METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST"

Transkript

1 METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 1 z 42

2 Všechny typy prjektů Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí Metdiky způsbilých výdajů OP LZZ Vydání Zpracval Zrevidval Schválil Platné d č. Jmén Pdpis Jmén Pdpis Jmén Pdpis Fltýn Fltýn, vr. Pěchučk Pěchučk Šlcvá Šlcvá, vr. vá vá, vr. Revize č Předmět revize Strana Platné d 1. úprava způsbilsti prjektů TA 2. dplnění pvinnsti příjemce značvat dklady 3. úprava nezpůsbilých výdajů 1. zavedení nepřímých nákladů pr grantvé prjekty, rzdělení pravidel pr grantvé a individuální prjekty 2. změna řazení kapitl 3. úprava kapitly Místní cestvné/náklady prjektu 4. dplněny cestvní náhrady pr zaměstnance zahraničních partnerů 5. dplněn ustanvení hledně způsbilsti DPH u zahraničních faktur 1. Dplněn úvd 2. Navýšení limitu pr mzdvé příspěvky 3. dstranění náležitstí pr nákup služeb, dplnění dkazu na D9 4. specifikace dměn v sbních nákladech, dplnění způsbilsti náhrady mzdy při pracvní neschpnsti 5. dplnění pžadavku metdiky pr výpčet pdílu užití zařízení a vybavení pr prjekt 6. upřesnění některých plžek nepřímých nákladů 7. vypuštění plžek nepřímých nákladů z jedntlivých kapitl rzpčtu, infrmace pnechána na jednm místě v kapitle Dplněna mžnst změny jedntkvých mezd 2. upřesnění pužití sukrméh vzidla 3. aktualizace dkazu na per diems 4. navýšení limitu na nákup služeb 5. dplněn ppis situace, kdy předmět drbné stavební úpravy je v nájmu 6. přímá pdpra dplněna mžnst výjimečně zabezpečit stravné pr cílvu skupiny stravenkami 7. upřesnění mžnstí pskytvat mzdvé příspěvky až d výše 100 % mzdvých nákladů, není-li v režimu blk. výjimky 8. upřesnění vykazvání nepřímých nákladů 9. dplněn pstup pr případ nejasnstí hledně mžnsti dpčtu DPH , ,30 15,29 8,23 12,25 9,15,16, 20,21 9,14 9,23 11,24 12, ,29 16,30 16, Pdpis správce kpie Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 2 z 42

3 Všechny typy prjektů Zavedena mžnst pskytvatele u GP psunut bdbí realizace prjektu před pdpis rzhdnutí 2. sjedncení terminlgie u jiných veřejných zdrjů 3. dplněny pžadavky na investice 4. mzdvé příspěvky upřesnění pr částečné úvazky 5. úpravy způsbilsti výdajů na dvlenu, zachycení rzsahu práce pr prjekt a pžadavků na zaměstnance v sbních nákladech 6. dplněny přesné aktuálně pužívané pdíly nepřímých nákladů a nutnst vycházet při závěrečném vyúčtvání ze skutečných nákladů 1. Dplnění textu dměnách v sbních nákladech dle metdickéh dpisu č dplnění textace ke způsbilsti dvlené 3. dplnění textace ke způsbilsti náhrady mezd za překážky v práci 4. úprava textace ke způsbilsti náhrady mzdy za dbu pracvní neschpnsti 5. dplnění k dměnám OSVČ 1. dplnění pužívání kurzu u zahraničních faktur 2. dplnění recyklačníh pplatku 3. dplnění textace k nezpůsbilsti dvlené 4. dplnění přenesené daňvé pvinnsti 1. snížení max. pvlenéh úvazku na 1,0 úvazku (u nvých prjektů) resp. 1,2 úvazku (u již realizvaných prjektů) 2. mezení nákupu zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu v suladu s úvazky členů realizačníh týmu 3. změna ve způsbilsti nevyčerpané dvlené (dle nvelizvanéh zákníku práce) 4. upřesnění k výpčtu mzdvých příspěvků 5. aktualizace dkazů na nvelizvaný zákník práce 6. aktualizace kapitly č. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů mžnst využití dalších frem zjedndušenéh vykazvání výdajů 7. úprava pvinnsti vyplnvat pracvní výkazy 8. upřesnění k závaznsti limitů na jedntlivé kapitly rzpčtu 9. vytvření nvé kapitly č. 8 ke Zjedndušenému vykazvání výdajů 10. zpřesnění pužití kurzů CZK/zahraniční měna pr úhradu zahraničních faktur 11. dstranění správních pplatků z nezpůsbilých výdajů 12. Přidání cestvníh pjištění a nákladů na prnájem prstr pr cílvu skupinu v zahraničí mezi způsbilé výdaje v kap a kap upřesnění k předkládání pracvních výkazů 2. upřesnění délky dvlené u pedaggických a akademických pracvníků ve vztahu ke způsbilým výdajům 3. upřesnění způsbu vyplácení náhrad per diems 4. upřesnění k uznatelnsti nákupu výpčetní techniky pr členy RT Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 3 z , 37 34, 39 16, 17, 31 8, 9, 10, 23, , 25 10,26 10,26 10,26,40 9,24 11, 26 13, , 27 17, 33 12, 28 19, 36 10, , 27 9, , , 30 10, 27 11, 28 14, 30 17, Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r Kinský, v.r Kinský, v.r Kinský, v.r kap. 2.6, 3.7 mzdvé příspěvky na 19, Kinský, v.r.

