Do We Need to Know? Pp. 59ñ97 In Welfare, the Family, and Reproductive Behavior: Research Perspectives, R. A. Moffitt (ed). Washington, DC: National Academy Press. Morris, P., G. J. Duncan, and C. Rodrigues Does Money Really Matter? Estimating Impacts of Family Income on Childrenís Achievement With Data From Random-Assignment Experiments. Unpublished manuscript. Northwestern University. Mulligan, C. B Parental Priorities and Economic Inequality. Chicago: University of Chicago Press. Morrow, L But Seriously, Folks... Time Magazine, June l, pp. 29ñ31. Musick, K. and R. D. Mare Recent Trends in the Inheritance of Poverty and Family Structure. Working Paper 002ñ 04. California Center for Population Research, University of CaliforniañLos Angeles. Neckerman, K. M., ed Social Inequality. New York: Russell Sage Foundation. Notestein, F Population-The Long View. Pp. 36ñ41 in Food for the World, T. W. Schultz (ed). Chicago: University of Chicago Press. Oppenheimer, V. K A Theory of Marriage Timing: Assortative Mating Under Varying Degrees of Uncertainty. American Journal of Sociology 94: 563ñ91. Oppenheimer, V. K., M. Kalmijn, and N. Lim Menís Career Development and Marriage Timing During a Period of Rising Inequality. Demography 34: 311ñ30. Phillips, M., J. Brooks-Gunn, G. J. Duncan, P. Klevanov, and J. Crane Pp. 103ñ48 in The Black-White Test Score Gap, C. Jencks and M. Phillips (eds). Washington, DC: Brookings Institution. Rainwater, L. and T. M. Smeeding Poor Kids in a Rich Country: Americaís Children in Comparative Perspective. New York: Russell Sage Foundation. Sandberg, J. F. and S. L. Hofferth Changes in Childrenís Time With Parents: United States, 1981ñ1997. Demography 38: 423ñ36. 95

24 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Seltzer, J Relationships Between Fathers and Children Who Live Apart: The Fatherís Role After Separation. Journal of Marriage and the Family 53: 79ñ101. Sigle-Rushton, W. and S. McLanahan Father Absence and Child Well-being: A Critical Review. Pp. 116ñ55 in The Future of the Family, D. P. Moynihan, L. Rainwater, and T. M. Smeeding (eds). New York: Russell Sage. Spain, D. and S. M. Bianchi Balancing Act: Motherhood, Marriage, and Employment Among American Women. New York: Russell Sage Foundation. Waite, L Does Marriage Matter? Demography 32: 438ñ507. Waldfogel, J., W. J. Han, and J. Brooks-Gunn The Effects of Early Maternal Employment on Child Cognitive Development. Demography 39: 369ñ92. Watson, T. and S. McLanahan Income, Identity, and Marriage. P ÌspÏvek byl p ednesen na v roënìm zased nì Population Association of American, April 1ñ3, Boston. Willis, R. J. and J. G. Haaga Economic Approaches to Understanding Nonmarital Fertility. Population and Development Review 22: 67ñ68. Wilson, W. J The Declining Significance of Race: Blacks and Changing American Institutions, 2nd ed. Chicago: University of Chicago Press. óó The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy. Chicago: University of Chicago Press. Wu, L. L. and B. C. Martinson Family Structure and the Risk of a Premarital Birth. American Sociological Review 58: 210ñ32. Yeung, W. J., J. F. Sandberg, P. E. Davis-Kean, and S. L. Hofferth Childrenís Time With Fathers in Intact Families. Journal of Marriage and the Family 63: 136ñ54. SARA MCLANAHAN, profesorka sociologie a ve ejn ch vïcì, je v souëasnè dobï editelkou Centra pro v zkum zabezpeëenì dïtì (Center for Research on Child Wellbeing) a öèfredaktorkou Ëasopisu Future of Children (Budoucnost dïtì), kter se zab v v zkumem a anal zou zajiöùov nì Ëinn ch program zamï en ch na dïti. Byla prezidentkou DemografickÈ spoleënosti USA (Population Association of America). McLanahan je rovnïû Ëlenkou sdruûenì MacArthur Network se zamï enìm na rodinu a ekonomiku, p sobì v poradnìm v boru N rodnìho centra pro chudobu (National Poverty Center), d le v dozorëì radï nadace Williama T. Granta (William T. Grant Foundation) a ve v bïrovè komisi soutïûe pro mladè studenty W. T. Grant Young Scholars Award. Od SdruûenÌ pro sociologii USA, sekce rodiny (American Sociological Association Family Section) dostala cenu pro vynikajìcì vïdce Distinguished Scholar Award a byla jmenov na Ëlenem AmerickÈ akademie politick ch a spoleëensk ch vïd (American Academy of Political and Social Science). Je rovnïû autorkou nïkolika Ël nk vydan ch v editovan ch svazcìch a odborn ch Ëasopisech, jako nap Ìklad: Demography, Journal of Marriage and Family, American Sociological Review, Population Research and Policy Review a dalöìch. 96

25 TRENDY VE S ATKOV M CHOV NÕ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY VE 20. STOLETÕ 1) LUDMILA FIALOV Trends in Marriage in Twentieth-Century Czech Republic In the 20th century the significance of marriage for the reproductive behaviour of the population changed. However, the example of the Czech Republic is particularly interesting in that over the course of the century the marriage rate first increased significantly, accompanied by a simultaneous decline in the mean age at first marriage (at the start of the 1940s), and later the marriage rate fell again (in the 1990s), so that by the end of the 20th century young people were marrying at a later age and lower rate than they were a century earlier. Demografie, 2006, 48: 97ñ108 Vzhledem k v znamu rodiny a manûelstvì pro jednotlivce i spoleënost byla súateënosti v demografickèm v zkumu vûdy vïnov na sice p imï en pozornost, dlouho vöak byla jejì roveú povaûov na vìce mènï za odraz soudobè ekonomickè situace: ËÌm byl p ÌznivÏjöÌ ekonomick v voj, tìm vìce mlad ch lidì zìsk valo sumu prost edk pot ebnou pro zaloûenì novè dom cnosti a tìm vyööì pak byly poëty uzavìran ch súatk. A naopak, v obdobìch hospod skè recese byly p i obtìûnïjöìm shromaûôov nì pot ebn ch prost edk poëty súatk niûöì 2). P itom nez leûelo na tom, zda vznikem novèho manûelskèho p ru bude zaloûena zcela nov dom cnost nebo zda bude nov manûelsk p r pokraëovat v hospod skè Ëinnosti dom cnosti rodië jednoho z manûel. Tento v voj byl modifikov n v podstatï pouze zmïnou vïkovè struktury súatkuschopnèho obyvatelstva 3). To se p Ìliö nezmïnilo ani v dobï, kdy rodinn hospod stvì postupnï ztr cela svè rozhodujìcì postavenì a st le vïtöì Ë st obyvatelstva se ûivila n mezdnou pracì ñ v nutnosti zabezpeëit ekonomiku vlastnì dom cnosti to znamenalo pouze hledat zdroje obûivy jinde. Tento p Ìstup byl zaloûen na obecnèm povïdomì skuteënosti, ûe to byla zpravidla rodina, orientaënì nebo vlastnì, kter umoûúovala jednotlivci d stojnou existenci a postavenì ve spoleënosti, a ûe to byl súatek, kter znamenal pr vnì zakotvenì novï zakl danè rodiny a tudìû jejì akceptov nì spoleënostì. Aktu lnì roveú súateënosti je v slednicì p sobenì ady faktor, mezi kterè pat Ì celkov hospod sk situace danèho zemì a jednotliv ch spoleëensk ch vrstev obyvatelstva zvl ötï, d le obecnè postoje obyvatelstva, p edevöìm vöak neûenat ch a neprovdan ch osob k instituci manûelstvì, celkovè populaënì klima a v neposlednì adï p edchozì roveú súateënosti a takè rozvodovosti. PrvnÏ jmenovanè faktory p sobì na to, v jakè mì e majì lidè moûnost a z jem uzavìrat manûelstvì a v jakèm vïku, dalöì, jak velk kontingent osob do manûelstvì m ûe v urëitèm vïku vstupovat. V sledkem jsou pak roënì poëty uzav en ch súatk a struktura snoubenc. Z charakteru uveden ch faktor vöak z roveú vypl v, ûe jejich v hu nelze p esnï zhodnotit. 1) P ÌspÏvek byl zpracov n v r mci eöenì v zkumnèho z mïru MSM GeografickÈ systèmy a rizikovè procesy v kontextu glob lnìch zmïn a evropskè integrace. 2) Tento jev jiû v z vïru 18. stoletì vyuûil T. R. Malthus p i formulov nì sv ch n zor na moûnosti omezov nì p ÌliönÈho r stu obyvatelstva. I kdyû byla jeho esej bezprost ednì reakcì na zmïnu chudinskèho z kona v Anglii (Hinde, 2003:111 ad.), vystihla podstatu vazeb súateënosti a ekonomickèho rozvoje v stiûnï. 3) V jimkou potvrzujìcì pravidlo byla obdobì tzv. demografick ch krizì, kdy v kyvy v rovni súateënosti byly d sledkem vyööì rovnï mrtnosti dospïl ch, i kdyû v z sadï byl mechanismus stejn. 97

26 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 SÚateËnost z st vala p i anal z ch populaënìho v voje Ëesk ch zemì ponïkud v stranì, aëkoli byla nedìlnou souë stì kaûdè soubornïjöì pr ce o v voji obyvatelstva (nap. Boh Ë, 1936; SrbñKuËera, 1959; Srb, 1975; KuËera, 1994). Ve druhè polovinï 20. stoletì vznikla jednak ada studiì sledujìcìch hlavnì trendy ve v voji súateënosti (R ûiëkañkuëera, 1967; KoneËn, 1977a; KoneËn, 1977b; Lesn, 1981; Rychta Ìkov, 1986; Vereö, 1991), tak p ÌspÏvk zamï en ch na metody jejìho studia (Zbo ilov, 1977; PavlÌkñRychta Ìkov ñäubrtov, 1984). PostupnÈ zkvalitúov nì datovè z klady umoûnilo od öedes t ch let 20. stoletì retrospektivnï konstruovat tabulky súateënosti (Tabulky, 1989; Pik lek, 1998). Druh polovina 20. stoletì, resp. jeho sam z vïr p inesla z sadnì obrat v p Ìstupu ke súateënosti, kter byl zp soben d sledky p sobenì vnïjöìho ekonomickèho, ale takè kulturnìho prost edì na rodinu a na instituci manûelstvì. S urëit m p edstihem to rozpoznali sociologovè, kte Ì vyuûili zmïn ve súateënosti pro objasnïnì probìhajìcìch zmïn ve skladbï rodin (Alan, 1989). Radik lnì zmïna v Ëasov nì a v intenzitï vstupu do manûelstvì bïhem 90. let se odrazila vzestupem poëtu p ÌspÏvk na toto tèma, zejmèna v zajìcìch se k r stu poëtu neform lnìch partnersk ch svazk a podìlu dïtì rodìcìch se mimo manûelstvì. Z mnoûstvì p ÌspÏvk snad staëì jmenovat ty nejv znamnïjöì: kaûdoroënì zpr vu o v voji obyvatelstva vyd vanou»esk m statistick m adem a postupnï publikovanou v Demografii z pera VladimÌra Srba, Milana Aleöe, Milana KuËery, Miroslava äimka a nynì Terezie KretschmerovÈ, a d le anal zy, kterè vych zely v letech 1994ñ2002 pod redakcì ZdeÚka PavlÌka, z nichû poslednì obsahuje syntetickè shrnutì v voje let 1990ñ2002 (PavlÌk, 2002). Stranou ponech v m rostoucì produkci sociologickè obce, kter by si zaslouûila samostatn p ÌspÏvek vzhledem k raketovèmu vzestupu poëtu Ël nk vych zejìcìch na tèma rodiny, Ëasto pojìman ch v r mci Ñgender studiesì, a takè rozs hlou diskusi na tèma druhèho demografickèho p echodu, probìhajìcì dlouhodobï na str nk ch Ëasopisu Demografie. Z vïtöìch publikacì jmenuji pouze pr ci Rabuöicovu (2001), P edstavy mlad ch lidì o manûelstvì a rodiëovstvì (2000) a publikaci o souëasn ch Ëesk ch ûen ch Dany HamplovÈ, Jitky Rychta ÌkovÈ a Simony Pik lkovè (2003), kterè majì öiröì demografick podtext. Problematika súateënosti je dnes natolik souë stì rozbor dalöìch demografick ch proces, ûe by bylo nutno zmìnit velkou Ë st demografickè produkce poslednìch zhruba deseti let. ZatÌmco po dlouhou dobu k vysvïtlenì p ÌpadnÈho kolìs nì rovnï súateënosti totiû vûdy postaëoval buô struën odkaz na ekonomick v voj nebo na zmïny ve vïkovè skladbï obyvatelstva ve vïku nejvyööì súateënosti, pat Ì dnes vysvïtlenì zmïn ve súatkovèm chov nì obyvatelstva z ejmï z vïtöì Ë sti pr vï do okruhu sociologick ch studiì, neboù odr ûejì nejen p sobenì ekonomickè situace, ale takè zmïny hodnotovèho systèmu p evaûujìcì Ë sti populace a takè zmïnu postoj k instituci manûelstvì. Proto je zajìmavè, jak lze tento v voj dokumentovat stroh mi demografick mi daty.»esk statistika jich poskytuje relativnï dost, i kdyû ne v dostateënï pot ebnè podobï pro celè 20. stoletì. Data bïûnè evidence p irozenèho pohybu obyvatelstva sice informujì o kaûdoroënìch poëtech súatk po celè sledovanè obdobì, ale jejich sdïlenì o skladbï snoubenc jsou r znorod a mïnila se v Ëase. Nap. teprve od roku 1961 lze poëìtat tabulky prvosúateënosti na z kladï poëtu súatk podle vïku snoubenc (Tabulky..., 1989) 4). Proto je nutnè vypom hat si struktur lnìmi daty dostupn mi ze sëìt nì, kterè pokr vajì 20. stoletì celè. Vzhledem k v znamu vstupu do prvnìho manûelstvì je nejvïtöì pozornost vïnov na súatk m svobodn ch osob, i kdyû nelze nijak pominout nebo podceúovat v znam opakovan ch súatk jak ovdovïl ch tak rozveden ch osob. Z dat sëìt nì lidu lze pomïrnï dob e sledovat dopad v voje súateënosti na skladbu obyvatelstva podle vïku a rodinnèho stavu, kterè ukazujì jak intenzitu vstupu do manûelstvì, tak 4) Stranou ponech v m dalöì charakteristiky, kter mi je moûnè blìûe popisovat snoubence ñ jejich n rodnost, n boûenskè vyzn nì, soci lnì postavenì Ëi ökolnì vzdïl nì, kterè jsou dlouhodobï obtìûnï srovnatelnè, i kdyû mohou poskytnout podporu pro hluböì anal zu súatkovèho chov nì. 98

27 Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì Tab. 1 Vybrané charakteristiky úrovně prvosňatečnosti obyvatelstva na území ČR ve 20. století (podle dat sčítání lidu) (Selected characteristics of the firstmarriages among the population of the Czech Republic in the 20th century according to the population census) Pohlaví Průměrný věk při prvním sňatku (obyvatelstvo do 50 let)* muži 27,7 27,8 28,6 27,6 26,1 25,1 24,4 24,8 25,1 28,3 ženy 25,2 24,9 26,2 25,9 21,8 20,9 21,1 21,4 21,8 25,8 Podíl svobodných ve věku let muži 100,0 100,0 99,9 100,0 99,2 99,2 98,8 98,7 98,4 99,8 ženy 97,9 97,8 97,9 97,2 91,0 91,5 91,4 91,5 92,6 99,1 Podíl svobodných ve věku let muži 46,1 47,2 54,6 45,8 34,1 24,9 20,9 23,3 27,6 53,2 ženy 36,3 31,8 41,1 32,9 17,3 9,1 9,3 8,9 10,9 31,5 Podíl svobodných ve věku let muži 6,6 7,2 7,1 6,3 6,0 5,9 5,9 5,8 6,3 8,8 ženy 9,7 10,3 10,1 10,9 9,3 6,0 4,6 3,0 3,2 3,6 Pozn.: Vypočteno tzv. Hajnalovou metodou. Pramen: Data sčítání, vlastní výpočet. jeho Ëasov nì. StaËÌ porovnat podìly osob, z st vajìcìch v urëitèm vïku svobodnè, nap Ìklad ve vïku 15ñ19 let, z nìû lze vyëìst intenzitu súateënosti v nìzkèm vïku, ve vïku 25ñ29 let, neboù tento vïkov interval naznaëuje intenzitu vstupu do manûelstvì ve vïku vysokè fyziologickè rovnï plodnosti. TradiËnÏ se povaûuje podìl osob, kterè z st vajì mimo manûelstvì ve vïku kolem 50 let (nap. 45ñ49 let) za ukazatel do ned vnè doby naznaëujìcì, jak podìl muû nebo ûen z st val definitivnï mimo reprodukci. Z dat sëìt nì lze takè poëìtat pr mïrn vïk p i prvnìm súatku (za p edpokladu, ûe neuvaûujeme migraci). Tab. 2 Snoubenci podle vzájemného rodinného stavu v ČR ve vybraných letech (Marrying partners by marital status in the Czech Republic in selected years) Období svobodná nevěsta Ze 100 sňatků připadlo na sňatek typu ženich svobodný ženich ovdovělý ženich rozvedený ovdovělá nevěsta rozvedená nevěsta svobodná nevěsta ovdovělá nevěsta rozvedená nevěsta svobodná nevěsta ovdovělá nevěsta rozvedená nevěsta ,8 2,7 0,0 9,5 3,9 0,0 0,1 0,0 0, ,4 1,5 1,6 5,4 1,5 0,6 3,0 0,4 0, ,8 0,6 4,6 0,7 0,8 1,0 6,0 0,9 5, ,2 0,3 8,3 0,2 0,3 0,8 8,7 1,0 13,2 Pramen: Pohyb obyvatelstva, vlastní výpočet. Tab. 3 Skladba snoubenců podle pohlaví a rodinného stavu v ČR ve vybraných obdobích (Marrying partners by gender and marital status in the Czech Republic in selected periods) Období Muži Ženy svobodní ovdovělí rozvedení svobodné ovdovělé rozvedené ,5 13,4 0,1 93,4 6,6 0, ,5 7,5 4,0 93,8 3,4 2, ,0 2,5 12,5 86,5 2,3 11, ,8 1,3 22,9 76,1 1,6 22,3 Pramen: Pohyb obyvatelstva, vlastní výpočet. 99

28 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 äet en data doplnïn o vybranè ukazatele zìskanè z pohybu obyvatelstva vcelku jednoznaënï rozdïlì 20. stoletì na t i obdobì. MeznÌky mezi tïmito obdobìmi (resp. p echodn mi obdobìmi) lze p ibliûnï kl st na p elom 30. a 40. let a na poë tek 90. let. Tyto meznìky z roveú souvisì se z vaûn mi historick mi ud lostmi celospoleëenskèho v znamu, kterè z sadnìm zp sobem ovlivnily nejen politickou, ale takè hospod skou a soci lnì situaci»eskè republiky a jejìch obyvatel. Proto je vhodnè pouûìt je i jako meznìk pro anal zu v voje súateënosti, i kdyû prvnì i druhè obdobì lze povaûovat vìce mènï za otev enè intervaly ñ poë tek 20. stoletì byl logick m pokraëov nìm v voje p edchozìho, jeho z vïr pak z ejmï p edznamen v situaci v budoucnu. Graf 1 Hrubá míra sňatečnosti v České republice ve 20. století (Crude marriage rate in the Czech Republic in the 20th century ObdobÌ doznìv nì tzv. evropskèho typu súateënosti (Ñodkladu súatk ì) Sledujeme-li poëty uzavìran ch súatk, resp. jejich p epoëet na 1000 obyvatel st ednìho stavu v prvnìch Ëty ech dek d ch 20. stoletì, zjistìme, ûe p es v kyvy danè v znamnïjöìmi vnïjöìmi impulsy ölo o pomïrnï stabilnì roveú a ûe hrub mìra súateënosti kolìsala mezi 8 a 10 â. S v jimkou dopadu prvnì svïtovè v lky (hms se snìûila pod 4 â) a n slednè kompenzaënì vlny (hms aû 14 â) byly hodnoty obdobnè jako po vïtöì Ë st 19. stoletì. BÏhem prvnìch dek d 20. stoletì se charakter súatkov ch pomïr v raznïji nemïnil. Pomineme-li nenorm lnì pomïry prvnì svïtovè v lky, ukazatele rovnï súateënosti se od 20. let ust lily na rovni z konce 19. stoletì, o kter ch hovo Ì data ze sëìt nì 1900 a PrvnÌ súatky uzavìrali muûi nejëastïji aû ve vïku nad 25 let a ûeny kolem 25 let; 10 % ûen a 6 % muû z st valo trvale svobodn ch. älo p itom o rozhodujìcì Ë st súatk, neboù svobodn ch ûenich bylo zpravidla kolem 85 % a svobodn ch nevïst kolem 93 % (s v jimkou v leën ch let a pov leënè kompenzaënì vlny). Zbytek byly súatky ovdovïl ch osob, do opïtovnèho manûelstvì vstupovala v tèto dobï jen zanedbateln Ë st rozveden ch snoubenc. Vstup do prvnìho manûelstvì aû tèmï ve 30 letech u muû a kolem 25 let u ûen nebyl povaûov n za nijak vysok a odpovìdal i dobovè normï, naopak, mladöì ûenichovè a nevïsty p Ìliö preferov ni nebyli. V roce 1936 povaûoval AntonÌn Boh Ë za p edëasnè takovè súatky, kdy byl ûenich mladöì neû 25 let nebo nevïsta mladöì neû 21 rok (Boh Ë, 1936). V roce 1937 bylo moûno 100

29 Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì takto oznaëit pouze pïtinu súatk muû a osminu súatk ûen. Dodejme, ûe v roce 1918 se sice snìûil minim lnì súatkov vïk z 24 let na 21 rok, ale ve v öi súatkovèho vïku se tato okolnost v raznïji neprojevila, pravdïpodobnï vzhledem k p etrv vajìcì povinnosti vojenskè sluûby, kterou mladì muûi konëili zpravidla ve vïku 22ñ24 let, p ÌpadnÏ ponïkud pozdïji. Obdobn roveú súateënosti byla v 18. a po p ev ûnou Ë st 19. stoletì charakteristick pro obyvatelstvo ady evropsk ch zemì a John Hajnal, kter na tuto okolnost upozornil jako prvnì (Hajnal, 1953), nazval tento typ vstupu do manûelstvì evropsk m typem súateënosti (Hajnal, 1965). PozdÏji byl prok z n v znam vïku p i súatku pro diferenciaci rovnï manûelskè plodnosti v EvropÏ obecnï (CoaleñWatkins, 1986) a uk zalo se, ûe ËeskÈ zemï lze do tohoto typu súateënosti rovnïû p i adit (Fialov, 1981, PavlÌkñFialov ñvereö, 1990), a to bez z etele k jejich n rodnostnì heterogenitï (Boh Ë, 1936). ÑOdklad súatk ì bylo moûno povaûovat za zp sob regulace rovnï manûelskè plodnosti a po p echodu k pl novanèmu rodiëovstvì v z vïru demografickè revoluce jeho loha postupnï konëila. KlesajÌcÌ podìl súatk ovdovïl ch osob odr ûel p edevöìm zlepöujìcì se mrtnostnì pomïry, neboù jen v obdobì 1910ñ1930 se nadïje doûitì muû ve 20 letech prodlouûila ze 40,83 let na 45,39 let a ûen z 42,88 let na 47,99 let (DÏjiny..., 1996: 396); sniûovaly se tak poëty ovdovïl ch ve st ednìm vïku a tudìû i poëet tïch, kte Ì se po mrtì partnera snaûili vstoupit do dalöìho manûelstvì. OpakovanÈ súatky rozveden ch osob do rovnï súateënosti tèmï nezasahovaly, i kdyû se bïhem let prvnì republiky jejich podìl v d sledku postupnï se zvyöujìcì rozvodovosti mìrnï zvyöoval (v letech 1920ñ1924 Ëinila hrub mìra rozvodovosti jen 0,46 â, v letech 1935ñ1937 pouze 0,65 â). Graf 2 Pravděpodobnost uzavření prvního sňatku v ČR v letech 1930, 1961, 1989 a 2000 muži, ženy (First-marriage probabilities in the Czech Republic in the years 1930, 1961, 1989 and 2000 men, women) ObdobÌ ÑzlatÈho vïkuì rodiny (v podmìnk ch st tnìho socialismu) V z vïru 30. let se vöak situace zaëala mïnit. Jednak se zcela z sadnï rozvolnily vazby rovnï súateënosti a rovnï manûelskè plodnosti, neboù p ev ûn Ë st populace jiû p evzala myölenky pl novanèho rodiëovstvì a tudìû poëet dïtì narozen v rodin ch nap ÌötÏ z visel na vïdomèm rozhodov nì rodië a nemusel b t tedy jiû p Ìliö ovlivúov n rovnì súatkovèho vïku zvl ötï ûen). D le se zmïnila hospod sk a takè politick situace, kdyû po hospod skè krizi 30. let n sledovalo ekonomickè oûivenì. Sloûit a v razn byl vöak dopad politickè krize, kter vyvrcholila nejprve odtrûenìm pohraniëì v z Ì 1938 a poslèze vznikem tzv. Protektor tu»echy a Morava a jeho souëasnou okupacì v b eznu

30 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Z let 1939ñ1944 jsou vïrohodn data o p irozenèm pohybu obyvatelstva pouze za ËeskÈ obyvatelstvo Protektor tu, ta vöak naznaëujì obrat, k nïmuû v tïchto letech ve súateënosti doölo. roveú súateënosti mlad ch lidì se bïhem okupace zvyöovala s v razn m vzestupem hned na poë tku 40. let (KuËera, 1994: 46). V roce 1937 byl vïkov medi n svobodn ch snoubenc vöeho obyvatelstva (bez rozliöenì n rodnosti) 27,5 roku u muû a 24,9 roku u ûen. V roce 1938 pro ËeskÈ obyvatelstvo Protektor tu byl tento ukazatel 28,1 roku u muû a 25,0 let u ûen ñ do roku 1944 se vöak snìûil na 26,4 roku u muû a 22,5 roku u ûen. I kdyû lze uvaûovat s urëit m vlivem deformacì vïkovè struktury, kdyû do vïku vysokè súateënosti p ispìvaly nejvìce roënìky narozenè v kompenzaënì vlnï z poë tku 20. let, data naznaëujì zmïnu súatkovèho chov nì. D vod tèto zmïny bylo nïkolik, i kdyû nelze p esnï rozliöit rozsah p sobenì jednoho kaûdèho z nich, proto n slednè po adì nenì smïrodatnè pro jejich v znam. PrvnÌm d vodem mohla b t kompenzace nìzkè súateënosti prvnì poloviny 30. let vyvolanè d sledky hospod skè krize, vliv mïlo urëitï zv öenì zamïstnanosti v z vïru 30. let a pln zamïstnanost od poë tku Protektor tu vyvolan povinnostì zajiötïnì zbrojnì a dalöì v roby pro NÏmecko. Nelze opomenout ani rozpuötïnì ËeskoslovenskÈ arm dy a zruöenì brannè povinnosti a uzav enì Ëesk ch vysok ch ökol v roce 1939, coû se t kalo sice p ev ûnï muû, ale vzhledem k tomu, ûe si ûeniöi vybìrali zpravidla snoubenky v mladöìm vïku, mohlo to ovlivnit i súatkov vïk ûen. Z roveú byly na zemì Protektor tu najìm ny pracovnì sìly na pr ce do NÏmecka ñ jednou z moûnostì, jak se tot lnìmu nasazenì mimo zemì Ëesk ch zemì vyhnout, byl pr vï súatek. PronuptialitnÌ postoje byly z ejmè zejmèna na p elomu 30. a 40. let: v roce 1939 byla hrub mìra súateënosti druh nejvyööì ve 20. stoletì, s pokraëujìcì okupacì se ale sniûovala. Trend zapoëat bïhem v leën ch let vöak pokraëoval i po ukonëenì v lky. V obdobì socialismu lze pozorovat dvojak vztah st tu k rodinï. Na jednè stranï usiloval st t o oslabenì rodiny, kdyû vyvlastnïnìm soukromèho majetku se vöichni postupnï stali zamïstnanci st tu a rodiny tak p estaly b t v znamn mi v robnìmi jednotkami. Na druhè stranï p etrv vala nejprve spìöe pouze proklamativnì, ale poslèze i hmotn podpora manûelstvì, kter vych zela z p eûìv nì hodnotovèho systèmu p edchozì doby, kdy instituce manûelstvì mïla vysok kredit a vïtöina osob o manûelstvì usilovala (Hamplov, 2001). Po p evratu v roce 1948 celost tnï uplatúovan jednotn mzdov soustava nivelizovala mzdovou hladinu a p ispïla k v raznèmu trendu k homogenizaci spoleënosti, kterou pozdïji konstatovali sociologovè (Machonin, 2005: 127). Ve spoleënosti p etrv val postoj k manûelstvì ve smyslu snahy alespoú jednou v ûivotï do manûelstvì vstoupit, kter podporovala i p etrv vajìcì vyööì spoleëensk prestiû ûenat ch muû a vdan ch ûen (zvl ötï ve srovn nì se svobodn mi). Nivelizace ûivotnì rovnï jako by umoûúovala tento ide l snadno uskuteëúovat. Neölo o v jimeënou situaci: vysok prestiû manûelstvì a odstraúov nì barièr mezi spoleëensk mi vrstvami byla po skonëenì druhè svïtovè v lky zjiöùov na na celèm evropskèm kontinentu ñ sociologovè tuto dobu dokonce oznaëujì za Ñzlat vïkì rodiny a manûelstvì (nap. Sullerot, 1991). RelativnÏ ËasnÈ súatky umoûúovala ada dalöìch okolnostì, z nichû uveôme na p Ìklad plnou zamïstnanost, jen pomalu se zvyöujìcì podìl mlad ch lidì studujìcìch na vysok ch ökol ch, snìûenì vïku zletilosti na 18 let, zkr cenì vojenskè sluûby na dva roky, kdyû vïtöina muû ji absolvovala ve vïku do 21 roku. V 70. letech k tomu p ispïlo i ÑuzavÌr nì seì do rodiny, kdyû jinè spoleëenskè vyûitì reûim znemoûnil (Moûn, 1991). P esto kr tkodobè v kyvy v rovni súateënosti v»r v prvnì dek dï po ukonëenì druhè svïtovè v lky dokumentujì p etrv vajìcì zkou spojitost súatkov ch pomïr se soci lnìm v vojem a ekonomickou situacì obyvatelstva. Nejprve se roveú súateënost opït v raznï zv öila, aby v letech 1948ñ1952 p es hla hladinu 10 â (coû bylo ve 20. stoletì pot etì). N - sledovalo obdobì, kdy jejì roveú kolìsala mezi 7 a 9 â a teprve od roku 1969 se zv öila nad 9 â; v roce 1973 hms po ËtvrtÈ a naposledy p es hla roveú 10 â (10, 03). Od tè doby trvale spìöe klesala, v 80. letech setrv vala na rovni zhruba 7, 5ñ8 â. Vzestupy rovnï súateënosti 102

