revue pro v zkum populaënìho v voje

Transkript

1 revue pro v zkum populaënìho v voje ČLÁNKY Ladislav Rabušic Beatrice-Elena Chromková Manea: Preferenční teorie Hakimové v českém kontextu Kamila Svobodová: Sociálně psychologické aspekty stárnutí Jaroslava Marešová Dušan Drbohlav: Fenomén pendlerství z Chebska do Bavorska a zpět (stav a podmíněnosti) Michal Bauer Julie Chytilová Pavel Streblov: Determinanty chtěného počtu dětí v Ugandě: výsledky mikroekonomického šetření DISKUSE SČÍTÁNÍ LIDU RECENZE ZPRÁVY PŘEHLEDY BIBLIOGRAFIE

2 obsah»l NKY Ladislav Rabuöic ñ Beatrice-Elena Chromkov Manea: PreferenËnÌ teorie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu Kamila Svobodov : Soci lnï psychologickè aspekty st rnutì Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) Michal Bauer ñ Julie Chytilov ñ Pavel Streblov: Determinanty chtïnèho poëtu dïtì v UgandÏ: v sledky mikroekonomickèho öet enì DISKUSE Ivo Patta: KomplexnÌ eöenì demografickèho problèmu S»ÕT NÕ LIDU Robert äanda: Mezin rodnì v sledky sëìt nì lidu, dom a byt kolem roku RECENZE Rodina a spoleënost nejen z pohledu sociologie (VÏra Kucha ov ) éivotnì cyklus oëima demograf (Michal Krist) ZPR VY Z»eskÈ demografickè spoleënosti ñ V znamnè ûivotnì jubileum PhDr. Pavly HorskÈ, CSc. ñ Prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. ñ sedmdes tilet ñ Ludmila Nesl dkov se doûìv v znamnèho ûivotnìho jubilea ñ Pozv nka na podzimnì slovenskou konferenci o migraci PÿEHLEDY Demografick v voj a zmïny na trhu pr ce (Magdalena Kot nkov ) ñ V voj vïkovè struktury a zatìûenì produktivnì populace v regionu Jihov chod podle velikostnìch skupin obcì (Bohumil Mina Ìk ñ Jaroslav Dufek) BIBLIOGRAFIE N zory autor se nemusì vûdy shodovat se stanovisky redakënì rady.

3 contents ARTICLES Ladislav Rabuöic ñ Beatrice-Elena Chromkov Manea: Hakimís Preference Theory in the Czech Context Kamila Svobodov : The Socio-Psychological Aspects of Ageing Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: The Phenomenon of Crossñ Border Commuting ñ From the Cheb Region to Bavaria and Back (Situations and Circumstances) Michal Bauer ñ Julie Chytilov ñ Pavel Streblov: Determinants of the Desired Number of Children in Uganda: The Results of a Micro-Economic Survey DISCUSSION Ivo Patta: Complex Solutions to Demographic Problems POPULATION CENSUS Robert äanda: International results of the Census BOOKS AND PUBLICATIONS Family and Society from Sociological and Other Perspectives (VÏra Kucha ov ) The Life Cycle in the Eyes of Demographers (Michal Krist) REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

4 »esk statistick ad 2007 Vyd v»esk STATISTICK ÿad ve Studiu GSW,»s. arm dy 31, Praha 6. ÿìdì redakënì rada: Ing. Ji ina R ûkov, CSc. (p edsedkynï redakënì rady), Mgr. VÏra Hruökov, CSc. (v konn redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha ov, CSc., Ing. Jitka Langhamrov, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. RNDr. Jitka Rychta Ìkov, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., Ing. Miroslav äimek, Ing. Josef äkrabal. Vych zì Ëty ikr t roënï. Informace o p edplatnèm pod v a objedn vky p ijìm redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades tèm 81, PS» , telefon: , vera.hruskova@czso.cz Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, Praha 4. Pod v nì novinov ch z silek povolila»esk poöta, s. p., OdötÏpn z vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne Sazba, grafickè zpracov nì a tisk ñ Studio GSW,»s. arm dy 31, Praha 6, tel./fax: , gsw@gsw.cz Cena jednoho v tisku 48 KË, roënì p edplatnè 192 KË + poötovnè. IndexovÈ ËÌslo ï ISSN ï Reg. zn. MK»R E Nevyû danè rukopisy se nevracejì.»ìslo 2/2007, roënìk 49. Rukopis p ed n tisk rnï Toto ËÌslo vyölo v Ëervnu 2007.

5 2007 ï RO»NÕK 49 ï»õslo 2 PREFEREN»NÕ TEORIE HAKIMOV V»ESK M KONTEXTU*) LADISLAV RABUäIC ñ BEATRICE-ELENA CHROMKOV MANEA Hakimís Preference Theory in the Czech Context The article presents a test of Catherine Hakimís preference theory in the Czech environment. Using data from a representative survey of Czech women between the ages of 20 and 40 the authors first test to what extent Czech women conform to the typology of home-centred, work-centred and adaptive women. In the second part of the article the authors test whether this typology is a good predictor of Czech fertility and whether it influences the attitudes of Czech women on family policy measures. Demografie, 2007, 49: 77ñ86 V literatu e mapujìcì p ÌËiny nìzkè plodnosti v souëasnèm vyspïlèm svïtï se v v roce 2000 objevila preferenënì teorie britskè socioloûky z OxfordskÈ univerzity Catherine HakimovÈ. Svou teorii p edstavila v sèrii Ël nk a knih (viz nap. Hakim, 2000, 2003a, 2003b), jimiû vzbudila pomïrnï znaënou pozornost. Prost ednictvìm tèto teorie se Hakimov snaûì vysvïtlit a p edvìdat, jak ûivotnì styl ûena preferuje z hlediska napojenì na trh pr ce ñ zdali ji jejì preference vedou k pr ci a k budov nì karièry v zamïstn nì nebo ji spìöe p itahuje pèëe o rodinu a v chova dïtì. Preference ûivotnìho stylu jsou pak Hakimovou ch p ny jakoûto faktor, kter m ûe v znamn m zp sobem ovlivúovat plodnost ûen 1). SouË stì preferenënì teorie je typologie ûen podle preferencì ve vztahu k rodinï a placenè pr ci. Zde Hakimov rozliöuje t i typy ûen: I. éeny orientovanè na rodinu a dom cnost (home-centered women), kterè preferujì pèëi o rodinu a dom cnost a kterè inklinujì k poëetnïjöì rodinï ñ zamïstn nì hledajì pouze v p ÌpadÏ finanënì tìsnï rodinnèho rozpoëtu. II. éeny orientovanè na zamïstn nì a karièru (work-centered women), kterè se realizujì mnohem vìce ve svè pracovnì kariè e neû v rodinï. Jsou jak msi protipûlem p edchozìho typu. III. éeny adaptivnì (adaptive women), kterè se snaûì skloubit pr ci v zamïstn nì a v dom cnosti. Jsou mezitypem dvou krajnìch pûl, tedy typu I a typu II. *) V zkum pro tuto staù byl podporov n grantem GrantovÈ agentury»r (GA»R), ËÌslo projektu 403/05/0800, n zev projektu Rodina, pr ce a reprodukënì strategie aneb preferenënì teorie v»r. 1) DetailnÏji jsme preferenënì teorii p edstavili na jinèm mìstï ñ Manea, Mr zov a Rabuöic (2006). 77

6 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Typologii Hakimov na z kladï sv ch indik tor empiricky ovï ovala v reprezentativnìch pr zkumech na populacìch ve VelkÈ Brit nii a ve äpanïlsku. Podle empirick ch dat tvo Ì k ivku norm lnìho rozloûenì, neboù ve sv ch v zkumech nalezla p ibliûnï 20 % ûen orientovan ch na dom cnost, asi 60 % ûen adaptivnìch a 20 % ûen zamï en ch na zamïstn nì (Hakim, 2000: 6). D leûit m rysem tèto typologie m podle HakimovÈ b t to, ûe kaûd typ inklinuje k odliönèmu poëtu dïtì. Tento fakt by mïl podle HakimovÈ umoûnit predikovat reprodukënì chov nì ûen v souvislosti se soci lnì a rodinnou politikou st tu. Hakimov v tomto kontextu upozorúuje na omyl, jehoû se Ëasto dopouötïjì politikovè p i zav dïnì nïkter ch opat enì s cìlem zv öit porodnost v zemi. JednotlivÈ typy ûen jsou totiû na opat enì populaënì Ëi rodinnè politiky r znï citlivè, coû vïtöinou br nì dos hnout zam ölen ch Ëink 2). Nap Ìklad ûeny orientovanè na rodinu a dom cnost majì b t citlivè na zmïny v r mci fisk lnì politiky st tu. Pokud tato politika sniûuje daúovè zatìûenì pro rodiny s dïtmi, m tento typ ûen tendenci po izovat si vïtöì rodinu a z stat doma s dïtmi. V p ÌpadÏ adaptivnìch ûen je ale situace jin. Ty reagujì na vöechny politiky nebo programy umoûúujìcì vytvo it rovnov hu mezi placenou pracì a vedenìm dom cnosti. éeny orientovanè na pr ci nejsou citlivè na û dnou z populaënìch nebo rodinn ch politik. Pro tuto skupinu jsou velmi d leûitè politiky, kterè bojujì proti diskriminaci mezi pohlavìmi, rasami nebo rodinn mi stavy (Hakim, 2000). CÌlem tohoto Ël nku je zjistit, jestli je preferenënì teorie aplikovateln i na ËeskÈ prost edì, tedy na ËeskÈ ûeny. Z preferenënì teorie je moûnè vyvodit t i z kladnì v zkumnè ot zky, kterè jsou p edmïtem naöich prezentovan ch anal z. 1) Nejd Ìve se budeme pt t, zdali i v»r nalezneme stejnou distribuci jednotliv ch typ ûen, jakou nalèz ve sv ch datech Hakimov. Budeme takè provï ovat, zdali je jejì typologie dostateënï validnì. 2) D le budeme ovï ovat, zda platì, ûe tyto r znè typy ûen majì takè signifikantnï odliön p Ìstup ke svè plodnosti. 3) KoneËnÏ budeme zjiöùovat, zdali jednotlivè typy ûen vnìmajì odliön m zp sobem opat enì ËeskÈ rodinnè politiky. Metoda V öe naznaëenè anal zy budou provedeny na datech ze sociologickèho öet enì uskuteënïnèho v»r na konci roku Prost ednictvìm n hodnèho v bïru a za pouûitì standardizovanèho dotaznìku tazatelè agentury SC&C, kter sbïr dat provedla, dotazovali dom cnosti, v nichû byla ûena ve vïku 20ñ40 let a potè i jejich manûele nebo partnery, pokud s nimi ve spoleënè dom cnosti ûili. VÏk muû zde nebyl vymezen. Pokud ûena ûila sama a byla ve vymezenèm vïku, byla rovnïû zahrnuta do souboru. Pokud tazatelè nalezli muûe ve vïku 20ñ40 let ûijìcìho samostatnï, byl s nìm proveden rozhovor za pouûitì muûskèho dotaznìku a takov muû byl rovnïû zahrnut do souboru. CelkovÏ byly zìsk ny daje od 2546 respondent. V tèto stati budeme ale z pochopiteln ch d vod pracovat pouze s podsouborem ûen, jichû bylo KlÌËovÈ pro naöe anal zy bylo vytvo enì p ÌsluönÈ typologie. Ta byla formulov na ve spolupr ci s Hakimovou za pouûitì jejì sady ot zek (viz p Ìloha). éeny orientovanè na rodinu jsou ty, kterè v ot zce H5 odpovïdïly variantou 3 a v centru jejich pozornosti nenì pr ce. Toto zamï enì na pr ci (work-centrality) je zjiöùovano na z kladï dvou ot zek: H4 a H6. éeny s orientacì na pr ci jsou ty, kterè by pracovaly anebo chodily do placenèho zamïstn nì i v p ÌpadÏ, kdy rodinn p Ìjem je dostateënï vysok (odpovïô variantou 1 v ot zce H4) a souëasnï jsou hlavnìm zdrojem p Ìjm anebo se na p Ìjmech podìlì s manûelem/partnerem stejn m dìlem (odpovïô variantami 1 nebo 3 v ot zce H6). éeny orientovanè na zamïstn nì jsou ty, kterè v ot zce H5 odpovïdïly variantou 1 a souëasnï je v centru jejich pozornosti pr ce (na z kladï work-centrality). éeny adaptivnì jsou pak ty, kterè nejsou zahrnutè do ani jednoho z obou typ. 2) Je ot zkou, jestli jejì d raz na ûenu, jako na klìëov prvek v rozhodov nì o v slednèm poëtu dïtì, nenì takè trochu omylem. Hakimov tvrdì, ûe ÑromantikovÈ chtïli vï it, ûe p ry se o poëtu dïtì rozhodovaly spoleënï, ale ve skuteënosti m rozhodujìcì slovo vûdycky pouze jeden z partner ì (2003a: 369). Na mysli m p itom oëividnï ûenu. 78

7 Ladislav Rabuöic ñ Beatrice-Elena Chromkov Manea: PreferenËnÌ teorie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu V sledky Typologie HakimovÈ v»r Distribuci jednotliv ch typ ûen p in öì tabulka 1, kter souëasnï uv dì i data pro Velkou Brit nii a äpanïlsko, jeû jsme p evzali z publikacì HakimovÈ. Srovnatelnost Ëesk ch dat s daty zahraniënìmi nenì plnï nejlepöì, neboù Hakimov tabeluje daje pro jinè vïkovè skupiny ûen, nicmènï jistou ilustraci tabulka d v. Tab. 1 Rozdělení typů žen podle preferencí životního stylu v České republice, Velké Británii a Španělsku, % (National distibutions of lifestyle preference among women, Czech Republic, Great Britain and Spain, in %) Země Orientované na rodinu Adaptivní Orientované na práci Česká republika ženy ve věku zaměstnané ženy vdané ženy ve věku Velká Británie ženy ve věku zaměstnané ženy vdané ženy ve věku Španělsko ženy ve věku zaměstnané ženy vdané ženy ve věku Pramen: Vlastní výpočty pro ČR z datového souboru MPR 2005; pro Velkou Británii a Španělsko (Hakim, 2003b: 85). Tak jako ve srovn van ch zemìch je i tvar ËeskÈ distribuce p ibliûnï norm lnì ñ rozloûenì je ale ponïkud vysokè. Coû znamen, ûe st ednì varianta je vìce poëetn, neû by mïla b t v p ÌpadÏ ide lnìho rozloûenì. Vöak takè podìl ûen klasifikovan ch jako adaptivnì je ve srovn nì se zbyl mi dvïma typy dalece nejvyööì. éen orientovan ch na rodinu (16 %) bylo v celèm ËeskÈm souboru ponïkud vìce neû ûen orientovan ch na pr ci a zamïstn nì (13 %), rozdìl je vöak zanedbateln, byù statisticky signifikantnì na hl. v zn. 0,05. Tento pomïr se ale obracì v podsouboru zamïstnan ch, kde vïtöì podìl ûen byl typovï orientovan na pr ci. V podsouboru vdan ch (jichû bylo v celèm souboru celkem 49 %) je velmi vysok podìl adaptivnìch ûen, pln ch 75 %.»esk distribuce p Ìsluönosti k jednotliv m typ m se vìcemènï podob distribucìm, kterè byly nalezeny ve VelkÈ Brit nii a ve äpanïlsku. Jelikoû se jedn o ekonomicky, soci lnï a kulturnï znaënï r znorodè krajiny, lze z toho v sledku vyvozovat, ûe typologie HakimovÈ m jakoby univerz lnì platnost, neboù je empiricky potvrzov na v r zn ch kultur ch. ProblÈm ovöem je, ûe takto rozloûen typologie n s p Ìliö neuspokojuje, neboù v okamûiku, kdy jejì st ednì kategorie obsahuje ve vöech zemìch naprostou vïtöinu p Ìpad, musìme b t ve st ehu a musìme se pt t, zdali operacionalizace tohoto konceptu je zcela adekv tnì. K tèto ot zce se jeötï vr tìme v z vïreënèm oddìlu. JakÈ charakteristiky jsou pro jednotlivè typy podstatnè? Z tabulky 2 vypl v, ûe u Ëesk ch ûen existuje jist souvislost mezi typologiì a vzdïl nìm; nejv öe vzdïlanè ûeny jsou typologicky nej- ËastÏji tïmi, kdo jsou orientovanè na pr ci a zamïstn nì a naopak ûeny s nejniûöìm vzdïl nìm jsou nejëastïji orientovanè na rodinu. PodobnÏ funguje subjektivnì p i azenì se k soci lnì t ÌdÏ: se zvyöujìcì se subjektivnì t Ìdou roste podìl typu orientovan ch na zamïstn nì a kles podìl orientovan ch na pr ci a zamïstn nì 3). D le jsme zjistili, ûe ûeny, kterè v dobï v zkumu pracovaly 3) Mezi vzdïl nìm respondentky a jejìm subjektivnìm t ÌdnÌm za azenìm je pochopitelnï pomïrnï siln korelace (GoodmanñKruskallovo gamma pro ordin lnì znaky je = +0,66; p < 0.001). 79

8 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 v zamïstn nì, byly ËastÏji orientovanè na pr ci neû ûeny bez zamïstn nì ñ ty takè podle sv ch odpovïdì ËastÏji pat ily do rodinnèho typu. N boûenskè zaloûenì ûeny nehraje v danè typologii û dnou roli, byù bylo moûnè p edpokl dat, ûe silnï n boûensky zaloûenè ûeny budou ËastÏji tìhnout k rodinnèmu typu. VÏkovÏ staröì skupina ûen (30ñ40 let) byla typologicky ponïkud vìce orientovan na pr ci a zamïstn nì neû skupina mladöì. éeny ovdovïlè nebo rozvedenè spadaly ËastÏji do typu ûen orientovan ch na pr ci a zamïstn nì neû ostatnì kategorie rodinnèho stavu. Z hlediska poëtu dïtì se nejëastïji k rodinnèmu typu hl sily ûeny s vìce neû t emi dïtmi. Tab. 2 Profily tří typů životních preferencí, ženy ve věku v České republice, % (Lifestyle preferences among women in the Czech Republic by various socio-demographic characteritics, in %) Ukazatel Pramen: Datový soubor MPR Pozn.: * Čtyřpoložková stupnice, zde jsou uvedeny pouze její krajní póly. Orientované na práci/ zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu Věková skupina Vzdělání základní vyuč./střední bez mat střední s maturitou VŠ Rodinný stav vdaná vdova rozvedená odloučeni svobodná Pracovní status 4) pracující nepracující Současný počet dětí bez dětí dítě děti a více dětí Role náboženství v životě* důležitá nehraje žádnou roli Subjektivní třída nízká/dělnická nižší střední střední vyšší střední/vyšší Celkem Jelikoû bivariaënì vztahy v tabulce 2 mohou skr vat nïkterè zd nlivè nebo i faleönè asociace, zahrnuli jsme tyto promïnnè i do multinomi lnì logistickè regrese. JejÌ v sledky zde vöak neuv dìme, neboù regresnì model data nereprodukuje uspokojivï a nep id v û dnè dalöì informace, kterè by nebylo moûnè vidït i v tabulk ch t ÌdÏnÌ druhèho stupnï ñ pouûitè promïnnè rozdìly v preferencìch neovlivúujì, odds ratio vych zejì statisticky nesignifikantnì. Validitu typologie jsme ovï ovali prost ednictvìm jejì asociace k ot zk m zachycujìcìm podobn fenomèn, ale formulovan ch odliön m zp sobem, neû jak m byla typologie vytvo ena. Pokud je typologie validnì, mïla by odpovïdi t Ìdit logicky nerozporn m zp sobem. ée se tak skuteënï 4) VÌce neû polovina ûen v naöem souboru pracovala na pln vazek, 11 % ûen bylo v dom cnosti, 7 % respondentek bylo nezamïstnan ch a 5 % pracovalo na Ë steën vazek. 80

9 Ladislav Rabuöic ñ Beatrice-Elena Chromkov Manea: PreferenËnÌ teorie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu dïje, ukazuje tabulka 3. Ve vöech v rocìch (kromï 8.) jsou postoje ûen orientovan ch na rodinu skuteënï v raznï pro-rodinnïjöì a tradiënïjöì neû postoje ûen orientovan ch na pr ci a zamïstn nì, p iëemû ûeny adaptivnì (tedy ne zcela vyhranïnè) se vûdy adì doprost ed 5). Z tohoto hlediska typologie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu diferencuje tak, jak byla zam ölena. Tab. 3 Postoje k roli mužů a žen, k zaměstnání a k rodině podle jednotlivých typů v České republice, odpovědi souhlasím, %* (Opinions towards gender roles, work and family by lifestyle preferences in the Czech Republic, answers agree, in %) Výroky Orientované na práci/ zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu Celkem souhlasí abs. % 1. Úkolem muže je vydělávat peníze, úkolem ženy je starat se o domácnost a rodinu Pracující matky mohou mít se svými dětmi stejně vřelý vztah a dávat jim stejný pocit bezpečí jako matky, které nepracují Být v domácnosti ženu naplňuje stejně, jako mít placené zaměstnání Zaměstnání je dobrá věc, po čem však většina žen opravdu touží, je domov a děti Ženy chtějí mít jak děti, tak i zaměstnání Zaměstnání je dnes pro muže tak náročné, že nemají čas věnovat se rodině Chce-li mít dnes rodina děti, musí se muži začít podílet na péči o děti mnohem více než dříve Otcové jsou pro péči o své děti vybaveni stejně dobře jako matky Pramen: Datový soubor MPR Pozn.: *Postoje k výrokům byly měřeny na pětistupňové likertovské škále, pro prezentaci v tabulce byly odpovědi zcela souhlasím a souhlasím sloučeny. ShrÚme nynì odpovïô na naöi prvnì ot zku. Typologie HakimovÈ m v»r podobnè rozloûenì jako v nïkter ch jin ch zemìch. I v»r naprost vïtöina ûen spad do tzv. adaptivnìho typu ñ jsou to ûeny, kterè ve sv ch odpovïdìch na dotaznìkovè ot zky v haly, zdali se jednoznaënï vyj d it pro pr ci a zamïstn nì, nebo zdali se p iklonit k orientaci na rodinu. Typologie ûen se uk zala z hlediska t ÌdÏnÌ postoj k ot zk m postavenì muûe a ûeny v rodinï a k ot zk m vztahu rodiny a zamïstn nì jako validnì, to je typy ûen, tak jak byly konstruov ny na z kladï n vodu HakimovÈ, zaujìmaly p edpokl danè postoje. Bude mìt toto typologickè rozr znïnì vliv na plodnost ûen? Podle teorie HakimovÈ by tomu tak mïlo b t a my m me k dispozici data, kter n m umoûnì na tuto ot zku odpovïdït. Typologie a plodnost Obsahem druhè ot zky, kterou eöìme v tèto stati, je, zdali platì, ûe n mi definovanè typy ûen majì takè signifikantnï odliönou plodnost. Jelikoû vïk ûen v naöem souboru znamen, ûe mnohè majì svou reprodukënì dr hu teprve p ed sebou, zatìmco nïkterè ji jiû ukonëily, musìme k vy eöenì tèto lohy pouûìt promïnnou, kterou jsme nazvali hypotetick (nebo tèû oëek - van ) koneën plodnost. Jak napovìd n zev, je obdobou demografickèho konceptu koneënè plodnosti a my jsme ji vypoëìtali jako souëet daje o poëtu dïtì, kterè jiû respondentka m, a daje o poëtu dïtì, kterè by jeötï chtïla mìt v budoucnu. V sledn daj shrnujìcì kolik dïtì bude ûena celkovï ve svèm ûivotï pravdïpodobnï mìt, je tedy konstruktem, kter sest v z jiû existujìcì komponenty (tedy z aktu lnìho poëtu dïtì) a d le z komponenty oëek vanè (pl novanè), to je ponïkud nejistè. Proto ono adjektivum Ñhypotetick ì. 5)»esk m feministk m je pravdïpodobnï ponïkud smutno z postoj k v roku Ë. 1. Pln ch 47 % Ëesk ch ûen ve vïku 20ñ40 let s tìmto v rokem souhlasilo, nesouhlasilo pouze 26 % ûen. 81

10 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Jak ukazujì data v tabulce 4, musìme (bohuûel s lìtostì) konstatovat, ûe typologie HakimovÈ m na hypotetickou koneënou plodnost (HKP) Ëesk ch ûen jen mal vliv. V mladöì vïkovè skupinï 20ñ29 let je HKP ûen orientovan ch na rodinu ze vöech t Ì typ nejniûöì (1,64), aëkoliv bychom oëek vali opak. Je sice pravda, ûe rozdìl mezi protikladn mi typy ûen je mal (byù, jak uk zala anal za rozptylu, statisticky signifikantnì, takûe je moûnè jej oëek vat i v z kladnìm souboru), nicmènï je orientov n Çnespr vn më smïrem. Po adov korelace mezi typologiì a HKP mï en koeficientem gamma je velmi nìzk a statisticky nev znamn (0,16; p > 0,05) 6). Ve vïkovè skupinï 30ñ40 let majì nejvyööì intenzitu HKP ûeny adaptivnì (1,92), za nimi jsou ûeny orientovanè rodinnï (1,89) a nejniûöì HKP (1,76) majì ûeny orientovanè na pr ci/zamïstn nì. RozdÌly jsou ovöem minim lnì, navìc statisticky nev znamnè, coû signalizuje, ûe v populaci»r se tyto t i typy liöit nebudou. Po adov korelace je tèmï nulov a statisticky nev znamn (0,06; p > 0,05). Tab. 4 Indikátory plodnosti podle věkových skupin a typologie Hakimové v České republice průměrné počty dětí (Fertility indicators by age groups and Hakim s typology in the Czech Republic mean number of children) Věková skupina Orientované na práci/zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu SPD I) DD II) HKP III) SPD DD HKP SPD DD HKP let 1,38 1,68 1,82 1,45 1,73 1,88 1,57 1,76 1, let 1,78 1,37 1,76 1,90 1,34 1,92 2,01 1,74 1,89 Pramen: Datový soubor MPR Pozn.: I) SPD současný počet dětí (průměr); II) DD počet dalších dětí (průměr); III) HKP hypotetická konečná plodnost. PodobnÈ vztahy nalezneme takè v p ÌpadÏ, ûe analyzovanou promïnnou nebude hypotetick koneën plodnost, n brû souëasn poëet dïtì (SPD v tab. 4) nebo poëet dalöìch dïtì, kterè si ûena p eje (DD v tab. 4). Tak nap. ve skupinï 30ñ40 let je v jednotliv ch typech pr mïrn poëet dïtì 1,78 x 1,90 x 2,01. RozdÌly mezi pr mïry jsou statisticky nev znamnè a po adov korelace mezi typologiì a poëtem dïtì je v tèto vïkovè skupinï blìzk nule a navìc statisticky nev znamn (gama = 0,11, p > 0,15). DalöÌm ukazatelem signalizujìcìm, ûe typologie HakimovÈ ve vztahu k plodnosti ûen v ËeskÈm prost edì nefunguje, je vztah mezi touto typologii a indik torem hodnoty dìtïte. Z teorie HakimovÈ bychom mïli p edpokl dat, ûe jednotlivè typy se budou odliöovat v percepci hodnoty dìtïte. Ale nenì tomu tak. Jak ukazuje tabulka 5, pro dïti horujì (tj. souhlasì s v rokem, ûe ËlovÏk musì mìt dïti, aby byl jeho ûivot naplnïn) mnohem vìce ûeny, kterè jsou typologicky orientovanè na pr ci a zamïstn nì nebo ûeny adaptivnì, neû ûeny orientovanè na rodinu. Tento v sledek lze mimochodem ch pat jako sdïlenì, ûe i ËeskÈ karièrovè ûeny touûì po dïtech, coû opïtovnï potvrzuje konstatov nì uëinïnè jiû mnoha analytiky, ûe pro vyööì roveú plodnosti je v»r nesmìrnï d leûit moûnost skloubit zamïstn nì a karièru s rodinou 7). Naopak s v rokem, kter Ìk, ûe v souëasnèm svïtï nenì dìtï k seberealizaci pot ebnè, souhlasì mnohem vìce ûen orientovan ch na rodinu neû ûen orientovan ch na pr ci a zamïstn nì, p itom teorie by p edpokl dala rozloûenì pr vï opaënè. PoslednÌm d kazem, ûe typologie HakimovÈ ve vztahu k (oëek vanè) plodnosti»r neplatì, je daj o pr mïrnèm poëtu dïtì, kterè mïly ûeny v naöem souboru, jimû bylo 36 let a vìce let. Z vïkovï specifickè plodnosti totiû vìme, ûe po 36. roce vïku je uû plodnost Ëesk ch ûen minim lnì, takûe lze s jistou licencì p edpokl dat, ûe je to plodnost koneën. Jak Ìk tabulka 6, mezi ûenami orientovan mi na pr ci/zamïstn nì a ûenami orientovan mi na rodinu nenì v pr mïrnèm poëtu dïtì û dn rozdìl, navìc nejvyööì intenzita koneënè plodnosti je zaznamen na u ûen adaptivnìch. 6) Typologii je moûnè s trochou statistickè licence povaûovat za promïnnou ordin lnìho typu. 7) Nap. Rychta Ìkov (2003) tvrdì, ûe konflikt mezi pracovnì povinnostì ûen a jejich tradiënìm postavenìm v rodin ch vede k v raznèmu poklesu plodnosti. Kocourkov (2001) na z kladï empirick ch dat mimo jinè zjistila, ûe ûeny by uvaûovaly o dalöìm dìtïti, kdyby mïly moûnost pracovat na Ë steën vazek nebo kdyby mïly moûnost flexibilnì pracovnì doby. 82

11 Ladislav Rabuöic ñ Beatrice-Elena Chromkov Manea: PreferenËnÌ teorie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu Tab. 5 Percepce hodnoty dítěte podle typologie Hakimové v České republice, podíl odpovědí souhlasících s výrokem (N = 1232), % (The perception of value of children by Hakim s typology in the Czech Republic, share of answers agreeing with the statement (N = 1232), in %) Výrok Orientované na práci/ zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu Člověk musí mít děti, aby jeho život byl naplněn Dnešní svět nabízí tolik různých příležitostí k naplnění života, že dítě je už vlastně nepotřebné Pramen: Datový soubor MPR Pozn.: Znaménkové schéma opticky zvýrazňuje buňky, jejichž četnost se významně liší od očekávané četnosti za předpokladu nezávislosti sledovaných znaků. Znaménka + ukazují na vyšší naměřené četnosti oproti očekávání, znaménka naopak. V každé buňce se mohou vyskytnout jedno až tři znaménka plus nebo mínus podle statistické významnosti odchylky (95%, 99%, 99,9%). Tab. 6 Průměrný počet dětí u žen ve věku 36 a více let podle typologie Hakimové (The average number of children for women aged 36+ by Hakim s typology) Věková skupina Orientované na práci/zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu N 36 a více let 1,54 1,82 1,59 1,73 (N = 289) Pramen: Datový soubor MPR Typologie a opat enì rodinnè politiky Z teorie HakimovÈ d le plyne, ûe jednotlivè typy ûen by mïly odliön m zp sobem vnìmat r zn opat enì rodinnè politiky usnadúujìcì rodiëovstvì, pèëi o dïti a jejich v chovu, kter takè umoûúujì lèpe kombinovat uplatnïnì na trhu pr ce a rodinnè povinnosti. V naöem v zkumu jsme takov ch opat enì zformulovali öestn ct a respondenti je mïli uspo dat podle po adì subjektivnì d leûitosti 8). V tabulce 7 uv dìme, jakou celkovou podporu zìskala opat enì, kter byla vybr na naöimi respondentkami jako Ëty i nejd leûitïjöì. V sledky preferencì ukazujì, ûe v tèto dimenzi typologie HakimovÈ funguje a postoje k opat enìm rodinnè politiky urëit m zp sobem t ÌdÌ ñ typy ûen se i ve sv ch preferencìch pro opat enì rodinnè politiky odliöujì. éeny orientovanè na rodinu ËastÏji volily ÑprodlouûenÌ placenè mate skè dovolenè s pobìr nìm 90% platuì (pomïr v Ëi ûen m orientovan m na pr ci/zamïstn nì je 57:42), ÑpodstatnÈ zv öenì p Ìdavk na dïtiì (50:42) a zv öenì porodnèho p i narozenì dìtïte (24:12). PracovnÏ orientovanè ûeny naopak mnohem ËastÏji neû ûeny zamï enè na rodinu vybìraly opat enì t kajìcì se pr ce a zamïstn nì: podpora pruûnè pracovnì doby nebo zkr cen ch vazk (38:20), zv öenì poëtu jeslì a mate sk ch ökolek (19:10) a dostatek za ÌzenÌ pèëe o dïti ökolou povinnè (14:5). U ostatnìch opat enì rozdìly jiû tak v raznè nebyly. Podobn v sledek, kdy ûeny orientovanè na pr ci a zamïstn nì preferujì jin opat enì rodinnè politiky neû ûeny orientovanè na rodinu se takè objevil v p ÌpadÏ, kdyû jsme se adili opat enì, kterè respondentky povaûujì z hlediska usnadnïnì rodiëovstvì za nejmènï d leûitè (tab. 8). éeny orientovanè na pr ci a zamïstn nì ve srovn nì se ûenami rodinnèho typu nejëastïji povaûovaly za naprosto ned leûitè zv öenì porodnèho p i narozenì dìtïte (17:6) a existenci novomanûelsk ch p jëek (12: 4). RodinnÈ typy za nejmènï d leûitè logicky povaûovaly opat- enì, aby na mate skè dovolenè mohl b t mìsto matky otec (25:16) ñ pèëi o dïti totiû povaûujì za svou domènu. Velmi malou d leûitost takè p ikl dajì opat enìm ke zv öenì poët jeslì a mate sk ch ökolek (13:4) ñ nepot ebujì je, neboù jsou s dïtmi doma. Z vïr V tomto Ël nku jsme provï ovali, zda v ËeskÈm prost edì funguje velmi diskutovan teorie Catherine HakimovÈ o existenci t Ì typ ûen (typ orientovan ch na rodinu, typ orientovan ch na pr ci/zamïstn nì a typ ûen adaptivnìch), kterè jsou konstruov ny na z kladï preferencì 8) ZnÏnÌ ot zky: V r mci rodinnè politiky existujì opat enì, kter usnadúujì rodiëovstvì, pèëi o dïti a jejich v chovu a umoûúujì lèpe kombinovat uplatnïnì na trhu pr ce a rodinnè povinnosti. Z n sledujìcì nabìdky vyberte Ëty i, kterè Vy povaûujete z tohoto hlediska za nejd leûitïjöì. Uspo dejte je podle po adì d leûitosti. 83