4 Všechny typy prjektů vytvřená pracvní mista a udržení pracvních míst nelze pskytnut na výdaje z DPČ a DPP 2. kap. 2.6,3.7 více upřesněn pjem mzdvých nákladů (pzn. pd čaru) 19,35 Revize Zpracval Zrevidval Schválil č. Jmén Pdpis Jmén Pdpis Jmén Pdpis 1 Fltýn, v.r. Pěchučkvá, v.r. Šlcvá, v.r. 2 Fltýn, v.r. Pěchučkvá, v.r. Šlcvá, v.r. 3 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 4 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 5 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 6 Fltýn, v.r. Chuděj, v.r. Šlcvá, v.r. 7 Fltýn, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 8 Čermák, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 9 Bábíčkvá, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 10 Bábíčkvá, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 4 z 42

5 Všechny typy prjektů Obsah Úvd Obecná pravidla způsbilsti výdajů Pravidla způsbilsti výdajů pr grantvé prjekty Osbní náklady Cestvné Zařízení a vybavení Nákup služeb Drbné stavební úpravy Přímá pdpra Nepřímé náklady Pravidla způsbilsti výdajů pr individuální prjekty Osbní náklady Cestvné Zařízení a vybavení Místní kancelář/náklady prjektu Nákup služeb Drbné stavební úpravy Přímá pdpra Křížvé financvání Nezpůsbilé výdaje Daň z přidané hdnty DPH Výdaje veřejné správy Zjedndušené vykazvání výdajů...41 Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 5 z 42

6 Všechny typy prjektů Úvd Tent dkument stanvuje pdrbná pravidla způsbilsti výdajů, která jsu platná pr prjekty splufinancvané z Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst. Pr usnadnění vyplňvání rzpčtu prjektu v aplikaci Benefit7 jsu pravidla způsbilsti výdajů strukturvána pdle jedntlivých kapitl rzpčtu. Vzhledem k tmu, že pr grantvé prjekty byly v rámci zjedndušení administrace prjektů zavedeny nepřímé náklady, pravidla způsbilsti výdajů se dělí d dvu základních blků pr grantvé prjekty (kap. 2) a pr individuální prjekty (kap. 3). Pravidla a pstupy ppsané ve zbývajících kapitlách tét metdiky jsu platné pr všechny typy prjektů. V případě grantvých prjektů realizvaných na základě výzev vyhlášených bez nepřímých nákladů se v případě plžek spadajících mezi nepřímé náklady pužijí pravidla způsbilsti výdajů jinak platná pr prjekty individuální. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 6 z 42

7 Všechny typy prjektů 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů Pdpra pskytnutá prjektům realizvaným OP LZZ se vztahuje puze na způsbilé výdaje. Výdaje jsu způsbilé pr financvání v rámci OP LZZ, jestliže splňují všechny následující pdmínky: Typ výdaje: výdaj musí být vynalžen na činnsti v suladu s nařízením Evrpskéh parlamentu a rady (ES) č. 1081/2006 Evrpském sciálním fndu, v suladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, v suladu s Pravidly způsbilých výdajů (usnesení vlády č. 61/2007) a musí být v suladu s cílem příslušné priritní sy OP LZZ; Účel výdaje: výdaj musí být nezbytný pr realizaci prjektu a musí mít přímu vazbu na prjekt (tj. musí být vynalžen na aktivity v suladu s bsahvu stránku a cíli prjektu); Datum uskutečnění výdaje: výdaj je způsbilý, pkud vznikl (tj. byl realizván plnění) a byl uhrazen v časvém rzmezí s následujícím mezením: Individuální prjekty/prjekty TA za způsbilé výdaje se pvažují výdaje suvisející s realizací vzniklé nejdříve 3 měsíce před předlžením prjektu ke schválení příslušnému článku implementační struktury 1 ; Grantvé prjekty za způsbilé výdaje se pvažují výdaje prjektu vzniklé zpravidla p uzavření právníh aktu pskytnutí pdpry během bdbí, které je v tmt právním aktu definván 2. Způsbilými jsu také výdaje, které byly uskutečněny p uknčení prjektu, ale jejich věcné plnění suvisí s bdbím, ve kterém se prjekt realizval (např. mzdy za pslední měsíc realizace prjektu, úhrada DPH vyplývající z přenesené daňvé pvinnsti). Evidence a prkazvání uskutečněnéh výdaje: výdaj musí skutečně vzniknut, být vynalžen, zaznamenán na bankvních účtech či v pkladně příjemce finanční pdpry neb jeh partnerů, být identifikvatelný a kntrlvatelný a musí být dlžitelný riginály účetních dkladů ve smyslu 11 zákna účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pzdějších předpisů, resp. riginály jiných dkladů ekvivalentní průkazní hdnty. Každý riginál relevantníh účetníh dkladu je příjemce pvinen značit (razítk, text apd.), že se jedná výdaj financvaný z OP LZZ, prjektu č. xxxx. Výjimku z pdmínky skutečnéh zaplacení a z pdmínky dlžitelnsti účetními dklady tvří: dpisy, výdaje v naturáliích 3. Výjimku z pdmínky dlžitelnsti účetními dklady představují nepřímé/režijní náklady, dále standardní stupnice jedntkvých nákladů (dkládají se dkumenty k dsaženým jedntkám stanvených pskytvatelem dtace) a jednrázvé částky 1 V případě prjektů TA předlžených v prvním plletí 2008 jsu výdaje způsbilé d Pskytvatel pdpry může rzhdnut psunutí začátku realizace prjektu a tedy i způsbilsti výdajů na datum před pdpisem Rzhdnutí pskytnutí dtace, nejdříve však na den, kdy výběrvá kmise svým usnesením dpručila prjekt k pdpře. 3 Za výdaje v naturáliích lze pvažvat: pskytnutí výzkumné neb dbrné činnsti; pskytnutí neplacené dbrvlné činnsti. Hdnta tét práce se určuje na základě vynalženéh času prkázanéh ve výkazech práce a bvyklé hdinvé a denní sazby za prvedenu práci. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 7 z 42