31 Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì tedy i v tèto dobï odpovìdaly obdobìm spìöe p ÌznivÏjöÌho populaënìho klimatu (zejmèna na poë tku 70. let, kdy se ve vysok ch poëtech súatk odrazily jednak zmïny vïkovè struktury, neboù do vïku nejvyööì súateënosti dospïly osoby narozenè v pov leënè natalitnì vlnï), jednak pronatalitnì opat enì podporujìcì súatky mlad ch lidì do 30 let, v tom takè bytov politika zamï en na velkoploönou v stavbu panelov ch bytov ch dom (srvn. nap. KuËera, 1994), poklesy pak souvisely se zhoröenìm ekonomickè situace (50. a 60. lèta), a od poloviny 70. let byl patrn trval mìrn pokles rovnï súateënosti obecnï. Pro toto obdobì byly charakteristickè súatky mladöìch muû (nejëastïji kolem 25 let Ëi mladöìch) a ûen (nejëastïji ve vïku 20ñ22 let) ñ mimo manûelstvì z stal jen velmi nìzk podìl ûen (mènï neû 3 %). O poklesu pr mïrnèho súatkovèho vïku svobodn ch v tomto svïdëì mimo jinè hodnoty hrnu redukovan ch mïr súateënosti svobodn ch, kterè v letech 1945ñ 1952 a 1955ñ1963 p esahovaly roveú 1. Ale od 70. let tato data naznaëovala, ûe se trend obr til a ûe podìly osob vstupujìcìch do manûelstvì jiû nerostly, coû doloûily zvyöujìcì se tabulkovè poëty svobodn ch muû i ûen podle vïku (tab. 5). Lze pozorovat dalöì pokles rovnï súateënosti ovdovïl ch osob (tab. 2 a 3), a to v podmìnk ch stagnujìcì rovnï mrtnosti muû ve st ednìm vïku a jen mìrnï se zlepöujìcì mrtnosti ûen (v letech 1950ñ1990 nadïje doûitì ve 30 letech u muû klesla o 0,2 roku, u ûen se zv öila o 3,5 roku). Naopak se relativnï rychle zvyöovaly podìly snoubenc rozveden ch, kte Ì se st le ËastÏji ûenili i vd valy se svobodn mi snoubenkami/snoubenci. To bylo odrazem rychle rostoucì rozvodovosti, kterou byly postiûeny svazky jeötï relativnï mlad ch lidì. V letech 1984ñ1989 byla nejvyööì roveú rozvodovosti ve 3.ñ5. roce trv nì manûelstvì ( hrnn rozvodovost jiû dosahovala tèmï 40 %; PavlÌk, 2002: 33). DÌky p etrv vajìcì prestiûi (a v hod m) manûelstvì vöak rozvedenì (zvl ötï muûi) pomïrnï brzy po rozvodu uzavìrali novè súatky, ËÌmû p ispìvali nejen k v öi rovnï súateënosti, ale takè k vysokèmu podìlu osob ûijìcìch v manûelstvì. Tab. 4 Úhrnná redukovaná sňatečnost podle pohlaví a index podílu plodnosti vdaných žen na celkové plodnosti (i m ) v ČR ve 20. století (ve vybraných letech) (Cumulated first marriage frequencies by gender and the index od marital fertility (i m ) in the Czech Republic in the 20th century (for selected years) Rok Muži Ženy i m , , ,49 1,23 0, ,94 0,93 0, ,84 0,99 0, ,20 1,21 0, ,05 1,05 0, ,92 0,93 0, ,84 0,88 0, ,88 0,91 0, ,53 0,46 0,503 3 Pozn.: 1) 1936, 2) 1991, 3) Model súatkov ch pomïr, kdy do manûelstvì vstupovalo alespoú jednou za ûivot tèmï 97 % ûen a 94 % muû za relativnï vysokè rovnï opakovanè súateënosti, takûe v manûelstvì ûilo zpravidla kolem 80 % obyvatelstva ve st ednìm vïku (p ibliûnï ve vïku 25ñ45 let, ale s menöìmi rozdìly mezi muûi a ûenami), byl pro spoleënost»eskè republiky charakteristick aû do konce 80. let. Byl velmi blìzk pomïr m v dalöìch zemìch v chodnì Evropy. S tìm rozdìlem, ûe v tïchto zemìch ölo o tradiënì model a k podstatnïjöìm zmïn m v charakteru súateënosti po druhè svïtovè v lce v nich nedoölo: súateënost v nìzkèm vïku a nìzk podìl trvale svobodnèho obyvatelstva zde byl charakteristick dlouhodobï zvl ötï ve staröì dobï (proto b v oznaëov n v historickoñdemografickè literatu- e jako Ñmimoevropsk ì typ súateënosti, Hajnal, 1965). ZajÌmav z tohoto hlediska byla konvergence pomïr v Ëesk ch zemìch a na Slovensku, kdyû se súatkovè pomïry dìky v voji v»eskè republice velmi sblìûily (Fialov, 1991). Ve vïtöinï zemì z padnì a severnì Evropy, kde se sice po druhè svïtovè v lce roveú súateënosti takè zv öila, k tak podstatnè a dlouhodobè zmïnï súatkov ch pomïr nedoölo a od 60. let bylo moûno pozorovat n stup jin ch tendencì naznaëujìcìch pokles rovnï súateënosti za rostoucìho pr mïrnèho súatkovèho vïku (Sullerot, 1992). 103

32 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 I kdyû tento model vypadal na prvnì pohled stabilnï (v 80. letech jiû trval de facto druhou generaci), byl ve svè podstatï velice k ehk ñ nejvyööì poëet prvnìch súatk se v»eskè republice uskuteëúoval bïhem nïkolika m lo let vïku mlad ch lidì na samèm poë tku jejich ûivotnì dr hy. SÚatky uzavìrali mladì lidè Ëasto bezprost ednï po ukonëenì st edoökolsk ch studiì (Ëi vyuëenì) za situace, kdy vysokoökolsk studia absolvovala zhruba necel desetina z nastupujìcì mladè generace. Pln zamïstnanost zaruëovala pravideln p Ìjem, systèm soci lnì pèëe a p idïlov nì byt umoûúoval po urëitè dobï i zìsk nì samostatnèho bytu. Nelze opomenout ani dalöì z d leûit ch faktor Ñvyvol vajìcìchì vyööì roveú ËasnÈ súateënosti ñ nìzkou roveú antikoncepce, coû za vysokè prestiûe instituce manûelstvì a uvolúujìcìch se intimnìch styk st le mladöìch lidì zvyöovalo poëty nechtïn ch tïhotenstvì; preference porodu dìtïte p ed interrupcì a snaha o to, aby se dìtï narodilo v manûelstvì, tak zvyöovala poëty súatk (v 50. letech se do devìti mïsìc po súatku rodilo kolem 40 % prvnìch dïtì, v 60. letech zhruba polovina a od 70. letech nïkdy aû 60 % (KuËera, 1994: 105). roveú súateënosti tak byla i v tomto obdobì s rovnì plodnosti v znamnï sv z na. ObdobÌ odkl dan ch a odmìtan ch súatk ZmÏna politickèho systèmu v roce 1989 se v rovni súateënosti neprojevila okamûitï ñ naopak jeötï v roce 1990 se poëty uzavìran ch súatk ponïkud zv öily (i tentokr t ölo o urëit druh pragmatickè reakce na ozn menì bankovnìch dom, ûe budou poskytovat nìzko roëenè novomanûelskè p jëky jen do konce kalend nìho roku 1990). Od roku 1991 vöak poëet súatk trvale klesal. Na mìsto d Ìve obvykl ch 70 tisìc súatk klesl jejich roënì poëet od roku 1995 na zhruba 55 tisìc (zatìmnìho minima bylo dosaûeno v roce 2003, kdy bylo uzav eno jen necel ch 49 tisìc súatk, hms tudìû klesla na 4,8 â). Na tomto poklesu se rozhodujìcì mïrou podìlel pokles intenzity súateënosti svobodn ch v mladöìm vïku: u svobodn ch muû klesla ve vïku do 25 let na t etinu (nap. ve vïku 23 let, kter byl v roce 1989 vïkem nejvyööì súateënosti, kdyû se ûenilo 187 muû z 1000 svobodn ch, se v roce 2002 oûenilo pouze 40 muû z tisìce svobodn ch; vïk nejvyööì súateënosti se p esunul do 28. aû 29. roku, kdy se z 1000 svobodn ch ûenilo 78). ObdobnÏ se p esunula nejvïtöì intenzita súateënosti svobodn ch ûen z 20 let vïku (240 nevïst z 1000 svobodn ch ûen v roce 1989) do vïku 25ñ27 let (97 nevïst z 1000 svobodn ch ûen v roce 2002). U obou pohlavì tèmï vymizely súatky do 20 let (u muû klesly v roce 2002 jiû na pouhè 1 %, u ûen na 6 % z poëtu tèmï 53 tisìce súatk ) a st le vïtöì v hu zìsk vajì súatky snoubenc staröìch neû 30 let ñ v roce 2002 byla v tomto vïku uû vìce neû t etina svobodn ch ûenich a vìce neû pïtina svobodn ch nevïst (Kretschmerov, 2004: 157). Pr mïrn vïk p i prvnìm súatku stoupl do roku 2000 na 28,8 roku u muû a na 26,4 roku u ûen. Za souëasnè rovnï súateënosti by ve vïku 35 z st vala podle tabulek súateënosti v roce 2000 svobodn jiû vìce neû t etina vöech muû a tèmï t etina ûen V 90. letech, kter lze oznaëit jako p echodnou f zi k pozdnìm súatk m, vöak o zmïnï intenzity Ëasov nì vstupu do prvnìho manûelstvì vypovìdajì lèpe neû transverz lnì data (transverz lnì ukazatelè jsou st le ponïkud ovlivnïny p edchozì dlouhodobou vysokou rovnì súateënosti v nìzkèm vïku) hodnoty odvozenè z longitudin lnìho sledov nì jednotliv ch kohort. Z narozen ch v roce 1954 uzav elo do 25 let alespoú jednou súatek 66 % muû a 87 % ûen, kdeûto z narozen ch roku 1974 to bylo pouze 34 % muû a 58 % ûen. V znamnï se snìûil podìl protogamnìch súatk ñ na konci 20. stoletì jich uû bylo mènï neû dvï t etiny vöech (tab. 2). K poklesu celkovè rovnï súateënosti p ispïl takè pokles intenzity súateënosti rozveden ch osob a do urëitè mìry i osob ovdovïl ch. U ovdovïl ch lze tento jev z Ë sti vysvïtlit dalöìm zvyöov nìm nadïje doûitì osob ve st ednìm vïku. U rozveden ch, kter ch p i neklesajìcì rovni rozvodovosti v populaci d le p ib v (v roce 2001 jiû bylo ze 100 osob staröìch 15 let 10 % rozveden ch muû a 11 % rozveden ch ûen), stojì v pozadì niûöì atraktivity opïtovnèho manûelstvì Ëasto asi stejnè d vody jako u svobodn ch. KromÏ tè Ë sti rozveden ch, kter po ztroskot nì p edchozìho manûelstvì na dalöì svazek zklamanï 104

33 Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì Graf 3 Alespoň jednou ženatí a vdané podle věku podle generace, ČR (Ever married men and women by age and generation, Czech Republic) rezignuje, to jsou pravdïpodobnï rychle postupujìcì zmïny v celkovè hodnotovè orientaci prov zejìcì otevìr nì se ËeskÈ spoleënosti soudobè evropskè spoleënosti se vöemi pr vodnìmi jevy, vëetnï zmïnïnè hospod skè situace (n vratem k trûnì ekonomice a k nezamïstnanosti a k z sadnìmu p ehodnocenì odpovïdnosti jednotlivce za vlastnì ekonomickou situaci). Pro nastolenì velmi nìzkè rovnï súateënosti bylo z ejmï fat lnì to, ûe súatek je v prvè adï pr vnì akt p esnï definujìcì pr va a povinnosti manûel, tìm je u Ë sti populace preferujìcì liberalismus v jeho nejöiröì podobï pociùov n jako akt ztr ty Ë sti vlastnì svobody Ëi identity. SÚatek povaûujì za samoz ejm p edstupeú zaloûenì rodiny z mladöì generace v podstatï pouze praktikujìcì k esùanè, dalöì Ë st o nïm uvaûuje pouze v p ÌpadÏ, ûe se jejich partnersk svazek vyda Ì, pro nïkterè jiû nenì atraktivnì v bec (P edstavy..., 2000: 69). A je moûnè, ûe v populaci roste takè podìl osob, kterè vïdomï rezignujì na navazov nì jak chkoli partnersk ch svazk. K poklesu rovnï súateënosti p ispïla Ë steënï asi i tolerance ËeskÈ spoleënosti v Ëi neform lnìm svazk m. Podle zjiötïnì v bïrov ch öet enì aû 70 % svobodn ch povaûuje p edmanûelskou kohabitaci za vhodn poë tek partnerskèho ûivota (P edstavy..., 2000: 68). Nelze opomenout ani kvalitativnì zmïnu a öirokè rozöì enì pouûìv nì antikoncepce, coû snìûilo riziko nechtïnèho tïhotenstvì pr vï mezi mlad mi lidmi. Od poë tku 90. let je tak patrnè jednak obecnè odkl d nì súatk do vyööìho vïku, jednak u Ë sti populace tendence k odmìt nì vstupu do manûelstvì v bec. Tab. 5 Počty svobodných dožívajících se příslušného věku podle tabulek sňatečnosti svobodných, ČR (Proportion remaining single in the relevant age according to singles marriage-rate tables, Czech Republic) Rok l 25 l 30 l 35 l 50 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy Pramen: Tabulky, 1989; Pavlík, 2002; rok 1930 vlastní výpočet. 105

34 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Z vïr V voj rovnï súateënosti obyvatelstva ûijìcìho na zemì»eskè republiky lze ve 20. stoletì povaûovat p edevöìm za odraz v znamu súatku pro zaloûenì rodiny (a dom cnosti). Nelze totiû opomenout, ûe jde v prvè adï o akt pr vnì, takûe z leûì i na tom, jak v znam spoleënost p ikl d tomu, aby partnersk svazek byl pr vnï ukotven. Pokud bylo postavenì jednotliv ch Ëlen rodiny v orientaënì Ëi vlastnì rodinï do znaënè mìry prov zanè s jejich pozicì ve spoleënosti, pokud na nïm p Ìmo z visel p Ìstup nap. do vyööì spoleënosti, k zìsk nì v hodnïjöìho uplatnïnì na pracovnìm trhu, za azenì mezi dïdice atd., bylo pro jednoho kaûdèho uzav enì súatku û doucì. A jestliûe byla reprodukce navìc vtïsn na do manûelstvì, pak mïla roveú súateënosti bezprost ednì vliv na roveú plodnosti a mohla b t ñ a byla ñ v znamn m faktorem spolurozhodujìcìm o rovni reprodukce danè populace. Tato vazba se postupnï rozvolúovala, jak se rozöi ovaly myölenky vïdomèho omezov nì rovnï plodnosti p edevöìm v manûelstvì, u n s od poloviny 19. stoletì. Konec tèto etapy spad pr vï do prvnì poloviny 20. stoletì. NemÏlo by se opomenout, ûe roveú súateënosti tak odr ûela spìöe moûnosti, jakè populace mïla; tèmï kaûdè 10. ûenï a kaûdèmu 15. muûi se z rozliën ch d vod do manûelstvì vstoupit nechtïlo nebo nepoda ilo. RoËnÌ poëty uzavìran ch súatk v tomto obdobì sice mohly kolìsat (jak dokl d hrub mìra súateënosti), roveú súateënosti se vöak dlouhodobïji nemïnila. ObdobÌ n sledujìcì, kterè bychom mohli oznaëit jako obdobì ÑzlatÈho vïkuì rodiny, ale modifikovanèho specifickou situacì spoleënosti za Protektor tu a za socialismu, je doba, v nìû se roveú súateënosti a plodnosti d le navz jem podmiúovaly, ale v ponïkud jinè rovinï. V znam súatku jako d leûitèho aktu p i zakl d nì rodiny p etrv val (pravdïpodobnï p edevöìm dìky kulturnì tradici formovanè k esùanstvìm), ale protoûe se uvolúoval pohled na p edmanûelskè intimnì styky, byla vysok roveú súateënosti nejen odrazem p etrv vajìcìho v znamu, kter populace súatku p ikl dala pro zaloûenì rodiny, ale takè v znamu, kter p ikl dala tomu, aby se dïti rodily jako legitimnì, i kdyû pr vnì d postupnï nerovnopr vnost dïtì danou p vodem zruöil. D lo se tak za podmìnek celkovè v raznè homogenizace spoleënosti, kdy se nepociùovaly za v znamnè rozdìly soci lnìho p vodu a manûelstvì bylo zakl d no na z kladï romantickè l sky (aû v polovinï p Ìpad i kv li tïhotenstvì snoubenky). roveú súateënosti tak byla opït Ñsv z naì s charakterem reprodukce. V 90. letech se ale situace promïnila tak ka dramaticky. Pro toto obdobì je p ÌznaËnÈ, ûe demografick model, kter se vytvo il v 50. letech, po p du socialismu bïhem nïkolika m lo let zcela odeznïl (i kdyû se ve struktur ch obyvatelstva bude projevovat jeötï po dlouhou dobu) a v demografickèm chov nì je patrn tendence k Ñn vratuì k situaci p edchozì. V tomto v voji je z ejmè opïtovnè postupnè Ñp iëleúov nìì se k soudobèmu zp sobu reprodukce ve vyspïl ch evropsk ch zemìch, k nimiû se v dobï p edv leënè blìûila nejvìce, a to vëetnï nov ch aspekt reprodukënìho chov nì (odklad súatk do vyööìho vïku, vzestup rozvodovosti, posun rozenì dïtì do vyööìho vïku soubïûnï s ËastÏjöÌm rozenìm dïtì mimo manûelstvì, nìzk roveú potratovosti, prodluûujìcì se dèlka ûivota). To plnï odpovìd zkè vazbï demografickèho chov nì na vnïjöì prost edì. SouËasnÈ evropskè a v tom i ËeskÈ populaënì klima je z vïtöì Ë sti odrazem podmìnek vytv en ch hospod skou situacì stejnï jako öiröìho spoleëenskèho v voje se st le v znamnïjöìm vlivem liberalismu a individualismu. Z toho z roveú vypl v, ûe pro Ë st populace je súatek ze svè podstaty pr vnìho aktu nezajìmav ne-li nep ijateln (i kdyû ta Ë st populace, kter d l vyzn v k esùanskè hodnoty, jeho v znam nezpochybúuje). Jestliûe na poë tku 20. stoletì byla roveú súateënosti povaûov na za faktor, kter m ûe mìt dlouhodob vliv na roveú plodnosti (a proto jì byla demografy v bec vïnov na pozornost), v jeho z vïru se stala v znamn m indik torem zmïn reprodukënìho chov nì se vöemi pr vodnìmi jevy ñ vëetnï z jmu, kterèmu se jejì v zkum zaëal tïöit. 106

35 Ludmila Fialov : Trendy ve súatkovèm chov nì obyvatelstva»eskè republiky ve 20. stoletì Literatura Alan, Josef Etapy ûivota oëima sociologie. Praha: Panorama, 440 s. Boh Ë, AntonÌn Obyvatelstvo v»eskoslovenskè republice. In»eskoslovensk vlastivïda II., N rodopis. Coale J.A. ñ Watkins, S.C. (eds.) The Decline of Fertility in Europe. Princenton: Princeton University Press. DÏjiny obyvatelstva Ëesk ch zemì Praha: Mlad fronta. Fialov, Ludmila V voj súateënosti v»eskoslovensku v letech 1918ñ1988. In Historick demografie 16, s. 117ñ134. Hajnal, John Age at Marriage and Proportion Marrying. Population Studies 7, s. 111ñ136. Hajnal, John European marriage Patterns in perspective. In D. V. Glass ñ D. E. C. Eversley (eds.). Population in History. Essays in historical demography. London, s. 101ñ143. Hamplov, Dana StruËnÈ pozn mky o ideov ch p Ìstupech k rodinï v obdobì socialismu. Cahiers di CEFRES 22, s. 107ñ118. Hamplov, Dana ñ Rychta Ìkov, Jitka ñ Pik lkov, Simona »eskÈ ûeny. VzdÏl nì, partnerstvì, reprodukce. Praha: Sociologick stav AV»R. Hinde, Andrew Englandís Population. A History since the Domesday Survey. Horsk, Pavla ñ KuËera, Milan ñ Maur, Eduard ñ Stloukal, Milan. DÏtstvÌ, rodina a st Ì v dïjin ch Evropy. Praha: Panorama, 1990, 470 s. KoneËn, Alena. 1977a. N rodnostnì homogamie a heterogamie v»ssr. Demografie, roë. 19, Ë. 1, s. 1ñ10. KoneËn, Alena. 1977b. SezÛnnost súateënosti v»ssr. Demografie, roë. 19, Ë. 3, s. 215ñ222, 302ñ307. Kretschmerov, Terezie V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce Demografie, roë. 43, Ë. 3, s. 173ñ186. Kretschmerov, Terezie V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce Demografie, roë. 46, Ë. 3, s. 153ñ165. KuËera, Milan »eskoslovensko 1918ñ1988. Demografie, roë. 30, Ë. 1, s. 3ñ9. KuËera, Milan Populace»eskÈ republiky 1918ñ1991. Praha:»DSñS AV»R. Lesn, Ivan SÚateËnost svobodn ch ûen v»ssr po druhè svïtovè v lce a jejì vztah k plodnosti prvnìho po adì. Demografie, roë. 21, Ë. 1, s. 15ñ21. Machonin, Pavel »esk spoleënost a sociologickè pozn nì. Praha: NakladatelstvÌ ISV. Moûn, Ivo ProË tak snadno? Praha: SLON. PavlÌk, ZdenÏk (ed.) PopulaËnÌ v voj»eskè republiky 1990ñ2002. Praha: Katedra demografie a geodemografie P F UK, 98 s. PavlÌk, ZdenÏk ñ Rychta Ìkov, Jitka ñ äubrtov, Alena Z klady demografie. Praha: Academia. PavlÌk, ZdenÏk ñ Fialov, Ludmila ñ Vereö, Pavel Fertility Decline in Czechoslovakia During the Last Two Centuries. Population Studies 44, s. 89ñ 106. Pik lek, Darek PÏtiletÈ tabulky súateënosti za roky 1966ñ Demografie, roë. 40, Ë. 2, s. 140ñ146. P edstavy mlad ch lidì o manûelstvì a rodiëovstvì Praha: SLON. Rabuöic, Ladislav Kde ty vöechny dïti jsou? Praha: SLON. R ûiëka, Ladislav ñ KuËerov, Marie SÚateËnost svobodn ch v»eskoslovensku. Demografie, roë. 9, Ë. 3, s. 205ñ215. Rychta Ìkov, Jitka SÚateËnost a plodnost nezletil ch v»sr. Demografie, roë. 28, Ë. 2, s. 97ñ109. Srb, VladimÌr Obyvatelstvo v»ssr. Praha: V SEI. Srb, VladimÌr Obyvatelstvo»eskoslovenska v letech 1918ñ1978. Demografie, roë. 20, Ë. 4, s. 289ñ316. Srb, VladimÌr ñ KuËera, Milan V voj obyvatelstva Ëesk ch zemì v XIX. stoletì. In Statistika a demografie I, Praha. Sullerot, Evelyne Krize rodiny. In Historick demografie 16, s. 11ñ46. Tabulky súateënosti svobodn ch»ssr,»r a SR za roky 1961ñ »eskoslovensk statistika, po. ËÌslo v roce 83, ada Dem, po. ËÌslo v adï 6, Praha: FS. Vereö, Pavel SÚateËnost. Demografie, 43, Ë. 1, s. 2ñ4. Zbo ilov, Jitka Metody konstrukce tabulek ûivota a jejich pouûitì p i anal ze súateënosti. In Statistick revue 5, s. 23ñ40. LUDMILA FIALOV, od roku 1997 odborn asistentka katedry demografie a geodemografie P ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK v Praze; se specializuje na historickou demografii a populaënì v voj»eskè republiky v dlouhodobè perspektivï. Je autorkou a spoluautorkou nïkolika Ël nk s historickoñdemografickou problematikou publikovan ch vïtöinou ve sbornìku Historick demografie. Summary Research on marriage in the 20th century in the Czech Republic is interesting in two regards. First, it reveals how the relationship of demographers to the study of marriage in the population changed from a marginal degree of interest at the start of the century to a virtual explosion of articles on this topic by the end of the century. It also shows the interesting changes than have occurred in the marriage behaviour of the population during this period. Developments relating to marriage rates in the Czech Republic in the 20th century can be divided into three periods. The first can be described as the waning of the ÑEuropean patternì of marriage behaviour, wherein typically the mean age of men at first marriage is 28 and the mean age of women 25; up to 85 % of all marriages are first marriages; approximately 7% of men and 10% of women never married. The end of this period falls around the end of the 1930s and the beginning of the 1940s. The next period could be called the Ñgolden ageì of the family, modified 107

36 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 however by the specific situation society was in under the German Protectorate and then under the Communist regime. The average age of men at first marriage fell to 24 and the average age of women to 21, while there continued to be approximately 7% of men who never married but only 3% of women; the proportion of marriages between divorced persons somewhat increased. With these low values the population of the Czech Republic drifted away from trends in the majority of European countries at that time. In the 1990s the situation changed dramatically; the mean age at first marriage increased ñ to over 28 years of age for men and 25 for women, while there was a simultaneous decrease in the proportion of first marriages, which fell to make up two-thirds of all marriages. At the same time the proportion of men and women who decided not to marry increased. The populationís behaviour again began to resemble that of other European countries. The marriage rate also became a significant indicator of reproductive behaviour. ROČNÍK 42, ČÍSLO 1, ÚNOR 2006 Sociologick Ëasopis Czech Sociological Review Editorial (Marek Skovajsa)... 5 TEMATICKÝ BLOK THE EUROPEAN SOCIAL SURVEY (ESS) vodem k tematickèmu bloku The European Social Survey (ESS) (Kl ra Vlachov )... 8 Kl ra Vlachov, Tom ö Lebeda: AktivnÌ obëanstvì a spokojenost s demokraciì v EvropÏ Dana Hamplov : éivotnì spokojenost, ötïstì a rodinn stav v 21 evropsk ch zemìch Jana Chaloupkov, Petra äalamounov : Postoje k imigrant m a dopad m migrace v evropsk ch zemìch ZE SOCIOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ Marcel Tom öek: Singles a jejich vztahy; kvalitativnì pohled na nesezdanè a nekohabitujìcì jednotlivce v»eskè republice METODOLOGICKÁ RUBRIKA Blanka ÿeh kov : MÏ enì hodnotov ch orientacì metodou hodnotov ch portrèt S. H. Schwartze Ji Ì Vinopal: Empirick p Ìstupnost levo-pravè politickè orientace PŘEHLEDOVÁ STAŤ Jind ich KrejËÌ: Mezin rodnì soci lnïvïdnì komparativnì v zkum a»esk republika: P ehled v zkum a dostupn ch dat DOKUMENTY MEDAILON JUBILEUM RECENZE ZPRÁVY Recenzovan oborov vïdeck Ëasopis vyd van Sociologick m stavem AV»R»asopis je citov n v Current Contents/Social&Behavioral Sciences (CC/S&BS), v poëìtaëovè datab zi Social SciSearch a v aktu lnìch ozn menìch Research Alert, publikacìch Institute for Scientific Information (ISI), USA. Obsah Ëasopisu (od roku 1993) a stati v plnèm znïnì (do roku 2002) jsou uve ejnïny na internetu na Vych zì 6x roënï (4x Ëesky, 2x anglicky). Cena jednoho v tisku je 66 KË + DPH. Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje: Sociologick Ëasopis/Czech Sociological Review ñ redakce, Jilsk 1, Praha 1, tel , , fax , sreview@soc.cas.cz 108

37 ST RNUTÕ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY PODLE POHLAVÕ A GENDERU KAMILA SVOBODOV The Ageing of the Population of the Czech Republic by Gender It is necessary to look at older people as a heterogeneous group with numerous differentiating features. Therefore, this article deals with the lives of seniors from the perspective of gender. Among the aspects the author focuses on are marital status, housing, education, and the economic situation of older men and women. Demografie, 2006, 48: 109ñ118 St rnutì spoleënosti se v souëasnosti st v jednìm z celosvïtov ch problèm. Tento proces, kter od poloviny 20. stoletì postihuje ve vïtöì Ëi menöì mì e vöechny zemï, je dnes nevyhnuteln. Podle dlouhodob ch prognûz budoucìho v voje poëtu a vïkovè struktury obyvatelstva bude podìl staröìch lidì v populaci st le nar stat, podstatn m prvkem se stane p edevöìm n r st podìlu osob ve vïku nad 70 let. O staröìch lidech a jejich zvyöujìcìm se poëtu se v z padnìch spoleënostech Ëasto hovo Ì jako o soci lnìm problèmu, p edevöìm v souvislosti s d chodov m systèmem. RostoucÌ mìra z vislosti, tj. zvyöujìcì se podìl osob v postproduktivnìm vïku p ipadajìcì na populaci v produktivnìm vïku, vyvol v obavy, ûe spoleënost v budoucnosti nevytvo Ì dostateënè zdroje pro financov nì d chodov ch systèm. DalöÌ obavy se pojì s r stem n klad na soci lnì zabezpeëenì a zdravotnì pèëi. St edem probìhajìcì diskuse u n s, podobnï jako ve vïtöinï jin ch zemì, je teze, ûe po odchodu do d chodu se staröì lidè st vajì Ñhrozbouì z hlediska finanënì a soci lnì podpory a ûe mlad generace nebude schopna vyprodukovat tolik, aby Ñuûivilaì neust le se zvïtöujìcì poëet senior. Tento p Ìstup je vöak ponïkud omezen. StaröÌ lidè totiû nejsou homogennì kategoriì, naopak, v raznï se liöì z mnoha hledisek, nap. rozdìln m zdravotnìm stavem, ekonomickou situacì, vzdïl nìm, ûivotnìmi podmìnkami, soci lnìm postavenìm, rodinnou strukturou apod. Se st l m prodluûov nìm dèlky ûivota zaëìn v kategorii Ñstar chì vedle sebe ûìt vìce vïkov ch kohort s podstatnï odliön mi ûivotnìmi z ûitky a zkuöenostmi, proto i vïk pat Ì mezi hlediska, kter staröì lidi jako celek podstatnï diferencujì. NeposlednÌm, velmi podstatn m kritèriem, kterè populaci staröìch osob v raznï odliöuje, je pohlavì, resp. gender 1). éeny se v pr mïru doûìvajì vyööìho vïku neû muûi, proto je mezi staröìmi lidmi mnohem vìce ûen, a ty jsou, p edevöìm v tïch nejstaröìch vïkov ch skupin ch, vïtöinou vdovami, kterè ËastÏji neû muûi ËelÌ samotï. Dokladem toho je mnohem vyööì podìl ûen ûijìcìch v dom cnostech jednotlivc, neû je tomu u muû. GenderovÈ rozdìly nalezneme i v oblastech vzdïl nì a ekonomickè aktivity, Ëehoû je d sledkem takè horöì ekonomick 1) Gender je soci lnï zkonstruovan kategorie, k nìû jsou v z ny p ipisovanè Ëi oëek vanè soci lnì role, chov nì, ale i p edsudky, stereotypy, hodnocenì a sebehodnocenì, p edstavy o tom, co je a co nenì vhodnè a spr vnè pro muûe a co pro ûenu. S rozdìln m oëek v nìm, n roky na roli muûe a ûeny se setk v me nejen mezi odliön mi spoleënostmi a kulturami, ale i mezi odliön mi soci lnìmi skupinami uvnit spoleënosti ñ aù jiû v tèmûe Ëase Ëi v r zn ch historick ch obdobìch. P edpoklady vztahujìcì se k genderu lidè obecnï p ijìmajì jako platnè Ëi spr vnè a zakl dajì na nich sv j, nïkdy vyslovenï protikladn, p Ìstup k osob m muûskèho a ûenskèho pohlavì. V d sledku tohoto rozliöenì zaujìmajì muûi a ûeny rozdìlnè pozice v manûelstvì a rodinï, na pracovnìm trhu, v soci lnìm systèmu, politice a dalöìch oblastech. 109