12 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Tab. 7 Typologie Hakimové a opatření rodinné politiky, které respondentky v České republice považují za nejdůležitější z hlediska usnadnění rodičovství a péče o děti a z hlediska možnosti kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti, % (opatření jsou uspořádána podle odpovědí žen orientovaných na práci) (Hakim s typology and family policy measurements, which female respondents in the Czech Republic consider to be the most important from the point of view of the facilitation of parenthood and childcare, and the opportunities for combining work in the labour market and family responsibilities (in %; the measurments are ordered by work oriented women s opinions) Opatření Pramen: Datový soubor MPR Orientované na práci/ zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu prodloužení placené mateřské dovolené s pobíráním 90% platu podstatné zvýšení přídavků na děti podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi snížení nákladů na vzdělání dětí cenově dostupnější bydlení pro rodiny s dětmi zvýšení počtu jeslí a mateřských školek důraznější opatření proti nezaměstnanosti dostatek zařízení péče o děti školou povinné zvýšení porodného při narození dítěte zlepšení pracovně-právní ochrany rodičů existence novomanželské půjčky zaměstnavatel musel poskytovat každý měsíc 1 2 dny volna zkrácení rodičovské dovolené, zvýšení rodičovského příspěvku zvýšení finanční dostupnosti mateřských školek a jeslí aby na mateřské dovolené mohl být místo matky otec Tab. 8 Typologie Hakimové a opatření rodinné politiky, které respondentky v České republice považují za nejméně důležité z hlediska usnadnění rodičovství a péče o děti a z hlediska možnosti kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti, % (opatření jsou uspořádána podle odpovědí žen orientovaných na práci) (Hakim s typology and family policy measurements, which female respondents in the Czech Republic consider to be the least important from the point of view of the facilitation of parenthood and childcare, and the opportunities for combining work in the labour market and family responsibilities (in %; the measurments are ordered by work-oriented women s opinions) Opatření Orientované na práci/ zaměstnání Adaptivní Orientované na rodinu Celkem zvýšení porodného při narození dítěte aby na mateřské dovolené mohl být místo matky otec zaměstnavatel musel poskytovat matkám nebo otcům dětí do 10 let každý měsíc 1 2 dny volna navíc na rodinné záležitosti existence novomanželské půjčky zvýšení finanční dostupnosti mateřských školek a jeslí zlepšení pracovně-právní ochrany rodičů zkrácení rodičovské dovolené, zvýšení rodičovského příspěvku zvýšení počtu jeslí a mateřských školek snížení nákladů na vzdělání děti dostatek zařízení péče o děti školou povinné prodloužení placené mateřské dovolené s pobíráním 90% platu snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků důraznější opatření proti nezaměstnanosti cenově dostupnější bydlení pro rodiny s dětmi podstatné zvýšení přídavků na děti Pramen: Datový soubor MPR

13 Ladislav Rabuöic ñ Beatrice-Elena Chromkov Manea: PreferenËnÌ teorie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu t kajìcìch se napojenì na trh pr ce a na z kladï vnìm nì role muûe a ûeny v rodinï. Podle HakimovÈ by tato typologie mïla b t schopn mimo jinè p edvìdat chov nì ûen v rozhodov - nì o poëtu dïtì, jakoû i preference v n strojìch rodinnè politiky. Jak jsme na z kladï reprezentativnìho v zkumu na populaci Ëesk ch ûen ve vïku 20ñ40 let zjistili, typologie HakimovÈ v»eskè republice p Ìliö nefunguje. RozloûenÌ t Ì typ sice odpovìd zjiötïnìm HakimovÈ v jin ch evropsk ch zemìch, avöak nem schopnost, jak Hakimov p edpokl d, rozliöovat ûeny z hlediska oëek vanè i koneënè plodnosti. Na druhè stranï ale jejì typologie t ÌdÌ ûeny v jejich vztahu k opat enìm rodinnè politiky v oëek vanèm smïru. éeny orientovanè na pr ci vìce podporujì opat enì, kter umoûúujì vïnovat se pr ci i rodinï, ûeny orientovanè na rodinu naopak opat enì, kter majì ulehëovat moûnost z stat v dom cnosti a starat se o v chovu dïtì. Hakimov svou typologii na nejr znïjöìch fûrech vehementnï prosazuje a tvrdì, ûe to je jednoduch n stroj, kter umoûúuje p edvìdat rodinnè chov nì ûen. Po naöich anal z ch o tom nejsme tak plnï p esvïdëeni. Zklam nì p inesly p edevöìm v sledky ve vztahu k plodnosti. Hakimov totiû sv mi texty a vystoupenìmi na konferencìch vzbuzovala nadïji, ûe zjiötïnìm preferencì a formulov nìm typ budeme schopni anticipovat koneënou plodnost. Pokud by jejì typologie fungovala a my tak mohli s jistou pravdïpodobnostì oëek vat, ûe jednotlivè typy ûen se budou v koneënè plodnosti signifikantnï odliöovat, mohli bychom podle toho zaëìt formulovat adekv tnì rodinnou politiku. V ËeskÈm kontextu se tyto nadïje nenaplúujì. D vod, proë typologie HakimovÈ net ÌdÌ ûeny v p edpokl danèm smyslu, spoëìv pravdïpodobnï v tom, ûe preference, kterè m prost ednictvìm formulovan ch indik tor zachycovat, se nijak nedot kajì percipovanè hodnoty dìtïte. Hodnota dìtïte je totiû z hlediska moûnostì vysvïtlovat rozdìlnè intenzity plodnosti velmi d leûit faktor ñ a jak uk zali nejd Ìve Hofman a Hofman (1973) a pozdïji Nauck (2006), hraje signifikantnì roli i v r mci mezin rodnìch srovn nì. DalöÌm d vodem je pravdïpodobnï takè fakt, ûe odpovïdi na sadu ot zek, z nichû je tvo ena tato typologie, jsou kontextu lnï podmìnïny. Nejsou proto hluboce vepsan mi a nemïnn mi strukturami ûenskè osobnosti, kterè by mohly p edurëovat rozhodov nì o poëtu dïtì, kterè se dïje sekvenënï v obdobì mezi 20. a 40. rokem vïku ûeny. Literatura Hamplov, D. ñ Rychta Ìkov, J. ñ Pik lkov, S »eskÈ ûeny: vzdïlanì, partnerstvì, reprodukce a rodina. Praha: Sociologick stav AV»R. Hakim, C Work-lifestyle choices in the 21 st century: Preference theory. Oxford: Oxford University Press. Hakim, C. 2003a. A New Approach to Explaining Fertility Patterns: Preference Theory. Population and Development Review, 29, s. 349ñ 374. Hakim, C. 2003b. Models of the Family in Modern Societies: Ideals and Realities. Ashgate Publishing Company. Hoffman, Lois W. ñ Hoffman, Martin L The Value of Children to Parents. In James T. Fawcett (ed.). Psychological Perspectives on Population (s. 19ñ76). New York: Basic Books. Kocourkov, J The potential impact of fertility-related policies on future fertility developments in the Czech Republic: Analysis based on surveys conducted in 1990s. Acta Universitatis Carolinae Geographica 1, s. 19ñ48. Manea, B.ñE. ñ Mr zov, M. ñ Rabuöic, L Teorie zaloûenè na lidsk ch preferencìch jako moûn p ÌspÏvek k vysvïtlenì souëasnèho reprodukënìho chov nì. In T. Sirov tka (ed.). Rodina, zamïstn nì, a soci lnì politika. Boskovice: Frantiöek äalè-albert, s. 55ñ76. Nauck, B Value of Children and the Framing of Fertility. Results from a Cross-Cultural Comparative Survey in Ten Societies. (Rukopis statï pro European Sociological Review.) Rychta Ìkov, J DiferenËnÌ plodnost v»eskè republice podle rodinnèho stavu a vzdïlanì v kohortnì perspektivï. In D. Hamplova ñ J. Rychta Ìkov ñ S. Pik lkov »eskÈ ûeny: vzdïlanì, partnerstvì, reprodukce a rodina. Sociologick stav AV»R, s. 41ñ 83. LADISLAV RABUäIC je profesorem brnïnskè Katedry sociologie Fakulty soci lnìch studiì Masarykovy univerzity a nynì takè dïkanem tèto fakulty. Sv j badatelsk z jem soust eôuje p edevöìm na problematiku populaënìch studiì a na ot zky hodnotov ch promïn. Je autorem desìtek statì nebo kapitol v knih ch publikovan ch jak doma, tak i v zahraniëì nebo prezentovan ch na zahraniënìch sociologick ch nebo demografick ch konferencìch. Z Ëesk ch Ëasopis publikuje hlavnï v SociologickÈm Ëasopise, v Czech 85

14 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Sociological Review a v Demografii. Je autorem monografie o p ÌËin ch a efektech populaënìho st rnutì (»esk spoleënost st rne), editoval knihu»esk spoleënost a senio i, vydal monografii nazvanou Kde ty vöechny dïti jsou? o p ÌËin ch nìzkè plodnosti v»r. NÌzk plodnost a populaënì politika jsou tèmata, jimû se v souëasnosti vïnuje p edevöìm. BEATRICE-ELENA CHROMKOV MANEA pracuje od roku 2005 na FakultÏ soci lnìch studiì v BrnÏ a jejìm v zkumnèm Institutu pro v zkum reprodukce a integrace spoleënosti jako odborn pracovnice. Zab v se populaënìmi studiemi, p edevöìm tèmatikou nìzkè plodnosti, v nìû se orientuje na problematiku jednodïtnosti. D le se vïnuje problematice skloubenì pr ce/zamïstn nì a rodiny. V loúskèm roce publikovala mimo jinè jako spoluautorka kapitolu o preferenënì teorii v knize T. Sirov tky (ed.) Rodina, zamïstn nì a soci lnì politika, kter byla podkladem pro tuto demografickou staù. Summary The article presents a test of Catherine Hakimís preference theory in the Czech context. Using data from a representative sample of Czech women between the ages of 20 and 40 (N = 1,284) the authors first control whether the population of Czech women corresponds to the typological distribution of women into home-centred women, adaptive women, and work-centred women that Hakim recorded in her analyses, and they find that it does. In the second part of the article, the authors examine to what extent this typology is able to predict the Czech fertility rate. The analysis shows that the differences in the mean number of children born and the total number of children expected by the three typological categories are small and statistically insignificant. Therefore, the typology is not a good predictor of completed fertility. In the third part, the authors analyse the association between the typology and attitudes towards family-policy measures. The results indicate that the attitudes of the three categories differ as expected ñ home-centred women more frequently favour measures that make their life as mothers and housewives easier, while work-centred women prefer measures that help them achieve a work/life balance. PÿÕLOHA ñ Indik tory pro vytvo enì typologie ûen podle HakimovÈ H1. Do jakè mìry souhlasìte nebo nesouhlasìte s n sledujìcìmi tvrzenìmi: a. Muû by mïl b t st le hlavnìm ûivitelem rodiny, a to i v p ÌpadÏ, kdyû jeho ûena takè pracuje; b. V dobï vysokè nezamïstnanosti by mïly vdanè ûeny z stat v dom cnosti. 1. rozhodnï souhlasìm, 2. spìöe souhlasìm, 3. ani souhlas, ani nesouhlas, 4. spìöe nesouhlasìm, 5. rozhodnï nesouhlasìm. H2. Kdo by mïl b t p edevöìm odpovïdn za zabezpeëenì p Ìjmu rodiny: 1. spìöe muû, 2. spìöe ûena, nebo 3. oba dva partne i stejnï. H3. A kdo by mïl b t p edevöìm odpovïdn za zajiötïnì dnèho chodu dom cnosti: 1. spìöe muû, 2. spìöe ûena, nebo 3. oba dva partne i stejnï. H4. Kdybyste mïl(a) dostateën p Ìjem do rodinnèho rozpoëtu, aniû byste Vy s m(a) pracoval(a), chtïl(a) byste i tak chodit do placenèho zamïstn nì? 1. ano, 2. ne, 3. nevìm. H5. V poslednì dobï se hodnï diskutuje o zmïnï tradiënìch rolì muûe a ûeny v r mci rodiny. NabÌzÌme V m t i modely rodiny. Kter z nich nejlèpe koresponduje s VaöÌ p edstavou o ide lnì rodinï? 1. Rodina, kde oba partne i majì stejnï n roënè zamïstn nì, a pèëi o dïti a dom cnost si mezi sebou dïlì rovn m dìlem. 2. Rodina, kde m ûena mènï n roënè zamïstn nì neû jejì manûel a kde vïtöì Ë st odpovïdnosti za pèëi o dïti a dom cnost p ipad ûenï. 3. Rodina, kde je pouze manûel zamïstnan a ûena se star o dïti a dom cnost. 4. é dn z uveden ch model. H6. Kdo je ve VaöÌ rodinï hlavnìm zdrojem p Ìjm : 1. jste to vy, 2. je to partner, 3. oba dva stejnï, 4. nebo nïkdo jin? Koment : Pro vytvo enì typologie jsou podstatnè ot zky H4ñH6. Ot zky H1ñH3 slouûì jako validizaënì ot zky pro test konsistence typologie. Nap Ìklad ty ûeny, kterè jsou orientov ny na pr ci, by mïly volit nesouhlasnè varianty odpovïdì v ot zk ch H1 a v H2. 86

15 SOCI LNÃ PSYCHOLOGICK ASPEKTY ST RNUTÕ KAMILA SVOBODOV The Socio-Psychological Aspects of Ageing The aim of this article is to draw attention to the problem of old age and ageing from a micro-social perspective. Attention is primarily devoted to the impact of retirement on the life of the individual, and the article also looks at the psychological aspects of ageing, i.e. the ways in which senior citizens perceive and experience old age. Demografie, 2007, 49: 87ñ95 V souëasnè dobï nab v st le vìce na v znamu ot zka st rnutì spoleënosti, p iëemû tento proces b v ponejvìce spojov n s obavami z ekonomick ch a soci lnìch problèm. St edem probìhajìcì diskuse u n s, podobnï jako ve vïtöinï jin ch vyspïl ch zemì, je teze, ûe po odchodu do d chodu se sta Ì lidè st vajì Ñhrozbouì z hlediska finanënì a soci lnì podpory a ûe mlad generace nebude schopna vyprodukovat tolik, aby uûivila neust le se zvïtöujìcì poëet star ch lidì. Odchod do d chodu je z vaûn m ûivotnìm krokem, kter se neomezuje pouze na ukonëenì ekonomickè aktivity, ale jedn se v prvè adï o krok, kter m ûe mìt v razn dopad na celkovou ûivotnì situaci jednotlivce. V tèto souvislosti by proto nemïl b t opomìjen individu lnì p Ìstup ke st rnutì. UkonËenÌ ekonomickè aktivity navìc ani zdaleka nenì jedinou z vaûnou ûivotnì ud lostì, se kterou b v st rnoucì ËlovÏk konfrontov n. Vzhledem k faktu, ûe st Ì je z vïreënou f zì ûivota ËlovÏka, nep ÌznivÈ ud losti se obvykle hromadì, coû mìv negativnì vliv na sebeobraz a proûitky staröìho ËlovÏka. CÌlem tohoto Ël nku je pouk zat nejprve na r znorodost v urëenì obdobì seniorskèho vïku, kdy z d vod obtìûì ve vymezenì tèto ûivotnì f ze b v za znak poë tku st Ì mnohdy pouûìv n pr vï p echod do d chodu. V dalöì Ë sti textu bude vïnov na pozornost vlivu ukonëenì ekonomickè aktivity na ûivot jedince a nakonec bude pojedn no o tom, jak m zp sobem m ûe senior svè st Ì vnìmat a proûìvat. Data pro tento Ël nek 1) byla Ëerp na z v zkumu Muûi a ûeny v»r: ûivotnì dr hy a mezigeneraënì vztahy (GGS: Generations and Gender Survey) 2). SbÏr dat probìhal v noru aû z Ì roku 2005 a pravdïpodobnostnìm stratifikovan m v bïrem se poda ilo zìskat datov soubor o velikosti respondent ËeskÈ n rodnosti ve vïku 18ñ79 let. V Ël nku vöak bude pracov no, vzhledem k jeho tèmatickèmu zamï enì, vûdy pouze s odpovïômi relevantnì Ë sti dotazovan ch. R znorodost v pojetì st Ì a st rnutì V odbornè literatu e m ûeme najìt nïkolik p Ìstup, jak definovat st rnutì. St rnutì je z vïreënou f zì lidskèho v voje a je t eba ho posuzovat jako souë st kontinu lnì promïny. V pr bïhu ady let se mïnì lidskè fyzickè a psychologickè znaky charakterizujìcì obvykle st ednì vïk ve znaky charakterizujìcì st Ì, p iëemû je velice nesnadnè urëit dobu, kdy se ËlovÏk definitivnï Ñstaneì star m. V zkumnìci jsou si tohoto problèmu velice dob e vïdomi 1) Tento p ÌspÏvek byl eöen v r mci projektu TPñ5 ModernÌ spoleënost a jejì promïny (registraënì ËÌslo 1J 023/04ñDP2) Rodina, partnerstvì a demografickè st rnutì: Generace a gender (Generations and Gender Survey: prospective longitudinal study) a V zkumnèho z mïru GeografickÈ systèmy a rizikovè procesy v kontextu glob lnìch zmïn a evropskè integrace. 2)»eskou Ë st mezin rodnìho projektu, kter probïhl takè v KanadÏ, ve Spojen ch st tech a v adï evropsk ch zemì (nap. Francii, Nizozemsku, MaÔarsku, Belgii, Estonsku, Bulharsku, NÏmecku, Polsku), realizovala P F UK, V PSV a SC&C. 87

16 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 a pokouöejì se vytvo it adu metod konstrukce objektivnìho mï Ìtka st Ì (Stuart-Hamilton, 1999). NejbÏûnÏjöÌm mï Ìtkem st rnutì je chronologick (kalend nì) vïk 3). Ten je s m o sobï ovöem bez informace, neboù jde v podstatï o n hodnï zvolenou mìru. DalöÌ bïûnï pouûìvanou mìrou je soci lnì vïk 4). Ten se vztahuje ke spoleëenskèmu oëek v nì chov nì p imï enèho urëitèmu biologickèmu vïku. V modernìch z padnìch spoleënostech se za znak poë tku st Ì povaûuje ukonëenì pracovnìho pomïru a odchod do d chodu. Znamen to, ûe jedinec p est v b t angaûov n v pracovnìm procesu a zaëìn pobìrat starobnì d chod. TÌmto je utvo ena zvl ötnì soci lnì kategorie ñ kategorie star ch osob, definovan ch jako z visl skupina, jejìû ËlenovÈ by nemïli pracovat, ale naopak pot ebujì ekonomickou a spoleëenskou asistenci, kterou majì poskytovat mladöì ËlenovÈ spoleënosti. VÏk vymezujìcì odchod do d chodu se vïtöinou pohybuje v rozmezì 60 aû 65 let. VÏtöina gerontolog pro oznaëenì zaë tku st Ì, neboli meznìho vïku, rovnïû volì hodnoty mezi 60 a 65 lety. Takto jej vymezujì p edevöìm z toho d vodu, ûe zhruba v tomto obdobì doch zì k evidentnìm fyzick m a psychologick m zmïn m. NÏkte Ì vïdci d le dïlì st Ì na mladöì st Ì, vymezenè roky 65ñ75, a pokroëilè st Ì, jeû p edstavuje kalend nì vïk 75 a vìce let, aëkoli n zory gerontolog se na konkrètnì meznì vïk ponïkud liöì ñ nïkte Ì jsou nap Ìklad p esvïdëeni, ûe pokroëilè st Ì zaëìn aû osmdes t m rokem. DalöÌ pouûìvan varianta rozdïluje lidi staröì 65 let na kategorie t etìho a ËtvrtÈho vïku. ÑT etì vïkì oznaëuje aktivnì a nez visl ûivot ve st Ì, zatìmco ÑËtvrt vïkì znamen obdobì, kdy je ËlovÏk p i zajiöùov nì z kladnìch pot eb odk z n na druhè (Stuart-Hamilton, 1999). Soci lnï kulturnì vlivy Pohled na st Ì a posuzov nì star ch osob bylo a st le je ovlivnïno ideami, p edstavami a stereotypy o tom, co znamen st rnout a b t star. Postoje ke st Ì, stejnï jako k jin m f zìm ûivotnìho cyklu, nejsou pouze v sledkem osobnì zkuöenosti, ale jsou takè soci lnï a kulturnï podmìnïny odliönï pro r znè spoleënosti. V nïkter ch kultur ch jsou sta Ì lidè vnìm ni jako zkuöenì, rozv ûnì a moud Ì, zatìmco v jin ch kultur ch p edstavuje st Ì synonymum pro ztr tu vitality a schopnosti jasnèho uvaûov nì a vyjad ov nì, resp. sta Ì lidè ze stejn ch kulturnìch a soci lnìch skupin mohou mìt zkuöenosti a zp soby svèho kaûdodennìho ûivota odliönè od star ch lidì z jin ch skupin. Pokud chceme porozumït st rnoucì osobnosti, je t eba vedle vnit nìch faktor zvaûovat rovnïû vnïjöì vlivy ovlivúujìcì sebeobraz starèho ËlovÏka a jeho ûivotnì spokojenost. Jak uv - dì Stuart-Hamilton, stereotyp ÑtypickÈhoì starèho ËlovÏka p evaûujìcì ve spoleënosti m ûe mìt vliv na sebed vïru star ch lidì (Stuart-Hamilton, 1999). ObecnÏ platì, ûe ËÌm vìce jim star ËlovÏk podlèh, tìm niûöì je jeho sebehodnocenì. J dro problèmu tkvì v tom, ûe st Ì je p ipsan m statusem, s nìmû je spojeno urëitè chov nì neboli role. Obzvl öù odchod star ch lidì z pracovnì sfèry tak podle mnoh ch autor (Rabuöic, 1995; 1997) p ispìv k tomu, ûe na starè lidi je pohlìûeno jako na slabè, neuûiteënè a z vislè, s tendencì vyluëovat je ze spoleëenskèho dïnì a v podstatï od nich nic neoëek vat. Na druhè stranï ztr ta prestiûe a respektu star ch lidì, a tedy i ztr ta moci, m ûe vyvol vat pocit lìtosti a soucitu se star mi lidmi, jenû se snadno p etvo Ì v postoj, ûe to jsou lidè, kter m je t eba pom hat (Rabuöic, 1995). Tento paternalistick p Ìstup ke star m lidem je dnes jednìm ze siln ch postoj patrn ch nejen u n s, ale i v mnoha dalöìch zemìch. 3) VÏk b v charakteristikou, kter se p i definov nì st Ì uûìv nejëastïji (takè proto, ûe s vïkem koreluje fyzick zdravotnì stav). Kalend nì, chronologick vïk jakoûto definiënì znak st Ì m ale svè obtìûe. Zp sob, podle Ëeho je moûnè rozliöit starèho ËlovÏka od ËlovÏka Ñne-starÈhoì, vlastnï neexistuje. Bylo zjiötïno, ûe poëet definic st rnutì se pohybuje okolo t Ì set a konsenzus o tom, jak st Ì definovat, st le neexistuje ñ ani v medicìnï, ani ve spoleëensk ch vïd ch (Vidovicov ñ Rabuöic, 2003). 4) Zn mky st rnutì jak tïlesnè, tak duöevnì, mohou b t posuzov ny takè mï Ìtky biologickèho vïku, resp. psychologickèho vïku. 88

17 Kamila Svobodov : Soci lnï psychologickè aspekty st rnutì Pokud se zamï Ìme pouze na vliv odchodu do d chodu na st rnoucìho ËlovÏka, je ve vïtöinï p Ìpad pociùov n jako ztr ta ñ hlavnì dopad m zejmèna na psychick stav jedince, kdy star ËlovÏk mnohdy pociùuje ztr tu seberealizace, uûiteënosti pro jinè a v neposlednì adï ztr tu soci lnìch kontakt. Po odchodu do d chodu se totiû mïnì jednotlivè sloûky statusu, kter mïl ËlovÏk v pr bïhu svèho p edchozìho ûivota. MizÌ objektivnì charakteristika profese a jejì prestiû, m ûe se takè v raznï snìûit podìl na moci, sniûuje se p Ìjem a mïnì se ûivotnì zp sob. CelkovÏ se tedy z tohoto hlediska m ûe znaënï snìûit soci lnì status jedince, coû pochopitelnï p in öì nejr znïjöì d sledky pro oëek vanè chov nì individua (Stuart-Hamilton, 1999). V tomto kontextu se tedy budeme zab vat vlivem odchodu do d chodu na ûivot jednotlivce a tìm, do jakè mìry se rozhodnutì odejìt do d chodu pojì s dalöìmi ûivotnìmi okolnostmi. Vych zet p itom budeme z v sledk v zkumu GGS, ve kterèm byly zjiöùov ny n zory lidì, jichû by se akt odchodu do d chodu mohl v nejbliûöìch t ech letech t kat a kte Ì tedy o tomto z vaûnèm ûivotnìm kroku a aspektech s nìm spojen ch pravdïpodobnï uvaûujì. Odchod do d chodu a jeho vliv na ûivot jednotlivce Ot zkami smïrujìcìmi na osoby v p edd chodovèm vïku 5) sice nezjistìme skuteën dopad odchodu do d chodu na psychick stav a ûivotnì situaci ËlovÏka, zjistìme vöak, jak oëek v nì se k tomuto z vaûnèmu ûivotnìmu kroku pojì. Respondenti ve v zkumu GGS si velmi jasnï uvïdomujì, ûe po odchodu do d chodu se zhoröì jejich finanënì situace, na Ëemû se shodujì zhruba t i Ëtvrtiny dotazovan ch bez rozdìlu v tom, jak snadno Ëi naopak obtìûnï v souëasnè chvìli se sv mi p Ìjmy vych zejì. Naopak pozitivnì d sledek odchodu do d chodu spat uje zhruba stejnï vysok podìl osob v oëek vanèm rozöì enì moûnostì dïlat, co chtïjì. VÌce radosti a uspokojenì ze ûivota oëek vajì od odchodu do d chodu p ibliûnï dvï pïtiny respondent, u stejnèho podìlu osob k û dnè zmïnï v tomto smyslu nedojde (tab. 1). U tèto ot zky ovöem nalezneme rozdìly v odpovïdìch v z vislosti na nejvyööìm ukonëenèm vzdïl nì ñ lidè se z kladnìm vzdïl nìm si mnohem ËastÏji neû ti ostatnì myslì, ûe jejich radost a uspokojenì ze ûivota vzroste, vysokoökol ci naopak ve vyööì mì e vyjad ujì obavy z toho, ûe absence pracovnì aktivity jejich uspokojenì ze ûivota snìûì. Tato skuteënost patrnï souvisì s tìm, ûe vysokoökol ci vykon vajì mnohem ËastÏji profese, kterè je naplúujì a bavì, a ztr ta souëasnèho zamïstn nì tedy pro nï m ûe do jistè mìry p edstavovat ztr tu seberealizace. Zhruba t etina osob v p edd chodovèm vïku si d le myslì, ûe odchod do d chodu by mohl mìt pozitivnì vliv na vztahy s jejich partnerem, s dïtmi, p ÌpadnÏ vnouëaty a tèû na jejich zdravotnì stav (vïtöina dotazovan m ovöem û dn, ani pozitivnì ani negativnì, vliv na tyto aspekty neoëek v ) (tab. 1). Na jednè stranï tedy odchod do d chodu ovlivúuje nïkterè aspekty ûivota staröìho ËlovÏka, na stranï druhè je tu i vliv opaën, kdy nïkterè okolnosti mohou mìt podstatn vliv na rozhodnutì do starobnìho d chodu odejìt Ëi tento odchod odloûit. HodnÏ Ëi dokonce velmi mnoho m ûe odchod do d chodu u nadpoloviënì vïtöiny respondent p edd chodovèho vïku z viset na finanënì situaci, p ÌpadnÏ na jejich zdravì (niûöì p edpokl dan vliv zdravotnìho stavu na rozhodov nì t kajìcì se odchodu do d chodu se prok zal u osob, kterè v souëasnè dobï hodnotì svè zdravì jako dobrè nebo velmi dobrè). O nïco mènï neû polovina osob p ikl d ve vztahu k odchodu do d chodu znaën v znam svè souëasnè pr ci, nejmènï, ve srovn nì s ostatnìmi okolnostmi, bude toto rozhodov nì z viset na rodinnèm ûivotï respondenta (zde odpovïdïla t etina dotazovan ch, ûe jejich rozhodov nì nebude na rodinnèm ûivotï z viset v bec, o nïco vìce neû t etina se domnìv, ûe jen Ë steënï) (tab. 2). 5) Na zmìnïnè ot zky mïli odpovìdat pouze lidè, kter ch se odchod do starobnìho d chodu nebo do p edëasnèho starobnìho d chodu m ûe v nebliûöìch t ech letech t kat. Vzhledem ke skuteënosti, ûe podle z kona 155/1995 Sb. o d chodovèm pojiötïnì je v souëasnosti moûno nastoupit do p edëasnèho d chodu t i roky p ed dosaûenìm d chodovèho vïku, byly br ny v potaz odpovïdi muû ve vïku 56 a vìce let a ûen ve vïku 51 a vìce let. SpodnÌ vïkov hranice byla takto zvolena s p ihlèdnutìm k nejniûöì vïkovè hranici pro odchod do d chodu v roce 2008 (tj. t i roky po sbïru dat), kter je stanovena pro muûe na 62 let a pro ûeny na 57 let (nap. Kux, 2005). 89

18 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Tab. 1 Jaký si myslíte, že bude mít odchod do starobního důchodu vliv na jednotlivé aspekty Vašeho života?, v % (What effect do you think retirement will have on individual aspects of your life?, in %) Ukazatel Mnohem lepší Pozn.: Do analýzy byly zahrnuty pouze odpovědi žen ve věku 51 a více let a mužů ve věku 56 a více let, kteří ještě nejsou ve starobním důchodu. **) Nezahrnuje respondenty, kteří v současnosti nemají partnera. **) Nezahrnuje respondenty, kteří v současnosti nemají děti. Tab. 2 Do jaké míry by Vaše rozhodnutí odejít v nejbližších 3 letech do starobního důchodu záviselo na následujících oblastech?, v % (To what extent would your decision to retire within the next three years depend on the following factors, in %) Pozn.: Do analýzy byly zahrnuty pouze odpovědi žen ve věku 51 a více let a mužů ve věku 56 a více let, kteří ještě nejsou ve starobním důchodu. AËkoliv rodinnèmu ûivotu p ikl d ve vztahu k rozhodnutì o ukonëenì svè ekonomickè aktivity d raz nejmenöì podìl dotazovan ch, jednotlivì rodinnì p ÌsluönÌci a lidè z blìzkèho okolì mnohdy mohou chtìt sv mi n zory toto rozhodov nì ovlivnit. Na z kladï dat z analyzovanèho v zkumu se uk zalo (tab. 3), ûe podle dvou pïtin dotazovan ch si jejich partner myslì, ûe by mïl respondent v nejbliûöìch t ech letech do d chodu odejìt. Pokud je partner jiû s m v d chodu, chtïl by po respondentovi ukonëenì jeho pracovnì aktivity dokonce ve dvou t etin ch p Ìpad (bez ohledu na to, zda je prvnìm d chodcem v p ru muû nebo ûena). Pro odchod sv ch rodië do d chodu by byl tèû, podle n zoru respondent, nezanedbateln podìl jejich dïtì (domnìvajì se to zhruba dvï pïtiny dotazovan ch), podobn n zor zast v i p ibliûnï Ëtvrtina p tel a p Ìbuzn ch respondent v p edd chodovèm vïku. Statisticky v znamnï ËastÏji by si rodina a p telè p li ukonëenì pracovnì aktivity svèho blìzkèho, ËÌm vìce se respon- Lepší Ani lepší, ani horší Horší Mnohem horší Finanční situace 0,4 4,0 18,8 59,2 17,6 448 Možnost dělat, co chcete 22,4 50,7 21,3 4,5 1,1 446 Radost a uspokojení ze života 8,1 34,5 41,2 13,7 2,5 444 Vztahy mezi Vámi a Vaším partnerem* 3,7 29,2 60,7 5,2 1,2 325 Vztahy mezi Vámi a Vašimi dětmi, příp. vnoučaty** 7,4 29,8 61,5 1,0 0,3 392 Váš zdravotní stav 5,8 27,9 51,0 13,5 1,8 445 Co si lidé kolem Vás budou o Vás myslet 0,9 5,4 87,3 5,0 1,4 443 Ukazatel Vůbec ne Částečně Celkem hodně Velmi mnoho N Vaší finanční situaci 14,8 29,8 25,4 30,0 426 Vašem zdraví 18,5 29,5 27,4 24,6 427 Vaší práci 21,0 33,9 26,5 18,6 419 Vašem rodinném životě 33,3 37,1 20,9 8,7 393 Tab. 3 Nakolik souhlasíte či nesouhlasíte s uvedenými tvrzeními o tom, co si někteří lidé mohou myslet o Vašem odchodu do důchodu v nejbližších 3 letech?, v % (How much do you agree or disagree with the statements representing what some people could think about your retirement within the next three years?, in %) Ukazatel Rozhodně ano Pozn.: Do analýzy byly zahrnuty pouze odpovědi žen ve věku 51 a více let a mužů ve věku 56 a více let, kteří ještě nejsou ve starobním důchodu. **) Nezahrnuje respondenty, kteří v současnosti nemají partnera. **) Nezahrnuje respondenty, kteří v současnosti nemají děti. Ano Ani ano, ani ne Ne Rozhodně ne Váš partner si myslí, že byste měl/a odejít do důchodu* 9,6 34,3 21,2 22,4 12,5 312 Vaše děti si myslí, že byste měl/a odejít do důchodu** 8,5 32,3 23,7 22,6 12,9 363 Většina Vašich příbuzných si myslí, že byste měl/a odejít do důchodu 5,5 21,3 35,1 22,3 15,8 399 Většina Vašich přátel si myslí, že byste měl/a odejít do důchodu 4,3 21,4 35,9 23,6 14,8 398 N N 90