8 Všechny typy prjektů ( lump sums ) dkládají se dkumenty ptvrzující splnění předem definvaných výstupů prjektu. Ostatní pdmínky pr způsbilst výdajů musí být splněny. Efektivita výdaje: výdaj musí být přiměřený (musí dpvídat cenám v čase a místě bvyklým 4 ) a musí být vynalžen v suladu s následujícími principy: hspdárnsti minimalizace výdajů při respektvání cílů prjektu nezbytných pr realizaci prjektu, účelnsti přímá vazba na prjekt a nezbytnst pr realizaci prjektu, efektivnsti maximalizace pměru mezi výstupy a vstupy prjektu. Vyhlašvatel může v rámci výzvy pr předkládání prjektů stanvit limity pr ceny (např. pr sbní náklady, zařízení a vybavení), jež budu pr danu výzvu pvažvány za bvyklé. V případě standardní stupnice jedntkvých nákladů určuje jedntky a jedntkvé ceny pskytvatel dtace. U jednrázvých částek (lump sums) je dtace vyplacena na základě dpředu stanvené jednrázvé částky v suladu s dhdu činnstech a/neb výstupech mezi žadatelem a pskytvatelem pdpry. U nepřímých nákladů se nepsuzuje způsbilst jedntlivéh výdaje má se za t, že tyt výdaje vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prplaceny budu ve výši tht pdílu na skutečně vynalžených a prkázaných způsbilých přímých nákladech prjektu. 4 Obvyklu se rzumí cena, která by byla dsažena při prdejích stejnéh, ppřípadě bdbnéh majetku neb při pskytvání stejné neb bdbné služby v bvyklém bchdním styku v tuzemsku ke dni cenění. Příjemce je pvinen tut bvyklst pdlžit v případě pchybnstí pskytvatele při žádsti platbu či při kntrle (např. analýzu trhu, cenvým srvnáním). Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 8 z 42