38 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 situace staröìch ûen. Nejsou to vöak jen objektivnì faktory, kterè v souvislosti s genderem ovlivúujì ûivot ve st Ì rozdìln m zp sobem, ale je tomu tak i v oblasti osobnìch pocit a postoj. Nejenûe muûi a ûeny vnìmajì rozdìlnï proces ukonëenì svè ekonomickè aktivity, ale liöì se rovnïû podle zp sobu organizace svèho ûivota po odchodu do d chodu a takè podle hodnot, jakè p isuzujì öiröìm rodinn m vazb m. TÈmatem p ÌspÏvku je tedy heterogenita ûivota ve st Ì, zejmèna ve vztahu k existujìcìm genderov m rozdìl m. DemografickÈ st rnutì v»eskè republice V»eskÈ republice je od poë tku devades t ch let patrnè neust lè sniûov nì zastoupenì dïtskè sloûky (tj. osob mladöìch 15 let) v populaci v d sledku poklesu porodnosti, coû p ispìv k v raznèmu st rnutì naöì populace. V roce 1997 u n s poprvè doölo k p evaze populace staröì 60 let nad dïtskou sloûkou, a tato p evaha se od tè doby st le zvïtöuje. Tab. 1 Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, ČR, vybrané roky (v %) (Structure of the population by main age groups, Czech Republic, selected years (in %) Věková skupina ,1 18,8 16,6 16,2 15,7 15,4 15, ,1 63,2 65,2 65,4 65,5 65,5 65, ,8 18,0 18,2 18,4 18,8 19,1 19,5 Pramen: Populační vývoj České republiky , s. 15; Proces demografickèho st rnutì lze charakterizovat rovnïû pomocì indexu st Ì a d le pomocì index z vislosti. Jin m vyj d enìm demografickèho st rnutì populace je zvyöov nì pr mïrnèho vïku a vïkovèho medi nu. Tab. 2 Charakteristiky věkové skladby a indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva, ČR, vybrané roky (Age structure characteristics, dependency ratios and index of ageing, Czech Republic, selected years) Ukazatel * 2002 * 2003 * 2004 * průměrný věk 36,3 37,0 38,5 38,8 39,1 39,4 39,6 věkový medián 35,4 36,2 37,3 37,4 37,6 37,9 38,1 index stáří 1 84,4 95,4 109,7 113,8 119,5 124,1 129,4 index závislosti I 2 34,6 29,8 25,5 24,7 24,0 23,5 23,1 index závislosti II 3 29,2 28,5 27,9 28,2 28,7 29,2 29,8 index ek. zatížení 4 63,8 58,3 53,4 52,9 52,8 52,7 52,9 1) Index stáří počet osob ve věku 60 a více let na 100 dětí ve věku 0 14 let 2) Index závislosti I počet dětí ve věku 0 14 let na 100 osob ve věku let 3) Index závislosti II počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let 4) Index ekonomického zatížení počet dětí ve věku 0 14 let a počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku let Pramen: Populační vývoj České republiky , s. 15 * Vlastní výpočty z Ve sledovanèm obdobì, poëìnaje rokem 1987, doch zì v»eskè republice k v raznèmu zlepöov nì rovnï mrtnosti a n r stu nadïje doûitì p i narozenì. Na snìûenì celkovè rovnï mrtnosti bïhem tohoto obdobì mïl znaën vliv pokles intenzity mrtnosti osob ve st ednìm vïku (zejmèna na nemoci obïhovèho systèmu) a pokles rovnï kojeneckè mrtnosti. V letech 1987ñ 2004 se prodlouûila nadïje doûitì p i narozenì o 4,6 roku pro muûe a 3,9 roku pro ûeny (n r st nadïje doûitì ve vïku 60 let p edstavoval 2,9, resp. 2,7 roku). TermÌn feminizace ûivota ve st Ì je uûìv n k vystiûenì situace, kdy ve staröìm vïku poëetnï p evaûujì ûeny nad muûi stejn ch vïkov ch kategoriì, a z roveú k vyj d enì, jak se tato p evaha ûen zvyöuje s rostoucìm vïkem. VyööÌ poëet ûen v d chodovèm vïku je zp soben p edevöìm 110

39 Kamila Svobodov : St rnutì obyvatelstva»eskè republiky podle pohlavì a genderu Tab. 3 Vývoj naděje dožití v letech , ČR, vybrané roky (Development of life expectancy between , Czech Republic, selected years) Ukazatel Pohlaví naděje dožití při narození naděje dožití ve věku 60 let Pramen: muži 67,9 68,3 69,7 70,4 70,5 71,1 71,4 71,7 72,1 72,1 72,0 72,5 ženy 75,1 75,7 76,6 77,3 77,5 78,1 78,1 78,4 78,4 78,5 78,5 79,0 muži 14,7 15,0 15,9 16,3 16,4 16,7 16,9 17,0 17,3 17,3 17,2 17,6 ženy 18,9 19,5 20,0 20,4 20,7 21,0 21,0 21,2 21,2 21,3 21,3 21,6 skuteënostì, ûe nadïje doûitì p i narozenì se v modernìch spoleënostech liöì v pr mïru o 5ñ7 rok ve prospïch ûen. Jak v roce 1991, tak v roce 2004 se poëty muû po öedes tèm roce vïku ve srovn nì s poëty ûen v»eskè republice v raznï sniûovaly. Nap Ìklad ve vïkovè skupinï 60ñ69 let p ipadalo v roce 2004 na 100 muû 119 ûen, ve vïkovè skupinï 80 a vìce let to byl ale uû tèmï dvojn sobek, tj. 230 ûen na 100 muû. Mezi lety 1991 a 2004 vöak m ûeme pozorovat p Ìzniv trend sniûov nì pomïru pohlavì ve vöech kohort ch, ovlivnïn zejmèna poklesem intenzity mrtnosti muû. Tab. 4 Poměr pohlaví (počet žen na 100 mužů), ČR, vybrané roky (Gender ratio (number of women per 100 men), Czech Republic, selected years) Rok Věková skupina ,8 165,4 240, ,2 163,7 235, * 118,7 154,8 230,4 Pramen: Populační vývoj České republiky , s. 18 * Vlastní výpočty z StaröÌ ûeny a muûi podle rodinnèho stavu a zp sobu bydlenì StaröÌ ûeny jsou s vysokou pravdïpodobnostì spìöe vdovy neû vdanè na rozdìl od staröìch muû, kte Ì jsou spìöe ûenatì neû vdovci. Tyto rozdìly jsou zp sobeny nejen faktem, ûe muûi d Ìve umìrajì, ale takè tìm, ûe ËastÏji uzavìrajì po rozvodu i ovdovïnì dalöì súatek, p i kterèm si z roveú berou vïtöinou mladöì ûenu (stejnï tak je tomu i u vïtöiny prvnìch súatk ), ËÌmû se pravdïpodobnost, ûe svou manûelku nep eûijì, a tak nebudou ûìt osamoceni, jeötï zvyöuje. PodÌl vdov v kaûdè vïkovè skupinï nad 50 let postupnï nar st a ve srovn nì s muûi je nïkolikan sobnï vyööì. Nap Ìklad ve vïkovè skupinï 50ñ59 let byly v roce 2004 pouze 2 % vdovc, avöak 9,3 % vdov. V kategorii osob ve vïku 80 let a staröìch bylo v tèmûe roce uû vdovc 33, 7 % a vdov dokonce 79,1 %. Naopak poëet ûenat ch muû dosahoval v roce 2004 ve vïkovè skupinï nad 80 let 60,2 %, stejnï star ch vdan ch ûen bylo vöak pouze 11,9 %. V dneönì dobï se ovöem kromï poëtu vdov zvyöuje i poëet ûen, kterè se nikdy nevdajì, coû m ûe v budoucnu v raznï p ispït k rostoucìmu podìlu osamïle ûijìcìch staröìch svobodn ch ûen. O potenci lnì mì e osamïlosti star ch ûen vypovìdajì takè daje o sloûenì dom cnostì jednotlivc. Podle v sledk sëìt nì v roce 2001 ûilo v dom cnostech jednotlivc staröìch 60 let muû, coû Ëinilo 16,8 % ze vöech muû nad 60 let. éen ve vïku nad 60 let ûilo v dom cnostech jednotlivc , tedy 39,6 % ze vöech ûen nad 60 let. SamostatnÏ bydlìcìch muû ve vlastnìm bytï bez dalöìch osob bylo (tj. 86,3 % ze vöech muû ûijìcìch v dom cnostech jednotlivc ), ûen bylo (tj. 88,3 %), tedy 3,5kr t vìce (SLDB 2001, 2003) 2). P evaha osamïle ûijìcìch staröìch ûen nad osamïle ûijìcìmi muûi v obdobnèm vïku je celoevropsk jev. Podle podìlu senior ûijìcìch v osamïnì se»esk republika adì na prvnì mìsto mezi postkomunistick mi zemïmi. P itom u staröìch senior (80 a vìce let) je odpovìdajìcì rozdìl vïtöì neû u senior mladöìch (65ñ79 let). 2) OstatnÌ ûeny a muûi sice hospoda ili samostatnï, ale ûili v bytï s dalöì osobou (osobami). 111

40 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Tab. 5 Skladba obyvatelstva staršího 50 let podle věkových skupin, rodinného stavu a pohlaví, ČR (v %) (Structure of the population over 50 by age group, family status, and gender, Czech Republic (in %) Věková skupina Svobodní/é Ženatí/Vdané Rozvedení/é Ovdovělí/é Muži ,0 6,8 84,3 75,9 8,3 15,2 2,4 2, ,3 4,1 82,5 81,1 5,7 9,4 7,5 5, ,7 3,1 72,3 76,9 4,0 5,2 20,0 14, ,4 2,9 50,2 60,2 2,4 3,2 44,0 33,7 Ženy ,8 3,1 73,6 71,0 9,7 16,6 13,9 9, ,4 2,5 53,3 60,4 7,7 11,2 35,6 25, ,2 2,5 26,1 35,0 5,1 7,9 64,6 54, ,6 3,2 8,4 11,9 3,2 5,8 82,2 79,1 Pramen: Populační vývoj České republiky , s S rostoucì nadïjì doûitì p i narozenì se z roveú mïnì rodinn struktura tìm zp sobem, ûe ve stejnou dobu vedle sebe ûije vìce generacì a poëet rodinn ch p ÌsluönÌk p ipadajìcìch do stejnè generace se sniûuje. Tento druh aspekt je ovlivnïn klesajìcì mìrou porodnosti, kter ve spojenì se zmïnami demografickèho chov nì a s celkov mi spoleëensk mi zmïnami rovnïû p ispìv k nar stajìcìmu poëtu staröìch svobodn ch a bezdïtn ch ûen. Pokud bude pokraëovat takè dneönì trend vysokè rozvodovosti, mnohè matky (a stejnï tak jejich dcery) mohou str vit pomïrnï velkou Ë st svèho ûivota bez partnera. A jelikoû rozvod povïtöinou oslabuje p ÌbuzenskÈ svazky s otcem a jeho p Ìbuzn mi, nastane zintenzivnïnì p Ìbuzensk ch vztah po mate skè linii. StaröÌ obyvatelstvo podle rovnï vzdïl nì Populace star ch osob je velmi heterogennì z hlediska vzdïlanostnìch struktur. Mezi staröìmi lidmi je v souëasnè dobï absolutnì poëet, resp. podìl (z celkovèho poëtu osob staröìch 15 let, p ÌsluönÈho vzdïl nì a pohlavì) ûen se z kladnìm vzdïl nìm nebo ûen bez vzdïl nì mnohem vyööì neû podìl stejnï star ch muû, coû se dïje na kor vzdïl nì vyööìho odbornèho a vysokoökolskèho. D le kategorie nejvyööìho dokonëenèho st edoökolskèho vzdïl nì bez maturity (vyuëenì i st ednì odbornè) a uëebnì obory s maturitou jsou zpravidla vìce zastoupeny muûi neû ûenami, naopak je tomu u vzdïl nì plnèho st edoökolskèho s maturitou (vöeobecnèho i odbornèho). Z tabulky je rovnïû patrnè, ûe vïkovè skupiny 50ñ59 let u obou pohlavì jsou vzdïlanïjöì neû skupiny nad 60 let. Ve srovn nì se SËÌt nìm lidu, dom a byt 1991 (SLDB 1991) se v raznï snìûil poëet staröìch osob se z kladnìm vzdïl nìm a naopak se zv öil poëet osob se vzdïl nìm vysokoökolsk m. Jiû nynì je z ejmè, ûe roveú vzdïl nì v populaci se zvyöuje, coû znamen, ûe i n sledujìcì kohorty staröìch osob budou celkovï vzdïlanïjöì neû dneönì senio i. V d sledku toho budou staröì lidè takè aktivnïjöì, n roënïjöì, sebevïdomïjöì a se öiröìmi z jmy neû kdykoliv d Ìve. ObdobÌ st rnutì nebude pro nï jiû jenom ûivotnì f zì pouhèho doûìv nì nebo dokonce Ëek nì na smrt, n brû obdobìm uvolnïnì k realizaci r zn ch z jm, na kterè jim d Ìve nezb val Ëas. StaröÌ muûi a ûeny z hlediska ekonomickè Ëinnosti Pocit st Ì je samoz ejmï velmi subjektivnì, nicmènï obecnï platì, ûe pr vï akt odchodu do d chodu je Ëasto povaûov n za zaë tek Ñofici lnìho st Ìì (Rabuöic, 1997). V znamnou dïlìcì liniì v kategorii staröìch osob je rozliöenì podle pohlavì. Vezmeme-li za hranici st Ì vïk od- 112

41 Kamila Svobodov : St rnutì obyvatelstva»eskè republiky podle pohlavì a genderu Tab. 6 Složení obyvatelstva staršího 50 let podle nejvyššího dokončeného stupně vzdělání a pohlaví, ČR, 2001 (Structure of the population over 50 by education and gender, Czech Republic, 2001) Muži Ženy Nejvyšší dokončené vzdělání abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % základní (vč. bez vzdělání) , , , ,7 středoškolské bez maturity , , , ,4 středoškolské s maturitou , , , ,4 nástavbové, vyšší odborné , , , ,3 vysokoškolské , , , ,2 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů k , s. 93 (upraveno) chodu do d chodu, pak podle v sledk SLDB 2001 ûilo na zemì»eskè republiky celkem muû ve vïku 60 a vìce let, neboli 15,3 % z celkovèho poëtu muû»eskè republiky. Avöak ani z tohoto hlediska se nejedn o homogennì kategorii. Z celkovèho poëtu tïchto muû bylo nepracujìcìch d chodc, tj. 87,2 %, a d chodc pracujìcìch (8,6 %). S p ib vajìcìm vïkem se zvyöuje podìl nepracujìcìch d chodc a sniûuje podìl ekonomicky aktivnìch d chodc. U ûen je podìl osob v d chodovèm vïku vyööì neû u muû, coû je zp sobeno nejen niûöì vïkovou hranicì odchodu do d chodu pro ûeny, ale takè tìm, ûe ûeny ûijì v pr mïru dèle neû muûi, proto takè str vì delöì Ëas ve f zi d chodu. éen ve vïku 55 let a staröìch bylo v roce 2001 v»eskè republice , neboli 27,7 % z celkovèho poëtu ûen. Z nich bylo celkem nepracujìcìch d chodkyú (tj. 89,1 %) a pracujìcìch d chodkyú (tj. 5,7 %). S rostoucìm vïkem lze pozorovat pokles intenzity ekonomickè aktivity u osob obou pohlavì, v raznïjöì je tento pokles ovöem u ûen. Vyj d eno v absolutnìch ËÌslech, ûen, kterè v d chodovèm vïku jeötï pracujì, je sice vìce neû muû, ale intenzita ekonomickè aktivity 3) je u ûen ve vïku 60 let a staröìch niûöì neû u muû, coû z roveú znamen, ûe i ve srovnateln ch vïkov ch kategoriìch je v d chodu vìce ûen neû muû. Podle sëìt nì z roku 2001 klesal uka- Tab. 7 Ekonomicky aktivní osoby starší 50 let podle pohlaví a věkových skupin, ČR, 2001 (Economic activity of people over 50 by gender and age group, Czech Republic, 2001) Věková skupina Celkem z toho pracující důchodci abs. v % abs. v % z počtu ekonom. aktivních Muži , , , , , , , , , ,3 Ženy , , , , , , , , , ,1 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů k , s. 65 (částečně upraveno) 3) Intenzita ekonomickè aktivity osob v d chodovèm vïku vyjad uje, kolik obyvatel bylo z 1000 osob v danè vïkovè skupinï nad 50 let celkem ekonomicky aktivnìch a kolik z nich p edstavovali pracujìcì d chodci. 113

42 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 zatel intenzity ekonomickè aktivity u ûen z 814 ekonomicky aktivnìch na 1000 osob ve vïkovè skupinï 50ñ54 let na 59 ekonomicky aktivnìch osob ve vïkovè skupinï 65ñ69 let. U muû ve stejn ch vïkov ch kategoriìch byl tento pokles z 894 na 141 ekonomicky aktivnìch osob z 1000 osob v danèm vïku. RozdÌly mezi intenzitou ekonomickè aktivity jsou v raznï genderovï podmìnïny. éeny a muûi po dovröenì d chodovèho vïku pokraëujì v pr ci rozdìln m zp sobem a stejnï jako v produktivnìm vïku i u nich m ûeme zaznamenat tendence ke genderov m nerovnostem. V pr bïhu celè ekonomickè aktivity postihujì tyto nerovnosti ûenskou pracovnì sìlu a zap ÌËi- ÚujÌ niûöì soci lnì a pracovnì kompetence (nap Ìklad mal podìl ûen na vedoucìch mìstech) a niûöì pr mïrnè v dïlky zamïstnan ch ûen. PracovnÌ systèm v»eskè republice rovnïû rozliöuje a oddïluje muûskè, ûenskè Ëi z hlediska genderu smìöenè profese. PodÌl ûen v urëitè profesi je znakem, kter danou profesi determinuje, a to nap Ìklad pr vï niûöì pr mïrnou mzdou nebo mal m z jmem muû, tj. feminizovan odvïtvì, mezi kter adìme nap Ìklad administrativu, ökolstvì, zdravotnictvì apod. (»erm kov, 1997). éeny s niûöìmi p Ìjmy se tak Ëasto st vajì pracujìcìmi d chodkynïmi a v tom p ÌpadÏ pak o nich patrnï platì, ûe jsou stejnï jako v p edch zejìcìm obdobì ochotny pracovat za niûöì mzdu a za absolutnï nìzkou mzdu v bec (Bartoöov, 1997). Ovöem obecnï je moûno konstatovat, ûe celkov mìra ekonomickè aktivity je u ûen nad 60 let niûöì neû u stejnï star ch muû. Ekonomick situace Ekonomick situace staröìch ûen, ke kter m adìme v tèto souvislosti ûeny ve vïku nad 55 let, je dalöìm faktorem, kter Ëasto p iv dì ûeny do horöìho postavenì ve st Ì neû muûe. Je ovlivnïna adou aspekt, mezi kterè pat Ì zejmèna postavenì ûeny ve spoleënosti 4), demografick v voj a systèm d chodovèho pojiötïnì. V dneönì dobï, kdy st le pro ûeny platì niûöì vïkov hranice odchodu do d chodu neû pro muûe, je obdobì pobìr nì d chodu pro ûeny ve srovn nì s muûi mnohem delöì (okolo 7 let) 5). Odchod do starobnìho d chodu vûdy znamen pokles p Ìjm, v pr mïru na mènï neû polovinu. Pokud d chody vznikajì z nìzk ch p Ìjm, je sice tento pokles niûöì, zhruba na 70 % p vodnìch p Ìjm, ale v sledn nìzk roveú d chod odvozen ch z nìzk ch p Ìjm m ûe b t d vodem ekonomick ch problèm, a to zvl ötï v p ÌpadÏ staröìch ûen. StarobnÌ d chody ûen dosahujì v pr mïru 82 % starobnìch d chod muû 6) (Klimentov, 1999). Nutno zmìnit p ÌËiny vöeobecnï niûöì rovnï starobnìch d chod ûen, kterè jsou v z sadï dvï. Pro v poëet d chod je rozhodn pr mïrn v dïlek, kter majì ûeny vïtöinou niûöì neû muûi, p edstavuje zhruba 70 % v dïlku muûe. éeny obecnï majì niûöì roveú vzdïl nì (vysokoökolskèho) a kvalifikace, coû je determinuje k niûöìm p Ìjm m, ale takè (a narozdìl od muû ) nejsou vïtöinou p Ìliö ambiciûznì p i v bïru zamïstn nì a v p ÌpadÏ nutnosti p ijìmajì i pr ce, kterè neodpovìdajì jejich kvalifikaci a jsou mènï placenè anebo majì horöì pracovnì podmìnky. CelkovÏ lze konstatovat, ûe ûeny jsou z hlediska v öe p Ìjm Ëasto oproti muû m diskriminov ny (»erm kov, 1997; Kucha ov, 1999). Druh m faktorem ovlivúujìcìm roveú d chod je poëet let pojiötïnì, resp. zamïstn nì. éeny v pr mïru pracujì kratöì dobu, jejich poëet odpracovan ch let je nejmènï o pït let niûöì neû u muû, coû je zp sobeno zejmèna niûöì vïkovou hranicì odchodu do d chodu. Tento faktor sniûuje d chody ûen oproti d chod m muû nejmènï o dalöìch 5ñ6 % (Klimentov, 1999). P i posuzov nì ekonomickè situace staröìch ûen je vöak nutnè si uvïdomit, ûe ani z tohoto hlediska se nejedn o homogennì kategorii. éeny pobìrajìcì starobnì, pop ÌpadÏ vdovsk d - 4) V naöì spoleënosti p evaûujìcì p edstava muûe jako hlavnìho ûivitele rodiny nutì ûeny p ijmout strategie, kterè je ËinÌ mènï konkurence schopnè, nap Ìklad na pracovnìm trhu nebo ve spoleëenskè sfè e. 5) Toto obdobì je takè ovlivnïno ËastÏji se vyskytujìcìm p edëasn m odchodem do d chodu u ûen neû u muû a takè tìm, ûe se ûeny doûìvajì vyööìho vïku neû muûi. 6) K prosinci roku 2005 p edstavovala pr mïrn mïsìënì v öe vypl cen ch starobnìch d chod (nekr cen ch) pro muûe 8860 KË, pro ûeny 7227 KË (Pramen: 114

43 Kamila Svobodov : St rnutì obyvatelstva»eskè republiky podle pohlavì a genderu chod, m ûeme s ohledem na jejich soci lnì postavenì a roveú a druh d chodu rozdïlit do nïkolika skupin. Do prvnì pat Ì ûeny, kterè nebyly bïhem svè profesnì karièry nijak omezov - ny, vïtöinou svobodnè a bezdïtnè. V öe jejich d chod je na pomïrnï dobrè rovni, v d sledku vyööì rovnï pracovnìch p Ìjm a dosaûenè delöì doby pojiötïnì. Druhou skupinou jsou ûeny, kterè bezprost ednï po odchodu do d chodu ûijì ve dvouëlenn ch dom cnostech s manûelem. D chodovè p Ìjmy takovè dom cnosti jsou Ëasto jeötï doplúov ny p Ìjmy z ekonomickè aktivity, d le se tyto p ry vïtöinou vybavì do dalöìho ûivota jeötï p ed odchodem do d chodu a nemusì tedy po urëitou dobu p Ìliö investovat do vybavenì dom cnosti a takè n klady na jednu osobu ûijìcì v dvouëlennè dom cnosti jsou niûöì. TÏmto ûen m tedy nevznikajì z vaûnïjöì ekonomickè problèmy. DalöÌ skupinou jsou ûeny, kterè ovdovïly. Pokud majì vedle svèho starobnìho d chodu n rok jeötï na d chod vdovsk, jejich ekonomick situace nemusì b t p Ìliö öpatn ; naopak tomu je v p ÌpadÏ, kdy ûena nem na sv j d chod n rok a je odk z na pouze na d chod vdovsk (tento jev nenì u n s p Ìliö Ëast ). Nejh e na tom jsou ty ûeny, kterè z stanou po celoûivotnì pèëi o rodinu odk z ny na nìzk starobnì d chod, bez n roku na d chod vdovsk, nap Ìklad v p ÌpadÏ d ÌvÏjöÌho rozvodu (Klimentov, 1999). Postoje k ûivotu ve st Ì v souvislosti s genderem ÿada badatel upozorúuje na souvislosti mezi genderem nebo p esnïji genderovï podmìnïnou zkuöenostì a rozdìln mi ûivotnìmi situacemi, s nimiû se muûi a ûeny setk vajì v pozdïjöìm vïku. V n sledujìcì Ë sti pouk ûeme na nïkterè rozdìly, kterè m ûeme pozorovat, pokud srovn me staröì muûe a ûeny ve vnìm nì svèho ûivota ve st Ì. Ne vöichni staröì lidè se bez obtìûì p izp sobì ztr tï statusu, p Ìjmu nebo soci lnìch kontakt spojen ch s odchodem do d chodu. Zkuöenosti ñ a postoje ñ s odchodem z placenè pracovnì Ëinnosti jsou nicmènï jinè pro muûe a pro ûeny. V zkumy na toto tèma, poëatè p ed t iceti lety, a odbornìci, kte Ì se zamï ili na p edpokl danè d sledky genderovï podmìnïnè socializace, zjistili, ûe muûi a ûeny majì rozdìlnè postoje k odchodu do d chodu, a to bez ohledu na druh povol nì nebo jinè okolnosti (Blau, 1973). ZejmÈna se vyskytuje n zor, ûe z vazky muû k zamïstn nì jsou zdrojem jejich ËastÏjöÌho nez jmu o odchod do d chodu 7). Z v zkumu, kter se pokusil zmapovat pocity staröìch lidì p i odchodu do d chodu v naöì populaci (Rabuöic, 1998), vypl v, ûe s radostn m pocitem podle odpovïdì respondent odch - zelo do d chodu jen 40 % seniorskè populace, statisticky v znamnï ËastÏji ûeny neû muûi. OdliönÈ byly tyto pocity u senior s r zn m stupnïm vzdïl nì. ZatÌmco do d chodu odch zelo r do 42 % senior se z kladnìm vzdïl nìm a 40 % senior vyuëen ch, u staröìch lidì s vyööìm vzdïl nìm (st ednìm a vysokoökolsk m) byl tento podìl uû jen 33 %. Cel ch 60 % senior (z toho 65 % muû a 57 % ûen) tak nebylo v dobï dovröenì svèho d chodovèho vïku p esvïd- Ëeno o tom, ûe majì do d chodu odejìt. P i odchodu do d chodu v halo 24 % respondent, 36 % pak odejìt vyloûenï nechtïlo. To, ûe nakonec odeöli, bylo zp sobeno buô zdravotnìmi d vody ñ 21 % (p iëemû muûi statisticky v znamnï ËastÏji neû ûeny, lidè s nejniûöìm vzdïl nìm ËastÏji neû lidè s vzdïl nìm nejvyööìm), nebo tìm, ûe pro nï jiû v Ñjejichì podniku nebylo mìsto ñ 15 % (v tomto p ÌpadÏ opït statisticky v znamnï ËastÏji u muû neû u ûen). Z uveden ch daj je vidït, ûe znaën Ë st staröìch lidì v dobï, kdy se naplúuje jejich d chodov vïk, s odchodem do d chodu v h nebo by ho dokonce r da odloûila. 7) NÏkterÈ studie vöak poukazujì na to, ûe nep ÌznivÏ pociùujì odchod do d chodu spìöe ûeny, uv dïn m d vodem jsou okolnosti jejich pracovnì aktivity. Ve srovn nì s muûi majì totiû ûeny ËastÏji kratöì, mènï souvisl model pracovnì Ëinnosti a v d sledku toho mohou mìt mènï p ÌleûitostÌ dos hnout sv ch cìl v kariè e (a proto mohou mènï p ÌznivÏ pohlìûet na odchod do d chodu). Protoûe p i svè pracovnì Ëinnosti rovnïû Ëasto pociùujì horöì finanënì situaci, mohou b t zejmèna vìce zranitelnè finanënì ztr tou spojenou s odchodem do d chodu. Mezera mezi pr mïrn mi p Ìjmy muû a ûen b v vïtöì po odchodu do d chodu, jelikoû d chodovè p Ìjmy jsou zaloûenè na dèlce pracovnì Ëinnosti a v öi p Ìjmu p ed odchodem do d chodu. KoneËnÏ, mnoho ûen rovnïû pracuje v takov ch zamïstn nìch, kter nabìzejì jen malè d chodovè p ÌspÏvky. 115

44 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 V zkumy, kterè se zab vajì genderov mi rozdìly vzhledem k odchodu do d chodu, vöak uû mènï Ëasto zkoumajì manûelskè a rodinnè okolnosti jako prvotnì nez vislè promïnnè. NicmÈnÏ, nïkolik studiì zamï en ch na p edëasnè odchody do d chodu zd razúuje vliv rodinn ch rolì na rozhodnutì ûen odejìt. Ve Spojen ch st tech, kde neexistuje vïkov rozdìl mezi muûi a ûenami pro odchod do penze, je d chodov vïk u vdan ch ûen zce spojen s odchodem jejich manûel do d chodu. Toto spojenì je podle mnoha v zkumnìk odrazem vöeobecnï rozöì enèho p nì vyhnout se p evr cenì tradiënìch genderov ch rolì (muû doma a ûena v zamïstn nì). JinÈ studie poukazujì, ûe rodinnè zkuöenosti mohou mìt rovnïû p Ìm vliv na postoje muû a ûen k odchodu do d chodu a na jejich oëek v nì spojenè s ûivotem ve st Ì (Quinn-Burkhauser, 1994). Odchod z pracovnì Ëinnosti m ûe mìt tedy pro staröì muûe a ûeny rozdìlnè nejen ekonomickè, ale takè psychickè d sledky, zejmèna vezmeme-li v vahu jejich ûivotnì spokojenost. StaröÌ ûeny si Ëasto stïûujì, ûe s jejich manûeli je obtìûnè se domluvit v dobï, kdy se muûi musejì vyrovnat s odchodem do d chodu, a ûe b emeno poskytov nì emocion lnì podpory v tèto situaci pad p edevöìm na nï ñ manûelky (Baker, 1993). Z roveú b v poukazov no na to, ûe pèëe o manûela je pr vï kolem staröìch ûen a je od nich po odchodu do d chodu oëek v na (podobnï jako v pr bïhu jejich p edchozìho ûivota). éeny ûijìcì s muûi v d chodu Ëasto pociùujì, ûe zatìmco jejich manûelè si uûìvajì volnèho Ëasu a nov ch aktivit, ony dïlajì tu samou dom cì pr ci bez nadïje na jejì symetrickè rozdïlenì (Baker, 1993;»erm kov a kol., 2000). äpatn zdravotnì stav rovnïû klade tïûkè b emeno na toho partnera, kter se o druhèho star. Z d vodu odliönè nadïje doûitì a vïkovèho rozdìlu mezi manûeli to jsou ËastÏji ûeny, kterè peëujì o nemohoucìho partnera. NÏkterÈ pr zkumy ukazujì, ûe tyto ûeny jsou na tom Ëasto emocion lnï a soci lnï h e neû vdovy, protoûe nemohou nechat svèho manûela o samotï, a proto musì omezit mnoho sv ch vlastnìch aktivit. DalöÌm faktorem vztahujìcìm se k ûivotnì spokojenosti staröìch lidì je vnìm nì podpory ze strany p Ìbuzenstva. I zde je opït moûno pozorovat genderovè odliönosti ñ ûeny p ikl dajì vïtöì hodnotu p Ìbuzensk m vazb m z obou stran a takè vztah m s p teli. ZatÌmco rodinnè vazby na stranï ûeny b vajì silnè po cel ûivot, zejmèna mezi sestrami, muûi, kte Ì ve st ednìm vïku tr vì m lo Ëasu se sv mi sourozenci, se v pozdïjöìm vïku snaûì tyto vztahy obnovit (Knipscheer et al., 1995). TakÈ kontakty mezi dïtmi a prarodiëi z visì jak na genderu tak na soci lnì t ÌdÏ. éeny, zejmèna s niûöìm socioekonomick m statusem, radïji neû muûi ûijì se sv mi dïtmi nebo je navötïvujì, aby jim pomohly s pèëì o vnouëata, dom cnost, s n kupy apod. Ve srovn nì se zahraniëìm je v Ëesk ch rodin ch v pomoc prarodië velmi siln, p edevöìm v ûenskè linii (pomoc matek dcer m) 8). P estoûe vöichni vìme, ûe lidsk ûivot netrv vïënï, ne kaûd pl nuje, jak str vì sv j ûivot ve st Ì. éeny, jeû soust edì sv j ûivot na manûela a rodinu, Ëasto pociùujì v ûnou krizi identity, kdyû jejich manûel zem e. Mnoho ûen rovnïû vnìm ovdovïnì jako pokles svèho statusu (Baker, 1993). Vdovy si mnohem ËastÏji neû vdovci myslì, ûe jsou ÑstarÈì a majì sklony b t neöùastnè, ustaranè a v blìzkè budoucnosti oëek vat smrt (Baker, 1993). Naproti tomu vdovy ËastÏji neû vdanè starè ûeny pociùujì finanënì problèmy a snaûì se rozpt lit tìm, ûe tr vì vìce Ëasu s rodinou a p teli, vdovci se obvykle brzy po ovdovïnì znovu oûenì. Podle mnoha studiì opakovan súatek Ëasto znovu oûivì ûivoty star ch lidì a poskytne jim novè moûnosti spole- Ëensk ch vztah, l sku, fyzickou a emocion lnì podporu a rovnïû podporu finanënì. Ovöem jelikoû ve staröìm vïku ûeny poëetnï p evl dajì nad muûi, majì ûeny ve st Ì podstatnï menöì moûnosti nalèzt novèho partnera. 8) Ve v zkumu provedenèm na toto tèma povaûovala vïtöina ûen za samoz ejmè, ûe budou pom hat p i pèëi o vnou- Ëata (Ond ichov, 2003). 116