19 Kamila Svobodov : Soci lnï psychologickè aspekty st rnutì dent blìûì d chodovèmu vïku. Naopak je tomu v p Ìpadech, kdy se tento ËlovÏk tïöì dobrèmu Ëi velmi dobrèmu zdravì, a takè, pokud m vysokoökolskè vzdïl nì. PsychologickÈ aspekty st rnutì Jak uû bylo na zaë tku tohoto textu zmìnïno, v obdobì d chodovèho vïku se ËastÏji neû ve vïku st ednìm vyskytujì z vaûnè ud losti. Ztr ty a velkè ûivotnì zvraty sice nejsou jen specifick m jevem st Ì, protoûe tèmï kaûd jedinec bïhem ûivota zkuöenost se ztr tou zìsk, pro st Ì je vöak charakteristickè, ûe se ztr ty a ûivotnì zvraty nahromadì, p ÌpadnÏ se vz jemnï posilujì a sta Ì lidè se pak st vajì slaböì a zranitelnïjöì (Rheinwaldov, 1999). Mezi tyto z vaûnè ûivotnì ud losti pat Ì jiû zmìnïn odchod do d chodu a s nìm spojen zmïna soci lnìho statusu, biologickè a fyzickè zmïny, zdravotnì problèmy, smrt partnera, blìzk ch lidì a vrstevnìk Ëi zmïna bydlenì, p ÌpadnÏ vstup do domova d chodc (Haökovcov, 1990; Pichaud ñ Thareauov, 1998; VojtÏchovsk, 1992). O vlivu odchodu do d chodu na osobnost ËlovÏka jsme jiû hovo ili, nynì se jeötï kr tce zmìnìme o dopadech dalöìch obtìûn ch ûivotnìch ud lostì. Partnerova smrt je bezpochyby jednou z nejtïûöìch zkouöek, se kterou se lidè musejì vyrovn vat. Mnoho vdov a vdovc nakonec smutnè obdobì p ekon a m ûe zaëìt Ñznovu ûìtì. Ale u nïkter ch lidì, a zejmèna u staröìch, se uû tato r na nikdy nezahojì. NavÌc kromï partnera mizì z blìzkosti staröìho ËlovÏka postupnï takè stejnï sta Ì p telè, coû mìv vliv na to, ûe staröì lidè majì tendenci udrûovat ËÌm d l mènï styk a st le vìce je doprov zì samota. TakÈ vstup do za ÌzenÌ soci lnì pèëe je v ûnou ud lostì. Sta Ì lidè odch zejì do r zn ch za ÌzenÌ soci lnì pèëe tehdy, kdyû z d vodu zhoröenèho zdravotnìho stavu doma vöechno bezpeënï nezvl dnou, kdyû se jim v d sledku ovdovïnì samota stane nesnesitelnou nebo kdyû se o nï jejich dïti bojì Ëi nejsou schopny nebo ochotny se o svè starè a nemocnè rodiëe postarat. Ve vïtöinï p Ìpad si tito lidè uvïdomujì, ûe je to do konce ûivota. Opustit sv j d m nebo byt tedy znamen rozlouëit se s minulostì, se vöìm, co tvo ilo dosavadnì ûivot (Pichaud ñ Thareauov, 1998). Vöechny v öe uvedenè zmïny ËlovÏkem hluboce ot sajì a traumatizujì ho. NÏkdy se ËlovÏk se ztr tou vyrovn za kr tkou dobu, ale Ëasto tato tïûk obdobì, zejmèna u staröìch lidì, trvajì lèta, nïkdy i po zbytek ûivota. V obdobì seniorskèho vïku tedy ËlovÏka Ëasto prov zì nejen psychick bolest, ale i samota. Pichaud a Thareauov (Pichaud ñ Thareauov, 1998) ve svè studii uve ejúujì v sledky v zkumu na tèma pocit osamïnì u lidì staröìch 60 let ve Francii, ze kter ch vypl v, ûe kaûd t etì Francouz ve vïku nad 60 let trpì pocitem osamïnì ñ 25 % obëas, 5 % Ëasto, 3 % neust le. Podle autor p ich zì v vahu mnoho faktor, kterè mohou vèst k samotï a k izolaci star ch lidì. Jsou to ûivotnì podmìnky, nap Ìklad vïk ËlovÏka, zda je vdovec nebo vdova, zda ûije s m. D le je to fyzick stav ñ nemoc, handicap, kter br nì ËlovÏku vych zet z domu nebo se dokonce pohybovat, smyslov deficit (oslaben sluch Ëi zrak), a psychick stav ñ ovlivnïn kup Ìkladu ztr tou blìzkèho ËlovÏka nebo i zvì ete. V neposlednì adï mohou samotu ovlivnit i soci lnì nebo ekonomickè jevy ñ nedostatek prost edk, aktivit, vyko enïnì, p edsudky. Do jakè mìry se pocity osamocenì, nedostatku kontakt, smutku apod. projevujì u ËeskÈ seniorskè populace uk ûì opït data z v zkumu GGS, kter se snaûil pomocì nïkter ch ot zek zjistit aktu lnì duöevnì rozpoloûenì a proûitky dotazovan ch. DuöevnÌ pohoda a pocity senior AËkoli mnoha senior m ve vïku 60ñ79 let podle v sledk v zkumu kontakty s lidmi nechybïjì, majì se na koho spolehnout Ëi v p ÌpadÏ potìûì obr tit, ani se necìtì odmìtanì, jsou bohuûel i tacì, u kter ch tomu tak nenì. NabÌzÌ se tedy ot zka, jak mi vnïjöìmi okolnostmi m ûe b t tato skuteënost ovlivnïna. OdpovÏÔ na ni se pokusìme nalèzt pomocì n sledujìcì anal zy. Na z kladï faktorovè anal zy bylo moûnè z p edloûen ch v rok vztahujìcìch se k nynïjöìm ûivotnìm zkuöenostem (tab. 4, 5) utvo it dva odliönè faktory (celkovï vysvïtlujìcì 69 % 91

20 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Tab. 4 Do jaké míry se Vás poslední dobou týkaly uvedené výroky vztahující se k Vašim nynějším životním zkušenostem? osoby ve věku 60 a více let, v % (To what extent do the statements relating to life experiences apply to you in recent years? People aged 60 and over, in %) Ukazatel Ano Částečně Ne N Je spousta lidí, na které se mohu v případě potíží obrátit 40,1 43,4 16, Zažívám pocit prázdnoty, marnosti 8,9 26,1 65, Chybí mi kontakt s lidmi 9,6 22,9 67, Znám mnoho lidí, na které se mohu naprosto spolehnout 34,9 46,4 18, Často se cítím odmítnutý 5,1 18,9 76, Znám dost lidí, kteří jsou mi blízcí 51,7 37,5 10, Tab. 5 Faktorová analýza faktorové zátěže (Factor analysis factor weight matrix) Ukazatel Faktor sociálních kontaktů Faktor sociální izolace Znám mnoho lidí, na které se mohu naprosto spolehnout 0,867 0,109 Je spousta lidí, na které se mohu v případě potíží obrátit 0,852 0,112 Znám dost lidí, kteří jsou mi blízcí 0,824 0,153 Zažívám pocit prázdnoty, marnosti 0,103 0,803 Chybí mi kontakt s lidmi 0,802 Často se cítím odmítnutý 0,148 0,779 Podíl vysvětlené variance, % 36,7 32,4 Pozn.: Použitá metoda Principal Component Analysis, rotované řešení (Varimax with Kaiser Normalization). V tabulce jsou uvedeny pouze faktorové zátěže vyšší než 0,100; N = variance), jeû mohou b t nazv ny faktor soci lnìch kontakt a faktor soci lnì izolace. Faktor soci lnìch kontakt zahrnuje poloûky t kajìcì se moûnosti obr tit se v p ÌpadÏ potìûì na spoustu lidì, moûnosti na mnoho lidì se spolehnout a tèû skuteënosti, ûe ËlovÏk zn dost lidì, kte Ì jsou mu blìzcì. Faktor soci lnì izolace naopak souvisì s tìm, ûe ËlovÏku kontakty s lidmi chybì, Ëasto se cìtì odmìtnut a zaûìv pocity pr zdnoty a marnosti. Do anal zy jsme d le zahrnuli nez vislè promïnnè, kter mi bylo pohlavì, vzdïl nì, vïk, zdravotnì stav, skuteënost, zda m respondent partnera Ëi dïti, fakt, zda d chodce pracuje Ëi nikoliv 6), a p Ìjmov situace. Jejich vliv na duöevnì rozpoloûenì senior jsme testovali pomocì porovn v nì pr mïr faktorov ch skûre 7) p Ìsluön ch skupin respondent. Z v sledk anal zy vyplynulo, ûe vybranè skupiny osob se mezi sebou statisticky v znamnï odliöujì (tab. 6). StaröÌ ûeny si ve srovn nì s muûi myslì, ûe majì ve svèm okolì vìce lidì, kte Ì jsou jim blìzcì a na nïû se mohou obr tit a spolehnout, z roveú vöak tèû ËastÏji podlèhajì negativnìm pocit m a h e proûìvajì, pokud jim kontakty s druh mi lidmi chybì. Z hlediska vzdïl nì a vïku nebyl u dotazovan ch osob shled n û dn v znamn rozdìl v posuzov nì lidì, jeû jsou jim blìzcì 8), v pocitech soci lnì izolovanosti ovöem u respondent obou pohlavì odliönosti nalezeny byly ñ lidè se z kladnìm vzdïl nìm a staröì osoby (ve vïku 70ñ79 let) podlèhajì vìce neû ti ostatnì pocit m pr zdnoty a odmìtnutì a negativnìm pocit m plynoucìm z nedostatku kontakt. Pocity izolovanosti se tèû prohlubujì spolu se zhoröujìcìm se zdravotnìm stavem seniora. LidÈ, jeû oznaëili sv j zdravotnì stav jako öpatn Ëi dokonce velmi öpatn, si 6) PromÏnn ÑpracujÌcÌ d chodceì, utvo en konkrètnï pro tuto anal zu (viz tab. 6), zahrnuje pouze osoby ve vïku 60 let a staröì, kterè jsou jiû ve starobnìm d chodu, p iëemû kategorie Ñanoì znamen, ûe d chodce z roveú pracuje. D vodem tvorby takto orientovanè promïnnè bylo odliöit pracovnì Ëinnost starobnìch d chodc od ostatnìch osob staröìch 60 let (neboù ne vöechny osoby ve vïku 60 a vìce let jsou jiû v d chodu, tj. nïkte Ì lidè v tomto vïku mohou b t tedy st le ekonomicky aktivnì). Z 2424 osob ve vïku 60 let a staröìch je ve starobnìm d chodu 94 %, z nich pracuje necel ch 5 % osob. 7)»Ìm niûöì hodnota pr mïrn ch faktorov ch skûre, tìm vìce m respondent soci lnìch kontakt a z roveú tìm mènï Ëasto se cìtì b t soci lnï izolov n. 8) P i podrobnïjöì anal ze provedenè oddïlenï podle pohlavì se ovöem uk zalo, ûe muûi ve vïku 60ñ69 let majì ve srovn nì s tïmi staröìmi ve svèm okolì blìzk ch lidì vìce. 92

21 Kamila Svobodov : Soci lnï psychologickè aspekty st rnutì Tab. 6 Průměrné hodnoty faktorových skórů (Average values of factor scores) Ukazatel Faktor sociálních kontaktů Faktor sociální izolace Pohlaví *** *** muž 0,082 0,081 žena 0,067 0,067 Vzdělání *** ZŠ, bez maturity 0,006 0,091 *** maturita 0,008 0,141 VŠ 0,037 0,243 Věk *** let 0,028 0, let 0,035 0,158 Zdravotní stav *** *** dobrý/velmi dobrý 0,127 0,233 *** uspokojivý 0,033 0,038 *** špatný/velmi špatný 0,293 *** 0,474 *** Má partnera *** *** ano 0,086 0,205 ne 0,106 0,252 Má děti *** *** ano 0,060 0,038 ne 0,320 0,200 Pracující důchodce ** *** ano 0,303 0,426 ne 0,018 0,031 Vycházení s příjmy *** *** snadné 0,139 0,215 obtížné 0,080 0,115 Pozn.: ***statisticky významné na hladině významnosti 1, **1 %. Statistická významnost uvedená přímo u hodnot faktorových skórů znamená, že se daná skupina respondentů odlišovala od zbylých skupin v rámci příslušného třídícího znaku. U proměnných dělících respondenty do dvou kategorií byly průměry faktorových skórů porovnávány pomocí t-testu, u proměnných obsahujících tři kategorie byla použita metoda One-Way ANOVA (test Bonferroni). ËastÏji neû ti ostatnì myslì, ûe ve svèm okolì nemajì p Ìliö mnoho blìzk ch lidì, na kterè se mohou spolehnout a v p ÌpadÏ pot eby obr tit. Jako faktor pozitivnï ovlivúujìcì ûivot staröìch lidì se projevilo rodinnè z zemì ñ lidè, jeû majì partnera nebo dïti, majì pochopitelnï ve svèm okolì vìce blìzk ch lidì, kte Ì jim v p ÌpadÏ pot eby pomohou. Na druhou stranu senio i, kte Ì partnera Ëi dïti nemajì, naopak mnohem ËastÏji trpì pocity izolovanosti zap ÌËinÏn mi nedostatkem soci lnìch kontakt. PodobnÏ senio i, kte Ì jsou jiû v d chodu, ale z roveú vykon vajì placenè zamïstnanì, hodnotì svou ûivotnì situaci pozitivnïji neû d chodci nepracujìcì, a to jak co se t Ëe mnoûstvì blìzk ch lidì 9), tak absence negativnìch pocit. Tito lidè se totiû dìky svèmu zamïstn nì dostanou do pravidelnèho kontaktu s jin mi lidmi, doch zì k uspokojenì jejich pot eby seberealizace, majì pravideln reûim a n plú dne a souëasnï i vyööì p Ìjem, coû m, vöe dohromady, v znamn vliv na jejich ûivotnì spokojenost (Bartoöov, 1997;»ervenkov ñ Kot nkov, 2001). V neposlednì adï, znaën vliv na duöevnì pohodu jedince m i p Ìjmov situace dom cnosti. Je zajìmavè, ûe lidè, kte Ì vych zejì se sv mi p Ìjmy snadno, nejenûe ve srovn nì s lidmi vych zejìcìmi se 9) U tohoto faktoru se vöak prok zal statisticky v znamn rozdìl pouze u muû. 93

22 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 sv mi p Ìjmy obtìûnï netrpì tak Ëasto negativnìmi pocity, ale tèû deklarujì, ûe majì ve svèm okolì vìce blìzk ch lidì, na kterè se mohou spolehnout. NynÌ se nabìzì ot zka, jakè konkrètnì negativnì pocity prov zejì seniory nejëastïji? A d se opït vysledovat souvislost mezi negativnìmi proûitky a pohlavìm, rodinnou situacì, zdravotnìm stavem a dalöìmi charakteristikami staröìho ËlovÏka? Na uvedenè ot zky se pokusìme odpovïdït v poslednì Ë sti tohoto textu. Jak uû bylo naznaëeno v öe, nejëastïjöìm negativnìm pocitem, kter se u osob nad 60 let projevuje, je smutek. Z v sledk GGS vyplynulo, ûe tento pocit prov zel za poslednì t den alespoú nïkdy vìce jak polovinu dotazovan ch senior. DvÏ pïtiny staröìch lidì se obëas cìtì b t osamïl mi, u t etiny respondent se v uplynulèm t dnu alespoú nïkdy projevil pocit, ûe se nemohou zbavit sklìëenosti, a to ani s pomocì p tel a rodiny, d le pocit strachu a obëas jim tèû bylo do pl Ëe. Deprese postihuje seniory v menöì mì e neû ostatnì zmìnïnè negativnì proûitky, p esto se s nì ve st Ì setk me vìce neû v mladöìm vïku. NejmÈnÏ se senio i pot kajì s pocitem ûivotnìho ne spïchu, kter za poslednì dobu proûìvala pouze pïtina dotazovan ch osob ve vïku 60ñ79 let (tab. 7). Tab. 7 Jak často Vás v uplynulém týdnu provázely následující pocity? Osoby ve věku 60 a více let, v % (How often have you felt the following feelings in the past week? People aged 60 and over, in %) Ukazatel Zřídka nebo nikdy Někdy Často Většinou nebo neustále Byl/a jsem smutný/á 47,4 43,7 7,7 1, Cítil/a jsem se osamělý/á 59,4 31,0 8,1 1, Občas mi bylo do pláče 65,6 26,9 6,4 1, Měl/a jsem pocit, že se nemohu zbavit sklíčenosti, ani s pomocí rodiny či přátel 66,3 28,3 4,4 1, Měl/a jsem pocit strachu 66,6 27,4 5,0 1, Měl/a jsem depresi 70,3 23,9 4,9 0, Měl/a jsem pocit, že můj život je neúspěšný 74,7 20,4 3,7 1, Na z kladï podrobnïjöìho t ÌdÏnÌ datovèho souboru je moûnè konstatovat, ûe (podobnï, jako tomu bylo u pocitu soci lnì izolace) smutek, deprese, sklìëenost a ostatnì negativnì proûitky ve st Ì ËastÏji doprov zejì ûeny 10) (tato souvislost ovöem neplatì u pocitu ûivotnìho ne spïchu, kter proûìvajì ûeny stejnï Ëasto jako muûi), osoby se zdravotnìmi problèmy, seniory, kte Ì nemajì dïti nebo partnera, a osoby, kterè obtìûnï vych zejì s p Ìjmy dom cnosti (nejvyööì dosaûenè vzdïl nì a fakt, zda starobnì d chodce pracuje Ëi nikoliv, tentokr t û dn z sadnïjöì vliv na pocity a proûitky respondenta nemïly). Z vïrem je nutnè zd raznit, ûe mnoûstvì lidì, kte Ì podlèhajì negativnìm proûitk m, se zvyöuje spolu s rostoucìm vïkem, a to nejen ve st Ì, ale v pr bïhu celèho ûivota 11). Z vïr P edloûen text se vïnoval problematice st rnutì z mikrosoci lnì perspektivy a snaûil se o postihnutì vlivu tohoto nevyhnutelnèho procesu na ûivot jednotlivce. JednÌm z nejd leûitïjöìch krok v ûivotï staröìho ËlovÏka je odchod do d chodu, kter b v mnohdy povaûov n za kritèrium vymezujìcì konec st ednìho vïku a poë tek st Ì. Tento krok a s nìm spojenè ukon- ËenÌ pracovnìho procesu mìv adu dopad na sebepojetì i ûivotnì situaci jedince. Mezi jeden N 10) ZmÌnÏn skuteënost m ûe b t mimo jinè ovlivnïna vyööì nadïjì doûitì p i narozenì u ûen neûli u muû, kter m za n sledek, ûe ûeny ËastÏji neû muûi ûijì ve st Ì bez partnera a tedy mnohdy osamïle. 11) Tato z vislost opït neplatila pouze v p ÌpadÏ pocitu, ûe ûivot dotazovanèho je ne spïön, coû m ûe b t ovlivnïno faktem, ûe s pocitem ûivotnìho ne spïchu se pojì nap Ìklad ne spïch v zamïstn nì nebo v partnerskèm vztahu, Ëemuû mnohdy ËelÌ p edevöìm mladöì lidè. 94

23 Kamila Svobodov : Soci lnï psychologickè aspekty st rnutì z nejdominantnïjöìch negativnìch d sledk bezesporu pat Ì zhoröenì finanënì situace, naopak pozitivnì dopad odchodu do d chodu b v nejëastïji spat ov n v rozöì enì moûnostì vïnovat se konìëk m, z jm m apod., coû zce souvisì s n r stem mnoûstvì volnèho Ëasu po ukonëenì ekonomickè aktivity. Ve st Ì se ovöem z vaûnè ud losti hromadì, ËlovÏk je st le ËastÏji konfrontov n se ztr tami a ûivotnìmi zvraty, a to vöe m ûe negativnï ovlivnit psychick stav, sebeobraz a proûitky seniora. Mezi tyto z vaûnè ud losti b v azen mimo jinè pr vï odchod do d chodu, d le kup Ìkladu biologickè a fyzickè zmïny, prohlubujìcì se zdravotnì problèmy nebo smrt partnera. LidÈ ve st Ì jsou pak nuceni st le ËastÏji Ëelit samotï, nedostatku kontakt s lidmi, mnohdy je prov zejì pocity smutku, sklìëenosti Ëi strachu. Z anal zy provedenè v p edloûenèm textu vyplynulo, ûe v daleko vïtöì mì e doprov zejì ve st Ì tyto negativnì proûitky a pocity soci lnì izolovanosti ûeny, osoby bez rodinnèho z zemì, seniory se zdravotnìmi problèmy Ëi osoby obtìûnï vych zejìcì se sv mi p Ìjmy, p iëemû psychick stav seniora se obvykle zhoröuje spolu s jeho nar stajìcìm vïkem. Literatura Bartoöov, M VybranÈ zajìmavosti z ekonomickè Ëinnosti Ëesk ch senior. In Rabuöic, L. (ed).»esk spoleënost a senio i. Brno: äss FF MU, s. 91ñ101.»ervenkov, A. ñ Kot nkov, M ZaËlenÏnÌ senior v soci lnì struktu e soudobè spoleënosti. Praha: V PSV. Haökovcov, H FenomÈn st Ì. Praha: Panorama. Kux, J. a kol V voj hlavnìch ekonomick ch a soci lnìch ukazatel»eskè republiky 1990ñ2005. Bulletin 21. Praha: V PSV. Muûi a ûeny v»r: ûivotnì dr hy a mezigeneraënì vztahy (GGS: Generations and Gender Survey), Pichaud, C. ñ Thareauov, I SouûitÌ se staröìmi lidmi. Praha: Port l. Rabuöic, L »esk spoleënost st rne. Brno: MU v BrnÏ/Georgetown. Rabuöic, L. (ed) »asovÈ dimenze vstupu do d chodu. In Rabuöic, L. (ed).»esk spoleënost a senio i. Brno: äss FF MU, s. 10ñ29. Rheinwaldov, E Novodob pèëe o seniory. Praha: Grada. Stuart-Hamilton, I Psychologie st rnutì. Praha: Port l. Vidovicov, L. ñ Rabuöic, L Senio i a soci lnì opat enì v oblasti st rnutì v pohledu ËeskÈ ve ejnosti. Zpr va z empirickèho v zkumu. Praha: V PSV. VojtÏchovsk, M Nejz vaûnïjöì ûivotnì ud losti ve st Ì a jejich dopad na duöevnì a tïlesnè zdravì. Naöe beseda, Ë. 10, s. 5ñ6. KAMILA SVOBODOV absolvovala v roce 2003 studium demografie na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï UK a v roce 2005 studium sociologie na FilozofickÈ fakultï UK. V souëasnè dobï pokraëuje v doktorandskèm studiu demografie na P F UK a pracuje ve V zkumnèm stavu pr ce a soci lnìch vïcì ve v zkumnè skupinï rodinnè politiky. Summary The author focuses on the problem of ageing from a micro-social perspective and attempts to capture the effect of this unavoidable process on the life of the individual. One of the most important changes in the life of an ageing individual is retirement. It is often regarded as a criterion that marks the end of middle age and the start of old age. This step, accompanied by the end of employment, tends to have numerous effects on the self-perception and life situations of individuals. Among the most pronounced negative effects is unquestionably a worsening of the individualís financial situation, while a positive aspect of retirement tends to be the enhanced opportunities for focusing on hobbies and interests, etc. This is directly linked to the increase in free time when a person ceases to be economically active. However, serious events tend to accumulate in old age, and a person is increasingly confronted with personal losses and major changes in life, all of which can have a negative impact on their psychological state, the way they perceive themselves and how they experience things. Alongside retirement, other serious events include physiological changes, i.e. a growing number of health problems or the death of a partner. The elderly are then increasingly confronted with isolation, a lack of contact with other people, and they often experience a sense of sadness, despondence or fear. The analysis revealed that in old age these negative experiences and feelings of social isolation to a larger degree affect women, people with no family, seniors with health problems, or people who have insufficient income. The psychological condition of senior citizens usually worsens as they age. 95

24 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 FENOM N PENDLERSTVÕ ñ Z CHEBSKA DO BAVORSKA A ZPÃT (STAV A PODMÕNÃNOSTI) JAROSLAVA MAREäOV ñ DUäAN DRBOHLAV The Phenomenon of Cross-Border Commuting ñ From the Cheb Region to Bavaria and Back (Situations and Circumstances) The article analyses the phenomenon of cross-border commuting based on the example of a study of 80 selected commuters from 39 municipalities in the Cheb Region, which directly borders with Bavaria in Germany (autumn 2005). The analysis also draws on information obtained from the local authorities of the selected municipalities (winter 2006). The primary objective of the multi-dimensional quantitative methods ñ multi-step regression ñ used in the analysis was to determine to what degree commuting is determined by various demographic, socio-economic, and geographic characteristics and factors. Demografie, 2007, 49: 96ñ107 P ÌspÏvek se zab v zahraniënì pracovnì migracì, resp. jejì specifickou formou tzv. pendlerstvìm 1). Analyzuje tento proces na mikroregion lnì rovni ñ na p Ìkladu pendler trvale ûijìcìch v obcìch okresu Cheb, v oblasti, pro niû je pendlerstvì snad dnes v bec nejintenzivnïjöìm fenomènem v celè zemi (VavreËkov ñ Fischlov ñ Janata, 2002), nicmènï doëasnï pracujìcìch v bohatöìm a na mzdy ötïd ejöìm nïmeckèm Bavorsku. Problematika mezin rodnìch migraënìch pohyb ËeskÈ populace je zastìnïna pomïrnï mohutnou imigracì cizinc do»eska (k pob valo leg lnï v»esku imigrant ñ»s ; Hor kov ñ Macounov, 2006). Na druhè stranï poëty Ëesk ch obëan operujìcìch v r mci mnoha r zn ch program v zahraniëì jsou spìöe malè a navìc se poëty u nïkter ch proud v Ëase spìöe zeslabujì (nap. Hor kov ñ Drbohlav, 1998; Mareöov, 2006) ñ rovnïû tab. 1. Nap. k roku 2000, ke kterèmu existujì p Ìsluön data, pracovalo celkem leg lnï v NÏmecku kolem Ëesk ch obëan, p iëemû polovinu z tohoto poëtu p edstavovali pendle i (Mareöov, 2006). Pro srovn nì, v roce 1996 pracovalo v NÏmecku leg lnï p ibliûnï Ëesk ch obëan, nejvïtöì Ë st tvo ili pendle i, kter ch ke konci roku 1995 bylo p ibliûnï (Hor kov ñ Drbohlav, 1998). JinÈ srovn nì p in öì Je bek (1998): ÑZatÌmco nap. v celèm Ëesko-nÏmeckÈm pohraniëì vyjìûdïlo v roce 1994 do NÏmecka za pracì pït obëan produktivnìho vïku ze sta, o dva roky pozdïji to byli jen t iì. I po uvolnïnì trhu pr ce v nïkter ch Ñstar chì Ëlensk ch zemìch EvropskÈ unie obëan m Ñnov chì Ëlensk ch zemì EU (vëetnï»eska) v roce 2004, resp. potè i 2006, nejsou poëty Ëesk ch obëan v bohatöìch zemìch EU nijak vysokè, resp. pat Ì k tïm v komparaci nejniûöìm ñ (Report, 2005). MigraËnÌ pohyby rozliën ch typ Ëesk ch obëan do ostatnìch transformujìcìch se zemì st ednì a v chodnì Evropy jsou jeötï menöì, nicmènï jsou obecnï mènï sledov ny ve srovn nì s migracì do zemì EU. Existuje samoz ejmï takè p edevöìm ekonomick migrace Ëesk ch obëan do zahraniëì, kter m povahu neleg lnì. Intenzita tïchto proud i stavy tïchto migrant jsou objektem mnoha spekulacì, nicmènï nejsou tèmatem tohoto p ÌspÏvku. P estoûe mezin rodnì migrace Ëesk ch obëan obecnï a pendlerstvì zvl ötï nep edstavujì tak mohutnè toky a nev ûe se k nim nutnost eöit doslova palëivè problèmy a v zvy tak jako u imigrace, jde o problematiku z vaûnou. Nese v sobï jak d leûitè teoretickè aspekty i problèmy z kladnìho v zkumu, tak ryze praktickè ot zky d leûitè pro ÌzenÌ ûivota v danèm 1) P ÌspÏvek je jednìm z v stup V zkumnèho z mïru MSM financovanèho Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r. 96

25 Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) zemì. Jmenujme nap. testov nì teoriì sìtì, kumulativnì p ÌËinnosti (Massey et al., 1993), studium vz jemn ch vztah mezi pendlerstvìm, vnit nì migracì a dojìûôkou z hlediska moûnè substituce Ëi konkurence nebo naopak konkrètnì anal za bytku pracovnìch sil ve vybran ch d leûit ch profesìch v dan ch lokalit ch apod. NesmÌme zde rovnïû opomenout d leûitou ot zku zlepöov nì forem a kvality zjiöùovan ch dat/statistik 2). ZjiötÏn realita, stav problematiky Odliv pracovnìk z»eskè republiky za hranice je niûöì neûli p Ìliv cizinc na Ëesk trh a postupnï sl bne. Je to jednak v d sledku restriktivnìch opat enì chr nìcìch trh pr ce Ëlensk ch st t EU p ed p Ìlivem pracovnìch imigrant z jin ch neû Ëlensk ch zemì, ale i v d sledku poklesu z jmu Ëesk ch obëan o pr ci za hranicemi (Hor kov, 1998) ñ nap. vìce p ÌleûitostÌ k pracovnìm, resp. podnikatelsk m aktivit m v»esku, revalvace ËeskÈ koruny apod. Jak jiû bylo naznaëeno, nejsilnïjöì odliv dom cì pracovnì sìly n sledoval bezprost ednï po p du ûeleznè opony. Od tè doby doölo k silnè redukci pracovnì migrace Ëesk ch obëan. plnè statistickè daje o celkovèm poëtu Ëesk ch obëan, kte Ì vyhledali pracovnì p Ìleûitost za hranicì st tu, vöak nejsou k dispozici. Statisticky je zachycena pouze Ë st pracovnìch migracì smï ujìcì do NÏmecka (Hor kov, 1998). ZamÏstn v nì Ëesk ch obëan v NÏmecku se ÌdÌ mezivl dnìmi dohodami, kterè urëujì roënì kvûty poëtu Ëesk ch obëan, jeû je moûno v NÏmecku pod jednotliv mi programy zamïstnat 3). Tyto kvûty nejsou obecnï naplnïny. NÏmecko je jedinou ze zemì EU, s nimiû m»r upraven reûim vz jemnèho zamïstn v nì obëan mezivl dnì smlouvou. V voj konkrètnìch poët zamïstnan ch obëan v NÏmecku ukazuje tabulka 1. Jednou ze z kladnìch forem zamïstn v nì naöich obëan v cizinï, jeû se pr vï nejvìce rozöì ila v Ëesko-nÏmeckÈm pohraniëì, je dennì p eshraniënì vyjìûôka ñ pendlerstvì. Tento p evzat pojem se v kr tkè dobï natolik vûil, ûe nenì pociùov na pot eba ËeskÈho ekvivalentu (Je bek, 1998). Pendler je definov n jako pracovnìk, kter je zamïstn n, nebo kter podnik v zahraniëì, p iëemû nad le bydlì v»r, kam se kaûdodennï, nebo nejmènï jednou t dnï vracì ( PendlerstvÌ je upraveno bilater lnì dohodou, jeû umoûúuje Ëesk m obëan m za urëit ch podmìnek pracovat v p ÌhraniËnÌch nïmeck ch regionech s p edpokladem dennìho n vratu do»r. Pendler m je tak podle z kona umoûnïno pracovat v nïmeck ch regionech vzd len ch 50 km od st tnìch hranic, p iëemû jsou taxativnï vymezeny okresy a jednotliv mïsta bavorskèho a saskèho pohraniëì, v nichû je pendlov nì dan m aktèr m povoleno (VavreËkov ñ Fischlov ñ Janata, 2002). 2) Nap. VavreËkov a kol. (2004) uv dì, ûe skuteën poëet Ëesk ch obëan dojìûdïjìcìch p es hranice za pracì do sousednìho NÏmecka je tïûko zjistiteln. Ofici lnì pendler pracujìcì v NÏmecku musì sice disponovat pracovnìm povolenìm vydan m Spolkov m adem pr ce, problèm vöak spoëìv v tom, ûe ad eviduje pouze roënì poëet vydan ch pracovnìch povolenì, nikoliv skuteënè osoby (jedna osoba m ûe v pr bïhu roku zìskat povolenì vìce). Tato skuteënost v podstatï znamen, ûe z nïmeckè strany ud vanè daje o poëtech pendlujìcìch osob z»r mohou b t ve skuteënosti niûöì. Jist druh evidence existuje i na ËeskÈ stranï. NÏmeckÈ ady od z jemc o pendlov nì poûadujì potvrzenì z ËeskÈho adu pr ce o nepobìr nì d vek v nezamïstnanosti a od soci lnìho odboru potvrzenì o nepobìr nì soci lnìch d vek, plynoucìch ze soci lnì pot ebnosti. Mezi evidencemi jednotliv ch ad pr ce v okresech leûìcìch p i hranici s NÏmeckem vöak existujì v raznè rozdìly. NÏkterÈ ady pr ce evidujì pouze poëty vydan ch potvrzenì pendler m, jinè zaznamen vajì jmèno a rodnè ËÌslo. Nap. ad pr ce Cheb zaznamen v mimo zmìnïnè daje takè datum narozenì, adresu trvalèho bydliötï, mïsto ve kterèm bude pendler pracovat a takè jeho profesi. 3) Leg lnì pracovnì Ëinnost Ëesk ch obëan v NÏmecku je od poë tku 90. let Ìzena a koordinov na na z kladï bilater lnì dohody mezi NÏmeckem a»eskem. Od roku 1991 je uzav ena Dohoda o vz jemnèm zamïstn v nì mezi Ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì»r a Spolkov m adem v Norimberku. Na z kladï tèto dohody existuje nïkolik forem zamïstn v nì Ëesk ch obëan v NÏmecku (VavreËkov ñ MichaliËka, 2003). Lze vydïlit n sledujìcìch pït kategoriì (VavreËkov a kol., 2004): ñ Ujedn nì o postupu p i zprost edkov nì zamïstn nì v NÏmecku Ëesk m z jemc m na dobu nejdèle 3 mïsìc v roce v r mci tzv. sezûnnìch pracì. ñ Dohoda o vz jemnèm zamïstn v nì Ëesk ch a nïmeck ch obëan za Ëelem rozöì enì jejich odborn ch a jazykov ch znalostì. ñ Dohoda o vysìl nì Ëesk ch obëan z podnik se sìdlem v»r do NÏmecka v r mci smlouvy o dìlo. ñ SpecialistÈ IT, pracujìcì v NÏmecku na z kladï programu zelen ch karet pro poëìtaëovè experty. ñ P eshraniënì dojìûôka do nïmeckèho p ÌhraniËÌ s dennìm n vratem do»r ñ pendlov nì. 97