9 Puze grantvé prjekty 2 Pravidla způsbilsti výdajů pr grantvé prjekty Níže uvedená pravidla způsbilsti bsahující využití nepřímých nákladů 5 platí pr grantvé prjekty 6. Výdaje jsu uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rzpčet v elektrnické žádsti Benefit7. Uváděné prcentní limity se vztahují k rzpčtu, tj. jsu kntrlvány při schvalvání prjektvé žádsti a pdstatných změn rzpčtu prjektu a při kntrle uskutečněných nepdstatných změn rzpčtu prjektu. Limity nejsu závazné pr strukturu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů s výjimku limitu na nepřímé náklady, jejichž pravidla jsu stanvena v kapitle Osbní náklady výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu (včetně pracvníků zaměstnaných na základě dhd pracvní činnsti a dhd prvedení práce) 7 ; výdaje musí dpvídat nminálním mzdám 8, event. platům 9 a záknným dvdům na sciální a zdravtní pjištění 10 hrazeným zaměstnavatelem; případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, které je zaměstnavatel pvinen hradit na základě platných právních předpisů (dvdy d Fndu kulturních a sciálních ptřeb 11, záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání) 12 ; 5 Nepřímé náklady prjektu jsu náklady, které nejsu neb nemhu být jednznačně spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu. Tyt náklady zahrnují zejména náklady spjené s administrací prjektu. Dále mezi ně patří také náklady, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně jsu vyknávány v rámci běžných činnstí rganizace příjemce pmci neb českéh partnera a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu. Nepřímé náklady se neprkazují a tudíž se jejich rzpis ani neuvádí d rzpčtu prjektu, jejich výše se dvzuje d přímých nákladů (v předem stanvené knkrétní prcentní výši). V rámci rzpčtu prjektu se způsbilé nepřímé náklady vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům skutečně vynalženým a prkázaným pdle tét Metdiky způsbilých výdajů OP LZZ p dečtení výdajů na křížvé financvání. 6 V případě grantvých prjektů, u kterých nejsu aplikvány nepřímé náklady (např. výzva k předkládání prjektů byla vyhlášena před zavedením nepřímých nákladů, neb vyhlašvatel výzvy nepřistupil k využití nepřímých nákladů), platí pr grantvé prjekty pravidla způsbilsti výdajů jak pr prjekty individuální. 7 Členvé realizačníh týmu hrazení z kapitly rzpčtu Osbní náklady musí mít uzavřený pracvněprávní vztah s příjemcem neb jeh partnerem, nesmí se jednat zaměstnance agentur práce. 8 Nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě a představuje pdíl připadající na jednh zaměstnance za měsíc. Jedná se hrubu mzdu, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. 9 Plat pdle zákna č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech 10 Záknné dvdy na sciální a zdravtní pjištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance dle platnéh znění zákna č. 589/1992 Sb., resp. č. 592/1992 Sb. 11 Dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb se jedná dvdy d FKSP v rganizačních slžkách státu, ve státních příspěvkvých rganizacích a příspěvkvých rganizacích zřízených územními samsprávnými celky. 12 Pjistné pdle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání (ve znění pzdějších nvel). Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 9 z 42

10 Puze grantvé prjekty výdaje na dměnu příjemce finanční pdpry neb českéh partnera prjektu, který je OSVČ 13 ; tyt výdaje nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném místě, čase a bru. Např. pr prvnání sbních výdajů s bvyklu výší v daném bru, čase a místě lze využít Infrmační systém průměrném výdělku (ISPV). Infrmační systém je dstupný na Zárveň je pskytvatel pdpry (vyhlašvatel dané výzvy) právněn stanvit limity mzdvých výdajů; čas skutečně strávený realizací prjektu je třeba dkladvat pracvními výkazy jedntlivých sb zapjených d realizace (netýká se ddavatelů neb členů realizačníh týmu prjektu, jejichž mzdvé náklady nejsu hrazeny z rzpčtu prjektu). Pracvní výkazy se nevyplňují pr pzice, jejichž vytvření a/neb zajištění výknu pracvní činnsti patří mezi cíle prjektu a nijak nesuvisí se samtnu administrací a řízením prjektu. Náležitsti pracvníh výkazu jsu blíže specifikvány v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv realizaci prjektu OP LZZ (D10); pkud se zaměstnanec pdílí přím na prjektu puze částí svéh pracvníh úvazku, musí být výdaje suvisející s jeh pracvní činnstí rzděleny na základě prkazatelnéh kritéria na výdaje suvisející s prjektem a na výdaje s prjektem nesuvisející. Pužití zvlenéh kritéria musí být žadatel (partner) schpen kdykliv (v průběhu i p sknčení prjektu) dlžit. Rzsah práce na prjektu je pvinnu náležitstí pracvních smluv 14, dhd a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazvaná puze práce uskutečněná na prjektu v rámci určené části úvazku; pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu resp. ESF prjektů je nutné zajistit, aby jeh úvazek byl maximálně 1,0 u danéh zaměstnavatele (tj. sučet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele včetně případných DPP a DPČ nesmí překrčit jeden pracvní úvazek) - tt ustanvení platí puze pr prjekty s Rzhdnutím pskytnutí dtace vydaným p ; prjekty s Rzhdnutím pskytnutí dtace vydaným p , které mají stanvenu závaznst aktuální verze tét příručky, musí zajistit, aby zaměstnanec, který je zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) měl maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele; pr prjekty s Rzhdnutím pskytnutí dtace vydaným před platí, že jeden pracvník nemůže být zaměstnán na prjektech ESF na více než 1,6 úvazku celkem; Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) jsu na jeh úvazek u danéh zaměstnavatele aplikvány následující limity: a) prjekty s vydaným Rzhdnutím pskytnutí dtace p : maximálně 1,0 úvazku u danéh zaměstnavatele; b) prjekty s vydaným Rzhdnutím pskytnutí dtace p : maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele; c) prjekty s vydaným Rzhdnutím pskytnutí dtace před : 1,6 úvazku na ESF prjektech. 13 Tent výdaj není výdajem vynalženým na dsažení, zajištění a udržení příjmů. 14 Pstačí uvedení rzsahu práce pr prjekt v náplni práce zaměstnance. 15 Obecné pravidl pr uzavření pracvníh pměru vyplývající ze zákníku práce (zákn č. 262/2006 Sb.), zejména 34b a Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 10 z 42