45 Kamila Svobodov : St rnutì obyvatelstva»eskè republiky podle pohlavì a genderu Z vïr StaröÌ lidè nejsou homogennì kategoriì, o kterè se Ëasto hovo Ì p edevöìm v souvislosti s obavami z n klad na soci lnì zabezpeëenì a zdravotnì pèëi. Je t eba na nï pohlìûet jako na heterogennì skupinu osob s mnoha diferencujìcìmi charakteristikami nejen na z kladï dïlenì podle pohlavì a vïku, ale takè nap Ìklad z hlediska rozdìlnèho vzdïl nì, zp sobu bydlenì, rodinn ch struktur, ûivotnìho stylu, zkuöenostì apod. Z d vodu nad mrtnosti muû poëetnï p evaûujì ve staröìch roënìcìch ûeny, coû m mnoho d sledk jak pro jejich osobnì ûivot, tak pro spoleënost. Za poë tek st Ì b v obvykle povaûov n odchod do d chodu, jenû je velmi v znamn m meznìkem v ûivotï staröìch osob. Nejenûe muûi a ûeny u n s zatìm st le odch - zejì do d chodu v jinèm vïku, ale zejmèna (a to nejen) ve vztahu k tomuto aktu svè st Ì jinak vnìmajì a proûìvajì. Bylo snahou doloûit, ûe se staröì ûeny z mnoha d vod Ëasto nach zejì v obtìûn ch ûivotnìch situacìch. P ÌËinou m ûe b t nap Ìklad samota, jeû je v jejich ûivotï prov zì ËastÏji neû muûe. Na rozdìl od star ch muû, kte Ì jsou spìöe ûenatì neû ovdovïlì, ûijì staröì ûeny mnohem ËastÏji jako vdovy neû vdanè. Dokladem toho je tèû vyööì podìl ûen ûijìcìch v dom cnostech jednotlivc. StaröÌ ûeny se rovnïû mnohdy nach zejì v horöì ekonomickè situaci, coû je ovlivnïno adou aspekt, mezi nïû pat Ì p edevöìm p edchozì model pracovnì aktivity a rozdìly ve v öi p Ìjm muû a ûen. Tyto faktory se n slednï odr ûejì ve v öi starobnìch d chod. Z toho vöeho vypl v, ûe rostoucì vïk mìv rozdìlnè ekonomickè, soci lnì a psychologickè n sledky pro muûe a ûeny. Ve ejn politika do znaënè mìry opomìjì tyto odliönosti nebo je odsouv do pozadì, a rozdìly staröìch lidì podle genderu zabraúujì vïtöinou ûen m (ale takè nïkter m muû m) ve vypracov nì vhodnïjöìch strategiìch jejich ûivota ve st i. Pot eba speci lnìch program, kterè by pomohly p ipravit lidi na jejich ûivot po odchodu z pracovnì Ëinnosti, se v naöì spoleënosti st v st le d leûitïjöì. Nap Ìklad programy zamï enè na genderovï podmìnïnè aspekty fyzickèho nebo soci lnìho prost edì, ve kterèm staröì lidè ûijì, by mohly p ispït k vytv enì podmìnek pot ebn ch pro zlepöenì kvality ûivota ve st Ì jak pro muûe tak pro ûeny. Literatura Baker, M Families in Canadian Society. An Introduction. Toronto: McGraw-Hill Ryerson Ltd. Bartoöov, M VybranÈ zajìmavosti z ekonomickè Ëinnosti Ëesk ch senior. In Rabuöic, L. (ed.)»esk spoleënost a senio i. Brno: äss FF MU, s. 91ñ101. Blau, Y. S Old Age in a Changing Society. New York: New Viewpoints.»erm kov, M PostavenÌ ûen na trhu pr ce. Sociologick Ëasopis, roë. 33, s. 389ñ404.»erm kov, M. a kol Relations and Changes of Gender Differences in the Czech Society in the 90ës. Praha: So AV»R. Gist, Y. J. ñ Velkoff, V. A Gender and Ageing: Demographic dimension. An International Brief. Washington, DC.: US. Department of Commerce/Bureau of the Census. Knipscheer, C. P. M. et al. (eds.) Living Arrangements and Social Networks of Older Adults. Amsterdam: VU University Press. Klimentov, J Soci lnïekonomick situace star ch ûen. Soci lnì politika, Ë. 11, s. 6ñ8. Kucha ov, V Women and employment. Czech Sociological Review, roë. 7, s. 179ñ194. Ond ichov, L O seniory se m starat st t, soudì t etina»ech. LidovÈ noviny, 8. srpna. PopulaËnÌ v voj»eskè republiky 1990ñ Praha: Katedra demografie a geodemografie P F UK. Quinn, J. F. ñ Burkhauser, R. V Retirement and labour force behaviour of the elderly. In Martin, L. G., Preston, S. H. (eds.) Demography of Ageing. Washington, DC: National Academy Press, s. 50ñ101. Rabuöic, L. (ed.) »asovÈ dimenze vstupu do d chodu. In Rabuöic, L. (ed.)»esk spoleënost a senio i. Brno: äss FF MU, s. 10ñ29. Rabuöic, L »asovÈ aspekty ËeskÈho d chodovèho vïku. Sociologick Ëasopis, roë. 34, s. 267ñ283. SËÌt nì lidu, dom a byt k Praha:»S. Svobodov, K LidÈ ve st Ì z pohledu genderu. Magistersk pr ce, Praha: FF UK. Szinovacz, M. (ed.) Womenís Retirement: Policy Implications for Recent Research. Beverly Hills, CA: Sage

46 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 KAMILA SVOBODOV absolvovala v roce 2003 studium demografie na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï UK a v roce 2005 studium sociologie na FilozofickÈ fakultï UK. V souëasnè dobï pokraëuje v doktorandskèm studiu demografie na P F UK a pracuje ve V zkumnèm stavu pr ce a soci lnìch vïcì ve v zkumnè skupinï rodinnè politiky. Summary The elderly do not represent a homogenous category, as often described in connection with concerns about the costs of social security and health care. It is necessary to look at them as a heterogeneous group of persons with many differentiating features. The authorís aim is to describe the heterogeneity of the lives of older people and point out the differences between men and women based on age and gender, but also on the basis of education, housing, family structure, economic situation, attitudes, etc. Owing to excess male mortality, at higher ages in the population women predominate, a fact that has a considerable impact on their lives. The start of old age is usually considered to be a personís retirement from work, which is a very important step in the life of a senior citizen. Not only do men and women still retire at a different age in the Czech Republic, but in connection with this move (and not only it) they also perceive and experience their old age in different ways. The author indicates that it is primarily elderly women who for many reasons find themselves in difficult living situations. The cause of this may be the solitude that accompanies their lives more often than it does the lives of men. Unlike elderly men, who are more often married than they are widowers, elderly women are more often widows. This is evident, for example, in the higher proportion of women who live in single-person households. Elderly women are also often in worse-off economic situations, as a result of numerous factors, one of which in particular is the previous employment model and the differences in menís and womenís income levels, as these factors are subsequently reflected in the level of old-age pensions. This indicates that the economic, social and psychological consequences of ageing tend to differ for men and women. Public policy largely overlooks these distinctions or puts them aside. Differences among seniors by gender usually prevent women (but also some men) from finding better strategies for their lives during old age, and for this reason (among others) it is necessary to create special programmes aimed at helping to prepare people for their lives in old age, i.e. for what comes after retirement. For example, programmes focusing on the gendered aspects of the environment in which seniors live could contribute to the formation of the necessary conditions for an improvement in the quality of their lives. Sčítání lidu, domů a bytů Pramenné dílo Český statistický úřad vydal na 426 stranách souhrn základních výsledků ze sčítání lidu 2001 členěný na datovou a analytickou část, retrospektivní přehled vybraných ukazatelů, metodiku a další informace ze sčítání lidu Cena 450 Kč Publikaci dostanete v prodejnï»s, tel.: , prodejna@gw.czso.cz nebo si ji m ûete objednat, tel.: , objednavky@gw.czso.cz 118

47 SËÌt nì lidu S»ÕT NÕ LIDU K 1. BÿEZNU 1950: DIGITALIZACE A VYUéITÕ NEPUBLIKOVAN CH RUKOPISN CH TABULEK SËÌt nì lidu, dom a byt vûdy p inesla nezastupitelnè statistickè daje o spoleënosti a jejìm v voji, navìc v nejpodrobnïjöìm zemnìm detailu. VypovÌdacÌ schopnost tïchto dat byla tak vysok, ûe nïkterè publikovanè daje tzv. n rodnìho sëìt nì 1950 byly utajeny (a odtajnïny aû v roce 1962) a jinè (zejmèna za obce a osady) nebyly publikov ny v bec. RukopisnÈ tabulky s oznaëenìm ÑTajnÈì byly archivov ny v»eskèm statistickèm adu (»S ). Katastrof lnì povodeú v srpnu 2002 zniëila vöechny tyto unik tnì dokumenty, kterè z d vodu jejich rukopisnè podoby nebyly nikdy ani po odtajnïnì odpovìdajìcìm zp sobem analyticky vyuûity. Doölo tak k nenahraditelnè ztr tï dokument statistickè historie naöì spoleënosti. JednÌm z kol»s je z chrana a doplnïnì zniëenèho kniûnìho a archivnìho fondu st ednì statistickè knihovny a jeho digitalizace. CÌlem popisovanèho projektu bylo umoûnit digitalizaci, archivaci a vyuûitì unik tnìch ñ byù ne pln ch ñ daj ze sëìt nì 1950, zachovan ch v soukromèm archivu Josefa Jeûka. Zpracov nì a publikace daj sëìt nì 1950 Koncepce zpracov nì v sledk sëìt nì 1950 kladla d raz zejmèna na rozöì enì obecnìho a okresnìho t ÌdÏnÌ. NovÏ bylo zpracov no t ÌdÏnÌ krajskè. TÌm se program zpracov nì liöil od p edchozìho sëìt nì provedenèho roku Z kladem zpracov nì v sledk sëìt nì lidu k 1. b eznu 1950, podobnï jako v Ëeskoslovensk ch sëìt - nìch k 15. noru 1921 a k 1. prosinci 1930, bylo obyvatelstvo p ÌtomnÈ. daje o poëtu obyvatel trvale p Ìtomn ch, doëasnï nep Ìtomn ch i o poëtu obyvatel bydlìcìch byly publikov ny pouze za zemì tehdejöì»sr, za»eskou republiku (v dobovè terminologii»eskè zemï) a za Slovensko. Tyto kategorie obyvatelstva byly definov ny shodnï jako v uveden ch sëìt nìch 1921 a 1930, avöak odliönï ve srovn nì se sëìt nìm lidu, dom a byt k 1. b eznu 1961 a cenzy n sledujìcìmi. Osoby v z kladnì vojenskè sluûbï byly tehdy vedeny jako obyvatelstvo bydlìcì a trvale p ÌtomnÈ v obci trvalèho pobytu. V sledky cenzu z roku 1950 byly vyd ny ve Ëty ech dìlech ady A»eskoslovenskÈ statistiky, Pramenn dìla, v letech 1957 a Pramenn dìla obsahovala zejmèna zemskè, krajskè a okresnì t ÌdÏnÌ, v menöì mì e pak daje za velikostnì skupiny obcì a za krajsk mïsta. ObecnÌ tabulky nebyly zve ejnïny v bec. Zde je na mìstï citovat p edmluvu k 1. svazku pramennèho dìla ze sëìt nì 1950, kter vyöel aû v roce 1957: ÑAËkoliv zpracov nì koneën ch v sledk sëìt nì z roku 1950 bylo ukonëeno jiû k polovinï roku 1953, zdrûelo se znaënï jejich vytiötïnì, neboù nebylo dlouho jasno, zda v bec a v jakèm rozsahu majì b t vyd ny tiskem. Jejich vytiötïnì se uk zalo nakonec nezbytn m, neboù nelze dopustit, aby v adï naöich sëìt nì chybïly v sledky z roku 1950, kterè budou p i p ÌötÌch sëìt nìch v chodiskem rozbor a vah o pov leënèm v voji naöeho obyvatelstva.ì (SËÌt nì lidu..., 1957). Tato pramenn dìla vöak byla aû do roku 1962 tajn. Deset let byly utajeny pochopitelnï rovnïû rukopisnè tabulky ze sëìt nì 1950, avöak ani po odtajnïnì nebyly nikdy publikov ny. Je ötïstìm, ûe se Josefu Jeûkovi poda ilo uchovat fotokopie Ë sti nepublikovan ch rukopisn ch obecnìch tabulek ze sëìt nì lidu k i k Tyto fotokopie tabulek v sledk sëìt nì lidu 1950 a 1961 byly po Ìzeny v letech 1975 a 1976 nïkdejöìm Urbanistick m st ediskem KrajskÈho projektovèho stavu v stì nad Labem v r mci v zkumnèho projektu ProstorovÈ ËlenÏnÌ a perspektivnì eöenì severnìch a severov chodnìch»ech pro pot eby ÌzenÌ. Zadavatelem tohoto projektu byla tehdejöì St tnì komise pro technick a investiënì rozvoj. daje ze sëìt nì lidu 1950 a 1961 byly pouûity pro sledov nì v voje obyvatelstva podle obcì a jejich Ë stì v obdobì 1930ñ1970. Byly takè zpracov ny charakteristiky v voje obyvatelstva p irozenou mïnou a migracì i charakteristiky zmïn struktury obyvatelstva podle vïku, ekonomickè aktivity a p Ìsluönosti k hospod sk m odvïtvìm. V sledky sëìt nì 1950 V»eskÈ republice rozdïlenè novï do t in cti kraj a 187 okres k existovalo obcì (k 1. lednu 1955 jiû jen obcì). ZatÌmco poë tkem roku 1949 mïly postavenì okresu jak HlavnÌ 119

48 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 mïsto Praha, tak i statut rnì mïsta PlzeÚ, Liberec, Brno, Olomouc, Ostrava a Opava, k datu sëìt nì lidu 1950 existoval jiû pouze okres Brno ñ mïsto a HlavnÌ mïsto Praha se nezapoëìt valo ani do poëtu okres. daje o n rodnosti p ÌtomnÈho obyvatelstva byly publikov ny nejpodrobnïji podle okres v n sledujìcìm ËlenÏnÌ (tab. 2). Zp sob publikov nì dat o p ÌtomnÈm obyvatelstvu podle pomïru k povol nì a sek objektivnìho povol nì ilustrujì n sledujìcì p ehlednè tabulky. Pouze za celou»sr, za»eskou republiku a za Slovensko byla publikov na data o rozdïlenì veökerèho obyvatelstva podle p Ìsluönosti k hospod sk m odvïtvìm v ËÌslech absolutnìch i v ËÌslech relativnìch (SËÌt nì lidu..., 1957). Osoby bez v dïleënèho povol nì zahrnujì jednak osoby zdrûenè od povol nì, jednak osoby na odpo- Ëinku a osoby ûijìcì z rent a podpor. V 1. svazku pramennèho dìla ze sëìt nì 1950 byly daje o skladbï v dïleënï Ëinn ch podle hospod sk ch odvïtvì za cel st t, za»eskou republiku a Slovensko, za kraje a za okresy zve ejnïny pouze v relativnìch ËÌslech. Jako samostatn svazek publikace v sledk sëìt nì lidu k 1. b eznu 1950 byl vyd n Hospod sk lexikon obcì (1958). Bylo to poprvè v Ëeskoslovensk ch sëìt nìch, kdy vedle bïûnèho statistickèho lexikonu obcì byl jeötï vyd n lexikon obcì se Ñz kladnìmi hospod sk mi daty o obyvatelstvu a to o p Ìsluönosti obyvatelstva k pr myslu, k v robnìm emesl m, k zemïdïlstvì, lesnictvì a ryb stvì a k ostatnìm hospod sk m odvïtvìmì. U kaûdè z tïchto Ëty skupin je uveden jednak poëet vöech obyvatel p Ìsluön ch k hospod skèmu odvïtvì, jednak poëet v dïleënï Ëinn ch. PoËet v dïleënï Ëinn ch se d le Ëlenil na zamïstnance a osoby samostatnï v dïleënï ËinnÈ, a z nich poëet samostatn ch zemïdïlc. Obce jsou v Hospod skèm lexikonu obcì uvedeny podle stavu administrativnìho rozdïlenì k datu sëìt nì ChybÌ zde vöak obce, kterè sice k 1. b eznu 1950 existovaly, leûely vöak na zemì pozdïjöìch vojensk ch jezd (nap. Boletice, Dobr Voda, HradiötÏ, Ralsko atd.). Ve StatistickÈm lexikonu obcì 1955, tj. k 31. prosinci 1954, jsou takovèto obce oznaëeny jako zaniklè. Data za kraje a okresy Hospod sk lexikon obcì neobsahuje. N boûenskè vyzn nì se p i sëìt nì lidu k 1. b eznu 1950 zapisovalo podle toho, ke kterè cìrkvi sëìtan osoba n leûela. CÌrkevnÌ p Ìsluönost nebylo moûnè mïnit z pisem do sëìtacìho archu. Nebyla-li sëìtan osoba ve svazku û dnè cìrkve nebo n boûenskè spoleënosti, bylo uvedeno Ñbez vyzn nìì. Data o n boûenskèm vyzn nì p ÌtomnÈho obyvatelstva podle v sledk sëìt nì lidu k 1. b eznu 1950 byla publikov na pouze v tzv. zemskèm t ÌdÏnÌ, pro cel st t, pro»eskou republiku a pro Slovensko, a to v kombinaci s daji o n rodnosti p ÌtomnÈho obyvatelstva. Tab. 1 Územní členění a obyvatelstvo České republiky podle sčítání k (Territorial units and population of the Czech Republic as of the census of 1 March 1950) Počet krajů 1 13 Počet okresů Počet obcí Počet přítomných obyvatelů (tis.) Počet obyvatel (tis.) trvale přítomných dočasně přítomných 526 dočasně nepřítomných 441 bydlících Pozn.: 1 bez Hlavního města Prahy; 2 včetně Hlavního města Prahy. Pramen: Hospodářský lexikon obcí, Tab. 2 Publikované výsledky sčítání 1950 podle národnosti (Published results of the 1950 census by nationality) Národnost Počet přítomných obyvatelů v tisících v % česká ,8 slovenská 258 2,9 ukrajinská a ruská 19 0,2 polská 71 0,8 německá 160 1,8 maďarská 13 0,2 jiná 20 0,2 neudaná 11 0,1 ČR Úhrnem ,0 Pramen: Sčítání lidu..., Tab. 3 Obyvatelstvo podle poměru k povolání a úseků objektivního povolání (Population by status employment and by profession) Přítomné obyvatelstvo úhrnem (tis.) z toho: činní celkem výdělečně činní pomáhající členové rodiny v živnosti 18 pomáhající členové rodiny v zemědělství 589 Podle příslušnosti k hospodářským odvětvím: průmysl a výrobní řemesla k povolání příslušní výdělečně činní zemědělství, lesnictví a rybářství k povolání příslušní výdělečně činní 607 ostatní k povolání příslušní (v tom i osoby bez výděl. činnosti) výdělečně činní Pramen: Sčítání lidu...,

49 SËÌt nì lidu Tab. 4 Přítomné obyvatelstvo podle příslušnosti k hospodářským odvětvím (Present population by classification in sectors of the economy) Odvětví V tisících V průmysl ,1 výrobní řemesla ,2 zeměděství, lesnictví a rybářství ,5 stavebnictví ,8 doprava ,2 obchod a penežnictví ,9 veřejné služby ,6 obchod a domácí služby 89 10,0 osoby bez výdělečné činnosti ,8 neudáno ,9 Celkem ,0 Pramen: Sčítání lidu..., Tab. 5 Příslušnost výdělečně činných k odvětví národního hospodářství (Classification of economically active in sectors of the national economy) Z 1000 výdělečně Hospodářské odvětví činných v ČR příslušelo k hospodářskému odvětví průmysl 384,2 výrobní řemesla 60,6 zeměděství, lesnictví a rybářství 175,4 stavebnictví 52,5 doprava 73,0 obchod a penežnictví 108,1 veřejné služby 118,1 obchod a domácí služby 18,2 osoby bez výdělečné činnosti neudáno 9,5 Pramen: Sčítání lidu..., SËÌtacÌ arch n rodnìho sëìt nì 1950 rovnïû obsahoval ot zku: ÑJestliûe sëìtan nebydlì v obci trvalèho pobytu od narozenì ñ kdy se p istïhoval do obce? ñ odkud se p istïhoval (okres, obec)? ñ je reemigrant?ì O v sledky tohoto zjiöùov nì migrace ve sëìt nì 1950 se opìrajì dvï tabulky publikovanè v dodatku Hospod skèho lexikonu obcì (1958): Tabulka 1. StÏhov nì obyvatelstva do krajsk ch mïst podle roku p istïhov nì a Tabulka 2. StÏhov nì obyvatelstva do krajsk ch mïst»esk ch zemì podle okres a kraj vystïhov nì. Za reemigranty byli povaûov ni ti»eöi a Slov ci trvale usedlì v cizinï, kte Ì se vr tili po osvobozenì na zemì»sr, nikoli vöak repatrianti. Zjiöùoval se p itom jednak st t, ze kterèho se p istïhovali do»sr, jednak byl takè poûadov n daj, kdy se p istïhovali do»sr. Naprost vïtöina tïchto reemigrant poch zela z Evropy. OsadnÌ t ÌdÏnÌ v sledk sëìt nì lidu 1950 (t ÌdicÌ tabulka OS 1) daje za obce a osady byly zachyceny v rukopisn ch tabulk ch s n zvem Obyvatelstvo podle p Ìtomnosti v obci, oznaëen ch OS 1, jeû obsahujì po- Ëet obyvatel p Ìtomn ch a bydlìcìch, poëet obyvatel trvale a doëasnï nep Ìtomn ch v t ÌdÏnÌ podle obcì a osad. Zde je takè uveden poëet p Ìtomn ch obyvatel v obcìch i v osad ch podle soupisu obyvatelstva podle povol nì ke dni 22. kvïtna 1947 ñ tato data byla publikov na pouze podle obcì, nikoli vöak podle osad (Seznam obcì..., 1948, 1949). Zachovaly se fotokopie 462 list tïchto nepublikovan ch rukopisn ch tabulek OS 1, jeû pokr vajì 70,5 % zemì»r ñ podle tehdejöì terminologie»esk ch zemì a 66,0 % hrnu p ÌtomnÈho obyvatelstva. ObecnÌ t ÌdÏnÌ v sledk sëìt nì lidu 1950 (t ÌdÌcÌ tabulky OB 1, OB 2 a OB 3) V Tabulce OB 1 P ÌtomnÈ obyvatelstvo podle pohlavì, vïku a n rodnosti byly zjiöùov ny tyto ukazatele: 1. PohlavÌ x charakteristickè vïkovè skupiny (0ñ5, 6ñ14, 15ñ19, 20ñ34, 35ñ49, 50ñ59, 60ñ64, 65 a vìce let). 2. PohlavÌ x n rodnost. V tabulk ch nebyly vyplnïny sloupce s daji o v mï e obce, poëtu dom, byt a dom cnostì. Data o n rodnosti p ÌtomnÈho obyvatelstva obcì a okres v nepublikovan ch rukopisn ch tabulk ch OB 1 jsou v ËlenÏnÌ podle pohlavì a klasifikace n rodnostì, jeû je podrobnïjöì neû v tabulk ch pramennèho dìla (SËÌt nì lidu..., 1957) viz tab. 10. Tabulka OB 2 3. Soci lnì p Ìsluönost v dïleënï Ëinn ch a osob bez v dïleënè Ëinnosti a jejich rodinn ch p ÌsluönÌk bez vlastnìho povol nì v t ÌdÏnÌ podle pohlavì. Tato tabulka se v bec nezachovala. Tabulka OB 3 P ÌtomnÈ osoby podle pomïru k povol nì a seku objektivnìho povol nì, podle n boûenskèho vyzn nì a p istïhov nì do obce 4. V dïleënï ËinnÌ, pom hajìcì ËlenovÈ rodiny a ostatnì rodinnì p ÌsluönÌci bez vlastnìho povol nì v kombinaci s seky objektivnìho povol nì, osoby bez v dïleënè Ëinnosti a jejich rodinnì p ÌsluönÌci bez vlastnìho povol nì, 121

50 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Tab. 6 Příklad údajů o ekonomické struktuře obyvatelstva obcí k (A sample of data on the economic structure of the population of municipalities as of 1 March 1950) Město Liberec Počet osob Počet přítomných obyvatel Podle příslušnosti k hospodářskému odvětví: průmysl výrobní řemesla zemědělství, lesnictví a rybářství 948 ostatní výdělečně činní celkem Podle příslušnosti k hospodářskému odvětví: průmysl výrobní řemesla zemědělství, lesnictví a rybářství 401 ostatní Sociální složení výdělečně činných: zaměstnanci osoby samostatně výdělečně činné 781 z toho: zemědělci 119 Pramen: Hospodářský lexikon obcí. Tab. 7 Přítomné obyvatelstvo podle náboženského vyznání k (Present population by religious confession as of 1 March 1950) Náboženské vyznání Počet obyvatel osoby bez vyznání katolické ritu římského řeckého evangelické českobratrské německé augšpurské ve východním Slezsku augšpurské na Slovensku reformované na Slovensku Jednoty bratrské Bratrské jednoty Chelčického Jednoty českobratrské metodistů ostatních denominací pravoslavné československé izraelské jiné neudané Celkem Tab. 8 Reemigranti (Re-emigrants) Rok přistěhování Počet reemigrantů , neudán 669 Celkem z toho: s novým bydlištěm v ČR na Slovensku Země předchozího bydliště z úhrnu reemigrantů: Evropa celkem z toho: Sovětský svaz Rumunsko Polsko Německo Maďarsko Jugoslávie Francie Pramen: Sčítání lidu... (Hospodářský lexikon obcí), Tab. 9 Přehled dochovaných tabulek OS 1 (Overview of surviving Tables of OS /locality tables/ 1) Kraj Počet listů Počet obcí tabulek OS 1 Hlavní město Praha 1 4 Pražský Českobudějovický Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Hradecký Pardubický Jihlavský z kraje Brněnského: okresy Moravská Třebová, Svitavy z kraje Olomouckého: okresy Šumperk, Zábřeh ČR celkem Dochované listy celkem 462 Pramen: Sčítání lidu..., N boûenskè vyzn nì obyvatelstva, 6. Osoby ûijìcì v obci od narozenì a do obce p istïhovalì; reemigranti. daje o ekonomickè aktivitï v tabulce OB 3 obsahujì t ÌdÏnÌ obyvatelstva do pïti kategoriì pomïru k povol nì. daje jsou d le t ÌdÏny do deseti sek objektivnìho povol nì, resp. deseti hospod sk ch 122

51 SËÌt nì lidu Tab. 10 Klasifikace národností v tabulce OB 1 (Nationality categories in Table OB /municipality tables/ 1) 1. česká 7. maďarská 2. slovenská 8. německá 3. ruská 9. židovská 4. polská 10. cikánská 5. bulharská 11. ostatní 6. srbochorvatská 12. neudaná Tab. 11 Klasifikace náboženského vyznání v tabulce OB 3 (Categories of religion in Table OB /municipality tables/ 3) 1 katolického ritu 7 evangelické římského českobratrské 2 katolického ritu 8 reformované řeckého na Slovensku 3 bez vyznání 9 augšpurské na Slovensku 4 československé 10 ostatních denominací 5 pravoslavné 11 neudáno 6 izraelské Tab. 12 Přehled dochovaných tabulek OB 1 a OB 3 (Overview of surviving Tables of OB1 and OB 3) Tabulka, území Čísla listů Počet listů Počet obcí OB kraj Ústecký kraj Liberecký OB kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký, okres Broumov 199 a Celkem dochováno odvïtvì v dïleënï Ëinn ch. daje o n boûenskèm vyzn nì (tj. cìrkevnì p Ìsluönosti) p ÌtomnÈho obyvatelstva v tabulce OB 3 jsou v n sledujìcìm uûöìm ËlenÏnÌ (tab. 11). DochovanÈ tabulky OB tedy pokr vajì 10,6 % zemì»eskè republiky a 12,4 % jejìho obyvatelstva. Metoda a postup pr ce Pro z chranu fotokopiì rukopisn ch daj, jejich archivaci a dalöì vyuûitì byly pouûity tyto postupy: 1. po ÌzenÌ digit lnìch kopiì zachovanèho materi lu na skeneru, 2. p epis rukopisn ch tabulek sëìt nì 1950 s n slednou kontrolou dat. P ev ûn Ë st z kladnìch pracì byla provedena externìmi pracovnìky»s na podzim roku 2004 a v lednu Kontroly p epsanèho materi lu probìhaly do prosince älo o n roënou pr ci. Form t p vodnìch rukopisn ch tabulek byl A2, form t fotokopiì A4. Doölo tedy ke znaënèmu zmenöenì, kterè zhoröovalo Ëitelnost. NÏkterÈ fotokopie byly znaënï nekvalitnì, neostrè a v okrajov ch Ë stech zkreslenè, protoûe nebyla pouûita optim lnì optika. Rukopisn origin l obsahoval velkè mnoûstvì oprav, ökrt, vpisk a neëiteln ch daj, zejmèna vìcecifern ch ËÌsel vmïstnan ch do zk ch sloupc makety (P Ìloha). Nejprve byly na skeneru po Ìzeny a archivov ny kopie tabulek sëìt nì 1950 ve form tu jpg, jeû byly softwarovï obrazovï upraveny, aby byla zajiötïna jejich co moûn nejlepöì Ëitelnost. DalöÌ f zì byl ruënì p epis tabulek do form tu MS Excel, p i nïmû byly daje podrobeny z kladnìm souëtov m kontrol m a prvnì f zi dohled v nì chyb, a to jak chyb na origin lech, tak chyb p episu. Nebylo moûnè pouûìt p Ìm softwarov p evod skenovanèho materi lu na datovè soubory s ohledem na jeho rukopisn charakter a öpatnou Ëitelnost. Ve druhè f zi byly ednì n zvy obcì a osad kontrolov ny podle seznam obcì z roku 1949 a 1952 a Hospod skèho lexikonu obcì. V dobï sëìt nì 1950 totiû byly u nïkter ch obcì a osad ednï platnè jeötï nïmeckè podoby jejich n zv, kterè jiû Statistick lexikon obcì 1955 neuv dì. RovnÏû ada obcì a mnoho desìtek osad bylo mezi sëìt nìm 1950 a vyd nìm lexikonu slouëeno nebo zruöeno. Rekonstrukce tedy zachycuje stav k a je t eba Ìci, ûe nïkdy nebylo snadnè skuteën stav v dobï sëìt nì v bec vyp trat, protoûe administrativnì z znamy o zemnìch zmïn ch nebyly dnï publikov ny. Pro Ëely nynïjöìho zve ejnïnì zachovan ch osadnìch i obecnìch tabulek a zachov nì jejich logiky a srozumitelnosti bylo nutnè vypracovat ËÌselnÌk okres, obcì a osad obdobn ËÌselnÌku ze sëìt nì daje za obce, vybran mïsta a okresnì hrny byly porovn ny s daji publikovan mi v pramenn ch dìlech a Hospod skèm lexikonu obcì Tyto d Ìve ednï publikovanè daje byly p itom povaûov ny za spr vnè a podle nich byly provedeny v nutn ch p Ìpadech opravy daj za obce a osady. Moûnosti vyuûitì materi lu ObrazovÈ kopie tabulek sëìt nì 1950 a p epsanè a opravenè osadnì a obecnì tabulky sëìt nì 1950 jsou nynì v elektronickè podobï ve ejnosti k dispozici v st ednì statistickè knihovnï»s. Jejich vyuûitelnost spat ujeme p edevöìm v dokumentaci v voje obyvatelstva podle obcì, jeho ekonomick ch, etnick ch a kulturnìch charakteristik. AlespoÚ zë sti je tak zaplnïna mezera mezi daji sëìt nì 1930 a Vyuûitelnost je v znamnï zv öena p evodem datov ch daj do soubor form tu MS Excel. 123