26 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Tab. 1 Občané Česka legálně zaměstnaní v Německu (Czech citizens legally employed in Germany) Rok Počet platných smluv na dobu 18 měsíců Počet platných smluv na dobu 3 měsíců Počet českých IT specialistů Počet tzv. smluv o dílo Počet pendlerů Pramen: Bulletin: Mezinárodní pracovní migrace (Horáková 2006, resp. Horáková Macounová, ) Pozn: n.a. nezjištěno. Celkem n.a n.a n.a n.a n.a n.a n.a n.a n.a. n.a. n.a n.a. n.a. n.a n.a. n.a. n.a n.a. n.a. n.a n.a. n.a. n.a. n.a. P edpokladem pro p eshraniënì dojìûôku Ëesk ch obëan do NÏmecka je d le doklad o nepobìr nì d vky hmotnèho zabezpeëenì v nezamïstnanosti a d vky soci lnì pot ebnosti v»esku. ZamÏstn v nì pendler je plnï v kompetenci SpolkovÈho adu pr ce v Norimberku (Bundensanstalt f r Arbeit) a n slednï jednotliv ch ad pr ce (Arbeitsamt) jmenovan ch okres. Pro udïlenì pracovnìho povolenì nejsou podstatnè kvûty podle jednotliv ch zemì nebo profesnì ani ËasovÏ limitovanè pr ce. Tato udïlenì v hradnï vych zejì ze situace na pracovnìm trhu nïmeck ch p ÌhraniËnÌch region se zohlednïnìm principu p ednostnìho zamïstn - v nì mìstnìch obëan (VavreËkov a kol., 2004). Potenci lnì pendler nepot ebuje povolenì k pobytu. PostaËÌ jen tzv. Grenzg n-gerkarte (karta pro p eshraniënì pendlov nì), jejìû platnost je stanovena na dva roky. Z jemce o pendlov nì musì zìskat potvrzenì o p ijetì do zamïstn nì od budoucìho zamïstnavatele a souhlas p ÌsluönÈho nïmeckèho adu pr ce, kter vyd v na konkrètnì mìsto pracovnì povolenì. Na tomto z kladï lze zaû dat na nïmeckèm cizineckèm adï o danou hraniënì kartu. NÏmeck zamïstnavatel je povinen zajistit zahraniënìm pendler m stejnè pracovnì a soci lnì podmìnky jako zamïstnanc m s nïmeck m ob- ËanstvÌm (VavreËkov a kol., 2004). Od poë tku 90. let se systematickè anal ze p edevöìm soci lnìch zmïn v Ëesko-nÏmeckÈm pohraniëì (vëetnï pendlerstvì a Chebska) vïnovalo nïkolik v zkum (doprov zen ch pomïrnï rozs hl mi terènnìmi öet enìmi) ñ blìûe Je bek, 1998; Zich a kol., 1996; 1999, Matuökov, DalöÌ v zkumy byly motivov ny zejmèna aspekty volnèho pohybu pracovnìch sil v souvislosti se vstupem»r do EU (VavreËkov a kol., 2004; VavreËkov ñ Fischlov ñ Janata, 2002). VÏtöina zmìnïn ch publikacì pod v v sledky v zkumu pendlerstvì spìöe v obecnïjöì rovinï. To je d no p edevöìm öirok m, sociologicko-geografick m pojetìm. DanÈmu trendu se vymyk pr ce VavreËkovÈ ñ FischlovÈ ñ Janaty (2002), kter zkoum nejen hypoteticko-pracovnì migraci ale i migraci re lnou s d razem na pendlerstvì a pr ce VavreËkovÈ a kol., 2004, jeû shrnuje adu informacì jak dat ËeskÈ statistiky, tak i nïmeck ch a rakousk ch statistik na rovni NUTS 3 a 4. P eshraniënì pracovnìci dojìûdïjìcì dennï do NÏmecka z okresu Cheb PracovnÌ ad v Chebu registruje pouze daje o obëanech, kte Ì jsou zamïstnanì v NÏmecku na dobu 18 mïsìc, d le na sezûnnì pr ce, tj. na dobu 3 mïsìc a daje o pendlerech. ZatÌmco bliûöì specifikace obou prvnï jmenovan ch typ mobility (zejmèna anal za dan ch 98

27 Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) struktur podle pohlavì, vïku, profese, ale i v ËasovÈm v voji) je k dispozici v pr ci MareöovÈ (2006), soust edìme se zde na chebskou populaci pendler. V voj poëtu pendler ukazuje tabulka 2. Oproti celkovèmu poëtu pendler v»r, kter v znamnï rostl jiû na poë tku 90. let, zaznamenal okres Cheb v razn vzestup pendler aû v roce PotÈ doch zì k poklesu, r stu ñ kulminaci (v roce 1999), stabilizaci a postupnèmu pomïrnï v raznèmu poklesu. Tab. 2 Vývoj počtu pendlerů v okrese Cheb (Trends in the number of commuters in the Cheb Region) Rok Počet pendlerů Pramen: Úřad práce Cheb. Pozn: Na úrovni obcí/měst v roce 2005, tak jako ostatně i v předcházejících letech, dominuje pozice města Chebu (96 pendlerů), doprovázená již výrazně nižší intenzitou ve Františkových Lázních (21), Mariánských Lázních (21) a v Aši (20; blíže Marešová 2006). Z dalších obcí/měst okresu s výjimkou Dolního Žandova (11) již pendlují v podstatě pouze jednotlivci. V čase čísla klesají jak na Chebsku (poměrně prudce), tak v oblasti Mariánských Lázní i Ašsku. Skutečný počet pendlerů (v posledních dvou letech) je vyšší než počet vydaných potvrzení. Důvodem je prodlužování pracovních smluv našim občanům na dobu neurčitou, čímž pendlerům odpadá povinnost požadovat potřebná potvrzení. V roce 2005 bylo celkem úřady práce v okresech ležících při bavorské hranici evidováno 1063 pendlerů. Pozn mka k tabulce 2 potvrzuje celost tnì trendy (VavreËkov ñ Fischlov ñ Janata, 2002), totiû ûe nejvïtöì podìl na dan ch p eshraniënìch pohybech majì pracovnìci z nejvïtöìch obcì. V okrese Cheb majoritnì skupina pendler poch zì z obcì nad obyvatel (69 %), druhou nejv raznïjöì skupinou jsou pendle i z kategorie obcì 1000ñ5000 obyvatel (13 %). Ve vïkovè struktu e pendler v okrese Cheb od roku 2004 p evaûujì pracovnìci ve vïku 21ñ30 let, p i- Ëemû vöak dvï sousednì kategorie ñ mladöì neû 21 a 31ñ40 jsou rovnïû silnè. VÏkov hranice pendler je tedy pomïrnï nìzk a v pr bïhu let doch zì k jejìmu sniûov nì. Na z kladï evidence adu pr ce Cheb lze detailnï charakterizovat strukturu profesì pendler a takè jejì v voj v obdobì 1993 aû Obor stavebnictvì (profese zednìk, tesa, klempì ) zaznamenal v razn pokles uchazeë (pokles v danèm obdobì z 8 % na 2 %). NÌzk procentu lnì podìl zamïstnan ch ve stavebnictvì je takè d n nevy eöen m za azenìm profesì, jako je dïlnìk a pomocnè sìly (takto definovanè profese nelze s urëitostì za adit do stavebnictvì 4) ). V razn a v Ëase rostoucì podìl pendler byl zaznamen n v oblasti pohostinstvì (profese kucha, ËÌönÌk) ñ 31 % v roce DalöÌ v znamnou skupinou jsou pendle i, kte Ì pracujì v sektoru zdravotnictvì (profese lèka, zdravotnì sestra, rehabilitaënì pracovnìk a peëovatelka). V roce 2005 byl podìl takto zamïstnan ch pracovnìk 7 %. Ke snìûenì poëtu doölo u zdravotnìch sester, naopak zde byla novï zaznamen na profese lèka e, kter se objevuje u pendler aû v roce PoslednÌ v raznïjöì skupinou jsou pracovnìci v potravin stvì (cukr, peka, eznìk, uzen ), jejich v znam vöak v Ëase kles ñ v roce 2005 p edstavovali 4 %. DalöÌ charakteristiky pendler z okresu Cheb jiû budou pops ny na z kladï vlastnìho dotaznìkovèho öet enì. PouûitÈ metody v zkumu Byla uskuteënïna dvï dotaznìkov öet enì: 1) CÌlovou skupinou prvèho, uskuteënïnèho v Ìjnu a listopadu 2005, byli souëasnì Ëi ÑminulÌì pendle i s trval m bydliötïm v okrese Cheb, resp. v nïkterè z 39 obcì okresu, kterè p Ìmo sousedì s NÏmeckem (Bavorskem). Aplikov na byla metoda v bïru tzv. ÑsnÏhovÈ kouleì. Z celkem 100 kontaktovan ch pendler jich 80 dotaznìk vyplnilo (pendle i vïtöinou vyplnili dotaznìk ve svèm soukromì a v dohodnutèm Ëase jej opït p es kontaktnì 4) Pokud by tyto profese vöak byly za azeny do stavebnictvì, podìl pendler zamïstnan ch v tomto oboru by Ëinil 37 % (rok 2000) a v roce %. 99

28 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 osobu odevzdali). P estoûe je v sledn vzorek formou v bïru nereprezentativnì pro populaci pendler, kte Ì poch zejì z okresu Cheb (p estoûe v absolutnìm vyj d enì byla spïönï kontaktov na asi t etina ze vöech v okrese adem pr ce evidovan ch pendler ), v sledky p in öejì cennè informace a fakta, kter obohacujì pozn nì na danèm poli. 2) V pr zkumu p edstavitel mìstnì spr vy (uskuteënïno v obdobì prosince 2005 aû nora 2006) byl pouûit Ëelov v bïr, kdy vybran z stupce obce vyplnil dotaznìk elektronickou formou. DotaznÌk byl elektronicky zasl n nejprve 39 p edstavitel m mìstnì samospr - vy. V p ÌpadÏ Ëty mal ch obcì, kterè nemïly ovè spojenì byl dotaznìk zasl n poötou. Dohromady bylo zpït zìsk no 35 % vyplnïn ch dotaznìk. Tento poëet se zv öil po opïtovnèm kontaktov nì z stupc obcì telefonem. CelkovÏ pak bylo zìsk no 75 % vyplnïn ch dotaznìk (absolutnï 29). Data byla n slednï analyzov na Pearsonov m korelaënìm koeficientem a metodou vìcerozmïrnè (krokovè) regresnì anal zy, jeû umoûúuje vybrat ze souboru potenci lnìch faktor ty, kterè nejvìce souvisejì, resp. nejintenzivnïji ovlivúujì z visle promïnnou. Z visle promïnnou byl stanoven podìl pendler z ekonomicky aktivnìch obyvatel obce. Soubor nez visle promïnn ch pak doplnily demografickè, socioekonomickè a geografickè ukazatele vïtöinou zaloûenè na v sledcìch SËÌt nì P i zpracov nì bylo pouûito programu SPSS. DotaznÌkovÈ öet enì pendler DemografickÈ, socioekonomickè a teritori lnì charakteristiky respondent -pendler V souladu i s jinde zaznamenanou skuteënostì se potvrdilo, ûe do zahraniëì vìce pendlujì muûi. Z respondent bylo 66 % muû. VÏkov struktura dot zan ch pendler se pohybuje v intervalu 26ñ57 let. P ev ûn vïtöina (66 %) je zastoupena p ÌsluönÌky st ednìho vïku (30ñ49 let). P esnou vïkovou strukturu ukazuje tabulka 3. Tab. 3 Věková struktura pendlerů (The age structure of commuters) Věková skupina Zastoupení 6,9 6,9 17,2 34,5 6,9 10,4 17,2 Pramen: Vlastní dotazníkové šetření S vïkovou strukturou zce souvisì i forma rodinnèho souûitì. VÏtöinovÈ zastoupenì osob st ednìho vïku znamen, ûe nejpoëetnïjöì skupinu tvo Ì ûenatì/vdanè (89 %), svobodnì p edstavujì pouze 4 % stejnï jako rozvedenì. Je zajìmavè, ûe vìce jak polovina dot zan ch m vìce neû t i dïti (54 %), Ëtvrtina m t i dïti a 21 % m dvï dïti a mènï. Jako dalöì z kladnì identifikaënì daj lze br t vzdïl nì a pracovnì za azenì doma v»esku. P eshraniënì dojìûôka je vyuûìv na vöemi vzdïlanostnìmi kategoriemi (s v jimkou vïdeckè hodnosti). P ev ûnï ji realizujì osoby vyuëenè nebo ty, kterè vystudovaly st ednì ökolu bez maturity (72 %). Zastoupeny vöak jsou i osoby se st edoökolsk m (17 %) a vysokoökolsk m vzdïl nìm (4 %). Osoby se z kladnìm vzdïl nìm zaujìmajì mezi dot zan mi pendlery p ibliûnï 7 %. Z hlediska pracovnìho za azenì v»esku lze konstatovat, ûe p ev ûn vïtöina (79 %) pracovala jako zamïstnanci, 14 % podnikalo a 7 % byli nezamïstnanì. PoËetnÏ v razn skupina z tïchto nezamïstnan ch jsou osoby se z kladnìm vzdïl nìm. VÏtöina respondent m trval pobyt v pohraniëì (90 %), ostatnì jsou p ihl öeni k trvalèmu pobytu mimo okres Cheb. Uv dïjì vöak, ûe jejich d vodem p echodnèho pobytu nenì pendlov nì za pracì p es hranice. VÏtöina (76 %) se jiû dokonce v pohraniëì narodila, zbytek se do pohraniëì p istïhoval p i zakl d nì sv ch rodin zejmèna v 80. letech. S tìm takè souvisì jejich zk spjatost s dan m zemìm. Vöichni dot zanì byli spokojeni s tamnìm ûivotem. P evaûujì osoby (69 %), kterè jsou spìöe spokojenè. ObËan, kte Ì jsou velmi spokojeni, je p ibliûnï 17 % a necel ch 14 % zastupujì lidè, jeû nejsou ani nespokojeni, ani spokojeni. Soun leûitost 100

29 Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) obyvatel s zemìm potvrdila i ot zka, zda uvaûujì o stïhov nì. 83 % uvedlo, ûe o p estïhov nì urëitï neuvaûujì. D vody pendlerstvì a dalöì promïnnè, p ibliûujìcì tuto pracovnì aktivitu Vöichni dot zanì uvedli jako hlavnì d vod k pendlerstvì finanënì d vody, p iëemû vöak tèmï 97 % oznaëilo ûivotnì roveú svè dom cnosti za spìöe dobrou a 3 % dokonce za velmi dobrou. Pendlov nì tedy Ñpouzeì p ispïlo k zlepöenì jejich ûivotnì rovnï. MajoritnÌ skupina (69 %) uvedla k finanënìmu d vodu jeötï d vod dalöì. Bylo zjiötïno, ûe pro vìce jak Ëtvrtinu (28 %) byla takè impulsem k pendlerstvì ztr ta pracovnìho mìsta. Nemoûnost uplatnïnì v danèm oboru v»esku byla p ÌËinou pro dalöì pïtinu osob. 17 % respondent chtïlo nïco novèho poznat a nap. pouze 3 % osob uvedlo, ûe jejich rozhodnutì ovlivnili rodinnì p ÌsluönÌci a p telè v NÏmecku. Moûn m p edpokladem k pendlerstvì je takè osobnì zkuöenost s pracì v zahraniëì, tu zìskalo 17 % osob. Jednalo se p edevöìm o pr ci v NÏmecku a Francii a to v obdobì 1992 aû D leûit m faktorem i pro pracovnì aktivity v zahraniëì je stupeú n rodnìho uvïdomïnì, resp. tèû preferovan mìra vz jemnèho porozumïnì mezi skupinami lidì a p ÌsluönÌky r zn ch n rod. Pro bliûöì zjiötïnì tïchto postoj byla v dotaznìkovèm öet enì pouûita baterie v rok se ök lou 1ñ5 (1 ñ zcela nesouhlasìm, 2 ñ spìöe nesouhlasìm, 3 ñ ani nesouhlasìm, ani souhlasìm, 4 ñ spìöe souhlasìm, 5 ñ zcela souhlasìm). ZjiötÏnÈ v sledky jsou prezentov ny v grafu 1. SpÌöe pozitivnì zjiötïnè postoje nejsou p ekvapivè. Jsou takè vlastnï v razem samotnè p eshraniënì aktivity. Velk v znam respondenti p ikl - dajì silì o spolupr ci, a to i p esto, ûe se vyzna- ËujÌ pomïrnï siln m n rodnìm cìtïnìm. Podle teorie sìtì hrajì mezilidskè vazby v znamnou roli v migraënìm procesu, kterè jsou ch p ny jako urëit soci lnì kapit l, neboù poskytujì skuteën m i potenci lnìm migrant m d leûitè zdroje informacì, ale i konkrètnì pomoc, coû sniûuje n - klady a rizika a nep Ìmo zvyöuje i oëek van zisk. Tyto neform lnì sìtï takè sehr ly nejv znamnïjöì lohu z hlediska kontaktu pro zajiötïnì pr ce v NÏmecku. NejvÌce dot zan ch pendler (52 %) pat Ì ke skupinï, jeû svou pr ci nalezli p es zn - mèho nebo p ÌbuznÈho v»esku. Vyhled nì pr ce p es zn mèho/p ÌbuznÈho v NÏmecku bylo zaznamen no pouze u necel ch 7 %. Druh nejvyööì podìl p eshraniënìch pracovnìk (24 %) jsou osoby, kterè sehnaly pr ci v zahraniëì pomocì nïkoho, kdo jiû takto pracoval. NabÌdku od zahraniënìho zamïstnavatele dostalo necel ch 7 %, stejn podìl pendler si pr ci nalezl aktivnï s m. Pouze 3 % pracovnìk se spolèhalo na zprost edkovatelskou agenturu. Tedy v tomto smyslu se nenaplnila institucion lnì teorie. NejvÌce dot zan ch (42 %) zaëalo s pendlov - nìm v obdobì 1990 aû 1994, coû bylo d no otev enìm hranic. Druh nejpoëetnïjöì skupina za- Ëala pendlovat mezi lety 1998 aû 2000 (38 %). Graf 1 Vztah k vlastnímu národu a ostatním, resp. Němcům (Relationship of respondents towards their own nation and towards others, esp. Germans) Pramen: Vlastní dotazníkové šetření Pozn.: A mám blíže k Němcům než k Čechům, B je smůla narodit se Čechem, C chtěl(a) bych, aby se mé děti přiženily/vdaly do německé rodiny, D s Němci můžeme žít v klidu a míru, E vůči Němcům bychom měli projevovat více hrdosti, F měli bychom více usilovat o spolupráci, G od Němců se máme vždy co učit, H na Němce si musíme dávat vždy pozor, I v Německu může zvítězit znovu rasismus, J vůči Němcům jsme vždy bezmocní, K Němci potenciálně ohrožují Čechy. 101

30 Demografie, 2007, roë. 49, Ë % jezdì za pracì p es hranice jiû vìce jak pït let, z toho jedna Ëtvrtina dokonce vìce jak deset let. MÌsta realizace vlastnìho ekonomickèho potenci lu pendler se koncentrujì do okolì velk ch mïst (Selb, Hof, Maktredwitz). Za pracì p es hranice dojìûdì dennï 93 % pendlujìcìch osob, dopravu t dnï a ubytov nì v NÏmecku zvolilo pouze 7 %. Vöichni dotazovanì pouûìvajì p i cestov nì automobil, 3 % se dopravujì na z kladï kombinace autobusu a automobilu. Naprost vïtöina (83 %) se do pr ce nedopravuje sama, polovina z nich pendluje s pracovnì partou a vìce jak Ëtvrtina jezdì se zn m mi. Pendle i p epravujìcì se sami jsou lidè, kte Ì na cestï tam a zpït str vì maxim lnï 2,5 hodiny a jejich v dïlek (z jejich uveden ch mïsìënìch v dïlk ) je nadpr mïrn, tj. vìce jak 1363 eur. DÈlka doby, kterou str vì na cestï (tam a zpït) se liöì v z vislosti na mìstu trvalèho bydliötï a lokalitï pr ce. NejvÌce respondent (72 %) str vì na cestï tam a zpït 1ñ3 hodiny, zbytek (28 %) cestuje vìce jak 3 hodiny. Ochota cestovat maxim lnì zjiötïnou dobu 5,5 hodiny je podmìnïna/vykoupena nejvyööìm uveden m v dïlkem, a to 2200 eur. Z hlediska kvalifikace byl nejv raznïjöì podìl zaznamen n u pracovnìk, kte Ì vykon vajì odbornou Ëinnost, vyûadujìcì vyuëenì v oboru (47 %). Druhou nejpoëetnïjöì skupinou jsou pendle i, pro nïû je charakteristick pracovnì Ëinnost se zauëenìm (33 %). Jednoduch Ëinnost bez zauëenì byla zjiötïna u necel ch 7 % pendler, stejn podìl vykazujì i osoby, kterè majì niûöì ÌdÌcÌ funkci. PracujÌcÌch, kte Ì p iznali, ûe jejich Ëinnost se mïnì podle pot eby (nïkdy kvalifikovan, nïkdy nekvalifikovan ) jsou 3 %. StejnÏ nìzk podìl zastupujì takè nap. pendle i, kte Ì vykon vajì vysoce kvalifikovanou Ëinnost. CelkovÏ 59 % respondent m tedy v NÏmecku pr ci, kter odpovìd nebo spìöe odpovìd jejich kvalifikaci. NejvÌce dot zan ch pendler pracuje v potravin skèm pr myslu (35 %), d le je 31 % zamïstn na ve strojìrenstvì, p edevöìm jako soustruûnìci, obr bïëi kov a z meënìci, 17 % ve stavebnictvì a 10 % v d evozpracujìcìm pr myslu. NejmÈnÏ osob pracuje v primèru (7 %). Struktura rozloûenì podle oboru pr ce se liöì podle pohlavì. LehËÌ pr ci, jako je nap. v potravin skèm pr myslu, prov dïjì ûeny. D leûit m zjiötïn m faktorem, kter ovlivúuje pendlov nì, jsou vztahy v pracovnìm kolektivu. é dn z respondent nevnìm vztahy ve svèm pracovnìm kolektivu z pornï. Za velmi dobrè je povaûuje tèmï 10 %, za spìöe dobrè vìce jak polovina a t etina pendler oznaëila, ûe tyto vztahy nejsou ani dobrè, ani öpatnè. PozitivnÌ vnìm nì vztah bylo potvrzeno i na baterii v rok, jeû se t kaly pocit mènïcennosti v Ëi dom cìm pracovnìk m. Bylo zjiötïno, ûe 74 % zaûìv tento pocit z Ìdka. Oproti tomu pocit nad azenosti nezaûìv tèmï 90 % v bec nebo jen z Ìdka. Vztahy jsou tedy pomïrnï vyv ûenè a p evl d v nich pocit rovnosti. P esto vöak pendle i vnìmajì, ûe pro svè p ÌmÈ nad ÌzenÈ p edstavujì p edevöìm levnou pracovnì sìlu, pouûitelnou pro pod adnè pr ce (35 %) a levnou pracovnì sìlu pro odbornè pr ce (31 %). D le vöak respondenti (42 %) uv dïjì, ûe vstup do EU pro nï znamenal kladnè zmïny v r mci podmìnek pendlov nì, p edevöìm se jedn o zrovnopr vnïnì podmìnek pro obëany z»eska s dom cìm obyvatelstvem, povolenì bez omezenì (v r mci pendlerstvì) a vyööì v dïlek. S nositeli vìce r zn ch obëanstvì pracuje 59 % dot zan ch pendler, vìce jak t etina (38 %) pracuje s»echy a NÏmci a pouze 3 % m zamïstn nì, v nïmû p ijde do styku jen s NÏmci. D sledky pendlov nì Dopady pendlov nì mohou b t velmi r znorodè a dot kajì se jak osobnìho, tak profesnìho ûivota pendler. TÈmÏ t etina dot zan ch pociùuje, ûe se k jeho/jejì osobï zmïnily vztahy se sousedy, z toho vïtöina (70 %) uv dì posun k horöìmu (nap. se objevuje z vist). OsobnÏ si vöak 60 % pendler celkovï polepöilo, t etina si cenì p edevöìm novï zìskan ch zkuöenostì a pouze 10 % upozorúuje na negativnì dopady ve svèm soukromèm ûivotï, a to p edevöìm ve vztahu ke ztr tï volnèho Ëasu a sv ch z lib. Pendlov nì a jazykov gramotnost jsou spolu zce spjaty a je z ejmè, ûe u vïtöiny bude 102

31 Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) doch zet k prohlubov nì jazykov ch znalostì a dovednostì. Tento fakt byl potvrzen. 28 % pracujìcìch potvrdilo, ûe se jejich jazykovè schopnosti velmi zlepöily a u stejnèho podìlu osob doölo k mìrnèmu zlepöenì. Je vöak pomïrnï p ekvapivè, ûe tèmï 45 % pendler nezaznamenalo zlepöenì. S pendlov nìm souvisì takè vyuûìv nì r znorod ch sluûeb v NÏmecku. Jedna pïtina pendler vyuûìv v NÏmecku vìce sluûeb. JednoznaËn p evaha v druhu vyuûìvan ch sluûeb souvisì s n kupy. To vyzdvihuje 79 % p eshraniënìch pracovnìk. DalöÌ sluûby, kterè jsou vyuûìv ny, i kdyû minim lnï, jsou zdravotnictvì a pojiötïnì. D leûitè je takè vyuûitì penïz vydïlan ch v zahraniëì (tzv. remitancì). NejËastÏjöÌ poloûky (67 %) jsou bïûnè v daje na dom cnost, kterè p ibliûnï ËinÌ 30 % platu. TÈmÏ polovina osob investuje svè vydïlanè penìze na n kup nebo rekonstrukci bytu a domu, p iëemû pr mïrnï kaûd mïsìc odkl dajì 50 % svè mzdy. V razn podìl pendler (41 %) d v tèmï Ëtvrtinu platu na spl cenì p jëek. Pouze 10 % dot zan ch investuje do svèho podnik nì, na podnik nì s akciemi nikdo. Z hlediska profesnìho ûivota nedoölo u vïtöiny (69 %) ke zmïnï (pracujì podobnï jako p ed pracì v zahraniëì). TÈmÏ 14 % pendler zìskalo na z kladï zkuöenostì s pracì v NÏmecku lepöì pr ci (10 % osob zìskalo lepöì pracovnì mìsto, 4 % osob zaëala podnikat na vyööì rovni). TÈmÏ pïtina nemohla na tuto ot zku odpovïdït, neboù st le pracuje v NÏmecku. Dopady pendlov nì lze vöak spat it i na druh ch osob ch. JednÌm z prim rnìch d sledk je ovlivnïnì jin ch osob, a tìm moûnè zapoëetì jejich pendlov nì. P ibliûnï 59 % respondent se domnìv, ûe jejich forma zamïstn nì nïkoho ovlivnila takov m zp sobem, ûe dotyën zaëal takè pendlovat. TÈmÏ polovina respondent (48 %) p Ìmo zprost edkovala pr ci v NÏmecku nïkomu dalöìmu, z toho tèmï v 93 % se jednalo o zn mèho nebo p ÌbuznÈho. Pouze vöak necel ch 7 % respondent vytvo ilo nov pracovnì mìsta pro svè spoluobëany, kterè zamïstn vajì. V tomto p ÌpadÏ se jednalo o podnik nì v obci souëasnèho bydliötï a poëet zamïstnan ch osob se pohyboval od 1ñ3 osob. Anal za podmìnïnosti pendlerstvì v okresu Cheb PomocÌ jednè z vìcerozmïrn ch kvantitativnìch metod, tzv. krokovè regrese bylo zjiöùov no, do jakè mìry je pendlerstvì podmìnïno r zn mi ukazateli, kterè charakterizujì demografickou, soci lnïekonomickou a geografickou situaci jednotliv ch obcì okresu Cheb. Data se vztahujì k obdobì 2001 aû (Z roku 2001 jsou data p evzata ze SËÌt nì lidu, dom a byt a k roku 2005/2006 se v ûì k informacìm zjiöùovan m v dotaznìkovèm öet enì pro starosty obcì). Z visle promïnnou je ukazatel podìlu pendler z celkovèho poëtu ekonomicky aktivnìch obyvatel. Do modelu vstoupilo 26 nez visle promïnn ch, jeû vystihujì demografickou, soci lnïekonomickou a geografickou situaci v jednotliv ch obcìch. 1) Demografickou situaci reprezentovaly ukazatele: celkov poëet obyvatel, p irozen p Ìr stek, podìl muû, podìl obyvatel v produktivnìm vïku, migraënì saldo vnit nì migrace a ukazatel heterogenity (podìl obyvatelstva jinè neû ËeskÈ, moravskè a slezskè n rodnosti). 2) Soci lnì a ekonomickou situaci zachycoval: podìl vysokoökolsky vzdïlanèho obyvatelstva, poëet postaven ch byt na 1000 obyvatel, podìl vyjìûdïjìcìch z pracujìcìch osob, poëet podnikatelsk ch subjekt na 100 obyvatel, poëet nezamïstnan ch na 1000 ekonomicky aktivnìch obyvatel (d le EAO), poëet pracujìcìch v tercièru na 1000 EAO a soci lnì kapit l (jako souhrnn ukazatel obsahujìcì indik tory ñ frekvence spoleëensk ch aktivit, poëet obëansk ch a profesnìch sdruûenì, poëet Ëlen v tïchto sdruûenìch, procentu lnì Ëast v poslednìch volb ch, pod nì û dostì o dotace z EvropskÈ komise, zìsk nì tïchto dotacì, poëet odpracovan ch hodin p i dobrovolnè pr ci, mìra souhlasu s v rokem: ÑLidÈ v obci tr vì hodnï Ëasu n vötïvami p telì a mìra d vïry lidì mezi sebou ñ k soci lnìmu kapit lu (nap. Putnam, 2001). 103