11 Puze grantvé prjekty U JIŽ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE PŘED ) JSOU PRAVIDLA OMEZUJÍCÍ VELIKOST ÚVAZKU U ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCE DO REALIZACE PROJEKTU ESF PLATNÁ OD ! dměny pracvníků jsu způsbilým výdajem za pdmínky, že vyplacené dměny pracvníkům pracujícím na prjektu jsu dměnu za splnění mimřádnéh neb zvlášť významnéh úklu apd. 16 Zdůvdnění vyplacených dměn ze strany příjemce je nezbytnu pdmínku jejich způsbilsti. Příjemce rvněž stanví ve svém vnitřním předpisu, klektivní smluvě apd. 17 kritéria, při jejichž splnění lze dměny zaměstnanci pskytnut. Nezpůsbilé jsu pravidelné dměny 18 a dměny nesuvisející s prací na prjektu. Finanční prstředky na dměny členům realizačníh týmu se rzpčtují v kapitle rzpčtu Osbní náklady, na plžce 1.04 Jiné sbní náklady. Pkud nejsu finanční prstředky na dměny sučástí schválenéh rzpčtu prjektu, lze ddatečně tut plžku v rzpčtu prjektu vytvřit a převést na ni ptřebné finanční prstředky z jiných plžek rzpčtu (blíže ke změnám rzpčtu viz D2 Příručka pr příjemce). Maximální částka pr pskytnutí jednrázvé dměny není stanvena. Sučet pskytnutých dměn člena realizačníh týmu v daném kalendářním rce však nesmí překrčit 20 % jeh rční mzdy neb platu, přičemž se zhledňuje délka a výše úvazku zaměstnance na realizaci prjektu. Zdůvdnění pskytnutých dměn člena realizačníh týmu včetně metdiky výpčtu její výše předlží příjemce v nejbližší mnitrvací zprávě. Odměnu nelze pskytnut členům realizačníh týmu, kteří se pdíleli na vzniku nedstatků při realizaci prjektu, a tyt nedstatky nebyly příjemcem řádně zdůvdněny neb zdůvdnění nebyl akceptván ze strany pskytvatele pdpry 19 ; náhrada za čerpanu dvlenu musí být pracvníkvi pukázaná v dbě realizace prjektu, musí příslušet k bdbí realizace prjektu, dále je nutné zhlednit rzsah práce pr prjekt (bude se krátit u pracvníků pracujících částí svéh úvazku na prjektu). Stejně tak je nutné tt zhlednit u náhrady mzdy neb platu. Způsbilým výdajem je náhrada mzdy neb platu za 4 týdny 20 dvlené (neb pměrná část z těcht 4 týdnů). Náhrada mzdy neb platu za nevyčerpanu dvlenu náleží zaměstnanci v rzsahu 4 týdnů 21 (neb pměrné části z těcht 4 týdnů) puze v případě sknčení pracvníh pměru. 16 Odměna musí být pskytnuta v suladu s 134 Zákníku práce č. 262/2006 Sb. a náležitě zdůvdněna. 17 Tent předpis bude předmětem kntrly na místě. 18 Pravidelnu dměnu se rzumí dměna pskytnutá za standardní výsledky práce. 19 Jedná se zejména následující nedstatky: zpždění v harmngramu realizace klíčvých aktivit; neplnění bsahu klíčvých aktivit; nenaplňvání stanvených hdnt mnitrvacích indikátrů; pakvané neddržení harmngramu předkládání mnitrvacích zpráv; zatajvání pdstatných skutečnstí, které by vedly k prplácení nezpůsbilých výdajů. 20 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. 21 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 11 z 42

12 Puze grantvé prjekty náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) v případě překážek v práci, za které v suladu se zákníkem práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy neb platu hrazená zaměstnavatelem; dále je způsbilým výdajem náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) za dny dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény, ve výši a trvání, ve kterém je zaměstnavatel pvinen tut náhradu mzdy neb platu pskytvat pdle platných právních předpisů. D přímých sbních nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Obecně se jedná náklady na dměňvání pracvníků, kteří vyknávají v rámci rganizace činnsti zajišťující chd rganizace a nikli primárně realizaci prjektu pdpřenéh z OP LZZ, např. vedení účetnictví, persnalistiku apd. Přesný výčet činnstí, pr které platí, že pkud je zajišťuje pracvník příjemce či českéh partnera, pak náklady na jeh dměňvání patří mezi nepřímé náklady, je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.2 Cestvné D přímých způsbilých nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Přesný výčet nákladů vymezených jak nepřímé je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. Obecně lze říci, že d přímých nákladů v rámci tét kapitly rzpčtu patří cestvné spjené se zahraničním pracvními cestami pracvníků českých subjektů a cestvní náhrady pr zahraniční experty. Veškeré cestvní náhrady a náklady na prvz vzidla spjené s vnitrstátními pracvními cestami patří mezi nepřímé náklady. V případě zahraničních faktur se pr přepčet na CZK pužije: a) kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury z cizměnvéh účtu; neb: b) kurz kmerční banky, která vede příjemci účet, ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury v cizí měně z krunvéh účtu Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Způsbilé jsu výdaje spjené s pracvními cestami zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů při zahraničních cestách, přičemž zaměstnancem se rzumí také sba, která má s příjemcem, ppř. českým partnerem uzavřenu dhdu prvedení práce či pracvní činnsti, pkud je tak v dhdě stanven. Veškeré cestvní náhrady spjené s tuzemskými pracvními cestami patří d nepřímých nákladů a nelze je prt zařadit d rzpčtu d kapitly Cestvné v rámci přímých nákladů. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů členů realizačníh týmu prjektu (zaměstnanci příjemce a českých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu) musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu zákníkem práce č. 262/2006 Sb., a navazujícími předpisy. škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 12 z 42