52 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 SËÌt nì 1950 odr ûì p edevöìm p evratn v voj osìdlenì po roce P in öì takè daje o n boûenskèm vyzn nì, zjiöùovanè potom aû v roce 1991 (i kdyû definice a formulace ot zky nejsou zcela srovnatelnè). Na vyuûitì ËekajÌ daje o ekonomickèm a soci lnìm sloûenì obyvatelstva, kde ovöem b d nì nar ûì na pozdïjöì ËastÈ zmïny klasifikacì a ËÌselnÌk, kterè jsou pops ny vûdy v vodu p Ìsluön ch pramenn ch dïl. V detailu za obce, resp. osady dosud nemohly b t adekv tnï vyuûity nap Ìklad daje o mìstu narozenì, migraci a poëtu reemigrant, ale i o n rodnosti a n boûenskèm vyzn nì. Dnes jde jiû o historickè dokumenty p ekotn ch spoleëensk ch zmïn, kterè vöak p esto nepostr dajì zajìmavost, zvl ötï ve vztahu k v mïnï obyvatelstva v pohraniëì v letech 1945 a daje sëìt nì 1950 je vöak p edevöìm nutnè posuzovat v kontextu doby, ve kterè vznikly, charakterizovanèm celkovï zmateën m a neuspo dan m stavem spoleënosti a jejìho ÌzenÌ vëetnï st tnì administrativy. Literatura Seznam obcì v zemi»eskè podle stavu z poë tku roku Praha: St tnì ad statistick. Seznam obcì v zemi MoravskoslezskÈ podle stavu z poë tku roku Praha: St tnì ad statistick. Seznam obcì v zemìch Ëesk ch podle spr vnìho rozdïlenì z 1. nora Praha: St tnì ad statistick. Soupisy obyvatelstva v»eskoslovensku v letech 1946 a Praha: St tnì ad statistick,»s. statistika, sv Seznam obcì v zemìch Ëesk ch podle stavu ke dni 1. Ëervence Jen pro ednì pot ebu vydalo ministerstvo vnitra. Praha: Statistick lexikon obcì Republiky ËeskoslovenskÈ 1955 podle spr vnìho rozdïlenì 1. ledna 1955, sëìt nì lidu a sëìt nì dom a byt 1. b ezna Praha: St tnì ad statistick a ministerstvo vnitra. SËÌt nì lidu a soupis dom a byt v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III ñ dìl I. Nejd leûitïjöì v sledky sëìt nì lidu a soupisu dom a byt za kraje, okresy a mïsta Praha: St tnì ad statistick,»s. statistika, ada A, svazek 3. SËÌt nì lidu v»eskoslovenskè republice ke dni 1. b ezna Podrobn data o p Ìsluönosti obyvatelstva k hospod sk m odvïtvìm za kraje, okresy a krajsk mïsta Praha: St tnì ad statistick,»s. statistika, ada B, rok 1957, svazek 11. SËÌt nì lidu v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III ñ dìl III. Plodnost ûen Praha: St tnì ad statistick,»s. statistika, ada A, svazek 6. SËÌt nì lidu v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III ñ dìl II. VÏkovÈ sloûenì a povol nì obyvatelstva Praha: St tnì ad statistick,»s. statistika, nov ada (pramenn dìla), sv. 26. SËÌt nì lidu v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III ñ dìl IV. Hospod sk lexikon obcì Praha: St tnì ad statistick,»s. statistika, nov ada (pramenn dìla), sv. 27. Josef Jeûek ñ Pavel»trn ct 124

53 SËÌt nì lidu P Ìloha Uk zky zachovan ch tabulek ze sëìt nì 1950 ze soukromèho archìvu Josefa Jeûka Obr. 1 NÏkterÈ tabulky byly öpatnï ËitelnÈ. 125

54 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Obr. 2 Tabulka OS 1 (v ez). 126

55 SËÌt nì lidu Recenze HISTORICK DEMOGRAFIE NEJEN NA OSTRAVSKU ñ SBORNÕK K éivotnõmu V RO»Õ PROFESORA DOKOUPILA Je potïöitelnè, ûe se p es nejr znïjöì zmïny prov zejìcì spoleëensk i demografick v voj»eskè republiky v poslednìch dek d ch udrûela tradice vyd v nì tematick ch tisk u p Ìleûitosti ûivotnìho jubilea v znamnè osobnosti danè vïdnì discipliny. SvÏtlo svïta tak mohou spat it vìce mènï monotematickè sbornìky, neboù si do nich pokl dajì za Ëest p ispït v prvè adï nejbliûöì spolupracovnìci oslavence a jeho û ci. Nejinak je tomu i v p ÌpadÏ publikace, kterou vydala Ostravsk univerzita u p Ìleûitosti sedmdes t ch narozenin profesora LumÌra Dokoupila, jednoho z nejv znamnïjöìch p edstavitel ËeskÈ historickè demografie 1). vodem dluûno zd raznit, ûe profesnì z bïr profesora LumÌra Dokoupil je mnohem öiröì ñ je odbornìkem mimo jinè takè v didaktice dïjepisu, zab v se dïjinami ökolstvì a vzdïl vacìch institucì v bec, zanedbateln nenì ani jeho podìl na v zkumu dïjin severov chodnì Moravy a Slezska ñ regionu, v nïmû cel ûivot p sobì. Z toho d vodu neobsahuje sbornìk vydan k jeho sedmdes tin m pouze pr ce s tematikou historicko-demografickou, na kterè je tato recenze zamï ena. To, ûe zabìrajì tèmï dvï t etiny sbornìku, vöak naznaëuje, ûe to byla historick demografie, kter byla profesoru Dokoupilovi asi nejbliûöì a na jejìmû poli zìskal nejvìce p Ìznivc a n sledovnìk. PrvnÌ oddìl, nazvan Historickodemografick problematika protostatickèho obdobì uv dì p ÌspÏvek Eduarda Maura o populaënìm a soci lnìm v voji provens lskè vsi v ranèm novovïku, kter se z r mce ostatnìch ponïkud vymyk sv m z bïrem mimo prost edì Ëesk ch zemì. Ale jak autor s m upozorúuje, je pro Ëeskou historiografii obdobnè srovn nì uûiteënè a p ÌnosnÈ. Kr tk p ÌspÏvek Ji Ìho Stibora P vod opavsk ch ûenich (Rozbor oddacì matriky z let 1626ñ1719) vracì pozornost Ëten e do Slezska a p edstavuje jednak moûnosti vyuûitì farnìch matrik pro studium mobility obyvatelstva, jednak rozöi uje naöe znalosti intenzity a smïr tèto mobility na p Ìkladu v znamnèho slezskèho mïsta. Jin typ historicko-demografickè anal zy p edstavuje Michaela Holubov, jejìû Ël nek VenkovskÈ poddanskè obyvatelstvo podle vïku a rodinnèho stavu v 2. polovinï 17. stoletì a v polovinï 19. stoletì (Anal za poddansk ch soupis pro panstvì Dobrovice) poskytuje informace nejen o struktur ch obyvatelstva na panstvì na Mladoboleslavsku ve dvou pr ezov ch letech, ale takè o skladbï rodin a dom cnostì a zajìmavè informace o ûivotnìch cyklech venkovan v 17. a 19. stoletì. Radek Lipovski obr til svou pozornost k zatìm m lo prob danè kapitole v voje obyvatelstva Ëesk ch zemì, a to k vlivu v lek na populaënì v voj. Jeho p ÌspÏvek Vliv v lek o rakouskè dïdictvì na obyvatelstvo Fr dku a MÌstku z roveú ukazuje, ûe dopad v leën ch ud lostì na populaci rozhodnï nebyl jednoduch a ûe si detailnïjöì rozbor zasluhuje. P ekvapivè je mimo jinè zjiötïnì, ûe se v leën lèta v znamnïji promìtla v rovni súateënosti (v razn m poklesem uzavìran ch súatk ) neû v hladinï mrtnosti, kde by byla oëek vatelnïjöì (vzestup poëtu zem el ch nebyl v tomto regionu p Ìliö v razn ). TakÈ studie Josefa Grulicha Migrace ËeskobudÏjovickÈho obyvatelstva ve svïtle propouötïcìch list (1756ñ1770) zajìmav m zp sobem rozöi uje naöe znalosti, tentokr t o moûnostech zmïny bydliötï poddanskèho obyvatelstva. Autor dokl d znaënou mobilitu jak venkovskèho tak p edevöìm mïstskèho obyvatelstva, kterou ale dobovè pr vnì p edpisy umoûúovaly. Z jeho zjiötïnì nap Ìklad vypl v, ûe vrchnostenskè ady zpravidla migracìm poddan ch nebr nily, i kdyû vyûadovaly dodrûov nì p edpis a p Ìpadn poruöenì sankcionovaly. Studie Josefa Grulicha obsahuje kromï analytickè Ë sti takè dob e pojatou Ë st metodickou vëetnï uvedenì do studia tèto problematiky. N sledujìcì oddìl, kte Ì edito i nazvali PopulaËnÌ v voj ve statistickèm obdobì, je uveden p ÌspÏvkem ZdeÚky StoklasovÈ ÑKaûdÈmu individuu jeho mìstoì. Proces soci lnìho uk znïnì v Rakousku 1750ñ1835. Jde o kr tkè, ale zajìmavè sdïlenì pojedn vajìcì okolnosti poë tk vytv enì sìtï soci lnìho zabezpeëenì (vöeobecnè nemocnice, starobince a chudobince) na zemì habsburskè monarchie. Ve svïtle souëasn ch diskusì o tèûe problematice neëekanï vynik jeho aktu lnost. Za uk zku klasickè studie o populaënìm v voji na rovni lokality ve statistickèm obdobì je moûno povaûovat p ÌspÏvek Martina 1) Historie, Historica/12. Profesoru LumÌru Dokoupilovi k sedmdes tin m. SbornÌk pracì FilozofickÈ fakulty OstravskÈ univerzity, 219/2005, Ostrava: Filozofick fakulta OstravskÈ univerzity, 2005, 332 s. ISBN 80ñ7368ñ004ñ0, ISSN

56 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Jemelky PopulaËnÌ v voj hutnickè kolonie na AlbertovÏ (VerdunskÈ) ulici ve VÌtkovicÌch (1890ñ 1930) zaloûen na datech sëìt nì lidu a rozöi ujìcì okruh jiû zpracovan ch sond na zemì ostravskèho pr myslovèho regionu. ObdobnÏ je zamï ena takè informace Kamila Rodana Soubor ûidovskèho obyvatelstva MoravskÈ Ostravy v roce 1921 ve svïtle vybran ch demografick ch faktor. Ond ej äeveëek se na druhou stranu zamï il na BydlenÌ a bytovou ot zku ve ZlÌnÏ p ed prvnì svïtovou v lkou, tj. v dobï, kdy se toto mïsto p etv elo z emeslnicko-zemïdïlskèho mïsteëka v malè pr myslovè mïsto. Jaroslav VaculÌk p ispïl do sbornìku statì K zahraniënìm styk m Sokola do roku Tuto Ë st sbornìku uzavìr studie Heleny NoskovÈ N rodnostnì menöiny a migrace po roce 1945 na p Ìkladu»ech, Pol k a Slov k, dodejme ûe na zemì b valèho»eskoslovenska, v nìû autorka shrnuje hlavnì fakta t kajìcì se n rodnostnì skladby obyvatelstva a upozorúuje na rozdìly v soci lnì skladbï jednotliv ch etnik a takè na mïnìcì se p Ìstup ad k jednotliv m menöin m (ale takè ke krajan m v zahraniëì); za zmìnku stojì, ûe ji zajìmajì nejen Pol ci a Slov ci na zemì Ëesk ch zemì, ale takè»eöi na Slovensku. DalöÌ t i oddìly sbornìku se jiû demografickè problematiky net kajì bezprost ednï, ale mohou zaujmout nejednoho Ëten e; jsou to V voj ökolstvì a vzdïl vacìch institucì (zde zmìnìm nap. staù Jany MachaËovÈ a Ji Ìho MatÏjËka, kte Ì se zam ölejì nad okolnostmi zav dïnì povinnè ökolnì doch zky v z vïru 18. a na poë tku 19. stoletì, nebo Niny PavelËÌkovÈ, p ibliûujìcì problematiku vzdïl v nì Rom na Ostravsku v pades t ch letech 20. stoletì), Biografie nezpracovan ch osobnostì (mìnïny zatìm nepublikovanè biografie v BiografickÈm slovnìku Slezska, o nïjû se prof. Dokoupil takè v znamnï zaslouûil) a Aktu lnì problèmy speci lnì didaktiky dïjepisu. Vzhledem k enormnìmu z jmu p ipojit se do okruhu p ispïvatel bylo v recenzovanèm sbornìku nakonec publikov no 27 studiì ñ tato okolnost vedla z ejmï jeho editory k tomu, ûe jde povïtöinï o p ÌspÏvky menöìho rozsahu, v nïkter ch p Ìpadech spìöe o uvedenì do studovanè problematiky. VÏtöina je p esto velmi zajìmav po str nce obsahovè a podnïtn po str nce metodickè. RozhodnÏ rozöi uje naöi ne p Ìliö rozs hlou historicko-demografickou produkci poslednìch let. Ludmila Fialov DEMOGRAFICK RO»ENKA SPR VNÕCH OBVODŸ OBCÕ S ROZäÕÿENOU PŸSOBNOSTÕ (1995ñ2004) Tuto publikaci 1) povaûuji za v born doplnïk kaûdoroënï vyd vanèho Pohybu obyvatelstva v»r ñ rok. Bohat datov fond o registrovanèm pohybu obyvatelstva za dlouhè desetiletè obdobì (tj. i za roky jeötï p ed vznikem tïchto zemnìch celk ) je nov m podkladem pro zemnì anal zy a hlavnï pro srovn nì shod i rozdìl ve v voji obyvatelstva 205 spr vnìch obvod. Obce s rozöì enou p sobnostì jsou v publikaci uspo d ny v r mci jednotliv ch region abecednï a tìm souëasnï podle kûd, v p ÌpadÏ proveden ch zemnìch zmïn po p epoëtu podle stavu k Publikace umoûúuje p i spoleënèm pouûitì Pohybu obyvatelstva»r s t ÌdÏnÌm v A tabulce podle okres a mïst kvalifikovan pohled Ñdo vnit kuì zemnìch celk. Data za kaûd spr vnì obvod jsou uvedena na dvou str nk ch vedle sebe, jsou p ehlednï uspo d na a vytiötïna pïkn m typem pìsma. ZaËÌnajÌ stavy obyvatelstva k 1. 7., resp podle dob e vybran ch t Ì vïkov ch skupin, navazujì na nï celkov data o poëtech demografick ch ud lostì a prov zejì je relativnì daje na 1000 obyv. MyslÌm, ûe by bylo vhodnïjöì mìsto indexu st Ì d t podìl osob staröìch 65 let, d le ûe by mohly b t spojeny nevelkè poëty rozveden ch a ovdovïl ch nevïst (obdobnï i matek). JedniËkovÈ daje mohou b t sice zajìmavè, ale jsou nehodnotitelnè. Spr vnï jsou vyëlenïna umïl p eruöenì mimodïloûnìch tïhotenstvì. AbsolutnÌ a relativnì p Ìr stky obyvatelstva p ehled ukazatel vhodnï uzavìrajì. Velmi se mi lìbì struën metodick v klad ñ i to, ûe je uveden souëasnï anglicky, obdobnï jako legenda ukazatel na pravè stranï. Postr d m ovöem cenu souëasnï vyd vanè roëenky na CD-ROM. Demografick roëenka je v znamn m obohacenìm publikovanèho datovèho fondu z obs hlèho zpracov nì demografickè statistiky. Je dobrè, ûe publikace m b t kaûdoroënï Ñoûivenaì na CD doplnïnìm dat za dalöì rok. Milan KuËera 1) Vydal»esk statistick ad v adï 4 Obyvatelstvo, volby, Praha: 2005, 419 s., cena 350 KË. 128

57 Recenze O MUéSK IDENTITÃ 1) V loúskèm roce obohatil Ëesk kniûnì trh p eklad bezm la Ëtrn ct let starèho bestselleru francouzskè historiëky a socioloûky Elizabeth BadinterovÈ, vïnovanèho oûehavèmu tèmatu krize muûskè identity v poslednìch desetiletìch. Autorka, jinak uzn van specialistka na dïjiny 18. stoletì a zejmèna problematiku osvìcenstvì, se zde zamï ila na fenomèn, kter jen okrajovï a zbïûnï sleduje v jeho historickè dimenzi; krizi tradiënìho muûstvì nahlìûì p edevöìm prizmatem psychologie, sociologie, medicìny, genetiky a v neposlednì adï beletrie. P estoûe Badinterov v knize nevystupuje jako reprezentantka z padoevropskèho feminismu a v knize se v Ëi postoj m a n zor m feministek vyhraúuje leckdy kriticky, nepostr d pr ce urëit ideologick n boj, obëas vedoucì k snad aû p ÌliönÈ generalizaci, schematizaci a zjednoduöenì. V chodiskem autorëin ch tezì jsou poznatky ady vïdnìch disciplìn, kterè shodnï naznaëujì, ûe maskulinita nenì nïco automatickèho a samoz ejmèho, nïco, s ËÌm se ËlovÏk rodì, n brû nïco, co se dlouze a komplikovanï utv Ì za cenu velkèho silì, psychickè i fyzickè bolesti. Jiû v prenat lnì f zi je vznik z rodku s muûsk m pohlavìm na p ÌrodÏ jaksi vyvzdorov n. RelativnÏ ned vn zjiötïnì genetik uk zala, ûe lidsk embrya jsou pohlavnï bipotenci lnì: z kladnì embryon lnì program je v principu nastaven tak, aby produkoval samiëky a jen p Ìtomnost chromozomu Y u z rodk, z nichû se pozdïji vyvinou jedinci muûskèho pohlavì, zvr tì p vodnì nasmïrov nì. Jeden z gen na chromozomu Y vyvol v v osmèm t dnu po oplodnïnì zv öenou produkci hormonu testosteronu, kter zajistì vytvo enì muûsk ch pohlavnìch org n. Pokud chromozom Y chybì, vyvìjì se embryo jako samiëka. Jenûe p Ìtomnost chromozomu Y a muûsk ch pohlavnìch org n k vymezenì lidskèho samce nestaëì. Chlapec musì projìt dlouhou a trnitou cestou, neû se stane muûem a neû zaëne b t jako muû sv m okolìm uzn v n. MusÌ p ekonat svou protofeminitu, kter je d na prvotnìm vöestrann m splynutìm kojence s matkou. Jin mi slovy na rozdìl od dïvë tek musì chlapec jiû v rannèm vïku kolem dvou let zdolat n roënou p ek ûku, spoëìvajìcì v nutnosti odliöit se od matky a vzd t se slastnè pasivity, kter je v protikladu s tìm, co se obecnï pokl d za n leûitè maskulinnì chov nì. spïön separace od matky je klìëovou podmìnkou pro zìsk nì muûskè identity, ovöem zdaleka neznamen konec vöem zkouök m: cel ûivot muûe ñ snad aû na pozdnì st Ì, kdy lidsk samec na svè muûstvì jiû rezignuje ñ je ve znamenì vymezov nì se v Ëi opaënèmu pohlavì, dokazov nì svè muûnosti. A platì to zejmèna o dobï, kdy chlapec zaëleúov nìm do muûskèho svïta a odluëov nìm od svïta ûenskèho zìsk v muûskou identitu (psychologickou a spoleëenskou) a definitivnï v sobï potlaëuje ûenstvì. Prost ednictvìm leckdy tvrd ch iniciaënìch zkouöek dokazuje, ûe nenì ûena, dìtï ani homosexu l. Ovöem ona rodov identita, kterou muûi tak pracnï zìsk vajì, nenì cosi nemïnnèho, jednou pro vûdy danèho. Maskulinita nenì biologick danost, ale kulturnì konstrukt a jako takov se mïnì v z vislosti na dobï, mìstï, ale i soci lnì Ëi etnickè skupinï. NavÌc tento kulturnï podmìnïn model muûstvì existuje v tïsnè vazbï na stejnï tak kulturnï podmìnïn model ûenstvì a platì, ûe dojde-li ke zmïnï jednoho, mïnì se i druhè. Elizabeth Badinterov soudì, ûe obraz muûstvì, jenû je typick pro patriarch lnì spoleënost a jenû se vyznaëuje radik lnìm potlaëenìm vöech ûensk ch vlastnostì, misogynstvìm, heterosexualitou a homofobiì, se v poslednìch desetiletìch nach zì v tïûkè krizi. Tato krize byla zp sobena tìm, ûe ûeny nejpozdïji v druhè polovinï 19. stoletì zaëaly odmìtat tradiënì roli matek a ochr nkynì dom cìho krbu, kterou jim p isoudila patriarch lnì spoleënost, a zatouûily po sfèr ch ve ejnè p sobnosti, vyhrazenè do tè doby jen muû m. P ehodnocov nì dosavadnìho obrazu ûenstvì mïlo za n sledek zpochybnïnì z kladnìho principu, na nïmû st la tradiënì maskulinita: nad azenosti muûe nad ûenou. Podle BadinterovÈ p ivodil postupn rozklad patriarch lnìch hodnot ztr tu identity u celè pov leënè generace muû. Aù uû muûi zareagovali tak, ûe se v panice st hli do ulity tradiënìho muûstvì a hledali lèk v ide lu hypervirility, anebo tak, ûe se pokusili vyhovït p edstav m feministek, rezignovali na karièru a seberealizaci a cele se obïtovali rodinï, vûdy bylo v sledkem ÑzmrzaËenÈì muûstvì. Muû-tvrÔ k ve snaze poëìnat si jako supersamec se mrzaëì potlaëov nìm svè ûenskosti, muû-mïkkota je zmrzaëen v d sledku nedospïlosti a absence virility. Jak z tèto krize ven? Autorka vidì jedinou moûnou cestu ve smìru muû s vlastnì ûenskostì a ve zrodu muûe-androgyna, kter bude schopen podle okolnostì zmobilizovat v sobï buô ûenstvì (zejmèna ve vztahu ke kojenci) nebo muûstvì (ve vztahu k partnerce nebo dospìvajìcìmu synovi). Tato promïna se jistï nem ûe odehr t ze dne na den; bude trvat nïkolik generacì, neboù zmrzaëen muû nenì schopen nabìdnout svèmu synovi p itaûliv a napodobenì hodn model muûstvì a mladìci, postr dajìcì maskulinnì vzor, t pou a hledajì. 1) Badinterov, Elizabeth. XY. O muûskè identitï. P eloûila Zuzana DlabaËov, doslov napsala Pavla Horsk, Praha ñ Litomyöl: Paseka,

58 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Koncepce Elizabeth BadinterovÈ je nepochybnï intelektu lnï podnïtn a provokativnì, i kdyû v nïkter ch bodech diskutabilnì: zejmèna tam, kde autorka p edkl d zjednoduöenè generalizace a schèmata. Nap. typ autoritativnìho a tyranskèho otce p ipisuje dobï tradiënìho muûstvì, naproti tomu typ otce boj cnèho, pod ÌzenÈho, v Ëi synovi milujìcìho nebo lhostejnèho je situov n do obdobì, kdy muûstvì proch zelo krizì. Lze vöak roli otce v rodinï a vztah otce a syna vyloûit jako nïco, co je beze zbytku podmìnïno dobov m modelem muûstvì? Nemohou tyto vztahy takè a moûn p ev ûnï vypl vat z charakteru a temperamentu individua, kterè jsou jen volnï z vislè na dobï, v nìû dotyën ûije? Ot zka, nakolik je urëit kulturnì vzorec rozöì en a nakolik ovlivúuje realitu, se t k i p edstavy, ûe krize muûstvì, kter zachv tila z padnì spoleënost nap ed na sklonku 19. stoletì a pozdïji s novou silou v 60. letech stoletì minulèho, byla naprosto vöeobecn. Formulacemi typu Ñpatriarch lnì systèm zplodil zmrzaëenèho muûeì (s. 119), Ñfeministickou kritikou patriarch lnìho muûe se jeho rozpolcenost osobnosti stala ne nosnouì (s. 122), Ñnov rovnice samec = zlo p ivodila ztr tu identity u celè generace muû ì (s. 122) Badinterov ñ jistï vïdomï ñ zjednoduöuje, protoûe svè teze stavì na reflexi intelektu lnìch debat, kterè mìvajì ve spoleënosti jen omezen dosah. SchÈmata tohoto typu se navìc mohou p i d kladnïjöìm pohledu obr tit proti z kladnì logice celè pr ce. Kdyû Elizabeth Badinterov p tr v minulosti po obdobìch, kdy doölo k pokusu o zpochybnïnì patriarch lnìho obrazu muûstvì, hovo Ì o È e osvìcenstvì jako o ÑnejvÌce feministickèm obdobì ve francouzsk ch dïjin chì (s. 23). M tìm na mysli skuteënost, ûe nad tradiënìmi rysy muûnosti nabyla v tè dobï vrchu vybranost mluvy a chov nì, tedy rysy, kterè autorka presentuje jako ûenskè. NenÌ ale pr vï tak schèmatickè a v principu tradiënì p ipisovat muû m hrubost a sìlu jako ûen m jemnost a kultivovanost? Nejde o stejn postoj, jak je v knize p edmïtem kritiky? OstatnÏ na jinèm mìstï si autorka vöìm paradoxu, ûe zatìmco v p ÌpadÏ muû se st le vol po zjemnïnì, zv öenì citlivosti a tolerance, u ûen roste v bojnost a agresivita, touha po nez vislosti, spïchu, seberealizaci ñ to vöe za cenu psychick ch obtìûì a samoty (s. 140). Uznejme vöak, ûe v knize urëenè öirokèmu publiku, m ostrè vymezenì svè opodstatnïnì. PodnÏtnÈ je i autorëino p tr nì po ko enech krize patriarch lnì maskulinity v minulosti. PrvnÌ n znaky zpochybnïnì tradiënìho muûstvì vidì v hnutì francouzsk ch preciozek v polovinï 17. stoletì, kterè mïlo svou paralelu i v Anglii. Za horizont Francie potaûmo z padnì Evropy se autorka ve svèm historickèm exkursu nepouötì a ani to od popul rnì, pro francouzskèho Ëten e psanè pr ce nelze oëek vat. Ale moûn by st lo za vahu, zda podobnè rysy zjemnïnì a senzuality neneslo i pozdnï st edovïkè dvorskè prost edì, ve kterèm se uplatnil ide l oddanè, Ëasto nenaplnïnè l sky k vzneöenè panì, nebo zda urëit druh revolty v Ëi tradiënì ûenskè roli nep edstavovaly st edovïkè krouûky zboûn ch ûen, jeû byly terëem dobovè kritiky a nen vistnèho posmïchu (bekynï). Z hlediska demografickèho stojì za pozornost, kdy z pohledu autorky dozr vajì muûi k otcovstvì: Elizabeth Badinterov pokl d za ide lnì vïk kolem Ëty icìtky, kdy muû dos hne urëitèho spoleëenskèho postavenì, vymanì se ze zajetì p edstavy, ûe je nutnè okolì i sobï soustavnï dokazovat svè muûstvì a p estane se koncentrovat bezv hradnï na vlastnì ego. Tehdy je schopen zhostit se role otce se vöì odpovïdnostì a z roveú radostì. Co se t Ëe psychickè zralosti jedince, je tento postoj zajistè opr vnïn, ale z mnoha jin ch hledisek je takovè otcovstvì pozdnì.»ty icetilet muû by buô musel mìt podstatnï mladöì partnerku, coû by zakl dalo velkou vïkovou nerovnost mezi manûeli, anebo by jeho vrstevnice musela rodit ve vïku, kter je z biologickèho hlediska hraniënì. Dodejme jeötï, ûe toto pozdnì otcovstvì s sebou nese i dalöì nev hody: potomek zplozen kolem Ëty icìtky bude dospìvat v dobï, kdy bude jeho otci ub vat fyzick ch i psychick ch sil. A je ot zka, zda bude za tïchto okolnostì pro syna n sledov nì hodn m vzorem muûstvì, jak po tom Elizabeth Badinterov vol. MarkÈta Seligov ZAHRANI»N MIGR CIA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Slovensk geograf Boris Divinsk zameriava v posledn ch rokoch svoju pozornosù na oblasù zahraniënej migr cie Slovenskej republiky. Je to oblasù, ktorej sa na Slovensku eöte st le nevenuje dostatoën pozornosù, a to napriek objektìvnym glob lnym podmienkam, ktorè do stredoeurûpskeho priestoru priv dzaj rast ce poëty migrantov, ktorì sa ñ na kratöiu Ëi dlhöiu dobu, alebo aj natrvalo ñ st vaj s Ëasùou kaûdodennèho ûivota spoloënosti. MonotematickÈ prìspevky v tejto oblasti s teda na Slovensku sporadickè. PrÌspevky o migr cii sa viac-menej objavuj len vo forme Ël nkov alebo ako s Ëasù komplexnejöie zameran ch pr c s demografickou, Ëi geografickou tematikou. Dve pr ce B. DivinskÈho, publikovanè v posledn ch dvoch rokoch, s v tomto smere v nimkou. Jednou z nich je spr va o migraën ch trendoch Slovenskej republiky 1), ktor vydala v roku 2004 Medzin rodn organiz cia pre migr ciu ako piaty zv zok publik cie MigraËnÈ trendy vo vybran ch kandid tskych krajin ch EurÛpskej nie v r mci jednèho z projektov EurÛpskej komisie. 130

59 Recenze Druhou monotematickou pr cou je recenzovan publik cia 2). Autor si v nej kladie n roënè ciele ñ podaù Ëo najkomplexnejöì obraz o zahraniënej migr cii v SR tak, aby publik cia predstavovala referenën zdroj dajov, poskytla anal zu migraënej situ cie za obdobie rokov 1993ñ2004, prìpadne aj za prv polrok 2005, identifikovala problèmovè miesta zahraniënej migr cie a iniciovala tvorbu spoloëensk ch, inötitucion lnych a pr vnych opatrenì na zlepöenie situ cie v tejto oblasti. äiroko postavenè ciele na jednej strane a limitovan rozsah publik cie na strane druhej vöak neumoûnili autorovi Ìsù do hâbky rovnako vo vöetk ch kapitol ch, a tak maj niektorè kapitoly viac-menej popisn charakter. Ich informaën hodnota je vöak nesporn. Pr ca je rozdelen do desiatich kapitol. Prv kapitola je venovan vodu, druh sa zober teoretick mi aspektmi zahraniënej migr cie ñ jej definìciou a typolûgiou, veæmi struëne naërt va teûrie migr cie, ako aj prìëiny a dùsledky migr cie vo vysielaj cich i hostiteæsk ch krajin ch. Tretia kapitola charakterizuje migr ciu v EurÛpe a vo svete a tvorì r mec pre nosn ötvrt kapitolu, ktorej obsahom je anal za zahraniënej migr cie v SR. Autor v nej pod va takmer vyëerp vaj ci obraz o zahraniënej migr cii Slovenskej republiky v s Ëasnosti. M me moûnosù stretn ù sa so z kladn mi typmi zahraniënej migr cie ñ od migr cie spojenej so zmenou trvalèho pobytu, cez migr ciu cudzincov s povolenìm na pobyt, azylantov, aû po migr ciu za pr cou. Autor upozorúuje na problèmy, spojenè s evidenciou migrantov, ako aj na potrebu zintenzìvnenia spolupr ce medzi inötit ciami, ktorè evidenciu zabezpeëuj. Pozornosù venuje neleg lnej migr cii, prev dzaëstvu, naturaliz cii cudzincov a nevynech va ani zahraniën ch Slov kov, ktorì vlastne migrantmi v pravom slova zmysle nie s. V kontexte migr cie v EurÛpe sa Slovensko eöte st le javì ako tranzitn krajina. PoËty cudzincov s veæmi nìzke vo vöetk ch typoch migr - cie. NaprÌklad na tisìc obyvateæov SR pripadaj iba 4 cudzinci s povolenìm na trval alebo prechodn pobyt, vr tane obëanov EHP, k m naprìklad v»eskej republike je to pribliûne 19 osùb. NÌzke s aj poëty udelen ch azylov, a to napriek pomerne vysokèmu poëtu ûiadateæov o azyl (8ñ11 tisìc v rokoch 2001ñ 2004). éiadatelia o azyl vöak Ëasto nejavia skutoën z ujem o zotrvanie na zemì SR a hranice sa snaûia prekroëiù neleg lne, aj opakovane, eöte poëas trvania azylovej proced ry. äkoda, ûe na kvalitatìvnu anal zu migr cie, ktor sa objavuje v n zve tejto kapitoly, sa nedostalo viac priestoru. Piata kapitola je venovan formovaniu verejnej mienky a postojov obyvateæstva SR k cudzincom. Autor vych dza z projektov, öt diì, v skumu verejnej mienky i vlastn ch prieskumov. Veæmi kriticky hodnotì postoje obyvateæstva SR ñ ako Ëasto xenofûbne a intolerantnè, Ëo len podëiarkuje, ûe opatrenia öt tu na zamedzenie tak chto prejavov s nedostatoënè. Na druhej strane autor konötatuje, ûe na pozadì celoeurûpskych trendov ÑSlovensko v tomto kontexte ñ napriek vöetk m prezentovan m nelichotiv m faktom ñ nepredstavuje ûiadny negatìvny extrèm...ì (s. 95). œalöia kapitola prezentuje vplyv migrantov na slovensk spoloënosù ñ pozitìva i negatìva, ako aj moûnosti na zlepöenie spoloëensk ch a kult rnych vzùahov medzi dom cou popul ciou a migrantmi. Nasleduj ce dve kapitoly mapuj pr vne predpisy a inötit cie, ktorè sa ak mkoævek spùsobom zaoberaj problematikou migrantov. ZaujÌmav je aj prehæad zdruûenì a organiz ciì migrantov na Slovensku. MigraËn a integraën politika öt tu je predmetom 9. kapitoly. Jadro kapitoly tvorì Koncepcia migra- Ënej politiky SR, schv len uznesenìm vl dy SR Ë. 11/2005, nadv zuj ca na Z sady migraënej politiky SR z roku Koncepcia migraënej politiky predstavuje dlho oëak van kvalitatìvny posun v tejto oblasti. Je v chodiskom pre realiz ciu partikul rnych politìk na zabezpeëenie ûelanèho v voja zahraniënej migr cie v SR. Ako nedostatok vidì autor absenciu inötitucion lneho rozmeru zahraniënej migr cie na parlamentnej alebo vl dnej rovni. Za nedostatoën povaûuje aj pozornosù, ktor venuje öt t integr cii migrantov, Ëo potvrdzuje aj jeho dotaznìkov prieskum. Z ver pr ce je venovan prognûzam zahraniënej migr cie a odpor Ëaniam pre prax. Moûno len s hlasiù s autorom, ûe pole najv Ëöej pùsobnosti opatrenì by malo byù v jasne formulovanej migraënej doktrìne SR, komplexnej integraënej politike, ale aj v zlepöenì spolupr ce medzi vöetk mi subjektami, pùsobiacimi v oblasti zahraniënej migr cie. Pr ca B. DivinskÈho poskytuje kvalifikovanè pohæady na zahraniën migr ciu v SR (v z sade sa venuje imigr cii). Je aj dobr m informaën m zdrojom, najm keô sa na Slovensku nevyd va publik cia typu Cizinci v»eskè republice. Moûno si len priaù, aby t to pr ca o zahraniënej migr cii nebola na Slovensku na dlh dobu tou poslednou. Danuöa JurËov 1) Divinsk, B. Migration Trends in Selected EU Applicant Countries. Volume V ñ Slovakia. An Acceleration of Challenges for Society. IOM, 2004, 126 s. ISBN 92ñ9068ñ185ñ3. 2) Divinsk, B. ZahraniËn migr cia v Slovenskej republike. Stav, trendy, spoloëenskè s vislosti. Bratislava: Friedrich Ebert Stiftung, V skumnè centrum slovenskej spoloënosti pre zahraniën politiku, n. o., 2005, 216 s. ISBN 80ñ89149ñ04ñ9. 131