32 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 3) Za geografickè promïnnè byly vybr ny charakteristiky: vzd lenost k nejbliûöìmu silniënìmu st tnìmu p echodu, vzd lenost k nejbliûöì obci s rozöì enou p sobnostì a nadmo sk v öka. Z kladnì statistickou z vislost mezi poëtem pendler a jednotliv mi v öe zmìnïn mi ukazateli dokl d anal za pomocì Pearsonova korelaënìho koeficientu (tab. 4). Tab. 4 Závislost mezi podílem pendlerů (z EAO) a dalšími vybranými proměnnými (Pearsonův korelační koeficient), obce okresu Cheb, /2006 (The relationship between the percentage of commuters (out of the economically active population) and other selected variables (Pearson correlation coefficient), municipalities in the Cheb Region, /2006) Pearsonův Charakteristika korelační koeficient Počet obyvatel 0,083 Přirozený přírůstek 0,036 Podíl mužů 0,126 Podíl obyvatel v produktivním věku 0,114 Heterogenita 0,586 Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 0,059 Počet postavených bytů na 1000 obyvatel 0,385 Podíl dojíždějících z pracujících osob 0,121 Počet podnikatelských subjektů na 100 obyvatel 0,078 Počet nezaměstnaných na 1000 EAO 0,177 Počet pracujících v terciéru na 1000 EAO 0,107 Sociální kapitál 0,290 Vzdálenost k nejbližšímu silničnímu přechodu 0,110 Vzdálenost k nejbližší obci s rozšířenou působností 0,056 Nadmořská výška 0,060 Vnitřní migrační saldo 0,040 Pramen: Vlastní výpočet. Tab. 5 Základní charakteristiky regresního modelu podílu pendlerů (z EAO) (Basic characteristics of a regression model of the percentage of commuters (out of the economically active population) Podíl pendlerů z EAO Koeficient determinace 0,682 Charakteristika standardizovaný regresní koeficient Počet postavených bytů na 1000 obyv. 0,411 Sociální kapitál 0,313 Počet nezaměstnaných na 1000 EAO 0,179 Podíl mužů 0,159 Heterogenita 0,695 Pramen: Vlastní výpočet. 104 NejsilnÏjöÌ z vislost byla prok z na u ukazatel : heterogenita (podìl obyvatelstva jinè neû ËeskÈ, moravskè a slezskè n rodnosti), poëet postaven ch byt na 1000 obyvatel a soci lnì kapit l. DanÈ vztahy jsou podrobnïji komentov ny nìûe. NicmÈnÏ nebyla nap Ìklad prok - z na z vislost na vzd lenosti obce bydliötï pendlera od hranice. Vöechny obce zkoumanèho okresu leûì v p smu 30 km od st tnì hranice a tuto vzd lenost obyvatelè nevnìmajì jako p ek ûku pro pendlov nì. MnohorozmÏrn regresnì anal za pro pendlerstvì Koeficient determinace modelu je 68 %, coû p edstavuje vysvïtlenì pomïrnï vysokèho procenta variability. JednotlivÈ standardizovanè regresnì koeficienty indikujì v znam jednotliv ch promïnn ch vstupujìcìch do modelu (tab. 5). Z v poëtu je z ejmè, ûe lokalizace pendler je ponïkud p ekvapivï nejvìce z - visl na heterogenitï (podìlu obyvatelstva jinè neû ËeskÈ, moravskè a slezskè n rodnosti) obyvatelstva v obci.»ìm menöì je tento ukazatel, tj. ËÌm je vìce v obci obyvatel ËeskÈ (pop. moravskè, slezskè) n rodnosti, tìm vìce je zde pendler. Tuto skuteënost je moûnè Ë steënï osvïtlit v souvislosti s tìm, ûe jako d leûit faktor se projevila takè hodnota soci lnìho kapit lu. NejvÌce pendler poch zì z obcì, kde jsou pevnè mezilidskè vazby a v razn komunitnì pospolitost. Tyto vazby se mohou projevovat v raznïjöì d vïrou a spolupracì mezi jednotliv mi pendlujìcìmi osobami (logicky se toto vìce uplatúuje v etnicky homogennïjöìm prost edì), nap. v podobï vz jemnèho sdìlenì informacì a vyuûitì spoleënèho dopravnìho prost edku, ËÌmû nap. klesajì n klady spojenè s pendlov nìm. ParadoxnÏ tak vyööì kvalitu soci lnìho kapit lu doprov zì moûn ztr ta jeho ekonomickè potence. D le je rozmìstïnì pendler na obecnì rovni z vislè na poëtu postaven ch byt na 1000 obyvatel. Tuto z vislost vöak nelze oznaëit za jednoznaënou p ÌËinu, ale spìöe snad takè za d sledek

33 Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) pendlov nì, neboù jak bylo prok z no v dotaznìkovèm öet enì, vïtöina pendler investuje svè remitance do bydlenì. PoËet pendler souvisì (i kdyû v jiû mnohem niûöì mì e) s v öì nezamïstnanosti. V p ÌpadÏ vyööì nezamïstnanosti a nemoûnosti nalèzt pr ci v obci se tak zvyöuje pravdïpodobnost vyjìûôky za pracì a tìm i pendlov nì. SÌla, resp. relativnì slabost tèto vazby neodpovìd p edpoklad m, ûe pr vï tato promïnn bude jednou z klìëov ch, kterè vysvïtlujì fenomèn pendlerstvì. Jako poslednì statisticky v znamnou charakteristikou (byù pomïrnï se slab m Ëinkem) byl v danè anal ze zjiötïn podìl muû v obci. Nebyla naopak nap. opïtnï prok z na spojitost mezi pendlerstvìm a vzd lenostì obce od st tnì hranice. CelkovÏ lze na z kladï tïchto anal z konstatovat, ûe pendle i majì tendenci vìce poch zet z obcì s horöì ekonomickou situacì, tj. s vyööì nezamïstnanostì, avöak takè z obcì, kterè majì dobr soci lnì kapit l. ZajÌmav a potenci lnï d leûit vztah mezi pendlerstvìm a vnit nì migracì (mï enou migraënìm saldem) nebyl prok z n. NenÌ zde potvrzena ani nabìzejìcì se substituce ani komplementarita Ëi konkurence. Z vïr FenomÈn leg lnìho pendlerstvì je na Chebsku na stupu, coû je v souladu s celon rodnìmi trendy 5). NicmÈnÏ st le z st v d leûitou zahraniënì ekonomickou aktivitou s mnoha rozporupln mi dopady na samotnè pendlery i öiröì soci lnì a fyzickè prost edì mìst jejich bydliöù v pohraniëì. HlavnÌ z vïry provedenèho dotaznìkovèho öet enì pendler v okrese Cheb jsou tyto: NejvÌce dot zan ch pendler pracuje v Bavorsku v potravin stvì, strojìrenstvì a stavebnictvì na pozici nekvalifikovanè pracovnì sìly. é dn z respondent nevnìm vztahy ve svèm pracovnìm kolektivu z pornï. P esto si pendle i uvïdomujì, ûe pro svè p ÌmÈ nad ÌzenÈ p edstavujì p edevöìm levnou pracovnì sìlu. TÈmÏ polovina uv dì, ûe vstup do EU (i p es st le trvajìcì omezenì v podobï existujìcìch bilater lnìch dohod a p echodnèho obdobì omezenì volnèho pohybu pracovnìch sil) pro nï znamenal kladnè zmïny v r mci podmìnek pendlov nì, p edevöìm se jedn o subjektivnï vnìmanè zrovnopr vnïnì podmìnek pro obëany z»eska s dom - cìm obyvatelstvem, zisk povolenì bez omezenì a vyööì v dïlek. Dopady pendlov nì lze spat it nejen v osobnìm, ale i profesnìm ûivotï. JednÌm z prim rnìch d sledk je ovlivnïnì jin ch osob, a tìm moûnè zapoëetì jejich pendlov nì. VÌce jak polovina se domnìv, ûe jejich forma zamïstn nì nïkoho ovlivnila takov m zp sobem, ûe dotyën zaëal takè pendlovat (viz teorie kumulativnì p ÌËinnosti). Tento fakt byl potvrzen i tìm, ûe nejvìce dot zan ch nalezlo svou pr ci v NÏmecku p es zn mèho nebo p ÌbuznÈho, coû nakonec odpovìd teorii sìtì. PatrnÏ i s ohledem na to, ûe pendlov nì je ËasovÏ ohraniëen m procesem (jednou skonëì) a samotnè rozhodnutì pendlovat je vnit nï komplikovanïjöì, neû si mnozì uvïdomujì. PoËet pendler se nezvïtöuje, ale zmenöuje (Drbohlav ñ Touöek, 2005). U vïtöiny osob, kterè skonëily s pendlov nìm, nedoölo k zìsk nì lepöìch pracovnìch pozic. Zisky, resp. p Ìjmy z pendlov nì jsou investov ny spìöe do spot eby neû do produktivnìch investic. Pouze minimum b val ch pendler vytvo ilo nov pracovnì mìsta pro svè spoluobëany. Na z kladï vìcerozmïrnè regresnì anal zy byly za nejd leûitïjöì faktory, kterè ovlivúujì rozmìstïnì, resp. tèû poëet pendler na rovni obcì Chebska, urëeny: heterogenita (podìl obyvatelstva jinè neû ËeskÈ, moravskè a slezskè n rodnosti), (nep Ìm vztah), poëet postaven ch byt, roveú soci lnìho kapit lu a mìra nezamïstnanosti (p Ìm vazba). Samotn sofistikovanïjöì interpretace tïchto d leûit ch souvislostì vol po dalöìm v zkumu. Souvislost mezi pendlerstvìm a vnit nì migracì nebyla prok z na, stejnï jako se nepotvrdil vliv potenci lnï d leûit ch vybran ch geografick ch promïnn ch ñ vzd lenosti k nejbliûöìmu silniënìmu st tnìmu p echodu Ëi vzd lenosti k nejbliûöì obci s rozöì enou p sobnostì. 5) Jak ale bylo zd raznïno experty z adu pr ce Cheb, skuteën poëet pendler je v poslednìch dvou letech vyööì neû poëet vydan ch potvrzenì. D vodem je prodluûov nì pracovnìch smluv naöim obëan m na dobu neurëitou, ËÌmû pendler m odpad povinnost poûadovat pot ebn potvrzenì. 105

34 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Z anal zy vypl v jednoznaënè doporuëenì, a to nutnost zkvalitnïnì monitoringu mezin - rodnì pracovnì migrace vëetnï pendlerstvì. Je nutnè urychlenï sjednotit evidence dan ch statistik na jednotliv ch adech pr ce. Jako vhodn modelov p Ìklad by bylo moûnè pouûìt z klad systèmu fungujìcìho na adu pr ce v Chebu. Tento p ÌspÏvek p edstavuje pouze zkou sondu ve v zkumu zahraniënì pracovnì migrace, resp. fenomènu pendlerstvì na mikroregion lnì rovni. Bylo by d le prospïönè rozöì it v zkumnè aktivity na mikroregion lnì/obecnì rovni na celè Ëesko-bavorskÈ pohraniëì (vëetnï nïmeckè strany), pop ÌpadÏ potè srovnat zemì Ëesko-bavorskÈho pohraniëì se situacì v pohraniëì Ëesko-rakouskÈm. Literatura Centrum mezist tnìch hrad, DostupnÈ z: http: // statistick ad (»S ). DostupnÈ z: http: // Drbohlav, D. ñ Touöek, V Czechs on the Move: The Cumulative Causation Theory of Migration Revised. P ÌspÏvek p ednesen na ÑCentennial Meeting of the Association of American Geographersì, Philadelphia (USA), 14.ñ19. b ezen Hor kov, M V voj mezin rodnìch pracovnìch migracì v»eskè republice. V zkumn zpr va. Praha: V PSV. Hor kov, M. ñ Drbohlav, D Mezin rodnì migrace pracovnìch sil a»esk republika se zvl ötnìm zamï enìm na pracovnì migrace Ukrajinc. Demografie, 40, s. 27ñ38. Hor kov, M. ñ Macounov, I. 2001ñ2005. Mezin rodnì pracovnì migrace v»eskè republice. Bulletin 6 ñ15. Praha: V PSV. Hor kov, M. ñ Macounov, I Mezin rodnì pracovnì migrace v»eskè republice. Bulletin 17. Praha: V PSV. Je bek, M Vytv enì p eshraniënìho trhu pr ce ñ pendlerstvì v Ëesko-nÏmeckÈm pohraniëì. Demografie, 40, s. 39ñ42. Mareöov, J Mezin rodnì pracovnì migrace v okresu Cheb s d razem na pendlerstvì. Diplomov pr ce. Praha: Katedra soci lnì geografie a region lnìho rozvoje, P ÌrodovÏdeck fakulta UK v Praze. Massey, D. et al Theories of International Migration: a Review and Appraisal. Population and Development Review, 19, s Matuökov, A éivot v pohraniëì oëima jeho obyvatel. In Miscellanea Geographica, 9, s. 227ñ231. Putnam, R. D Social Capital Measurement and Consequences. Isuma ñ Canadian Journal of Policy Research, 2, s. 41ñ51. Report on the Free Movement of Workers in EU ñ 25. Whoís afraid of EU enlargement? Brussels: European Citizen Action Service. VavreËkov, J. ñ Fischlov, D. ñ Janata, Z MigraËnÌ potenci l p ÌhraniËÌ»eskÈ republiky s NÏmeckem. V zkumn zpr va. Praha: V PSV. VavreËkov, J. ñ MichaliËka, L Metodika monitoringu z kladnìch charakteristik zahraniënì migrace ve vztahu k sousednìmu NÏmecku a Rakousku v obdobì vstupu»r do EU. V zkumn zpr va. Praha: V PSV. VavreËkov, J. a kol Monitoring zahraniënì pracovnì migrace a jejich podmiúujìcìch faktor se zamï enìm na Ëesko-nÏmeckÈ a Ëesko-rakouskÈ p ÌhraniËÌ. V zkumn zpr va. Praha: V PSV. Zich, F. a kol Kdo ûije v pohraniëì. Praha: Sociologick stav AV»R. Zich, F. a kol NositelÈ p eshraniënì spolupr ce na Ëesko-nÏmeckÈ hranici. Praha: Sociologick stav AV»R. JAROSLAVA MAREäOV je absolventkou P ÌrodovÏdeckÈ fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V sou- ËasnÈ dobï je uëitelkou matematiky a geografie v Praze. DUäAN DRBOHLAV vystudoval geografii na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï UK v Praze. PotÈ pracoval v GeografickÈm stavu AV»R, aby zakotvil opït na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï UK v Praze, kde dnes pracuje jako docent soci lnì geografie. Zab v se p edevöìm problematikou soci lnì geografie, behavior lnì geografie a geografie obyvatelstva ñ zejmèna mezin rodnì migracì obyvatelstva a integracì imigrant v majoritnìch spoleënostech. Tuto problematiku takè p edn öì v samostatnèm jedno-semestrovèm kurzu. Summary The article focuses on cross-border labour migration and particularly a specific form of such migration, Ñshuttlingì or cross-border commuting. The article provides an analysis of this process at the micro-regional level, based on the example of cross-border commuters who are permanent residents of municipalities in the Cheb Region, a region where commuting is currently more common than anywhere else in the country. The authors analysed the motivations, circumstances, and effects of commuting to and from Bavaria by studying a sample of 80 commuters from 39 municipalities that directly border with Bavaria - (the research was carried out in the autumn of 2005, the Ñsnowballì method of sampling was used). The wider Ñstructural contextì was established in a survey of representatives 106

35 Jaroslava Mareöov ñ Duöan Drbohlav: FenomÈn pendlerstvì ñ z Chebska do Bavorska a zpït (stav a podmìnïnosti) from the local administration in the given municipalities (29 took part in the research, which was carried out in the winter of 2006). The determining factors of commuting were examined using correlation analyses and a multi-dimensional quantitative method - multi-step regression. The primary findings from the questionnaire survey of commuters in the Cheb Region indicate that the majority of those surveyed work in Bavaria in the food industry, the machine industry, and in construction as unskilled labour. Commuters do not have a negative view of relationships at their workplace, but they are aware that to their employers they primarily represent a source of cheap labour. More than one-half of respondent-commuters believe that their form of employment has influenced someone else so to begin commuting. Given that cross-border commuting is often a phenomenon with a limited outlook (at some point it comes to an end) and that the decision to shuttle is more inherently complex that many may realise, the real number of commuters is not increasing but decreasing. Among the majority of people who stopped commuting there was no improvement of employment opportunities afterwards. The profits or income from commuting are expended more on consumption than on productive investments. Only a minority of former commuters created new job opportunities for their compatriots afterwards. A multi- dimensional regression analysis revealed that the most important factors affecting the distribution or number of commuters at the municipal level in the Cheb Region are: heterogeneity (the percentage of the population that is not of Czech, Moravian, or Silesian nationality) (an indirect relationship), the number of flats that have been built in the location, social capital, and the unemployment rate (direct relationship). A more sophisticated interpretation of these important connections calls for further research. A relationship between commuting and domestic migration was not proven, nor was the effect of potentially significant selected geographical variables - for example, the distance to the nearest border crossing or the distance to the nearest municipality with extended authority (i.e. a municipality that ranks below regional and above regular municipal authorities in the chain of state administration). Sociologick Ëasopis Czech Sociological Review ROČNÍK 43, ČÍSLO 1, ÚNOR 2007 Zaost eno na etnografick v zkum. vodem k monotematickèmu ËÌslu ÑSoci lnì antropologie v postsocialismuì (Yasar Abu Ghosh, Jakub Grygar, Marek Skovajsa)... 6 STATI Chris Hann: RozmanitÈ ËasovÈ r mce antropologie a jejì budoucnost ve st ednì a v chodnì EvropÏ EMPIRICKÝ VÝZKUM Juraj Buzalka: Nacionalizmus, n boûenstvo a multikulturalismus v juhov chodnom Poæsku Ben Passmore: Legitimita, angaûovanost a vytv enì soci lnìho kapit lu na ËeskÈm pracoviöti v obdobì pozdnì transformace EleonÛra Hamar, Csaba SzalÛ: Osm migrujìcìch ûen a jejich transnacion lnì sdìlen svït Timothy McCajor Hall: Formy transakënìho sexu mezi muûi v Praze ( ) Raymond June: Paradoxy profesionalizace protikorupënìch aktivist v»eskè republice ESEJE Jaroslav Skupnik: SvÏty se zrcadlem. Marginalizace a integrace z hlediska sociopsychologickè dynamiky spoleënosti DISKUSE Sociální antropologie a národopis: partneři, nebo rivalové? RECENZE ZPRÁVY MIMO RUBRIKY 107

36 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 DETERMINANTY CHTÃN HO PO»TU DÃTÕ V UGANDÃ: V SLEDKY MIKROEKONOMICK HO äetÿenõ MICHAL BAUER ñ JULIE CHYTILOV ñ PAVEL STREBLOV 1) Determinants of the Desired Number of Children in Uganda: The Results of a Micro- -Economic Survey The article describes the results of a questionnaire survey conducted in 2005 on a sample of 856 respondents in villages in Uganda. The authors analyse the role that health risks, the economic contribution of children, cultural patterns, and the unequal position of women have on the decisions local people make about the number of children to have. The relationship between these factors and education is also quantified in the article. Demografie, 2007, 49: 108ñ116 vod a hypotèzy Pr mïrn poëet dïtì na ûenu klesal ve skupinï nejmènï rozvinut ch zemì bïhem poslednìch 50 let z vìce neû 6 na mènï neû 3. Plodnost klesala nejrychleji v LatinskÈ Americe a Asii, a to z 5,9 na 2,6 a pomaleji v severnì Africe a z padnì Asii, z 6,6 na 3,5 dïtì na ûenu (UNFPA, 2006; Makinwa-Adebusoye, 2001). Demografick transformace vöak dosud plnï neprobïhla v subsaharskè Africe. BÏhem poslednìch t iceti let se subsaharsk Afrika stala regionem s nejvyööìm relativnìm p Ìr stkem populace na svïtï. I p es vysokou mrtnost zp sobenou pandemiì AIDS se populace mezi roky 1975 a 2005 vìce neû zdvojn sobila z 335 miliûn na 751 miliûn (UN- FPA, 2006). Subsaharsk Afrika je navìc nejchudöì oblastì na svïtï a jedinou oblastì z rozvojov ch zemì, kde v pr bïhu let 1980ñ2000 doölo k poklesu HDP na hlavu, a to v pr mïru o 1 % roënï (UN, 2004). V öe uvedenè naznaëuje, ûe subsaharsk Afrika je zachycena ve stavu vyzna- ËujÌcÌm se vysok m r stem populace a souëasnï nìzk m r stem ekonomickè v konnosti (low growth ñ high fertility equilibrium). HlavnÌ faktory identifikovanè ve st vajìcì literatu e jako stïûejnì pro chtïn poëet dïtì v subsaharskè Africe lze shrnout n sledujìcìm zp sobem. DÏti mohou b t v zemïdïlsk ch oblastech povaûov ny z pohledu rodië za ekonomickè aktivum, neboù vykon vajì pomocnè zemïdïlskè pr ce a v zemìch s neexistujìcìm soci lnìm systèmem zajiöùujì rodiëe v p ÌpadÏ nemoci a ve st Ì (Ntozi ñ Kabera, 1991; Gille, 1985; Merrick, 2002). DÏti v chud ch a zdravotnï rizikovïjöìch oblastech majì rovnïû vyööì mrtnost. Z tohoto d vodu si mnoho rodië po izuje vïtöì poëet dïtì tak, aby mohli kompenzovat p Ìpadnou ztr tu (Sachs, 2004; Gille, 1985). Caldwell a Cadwell (1987) a Makinwa-Adebusoye (2001) d le zd razúujì v znam kulturnìch vliv. TradiËnÌ komunitnì vazby a vzorce chov nì z st vajì st le v znamnè v mnoha chud ch zemìch, kde je vysok poëet dïtì zn mkou prestiûe a vyööìho spoleëenskèho postavenì. Mason a Taj (1987) se zab vali tìm, jak vliv m na poëet dïtì tradiënì patriarch lnì uspo d nì africk ch rodin. Muûi jsou klìëov mi rozhodovateli ohlednï poëtu dïtì, ale nenesou plnè n klady spojenè s jejich v cho- 1) Auto i jsou vdïënì T. CahlÌkovi, J. Hlav Ëkovi, K. Koubovi a M. Mejst Ìkovi z Institutu ekonomick ch studiì a O. Bandiera, M. Ghatakovi, R. Machiavellimu, G. Rodanovi a A. Morjariovi z v zkumnèho st ediska STICERD na LSE za jejich podnïtnè koment e. Vöechny chyby jsou nicmènï zodpovïdnostì samotn ch autor. Auto i by rovnïû chtïli podïkovat neziskovè organizaci Uganda-Czech Development Trust za asistenci p i terènnìm v zkumu v UgandÏ a v zkumnèmu st edisku STICERD za technickou a intelektu lnì podporu v pozdïjöì f zi v zkumu. Auto i jsou rovnïû vdïëni za finanënì podporu z V zkumnèho z mïru IES FSV UK 2005ñ10, MSM

37 Michal Bauer ñ Julie Chytilov ñ Pavel Streblov: Determinanty chtïnèho poëtu dïtì v UgandÏ: V sledky mikroekonomickèho öet enì vou. KaûdodennÌ pèëe je v naprostè vïtöinï p Ìpad zodpovïdnostì ûen. Tento efekt pak m ûe b t jeötï zd raznïn nìzk mi n klady p Ìleûitosti ûen, nap Ìklad uöl m p Ìjmem ze zamïstn nì, kterèho se v chovou dïtì v dom cnosti ûena musì vzd t (Becker, 1991). VzdÏl nì jakoûto faktor, kter m ûe r zn mi kan ly ovlivnit chtïn poëet dïtì, bylo zmiúov no mnoh mi autory. Za prvè, kromï zmïn v chov nì a hodnot ch vede ke snìûenì ekonomickèho uûitku z velkèho poëtu dïtì. VzdÏl nì zvyöuje n klady p Ìleûitosti Ëasu rodië a otevìr rodië m öiröì moûnosti jak Ëas efektivnï vyuûìt ve srovn nì s investicì do dïtì jakoûto potencion lnï produktivnìho aktiva (Weinberger, 1987; Becker, 1991). Za druhè, vzdïl nì m ûe snìûit dïtskou mrtnost (Schultz, 1994; Martin, 1995). Za t etì, pozice ûen se s roustoucìm vzdïl nìm zlepöuje, coû m ûe mìt dopad na rozhodov nì o poëtu dïtì v r mci rodiny (Pritchett, 1994). PoslednÌm teoretick m p Ìstupem, kter se budeme snaûit v naöì studii postihnout, je dopad vzdïl nì na p ijìm nì modernìch soci lnìch norem a omezenì vlivu tradiënìch p Ìstup (Caldwell, 1980). StatistikÈ a ekonometrickè pr ce analyzujìcì v öe naznaëenè vazby jsou vïtöinou zaloûeny na datech z World Fertility Survey (WFS) nebo Demographic and Health Survey (DHS), kterè ale neumoûúujì porovn vat, jak jsou jednotlivè determinanty vysokèho chtïnèho poëtu dïtì vnìm ny jednotlivci a jakè jsou vztahy mezi tïmito faktory a vzdïl nìm. Anal za dat z ugandsk ch vesnick ch oblastì se zamï Ì na identifikaci faktor, kterè ovliv- ÚujÌ chtïn poëet dïtì. D le budeme testovat, zda a do jakè mìry m vzdïl nì prost ednictvìm tïchto jednotliv ch faktor nep Ìm vliv na chtïn poëet dïtì. HypotÈzy jsou n sledujìcì: ñ ZdravotnÌ rizika zvyöujì chtïn poëet dïtì. ñ Moûnost vyuûitì potomk k ekonomick ch aktivit m zvyöuje chtïn poëet dïtì. ñ TradiËnÌ kmenovè ugandskè instituce zvyöujì chtïn poëet dïtì. ñ ChtÏn poëet dïtì se liöì mezi muûi a ûenami. ñ VyööÌ roveú vzdïl nì zvyöuje prevenci a sniûuje riziko nemocì vnìmanè respondenty. ñ VyööÌ roveú vzdïl nì sniûuje d leûitost ekonomick ch aktivit potomk p i rozhodov nì o poëtu dïtì. ñ Vliv tradiënìch kmenov ch institucì na rozhodov nì o poëtu dïtì se sniûuje s rostoucì rovnì vzdïl nì. ñ Pozice ûeny v r mci rodiny se zesiluje s rovnì jejìho dosaûenèho vzdïl nì. Statistick anal za V zkumn vzorek, pr bïh öet enì a hlavnì promïnnè EmpirickÈ dotaznìkovè öet enì probïhlo v deseti vesnicìch v zemïdïlskè oblasti Mukono v jiûnì Ë sti Ugandy pod z ötitou Institutu ekonomick ch studiì Univerzity Karlovy a Uganda- Czech Development Trust. Celkov poëet respondent zapojen ch do v zkumu byl 910, p iëemû vöechny dotaznìky byly vyplnïny v pr bïhu listopadu dotaznìk nebylo vyplnïno kompletnï a nebylo za azeno do anal zy. Vesnice a respondenti byli vybr ni takov m zp sobem, aby poskytli reprezentativnì vzorek gramotnè Ë sti populace z pohledu vzdïl nì, vïku, pohlavì a struktury ekonomick ch aktivit. S ohledem na fakt, ûe 85 % obyvatel Ugandy ûije ve vesnick ch oblastech s podobnou charakteristikou, lze povaûovat tento vzorek za reprezentativnì i z pohledu celè Ugandy. VÏtöina respondent jsou farm i, d le studenti, ûeny v dom cnosti, idiëi, uëitelè, obchodnìci atd. RozdÏlenÌ respondent mezi jednotliv mi vesnicemi bylo n sledujìcì: Kikube 105, Busagazi 42, Kateete 143, Buikwe 160, Nakifuma 47, Bweyogerere 95, Kasolo 89, Kygaya 58, Lugasa 122 a Kirugu 49. DotaznÌky byly dvojjazyënè ñ v angliëtinï a z roveú v lugandötinï. To umoûnilo oslovit i mènï vzdïlanè obyvatele, kte Ì hovo Ì pouze lugandsky. Kaûd z respondent uvedl, kolik dïtì si p eje mìt, a d le specifikoval, kterè faktory jsou pro nïj p i rozhodov nì o poëtu potomk nejd leûitïjöì. Tyto faktory, vych zejìcì z existujìcì literatury zab vajìcì se fertilitou, byly respondent m p edloûeny v jim srozumitelnè podobï n sledujìcìm zp sobem. Dotaz na ÑPomoc dïtì nynì a jejich podpora ve sta Ìì byl pouûit pro 109

38 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 zìsk nì informace ohlednï vyuûitì potomk k ekonomick m aktivit m. Faktor ÑObava ze smrteln ch nemocì u dïtìì slouûil pro pochopenì vlivu obavy z vysokè dïtskè mrtnosti. Moûnost Ñzv öit velikost klanuì aproximovala vliv kulturnìch faktor na rozhodov nì respondent ohlednï poëtu potomk. Nad r mec anal zy faktor ovlivúujìcìch rozhodov nì o poëtu potomk jsme sledovali, zda a jak dopad majì obecnïjöì charakteristiky, jak mi jsou nap Ìklad vïk, vzdïl nì a pohlavì. Vzorek byl rozdïlen do pïti skupin podle nejvyööìho dosaûenèho stupnï vzdïl nì: niûöì z - kladnì ökola (absolvovanè 1ñ4 roky Zä), vyööì z kladnì ökola (5ñ7 let Zä), niûöì st ednì ökola (1ñ2 roky Sä), vyööì st ednì ökola (3ñ6 let Sä) a pomaturitnì vzdïl nì (diplomovè, bakal skè Ëi jinè univerzitnì vzdïl nì). Pr mïrn vïk respondent je 26 let. Tabulka 1 shrnuje z kladnì rozdïlenì respondent do jednotliv ch skupin. Tab. 1 Rozdělení respondentů podle pohlaví, vzdělání a věku (The structure of respondents by gender, education and age) Ukazatel Celkem Pohlaví Věková skupina muž žena Četnost N podíl ve vzorku 100 % 54 % 46 % 32 % 21 % 17 % 12 % 19 % Vzdělání dokončená P4 93 % 94 % 92 % 97 % 97 % 95 % 92 % 83 % dokončená P7 70 % 74 % 66 % 80 % 78 % 71 % 67 % 46 % dokončená S2 49 % 51 % 47 % 36 % 69 % 64 % 55 % 31 % dokončená S6 7 % 9 % 6 % 0 % 3 % 18 % 24 % 4 % Věk (střední hodnota) Rodinný stav svobodná/ý vdaná/ženatý nebo rozvedená/ý silná vazba na klan Příjem nejnižší příjmová skupina střední příjmová skupina nejvyšší příjmová skupina DotaznÌk proöel t Ìkolov m testovacìm procesem na skupinï 10 reprezentativnìch z stupc p edpokl danèho vzorku a byl upraven tak, aby byl respondent m srozumiteln. Pro samotn v zkum bylo ve spolupr ci s Uganda Czech Development Trust zaökoleno p es t icet mìstnìch instruktor, kte Ì dìky svèmu vysokèmu spoleëenskèmu statusu v r mci lok lnìch komunit zajistili nejenom distribuci a retribuci dotaznìk, ale svou osobou zaötìtili v zkum tak, ûe respondenti k vyplúov nì dotaznìk p istupovali otev enï a zodpovïdnï. V sledky Tato Ë st statï je zamï ena na motivaci respondent pro vysok chtïn poëet dïtì a jejich vazbu na vzdïl nì. TÏmito motivacemi jsou zdravotnì rizika, ekonomick pomoc dïtì, kulturnì vlivy a nerovn pozice ûen v dom cnosti. ZdravotnÌ rizika mrtnost dïtì do pïti let vïku je v UgandÏ 14 %. V subsaharskè Africe jako takovè dosahuje tato mìra dokonce 17 %, zatìmco v Ëlensk ch zemìch OECD je to pouze 0,6 % (UN, 2004). V sledky dotaznìkovèho öet enì naznaëujì, ûe nejistota pramenìcì z vysokè dïtskè mrtnosti 110

39 Michal Bauer ñ Julie Chytilov ñ Pavel Streblov: Determinanty chtïnèho poëtu dïtì v UgandÏ: V sledky mikroekonomickèho öet enì Tab. 2 Motivace pro vysoký chtěný počet dětí a vzdělání (Motivations for the high desired number of children and education) Ukazatel Zdravotní rizika Vazba na klan Ekonom. pomoc dětí Pohlaví důležitá nedůležitá silná slabá důležitá nedůležitá muž žena Celý vzorek Úroveň vzdělání nižší ZŠ vyšší ZŠ nižší SŠ vyšší SŠ vyšší Průměrný chtěný počet dětí Standardní odchylka 95% interval spolehlivosti Respondenti (%) 9,48 14,67 9,29 11,36 6,49 5,00 0,74 2,51 1,28 1,79 0,58 0,41 8,02 10,94 9,71 19,63 6,76 11,82 7,83 14,90 5,34 7,63 4,19 5,81 14,72% 20,69% 19,19% 19,78% 10,15% 6,35% 5,37 7,67 6,01 6,39 4,54 3,83 0,18 0,72 0,35 0,73 0,12 0,24 5,01 5,73 6,25 9,09 5,31 6,70 4,96 7,82 4,30 4,77 3,37 4,29 85,28% 79,31% 80,81% 80,22% 89,85% 93,65% 10,50 11,57 10,41 15,02 6,64 5,00 0,83 1,15 1,23 2,64 0,60 1,34 8,86 12,13 9,29 13,84 7,99 12,84 9,81 20,24 5,46 7,83 2,35 7,65 18,81% 39,66% 23,23% 22,53% 12,68% 9,52% 4,92 7,51 5,49 5,14 4,45 3,79 0,11 1,11 0,28 0,26 0,11 0,21 4,69 5,14 5,33 6,70 4,93 6,04 4,64 5,65 4,24 4,66 3,38 4,19 81,19% 60,34% 76,77% 77,47% 87,32% 90,48% 6,38 8,73 7,04 7,65 5,12 4,00 0,29 0,99 0,57 0,97 0,19 0,34 5,82 6,95 6,79 10,66 5,93 8,15 5,75 9,55 4,75 5,49 3,33 4,67 59,11% 68,97% 60,61% 64,84% 56,06% 46,03% 5,37 10,00 6,03 6,89 4,23 3,82 0,24 4,65 0,45 0,88 0,15 0,30 4,91 5,84 6,75 13,25 5,13 6,92 5,16 8,63 3,92 4,53 3,23 4,42 40,89% 31,03% 39,39% 35,16% 43,94% 53,97% 7,00 12,27 7,74 9,38 5,18 4,32 0,33 1,52 0,69 1,12 0,19 0,31 6,34 7,66 9,28 15,26 6,38 9,09 7,18 11,58 4,80 5,56 3,71 4,94 54,32% 44,83% 47,98% 59,34% 55,21% 63,49% 4,73 6,56 5,61 4,42 4,17 3,17 0,13 0,63 0,36 0,21 0,14 0,23 4,47 5,00 5,31 7,81 4,91 6,31 4,01 4,84 3,90 4,44 2,72 3,63 45,68% 55,17% 52,02% 40,66% 44,79% 36,51% vede k vyööì mì e chtïnèho poëtu potomk. U respondent, pro nïû je obava z nemocì jednìm z klìëov ch parametr p i rozhodov nì o poëtu dïtì, dosahuje chtïn poëet dïtì 9,8. Pro skupinu respondent, kte Ì obavu z nemocì neshled vajì natolik d leûitou, je chtïn poëet dïtì v pr mïru pouze 5,4. RozdÌl pr mïr mezi jednotliv mi skupinami je podle ANOVA testu signifikantnì na 1% hladinï v znamnosti. V sledky d le naznaëujì, ûe s vyööìm vzdïl nìm se sniûuje chtïn poëet dïtì pro obï skupiny. Dopad vzdïl nì je d le zd raznïn zmïnou v proporci respondent, pro nïû je obava z nemocì podstatn m faktorem. Efekty vzdïl nì mohou souviset p edevöìm se zmïnou p Ìstupu k ochranï p ed nemocemi. Nap Ìklad Mirowsky a Ross (1998) uk zali, ûe lidè s vyööì rovnì vzdïl nì v raznï upravujì svè n vyky tak, aby odpovìdaly vyööì rovni prevence p ed nakaûliv mi nemocemi. Mirowsky 111