13 Puze grantvé prjekty Při vyúčtvání pracvních cest se pstupuje pdle vyhlášky MPSV, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Knkrétně pr zahraniční pracvní cesty se dále pstupuje pdle vyhlášky MF základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty. Cestvní náhrady členů realizačníh týmu při zahraničních cestách jsu zahrnuty v kapitle rzpčtu Cestvné. Cestvné lektrů, kteří zasílají fakturu, musí být zahrnut v kapitle Nákup služeb a cestvné účastníků šklení v kapitle Přímá pdpra Způsbilé druhy cestvních náhrad při zahraniční pracvní cestě Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Pužití sukrméh vzidla 22 Způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4, zákna č. 262/2006 Sb. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Pužití městské hrmadné dpravy Je mžné hradit výdaje na městsku hrmadnu dpravu. Při zakupení časvých kupnů musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Pužití letadla Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku vyšší kvality (SuperCity, EurCity, InterCity, Express apd.). Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým. 22 Pužití služebníh vzidla představuje plžku prvz vzidla a spadá d nepřímých nákladů (viz kap ). Při pužití sukrméh vzidla je nutn rzlišit cestu se suhlasem zaměstnavatele a na žádst zaměstnavatele dle 157 zákníku práce č. 262/2006 Sb. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 13 z 42

14 Puze grantvé prjekty Stravné 23 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. cestvní pjištění, náklady na prnájem prstr v zahraničí pr práci s cílvu skupinu 24, pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční pracvníky prjektu patří v celé výši mezi přímé náklady. Tyt náhrady, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: Z principu náhrady per diems vyplývá, že je lze vyplácet puze v situacích, kdy zahraniční expert zůstává v ČR přes nc 25. V případě, kdy zahraniční expert nezůstává v ČR přes nc, mu náleží paušál na úhradu výdajů spjených s pbytem v ČR ve výši 75 EUR. Pbyt experta lze financvat v režimu per diems aneb v režimu paušálu na denní pbyt bez nclehu, platí, že v rámci jednh pbytu experta v ČR se tyt dva paušály nekmbinují. Pkud náklady za ubytvání hradí přím rganizace, jež experta d ČR pzvala, nikli expert z jemu pskytnutéh per diems, pak paušál pskytnutý expertvi musí být maximálně ve výši, aby splu s náklady na ubytvání nepřevýšil limit per diems. Pr přepčet na CZK se pužije kurz platný v den pskytnutí per diems zahraničnímu expertvi. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních expertů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. Náklady na tuzemské pracvní cesty zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů patří mezi nepřímé náklady. Náklady na zahraniční pracvní cesty zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů a cestvní náklady na 23 Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje. Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí, a t nejméně 25 % a nejvýše 70 % z určené výše stravnéh za každé bezplatně pskytnuté jídl, které má charakter snídaně, běda neb večeře. Míru krácení stravnéh známí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Pkud tak neučiní, stravné nekrátí. 24 Tent náklad musí být účelný, efektivní a nezbytný pr realizaci prjektu. Vždy musí být splněna pdmínka, že jde prnájem prstr pr cílvu skupinu. 25 Způsbilst pčtu prkazvaných ncí je psuzvána v suvislsti s prkazvanými aktivitami prjektu. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 14 z 42