60 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 VIENNA YEARBOOK OF POPULATION RESEARCH ) VÌdeÚsk roëenka populaënìho v zkumu je sbornìkem recenzovan ch Ël nk a statì v anglickèm Ëi nïmeckèm jazyce a soust eôuje se zejmèna na populaënì v voj v Rakousku. LoÚskÈ vyd nì obsahuje na 264 stran ch Ëty i statï, osm p vodnìch Ël nk, a dvï anal zy populaënìho v voje v Rakousku. PrvnÌ Ëty i p ÌspÏvky (dvakr t Alexia Prskawetz, Vegard Skirbekk, Thomas Lindh) shrnujì poznatky zìskanè na sympûziu konanèm 2.ñ4. prosince 2004 ve VÌdni na tèma St rnutì populace a ekonomick produktivita. Tomuto tèmatu se vïnujì tèû dva delöì p ÌspÏvky, jeden v nïmëinï od Ralfa Kronbergera, druh od Wolfganga Lutze a Sergeie Scherbova. ZajÌmav Ël nek od Franka Trovato se zab v rozdìlem mezi nadïjì doûitì ûen a muû. Tento rozdìl se aû do roku 1980 zvyöoval, zatìmco v poslednìch dvaceti letech se sniûuje. Autor jev analyzuje na p Ìkladu Kanady a Rakouska pomocì dekompozice a zjiöùuje, ûe nejvïtöì p ÌspÏvky k poklesu rozdìlu mezi nadïjemi doûitì jsou d ny sbliûov nìm rovnï mrtnosti na nemoci obïhovè soustavy, rakovinu plic a vnïjöì p ÌËiny (vëetnï sebevraûd) u obou pohlavì. Autor vyzdvihuje zejmèna roli kou enì, jakkoli se nepotvrdila hypotèza, ûe zv öenè kou enì ûenskè Ë sti populace souvisì se zmïnami genderov ch rolì a poklesem tradicionalismu; jde spìöe o prost Ñdif znìì proces. P itom je zajìmavè, ûe ke sniûov nì zmìnïnèho rozdìlu p ispìv spìöe pokles kou enì u muû, neûli n r st kou enì u ûen. Christoph B hler a Dimiter Philipov p ispïli Ël nkem o soci lnìm kapit lu ve spojitosti s plodnostì v Bulharsku. Studie analyzuje pr zkum zam ölenè a pl novanè plodnosti, kter v roce 2002 absolvovalo 2016 bulharsk ch ûen. Z v sledk vypl v, ûe dostupnost ekonomick ch prost edk hraje pozitivnì roli jak v z mïru porodit dìtï druhèho Ëi t etìho po adì, tak p i Ëasov nì prvnìho a druhèho porodu. Podobn vliv m vöak tèû zakotvenì v p ÌbuzenskÈm podp rnèm systèmu, zejmèna pak mezigeneraënì transfer a podpora od rodië. M rie NÌ Bhrolch in a Laurent Toulemon se zam ölejì, zda souëasn trend ve vyspïl ch zemìch, kdy mìry plodnosti klesajì v mladöìm vïku a stoupajì ve vyööìm vïku ûen, opravdu souvisì s odkl d nìm (tzv. Ñpostponementì) plodnosti. Auto i na p Ìkladu Francie ukazujì, ûe souëasn trend nelze bez p Ìstupu k delöìm generaënìm ad m ukazatel plodnosti interpretovat kauz lnï jako odkl d nì rozenì dïtì v behavior lnìm smyslu. PonÏkud vìce prostoru si zaslouûì Ël nek Tom öe Sobotky a kolektivu autor, kter p edstavuje nov monitorovacì systèm plodnosti v Rakousku. Nov koncept vych zì z myölenky, ûe v dobï prudk ch zmïn Ëasov nì plodnosti ztr cì tradiënì ukazatel rovnï plodnosti, tedy hrnn plodnost (TFR) svou v povìdacì hodnotu, neboù je vinou odkl d nì plodnosti do vyööìho vïku (Ñpostponementì) zkreslov n a podhodnocov n.»l nek nabìzì nïkolik zp sob v poëtu jin ch ukazatel, p ÌpadnÏ jejich pravy (Ñadjustmentì). Ten nejjednoduööì nabìdl jiû p ed osmi lety Bongaarts a Feeney. Jde o pravu hrnnè plodnosti koeficientem, jenû zahrnuje meziroënì zmïnu v pr mïrnèm vïku matky. DalöÌ moûnostì je poëìtat tabulkovou hrnnou plodnost (PATFR), coû je syntetick ukazatel vych zejìcì z tabulek plodnosti. U tabulek plodnosti nevstupujì do v poëtu mìry plodnosti podle vïku matky, ale tzv. intenzity plodnosti podle vïku matky a po adì narozenèho dìtïte, nutn m p edpokladem je proto dostupnost vïkovè struktury ûen podle poëtu narozen ch dïtì (nap Ìklad ze SËÌt nì lidu). T etì moûnostì je poëìtat takzvanè parity progression ratios (PPR) a z nich pr mïrnou paritu (period average parity, PAP). Tento koncept Tab. 1 Ukazatele plodnosti v roce 2003 v Rakousku a v České republice (Indicators of fertility in Austria and in the Czech Republic, 2003) 2003 TFR vych zì z podobnè metodiky jako tabulky plodnosti, u prvnìho po adì je dokonce v poëet stejn (v Ëitateli jsou narozenì prvnìho po adì podle vïku matky a ve jmenovateli jsou bezdïtnè ûeny podle vïku), u druhèho po adì jsou v Ëitateli poëty narozen ch dïtì druhèho po adì podle doby od narozenì dìtïte prvnìho po adì x a ve jmenovateli poëty dïtì narozen ch v prvnìm po adì p ed x lety. Pro vyööì po adì je v poëet obdobn. V hodou je dostupnost dat o narozen ch podle po adì a roku p edchozìho porodu. Podle Ël nku bude publikace uveden ch ukazatel souë stì projektu ÑGeburtenbarometerì 2) a v poëet bude prov dït VÌdeÚsk institut demografie ve spolupr ci s n rodnìm statistick m adem dokonce v mïsìënìch intervalech. Pro ilustraci je p ipojena tabulka s vynesen mi hodnotami uveden ch ukazatel za rok TFR adj. PATFR PATFR adj. PAP Rakousko 1,38 1,60 1,41 1,58 1,57 Česká republika 1,18 1,63 1,30 1,76 1,55 Pozn.: Rakousko recenzovaná publikace, ČR vlastní výpočet. 1) Vienna Yearbook of Population Research Vienna: Vienna Institute of Demography, Austrian Academy of Sciences, RoËenku lze shlèdnout a objednat na internetovè adrese 2) Viz poslednì daje na adrese 132

61 Recenze N sleduje anal za plodnosti druhèho po adì v Rakousku od Alexie Prskawetz a Barbary Zagaglia, kter aplikuje metody vìcerozmïrnè regresnì anal zy na data z rakouskèho äet enì rodiny a reprodukce (Family and Fertility Survey) z let 1995ñ1996. DalöÌ p ÌspÏvek od Martina Spielauera se zab v diferenciacì plodnosti podle nejvyööìho ukonëenèho vzdïl nì a podle rozdïlenì na mïstskè a venkovskè obyvatelstvo a jeho koncentraci, zn zorúovanou Lorenzovou k ivkou a mï enou Giniho koeficientem. Z vïr roëenky je vïnovan anal z m populaënìch trend v Rakousku. Richard Gisser se vïnuje sou- Ëasn m demografick m trend m do roku 2004, zatìmco Tom ö Sobotka analyzuje samostatnï plodnost p ibliûnï od roku 1960 do souëasnosti a kohortnì plodnost generacì narozen ch po roce ). Kryötof Zeman SLOVENSKÁ ŠTATISTIKA A DEMOGRAFIE 15. ročník, 3 4/2005 I. ČLÁNKY Z OBLASTI ŠTATISTIKY A DEMOGRAFIE 1. Ján MÉSZÁROS Stredná dĺžka života v okresoch Slovenskej republiky v období od 1995 do Eva KOTLEBOVÁ Využitie bayesovskej štatistiky v analýze rozptylu Martina LUKÁČOVÁ Plodnosť žien vo veľmi nízkom veku Ľudmila IVANČÍKOVÁ Zisťovanie o príjmoch a životných podmienkach domácností 2005 (EU SILC) Marián HROTKA Dynamické modelovanie rizika v neživotnom poistení Ján MÉSZÁROS Úmrtnosť podľa rodinného stavu v Slovenskej republike Mária PAŽITNÁ, Ľudmila IVANČÍKOVÁ, Eva RUBLÍKOVÁ Metodika zisťovania chudoby v Európskej únii a na Slovensku II. NÁZORY A POLEMIKY III. ČLÁNKY ÚVVM IV. INDEX ČLÁNKOV, ROČNÍK 2005 Vydává Štatistický úrad Slovenskej republiky, Miletičova 3, Bratislava 26, Slovenská republika; rozšiřuje a objednávky přijímá Informační servis tamtéž. Cena: 50 Sk, roční předplatné 200 Sk. 3) ZmÌnÏnÈ anal zy vëetnï rozs hlèho datovèho souboru za plodnost v Rakousku v excelovskèm souboru jsou dostupnè na adrese http: // 133

62 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Zpr vy Z»eskÈ demografickè spoleënosti TÈmatem prvnìho letoönìho 391. diskusnìho ve- Ëera (18. ledna 2006) bylo porovn nì plodnosti v»r, SR a Rakousku. ReferujÌcÌmi byli Tom ö Fiala a Felix Koschin, oba z katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky VäE v Praze. T. Fiala podal struën p ehled v voje plodnosti ve v öe uveden ch zemìch od roku 1925 do souëasnosti. Ukazuje se, ûe po dlouhou dobu byl v voj plodnosti v»r velmi podobn v voji plodnosti v SR. V voj plodnosti v Rakousku byl naproti tomu odliön (zejmèna v nïkter ch obdobìch ölo o odliönost pomïrnï v raznou). V poslednìch letech se situace mïnì v tom smyslu, ûe plodnost v»r i v SR se st le vìce blìûì plodnosti rakouskè. Toto p ibliûov nì probìh v»r rychleji neû v SR, takûe hodnoty nïkter ch charakteristik plodnosti Ëesk ch ûen jsou jiû bliûöì hodnot m rakousk m neû slovensk m. F. Koschin se zamï il na srovn nì plodnosti ve v öe jmenovan ch zemìch za poslednìch zhruba 15 let, p edevöìm na porovn nì v voje pravdïpodobnosti narozenì dalöìho dìtïte. V voj v»r je dosti podobn v voji v Rakousku, v voj na Slovensku je odliön. ZatÌmco v Rakousku i v»r se jiû poë teënì pokles pravdïpodobnostì narozenì dalöìho dìtïte zastavil a v poslednì dobï pozorujeme jeho mìrn r st, na Slovensku pokles st le pokraëuje. Teprve budoucnost vöak uk ûe, zda v voj plodnosti na Slovensku se pouze o nïco opoûôuje za v vojem v»r a v Rakousku Ëi zda se bude liöit delöì dobu. PrezentovanÈ p ÌspÏvky byly vypracov ny v r mci mezin rodnìho projektu Rodina a trendy plodnosti v Rakousku,»eskÈ republice a na Slovensku. SmÏrem ke konvergenci?, na kterèm se kromï F. Koschina a T. Fialy podìlely dalöì dvï pracovnice katedry demografie FIS VäE: Jitka Langhamrov a Eva KaËerov. DalöÌmi ËastnÌky projektu byl Institut informatiky a statistiky INFOSTAT Bratislava a Vienna Institute of Demography. Projekt byl financov n formou grantu Austrian Science and Research Liaison Office. Z vïreënè v sledky byly publikov ny ve sbornìku Family and fertility trends in Austria, the Czech Republic and Slovakia: Towards a convergence? (Praha: Oeconomic, 2005, ISBN 80ñ245ñ0990ñ3). Ve st edu 15. nora 2006 (392. veëer) p ednesl Jan M ller ( RS PRAHA, a.s.) nïkterè informace na tèma Aktu lnì trendy v rozmìstïnì obyvatelstva. HlavnÌ sledovanou ot zkou bylo, jak se mïnì v souëasnosti rozmìstïnì obyvatelstva na rovni obcì, zejmèna z hlediska vztahu mezi mïs- tem a venkovem a v jednotliv ch prostorech»r. K tomu byl hodnocen v voj celkov ch poët obyvatel podle obcì za obdobì 1991ñ2004, resp. aû do Do roku 1990 byly hlavnìmi trendy: podpora nïkter ch region (severnì»echy, Ostravsko, jiûnì»echy), snaha o rovnomïrnou podporu vöech okres (nivelizace mezi okresy), podpora soust edïnì obyvatel v r mci okresu do vybran ch mïst a vïtöìch obcì (koncentrace uvnit okres ). HlavnÌm n strojem byla KBV (komplexnì bytov v stavba). Po roce 1990 KBV skonëila a celkovè trendy se zmïnily hlavnï tìm, ûe lidè z venkova p estali b t Ñl k niì do mïst prost ednictvìm bytu na sìdliöti. PodÌl obyvatel v r znï definovan ch mïstech v letech 1961ñ1991 plynule rostl a v obdobì 1991ñ2004 (2005) plynule kles. Pro obce s mïstsk m adem jsou to hodnoty 62,0ñ71,5ñ70,1 %; pro obce s 2000 a vìce obyvatel hodnoty 65,5ñ74,8ñ 73,7 %, pro mïsta s a vìce obyvateli 45,9ñ 55,1ñ53,5 %. Venkov p edstavuje doplnïk do 100 %. Zd lo by se, ûe d ÌvÏjöÌ trend stïhov nì obyvatel z venkova do mïst byl nahrazen trendem opaën m. SkuteËnost je vöak sloûitïjöì a ned se vyj d it pouze zmìnïnou klasifikacì obcì, je nutno vzìt do vahy d leûitïjöì hledisko, kter m je poloha obcì, zejmèna ve vztahu k nejv znamnïjöìm centr m osìdlenì. NejvhodnÏjöÌ metodou je grafickè vyj d enì pomocì barevn ch kartogram za obce. Jiû z kladnì kartogram celkovèho p Ìr stku ( bytku) poëtu obyvatel 1991ñ2004 v % v chozìho stavu ukazuje zejmèna vytv enì suburbanizaënìch zûn kolem Prahy a v menöì mì e i dalöìch velk ch mïst (Brno, Ostrava, PlzeÚ aj.). DalöÌmi zemìmi soust edïnèho r stu poëtu obyvatel jsou centr lnì jiûnì»echy a v podstatï souvisl p s z padnìch, severoz padnìch a severnìch»ech. NejvÌce ztr tov zemì jsou tzv. perifernì zemì (vnit nì periferie) na hranicìch mezi st ednìmi»echami a jiûnìmi, z padnìmi, v chodnìmi»echami a VysoËinou, mezi jiûnì a st ednì Moravou, aj. Kartogramy celkovèho p Ìr stku ( bytku), migraënìho salda a salda p irozenè mïny ukazujì st le odliön (p ÌznivÏjöÌ) demografick v voj pohraniënìch zemì (b val ch Sudet) p irozenou mïnou, kter zp sobuje, ûe tato zemì vïtöinou nepat Ì mezi perifernì. Ve vnit nìch periferiìch se kombinuje nep Ìzniv v voj p irozenè mïny s nep Ìzniv m v vojem migraënìm, p iëemû do velkè mìry je to jev dlouhodob, jak uk zalo porovn nì v voje 1970ñ1991 a 1991ñ2004. Kartogram nezamïstnanosti k dubnu 2005 podle obcì ukazuje malou z vislost s v vojem obyvatel, vel- 134

63 Zpr vy k z vislost je naopak s daji o novè bytovè v stavbï podle obcì 1997ñ2004. ZajÌmav obraz pod v kartogram, kter ukazuje konkrètnì rok z obdobì 1997ñ2005, kdy v kaûdè jednotlivè obci byl nejvyööì poëet obyvatel. PerifernÌ zemì mïla nejvyööì poëet obyvatel na poë tku obdobì, od tè doby poëet st le kles. zemì s p Ìr stky obyvatel majì nejvïtöì r st v centrech tïchto prostor. Podle p edn öejìcìho to znamen zvyöujìcì se selektivnost rozvoje uvnit tïchto prostor. Na p edn öku nav zala ûiv diskuse. M. äimek z»s podal informaci o tom, jakè dopady mïla snaha mïsta Jihlavy o dosaûenì hranice obyvatel k na poëty obyvatel v jin ch obcìch. DalöÌ diskuse se t kala jak dalöìch faktor, jeû ovlivúujì poëet obyvatel obcì, tak problematiky periferiì a rozvoje nïkter ch konkrètnìch zemì (p ÌhraniËÌ s NÏmeckem aj.). Dne 15. b ezna se konal dalöì 393. diskusnì ve- Ëer DemografickÈ spoleënosti, na kterèm byl prezentov n projekt Atlas sëìt nì Prezentaci projektu p ipravili edito i atlasu Jitka Rychta Ìkov a Jaroslav Kraus. Nejprve byl p edstaven autorsk kolektiv grantovèho projektu, kter tvo Ì Pavel»trn ct, jenû se zab val zemnï-spr vnì strukturou a osìdlenìm, Dagmar Dz rov, kter se vïnovala vybran m demografick m charakteristik m, plodnostì ûen se zab vala Jitka Rychta Ìkov a dojìûôkou ZdenÏk»erm k. TÈmatickÈ mapy zpracoval Jaroslav Kraus a redakci dìla provedla Ludmila Fialov. CÌlem projektu bylo zachycenì procesu zemnì diferenciace ve v sledcìch sëìt nì 2001 a p ipravit si tak prost edì pro budoucì prostorovè anal zy. Atlas byl zpracov n v tiötïnè podobï a rovnïû je k dispozici na internetu. TF, JM, kra Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. öedes tilet Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. se narodil 15. nora Vystudoval obor matematick statistika na UniverzitÏ KarlovÏ v Praze. Zde takè v roce 1969 promoval. V roce 1981 zìskal titul RNDr. v oboru pravdïpodobnost a matematick statistika. Titul CSc. v oboru ekonomick statistika obh jil v roce 1984 na VäE v Praze, kde je od roku 1994 docentem v oboru demografie. Sv j ûivot po studiìch spojil s VäE v Praze. Od roku 1969 do roku 1979 pracoval na kated e statistiky, v letech 1979 aû 1983 ve V zkumnèm pracoviöti VäE Praha, v letech 1983ñ1990 opït na kated e statistiky. SouË stì tehdejöì katedry statistiky byla i Laborato demografie, kde se od jejìho poë tku v znamnï podìlel na vöech analytick ch v stupech tohoto pracoviötï. V roce 1990 vznikla na VäE samostatn katedra demografie tehdy jeötï pod vedenìm prof. VladimÌra RoubÌËka. Felix Koschin na tèto kated e pracuje do sou- ËasnÈ doby. Od roku 1994 je takè externìm expertem stavu pro informace ve vzdïl v nì a z - stupcem»r v jednè z komisì OECD. Pracoval takè v adï akademick ch funkcìch. V roce 1990 byl prodïkanem pro pedagogiku N - rodohospod skè fakulty VäE v Praze. V letech 1990ñ1995 byl z stupcem vedoucìho katedry demografie VäE v Praze, od roku 1995 aû doposud je jejìm vedoucìm. Od roku 2006 pracuje na VäE jako prorektor pro studijnì a pedagogickou Ëinnost. Felix Koschin je mìstop edsedou»eskè demografickè spoleënosti, mezi aktivnì Ëleny pat Ì jiû od doby svèho ukonëenì studia v roce Je Ëlenem dalöìch organizacì jako nap Ìklad: Jednota»esk ch matematik a fyzik,»esk statistick spoleënost,»esk spoleënost aktu r. D le je Ële- nem SlovenskÈ ötatistickè a demografickè spoleënosti a EAPS (European Association for Population Studies). Jako pedagog odvedl obrovsk kus pr ce. Byl p edn öejìcìm i cviëìcìm kurz statistiky a p edn - öì demografii na vöech typech studia VäE. Je takè garantem vïtöiny kurz katedry demografie VäE. Od roku 1993 je Ëlenem redakënì rady Ëasopisu Demografie. Je autorem a spoluautorem t Ì monografiì, Ëlen autorskèho kolektivu Ëty encyklopediì, publikoval okolo 100 Ël nk a p ÌspÏvk na n rodnìch i mezin rodnìch konferencìch, desìtky vysokoökolsk ch uëebnìch text, adu v zkumn ch studiì, odborn ch p eklad, recenzì i odborn ch posudk. U p Ìleûitosti jeho v znamnèho ûivotnìho jubilea mu p ejeme hodnï zdravì, spokojenost v osobnìm ûivotï a mnoho spïch v dalöì vïdeckè a pedagogickè Ëinnosti. Jitka Langhamrov V bïrov bibliografie Felixe Koschina 1. GompertzñMakeham v z kon aneb o p esnosti. Demografie, 1981, roë. 23, Ë. 3, s. 207ñ MetodickÈ detaily konstrukce projekcì. Demografie, 1982, roë. 24, Ë. 3, s. 231ñ238. Praha, FS. 3. DvÏ pozn mky ke kvocient m a mìr m v demografii. Demografie, 1984, roë. 26, Ë. 2, s. 143.ñ Statgraphics aneb statistika pro kaûdèho. Praha: Grada, 1992 (vedoucì autorskèho kolektivu, 43%). 5. TabulkovÈ procesory ñ Quattro pro. Praha: Grada,

64 Demografie, 2006, roë. 48, Ë Historie statistiky (a trochu i demografie) (recenze). Demografie, 1993, roë. 35, Ë. 1, s VÌcestavov demografie. Praha: VäE, Aktu rsk demografie ( mrtnost a ûivotnì pojiötïnì). Praha: VäE, VybranÈ demografickè modely. Praha: VäE, Co to je? (Pozn mky k demografickè terminologii). Demografie, 1995, roë. 37, Ë. 1, s. 48ñ mrtnost a pojiötïnì. In StatistickÈ a pravdïpodobnostnì postupy v ekonomii. Acta oeconomica pragensia (vïdeck sbornìk VysokÈ ökoly ekonomickè v Praze) 1, Praha: VäE, Demografick terminologie podruhè. Demografie, 1995, roë. 37, Ë. 3, s Vöeobecn encyklopedie ve 4 svazcìch (hesla z oblasti demografie a statistiky). Praha: Nakladatelsk d m OP, mrtnost v Ëesk ch zemìch v devades t ch letech. Praha: VäE, 1998, 68 s. ISBN 80ñ7079ñ 574ñ Druh demografick p echod. Demografie, 1998, roë. 40, Ë. 4, s. 257ñ Jak vysok je intenzita mrtnosti na poë tku lidskèho ûivota? Demografie, 1998, roë. 40, Ë. 1, s. 103ñ Atlas st ednìho ökolstvì. Praha: IV, (VedoucÌ autorskèho kolektivu.) 18. Mortality in oldest-old age. Hague ñ Voorburg: EPC, Jak vysok je intenzita mrtnosti na konci lidskèho ûivota? Demografie, 1999, roë. 41, Ë. 2, s. 105ñ Demografie poprvè. 1. vyd. Praha: VäE, 2000, 99 s. ISBN 80ñ245ñ 0125ñ Jsme v pubertï nebo v p echodu? Demografie, 2000, roë. 42, Ë. 1, s Plodnost v Ëesk ch zemìch v devades t ch letech. 1. Vyd. Praha: VäE, 2001, 50 s. ISBN 80ñ245ñ0254ñ Bratsk mrtnosù (»R a SR). In S Ëasn populaën v voj na Slovensku v EurÛpskom kontexte. RajeckÈ Teplice ñ Bratislava: Slovensk ötatistick a demografick spoloënosù, 2001, s. 75ñ77. ISBN 80ñ88946ñ11ñ Cohort view of fertility in the 90ís and what emerges from this. In 2.»esko-polsk semin ZmÏny v plodnosti v zemìch s tranzitivnì ekonomikou. Praha ñ Praha: VäE, 2001, s. 28ñ33. ISBN 80ñ425ñ0218ñ Struktura plodnosti v 90. letech a co z toho plyne. Demografie, 2001, roë. 43, Ë. 4, s. 277ñ Soubor hesel k oboru Ñdemografieì. In é k, Milan, aj. Velk ekonomick encyklopedie. Praha: Linde, ISBN 80ñ7201ñ381ñ Z poë tk demografie. Demografie, 2002, roë. 44, Ë. 4, s. 296ñ Soubor hesel k oboru Ñstatistikaì. In Ottova vöeobecn encyklopedie ve dvou svazcìch: AñL, MñZ. Praha: Ottovo nakladatelstvì, ISBN 80ñ7181ñ959ñX. 29. Another way of describing the development of fertility and what emerges from this for Europe. In Kotowska, Irena E., JÛzwiak, Janina (ed.) Population of Central and Eastern Europe: Challenges and Opportunities. Warsaw: Statistical Publishing Establishment, 2003, s. 189ñ Modernizace. Tajov ñ In 9. slovensk demografick konferencia Rodina. Bratislava: SäDS, 2003, s. 14ñ 17. ISBN 80ñ88946ñ28ñX. 31. How to solve the economic consequences of population ageing. Warsaw ñ In European Population Conference Warsaw: Statistical Publishing Establishment, 2003, s Will there be enough workers? Bangkok ñ In BICABR - Bangkok International Conference on Applied Busines Research [CDñROM]. Bangkok: Kasetsart University, 2004, 7 s. ISBN 974ñ537ñ621ñ Z poë tk demografie II. Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 1, s. 63ñ Naöe populace st rne ñ uûivìme se? Demografie, 2005, roë. 47, Ë. 4, s. 245ñ Kapitoly z ekonomickè demografie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 52 s. ISBN 80ñ245ñ 0959ñ8. ZdenÏk PavlÌk pïtasedmdes tilet Setkal jsem se s profesorem PavlÌkem poprvè v roce DÏlal jsem tehdy v jeho pracovnï p ijìmacì pohovor na P ÌrodovÏdeckou fakultu UK. Pamatuji si, ûe mï tenkr t vlastnï nijak osobnï nep ekvapil ñ p esnï zapadal do m ch tehdejöìch p edstav o vysokoökolskèm vïdci a pedagogovi. Ten dojem jsem si uchoval dodnes. Vûdy jsem mìval a st le m m r d jeho p edn ö- ky: KvantitativnÌ metody, SvÏtov populaënì v voj, DÏjiny populaënìho myölenì, Teoretick demografie... Jsou neopakovatelnè. Zvl ötï ty poslednì dvï. Tam je profesor PavlÌk ve svèm ûivlu. Nikdy se nespokojil s Ëist m popisem ñ hled p Ì- Ëiny, d sledky, souvislosti. Studuje öiröì podmìnïnosti populaënìho v voje, zab v se ot zkami demografickè teorie a metodologie, zkoum budov - 136

65 Zpr vy nì demografickè teorie jako takovè. Tyto p edn öky jsou opravdu v jimeënè ñ vedou studenty k nov m pohled m na sloûitè ot zky populaënìho v voje. I proto m v Ëi n m ñ sv m û k m ñ velk dluh: skripta teoretickè demografie. Jsem mu vdïën i za jinè vïci. MÏl jsem moûnost b t ËastnÌkem letnì demografickè ökoly. Byla to ide- lnì p Ìleûitost poznat zahraniënì studenty ñ a hlavnï zahraniënì lektory demografie z ady prestiûnìch demografick ch pracoviöù. DÌky nïmu jsem absolvoval dvï studentskè zahraniënì st ûe. I to pat Ì k pr ci pedagoga ZdeÚka PavlÌka. P edevöìm jeho z sluhou je demografie jiû 15 let samostatn m bakal sk m a magistersk m studijnìm programem. Z jeho student se tak postupnï st vajì kolegovè, kte Ì se demografii vïnujì na st le vïtöìm poëtu vïdeck ch a akademick ch pracoviöù. Nezn m lepöì zp sob ocenïnì pr ce pedagoga a vïdce. Milan KuËera a VladimÌr RoubÌËek jiû p ed deseti, resp. pïti lety p ipomnïli, ûe PavlÌkovy pracovnì aktivity s rostoucìm vïkem nijak neklesajì, spìöe naopak. PlatÌ to dodnes. Jeho dlouholetè p edsednictvì v DemokratickÈm klubu je toho z ejm m d kazem. MarnÏ vol po mladöìch n stupcìch, Ëinnost klubu je st le z visl p edevöìm na jeho tv rëìch i organizaënìch schopnostech. Nepolevuje nijak v znamnï ani intenzita jeho zahraniënìch aktivit, nemluvï o jeho nejvïtöìm ÑkonÌËkuì poslednìch let: prof. PavlÌk je od roku 2003 dïkanem Soci lnï ekonomickè fakulty Univerzity J. E. PurkynÏ v stì nad Labem. A tak k jeho uû tak nemal m Ëinnostem p ibyly jeötï pravidelnè cesty z Prahy na sever»ech a zpït. ZdenÏk PavlÌk se 31. b ezna 2006 doûil sedmdes ti pïti let. O jeho Ëinnosti a obrovskèm v znamu nejen pro Ëeskou demografii se jiû v tomto Ëasopisu zmiúovali uvedenì kolegovè. PavlÌkovy aktivity jsou st le velmi intenzivnì a svè bohatè zkuöenosti sv m n sledovnìk m p ed v d l. Jsem r d, ûe mohu b t jednìm z nich. P eji spolu se vöemi profesoru PavlÌkovi jeötï hodnï let pevnèho zdravì ñ a n m ostatnìm, aù jeötï dlouho m me moûnost po jeho boku pracovat a uëit se od nïj. Marek Tietze JUDr. VladimÌr Srb zem el V nedïli 26. b ezna 2006 byl uzav en po nïkolikaletè v ûnè nemoci dlouh ûivot dr. Srba, d ÌvÏjöÌho vedoucìho oddïlenì demografickè statistiky St tnìho, pozdïji Feder lnìho statistickèho adu, spoluzakladatele»s. demografickè spoleënosti a revue Demografie. Zem el ve vïku 88 let. Dlouh ch patn ct let byl p edsedou redakënì rady Demografie (1958ñ1972), Ëast m autorem Ël nk a recenzì, nekrolog a jin ch text. SpoleËnÏ s Frantiökem Fajfrem ñ tehdejöìm p edsedou S S, dal od poë tku Demografii vysokou odbornou roveú a p itom öirok z bïr, p itahujìcì autory i z p Ìbuzn ch vïdnìch obor. Dlouh desetiletì V. Srb organizoval a p Ìmo Ìdil zpracov nì dat o pohybu obyvatelstva. PeËoval takè o jejich publikov nì: jedinï jeho z sluhou za- Ëala po nïkolikaletèm p eruöenì zp sobenèm utajov nìm dat vych zet pramenn dìla o pohybu obyvatelstva. Dr. Srb zaloûil tradici kaûdoroënìch anal z pohybu obyvatelstva (ve Zpr v ch a rozborech a takè v revue Demografie), s m jich napsal vïtöì poëet. Udrûel vysokou roveú naöì demografickè statistiky, po letech absence ji vr til do evropskèho kontextu. Byl spoluautorem prvnì pov leënè demografickè prognûzy, inici torem prvnìho naöeho pr zkumu pl nov nì rodiëovstvì i pozdïjöìch prognûz a pr zkum. NeocenitelnÈ z sluhy zìskal V. Srb svou aktivitou v»s. demografickè spoleënosti, ale jejìm p edsedou mohl b t jen nïkolik let. PravidelnÈ diskusnì veëery s pestrou ök lou refer t a kaûdoroënì konference umoûnily setk v nì lidì, kte Ì byli vy- azeni zvl ötï po roce 1970 z jejich vlastnìch obor Ëinnosti. Aktivity VladimÌra Srba byly jen m lo omezeny jeho snìûenou pohyblivostì (v ml dì prodïlal obrnu) i nutnostì d vat neust le pozor na moûnè n sledky neskr van ch n zor nebo publikovan ch statì. D se Ìci, ûe tèmï cel sv j ûivot Ñnar ûelì ñ takè proto nad nìm st li tèmï st le ÑkvalifikovanÌì editelè, zpravidla se mïnìcì a jen s minim lnìmi znalostmi. Dr. Srb byl po cel sv j ûivot naöìm nejv znamnïjöìm propag torem aktivnì pronatalitnì populaënì politiky. Je to z ejmè z celè jeho bohatè publikaënì Ëinnosti. Napsal adu knih a delöìch studiì v r zn ch sbornìcìch a nespoëet Ël nk v Demografii, v Ëasopise»esk lid a dalöìch. ZnaËnou pozornost vïnoval romskè problematice. Jako kaûd ve ejnï vystupujìcì ËlovÏk Ëi autor se musel nïkdy Ñp izp sobitì, nïkdy se n zorovï liöil od jin ch demograf, nïkdy se m lil. V znam jeho ûivotnìho dìla tìm nenì nijak znehodnocen. é dn z jeho spolupracovnìk a p tel ze statistickèho adu Ëi demografickè spoleënosti nebude moci zapomenout na r zn setk nì s nìm, na spoleënè akce, na jeho d raznè postoje a n zory. Zapomenuto nebude ani jeho rozs hlè dìlo zachycenè v adï vlastnìch nebo spoleën ch pracì. Vûdyù prvnì jeho studie byly publikov ny kniûnï jiû v roce 1947 a ta poslednì velk pr ce ñ 1000 let obyvatelstva Ëesk ch zemì, je z roku