40 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 a Ross (1998) rovnïû argumentujì, ûe je zde z ejm kauzalita, nikoli pouh vz jemn z vislost ñ vyööì vzdïl nì vede k vyööì prevenci p ed nemocemi. V r mci naöeho v zkumu byl tento vztah empiricky testov n pomocì ot zky t kajìcì se ochrany p ed nemocemi. Mal rie je nemocì, kter m znaën podìl na dïtskè mrtnosti, pravdïpodobnost infekce vöak m ûe b t v raznï snìûena kvalitnì prevencì (Gyapong et al, 1996; Choi et al., 1995). Ot zku v dotaznìku jsme proto zamï ili na uûìv nì moskytièry jakoûto ochrany p ed mal riì. Respondenti byli dot z ni, zda moskytièru pouûìvajì Ëi nikoliv. V sledky naznaëujì, ûe mnoûstvì uûivatel moskytièry roste pro vöechny rovnï vzdïl nì, a to ze 26 % pro nejmènï vzdïlanou skupinu na 67 % pro nejvzdïlanïjöì skupinu respondent. Ekonomick uûitek z dïtì Ve vesnick ch oblastech jakou je region Mukono, kde vïtöina p Ìjm dom cnostì poch zì z vlastnì zemïdïlskè Ëinnosti, je t eba vzìt v vahu i potenci lnì ekonomick p Ìnos pr ce, kterou dïti zast vajì. NavÌc, podobnï jako v jin ch zemìch subsaharskè Afriky, ani v UgandÏ neexistuje soci lnì systèm pro vöechny obyvatele (Collier ñ Reinikka, 2001), a lidè tak nemajì zajiötïno û dnè soci lnì minimum. Pro mnoho obyvatel Ugandy je potomstvo jedinou pojistkou pro p Ìpad nemoci Ëi na st Ì. OdpovÏdi respondent v naöem vzorku neposkytujì zcela z ejm obr zek o d leûitosti tïchto ekonomick ch faktor p i rozhodov nì o poëtu potomk. Na jednè stranï vïtöina respondent (59 %) uvedla, ûe podpora dïtì je d leûit m faktorem p i jejich rozhodov nì. Na druhou stranu z danèho vzorku nevypl v û dn v znamn rozdìl v chtïnèm poëtu dïtì mezi skupinou, pro kterou je ekonomick p Ìnos dïtì d leûit (6,5 dìtïte), a mezi skupinou, pro kterou je tento faktor ned leûit (5,4 dìtïte). Podle ANOVA testu nem ûeme na 5% hladinï v znamnosti zamìtnout hypotèzu, ûe pr mïrn chtïn poëet potomk je stejn pro obï skupiny. TradiËnÌ kmenovè instituce Data z naöeho v zkumu podporujì tvrzenì, ûe zakotvenì v r mci neform lnìch institucì klanu znaënï zvyöuje chtïn poëet dïtì (Makinwa-Adebusoye, 2001). LidÈ se silnou vazbou na klan pl nujì v pr mïru 10,5 dìtïte, zatìmco lidè se slabou klanovou vazbou chtïjì mìt pouze 4,9 dïtì. ANOVA test potvrdil rozdìlnost pr mïr v tïchto skupin ch na 1% hladinï. zk vazba na klan zvyöuje chtïn poëet dïtì pro vöechny rovnï vzdïl nì. P ekvapivï lidè se silnou vazbou na klan chtïjì mìt vìce neû 8 dïtì aû do rovnï vzdïl nì odpovìdajìcì niûöì st ednì ökole. Preference vysokèho poëtu dïtì pak pro tuto skupinu velmi rapidnï kles aû na roveú 5 dïtì pro respondenty s vyööìm st edoökolsk m vzdïl nìm. Tento v sledek poukazuje na stïûejnì d leûitost absolvov nì celè st ednì ökoly pro omezenì rapidnìho r stu poëtu obyvatel Ugandy. Z dat d le vypl v, ûe s rostoucì rovnì vzdïl nì se sniûuje podìl respondent se silnou vazbou na klan. PodÌl muû se silnou klanovou vazbou nap Ìklad kles o 33 procentnìch bod v pr bïhu z kladnìho vzdïl nì. P estoûe vliv kulturnìch norem je Ëasto skloúovanou p ÌËinou populaënìho r stu v subsaharskè Africe, nenaöli jsme podobnou studii uûìvajìcì kvantifikovateln data, kter by umoûúovala vysledovat vztah mezi chtïn m poëtem dïtì a vztahem k tradiënìm klanov m institucìm. Data ukazujì pozitivnì korelaci mezi vysokou rovnì loajality ke klanu a chtïn m poëtem potomk. Z roveú naznaëujì, ûe st ednì vzdïl nì m kapacitu do znaënè mìry eliminovat dopad loajality ke klanu na rozhodov nì jedinc ohlednï pl novanèho poëtu potomk. PohlavÌ a nerovnè postavenì ûen ve spoleënosti ExistujÌcÌ literatura nep edkl d jednoznaën obr zek dopadu postavenì ûen v rozvojov ch zemìch na rozhodov nì o poëtu potomk. Bankole a Singh (1998) ukazujì na z kladï dat z DHS z let 1990 aû 1996, ûe obï pohlavì preferujì velkè rodiny, p iëemû muûi chtïjì zpravi- 112

41 Michal Bauer ñ Julie Chytilov ñ Pavel Streblov: Determinanty chtïnèho poëtu dïtì v UgandÏ: V sledky mikroekonomickèho öet enì dla rodiny o nïco vïtöì. Tento rozdìl je Ëasto vysvïtlov n tìm, ûe v tradiënìch rodin ch dopad tìha pèëe o potomky p ev ûnï na ûeny, kterè berou tento fakt p i rozhodov nì o poëtu potomk v vahu. Mason a Taj (1987) analyzujì celou ök lu kan l, kterè ovlivúujì poûadovan poëet potomk ze strany ûen. JednÌm z tïchto vliv m ûe b t i touha ûen v patriarch lnìch spoleënostech zajistit se proti riziku rozvodu Ëi opuötïnì ze strany manûela. Data z naöeho empirickèho v zkumu podporujì n zor, ûe ûeny chtïjì mìt mènï dïtì neû muûi. Muûi chtïjì mìt v pr mïru 7,0 dïtì a ûeny pouze 4,8. Tento rozdìl je signifikantnì na 1% hladinï. roveú chtïnèho poëtu dïtì u ûen kles pro vöechny rovnï vzdïl nì ñ z pr mïrn ch 6,8 pro ûeny s mènï neû niûöìm z kladnìm vzdïl nìm aû na 4,2 pro ûeny, kterè absolvovaly vyööì st ednì ökolu a v öe. U muû se preference poëtu dïtì mïnì s rostoucìm vzdïl nìm mnohem v raznïji neû u ûen. NevzdÏlanÌ muûi chtïjì mìt vìce neû 12 dïtì, zatìmco muûi s vyööìm st ednìm vzdïl nìm chtïjì mìt v pr mïru dïtì pouze 5,1. Tato data v souladu s tradiënï dominantnì rolì muû v ugandskè spoleënosti jasnï ukazujì, ûe vzdïl nì muûskè Ë sti populace je stïûejnìm Ël nkem mozaiky pro omezenì vysokè mìry plodnosti. Z roveú je zajìmavè sledovat, jak se pozice ûeny v r mci dom cnosti mïnì s rovnì vzdïl - nì, kterèho ûena dos hla. éeny odpovìdaly v dotaznìku na ot zku, zda je pro nï akceptovateln polygamie jejich manûel. Polygamie je v znamnï mènï akceptovateln pro vzdïlanè ûeny v porovn nì se ûenami mènï vzdïlan mi. Neakceptovatelnost polygamie vzr st z 9 % pro nejmènï vzdïlanè ûeny na tèmï 60 % pro ty nejvzdïlanïjöì. Celkov efekt vzdïl nì Uganda pat Ì mezi zemï s nejvyööì mìrou plodnosti na svïtï, podle UN (2004) dosahuje 6,1 dìtïte na ûenu. Pr mïrn chtïn plodnost v naöem vzorku vyöla 6,0. V sledky potvrzujì, ûe vzdïl nì m kritick vliv na chtïn poëet dïtì. ChtÏn poëet dïtì kles se zvyöujìcìm se vzdïl nìm, nicmènï tento efekt se liöì pro r znè rovnï vzdïl nì. Pr mïrn chtïn poëet dïtì tak vlivem vzdïl nì kles z 9,1 na 6,6 dìtïte v pr bïhu z kladnì ökoly a d le na 4,7 v pr bïhu st ednì ökoly. EmpirickÈ v sledky poukazujìcì na negativnì z vislost mezi dosaûen m vzdïl nìm a chtïn m poëtem dïtì jsou v souladu s mnoh mi studiemi v tèto oblasti. Podle studiì Martina (1995) a Kirka a Pilleta (1998) chtïjì mìt nevzdïlanì obyvatelè Ugandy v pr mïru o dvï dïti vìce neû ti vìce vzdïlanì. V sledky naöì anal zy ukazujì jeötï silnïjöì dopad vzdïl nì ñ rozdìl zde ËinÌ vìce neû 5 dïtì. NicmÈnÏ je t eba zd raznit, ûe vïtöina tohoto rozdìlu je zap ÌËinÏna faktem, ûe v naöem vzorku nejsou zastoupeny pouze ûeny ale obï pohlavì. Pokud pouûijeme pouze data vztahujìcì se k rozhodov nì ûen, dostaneme v sledky vìcemènï shodnè s v öe uveden mi studiemi. Vzhledem k dominantnì roli muû povaûujeme zahrnutì muûskè Ë sti populace do anal zy za velmi d leûitè. Graf 1 Chtěný počet dětí pro různé úrovně vzdělání (střední hodnota, 95% interval) (The desired number of children for various education levels (mean, 95% interval) EkonometrickÈ v sledky V regresnì formï m ûeme modelovat stanovenè hypotèzy n sledujìcìm zp sobem: 113

42 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 F = b 0 + b 1 D + b 2 H + b 3 C + b 4 S + e (1) kde F = chtïn poëet dïtì, D = strach z nemocì, H = ekonomick uûitek dïtì, C = klanov vazba, S = pohlavì. B jsou OLS koeficienty a e je Ëlen pro disturbance. HypotÈzy jsou n sledujìcì: b1 > 0, b2 = 0, b3 > 0 a b4 < 0. Koeficienty parametr jsou odhadnuty pomocì metody OLS a je p edpokl d no norm lnì rozdïlenì disturbancì. Tabulka 3 prezentuje ekonometrickè v sledky celèho vzorku. Koeficient determinace nab v pr mïrnè hodnoty pro tento typ studie (0,20), cel regrese je signifikantnì na 1% hladinï. Tab. 3 Determinanty chtěného počtu dětí v experimentu. OLS odhady (t-statistiky v závorkách) pro celý vzorek (The determinants of the desired number of children in an experiment using OLS estimates (t-statistics in the brackets) for the entire sample) Ukazatel Celý vzorek Rsq = 0,20 Adj Rsq = 0,20 Intercept 4,62*** (13,13) Strach z nemocí (důležitý = 1) 2,77*** (5,39) Ekonomický přínos dětí (důležitý = 1) 1,20*** (3,34) Vazba na klan (silná = 1) 4,72*** (10,03) Pohlaví (muž = 1, žena = 2) -1,43*** ( 3.98) Pozn.: Závislá proměnná: Chtěný počet dětí. *** Signifikance na 10% hladině významnosti. *** Signifikance na 5% hladině významnosti. *** Signifikance na 1% hladině významnosti. V sledky znovu podtrhujì vliv v öe analyzovan ch faktor na chtïnou fertilitu. Strach z nemocì a neform lnì klanovè instituce zvyöujì chtïn poëet potomk. Muûi chtïjì mìt vìce dïtì neû ûeny. Tyto faktory jsou signifikantnì na 1% hladinï podobnï jako v testech ANOVA testujìcì stabilitu st ednìch hodnot. V kontrastu s v sledkem testu ANOVA v sledky celkovè regrese ukazujì, ûe ekonomick p Ìnos dïtì zvyöuje poëet dïtì a je signifikantnì na 1% hladinï. Druh m cìlem tèto studie je zkoumat specifickè kan ly, skrz kterè vzdïl nì m ûe redukovat chtïn poëet dïtì. Vzorek byl rozdïlen na vìce a mènï vzdïlanou polovinu respondent, aby bylo moûnè porovnat koeficienty pro tyto dvï podskupiny. Tabulka 4 zobrazuje ekonometrickè v sledky obou podskupin podle modelu v rovnici (1). Na z kladï Chowova testu nem ûeme zamìtnout hypotèzu, ûe koeficienty se liöì na 1% hladinï. Koeficienty majì niûöì sklon pro vìce vzdïlanè respondenty v porovn nì s respondenty s niûöìm vzdïl nìm (tab. 4). Tato zjiötïnì jsou v souladu s hypotèzou, ûe vzdïl nì zmìrúuje efekt hlavnìch determinant vysokè plodnosti. Tab. 4 Determinanty chtěného počtu dětí v experimentu. OLS odhady pro více vzdělanou a méně vzdělanou polovinu respondentů (The determinants of the desired number of children in an experiment using OLS estimates for the more educated and the less educated halves of the sample of respondents) Ukazatel Méně vzdělaná polovina Více vzdělaná polovina Rsq = 0,22 Adj Rsq = 0,21 Rsq = 0,18 Adj Rsq = 0,17 Intercept 5,85*** (8,59) 4,00*** (20,27) Strach z nemocí (důležitý = 1) 2,94*** (3,58) 1,50*** (4,12) Ekonomický přínos dětí (důležitý = 1) 1,05 (1,58) 0,93*** (4,45) Vazba na klan (silná = 1) 5,65*** (7,33) 1,78*** (5,45) Pohlaví (muž = 1, žena = 2) 2,63*** ( 4,04) 0,61*** ( 2,86) Z vïry Rychl populaënì r st v subsaharskè Africe je jednìm z faktor, kter podkop v potenci l tohoto regionu pro rychl ekonomick r st. Ekonomiky subsaharskè Afriky by musely r st 114

43 Michal Bauer ñ Julie Chytilov ñ Pavel Streblov: Determinanty chtïnèho poëtu dïtì v UgandÏ: V sledky mikroekonomickèho öet enì o vìce neû 2,2 % roënï, aby pouze udrûely ûivotnì standard sv ch obyvatel na dosavadnì rovni, nemluvï o konvergenci k vìce rozvinut m zemìm. V odbornè literatu e existuje mnoho studiì zab vajìcìch se p ÌËinami vysokèho chtïnèho poëtu dïtì. V tèto pr ci jsme je öiroce klasifikovali jako zdravotnì rizika, moûnost vyuûitì potomk k ekonomick m aktivit m, tradiënì klanovè instituce a nerovnè postavenì ûen ve spoleënosti. StandardnÏ sledovanè korelace mezi vzdïl nìm a plodnostì postavenè na makroekonomick ch datech neumoûúujì uk zat, zda a do jakè mìry se d leûitost tïchto klìëov ch faktor mïnì se vzdïl nìm. Tato pr ce naproti tomu vyuûìv mikroekonomick a sociologick data zìskan z rozs hlèho pr zkumu mezi 856 obyvateli regionu Mukono v UgandÏ. StÏûejnÌm v sledkem tohoto v zkumu je kvantifikace vlivu jednotliv ch faktor na chtïn poëet dïtì a dekompozice vlivu vzdïl nì. Pr mïrn chtïn poëet dïtì v naöem vzorku Ëinil 6,0 dìtïte, coû je ËÌslo tèmï identickè se skuteënou mìrou plodnosti v UgandÏ, kter dosahuje 6,1 dìtïte na ûenu. Z v sledk vyplynulo, ûe obava z dïtskè mrtnosti vede ke zv öenì pl novanèho poëtu dïtì. Z roveú se porovn - nìm uûìv nì moskytièr uk zalo, ûe vzdïlanïjöì lidè kladou vïtöì d raz na prevenci a ochranu p ed moûn mi zdravotnìmi riziky. V d sledku toho pak vìce vzdïlanì respondenti kladli menöì d raz na rizika onemocnïnì dïtì p i svèm rozhodov nì o poëtu potomk neû ti mènï vzdïlanì a v koneënèm d sledku mïli niûöì chtïn poëet dïtì. ZÌskan data rovnïû poukazujì na fakt, ûe tradiënì klanovè instituce vedou v UgandÏ k vysokèmu n r stu v chtïnèm poëtu dïtì. Z v sledk vöak vypl v i v jimeënï dob e dokumentovateln fakt, ûe role tïchto tradiënìch institucì na rozhodnutì o poëtu potomk kles s rostoucì rovnì vzdïl nì. DalöÌm zajìmav m v sledkem je pouk z nì na rozdìlnè preference ohlednï poëtu dïtì mezi muûi a ûenami. Pokles chtïnèho poëtu dïtì ze strany ûen souvisejìcì s jejich vzdïl nìm je podobn jako v existujìcìch studiìch zab vajìcìch se tìmto problèmem. NicmÈnÏ tyto studie obvykle berou nedostateënï v vahu roli muû p i rozhodov nì o poëtu potomk. P i sledov - nì dopadu vzdïl nì na chtïn poëet potomk ze strany muû je vöak z ejmè, ûe vzdïl nì m u muû minim lnï stejnou d leûitost p i omezov nì plodnosti, jako je tomu u ûen. Moûnost vyuûitì potomk k ekonomick m aktivit m se uk zala jako d leûit pro vïtöinu respondent, nicmènï tento faktor statisticky v znamnï neovlivnil chtïn poëet dïtì ani u muû ani u ûen. V obecnè rovinï empirickè v sledky podporujì tezi, ûe vzdïl nì m vliv na chtïn poëet dïtì skrze nïkolik r zn ch kan l, a poukazujì na fakt, ûe vzdïl nì vede ke komplexnì zmïnï p Ìstupu a preferencì ohlednï chtïnèho poëtu dïtì. ZmÏna v p Ìstupu se odr ûì jak ve zdravotnìch a ekonomick ch, tak i kulturnìch faktorech ovlivúujìcìch chtïn poëet dïtì. DomnÌv me se, ûe naöe v sledky tìmto poskytujì jasnïjöì obr zek o dopadu vzdïl nì na rozhodov nì o poëtu dïtì a podtrhujì, proë lze vzdïl nì povaûovat za nejlepöì antikoncepci pro subsaharskou Afriku. Tyto poznatky by rovnïû mïly podpo it tvrzenì, ûe zahraniënì pomoc, jejìmû cìlem je omezenì rychlèho r stu populace, by se mïla koncentrovat na zajiötïnì nejlèpe st edoökolskèho vzdïl nì pro vöechny obyvatele ñ muûe i ûeny. Literatura Bankole, A. and Singh, S Coupleís Fertility and Contraceptive Decision-Making in Developing Countries: Hearing the Manís Voice. International Family Planning Perspectives, Vol. 24, No. 1, pp. 15ñ24. Becker, G. S A Treatise on the Family. London: Harvard University Press. Caldwell, J. C Mass Education as a Determinant of the Timing of Fertility Decline. Population and Development Review, Vol. 6, No. 2, pp. 225ñ255. Caldwell, J. C. and Caldwell, P The Cultural Context of High Fertility in sub-saharan Africa. Population ad Development Review, Vol. 13, No. 3, pp. 409ñ437. Choi, H. W. et al The Effectiveness of Insecticide-impregnated Bed Nets in Reducing Cases of Malaria Infection: A Meta-analysis of Published Results. American Journal of Tropical Medicine and Hygiene, Vol. 52, No. 5, pp. 377ñ382. Collier, P. and Reinikka, R Ugandaís Recovery: The Role of Firms, Markets and Government. World Bank: Washington, D.C. 115

44 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Gille, H The World Fertility Survey: Policy Implications for Developing Countries. International Family Planning Perspectives, Vol. 11, No. 1, pp. 9ñ17. Gyapong, J. O. et al Rapid Community Diagnosis of Lymphatic Filariasis. Acta Tropica, Vol. 61, pp. 65ñ74. Kirk, D. and Pillet, B Fertility Levels, Trends, and Differentials in Sub-Saharan Africa in the 1980s and 1990s. Studies in Family Planning, Vol. 29, No. 1, pp. 1ñ22. Makinwa-Adebusoye, P Sociocultural Factors Affecting Fertility in Sub-Saharan Africa. Workshop on Prospects for Fertility Decline in High Fertility Countries, United Nations Population Division, July MartÌn, T. C Womenís Education and Fertility: Results from 26 Demographic and Health Surveys. Studies in Family Planning, Vol. 26, No. 4, pp. 187ñ202. Mason, K. O. and Taj, A. M Differences between Womenís and Menís Reproductive Goals in Developing Countries 611ñ638. Merrick, T. W Population and Poverty: New Views on an Old Controversy. International Family Planning Perspectives, Vol. 28, No. 1. Ntozi, J. P. M. and Kabera, J Family Planning in Rural Uganda: Knowledge and use of modern and traditional methods in Ankole. Studies in Family Planning, Vol. 22, No. 2, pp. 116ñ123. Pritchett, L. H Desired Fertility and the Impact of Population Policies. Population and Development Review, Vol. 20, No. 1, pp. 1ñ55. Sachs, J. et al Ending Africaís Poverty Trap. Brookings Papers on Economic Activity, 1, pp. 117ñ240. Schultz, T. P Human Capital, Family Planning, and Their Effects on Population Growth. American Economic Review, Vol. 84, No. 2, pp. 255ñ260. United Nations Population Fund (UNFPA) Annual Report 2005, New York. United Nations (UN) World Development Indicators, New York. Weinberger, M. B The Relationship Between Womenís Education and Fertility: Selected Findings From the World Fertility Surveys. International Family Planning Perspectives, Vol. 13, No. 2, pp. 35ñ46. MICHAL BAUER je v zkumn m pracovnìkem a doktorandem Institutu ekonomick ch studiì FSV UK, zamï uje se na ekonomick rozvoj nejchudöìch st t a na teorii firmy a nejistoty. Mezi jeho poslednì pr ce pat Ì: VzdÏl nì a formov nì ËasovÈ preference v UgandÏ: V sledky empirickèho öet enì Spoluautor, IES working paper 2007/10; Dopady vzdïl nì na vysokou porodnost v UgandÏ: V sledky empirickèho öet enì Spoluautor, IES working paper 2006/23; OpomÌjen heterogenita: ProË Afrika neroste? Spoluautor, Politick ekonomie, Ë. 1. IES working paper 2006/18; EkonomickÈ myölenì Karla Kouby Politick ekonomie, Ë. 4. JULIE CHYTILOV je v zkumnou pracovnicì a doktorandkou Institutu ekonomick ch studiì FSV UK, zamï uje se na ekonomick rozvoj nejchudöìch st t a na trh pr ce. Mezi jejì poslednì pr ce pat Ì: VzdÏl nì a formov nì ËasovÈ preference v UgandÏ: V sledky empirickèho öet enì Spoluautor, IES working paper 2007/10; Dopady vzdïl nì na vysokou porodnost v UgandÏ: V sledky empirickèho öet enì Spoluautor, IES working paper 2006/23; OpomÌjen heterogenita: ProË Afrika neroste? Spoluautor, Politick ekonomie, Ë. 1. IES working paper 2006/18; Fridrich A. Hayek ñ Herbert A. Simon v kontextu multiagentnìch systèm Spoluautor, IES working paper 2006/18. PAVEL STREBLOV je doktorandem Institutu ekonomick ch studiì FSV UK, zamï uje se na ekonomick rozvoj nejchudöìch st t a na teorie regulace. Mezi jeho poslednì pr ce pat Ì: Dopady vzdïl nì na vysokou porodnost v UgandÏ: V sledky empirickèho öet enì Spoluautor, IES working paper 2006/23; Eastman Sokolov: Search for strategic investor Spoluautor, Journal of International Business Education, vol. 2, issue 1; Vzestup a p d IPB Spoluautor, vyd no e-merit, s. r. o. Summary High desired fertility is an important factor contributing to the population explosion in sub-saharan Africa. Based on a sample of 856 respondents from rural areas in Uganda this article assesses the impact that health risks, economic contributions from children, traditional community institutions, and the unequal standing of women have on desired fertility levels. The article also examines how these determinants are affected by education. The results show that a fear of disease and involvement in traditional clan institutions are factors that increase the desired number of children. Interestingly, their effect can be mitigated through education, which improves individual health protection and reduces the influence of clans. Economic incentives for having children seem to be less significant than other factors. A significant difference in desired fertility also emerges between men and women, but education leads to a reduction in both cases and to the convergence of desired fertility. All these findings suggest that education stimulates a complex change in fertility preferences, which highlights the importance of education as efficient tool for reducing rapid population growth. 116

45 Diskuse KOMPLEXNÕ ÿeäenõ DEMOGRAFICK HO PROBL MU SouËasn stav Z kladnìm ukazatelem, podle kterèho posuzujeme charakter obyvatelstva, je hrnn plodnost. Ukazatel n m ud v poëet dïtì, kterè by se narodily souboru 1000 ûen bïhem jejich reprodukënìho obdobì. Dosahuje-li ukazatel hrnnè plodnosti hodnoty 2,1, pak v souëasn ch podmìnk ch nìzkè dïtskè mrtnosti je moûno tvrdit, ûe je zajiötïna prost reprodukce obyvatelstva bez v znamnïjöìho p Ìr stku nebo bytku. Pokud klesne pod hodnotu 2,1, signalizuje to reprodukci poëetnìho stavu populace s tendencì dlouhodobèho sniûov nì. V p ÌpadÏ poklesu na 1,2 ñ 1,3, jak je tomu v souëasnosti, to znamen budoucì skokov pokles poëtu ekonomicky aktivnìch jedinc, a z toho plynoucì tèmï dvojn sobnè ekonomickè zatìûenì v p ÌötÌ generaci. SouËasnÈ mìnïnì odbornìk ñ sociolog a ekonom se d shrnout jako rezignace spojenè s vyëk v - nìm na dajnï nevyhnuteln v buch demografickè bomby, jenû m charakterizovat zadluûov nì st tu a kolaps d chodovèho systèmu, kter nebude moci b t z d vodu enormnì n kladnosti financov n. DvÏ p ÌËiny PrvnÌ z vaûnïjöì i kdyû nep Ìm p ÌËina bytku novï narozen ch dïtì je v oblasti starobnìch d chod. Je zp sobena tìm, ûe rodiëe prost ednictvìm v chovy sv ch dïtì (a tìm i n klad na nï) investujì nejen na sv j d chod, ale takè na d chod bezdïtn ch vrstevnìk. BezdÏtnÌ jsou tak zcela zbaveni odpovïdnosti za svè d chodovè zajiötïnì, neinvestujì v ekonomicky aktivnì Ë sti ûivota û dnè prost edky do v chovy dïtì nebo ukl d nìm penïz, ze kter ch by mohli opr vnïnï Ëerpat sv j budoucì d chod a mohou tak bezostyönï ÑstavÏt na dïtech cizìch lidìì. ObËanÈ, kte Ì si dïti Ñnepo ÌdÌì a nevychovajì ani minim lnì poëet dïtì v rodinï, uöet Ì podle souëasn ch relacì bïhem 18 let, tj. do plnoletosti dïtì, zhruba dva a t i ËtvrtÏ miliûnu korun a na sv j vlastnì d chod nevloûì do I. pr bïûnï financovanèho d chodovèho pilì e ani korunu. P esto jsou na tom jako d chodci jeötï lèpe neû rodiëe dïtì, zejmèna matky dïtì, protoûe ty musely p eruöovat kv li dïtem svoji pracovnì karièru a v pr mïru majì pr vï z toho d vodu niûöì zapo- Ëitateln p Ìjem, ze kterèho se urëuje v öe d chodu. Druh p Ìm p ÌËina tkvì v oblasti daúovè. St t pohlìûì na v chovu dïtì jako na soukromou vïc, nikoliv jako na investici do budoucnosti, a odëerp v pracujìcìm rodië m na danìch stejnè Ë stky jako bezdïtn m. TÌmto zp sobem (pomineme-li odpisy na dïti v p izn nìch k dani z p Ìjmu a p Ìdavky na dïti) st t tèmï zcela zbavuje pracujìcì rodiëe finanënìch prost edk nutn ch na v chovu dïtì. Takov politika st tu v souëasnosti je nejen pop enìm spoleëenskèho du, ve kterèm dajnï ûijeme, takov to politika je ze strany st tu p Ìmo Ñrozölap v nìm zlat ch vajecì. ExpertnÌ komise nadace Roberta Bosche Rodina a demografick zmïna se svè zpr vï zve ejnïnè v polovinï prosince 2005 (Experti..., 2006) srovn vala n klady a p Ìjmy st tu z kaûdèho narozenèho dìtïte za cel jeho ûivot. Vyplynulo z nì, ûe kaûdè dìtï p in öì st tu v pr mïru Ëist zisk eur (2 mil. 190 tisìc KË). Jedn se sice o nïmeckè prameny, kdo se ale odv ûì tvrdit, ûe ani do 20 aû 25 let, kdy dneönì dïti budou ekonomicky aktivnì, nejsme schopni dos hnout v»eskè republice produktivity pr ce srovnatelnè s NÏmeckou spolkovou republikou? V sledkem tèto daúovè politiky je finanënì propad rodiny s dïtmi ve srovn nì se stejnï placen mi bezdïtn mi jiû p i dvou dïtech na polovinu Ë stek, kterè majì na jednoho Ëlena k dispozici bezdïtnì. Pokud je v rodinï vìce dïtì, rodina se zcela bez viny rodië propad do enormnìho finanënìho deficitu ve srovn nì s bezdïtn mi, a to s kaûd m dalöìm dìtïtem hloubïji. To znamen, ûe bezdïtnì, kte Ì neinvestujì do budoucnosti prost ednictvìm v chovy dïtì, majì velkè finanënì p ebytky (mohou vytv et spory), zatìmco v rodin ch s dïtmi je penïz chronick nedostatek. ShrnutÌ dvou p ÌËin Kdybychom firm m nastolili stejnè podmìnky jako rodië m, tzn., ûe by firmy financovaly vöe ze zdanïn ch penïz podroben ch vöem odvod m (zdravotnì a soci lnì pojiötïnì), d le by nemohly uplatnit odpoëty DPH a n slednï by se jim vöechny v nosy Ñzn rodnilyì a p erozdïlily ve prospïch tïch firem, kterè û dnè n klady nefinancovaly, tak se velmi rychle nevyr bì, neposkytujì sluûby, ani se nestavì. Rodina je plnï stejn ekonomick jednotka a jen dìky pracujìcìm rodië m, ochotn m obïtovat znaënou Ë st sv ch pracovnìch p Ìjm ve prospïch sv ch dïtì, nenì zde kolaps tak rychl. PoËet takov ch rodië se ovöem rychle zmenöuje. 117