15 Puze grantvé prjekty zahraniční experty a případně zaměstnance zahraničních partnerů jsu zahrnuty d přímých nákladů v rámci kapitly rzpčtu Cestvné. 2.3 Zařízení a vybavení Způsbilé v rámci tét kapitly rzpčtu jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, které nepatří mezi depisvatelný majetek, není nábytkem, dále dpisy vybavení a zařízení, které nepatří mezi nepřímé náklady, a také veškeré výdaje na nehmtný majetek. Pstup při přizvání zařízení a vybavení blíže specifikvanéh dále v tét kapitle se řídí Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Pkud jsu plžky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá bude puze pměrná část těcht nákladů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu a žadatel ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit). Z prstředků OP LZZ lze v rámci tét kapitly hradit následující výdaje: výdaje spjené s nákupem nvéh, resp. pužitéh vybavení a zařízení 26 (např. pčítačvé vybavení, připjení k síti pr přens infrmací a pčítačů ve šklicích, výcvikvých či výzkumných centrech, vybavení k výuce, strjní zařízení pr výuku či zlepšení dbrných dvednstí a dále nezbytné předměty, které jsu přím a výhradně spjené s účelem prjektu, jak je dhdnut ve schváleném prjektu): výdaje na nákup jedné plžky nvéh vybavení či zařízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh majetku (u PC se jednu plžku rzumí celá PC sestava, tj. pčítač, mnitr, klávesnice, myš, základní SW) nesmí přesáhnut částku Kč; výdaje na nákup pužitéh zařízení jsu mžné, ale puze při ddržení následujících pdmínek: prdejce pužitéh zařízení vystaví prhlášení, ve kterém ptvrdí, že tt zařízení nebyl v průběhu uplynulých pěti let získán prstřednictvím dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; kupní cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 28 a musí být nižší než výdaje na bdbné, avšak nvé zařízení; zařízení musí splňvat platné nrmy a standardy; výdaje na nákup jedné plžky pužitéh zařízení nesmí přesáhnut částku Kč. Pstup pr nákup zařízení se bude řídit záknem veřejných zakázkách 29 pkud se na ně tent zákn vztahuje. Pkud bude předpkládaná cena zakázky menší než limit stanvený v zákně veřejných zakázkách (tzv. pdlimitní zakázky) je při výběru ddavatelů pstupván jak při nákupu služeb viz Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). 26 Případné recyklační pplatky dle zákna č. 185/2001 Sb., dpadech jsu sučástí přizvací ceny danéh elektrzařízení. 27 Výdaje nad tyt limity lze financvat prstřednictvím křížvéh financvání viz kapitla Tržní cena cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu 29 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 15 z 42

16 Puze grantvé prjekty výdaje na nákup drbnéh hmtnéh 30 majetku, který je pr realizaci nezbytný, s výjimku plžek zařazených mezi nepřímé náklady (viz níže); výdaje na nákup výukvéh materiálu; nájem, splátky perativníh leasingu 31 zařízení, vybavení a budv služících ve prspěch cílvé skupiny (nikli pr administraci prjektu) jsu způsbilým výdajem za těcht předpkladů: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu (pkud bude zjištěn, že např. výdaje za prnájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budu dečteny); jen pkud dtaci přijímá nájemce (dtace musí být pužívána na výdaje nájmu); budva, zařízení neb vybavení musí být využívány pr daný prjekt. splátky finančníh leasingu 32 za splnění následujících pdmínek: předmět leasingu je sám sbě způsbilý k financvání z ESF; částka splufinancvaná z OP LZZ nesmí přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu; způsbilé jsu puze splátky leasingu, vztahující se k bdbí trvání prjektu. dpisy (amrtizace) vlastníh dluhdbéh hmtnéh 33 a nehmtnéh 34 majetku, který pužívá pr své zapjení d prjektu cílvá skupina a jehž využívání je nezbytné pr realizaci prjektu a přím suvisí s jeh cíli, jsu mžné za splnění následujících pdmínek: k nákupu tht nemvitéh majetku neb zařízení nedšl za přispění dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; dpisy se vztahují výlučně na bdbí realizace prjektu; dpisy byly vypčteny pdle účetníh dpisvéh plánu účetní jedntky; pr způsbilst dpisů musí příjemce dlžit účetním dkladem přizvací cenu majetku, který bude depisvat; za způsbilý výdaj je pvažván dpis maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu; 30 Drbný hmtný majetek samstatné mvité věci, ppř. subry mvitých věcí, jejichž dba pužitelnsti je delší než 1 rk a přizvací cena nižší než Kč 31 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází. 32 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek. 33 Dluhdbý hmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč, - pzemky, budvy, dmy a byty neb nebytvé prstry dále samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick eknmickým určením, a věci nabyté nájmem z finančníh leasingu, a t bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti. 34 Dluhdbý nehmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 16 z 42