66 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 VladimÌr Srb se stal spolu s Boh Ëem, KorË kem, Fajfrem a Sekerou nejv znamnïjöìm p edstavitelem ËeskÈ demografie a demografickè statistiky druhè poloviny minulèho stoletì.»est jeho pam tce! Rozs hlejöì hodnocenì jeho ûivotnìho dìla bude publikov no ve 4. ËÌsle letoönìho roënìku. Milan KuËera Konference Rodina a rodiëovstvì D leûitou komponentou N rodnì koncepce rodinnè politiky, vypracovanè Ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì»r v roce 2005, jsou n vrhy na zkoum nì öirokè ök ly obecn ch v chodisek rodinnè politiky a konkrètnìch problèm v z jmu zìsk nì podklad pro formulaci kol pro ministerstva a vl du i n mït pro Ëinnost dalöìch v znamn ch aktèr. Tomuto cìli m slouûit i z mïr po dat jednou roënï konferenci, kde by v sledky v zkumu a dalöì tèmata byly projedn v ny formou diskuse odbornìk, politik a zainteresovanè ve ejnosti. TÈmatem letoönì konference s reprezentativnìm zahraniënìm zastoupenìm, konanè 10.ñ11. listopadu 2005 v Praze, bylo Rodina a rodiëovstvì na prahu 21. stoletì ñ Podoba a promïny rodiny, partnerstvì a rodiëovstvì v souëasnè spoleënosti jako v zva pro politickou praxi. Jedn nì pak probìhalo na t ech forech, do nichû bylo zahrnuto pït tematick ch blok. PrvnÌ fûrum nazvanè PromÏny rodinnèho a demografickèho chov nì a reakce rodinn ch politik mïlo dvï tèmata. 1. tèma: Souvislosti souëasn ch demografick ch trend a mïnìcì se struktury rodiny. T. Kretschmerov z»s (ZmÏny rodinnèho chov nì v»eskè republice z pohledu demografickè statistiky) uvedla sèrii aktu lnìch dat o v vojov ch trendech v demografickèm chov nì a pouk zala na nïkterè jejich p ÌËiny a souvislosti. D leûitou souë stì p ÌspÏvku bylo mezin rodnì srovn nì jednotliv ch forem demografickèho chov nì. JejÌ z vïry lze struënï shrnout takto: lze oëek vat pokraëov nì urëitèho vzestupu rovnï plodnosti i dalöì zvyöov nì podìlu dïtì rodìcìch se nevdan m ûen m; roveú súateënosti by se mohla stabilizovat na nìzkè rovni, p ÌpadnÏ se mìrnï zv öit; i v öe rozvodovosti by se mohla postupnï stabilizovat na souëasnè (vysokè) rovni; roveú indukovanè potratovosti se m ûe jeötï sniûovat. J. Rychta Ìkov z P ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK (DÏti v»eskè republice z pohledu generace, vzdïl - nì, rodinnèho stavu a velikosti obce matky) se zab vala v vojem manûelskè a mimomanûelskè porodnosti pod vlivem snìûenè súateënosti a trvale vysokè rozvodovosti. Argumentovala statistick mi i v bïrov mi daty o struktu e porodnosti takè podle vzdïl nì a velikosti obce. V z vïru varovala p ed v vojem, kter z jejìho rozboru vypl v a kter by p i zachov nì souëasn ch trend vedl k n - r stu podìlu dïtì ûijìcìch v ne pln ch rodin ch s matkou s nìzk m vzdïl nìm. Doch zelo by k rostoucìmu ohroûenì p ÌsluönÈ dïtskè populace chudobou. D. Gerhardt, z stupce gener lnìho editelstvì pro zamïstnanost a soci lnì vïci EvropskÈ komise, hovo il na tèma DemografickÈ trendy a spoleëenskè zmïny v EU. Upozornil na vöeobecnè zmïny ve vzorcìch rodinnèho chov nì, partnerstvì a rodiëovstvì objevujìcì se tèmï univerz lnï v evropsk ch spoleënostech. P ipomnïl mj. n r st podìlu osamïle ûijìcìch lidì Ëi diskrepanci mezi re ln m a deklarovan m ide lnìm poëtem dïtì. Hodnotil popisovanè trendy z pozice anal z a dokument, kterè byly vypracov ny v EvropskÈ unii. Po pozdravnèm vystoupenì mìstop edsedy vl - dy a ministra pr ce a soci lnìch vïcì Z. äkromacha pokraëoval program druh m tèmatem: PostavenÌ otce v rodinï. V n sledujìcìch t ech p ÌspÏvcÌch se zde poda ilo propojit t i zcela specifickè pohledy na toto tèma. P. Goldman (Otec ñ hlava rodiny?) p ipomnïl v vojovè zmïny v postavenì otc v rodinï a skalì spojen s v konem tèto Ñfunkceì p i dneönì p evl dajìcì podobï otcovstvì. P ÌspÏvek byl dobrou inspiracì k v ûnèmu zamyölenì nad komplexitou p ÌËin nestability dneönìch rodin a sniûov nì súateënosti. O. Neöporov z V zkumnèho stavu pr ce a soci lnìch vïcì (Rodiny s otci peëujìcìmi o dïti formou rodiëovskè dovolenè) informovala o v sledcìch kvalitativnìho v zkumu, kde respondenty byli jak otcovè, tak jejich partnerky. P estoûe metodickè problèmy umoûnily provèst öet enì spìöe v rodin ch, v nichû situace, kdy rodiëem na rodiëovskè dovolenè byl otec, byla dob e zvl dnut, p inesl v zkum poznatky obecnïjöì platnosti. P ev ûila pozitivnì zjiötïnì o dopadech eöenì st etu rodinn ch a profesnìch rolì na otce, dïti i matky a stabilitu rodiny. OtcovstvÌ v kontextu problematiky rozvod a partnersk ch rozchod hodnotila ve svèm p ÌspÏvku ( skalì otcovstvì po partnerskèm rozchodu: otcovè a vyûivovacì povinnost) R. Dudov z oddïlenì Gender a sociologie SociologickÈho stavu AV»R. DruhÈ fûrum SpoleËnost p Ìzniv rodinï ñ iluze nebo realita? bylo takè rozdïleno na dvï Ë sti ñ t etì a ËtvrtÈ tèma. 3. tèma bylo nazv no: Podoba a hodnota rodiny a rodiëovstvì. V. Kucha ov z V zkumnèho stavu pr ce a soci lnìch vïcì (DneönÌ podoba rodiny a vztahy spolupr ce v rodinï) se zam ölela nad moûnostmi manûelskè a partnerskè spolu- 138

67 Zpr vy pr ce a mezigeneraënì solidarity v dneönìch rodin ch a alternativnìch form ch souûitì, jak se utv - ejì pod vlivem zmïn demografickèho chov nì. Postoje k tïmto aspekt m rodinnèho ûivota konfrontovala s re ln m chov nìm tak, jak je deklarov no ve v bïrov ch sociologick ch öet enìch. Ke koncepënìm a teoretick m p ÌspÏvk m pat ilo vystoupenì J. Zemana z N rodnìho centra pro rodinu (SpoleËenskÈ determinanty angaûovanèho rodiëovstvì). P edn öejìcì na z kladï ch p nì rodiëovstvì jako instituce a jako hlubokè psychologickè pot eby srovn val dva p Ìstupy k jeho ÑpraktickÈ realizaciì: tzv. minim lnì rodiëovstvì (termìnem oznaëuje n zory, kterè hledajì ÑnezbytnÈ minimum rodiëovsk ch aktivit smï ujìcìch k dìtïti s cìlem dìtïti neuökodit, ale z roveú maximalizovat prostor svobody rodiëeì) a tzv. angaûovanè rodiëovstvì (Ñje realizacì psychickè pot eby rodiëeì vychovat dïti). J. äiklov z katedry soci lnì pr ce FF UK ve svèm vystoupenì (ZmÏny rolì v rodinï) hovo ila o zmïn ch muûsk ch a ûensk ch rodinn ch rolì p ev ûnï z pohledu v voje genderov ch specifik v pr bïhu rodinnèho a ûivotnìho cyklu. Pouk zala na problèmy osamïlosti staröìch lidì, p edevöìm ûen, a navrhla doplnit jiû uzn vanè koncepty gender mainstreamingu a (novïjöìho) age mainstreamingu o komplexnïjöì p Ìstup gender-age mainstreaming. V z vïru vystoupila B. Cizek z rakouskèho Institutu pro v zkum rodiny na tèma R znorodè formy rodiny ñ kdo myslì na dïti?, kter koncipovala svè vystoupenì z hlediska pr v dïtì a poukazovala na dopady r zn ch rodinn ch a alternativnìch uspo - d nì partnerskèho souûitì na ûivotnì podmìnky dïtì a uspokojov nì jejich pot eb. 4. tèma: Programy k podpo e rodiny a rodi- ËovstvÌ zah jil kritick m pohledem na N rodnì koncepci rodinnè politiky I. Tomeö z katedry soci- lnì pr ce UK v p ÌspÏvku (Jak soci lnì st t (ne)podporuje rozvoj rodiny?). Kritizoval na tèto koncepci zejmèna dva aspekty ñ jednak to, ûe dostateënï nerespektuje skuteënost, ûe mnohè nedostatky jsou v sledkem situace ve spoleënosti a celè soci lnì politiky, a jednak to, ûe setrv v na konzervativnìch p Ìstupech k problèm m. Z kritick ch post eh autora lze povaûovat za zvl öù z vaûnè n mitky proti absenci jednak cìlenì rodinnè politiky na rodiny s dïtmi ve st ednìm p ÌjmovÈm p smu a jednak d slednèho zohlednïnì Ëinnosti sou- ËasnÈ struktury soci lnìch d vek a daúov ch v hod. Podle I. Tomeöe Koncepce nedoceúuje, ûe vöechny oblasti st tnì soci lnì politiky se vz jemnï ovlivúujì a ûe rozsah podpory rodin se nedosahuje jen explicitnì podporou, ale i implicitnìm zatïûov nìm rodiny neadekv tnìm rozvojem jin ch oblastì soci lnì politiky. B. Gudbrandsson z Islandu (Vl dnì agentura pro ochranu dïtì) se vïnoval pohledu do vnit nìho ûivota rodin a moûnostem intervence st tu do tèto soukromè sfèry. V p ÌspÏvku Moûnosti podpory rodin a rodiëovsk ch dovednostì prezentoval pojetì rodinnè politiky jako perspektivy a pouk zal na nedostatky formulace jejìch n stroj v dobï z sadnìch promïn rodiny. Informoval o nov ch p Ìstupech k rodiëovstvì a uvedl p Ìklady dobrè praxe v pomoci rodin m majìcìm problèmy s v chovou dïtì. C. Jahn ze övèdskèho ministerstva zdravotnictvì a soci lnìch vïcì hovo ila na tèma Podpora rodië a problèmy dïtsk ch pr v. Zab vala se ot zkou pomoci a ÑvzdÏl v nìì rodië k zìsk nì rodiëovsk ch dovednostì a uv dïla p Ìklady takovèho vzdïl v nì, kterè m ve ävèdsku dlouholetou tradici (zamï uje se na rodiëe dïtì r znèho vïku nebo r zn ch soci lnìch skupin, nap. soci lnï znev hodnïn ch, imigrant mimoevropsk ch zemì aj.) T etì fûrum mïlo jedno tèma: SouËasnÈ trendy v rodinn ch politik ch v evropsk ch zemìch, inspirace pro rodinnou politiku v»r? ñ odbornìci se zab vali trendy v rodinn ch politik ch v EvropÏ s d razem na sluëitelnost profesnìch a rodinn ch rolì. V p ÌspÏvku NovÈ trendy evropskè rodinnè politiky G. Munkov (katedra pracovnìho pr va a pr va soci lnìho zabezpeëenì Pr vnickè fakulty UK) charakterizovala obecnè v vojovè trendy v demografickèm chov nì probìhajìcì od 60. let minulèho stoletì, kterè se rodinnè politiky v evropsk ch zemìch snaûì vìce mènï spïönï reflektovat. P ipomenula mj. d leûitost realizace rodinnè politiky jak na celost tnì rovni, tak na rovni obcì. G. Danhel, editel rakouskèho Institutu pro manûelstvì a rodinu, vystoupil s p ÌspÏvkem Rodinn politika v mezin rodnìm srovn - nì z hlediska sluëitelnosti rodinn ch a pracovnìch povinnostì. OznaËil rodinnou politiku za trvalou investici do ûivotnìch podmìnek a rodinu za nejvïtöì obranu proti dezintegraënìm tendencìm st tu. Pouk zal mj. na to, ûe harmonizace rodiny a zamïstn nì nesmì b t ch p na jako individu lnì problèm, ale jako p edmït z jmu st tu a zd raznil hledisko svobody volby mezi pracì v rodinï a v dïleënou pracì stejnï tak pro muûe, jako pro ûeny. M. Pot Ëek z Centra pro soci lnì a ekonomickè strategie p i Institutu sociologick ch studiì FHS UK ( Ëinn rodinn politika v mïnìcìm se svïtï) se zamï il na situaci u n s. Apeloval na pot ebu reagovat n stroji rodinnè a soci lnì politiky na v voj v oblasti rodinnèho ûivota a stejnï jako jeho p edch dce zd raznil roli st tu. Uvedl nap., ûe pèëe o dïti a jejich v chova nenì jen soukromou z leûitostì rodië. Hovo il o nutnosti zmïn ve t ech z - kladnìch oblastech ñ politickè, ekonomickè a kulturnì ñ jako nevyhnutelnèm p edpokladu rodinnè politiky reagujìcì na aktu lnì demografick v voj a ûivotnì podmìnky rodin. Z kladnìm cìlem rodinnè politiky je pak vytvo enì vöestrannï p ÌznivÏjöÌho spoleëenskèho klimatu a politick ch a ekonomick ch podmìnek pro rodinu. T. Sirov tka z ka- 139

68 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 tedry soci lnì politiky a soci lnì pr ce MU Brno (M ûe soci lnì politika pomoci ovlivnit rodinnè chov nì?) se pokusil analyticky p iblìûit jednu ze z kladnìch ot zek koncepce rodinnè politiky: vztah porodnosti a zamïstnanosti ûen, resp. moûnosti sladïnì dvou d leûit ch cìl soudob ch evropsk ch spoleënostì ñ lisabonskè v zvy po zvyöov nì zamïstnanosti ûen a poûadavku zabr nit dalöìmu st rnutì spoleënosti a sniûov nì jejì poëetnosti. V. Haberlov ze St ediska empirick ch v zkum zaloûila sv j p ÌspÏvek s n zvem SobÏstaËnost rodiny a rodinn politika na datech v bïrov ch sociologick ch öet enì. Pouk zala na klady a z pory intervence spoleënosti do rodinnèho ûivota. Uvedla, ûe podle deklarovan ch postoj lidè v z sadï poûadujì, aby jim st t vytvo il podmìnky pro co nejvyööì moûnou (ve specifickè situaci) mìru sobïstaënosti. K problematice rodiëovskè dovolenè se vr til F. Deven z Centra pro studium populace a rodiny v Belgii. V refer tu Koncepce rodiëovsk ch dovolen ch se zvl ötnìm zamï enìm na roli otc p ipomnïl, ûe dovolenè na pèëi o dìtï jsou jen jednìm z n stroj rodinnè politiky zamï en ch na sla- Ôov nì rodiny a zamïstn nì. Uvedl, ûe zatìmco mate sk dovolen existuje v adï evropsk ch zemì uû vìce neû p l stoletì, otcovsk a rodiëovsk dovolen je z leûitostì v raznï novïjöì a nab v na v znamu. Efekt rodiëovsk ch dovolen ch hodnotil ve Ëty ech dimenzìch pozitivnìho p sobenì ñ Ëast na trhu pr ce, formov nì rodin, genderovè vztahy a zdravì Ëi ûivotnì pohodu. P ÌspÏvky p ednesenè na konferenci p inesly d leûitè informace a adu inspirativnìch post eh a p Ìpad dobrè praxe. Konference byla p edevöìm obsahovï, ale i organizaënï dob e p ipravena. R da bych pochv lila vyv ûenost a konzistentnost na nì p ednesen ch dìlëìch tèmat. MÏla by se st t inspirativnìm zdrojem pro organizaci dalöìch konferencì tohoto typu v n sledujìcìch letech. Organiz to i zp Ìstupnili p ÌspÏvky na webovè str nce MPSV a pl nujì vyd nì jejich rozpracovanè podoby na CD. VÏra Kucha ov O d chodovè reformï Ve dnech 5.ñ6. prosince 2005 se v»ernìnskèm pal ci uskuteënil N rodnì tripartitnì semin o d chodovè reformï v»eskè republice po dan Ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì»r (MPSV) ve spolupr ci s Mezin rodnì organizacì pr ce (ILO). BÏhem dvoudennìho semin e vystoupili odbornìci zab vajìcì se problematikou d chodovè reformy z»r, Slovenska, MaÔarska, Polska, Estonska, Slovinska, Francie a USA a d le p edstavitelè ILO a OECD. V vodnìm vystoupenì ZdenÏk äkromach zrekapituloval v voj po roce 1989 a p iblìûil souëasnou situaci d chodovè reformy v»r. PotÈ Ji Ì Kr l ( editel Odboru soci lnìho pojiötïnì MPSV»R) shrnul reformnì opat enì, kter byla v»r po roce 1990 realizov na. N sledovalo vystoupenì VladimÌra BezdÏka (poradce bankovnì rady»nb), kter byl koordin torem t mu 6 ekonom, jeû od Ìjna 2004 do Ëervna 2005 zpracov vali analytickè podklady k p Ìpadn m variant m d chodovè reformy v»r. V sledkem jejich Ëinnosti je tzv. BezdÏkova zpr va, podle nìû souëasn pr bïûn systèm financov nì d chod (PAYG) m ûe sice bez z vaûnïjöìch problèm fungovat jeötï dalöìch 20 let, ale pokud by se nynì nep ikroëilo k d chodovè reformï znamenalo by to v budoucnu velkè nebezpeëì nejen pro obëany, ale i pro st t. Nutnost d chodovè reformy vypl v z ekonomick ch d vod, kterè souvisì s nep Ìzniv m demografick m v vojem v zemi. JednÌm z moûn ch eöenì je posun vïku odchodu do d chodu (v»r jiû postupnè zvyöov nì d chodovèho vïku probìh ), s tìm sou- visì zmïny na trhu pr ce a vytv enì pracovnìch p ÌleûitostÌ pro staröì obëany. DopolednÌ Ë st uzav elo vystoupenì p edstavitel politick ch stran, kte Ì prezentovali n vrhy d chodovè reformy z pohledu»ssd, KDUñ»SL, KS»M, ODS a USñ DEU. KromÏ postoje KS»M, kter nesouhlasì s d chodovou reformou jako takovou, byla mezi ostatnìmi politick mi stranami shoda v nutnosti provedenì d chodovè reformy, d le ve vybudov - nì zb vajìcìho pilì e d chodovèho systèmu, neboù souëasnè pr bïûnè financov nì d chod je dlouhodobï finanënï neudrûitelnè, i v dalöìm prodluûov nì d chodovèho vïku na 65 let (dnes podle z kona Ë. 155/1995 Sb. bude v roce 2013 d chodov vïk u muû a bezdïtn ch ûen 63 let a u ostatnìch ûen v rozmezì od 59 do 63 let podle poëtu vychovan ch dïtì). V odpolednìch vystoupenìch byli ËastnÌci semin e sezn meni s d chodovou reformou, kter v ned vnè dobï probïhla na Slovensku (M ria SvoreÚov, Konfederace slovensk ch odborov ch svaz ). JejÌ podstatou bylo na z kladï z kona Ë. 43/2004 Z. z. vytvo enì 2. pilì e d chodovèho systèmu, kter je na rozdìl od pr bïûnï financovanèho 1. pilì e zaloûen na d chodovèm spo enì. Mezi hlavnì cìle reformy pat ilo p izp sobenì se st rnutì obyvatelstva a garance p imï en ch d chod. N slednï po spuötïnì reformy vöak byla zjiötïna ada nedostatk, kterè musì b t urychlenï eöeny. D le odeznïly p ÌspÏvky s v chodisky, principy a realizacì d chodov ch reforem v MaÔarsku (Andr s Horv th, Ministerstvo financì), ve Slovinsku (Tine Stanovnik, 140

69 Zpr vy Institut pro ekonomick v zkum), v Polsku (Agnieszka Chlon-Dominczak, Ministerstvo pro soci lnì politiku) a v Estonsku (Lauri Leppik, nez - visl konzultant). Z p ednesen ch materi l vyplynulo, ûe ve vöech sledovan ch zemìch doölo v r mci realizace d chodovè reformy shodnï ke zv öenì vïku odchodu do d chodu a k vybudov nì vìcepilì- ovè struktury d chodov ch systèm. P edn öejìcì rovnïû shodnï konstatovali pot ebu zajiötïnì zv öenì zamïstnanosti staröìch osob (nap. zavedenìm v hod pro zamïstnavatele Ëi podporou zamïstn - v nì staröìch osob na Ë steën vazek). Druh den semin e byl zah jen vystoupenìm Elisabeth Lion (Ministerstvo zdravotnictvì a solidarity), zamï en m na p iblìûenì d chodovèho systèmu ve Francii. N sledovalo vystoupenì Virginie P. Reno (N rodnì akademie pro soci lnì pojiötïnì, Washington) vïnovanè d chodovè reformï v USA. DopolednÌ blok byl zakonëen prezentacì n zor ze strany p edstavitel penzijnìch fond a pojiöùoven,»eskomoravskè konfederace odborov ch svaz a Svazu pr myslu a dopravy»r. Semin p ispïl k zìsk nì nov ch informacì z okolnìch zemìch, kter mi je moûnè se inspirovat. Petra Brabcov Medzin rodn konferencia: Postponement of Childbearing in Europe 1. ñ , ViedeÚ 1) Organiz tormi stretnutia boli Vienna Institute of Demography (VID), Univerzita Bocconi v Mil ne a IIASA v spolupr ci s pracovnou skupinou Second Demographic transition in Europe pod EAPS 2). TÈma konferencie bola nanajv ö aktu lna, o Ëom svedëì Ëasù stovky odbornìkov a najm prezent - cie popredn ch odbornìkov v oblasti v skumu plodnosti v r mci demografie (Bongaarts, Billari, McDonald, Toulemon a ÔalöÌ). TÈma odkladania plodnosti do vyööieho veku (nielen) v eurûpskych krajin ch bola poúat v öirokom z bere. ZnaËn dùraz bol venovan ot zke merania odkladania plodnosti do vyööieho veku a konötrukcie vhodn ch ukazovateæov, priëom tejto ot zke bol venovan cel prv blok konferencie. Popri ot zke vyëìslenia odkladania plodnosti a dopadov na miery plodnosti ËiastoËne ust pila do zadia ot zka definìcie odkladania plodnosti. Kedy mùûeme hovoriù o odkladanì plodnosti? Existuje vùbec odkladanie plodnosti do vyööieho veku? Toulemon sa vr til ku Calotovej definìcii odkladania plodnosti: o odkladanì mùûeme hovoriù len pokiaæ s pùrody neuskutoënenè v niûöom veku skutoëne len odloûenè a neskùr dùjde k ich realiz cii. Pokiaæ sa podstatn Ëasù pùrodov neuskutoënì, nemùûeme hovoriù o odkladanì plodnosti, ale jedn sa pravdopodobne o in proces. Naproti tomu Billari sa vr til k öiröiemu poúatiu problèmu: narastaj ci priemern vek pri pùrode prvèho dieùaùa je dostatoën m indik torom odkladania plodnosti. 1) Program konferenie, ppt prezent cie a niektorè Ël nky je moûnè n jsù na: http//: niektorè prìspevky bud vo forme Ël nkov publikovanè vo Vienna Yearbook of Population Research 2006: Postponement of childbearing. 2) Link: http//: O odkladanie by sa nejednalo, len pokiaæ by sa objavil n rast preferenciì bezdetnosti, Ëo sa zatiaæ neudialo a podiely æudì, ktorì chc ostaù dobrovoæne celoûivotne bezdetnì, s v eurûpskych krajin ch st le nìzke. Obe definìcie sa opieraj o makro pohæad a neobjavila sa problematika (seba)definovania odkladania plodnosti na mikro rovni ñ priamo individu lnymi aktèrmi, respondentmi v skumov. Jednou z hlavn ch tèm bol dopad odkladania plodnosti na jej roveú v bud cnosti. Priestor bol venovan rùznym modelom reûimov plodnosti podæa veku a ich moûn m dopadom na celkov roveú plodnosti (Goldstein, Lutz). V s vislosti s dùsledkami odkladania plodnosti bol zaraden blok zameran na bio-medick dimenziu zvyöuj ceho sa veku matiek. V troch predn ökach boli diskutovanè metûdy a limity asistovanej reprodukcie, problematika vekovèho reûimu plodivosti ûien a biologickè rizik s visiace s vyööìm vekom primip r. Objektom diskusie boli predovöetk m ûeny, priëom problematika rast cej infertility muûov zostala len okrajovou tèmou. Typicky demografickej tème ñ preferenci m a intenci m ñ bol venovan jeden blok, v r mci ktorèho bola veæmi zaujìmav öt dia Rity-Testy a Toulemona, ktorì sk mali pomocou opakovanèho zisùovania naplnenie intenciì z prvej vlny v berovèho zisùovania. Do öiröieho kontextu spoloëensk ch procesov zasadili sk man problematiku prìspevky zameranè sa vplyv globaliz cie, ekonomickèho v voja, harmoniz cie particip cie na trhu pr ce a materstva a spoloëensk ch zmien v krajin ch strednej a v chodnej EurÛpy (Liefbroer, van Imhoff; Blossfeld; SpÈder, Kapit ny; Koeppen). Prekvapivo mal priestor a z ujem bol v porovnanì s dùrazom na meranie a dùsledky odkladania plodnosti venovan prìëin m tohoto procesu. ZdÙrazÚovan mi boli hlavne biologicko-fyziologickè aspekty, ekonomickè prìëiny (v voj na trhu pr - 141

70 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 ce, problematika aktìvnej particip cie ûien na trhu pr ce), soci lne procesy (problèm anûmie a vplyv neistoty na v voj v post-komunistick ch krajin ch). Predovöetk m v prezentovan ch posteroch bol viac zdùraznen mikro-pohæad na problematiku. PrezentovanÈ bolo mnoûstvo kvalitatìvnych a kombinovan ch öt diì, ktorè sa snaûia zodpovedaù na ot zky, preëo mladì EurÛpania odkladaj rodiëovstvo do vyööieho veku, pr ve z pohæadu soci lnych aktèrov. Z ver konferencie bol venovan populaën m politik m a (ne) moûnosti t chto politìk ovplyvniù v voj plodnosti. McDonald, Demeny, Neyer pred- stavili svoje predstavy akè politiky maj na z klade naöich poznatkov n dej na spech. Konferencia predstavila problematiku odkladania plodnosti do vyööieho veku v öirokom z bere s ËasnÈho v skumu plodnosti. V z vere organiz - tori zdùraznili, ûe v prìpade odkladania plodnosti sa jedn o dlhodob proces a s ËasnÈ trendy v krajin ch EurÛpy nenaznaëuj, ûe trend odkladania rodiëovstva do vyööieho veku sa v bud cnosti zmenì. Krajiny sa musia pripraviù na oëak vanè dùsledky nìzkej plodnosti. Michaela PotanËokov Studenti demografie, Mal Sk la a region lnì populaënì v voj na severu»ech V poslednìch letech se na Malou Sk lu postupnï vracì demografie. Obec, kde se za Ëasti p ednìch svïtov ch demograf a posluchaë ze Ëty desìtek zemì uskuteënilo v letech 1991 aû 1996 öest roënìk Mezin rodnì letnì ökoly demografie a geodemografie a nïkolik dalöìch odborn ch akcì zamï en ch na demografickou a soci lnï geografickou problematiku, p ivìtala poë tkem ledna v po- adì jiû 4. studentsk semin region lnì demografie. Semin s pracovnìm n zvem SeveroËesk oblast: obyvatelstvo, regiony, obce a rozvoj byl organizov n katedrou demografie a geodemografie P ÌrodovÏdeckÈ fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 5.ñ7. ledna Jeho jedn nì se Ëastnilo 16 student navazujìcìho magisterskèho a doktorskèho studia demografie, t i pedagogovè, vëetnï dvou z stupc TechnickÈ univerzity v Liberci, a dvï absolventky albertovskè demografie p sobìcì v LibereckÈm kraji ve struktur ch st tnì statistiky ñ v»eskèm statistickèm adu a v stavu zdravotnick ch informacì a statistiky. Na semin i zaznïlo celkem 12 p ÌspÏvk vïnovan ch r zn m ot zk m a souvislostem populaënìho v voje na zemì steckèho a LibereckÈho kraje. KromÏ nïkter ch tradiënìch demografick ch a geodemografick ch tèmat doveden ch do region lnì, resp. lok lnì rovnï p ipravili ËastnÌci takè nïkolik aplikaënï ladïn ch vystoupenì spojujìcìch demografickè podmìnky a zmïny s rozvojem specifick ch oblastì ekonomiky (pracovnìm trhem, investiënì ËinnostÌ, l zeústvìm apod.). V dan ch geografick ch r mcìch nebylo moûnè opomenout ani d sledky odsunu nïmeckèho obyvatelstva po druhè svïtovè v lce, tèma kterè prodïl v v demografii svou renesanci, ani ne tak z d vod kulturnìch Ëi politick ch, jak by se snad mohlo na prvnì pohled zd t, ale p edevöìm v souvislosti s aktu lnìm procesem st rnutì obyvatelstva v pohraniënìch regionech republiky. VÏkov struktura i reûim reprodukce region lnìch a lok lnìch populacì v pohraniëì totiû dodnes nese nep ehlèdnutelnè stopy populaënìch, soci lnìch a kulturnìch zmïn v zemì, kterè probïhly p ed öesti desìtkami let a v letech n - sledujìcìch. Vöechny p ÌspÏvky mïly tradiënï dobrou Ëi velmi dobrou odbornou roveú, coû odr ûì jak skuteënost, ûe jejich autory byli posluchaëi navazujìcìho magisterskèho studia demografie, tak takè fakt, ûe v pozadì semin e stojìcì kurzy Region lnì demografie a Anal zy ne pln ch dat jsou v r mci studijnìho programu kurzy voliteln mi. NavÌc zmïna prost edì a dostatek prostoru pro prezentaci a n slednou diskusi i n klady spojenè s ËastÌ na semin i nesenè z vïtöì Ë sti samotn mi studenty kvalitu v stup podporujì. V letoönìm roënìku byl takè uëinïn velmi spïön inovaënì krok, neboù k Ëasti byli poprvè pozv ni obornìci na danou problematiku z regionu. Pozv nì p ijali kolegovè z katedry geografie na PedagogickÈ fakultï libereckè technickè univerzity a dvï absolventky magisterskèho studijnìho programu demografie p sobìcì v Liberci. Odbornost a detailnì znalost situace v regionu prezentovan hosty skrze jejich aktivnì Ëast v diskusìch k jednotliv m vystoupenìm v znamnï p ispïla k velmi spïönèmu pr bïhu celèho semin e. Student m tak setk nì poskytlo kromï vhodnèho prostoru pro prezentaci v sledk vlastnìho v zkumu tèû p Ìleûitost k bliûöìmu sezn menì se s jednìm z region»eska a k nav z nì nov ch odborn ch kontakt. Za velmi p Ìnosnou lze povaûovat takè v mïnu zkuöenostì s absolventy stejnèho studijnìho oboru, kte Ì jiû majì za sebou kratöì Ëi delöì p sobenì v praxi. PozitivnÌ ohlas akce mezi studenty to potvrzuje a je souëasnï stimulem i jist m z vazkem pro organiz tory. P ÌötÌ, jiû 5. studentsk semin Region lnì demografie by se mïl na MalÈ Sk le uskuteënit v z vïru prvnìho nebo druhèho lednovèho t dne v roce K Ëasti budou pozv ni posluchaëi p Ìbuzn ch studijnìch program z vysok ch ökol v celè»eskè republice a jako hostè jejich uëitelè a z stupci praxe. Tom ö KuËera 142