46 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 D sledky tèto st tnì politiky St rnutì populace spojenè s enormnìm bytkem dïtì a ml deûe a rychle se zvyöujìcì pr mïrn vïk obyvatelstva, vede k dramatickè zmïnï pomïru plat a p Ìjemc d chod. VyhodnocenÌ dosavadnìch opat enì Lze konstatovat, ûe v tèto oblasti dosud chybïl rozbor skuteën ch p ÌËin, kter by st t nebo jednotlivè politickè strany uchopily a na jeho z kladï navrhly systèmov opat enì. K eöenì nep ispïla ani BezdÏkova komise vytvo en k p ÌpravÏ d chodovè reformy. Ta jen propoëìt vala finanënì toky p i naprostè absenci lidskèho faktoru v prvotnìch v poëtech. Nemohlo tomu b t ani jinak, protoûe v odbornè ve ejnosti i v politice jeötï nedoölo k porozumïnì toho, co umoûnil tzv. modernì systèm soci lnìho zabezpe- ËenÌ tìm, ûe zcela oddïlil hodnoty neoddïlitelnè ñ svobodu a odpovïdnost. Z tèhoû d vodu jsou rodinnè politickè koncepty vz jemnï si konkurujìcìch politick ch stran pro eöenì problèm nepouûitelnè. V praxi provedenè nesystèmovè spìöe jen populistickè kroky (nap. zv öenì porodnèho a rodiëovskèho p ÌspÏvku) nic ne eöì a p itom celkovï odëerp vajì ze st tnì pokladny miliardy korun. Podobn situace je v penzijnìch fondech, kde si na jednè stranï p ipl cì formou tzv. penzijnìho p ipojiötïnì miliûny lidì na budoucì d chod do II. spo ÌcÌho pilì e, p iëemû st tnì p ÌspÏvek je poskytov n ve v öi, kter zv hodúuje platby do 500 KË mïsìënï, aëkoliv skuteënè spo enì na d chod by bylo p i vkladech reprezentujìcìch nejmènï 4000 KË mïsìënï. P itom podpora tohoto pseudo-d chodovèho spo- enì stojì st tnì pokladnu takè nemalè Ë stky v dech miliard korun. NavÌc rodiëe dïtì nutìme k dalöìmu, duplicitnìmu spo enì na d chod, aëkoliv na sv j d chod v I. pr bïûnï financovanèm d chodovèm pilì i rodiëe investujì prost ednictvìm v chovy sv ch dïtì. Z celkovèho pohledu se jedn o situaci, kterou lze oznaëit jako kolektivnì potlaëenì neû doucìch, protoûe nepopul rnìch informacì. P itom jde o celou adu skryt ch opat enì jiû na rovni st tu. Nap. daú ve v öi 26 % skuteënè hrnnè mzdy, kter vëetnï p ÌsluönÈho zdanïnì chybì na v platnìm p sce. SystÈmovÏ nespr vnè, matoucì n zvy z kon o pojiötïnì (d chodovè a zdravotnì ÑpojiötÏnÌì), aëkoliv se jedn o daú. NavÌc daú, v p ÌpadÏ d chod, neoddïlenou od st tnìho rozpoëtu. D le jde o naprostè potlaëenì nov ch vïdeck ch poznatk d vajìcìch do souvislosti d chodovè systèmy, v nichû chybì zohlednïnì poëtu vychovan ch dïtì s enormnï nìzkou porodnostì (Boldrin ñ De Nardi ñ Jones, 2005). V neposlednì adï se jedn o p esvïdëov nì ve ejnosti, ûe st t podporuje rodiny s dïtmi, aëkoliv v p ÌpadÏ pracujìcìch rodië jde naopak o jejich neopr vnïnè zdanïnì, kterè zp sobuje v rodin ch chronick nedostatek penïz pot ebn ch na v chovu dïtì (Patta, 2006). P Ìkladem m ûe b t rodina s nejbïûnïjöì mzdou, kde kaûd z rodië m plat KË hrubèho a vychov v Ëty i dïti. Jejich celkovè zdanïnì ËinÌ KË a dìky tomu p ipad na jednoho Ëlena tèto rodiny 39 % Ë stek, kterè majì k dispozici bezdïtnì se stejn m platem. Je tomu tak p esto, ûe investujì do dïtì jen do doby jejich plnoletosti nïkolik miliûn. Rodina se Ëty mi dïtmi tak investuje za norm lnìch demografick ch pomïr do budoucnosti tèmï dvakr t vìce a p i souëasnèm koeficientu hrnnè plodnosti 1,3 vìce neû trojn sobek penïz i pracovnìho silì ve srovn nì s pr mïrnou rodinou. Kdyby n klady na v chovu dïtì byly uzn ny jako investice, nepropadaly by se ekonomicky takovè rodiny tak, jako je tomu dnes, ze KË na 4800 KË mïsìënìch disponibilnìch zdroj na jednoho Ëlena dom cnosti ve srovn nì se stejnï placen mi bezdïtn mi, a to p i z poëtu daúovèho zv hodnïnì dïtì, dïtsk ch p Ìdavk a soci lnìch p Ìplatk! KomplexnÌ eöenì ObecnÏ prvnì systèmov krok, d chodov reforma, mlad m lidem sdïlì, ûe by mïli p ivèst na svït nebo osvojit dïti a dnï je vychovat. Pokud tak neuëinì, nemohou nad le spolèhat na to, ûe jim budou p ispìvat na d chod dïti cizìch lidì, do jejichû v chovy neinvestovali. BezdÏtnÌ si proto musì zabezpeëit svè st Ì masivnìm spo enìm do II. povinnï spo ÌcÌho d chodovèho pilì e v ekonomicky aktivnì etapï ûivota. Takto pojat d chodov reforma by obnovila nedïliteln vztah svobody a odpovïdnosti a tedy d vïcì blìzk p irozenèmu stavu a z sadnìm zp sobem p ispïla k reprodukci a rozvoji spoleënosti. NejlevnÏjöÌ eöenì, protoûe bezn kladovè, je postupnè a tedy soci lnï citlivè vylouëenì bezdïtn ch v pr bïhu jednè generace z I. pr bïûnï financovanèho d chodovèho pilì e a jejich p evedenì do II. spo ÌcÌho pilì e. SouËasnÏ se postupnï, pomocì koeficient prodlouûì nebo zkr tì vïkov limit odchodu do starobnìho d chodu u pracujìcìch rodië v z vislosti na poëtu vychovan ch dïtì. D chodov reforma musì splúovat adu podmìnek KonkrÈtnÏ musì: ñ b t demokratick, tzn. poskytnout moûnost volby, zda si obëan chce p ispït na budoucì starobnì d chod v chovou dïtì nebo ukl d nìm penïz, ñ respektovat rovnost ûen a muû, 118

47 Diskuse ñ dopomoci k eöenì naprosto principi lnìho problèmu, kter m je nepochybnï dostatek dob e vychovan ch dïtì, budoucìch pl tc danì, ñ b t administrativnï nen roën, aby po zavedenì nezv öila poëty ednìk, ñ musì b t soci lnï citliv, coû je dosaûeno dlouh m p echodn m obdobìm, kdy v pr bïhu jednè generace dojde k postupnèmu odchodu bezdïtn ch z I. pr bïûnï financovanèho d chodovèho pilì e plynule do II. spo ÌcÌho, ñ jasnï sdïlit mladè generaci, ûe na sv j d chod si musì bïhem ekonomicky aktivnì Ë sti ûivota p ispït, buô dob e vychovan mi dïtmi do I. pr bïûnï financovanèho pilì e, nebo penïzi investovan mi do II. spo ÌcÌho pilì e, ñ odstranit nemravnou generaënì solidaritu, ve kterè obëanè dnï investujìcì do svè d chodovè budoucnosti prost ednictvìm v chovy dïtì, podporujì z povinnosti ve st le vïtöìm rozsahu d chodovè zabezpeëenì obëan jen konzumujìcìch, ñ modifikovan odchod prarodië do d chodu by p ispïl k obnovenì mezigeneraënìch vztah v rodin ch, Ë steënï odlehëil rodië m p i v chovï dïtì a mohl usnadnit p ed v nì n rodnìho dïdictvì dalöì generaci. ObecnÏ druh systèmov reformnì krok, soci lnì reforma, musì obnovit rozvoj spoleënosti a postupnï rovnov hu st tnìch financì. Z klad soci lnì reformy se nach zì v daúovè oblasti, protoûe daúov systèm je prvotnì p ÌËinou chronickèho nedostatku penïz v ekonomicky aktivnìch rodin ch s dïtmi, a tìm p Ìmo omezuje investice do lidskèho kapit lu (zde dob e vychovan ch dïtì). P itom se jedn o kapit l, kter jako jedin skuteënï zajiöùuje budoucì prosperitu spoleënosti a st tu. Proto zmïna v danìch, ve smyslu uzn nì n klad vynaloûen ch na v chovu dïtì jako investice odeëitatelnè od daúovèho z kladu, je nezbytn m j drem reformy. Je t eba opustit filozofickè konstrukce, deficitnï zd razúujìcì jen spoleëenskou str nku ËlovÏka. TÌm, ûe potlaëujì ekonomickou Ë st aktivit ËlovÏka, opomìjejì rub tèhoû a vtïleny do z kon jsou p ÌËinou souëasnèho stavu. RodiËe musì malèho ËlovÌËka opat it tisìcem vïcì, obklopit ho pèëì, vïnovat mu hodnï Ëasu (vyuûitelnèho i jinak), vychovat ho, podporovat jeho zvìdavost a n slednï mu umoûnit i vystudovat. To stojì rodiëe mnoho silì i penïz po dobu osmn cti i vìce let. Vyd nì rodië do v chovy dïtì, ËistÏ po ekonomickè str nce, jsou investicì do lidskèho kapit lu, a proto je musìme p i v poëtu danì odeëìst jako n klady od daúovèho z kladu. ée se jedn o pravè a tedy nepr vem opomìjenè investice, potvrzuje vyëìsliteln vysok Ëist zisk st tu, kter p in öì st tnì pokladnï narozenè dìtï v pr mïru za cel ûivot. Soci lnì reforma musì splúovat adu podmìnek KonkrÈtnÏ musì: ñ odstranit souëasn nepomïr mezi investicemi do lidskèho kapit lu a jeho zdanïnìm, ñ jasnï sdïlit mladè generaci zmïnu v dosavadnì preferenci od bezb eh ch n rok k odpovïdnosti kaûdèho jednotlivce za sv j svobodnï zvolen ûivotnì styl, ñ dopomoci k eöenì naprosto principi lnìho problèmu, kter m je nepochybnï dostatek dob e vychovan ch dïtì, budoucìch pl tc danì, ñ b t soci lnï citliv, ñ odstranit nezavinïnè soci lnì deklasov nì pracujìcìch rodië a jejich dïtì jiû z toho d vodu, ûe to pr vï silnï omezuje vzdïl vacì schopnost dïtì, ñ umoûnit rodië m, aby sami byli schopni ze sv ch p Ìjm v r mci vlastnì odpovïdnosti vychov vat svè dïti. Nelze nad le trpït neod vodnïnè zdanïnì rodin s dïtmi, p i souëasnèm poskytov nì nedostateënè soci lnì pomoci ze strany st tu. Takov postup hrubï odporuje demokratick m princip m. Ten, kdo dïl z pracujìcìch rodië a jejich dïtì zcela bezd vodnï p Ìjemce almuûny, zabraúuje v rodin ch uëenì se svobodï a odpovïdnosti za sebe sama, ñ soci lnì d vky vr tit jejich p vodnìmu v znamu, to znamen vypl cet je jen tam, kde rodiëe nejsou sami schopni zajistit si alespoú minim lnì p Ìjmy. PodmÌnkou spïchu reforem je komplexnì eöenì Pokud schv lì z konod rn org n jen d chodovou reformu, v demografickè situaci se to v podstatï neprojevì. Jednoduöe proto, ûe v myölenì mlad ch lidì je d chod vzd len tisìc let a nikoliv re ln ch Ëty icet let. D chodov reforma sama o sobï postr d bezprost ednì motivaci pro mladou generaci. V p ÌpadÏ schv lenì jen soci lnì reformy mladì lidè bezprost ednï pocìtì ekonomickou motivaci a skuteënï dojde k podstatnèmu n r stu poëtu narozen ch dïtì. Na z kladï peëlivèho rozboru obdobì 70. let a problematiky tzv. Hus kov ch dïtì, lze p edpovïdït, ûe pouh p Ìm, i kdyû masivnì ekonomick motivace, nenì sama o sobï schopna trvale zajistit rozenì dïtì nad hranici prostè reprodukce. Efekt bude jen doëasn, ne delöì deseti let, vzhledem k chybïjìcì nep ÌmÈ motivaci v podobï d chodovè reformy, 119

48 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 kter pro mladou generaci zcela vylouëì bezdïtnè z I. pr bïûnï financovanèho a st tem garantovanèho d chodovèho pilì e a vytvo Ì pot ebnè, p irozenè, a tìm i ËasovÏ neohraniëenè pronatalitnì prost edì. EkonomickÈ zd vodnïnì n vrhu komplexnìho eöenì Vzhledem k odeëtu n klad na v chovu dïtì z danì dojde k urëitèmu propadu ve v bïru danì u pracujìcìch rodië se t emi a vìce dïtmi. Propad bude ovöem omezen jednak celkov mi mzdov mi n klady, tj. skuteën m v dïlkem rodië, od kterèho je moûnè n klady na v chovu odeëìst. D le je skuteënostì, ûe rodiny se t emi a vìce dïtmi tvo Ì dnes ve st tech EU velmi nìzkè procento dom cnostì, stejnï jako v»r, kde to p edstavuje 8,3 % vöech rodinn ch dom cnostì s dïtmi (»S, 2001). Z toho rodiny se t emi dïtmi tvo Ì 6,9 % a rodiny se Ëty mi a vìce dïtmi 1,4 % tïchto rodinn ch dom cnostì a navìc p edstavujì velmi heterogennì skupinu, kde Ë st rodin je z visl z vïtöì Ë sti nebo plnï na soci lnìch d vk ch, coû neumoû- Úuje n klady na v chovu dïtì odeëìst. Z uveden ch d vod se Ë stka propadu p Ìjmu st tnì pokladny bude pohybovat pod hranicì, kterou n s jiû dnes stojì dodateënè v daje st tnì pokladny kryjìcì deficity v d chodovèm, soci lnìm a zdravotnìm pojiötïnì. Ivo Patta Literatura Boldrin, Michele ñ De Nardi, Mariacristina ñ Jones, Larry E. Fertility and Social Security Massachusetts: National Bureau Economic research, Working Papers Experti v SRN: Chceme zvl ötnì d chod pro rodiëe Rodinn politika, ledenñ nor, s. 2. DostupnÈ z: Patta, Ivo ProË nem me na v chovu dïtì? DostupnÈ z: nazory/clanek.phtml?id= SËÌt nì lidu, dom a byt PramennÈ dìlo Praha:»S. Alena Šubrtová: Dějiny populačního myšlení v českých zemích Česká demografická společnost (za podpory Rady vědeckých společností ČR) vydala 2. doplněné vydání práce významné české historičky Aleny Šubrtové. Čtenář je v 9. kapitolách: I. Od nejstarších dob k renesanci, II. Populační myšlení husitského a pohusitského období, III. Populační myšlení v předbělohorských Čechách, IV. Populační myšlení pobělohorského období, V. Od merkantilismu k fysiokratismu. Populacionismus v období osvícenského absolutismu druhé poloviny 18. století, VI. Populační otázky v sociálně politickém a ekonomickém myšlení druhé poloviny 19. století, VII. Vývoj populačního myšlení v období mezi dvěma světovými válkami, VIII. Od konce druhé světové války do roku 1989 a IX. Populační myšlení po roce 1989 seznamován se základními rysy českého a světového populačního myšlení. Kniha je doplněna dalšími oddíly: Literaturou, anglickými resumé jednotlivých kapitol a Jmenným rejstříkem. Distribuci provádí Česká demografická společnost, Albertov 6, Praha 2, tel.: , fax: , teskova@natur.cuni.cz 120

49 SËÌt nì lidu MEZIN RODNÕ V SLEDKY S»ÕT NÕ LIDU, DOMŸ A BYTŸ KOLEM ROKU 2000 Kolem roku 2000 se v tèmï vöech evropsk ch zemìch uskuteënila sëìt nì lidu, dom a byt. Jiû v roce 1995 p ijala Ekonomick a soci lnì rada Organizace spojen ch n rod rezoluci SvÏtov program sëìt nì lidu a dom V tèto rezoluci bylo navrûeno Ëlensk m st - t m, aby provedly sëìt nì bïhem let 1995ñ2004. Pro p Ìpravu cenz byla vyd na celosvïtov doporuëenì OSN (Principles and Recommendations for Population and Housing Census) a na nï navazujìcì samostatn doporuëenì pro region EvropskÈ hospod skè komise (Recommendations for the 2000 Censuses of Populations and Housing in the ECE Region). DoporuËenÌ schv lil Eurostat jako smïrnici pro zemï EU. Jejich cìlem bylo poskytnout Ëlensk m st t m EHK n vod pro pl nov nì obsahu jejich sëìt nì a zlepöit mezin rodnì srovnatelnost v sledk harmonizacì daj, definic a klasifikacì poloûek. V n vaznosti na DoporuËenÌ p ipravil Eurostat makety tabulek (The Table Programme for the Community Programme of Population and Housing Censuses in 2001), kterè mïly jednotlivè zemï po provedenì sëìt nì naplnit poûadovan mi daji. Tyto tabulky vyuûil»s jako zdroj dat pro publikaci, shrnujìcì z kladnì v sledky sëìt nì lidu, dom a byt, konan ch ve 24 vybran ch evropsk ch zemìch kolem roku ). KritÈriem pro v bïr zemì byla mìra srovnatelnosti dat a jejich dostupnost v dobï tvorby publikace. P es v öe uveden opat enì se totiû nepoda ilo zcela sjednotit metodiku a obsah sëìt nì v jednotliv ch zemìch. NÏkterÈ zemï urëitè daje nezjiöùovaly nebo poskytovaly daje odliönï strukturovanè. NÏkdy se takè liöily definice r zn ch termìn (nap. v definici pojmu dìtï bylo v D nsku a LitvÏ vïkovè omezenì, v jin ch zemìch nikoliv), metodika konstrukce ukazatel (nap. konstrukce dom cnostì podle mìsta trvalèho Ëi obvyklèho pobytu) apod. MÌsty byla velk m problèmem znaën r znorodost p edmïtu zkoum nì (rozdìlnè vzdïl vacì systèmy v jednotliv ch zemìch ztïûujì porovn nì rovnï vzdïl nì atd.). Tento Ël nek se zab v z kladnìmi charakteristikami obyvatelstva, dom cnostì a bytovèho fondu. HodnocenÌ ekonomickè aktivity a vzdïl nì obyvatelstva bude vïnov n dalöì p ÌspÏvek v p ÌötÌm ËÌsle Demografie. Obyvatelstvo VybranÈ zemï tvo ily v mnoha ohledech velmi rozmanitou skupinu. ZnaËnÏ rozdìlnè byly jiû prostè poëty bydlìcìch obyvatel ñ v pïti nejlidnatïjöìch zemìch ûilo dohromady pades tkr t vìce obyvatel neû v pïti nejmènï zalidnïn ch. Zcela osamocenou kategorii nejvïtöìch st t p edstavovaly Velk Brit nie, Francie a It lie s p ibliûnï 57ñ59 miliûny obyvatel (obyvatelstvo tïchto t Ì st t tvo ilo polovinu vöech obyvatel vybran ch zemì). PoËty obyvatel t Ì nejmenöìch zemì ñ Kypru, Lucemburska a Lichtenötejnska ñ se pohybovaly hluboko pod hranicì 1 miliûnu.»esk republika se 10,2 miliûny obyvatel nejvìce blìûila ÿecku, Portugalsku a MaÔarsku. AËkoliv It lie byla aû t etìm nejlidnatïjöìm st tem, ûilo zde nejvìce senior staröìch 65 let (o 1,3 miliûnu vìce neû ve Francii nebo v Brit nii). Pr mïrn vïk obyvatelstva v It lii jako v jedinè ze sledovan ch zemì p ekroëil hranici Ëty iceti let a index st Ì (poëet obyvatel ve vïku 65 let a vyööìm na 100 obyvatel ve vïku 0ñ14 let) dos hl velmi vysokè hodnoty 131, 4 (tab. 1). Osoby staröì 65 let p evaûovaly nad 0ñ14let mi jeötï v dalöìch dvou jihoevropsk ch zemìch ñ v ÿecku a v Portugalsku. Velmi mladou populacì (v evropskèm kontextu) se vyznaëovalo Irsko (na populaci mladöì 15 let zde p ipadalo 2,6kr t mènï senior neû v It lii) 2). 1) Mezin rodnì v sledky sëìt nì lidu, dom a byt. Praha:»S, Obyvatelstvo, volby, 2006, 81 s. DostupnÈ z: < 2) Siln pozice cìrkve znaënï ovlivúujìcì pohled spoleënosti na nïkterè ot zky lidskèho ûivota (kontrola poëetì, potraty, rozvody) spolu s dlouhodobï vysokou mìrou emigrace, hospod sk m v vojem v poslednìch desetiletìch a dalöìmi faktory ËinÌ irskou populaci v adï hledisek dosti v jimeënou. 121

50 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Graf 1 Obyvatelstvo starší 15 let podle rodinného stavu ve vybraných zemích; sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 (v %) Population over the age of 15 by marital status in selected countries by censuses around 2000 results (%) PoËet ûen ve sledovan ch zemìch mìrnï p evaûoval nad poëtem muû. V mladöìch vïkov ch skupin ch byla struktura podle pohlavì ve vöech st tech podobn, u senior vöak jiû byly patrnè v raznè rozdìly (z d vodu r znè rovnï muûskè nad mrtnosti). Odliönosti v celkov ch podìlech muû a ûen tak vypl valy hlavnï z r znè velikosti a struktury populace senior. NejniûöÌ hodnoty indexu maskulinity celè populace i populace staröì 65 let byly zaznamen ny v LitvÏ, Lotyösku a Estonsku. Nejvyv ûenïjöì proporce mezi poëty muû a ûen byly v Irsku a v ÿecku, kde zastoupenì muû klesalo s nar stajìcìm vïkem oproti ostatnìm zemìm relativnï zvolna (i kdyû st le dosti v raznï). S uveden mi skuteënostmi souvisely i rozdìly v pr mïrnèm vïku muû a ûen. ZatÌmco v Irsku a v ÿecku byl pr mïrn vïk ûen pouze zhruba o 2 roky vyööì neû pr mïrn vïk muû, v LitvÏ, v Lotyösku a v Estonsku byl vyööì o vìce neû 5 let. Ve struktu e obyvatelstva podle rodinnèho stavu byl n padn p edevöìm velmi vysok podìl svobodn ch v Irsku (42 % osob staröìch 15 let ñ graf 1). To bylo zp sobeno jednak vysok m procentem mlad ch lidì v populaci, kte Ì navìc byli ËastÏji svobodnì neû jejich vrstevnìci v jin ch zemìch, a takè mimo dnï vysok m podìlem svobodn ch mezi staröìmi lidmi (nap Ìklad podìl svobodn ch mezi muûi staröìmi 65 let v Irsku p ekraëoval 20 %, zatìmco v ostatnìch sledovan ch zemìch se pohyboval vïtöinou mezi 3ñ8 %). V raznï zemnï diferencovan byl poëet rozveden ch, jenû byl vysok hlavnï ve Skandin vii a v pobaltsk ch republik ch, nejniûöì rovnï dosahoval v jiûnì EvropÏ (Kypr, ÿecko, It lie, Portugalsko). OvdovÏlÌ byli nejvìce zastoupeni ve vïtöinï zemì b valèho v chodnìho bloku, p edevöìm v MaÔarsku, Estonsku, v LitvÏ a v Rumunsku. NejmenöÌ podìl ovdovïl ch byl zaznamen n v zemìch s nìzk m pr mïrn m vïkem ñ v Lichtenötejnsku, na Kypru a v Irsku. Muûi byli v porovn nì se ûenami ve vöech zemìch ËastÏji svobodnì Ëi ûenatì, ûeny z st valy ËastÏji rozvedenè a ovdovïlè. Velmi rozdìlnè byly sledovanè populace z hlediska n rodnostnì heterogenity (tab. 1). PodÌl cizinc na obyvatelstvu byl do jistè mìry z visl na velikosti zemì. NejvyööÌ byl v Lucembursku a v Lichtenötejnsku, kde cizinci tvo ili vìce neû t etinu obyvatelstva, n sledovalo äv carsko s pïtinov m podìlem cizinc. Velmi vysokou mìru homogenity vykazovaly populace Polska a Rumunska (cizinci v nich byli zastoupeni jen zhruba desetinou procenta). Ve vïtöinï zemì mïla alespoú polovina cizinc obëanstvì nïkterè evropskè zemï, v jimkou byly Francie, Portugalsko a It lie. Ve Francii a v Portugalsku p edstavovali tèmï polovinu cizinc obëanè b val ch africk ch koloniì tïchto zemì. Mezi cizinci v It lii byli rovnïû v raznï zastoupeni AfriËanÈ (p edevöìm z Maroka a Tuniska), ale v znamnou mïrou se na poëtu cizinc podìleli takè AsiatÈ (hlavnï»ìúanè a FilipÌnci). Populace cizinc byly v hostitelskè zemi zpravidla mladöì neû ostatnì obyvatelstvo. Pouze na Slovensku a p edevöìm v LitvÏ byl pr mïrn vïk cizinc podstatnï vyööì neû u celè populace, nepatrnï vyööì byl ve Francii a v Polsku. Obyvatelstvo ostatnìch zemì cizinci Ñomlazovaliì. 122

51 SËÌt nì lidu Graf 2 Hospodařící domácnosti podle typu ve vybraných zemích; sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 (v %) (Private households by type in selected countries by censuses around 2000 results (%) Dom cnosti NejobvyklejöÌm typem dom cnosti byly ve vöech sledovan ch zemìch plnè rodiny (manûelè Ëi nesezdanè p ry), jeû tvo ily vïtöinou p es polovinu vöech dom cnostì (graf 2). RelativnÏ nejvìce pln ch rodin bylo v nïkter ch jihoevropsk ch zemìch (Kypr, ÿecko, Portugalsko). NÌzk m zastoupenìm pln ch rodin vynikaly zejmèna pobaltskè republiky a severskè zemï. Mezi pln mi rodinami obvykle v raznï p evaûovaly rodiny s dïtmi, pouze v nïkter ch nejvyspïlejöìch zemìch (nap. Velk Brit nie, äv carsko, Finsko a Nizozemsko) byly poëty rodin bez dïtì a rodin s dïtmi tèmï stejnè 3). HlavnÌm d vodem byla z ejmï lepöì dostupnost byt a p ÌznivÏjöÌ ekonomick situace mlad ch lidì v tïchto zemìch. Ti se tak mohli osamostatnit a zaloûit vlastnì dom cnost d Ìve neû jejich vrstevnìci v mènï vyspïl ch st tech. ZnaËn m poëtem ne pln ch rodin (osamïl rodië s dìtïtem/dïtmi) se vyznaëovaly tèmï vöechny postkomunistickè zemï. V Lotyösku p edstavovaly ne plnè rodiny vìce neû pïtinu dom cnostì, v dalöìch pïti zemìch (Estonsko,»esk republika, Polsko, Slovinsko a MaÔarsko) podìl ne pln ch rodin p ekraëoval desetinu vöech dom cnostì. Mezi rodinami manûel s dïtmi p evl daly zhruba v polovinï zemì (vëetnï»eskè republiky) rodiny se dvïma dïtmi. V ostatnìch zemìch, mezi nimiû byla vïtöina st t b valèho v chodnìho bloku (ale i Portugalsko Ëi It lie), p evaûovaly rodiny s jednìm dìtïtem. NesezdanÈ p ry byly vïtöinou bezdïtnè, pokud mïly dìtï, pak nejëastïji jen jedno. Ne plnè rodiny byly v kaûdèm st tï vìce neû z poloviny jednodïtnè. Rodiny ( plnè i ne plnè) s vìce neû dvïma dïtmi vïtöinou nep edstavovaly ani desetinu rodinn ch dom cnostì. Dom cnosti jednotlivc byly po pln ch rodin ch nejbïûnïjöìm typem dom cnostì. V sedmi ze zkouman ch st t podìl jednotlivc na poëtu dom cnostì p es hl t etinu, nejvyööì byl v Norsku, Finsku a D nsku (p es 36 %). Na Kypru bylo zastoupenì jednotlivc nejniûöì (pouze 16 %), bylo jich dokonce mènï neû dom cnostì s pïti a vìce Ëleny. V dom cnostech jednotlivc ûili Ëasto ñ hlavnï v nejvyspïlejöìch zemìch ñ mladì lidè kolem 25 let, kte Ì opustili dom cnost rodië, ale jeötï nezaloûili vlastnì rodiny. JeötÏ mnohem ËastÏji vöak ûili osamocenï senio i (zejmèna ve vïku 80ñ90 let), kte Ì jiû ztratili partnera a dosud byli schopni vèst samostatnou dom cnost (v raznï mezi nimi p evaûovaly ûeny). 3) V D nsku bezdïtnè rodiny dokonce p evaûovaly, to je vöak Ë steënï ovlivnïno odliönou definicì dìtïte, za nïû nebyly povaûov ny osoby staröì 25 let, byù ûily v dom cnosti s rodiëi). 123

52 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Tab. 1 Vybrané charakteristiky obyvatelstva, domácností a bytového fondu ve vybraných zemích; sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 (Selected characteristics of the population, households and housing stock in selected countries by censuses around 2000 results) Země Index maskulinity obyvatelstva 1 celkem ve věku 65+ Index stáří 2 Průměrný věk (roky) Podíl ovdovělých v populaci starší 65 let (%) muži Podíl cizinců (%) Průměrný počet členů v domácnosti Podíl osob starších 80 let žijících v zařízeních pro seniory (%) Průměrný počet obytných místností v bytě Česká republika 94,9 62,6 85,2 38,8 16,6 56,7 1,2 2,4 6,1 2,9 Dánsko 97,8 71,9 79,6 39,2 17,7 48,5 4,7 2,2.. Estonsko 85,6 48,5 82,6 38,7 16,4 52,2 8,0 2,3 4,0 2,6 Finsko 95,4 62,6 83,0 39,4 13,6 45,2 1,7 2,2 5,6 4,0 Francie 94,4 67,9 84,0 38,6 12,6 47,0 5,6 2,4 13,8 3,9 Irsko 98,9 77,1 51,5 35,0 14,3 47,0 5,8. 10,7 5,6 Itálie 93,8 70,0 131,4 41,9 12,9 49,1 2,3 2,6 4,0 4,2 Kypr 96,4 80,9 54,6 35,8 14,6 44,3 9,3 3,1 10,5 5,7 Lichtenštejnsko 97,2 65,4 56,5 37,0 11,1 47,1 36,6 2,3 14,1 4,5 Litva 87,8 52,8 72,0 37,5 15,3 54,0 0,6 2,5 2,1 2,6 Lotyšsko 85,4 46,8 81,8 38,7 9,5 40,1 4,3 2,7 2,6 2,4 Lucembursko 97,1 67,2 73,4 38,0 14,7 49,6 36,8 2,5 14,5 5,5 Maďarsko 90,7 59,2 91,2 39,2 18,1 59,1 0,9 2,6 5,1 2,6 Nizozemsko 97,9 69,7 73,0 38,3 14,0 45,9 3,7 2,3 15,7 5,1 Norsko 98,2 71,4 74,8 38,4 15,1 48,1 4,1 2,3. 4,1 Polsko 93,9 61,0 69,9 37,0 16,4 57,3 0,1 2,8 1,8 3,7 Portugalsko 93,4 71,9 102,2 39,5 13,9 43,0 2,2 2,8 8,8 4,6 Rakousko 93,9 61,3 91,7 39,7 14,1 50,2 8,8 2,4 9,3 4,8 Rumunsko 95,1 70,8 79,8 37,8 19,7 56,1 0,1 2,9 0,5 2,6 Řecko 98,1 81,0 110,0 39,8 11,1 44,6 7,0 2,8 1,7 4,0 Slovensko 94,4 61,0 60,2 36,1 17,8 59,6 0,4.. 3,2 Slovinsko 95,3 59,2 96,3 39,5.. 1,9 2,8. 2,8 Švýcarsko 95,9 68,2 89,9 39,7 12,3 42,3 20,5 2,2 18,4 3,8 Velká Británie 94,6 72,0 84,1 39,1 17,2 47,7. 2,4 6,1 5,3 PodÌl star ch lidì, kte Ì ûili v r zn ch typech za ÌzenÌ pro seniory, intenzivnï nar stal zhruba od 75ñ80 let vïku, mladöì senio i vyuûìvali sluûeb tïchto institucì v podstatnï menöì mì e. PodÌl ûen ûijìcìch v za ÌzenÌch byl ve vöech zemìch vyööì neû podìl muû. Muûi totiû vzhledem k jejich nad mrtnosti mïli Ëasto v poslednìch letech ûivota po boku partnerku, zatìmco ûeny z st valy v z vïru ûivota ËastÏji samy a p i zhoröujìcìm se zdravotnìm stavu (pop ÌpadÏ i finanënì situaci), pro nï mohlo b t obtìûnè udrûovat dom cnost. Za ÌzenÌ pro seniory byla vyhled v na ËastÏji v ekonomicky nejvyspïlejöìch zemìch z padnì Evropy. Ve äv carsku, Nizozemsku a Lucembursku v nich bydlel kaûd p t aû sedm ËlovÏk staröì 80 let. Naopak v Rumunsku, ÿecku Ëi Polsku byla tato za ÌzenÌ vyuûìv na velmi z Ìdka (ûila v nich jen necel 2 % obyvatel staröìch 80 let). HlavnÌm d vodem rozdìl z ejmï byla kromï r znè dostupnosti jednotliv ch typ tïchto za ÌzenÌ tèû odliön ök la a roveú poskytovan ch sluûeb. ZnaËn vliv mohla mìt i rozdìln struktura osìdlenì a s nì souvisejìcì struktura rodinn ch a soci lnìch vztah (sousedsk v pomoc). Byty StejnÏ jako v adï ukazatel struktury obyvatelstva a dom cnostì, i v charakteristik ch bytovèho fondu se liöily zemï b valèho v chodnìho bloku od vïtöiny ostatnìch sledovan ch st t. Velmi z eteln byl rozdìl ve velikosti byt, vyj d enè poëtem obytn ch mìstnostì 4) (definice obytnè mìstnosti vöak nenì ženy Pozn.: 1) Počet mužů na 100 žen. 2) Počet osob ve věku 65 let a vyšším na 100 osob ve věku 0 14 let. 4) VelikostÌ byt tedy v tomto textu nenì myölena jejich plocha, ale poëet mìstnostì. Data o celkovè ani obytnè ploöe byt nebyla k dispozici. 124

53 SËÌt nì lidu zcela jednotn ). Pr mïrn poëet mìstnostì v bytï byl ve vöech postkomunistick ch zemìch pomïrnï nìzk. NejvÏtöÌ Ë st bytovèho fondu v tïchto st tech tvo ily dvou- nebo t ÌpokojovÈ byty, nejmènï bylo byt öestipokojov ch. Ve vöech ostatnìch zemìch byly nejëetnïjöì byty Ëty pokojovè nebo vïtöì, nejmènï bylo byt s jednou mìstnostì. NejvyööÌ pr mïrn velikost byt byla podle dostupn ch daj na Kypru, v Irsku a v Lucembursku, kde tèmï polovina byt mïla öest Ëi vìce mìstnostì. NejmenöÌ byty byly v Lotyösku, MaÔarsku a Rumunsku. Pr mïrnè poëty osob p ipadajìcìch na jednu obytnou mìstnost byly ve vöech b val ch socialistick ch st tech vyööì neû v ostatnìch zemìch. V Rumunsku a Lotyösku byl pr mïrn poëet osob na mìstnost nejvyööì ñ p esahoval roveú 1,10, coû byla vìce neû dvojn sobn hodnota v porovn nì nap Ìklad s Lucemburskem, Nizozemskem Ëi Velkou Brit niì. TÈmÏ ve vöech zemìch byla nadpoloviënì vïtöina byt ob v na jejich vlastnìkem, v jimkou byly pouze Rakousko,»esk republika a äv carsko. V bytech s vïtöìm poëtem mìstnostì ËastÏji ûili sami jejich majitelè (nap. vìce neû t i Ëtvrtiny öestipokojov ch a vïtöìch byt byly ve sledovan ch zemìch ob v ny vlastnìkem), zatìmco menöì byty byly ve vïtöì mì e pronajìm ny (nap Ìklad z jednopokojov ch byt bylo ve vïtöinï st t vìce neû 50 % pronajìm no). NejvÏtöÌ Ë st bytovèho fondu byla v p ev ûnè vïtöinï zemì, za nïû existujì porovnateln data, vybudov na v 60.ñ70. letech (porovn v me-li zhruba dvacetilet obdobì), pouze v Portugalsku, Lichtenötejnsku, Irsku a Lucembursku byly ËetnÏjöÌ novïjöì byty (vybudovanè po roce 1980). ZnaËn m st Ìm bytovèho fondu se vyznaëovala Francie, kde tèmï Ëtvrtina byt byla postavena p ed rokem Robert äanda SLOVENSKÁ ŠTATISTIKA A DEMOGRAFIE 16. ročník, 3/2006 I. ČLÁNKY Z OBLASTI ŠTATISTKY A DEMOGRAFIE 1. SOLČÁNSKA, Helena Metódy na zaistenie konzistence časových radov s rôznou frekvenciou (benchmarking) MICHÁLEK, Anton Profil slovenskej spoločnosti na základe príjmovej úrovne domácností BERNÁT, Libor Sobášnosť v Dubnici nad Váhom v rokoch 1668 až MARENČÁKOVÁ, Jana, MARÔNKOVÁ, Barbora Analýza manželskej plodnosti na Slovensku pomocou tabuliek manželskej plodnosti LUKÁČOVÁ, Martina Plodnosť podľa poradia na Slovensku HALUŠKA, Ján, SOLČÁNSKA, Helena Analýza zmien vplyvu sezónnosti na vývoj HDP a hlavných zložiek štruktúry jeho použitia (grafická príloha k článku uverejneného v čísle 2/2006) II. ČLÁNKY ÚSTAVU PRE VÝSKUM VEREJNEJ MIENKY PŘI ŠÚ SR 1. KLACÍKOVÁ, Michaela Spotrebiteľský barometer MARCHEVSKÝ, Pavol Miera osobnej zodpovednosti za nezamestnanosť podľa slovenskej verejnosti III. OZNAMY 125

54 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Recenze RODINA A SPOLE»NOST NEJEN Z POHLEDU SOCIOLOGIE 1) V loúskèm roce vydalo nakladatelstvì Slon novou publikaci Ivo MoûnÈho k tèmatu sociologie rodiny, kter je p epracov nìm a rozöì enìm p edchozì knihy Sociologii rodiny z roku ). Jako u vïtöiny autorov ch knih o rodinï, se jedn o monografii, kterou si se z jmem a pocity spoluobjevov nì vïcì, Ëasto niternï spojen ch s vlastnìm ûivotem, p eëte vzdïlan laik, stejnï jako zanìcen student Ëi odbornìk, s tèmatem vìce nebo mènï svou vlastnì pracì spojen. Kniha je pojata jako uëebnice (vych zì v edici StudijnÌ texty) a v tïchto intencìch je rozvrûena struktura celè knihy i jednotliv ch kapitol. Samotn text vöak splúuje podstatnï öiröì poûadavky. Autor zde p edkl d öirokou ök lu tèmat sociologie rodiny, od tïch, kterè ji sbliûujì s obecn mi sociologick mi teoriemi, p es vysvïtlov nì promïn demografickèho chov nì (vìce mènï v sociologickè literatu e spïönè) aû po tèmata na pomezì psychologie Ëi dalöìch vïdnìch obor. V prvnì kapitole autor uv dì Ëten e do problematiky nastìnïnìm svèho postoje k ot zk m stability a p Ìp. z niku rodiny a ujasnïnìm celkovèho pojetì knihy. P edkl d zde v vojov stadia rodiny, kter podrobnïji analyzuje v dalöìch Ë stech knihy. DalöÌ dvï kapitoly jsou ÑhistorickÈì a pod vajì zevrubn p ehled jednak v voje teoretick ch p Ìstup k tèmatu rodiny a p Ìbuzn m jev m, a jednak ch p nì rodiny v r mci soudob ch sociologick ch teoriì a koncept. Autor zde sleduje nejen chronologii p Ìstup a v kladov ch schèmat, ale takè vz jemnè vztahy a propojenost teoretick ch koncepcì. Tato historicko-sociologick Ë st zde nenì jen z d vodu uëebnicovèho charakteru publikace. JejÌ hodnota spoëìv takè v tom, ûe d v Ëten i s r znï hlubok mi znalostmi dïjin sociologie obecnè a sociologie rodiny zvl öù moûnost zasvïcenï zhodnotit dneönì myölenkovè trendy i realitu v danè oblasti. Ve ËtvrtÈ kapitole autor ukazuje jednak souvislosti promïn rodiny s promïnami celè spoleënosti a jejìho z kladnìho znaku ñ soci lnìch nerovnostì, a jednak podìl rodinn ch vztah a struktur na vztazìch a struktur ch celospoleëensk ch. V kontextu zpochybúov nì role rodiny v souëasnè spoleënosti jsou zajìmavè MoûnÈho n zory na jejì vliv jako Ñz kladnì jednotky nerovnostiì (s. 110). Autor klade rodinu sv m zp sobem do centra sociologickèho pozn nì. Nep eceúuje jejì v znam, pouze upozorúuje na vz jemnè vztahy jednotliv ch objekt zkoum nì soci lnìch nerovnostì a rozvìjì myölenku r stu heterogenity rodiny a rozöi- ov nì rodinn ch typ. P t kapitola nazvan ZaloûenÌ rodiny: súatkov trh, l ska a sex uû podle n zvu propojuje p Ìstupy nïkolika vïdnìch disciplin ñ od demografie po soci lnì psychologii aj. StÏûejnÌm rysem tèto kapitoly je Ñkonfrontaceì teoriì súatkovèho trhu s demografick mi skuteënostmi. Poukazuje na öirok kontext propojen ch faktor ovlivúujìcìch ve svèm synergickèm p sobenì v bïr (ûivotnìho) partnera a na diferencovanost individu lnìch p Ìstup a aspiracì. V r mci anal zy soci lnìch a kulturnìch determinant v bïrovèho p rov nì se zamï uje na vliv teritori lnì blìzkosti, na tendenci k vïkovè homogamii partner, k homogamii etnickè a rasovè, n boûenskè homogamii/heterogamii a koneënï k vzdïlanostnì a t ÌdnÌ homogamii p r. Z hlediska partnerskèho chov nì nejsou pochopitelnï bez zajìmavosti anal zy promïn soci lnìch funkcì sexu a erotiky, jak je souhrnnï uv dì I. Moûn v tèto kapitole. Na svè p edchozì pr ce navazuje I. Moûn (nejen) v kapitole öestè o socializaci dìtïte v rodinï. Poukazuje na zmïny v soci lnì percepci Ñnejv znamnïjöìho p echodu v rodinnèm cykluì (s. 148) ñ p echodu k rodiëovstvì, kter podrobnï charakterizuje. Zam ölì se nad mezemi a poruchami soci lnì autonomie rodië v dneönì spoleënosti. V vodu zmìnïnou bohatost dìlëìch tèmat, jimû se autor v tèto publikaci vïnuje, zde ilustruje podkapitola Incest a t ranè dìtï, v nìû se uplatúuje autor v v vojovï-historick p Ìstup. VlastnÌ Ë st o socializaci poukazuje na r znè teoretickè p Ìstupy a na aktu lnì frekventovan tèmata, jako je vliv vrstevnick ch skupin v dobï promïn rodiny nebo odliön socializace chlapc a dìvek. Sedm kapitola s n zvem Rodina, dom cnost a ekonomika je vïnov na v sostnï aktu lnì problematice harmonizace rodiny a zamïstn nì. Zde se obzvl ötï dob e ukazuje vysok pozn vacì p Ìnos toho, ûe autor zaëleúuje sledovanou tematiku do historick ch souvislostì a ukazuje jejì d vnè ko eny. NemÈnÏ explikaënï zajìmavè je v tomto p ÌpadÏ srovn nì souëasnosti s obdobìm socialismu a vlivem tehdejöì ideologie ûenskè emancipace. I. Moûn zde analyzuje t i moûnosti (modely) eöenì vztahu profesnìch a rodiëovsk ch aspiracì, jejich pozitiva a slabiny a to, jak se prakticky osvïdëily. ZpochybÚuje p edstavy o moûnosti ÑefektivnÌì sluëitelnosti rodiny a zamïstn nì. Mj. poukazuje na jemnè zmïny v p Ìstupu k tematice rovn ch p ÌleûitostÌ, 1) Moûn, Ivo. Rodina a spoleënost. Praha: Slon, 2006, 312 s. 2) Vydalo takè nakladatelstvì Slon, Praha; 2. vyd nì v roce

55 Recenze jejichû projevy v rodinï a ve sfè e zamïstn nì jsou vz jemnï spjaty. Autor v tomto kontextu poukazuje i na promïny maskulinity a femininity. PromÏny v celkovèm postavenì ûen v poslednì dobï d v mj. do souvislostì s vïtöì otev enostì ve ve ejnè sfè e pr ce a s n zorov mi posuny, kterè vyjad uje slovy: ÑZmÏnily se takè postoje k rodiëovstvì a tïûiötï vidïnì problèmu se posunulo od hrdosti na pracovnì participaci ûen k poûadavku na rodiëovskou participaci muû ì (s. 189). Nemoûnost nalèzt uspokojivè eöenì dilematu mate stvì (otcovstvì) a profesnì seberealizace vede dnes k Ñdiferenciaci rodinn ch model, modifikaci ûivotnìho cyklu a p ib v nì celoûivotnì bezdïtnostiì (s. 191). Ot zce incidence, soci lnìho charakteru a v znamu soci lnìho jevu singles vïnuje I. Moûn velmi zajìmavou, pro sociology i demografy, Ë st sedmè kapitoly. Osm kapitola zevrubnï pojedn v o problematice rozvod. I zde v duchu svè osvïdëenè metody d v poznatky o soudob ch skuteënostech do souvislostì s kvalitativnì anal zou a kvantitativnìmi daji o rozvodovosti, jeû se Ëasto jen zd nlivï vyvìjela diametr lnï odliönï od souëasnosti. P itom nep ehlìûì metodickè obtìûe takov ch statistick ch srovn nì. Jeho argumentace je p esvïdëiv i dìky propojenì se zevrubnou sociologickou (psychologickou) anal zou souvislostì nestability manûelstvì. SouË stì kapitoly je Ë st vïnovan opakovan m manûelstvìm. Za zmìnku stojì autor v z vïr, ûe rozvody nepochybnï z st vajì jednìm z frekventovan ch tèmat sociologie (dodejme i demografie), ale ûe je dost dob e moûnè, ûe Ñ...pozornost se p esune od v zkum spo danosti rodiny a od studiì rozvodu smïrem k tomu, co n sleduje potomì (s. 227). Dev t kapitola nese atraktivnì n zev Konec rodiny? a vïnuje se soci lnìm souvislostem promïn postmodernì rodiny, mj. v souvislosti s v vojem (a krizì) soci lnìho st tu. Konfrontuje n zory r zn ch p edstavitel teorie rodiny a individualizace a takè teorii s empirick mi poznatky. RozebÌr mnoha autory zd razúovan rozpor mezi ÑtradiËnÌì rodinou a postmodernì situacì. Dokl d, ûe Ñpokrokov ì role rodin, kter platila v poslednìch stoletìch, se postupnï jiû delöì dobu vyëerp v, p iëemû hlavnì vliv zde majì emancipace ûen a r st ûivotnì rovnï, tedy dva (zatìm) nezvratnè procesy. Proti tomu stavì dvï fakta: ûe z kladem rodiny je vztah matka-dìtï (s. 236) a ûe trûnì spoleënost je sice svou podstatou nep telsk dïtem, coû ji vöak ËinÌ historickou efemèrou (s. 237). P es anal zu dalöìch dopad individualismu, nap. na l sku a intimitu, a opïtnè p ipomenutì diferencovanosti rodin v dneönìm svïtï, se I. Moûn dopracov v k z vïru, ûe rodina m i dnes sv j v znam, ûe Ñtak po vöech str nk ch v hodnou instituci tato civilizace nerozpustìì (s. 249). M tìm p edevöìm na mysli mezigeneraënì kontinuitu, jeû je Ñsobeck mì z jmem muû i ûen. PoslednÌ, des t kapitola (zcela nov oproti publikaci Sociologie rodiny) analyzuje a hodnotì demografick a sociologick data o v voji ËeskÈ rodiny a ËeskÈ populace v poslednì dobï z hlediska trend a teoriì popsan ch v p edchozìch kapitol ch. Autor upozorúuje na specifika ËeskÈho v voje a rozebìr v hledy do budoucna, vëetnï rizik populaënìho v voje, jak se r sujì podle aktu lnìch trend. V z vïru knihy upozorúuje na ÑoËek vatelnè nerovnov hyì (s. 269), kterè plynou z dneönìho demografickèho chov nì a sociologick ch charakteristik ËeskÈ populace: 1. vztah mezi ÑproduktivnÌì sloûkou populace a staröì generacì v procesu st rnutì populace (s. 271), 2. vztahy mezi Ëesk m obyvatelstvem, a v bec starousedlìky, a imigranty, bez nichû je dalöì v voj nemysliteln (s. 274), 3. vztahy mezi kognitivnì elitou a ostatnì populacì vzhledem k vysokè mì e homogamie a statusovè kontinuity v Ëesk ch rodin ch (s. 275), 4. vztah mezi bezdïtn mi (singles) a rodinami s dïtmi (s. 275) a 5. vztah mezi majetn mi a chud mi (s. 277). Monografie I. MoûnÈho vedle obsahovèho bohatstvì upout Ëten e autorovi vlastnìm p Ìjemn m v kladov m stylem a velmi sympatick m spojenìm odbornè erudice se stylistickou lehkostì a odbornèmu textu p imï en m humorem. VÏra Kucha ov éivotnõ CYKLUS O»IMA DEMOGRAFŸ V roce 2006 vyöla pozoruhodn publikace shrnujìcì p ÌspÏvky r zn ch autor popisujìcìch jednotlivè etapy lidskèho ûivota 1). PodÌleli se na nì odbornìci nïkolika vïdnìch disciplin ñ sociologie, ekonomie, matematickè statistiky a zejmèna demografie. Auto i si vytkli za cìl postihnout vztahy mezi biologick mi, psychologick mi a soci lnìmi aspekty lidskèho ûivota a z roveú pochopit a charakterizovat chov nì ËeskÈ spoleënosti v jednotliv ch stadiìch ûivotnìho cyklu na poë tku 21. stoletì. Kniha klade d raz nejen na standardnì ûivotnì dr hu, ale i na to, jakè skupiny a proë se od nì odchylujì. TÈma ûivotnì dr hy, rodiny a st rnutì se dostalo v»eskè republice v 90. letech 20. stoletì do pop edì z jmu z d vodu rozvolúov nì jasnï definovan ch norem chov nì v urëitèm vïku. Od podobnï zamï e- 1) Kolektiv autor. éivotnì cyklus. SociologickÈ a demografickè perspektivy. Praha: Sociologick stav AV»R, 2006, 307 s. 127

56 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 n ch pracì se publikace liöì zv öenou pozornostì ÑnestandardnÌmì ûivotnìm drah m, jako jsou nap. nemanûelsk plodnost, bezdïtnost, mate stvì -n ctilet ch dìvek Ëi otcovè na mate skè dovolenè. Kniha je rozdïlena do nïkolika celk pokr vajìcìch ûivotnì cyklus od hled nì partnera a odchodu od rodië, formov nì vlastnì rodiny, pop ÌpadÏ rozpad manûelsk ch Ëi partnersk ch svazk aû po podmìnky ûivota ve st Ì. V vodnìch p ÌspÏvcÌch se auto i snaûì vysvïtlit promïny ûivotnìch drah a rodiny v modernì spoleënosti. Ivan Chorv t nastoluje tèma budoucnosti rodinn ch forem, socializace dïtì a dopady nïkdy aû krajnì individualizace spoleënosti. V z vïru svèho Ël nku se snaûì nalèzt souvislosti a p ÌËiny v znamn ch zmïn v reprodukënìm chov nì obyvatel v»eskè republice a na Slovensku od poë tku 90. let 20. stoletì. ZmiÚuje souvislosti ekonomickè a vyzdvihuje Beckerovy ekonomickè teorie, kterè aplikoval na oblast reprodukënìho chov nì. DomnÌv se, ûe dnes majì lidè mènï dïtì proto, ûe se neust le rozöi ujì moûnosti alternativnìch zp sob tr venì Ëasu a vynakl d nì finanënìch prost edk, rozöi ujì se moûnosti volby, rodinn cyklus se individualizuje a heterogenizuje. Na jeho p ÌspÏvek navazuje MarkÈta Sedl Ëkov vahou o d vï e v rodinu v kontextu sociologick ch teoriì demokracie. Klade si ot zku, zda vysok loajalita k vlastnì rodinï konkuruje rozvoji demokratick ch institucì nebo zda ho naopak podporuje. Autorka uv dì, ûe instituce rodiny v tradiënì spoleënosti uspokojovala z kladnì ûivotnì pot eby ËlovÏka, p iëemû v chova, vëetnï p ed v nì z kladnìch hodnot a uëenì se d vï e, byla pouze jak msi vedlejöìm efektem. V procesu modernizace doölo k p evzetì tïchto funkcì rodiny institucemi modernìho st tu, na d vïru se vöak pozapomnïlo. Na teoretickou Ë st navazuje blok vïnovan osamostatúov nì mlad ch lidì a hled nì partnera. Dana Hamplov shrnula z kladnì sociologickè a sociobiologickè teorie vysvïtlujìcì v bïr ûivotnìho partnera. Jde o sloûitou ot zku, v nìû hrajì roli emoce, soci lnì normy, oëek v nì, zkuöenosti z rodiny, ale i naöe genetickè p edpoklady a vrozenè sklony. Kaûd z p edkl dan ch teoriì poukazuje na jednu Ë st sloûitèho procesu a je t eba ji vnìmat nikoli jako izolovanou pravdu, ale jako souë st vïtöìho celku.»l nek Michala äkopa se vïnuje odchodu ûen od rodië v»eskè republice. Datovou z kladnou mu byl v zkum Fertility and Family Survey (1997). Uk zalo se, ûe odchodu od rodië ve sledovanèm obdobì vïtöinou p edch zelo ukonëenì celodennìho vzdïl v nì a n stup do prvnìho zamïstn nì. Platilo, ûe ËÌm vyööì bylo aktu lnì vzdïl nì, tìm vyööì byla obecnï i tendence k odchodu. V dobï studia byla tato tendence v raznï niûöì. Pro»eskou republiku se odchod od rodië Ëasto kryl s uzav enìm manûelstvì a poë tkem souûitì s partnerem. Tom ö Sobotka se vïnoval aktu lnìmu, ale dosud m lo prob danèmu tèmatu bezdïtnosti v»eskè republice, a to jak v historickèm pohledu a mezin rodnìm srovn nì, tak v odhadu jejì budoucì rovnï. Anal za dlouhodobèho v voje koneënè bezdïtnosti v»r ukazuje na nìzkè hodnoty v obdobì socialismu oproti vïtöinï evropsk ch zemì kromï v chodnì a jihov chodnì Evropy. NejvyööÌ hladina bezdïtnosti byla dosaûena u generacì ûen narozen ch na konci 19. a na poë tku 20. stoletì (vìce neû pïtina ûen), kterè byly citelnï zasaûeny prvnì svïtovou v lkou a hospod skou krizì 30. let. Pro generace narozenè po roce 1910 byl ve vïtöinï zemì z eteln dlouhodob trend ke sniûov nì bezdïtnosti (ve st ednì a v chodnì EvropÏ byl tento pokles v raznïjöì a dlouhodobïjöì). V zemìch z padnì Evropy se v razn r st koneënè bezdïtnosti projevil uû pro generace ûen narozen ch po roce V dalöì Ë sti se autor pokusil odhadnout budoucì v voj koneënè bezdïtnosti pro ûeny narozenè v letech 1965ñ1978. Z nastìnïn ch variant projekce up ednostúuje scèn niûöì bezdïtnosti vzhledem k v raznèmu zvyöov nì intenzity plodnosti prvnìho po adì u ûen ve vïku nad 28 let, ke kterèmu doch zì od konce 90. let. Ren ta Vaökov se zab vala rozhodovacìmi procesy -n ctilet ch tïhotn ch dìvek a volbou ËasnÈho rodiëovstvì. Na z kladï v bïrovèho öet enì autorka pojmenov v hlavnì determinanty vlivu na rozhodnutì -n ctiletè tïhotnè dìvky ponechat si svè dìtï. P ÌspÏvek Petry äalamounovè a Ond eje N vlta je vïnovan souëasn m trend m v mimomanûelskè plodnosti v EvropÏ a v»eskè republice. Auto i pouk - zali mimo jinè na skuteënost, ûe nevdanè matky mïly dïti v pr mïru v niûöìm vïku neû vdanè ûeny. NemanûelskÈ dïti se rovnïû ËastÏji rodily ûen m s niûöìm vzdïl nìm a ze öet enì ISSP 2002 vyplynulo, ûe vìce respondent mïlo prvnì dìtï mimo manûelstvì, pokud se subjektivnï za adili do nejniûöì spole- ËenskÈ t Ìdy. V celoevropskèm srovn nì v rovni mimomanûelskè plodnosti se»esk republika umìstila zhruba uprost ed. V»esku navìc mezi matkami nemanûelsk ch dïtì p evaûovaly ty svobodnè, tj. ûeny, kterè neûily v kohabitaci. Hana Ma Ìkov (Genderov aspekt rodiëovstvì) se vïnovala ot zk m rodiëovstvì, postoj k nïmu v dostupn ch v zkumech a zejmèna kaûdodennì pèëe o dïti ze strany otc. P estoûe podle autorky doch zì ke zv öenì zapojenì muû do v konu nïkter ch rodiëovsk ch aktivit, v sledky poukazujì spìöe na participov nì muû na pèëi o dìtï spolu se svou partnerkou. NavÌc jejich zapojenì vzr st tam, kde nenì vyûadov na pravidelnost v konu, a d le u tïch ËinnostÌ, kterè nutnï nesouvisejì se z kladnì pèëì a starostì o dìtï (nap. volnoëasovè aktivity). Muûi tak podle autorky v mnoha p Ìpadech setrv vajì pouze v roli pomocnìka, nikoli rovnocennèho partnera. 128

57 Recenze V p ÌspÏvku OtcovstvÌ v pohybu se Radka Dudov zam ölì nad otcovskou rolì a jejìm v vojem v pr bïhu 20. stoletì. D Ìve byla tato role definov na jasn m souborem poûadavk a pr v, dnes se otcovstvì stalo pluralistick m a doölo k oddïlenì dimenzì otcovskè role, coû autorka d v do souvislosti s nestabilitou manûelstvì a zvyöujìcìm se poëtem Ñnov chì rodin (neodpovìdajìcì modelu plnè rodiny). Jako nejvïtöì rizika transformace rodiny vidì v konfliktech spojen ch s rozchodem rodiëovskèho p ru, ve znev hodnïnì ne pln ch rodin a odcizenì, kterè vznik mezi dïtmi a jejich otci potè, co p estanou ûìt ve spoleënè dom cnosti. KvalitativnÌ v zkum mezi rozveden mi otci dok zal, ûe nejd leûitïjöì dimenzì otcovstvì, kter se promìt do praxe otcovstvì po rozvodu, st le z st v loha ûivitele rodiny. Anna äùastn zkoumala vliv rozvodu rodië na ûivotnì dr hu dïtì. V sledky studie potvrzujì nïkterè z hypotèz o podstatnèm vlivu rozvodu na ûivotnì dr hu jednotlivc. Dcery rozveden ch rodië odch zejì z domova v niûöìm vïku, neû ûeny vyr stajìcì v pln ch rodin ch a takè v niûöìm vïku vstupujì do prvnìho partnerstvì a ËastÏji se u nich vyskytuje nesezdanè souûitì. Vliv rozvodu rodië na rozpad prvnìho partnerstvì Ëi manûelstvì je ovöem nep Ìm ñ zprost edkovan p es vïk p i zaë tku prvnìho partnerstvì a jeho zvolenou formu. Na tèma rozvod nav zala Jana Vobeck problematikou v voje ne pln ch rodin a jejich zastoupenìm v regionech»eskè republiky. Anal za potvrdila r st absolutnìch poët i podìl ne pln ch rodin se z visl mi dïtmi. Region lnì rozdìly v podìlu ne pln ch rodin z st vajì zachov ny: vysokè podìly byly zaznamen ny u velk ch mïst (Praha, Brno, PlzeÚ), d le u okres severoz padnìho pohraniëì s nadpr mïrn m podìlem svobodn ch osob v Ëele ne pln ch rodin. CelkovÏ podpr mïrn podìl ne pln ch rodin dlouhodobï vykazujì okresy na VysoËinÏ. Blanka ÿeh kov ve studii Kontakty s p Ìbuzn mi a jejich mìsto v osobnì soci lnì sìti uv dì, ûe kontakty mezi p Ìbuzn mi existujì, ale ûe v raznï ztr cejì na intenzitï ve vyööìm vïku (p ÌbuzenstvÌ a p telstvì se nevyluëujì). Na poskytov nì pomoci se st le nejvìce podìlì rodina, ve ejnè a soukromè sluûby jsou vyhled v ny mènï Ëasto. Nedostatek kontakt ve vyööìm vïku je u muû mnohem v raznïjöì neû u ûen, neboù muûi jsou mènï aktivnì v navazov nì nov ch kontakt. TÈmÏ 80 % respondent souhlasì s povinnostì dospïl ch dïtì postarat se o svè starè rodiëe. NejstaröÌm generacìm se vïnujì i n sledujìcì t i p ÌspÏvky. ätïp nka Pollnerov sledovala zmïny v poëtu a struktu e d chodc a jejich d chodov ch p Ìjm po roce Zd razúuje pot ebu podstatn ch zmïn v d chodovèm systèmu v d sledku zrychlenèho procesu demografickèho st rnutì v»eskè republice a vyööìch p Ìr stk poëtu d chodc v nadch zejìcìch dek d ch. K zajiötïnì dlouhodobè finanënì udrûitelnosti systèmu je pot eba rozhodnout o jeho dalöì reformï jiû nynì. HlavnÌm kolem pro Ëeskou d chodovou politiku je proto nalezenì co nejöiröì politickè shody na koncepci d chodovè reformy. V anal ze pracovnìho trhu v d chodovèm a p edd chodovèm vïku od Dany HamplovÈ a ätïp nky PollnerovÈ nalezneme adu zajìmav ch informacì o odchodu z pracovnìho trhu v d chodovèm a p edd chodovèm vïku v obdobì hospod skè liberalizace v 90. letech. MarkÈta Pechholdov a Gabriela äamanov nastìnily hlavnì trendy a perspektivy mrtnosti senior v»eskè republice. V voj mrtnosti zkoumaly podle pohlavì a vïku, pomocì nadïje doûitì p i narozenì a p ÌspÏvk vïkov ch skupin ke zmïnï tohoto ukazatele. V samostatnè Ë sti se zab valy p ÌËinami mrtì. Na celkovou roveú mrtnosti majì st le rozhodujìcì vliv nemoci srdce a obïhovèho systèmu u muû i u ûen a jsou hlavnì p ÌËinou zaost v - nì»eskè republiky ve sniûov nì rovnï mrtnosti za star mi Ëlensk mi st ty EU. Autorky zmiúujì rostoucì mrtnost muû na rakovinu prostaty a tlustèho st eva. Demografickou a sociologickou perspektivu doplúuje rozbor ekonomickè situace Ëesk ch a slovensk ch dom cnostì v jednotliv ch f zìch rodinnèho cyklu. Anal zu ûivotnì rovnï rodiny v»eskè republice provedl Jan»ervenka. V sledky prok zaly, ûe sloûenì dom cnosti v znamnï ovlivúuje jejì ûivotnì roveú. Rodiny s dïtmi jsou v citelnï horöìm postavenì neû rodiny bezdïtnè, coû takè vnìm jako jednu z p ÌËin nep ÌznivÈho demografickèho v voje v druhè polovinï 90. let. NejhoröÌ pozici pak majì ne plnè rodiny a rodiny odk zanè pouze na jedin p Ìjem. V poslednìm p ÌspÏvku se Roman DûambazoviË zab v socioekonomickou situacì rodin na Slovensku z pohledu sociologick ch v zkum, kterè prok zaly, ûe tam od 90. let doch zì k hluböì diferenciaci rodin a dom cnostì. RostoucÌ rozdìly se projevujì nejen v nerovnostech v p Ìjmu, spot ebï a vybavenosti, ale i v subjektivnì reflexi. Kniha sv m öirok m z bïrem a aktu lnostì danè problematiky zaujme nejen odbornìky, ale i laiky. Michal Krist 129

58 Demografie, 2007, roë. 49, Ë. 2 Zpr vy Z»eskÈ demografickè spoleënosti LetoönÌ demografickou st edu, v po adì jiû 400., zah jil VladimÌr Balcar (»S ) sdïlenìm o pr ci na HistorickÈm lexikonu obcì»r 1869ñ2005 (vyöel v z vïru loúskèho roku). Uvedl, ûe vyd nìm HistorickÈho lexikonu obcì»eskè republiky 1869ñ2005 nav zal»esk statistick ad na RetrospektivnÌ lexikon obcì»ssr vydan v 70. letech. Jedn se o souhrnnou publikaci, kter zachycuje zemnï-spr vnì v voj a takè v voj poëtu obyvatel a dom na zemì»eskè republiky v obdobì od roku 1869 do souëasnosti v p ibliûnï 10let ch cyklech podle jednotliv ch sëìt nì lidu tak, jak na tomto zemì probìhala. Toto dvousvazkovè dìlo obsahuje v prvnì (tabulkovè) Ë sti ËasovÈ ady poëtu obyvatel a dom zjiötïnè ve vöech sëìt nìch lidu od roku 1869 p epoëtenè na zemnï-spr vnì strukturu k a uspo danè podle kraj, okres, obcì a Ë stì obcì. Druh (textov ) svazek obsahuje rejst Ìk vöech n zv obcì a osad s uvedenìm v voje jednotliv ch n zv a jejich p Ìsluönosti k okresu a obci v r mci kaûdèho hesla. N zvoslovn Ë st zahrnuje v voj n zv nejen dneönìch obcì a jejich Ë stì, ale vöech lokalit, kterè alespoú v jednom ze sëìt nì byly uvedeny jako obec Ëi osada, tedy mnohdy lokalit d vno zanikl ch. Vzhledem k tomu, ûe struktura obcì a osad byla v minulosti daleko jemnïjöì neû dnes, tvo Ì tyto zaniklè n zvy tèmï polovinu z p ibliûnï hesel, kterè tento rejst Ìk obsahuje. Snahou autor HistorickÈho lexikonu obcì»eskè republiky bylo nav zat na RetrospektivnÌ lexikon nejen doplnïnìm daj za poslednì t i cenzy, ale takè provèst kontrolu celè datovè Ë sti za pomocì dneönì techniky tak, aby byly zajiötïny vazby na v sledky vöech sëìt nì lidu uv dïnè v historick ch pramenech. Pr vï kontroly daj byly nesmìrnï n roënè, neboù dneönì»esk republika nenì pouh m souhrnem historick ch zemì»ech, Moravy a Slezska. V vahu bylo nutno vzìt zemnì zmïny, ke kter m doölo zejmèna v obdobì vzniku novèho st tu po roce 1918, kdy bylo z DolnÌch Rakous k»ech m p ipojeno zemì tzv. Vitorazska (skupina obcì v okolì»esk ch Velenic ñ dnes v okresech»eskè BudÏjovice a Jind ich v Hradec) a k MoravÏ zemì Valticka (dnes v okrese B eclav). V oblasti Slezska bylo z NÏmecka p ipojeno HluËÌnsko ( zemì severnï od eky Opavy, dnes v okresech Opava a Ostrava-mÏsto), naopak Polsku byla postoupena v chodnì Ë st TÏöÌnska za ekou OlöÌ. Kraje České republiky a historické hranice Čech, Moravy a Slezska (do roku 1920) (Regions of the Czech Republic and the Historical Borders of Bohemia, Moravia, and Silesia (to 1920) 130