71 P ehledy CO JE AUTOMATIZOVAN K DOV NÕ PÿÕ»IN SMRTI Data o mrtnosti podle p ÌËin smrti jsou Ëasto pouûìvan pro mezin rodnì srovn nì zdravotnì rovnï jednotliv ch populacì. Je zde tedy pot eba kvalitnìch a srovnateln ch daj. V sledn kvalita tïchto daj z visì 1) na certifikaci, tj. zaznamen v nì p ÌËin smrti lèka em na LÈka skè osvïdëenì o p ÌËinÏ smrti, a 2) na kûdov nì, tj. v bïru z kladnì p ÌËiny smrti podle pravidel stanoven ch SvÏtovou zdravotnickou organizacì (WHO). Homogenita kûdovacìch procedur podle urëitèho standardu je tak jednìm z hlavnìch aspekt produkce kvalitnìch a mezin rodnï srovnateln ch dat o mrtnosti podle p ÌËin smrti. Jednotnost v bïru z kladnì p ÌËiny smrti lze ze znaënè mìry zajistit skrze pouûìv nì systèmu automatizovanèho kûdov nì (ACS; z angl. Automated Coding System). Statistika mrtnosti je v souëasnè dobï zaloûena p edevöìm na konceptu z kladnì p ÌËiny smrti, kter je SvÏtovou zdravotnickou organizacì definov na jako a) choroba nebo trauma, kter inicializovala etïzec chorobn ch stav p Ìmo vedoucìch k smrti nebo b) okolnosti p Ìhody nebo n silì, kterè p ivodily smrtelnè poökozenì. V bïr z kladnì p ÌËiny smrti je zaloûen na diagnûz ch uveden ch lèka em, kter ohled val mrtvèho a vyplúoval LÈka skè osvïdëenì o p ÌËinÏ smrti (u n s na Listu o prohlìdce mrtvèho, na jehoû z kladï je matriënìm adem vyhotoveno statistickè hl öenì o mrtì, kterè zpracov v»esk statistick ad). V bïr se ÌdÌ pravidly a pokyny WHO a v p ÌpadÏ manu lnìho kûdov nì je prov dïn kûdovaëi. Pro tuto Ëinnost je t eba d kladnè a obs hlè zaökolenì a praktickè zkuöenosti. LÈka skè osvïdëenì o p ÌËinÏ smrti a pravidla pro kûdov nì LÈka skè osvïdëenì je uspo d no tak, aby usnadnilo v bïr z kladnì p ÌËiny smrti. V Ë sti I se zaznamen v etïzec p ÌËin p Ìmo vedoucìch ke smrti, Ë st II slouûì k uv dïnì stav sice p ispìvajìcìch ke smrti, ale bez vztahu k z kladnìmu etïzci. LÈka vyplúujìcì LÈka skè osvïdëenì o p ÌËinÏ smrti tak musì s m rozhodnout, kterè choroby bezprost ednï vedly ke smrti a uvèst p edchozì stavy, kterè bezprost ednì p ÌËinu zp sobily. P i spr vnï vyplnïnèm OsvÏdËenÌ by tak z kladnì p ÌËina smrti mïla b t uvedena na nejniûöìm dku Ë sti I. NicmÈnÏ aplikacì pravidel WHO pro v bïr m ûe dojìt k tomu, ûe je jako z kladnì p ÌËina urëena jin p ÌËina. Pravidla stanovujì jednotnè postupy pro v bïr a zakûdov nì z kladnì p ÌËiny smrti ze vöech stav uveden ch na OsvÏdËenÌ. Pokud je uvedena vìce neû jedna p ÌËina a OsvÏdËenÌ je spr vnï vyplnïno, je aplikov na Obecn z sada (General Principle). Jestliûe vöak nem ûe b t Obecn z sada pouûita, kûduje se podle dalöìch 3 pravidel v bïru (Pravidlo 1 aû 3), nap. p i situaci, kdy je na nejniûöìm uûitèm dku uvedena vìce neû jedna p ÌËina (Pravidlo 1) nebo jestliûe je posloupnost p ÌËin smrti uvedena obr cenï (Pravidlo 2) nebo jestliûe je p ÌËina vybr na Obecnou z sadou Ëi Pravidlem 1 nebo 2 p Ìm m n sledkem jinèho stavu uvedenèho kdekoli na OsvÏdËenÌ (Pravidlo 3). D le se aplikujì modifikaënì pravidla (Pravidlo A aû F), kter pom hajì p i v bïru a zakûdov nì ñ vybran p ÌËina smrti na z kladï ObecnÈ z sady a pravidel v bïru totiû nemusì vûdy nutnï b t stavem nejvhodnïjöìm a nejinformativnïjöìm. Pravidlo A ñ PokroËil vïk a jinè nep esnï vymezenè stavy ñ eöì situace, kdy je podle ObecnÈ z sady vybr na nejasnï definovan p ÌËina (nap. senilita) a na OsvÏdËenÌ se z roveú vyskytuje i jin p ÌËina. Od tèto nejasnï urëenè p ÌËiny je pak odhlèdnuto a znova se prov dì v bïr. Pravidlo B eöì stejn m zp sobem trivi lnì stavy. DalöÌ modifikaënì pravidlo (Pravidlo C ñ Vazba) vede nap. k tomu, ûe doch zì ke spojenì vìce p ÌËin v jeden kûd. P Ìklad: je uvedena nepr chodnost st ev jako d sledek femor lnì hernie. Z kladnì p ÌËinou smrti je pak femor lnì k la s nepr chodnostì st ev. Pravidlo D je nazvanè Specifita a aplikuje se tehdy, jestliûe je na OsvÏdËenÌ spolu s vybranou p ÌËinou uvedena z roveú specifiëtïjöì p ÌËina ñ zakûduje se ta informativnïjöì. DalöÌ pravidlo eöì ËasnÈ a pozdnì stadium onemocnïnì (Pravidlo E) ñ pokud jsou uvedena obï stadia, vybere se to pokroëilejöì. PoslednÌ modifikaënì pravidlo (Pravidlo F ñ N sledky) se uplatúuje p i situacìch, kdy je z ejmè, ûe smrt nastala v d sledku rezidu lnìch Ëink urëitèho stavu, kûduje se pak Ñn sledekì p ÌsluönÈho stavu. DÌl II. MKN-10 je InstrukËnÌ p ÌruËka obsahujìcì kromï jinèho z kladnì pokyny pro kûdov nì, pravidla v bïru a modifikaënì pravidla, vëetnï p Ìklad, p ehled vazeb (pro pravidlo C) a kûd, kterè se nesmì pouûìvat ke kûdov nì z kladnì p ÌËiny smrti. NenÌ vöak zde pln v Ëet moûn ch kauz lnìch vztah mezi dvïma p ÌËinami, tj. zda stav A mohl zap ÌËinit stav B. 143

72 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 Obr. 1 Mezinárodní formulář Lékařského osvědčení o příčině smrti (The international form for Medical Certification of Cause of Death) Americk systèm automatizovanèho kûdov nì p ÌËin smrti: Mortality Medical Data System Software Mortality Medical Data System Software (MMDS) byl prvnìm systèmem tohoto druhu uûìvan pro statistiku mrtnosti. Vyvinul ho National Center for Health Statistics (NCHS) a prvnì Ë st ñ ACME ñ byla poprvè pouûita pro data za rok DalöÌ komponenty systèmu byly vyvinuty v po adì: TRANSAX, MICAR a SuperMICAR. ACME byl vytvo en s tïmito t emi cìly: 1) pouûìv nì softwaru (kter m ûe b t modifikov n a aktualizov n) obsahujìcìho sadu p esnï dan ch pravidel a vztah pro v bïr z kladnì p ÌËiny smrti; tento v bïr m b t prov dïn vìce konzistentnï neû v p ÌpadÏ manu lnìho v bïru, 2) zjednoduöit vstupnì data a tìm snìûit n klady na ökolenì pracovnìk prov - dïjìcìch kûdov nì a 3) produkovat data nejen o z kladnì p ÌËinÏ smrti, ale rovnïû data o sdruûen ch p ÌËin ch (z angl. multiple cause data). Program ACME vyhovïl dvïma tïmto dìl m ñ prvnìmu a t etìmu. Instrukce pro spr vnè vstupy do ACME jsou totiû nejmènï tak komplexnì, jako je samotnè kûdov nì z kladnì p ÌËiny smrti. NicmÈnÏ v hody vypl vajìcì ze dvou dosaûen ch bod vedly k obh jenì zavedenì novèho systèmu kûdov nì. ACME (Automated Classifiaction of Medical Entities) P i zpracov nì p ÌËin smrti v ACME se aplikujì stejn pravidla pro v bïr z kladnì p ÌËiny smrti jako p i manu lnìm kûdov nì. Automatizovan systèm se zakomponovan mi jasnï urëen mi pravidly vöak eliminuje rozdìly mezi pracovnìky prov dïjìcìmi v bïr a kûdov nì, kterè jsou nevyhnutelnè. Vstupy do ACME jsou kûdy vöech stav uveden ch na LÈka skèm osvïdëenì o p ÌËinÏ smrti, vëetnï jejich pozice. Ta je p i uplatúov nì pravidel z sadnì. P i zad v nì vstup do ACME je ale t eba uvaûovat mnoho detailnìch instrukcì popsan ch v NCHS manu lu (nïkolik set stran). Pravidla pro v bïr jsou uplatúov - na prost ednictvìm tzv. rozhodovacìch tabulek (ACME decision tables), kterè poskytujì pln v Ëet vöech vztah mezi onemocnïnìmi (obsaûen mi v MKN), jenû je pot eba pro aplikaci pravidel v bïru z kladnì p ÌËiny smrti. Nap. pro uplatnïnì ObecnÈ z sady je t eba vïdït, zda onemocnïnì A m ûe Ëi nem ûe zap ÌËinit onemocnïnì B. Tyto informace jsou pr vï uloûeny v rozhodovacìch tabulk ch, kterè obsahujì vöechna moûn Ñp rov nìì stavu A s ostatnìmi stavy, kterè m ûe zp sobit. CelkovÏ existuje 7 rozhodovacìch tabulek: A. p ÌpustnÈ MKN kûdy pro sdruûenè p ÌËiny smrti a z kladnì p ÌËinu smrti; B. p ÌpustnÈ MKN kûdy pro sdruûenè p ÌËiny; C. neplatnè MKN kûdy pro sdruûenè p ÌËiny smrti a z kladnì p ÌËinu smrti; D. kauz lnì vztahy: Obecn z sada a Pravidlo 1 a 2; E. modifikaënì tabulky: pravidlo 3, A, C a D; F. d vody pro ambivalentnì vztahy v modifikaënìch tabulk ch (tzv. maybies); G. konverze kûd (NCHS vytvo il pro pot eby ACME nïkolik 5mÌstn ch kûd ); H. Trivi lnì stavy. RozhodovacÌ tabulky byly vyvinuty NCHS na z kladnï zkuöenostì manu lnìho kûdov nì a jako v sledek pravidelnèho nez vislèho ovï ov nì. S ohledem na novè informace o vazb ch mezi onemocnïnìmi jsou tabulky periodicky aktualizov ny, reagujì takè na novè p ÌËiny (nap. HIV). Program ACME je v souëasnosti povaûov n de facto za mezin rodnì standard automatizovanèho systèmu kûdov nì z kladnì p ÌËiny smrti. 144

73 P ehledy TRANSAX (TRANSlation of AXis) Jak jiû bylo uvedeno, jednìm z cìl zavedenì ACS byla produkce statistiky mrtnosti na z kladï sdruûen ch p ÌËin smrti. Statistika mrtnosti je standardnï zaloûena (publikov na a analyzov na) na z kladnì p ÌËinÏ smrti.»asto jsou vöak lèka em na OsvÏdËenÌ poskytov ny dalöì cennè diagnostickè informace jako p ÌËiny p ispìvajìcì ke smrti. KÛdov nì sdruûen ch p ÌËin smrti spoëìv v zakûdov nì vöech p ÌËin smrti uveden ch na hl öenì o mrtì Ë sti I i Ë sti II. Pot eba dat mrtnosti nejen podle z kladnì p ÌËiny smrti se st v st le aktu lnïjöì v souvislosti s nab v nìm na v znamu chronick ch onemocnïnì a populaënìho st rnutì ñ nïkolik p ÌËin m ûe vèst k mrtì a st v se obtìûnè vybrat pouze jednu jako z kladnì p ÌËinu smrti. Jako doplnïk k ACME byl koncem 70. let vyvinut TRANSAX, systèm, kter produkuje sdruûenè p ÌËiny smrti. Program TRANSAX pracuje se stejn mi vstupy jako ACME a generuje dva typy v stup pro anal zu mrtnosti. PrvnÌ z nich zachov v diagnostick detail a umìstïnì p ÌËin na OsvÏdËenÌ a je vyuûiteln zvl ötï pro anal zu certifikaënìch procedur z lèka skèho hlediska (jedn se vlastnï o vstupy do ACME). Druh p Ìstup odr ûì vztahy mezi vöemi uveden m stavy (linkuje souvisejìcì p ÌËiny) a odstraúuje rozpory, duplicity a nadbyteënè p ÌËiny. Je tak vhodnïjöì pro anal zu mrtnosti. MICAR (Mortality Medical Indexing, Classification and Retrieval) Program MICAR byl v USA zaveden v roce 1990 a mïl splúovat, v poë teënì f zi zavedenì ACS nedosaûen cìl, a sice redukci n klad p i po izov nì vstupnìch dat. PracovnÌci zad vajìcì data do MICAR pot ebujì pouze rozumït z kladnì terminologii a konceptu kûdov nì sdruûen ch p ÌËin. Vstupy do MICAR jsou buô standardizovanè texty diagnûz nebo tzv. ERNs (entity reference numbers). Standardizovan text onemocnïnì nenì vûdy p esnï ten, kter je uveden na OsvÏdËenÌ, ale ten, kter je uveden v MICAR slovnìku (p r set tisìc pojm ; soubor ERNs je detailnïjöì neû kûdy MKN: MKN-10 obsahuje okolo 12 tis. 4mÌstn ch kûd ). Nap. jestliûe je na OsvÏdËenÌ zaps no Ñcancer of the lungì (rakovina plic), slovnìk MICAR akceptuje pouze vyj d enì ÑLung cancerì. Je tedy t eba upravit vstupy do tïchto standardizovan ch n zv. Jinou situacì je nap., jestliûe je uvedeno Ñcancer of lung and liverì, oper tor musì text rozklìëovat na dva z znamy Ñlung cancerì a Ñliver cancerì. Kaûd z znam je asociov n s ËÌslem nazvan m ERN. ERN je jednoduch 6mÌstn kûd pro p ÌËinu smrti jako vstupu do zpracov nì. ERNs jsou NCHS p i azov ny postupnï (prvnìch 200 bylo vyhrazeno pro Ëasto se vyskytujìcì stavy) bez vazby na kûdy MKN (nap. ERN pro akutnì infarkt myokardu je ). Znamen to, ûe MKN kûd I21.9 zahrnuje vìce ERNs, vöechny z nich se vztahujì k srdeënìm stav m popsan ch tìmto kûdem nebo synonymnìch s akutnìm infarktem myokardu. PouûÌv nì meziël nkov ch ERNs mìsto MKN kûd ËinÌ MICAR nez visl na revizìch Mezin rodnì klasifikace nemocì. P evod z znam o p ÌËin ch smrti uveden ch na OsvÏdËenÌ do ERNs probìh v prvnìm modulu ñ MICAR100, druh modul ñ MICAR200 p ev dì ERNs pomocì specifick ch kûdovacìch pravidel na MKN kûdy. SuperMICAR SuperMICAR je poslednì modul MMDS a p edstavuje vylepöenì MICAR. Na rozdìl od MICAR, kter vyûaduje od oper tora vyhled nì nebo znalost standardizovanèho n zvu onemocnïnì nebo ERN, SuperMICAR povoluje doslovn p epis text diagnûz tak, jak jsou zaznamen na lèka em vyplúujìcìm OsvÏdËenÌ o p ÌËinÏ smrti. Nap. jestliûe je lèka em uvedeno Ñcancer of liver and lungì, Super-MICAR s m rozdïlì tento v raz na dva standardizovanè v razy ñ Ñliver cancerì a Ñlung cancerì akceptovanè MICAR. Program SuperMICAR byl v USA zaveden v roce pln MMDS se tedy skl d ze 4 komponent : 1) SuperMICAR, kter p ev dì text popisujìcì stav, tak jak je uveden na lèka skèm OsvÏdËenÌ na standardizovanè v razy, 2) MICAR, kter p ev dì standardizovanè v razy na kûdy Mezin rodnì klasifikace nemocì a prov dì editov nì, 3)ACME, kterè vybìr z kladnì p ÌËinu smrti, 4)TRANSAX, kter produkuje kûdy pro anal zu sdruûen ch p ÌËin smrti. Vöechny Ëty i Ë sti mohou b t uûìv ny samostatnï, samoz ejmï za p edpokladu spr vn ch form t vstupnìch dat. SytÈm nezpracuje plnï vöechny z znamy, ve Spojen ch st tech programem ACME spïönï projde 98ñ99 % z znam (zb vajìcì musì b t kûdov ny manu lnï), MICAR okolo 90 %, SuperMICAR p ibliûnï 80 %. Mezi obtìûnïji zpracov vanè p Ìpady automatizovan m systèmem pat Ì zejmèna tzv. vnïjöì p ÌËiny. ZatÌmco pro vyj d enì nemocì zp sobujìcìch p irozen mrtì se v z sadï pouûìvajì ust lenè lèka skè v razy, resp. pomïrnï omezen soubor v raz, kter lze obs hnout do slovnìku, vnïjöì p ÌËiny jsou Ëasto pops ny Ñneodborn mì jazykem a nelze je tak snadno p Ìmo propojit se zabudovan m slovnìkem. 145

74 Demografie, 2006, roë. 48, Ë. 2 P i pouûìv nì automatizovanèho kûdov nì p ÌËin smrti je tak pot eba mènï kûdovaë, avöak s vysokou rovnì odbornosti. OdmÌtnutÈ z znamy (tzv. rejects) jsou vïtöinou ty nejkomplikovanïjöì. Language independent systèm (IRIS) MMDS byl plnï uplatnïn v anglicky mluvìcìch zemìch (USA, SpojenÈ kr lovstvì, Austr lie, Kanada (MICAR a ACME)), v neanglicky mluvìcìch zemìch lze relativnï snadno pouûìvat pouze ACME, kterè je Ñlanguage independentì (pracuje s kûdy MKN). UûÌv nì ACME bez MICAR m ale jiû zmìnïnè problèmy ñ pro zad v nì vstup je t eba uvaûovat mnoho specifick ch instrukcì, zatìmco MICAR aplikuje tato pravidla automaticky. ZemÏ, kterè chtïjì pouûìvat ACME, tak musì buô aplikovat tyto instrukce manu lnï Ëi zakomponovat funkce MICAR do jejich vlastnìho softwaru. Panuje obecn shoda, ûe pouûìv nì obou modul ACS ñ modulu pro kûdov nì na z kladï textovèho vyj d enì p ÌËin smrti a modulu pro v bïr z kladnì p ÌËiny smrti, je nejlepöì cestou jak docìlit zkvalitnïnì a srovnatelnosti dat o mrtnosti podle p ÌËin smrti. ProblÈm jazyka je st le tou hlavnì p ek ûkou. KaûdÈ slovnì vyj d enì diagnûzy v anglickèm jazyce m vazbu na Ñentity reference numberì, k tïmto v raz m s p Ìsluön m ERN vöak nelze vûdy najìt shodn v raz v jinèm jazyce. Pro vy eöenì tohoto problèmu a tìm umoûnïnì rozöì enì uûìv nì plnèho systèmu se Lars Age Johansson (National Board of Health and Welfare ñ ävèdsko) a GÈrard Pavillon (INSERM ñ Francie) zab vajì moûnostmi zabudov nì kûdovacìch funkcì MICAR ÑjazykovÏ-nez visl mì zp sobem (z angl. language independent). CÌlem tedy je vyvinout systèm, kter lze pouûìvat v zemìch mluvìcìch r zn mi jazyky (mïnil by se pouze slovnìk p ÌËin smrti/stav ) a kter by byl plnï kompatibilnì s MICAR. SouËasn idea tohoto programu (p vodnï auto i zam öleli jin p Ìstup) je zaloûena na p edpokladu, ûe vïtöina MKN kûd se pojì pouze s jednìm ERN. MKN kûdy jsou mezin rodnì a jsou definov ny diagnûzou v mnoha r zn ch jazycìch. Proto se zd uskuteëniteln vstup do MICAR p es MKN kûdy. ÑZ vislè na jazykuì by pak byly pouze n rodnì mutace slovnìku Ñtextov vyj d enì diagnûz s p Ìsluön mi kûdy podle Mezin rodnì klasifikace nemocìì. SystÈm pak p evede MKN kûd na ERN (p ev dïcì tabulky mezi MKN kûdy a ERNs jsou tvo eny ve spolupr ci s tv rci americkèho systèmu). MICAR je tak zakomponov n v samotnèm systèmu a produkuje vstupy do ACME, jehoû v sledkem jsou pak z kladnì p ÌËiny smrti. BÏhem roku 2005 byl tento software, kterè se jmenuje IRIS, testov n. V sledky uk zaly, ûe i p es urëitè problèmy, kterè je t eba jeötï do eöit, systèm funguje. KÛdov nì p ÌËin smrti v»eskè republice Statistick data o zem el ch osob ch sbìr a zpracov v»esk statistick ad (z kon Ë. 89/1995 Sb., o st tnì statistickè sluûbï). LÈka, kter ohled val mrtvèho vyplúuje List o prohlìdce mrtvèho (LPM), na jehoû z kladï vyplnì matriënì ad statistickè hl öenì o mrtì (Obyv 3ñ12). Ta jsou pak zasìl na»s k centr lnìmu zpracov nì a kûdov nì. Jednu kopii LPM by mïl matriënì ad zaslat takè krajsk m spr v m stavu zdravotnick ch informacì ( ZIS). Listy o prohlìdce mrtvèho jsou zde zpracov v ny v r mci ÑInformaËnÌho sytèmu LPMì, kter vöak neslouûì pro tvorbu statistiky zem el ch, ale pro kontrolnì mechanismy v r mci N rodnìho zdravotnickèho informaënìho systèmu (NZIS). List o prohlìdce mrtvèho spravuje Ministerstvo zdravotnictvì (MZ), ZIS jako organizace z Ìzen MZ m d leûitou lohu, pokud jde o obsah LPM. LPM vöak nebyl revidov n od roku OddÌl t kajìcì se certifikace p ÌËin smrti odr ûì strukturu mezin rodnìho formul e, avöak v Ë sti I. je umoûnïno uvèst posloupnost pouze t ech, nikoli Ëty ech, p ÌËin vedoucìch p Ìmo ke smrti 1). LÈka vyplúujìcì diagnostickou Ë st LPM by mïl vöechny stavy uvèst jak slovnï tak i odpovìdajìcìm kûdem podle MKN. Anal za souëasnè praxe certifikace p ÌËin smrti vöak ukazuje na ne p Ìliö vysokou kvalitu ñ form lnï v»r neexistuje û dnè zaökolov nì lèka a student lèka stvì jak vykazovat p ÌËiny smrti na LPM, diagnûzy jsou v nïkter ch p Ìpadech öpatnï ËitelnÈ, pouûìvajì se i mènï obvyklè zkratky, kter m je obtìûnè rozumït, objevujì se takè obr cenï uvedenè posloupnosti (z kladnì p ÌËina nenì uvedena na dku c/, ale na a/) Ëi ned slednè rozliöov nì stav p Ìmo vedoucìch k smrti a dalöìch z vaûn ch stav, kterè ale nejsou v p ÌËinnÈ souvislosti s mrtìm, aj. To vöe stïûuje spr vn v bïr z kladnì p ÌËiny smrti podle pravidel WHO. Z kladnì p ÌËina smrti se vybìr a kûduje manu lnï v oddïlenì zpracov nì demografie»eskèho statistickèho adu (ÑpapÌrov ì statistick hl öenì demografick ch ud lostì se zde po izujì do elektronickè podoby). V tomto oddïlenì je v souëasnè dobï zamïstn no 16 pracovnic (v minulosti jich bylo i vìce, nap. v lednu 2005 to bylo 23), kûdujì vöechny. Tento systèm se jevì ve srovn nì s dalöìmi evropsk mi zemïmi jako prakticky ojedinïl. Takto vysok poëet pracovnìk prov dïjìcì v bïr z kladnì p ÌËiny smrti sebou p in öì riziko diferenciace postup p i kûdov nì, nap. p i interpretaci nejednoznaënï vyplnïnèho OsvÏdËenÌ, p i uplatúov nì pravidel, pro kterè instrukënì p ÌruËka neposkytuje vyëerp vajìcì 1) ZavedenÌ ËtvrtÈho dku je pl nov no na rok

75 P ehledy Obr. 2 Část listu o prohlídce mrtvého pro certifikaci příčin smrti (Part of the Death Certificate for cause-of-death certification) v Ëet moûnostì a dalöì. Kaûd pracovnice navìc stabilnï zpracov v doöl hl öenì za urëitou Ë st zemì»r (nïkolik okres ). ZmÏny nast vajì pouze v p ÌpadÏ systèmov ch zmïn (nap. redukce poëtu pracovnic v souvislosti se zruöenìm hl öenì o stïhov nì (Obyv 5ñ12). Pokud by rozdìly mezi jednotliv mi pracovnicemi byly v znamnè, tak by spolu s rozdìln mi certifikaënìmi postupy lèka mohly b t do urëitè mìry ovlivnïny i p irozenè region lnì rozdìly v rovni mrtnosti na nïkterè skupiny p ÌËin smrti. Z kladnì pom ckou pro v bïr z kladnì p ÌËiny smrti je InstrukËnÌ p ÌruËka, kter p edstavuje druh svazek Mezin rodnì klasifikace nemocì a p idruûen ch zdravotnìch problèm. PracovnÌci prov dïjìcì v bïr z kladnì p ÌËiny a jejì zakûdov nì nemajì lèka skè vzdïl nì, p ibliûnï kaûd druh rok je pro nï organizov no jednodennì ökolenì. äkolenì zabezpeëuje stav zdravotnick ch informacì a statistiky, jeû spravuje Ëeskou verzi MKN a vykon v aktivity s nì spojenè. Do elektronickè podoby se po izuje pouze z kladnì p ÌËina smrti 2). Vzhledem k relativnï kr tkè dobï archivace papìrov ch hl öenì o mrtì (p ibliûnï 1ñ2 roky) se prakticky nelze zab vat kvalitou statistiky p ÌËin smrti jako takovou z hlediska certifikace i kûdov nì, natoû v vojem za delöì ËasovÈ obdobì. ZavedenÌ ACS v»r? Z aktivit Eurostatu (tzv. road map for causes of death 3) obsahujìcì takè aktivity spojenè s automatizovan m kûdov nìm, pravideln jedn nì skupiny zamï enè na statistiku p ÌËin smrti, granty Ëi äet enì o kûdov nì p ÌËin smrti v evropsk m zemì (1998), v jehoû z vïreënè zpr vï je uvedeno 30 doporuëenì t kajìcì se ACS, p iëemû to prvnì znì ÑpouûÌvat ACSì), aj.) je z ejm snaha o harmonizaci kûdovacìch procedur v jednotliv ch Ëlensk ch zemìch spoëìvajìcì v zavedenì ACME (zlepöenì statistiky p ÌËiny smrti je obecnï rozdïleno na 3 oblasti: certifikace, kûdov nì a diseminace dat). PrvotnÌm z mïrem bylo zavedenì ACME v Ëlensk ch zemìch do roku Ze st t EU se automatizovan systèm pro kûdov nì p ÌËin smrti v souëasnosti pouûìv (podle dostupn ch informacì) v D nsku, Francii, MaÔarsku, Lucembursku, Portugalsku, ävèdsku a zemìch SpojenÈho kr lovstvì. PouûÌv nì ACS v roce 2006 pl nuje Irsko, v roce 2007 NÏmecko a Finsko. V Ëet tïchto zemì nep edstavuje ani polovinu st t pat ÌcÌch do EvropskÈ unie. V»eskÈ republice se p i podmìnce zachov nì souëasnè organizace pr ce pro zpracov nì statistick ch hl öenì demografick ch ud lostì (tzn. vysokèho poëtu pracovnìk prov dïjìcì kûdov nì p ÌËin smrti) nejevì zavedenì pouze ACME z ejmï jako to plnï nejvhodnïjöì eöenì. Jak bylo uvedeno, zad v nì spr vn ch vstup do ACME vyûaduje aplikaci mnoha specifick ch instrukcì, jejichû uvaûov nì je skoro tak obtìûnè jako v bïr z kladnì p ÌËiny smrti podle pravidel WHO. V bïr z kladnì p ÌËiny by sice probìhal jednotnï, potenci lnì diferenciacì postup by vöak mohlo b t ovlivnïno zad v nì vstup do ACME. NicmÈnÏ i tak by v sledkem byla z ejmï lepöì data neû p i manu lnìm kûdov nì. V raznïjöì eliminaci lidskèho faktoru p i kûdov nì p in öì pouûìv nì plnèho systèmu, kdy vstupy jsou p ÌËiny a stavy ve znïnì tak, jak je zaznamenal lèka na OsvÏdËenÌ o p ÌËinÏ smrti. Vzhledem k vyvìjenì ÑLanguage independent systemì, kter by rovnïû mïl zajiöùovat mezin rodnì sjednocenì kûdovacìch procedur se jako dalöì moûnost jevì ÑpoËkat siì na tento systèm (pozn.: tento systèm vöak nenì zmìnïn v tzv. road map, viz v öe). Znamenalo by to vytvo- 2) ZIS v r mci zpracov nì LPM kûduje a po izuje p ÌËiny smrti uvedenè na dcìch a, b, c a maxim lnï 3 p ÌËiny v Ë sti II (tzn. tèmï vöechny p ÌËiny) a rovnïû vybìr z kladnì p ÌËinu, oznaëenou jako p ÌËina ZIS. 3) Road map uv dì p ehled pl novan ch aktivit v oblasti certifikace, kûdov nì a diseminace statistiky mrtnosti podle p ÌËin smrti v rozdïlenì na kr tkodobè, st ednïdobè a dlouhodobè cìle. Kr tkodobè cìle ( ) jsou navìc d le ËlenÏny na Ñkdoì, Ñkdyì, Ñco je oëek v no od Ëlensk ch zemìì a ÑdalöÌ informaceì. 147