17 Puze grantvé prjekty z hlediska způsbilsti výdajů se výše rčních dpisů stanví jak pdíl přizvací ceny a příslušné dby depisvání stanvené pdle přílhy č. 1 k záknu č. 586/1992 Sb. a 30 tht zákna pr účely daně z příjmu pr jedntlivé druhy majetku; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. Vybavení a zařízení 35 a dluhdbý hmtný majetek zakupený i částečně z prstředků OP LZZ musí d dby uknčení prjektu zůstat v majetkvé evidenci příjemce dtace neb jeh partnerů. Pr nákup zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu platí, že nárkvat a prplácet lze puze takvu výši nákladů na zařízení a vybavení, která dpvídá předpkládané výši úvazku člena realizačníh týmu ve vztahu k jeh zapjení d realizace prjektu (tj. výši úvazku dle platnéh právníh aktu v dbě nákupu vybavení/zařízení). Úvazky jedntlivých členů realizačníh týmu je mžné sčítat, tj. např. v případě dvu 0,5 úvazků je mžn zakupit z prstředků prjektu dhrmady jeden kus výpčetní techniky 36. Vždy platí, že lze kupit jen jeden druh výpčetní techniky (pkud je zakupen např. stlní pčítač není mžné kupit pr danéh člena realizačníh týmu ještě ntebk apd.). Náklady na kapitlu rzpčtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnut 20 % z celkvých způsbilých přímých výdajů prjektu. V rámci tét kapitly rzpčtu nelze hradit výdaje na depisvatelný hmtný majetek pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění a dále výdaje na přízení nábytku. Tyt výdaje jsu však způsbilé v rámci kapitly Křížvé financvání (blíže viz kap. 4 Křížvé financvání). Veškeré výdaje na přízení nábytku jsu způsbilé puze v rámci rzpčtvé kapitly Křížvé financvání. Vnitřní členění kapitly rzpčtu Zařízení a vybavení je následující: 1. Nedpisvaný hmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný hmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. standardní PC sestava, drbný hmtný majetek, výukvý materiál a případný leasing těcht plžek) 2. Nedpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu d Kč a případný leasing těcht plžek) 3. Odpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu vyšší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu nad Kč a případný leasing těcht plžek) 4. Odpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku Také v případě kapitly Zařízení a vybavení platí, že d přímých nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Hlavními plžkami z blasti kapitly Zařízení a vybavení 35 Netýká se sptřebníh materiálu, tj. materiálu či drbných předmětů, které nemají charakter zařízení neb vybavení, neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku. 36 Výpčetní techniku se rzumí stlní pčítač, přensný pčítač (ntebk apd.) neb tablet. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 17 z 42

18 Puze grantvé prjekty zařazenými mezi nepřímé náklady jsu náklady na nákup papírů, psacích ptřeb aj., náklady na sptřební a kancelářský materiál určený pr administraci prjektu, dpisy budv a dpisy zařízení či vybavení pužívanéh k administraci prjektu. Přesný výčet nepřímých nákladů je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.4 Nákup služeb Výdaje spjené s ddáním služeb jsu způsbilé za ddržení následujících pdmínek: vybrané služby musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu a musí být pr prjekt nezbytné. Pr bližší specifikaci viz kap. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů a Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). výdaje plynucí z uzavřených smluv s ddavateli a z plnění vystavených bjednávek nesmí u prjektů vybíraných v rámci grantvých výzev převýšit 60 % způsbilých přímých výdajů prjektu (náklady na subddávky žadatele i partnerů prjektu) 37 pkud nebyl ve výzvě pr předkládání prjektů stanven nižší prcent, resp. pkud pskytvatel dtace nestanví na základě výjimky jinak. Výjimku z tht limitu tvří blasti pdpry 1.1 a 1.2, které jsu svu pvahu natlik specifické, že výdaje plynucí z uzavřených smluv s ddavateli a z plnění vystavených bjednávek nesmí u prjektů vybíraných v rámci grantvých výzev převýšit 70 % způsbilých přímých výdajů prjektu. pstup pr výběr ddavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit záknem veřejných zakázkách 38 pkud se na ně tent zákn vztahuje, a Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Předmětem nákupu v rámci kapitly přímých nákladů Služby mhu být zejména: zpracvání analýz, průzkumů, studií; lektrské služby; šklení a kurzy přádané jinými splečnstmi; vytvření nvých publikací, šklicích materiálů neb manuálů, CD, DVD atd. (pzn. nejedná se nákup půvdních děl); prnájem prstr pr práci s cílvu skupinu (např. prnájem učebny, prnájem prstr pr chráněnu dílnu apd.). Také v kapitle Nákup služeb je něklik plžek zařazen mezi nepřímé náklady, a nejsu tedy způsbilé jak přímé náklady. Obecně se jedná náklady na zajištění činnstí spjených s chdem rganizace jak takvé a nikli primárně s realizací prjektu pdpřenéh z OP LZZ, např. vedení účetnictví, persnalistika apd. Přesný výčet služeb zařazených mezi nepřímé náklady je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.5 Drbné stavební úpravy Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu ,- 37 Limit je platný pr strukturu rzpčtu, není aplikván pr kntrlu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů. 38 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 18 z 42

19 Puze grantvé prjekty Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku 39 (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa neb které usnadní přístup sbám zdravtně pstiženým). Stavební úpravy přesahující limit ,- Kč za účetní plžku je mžné financvat v rámci křížvéh financvání (viz kap. 4). 2.6 Přímá pdpra Výdaje určené na přímu pdpru jedntlivců (mim mzdvých příspěvků) mhu v rzpčtu prjektu představvat maximálně 20 % celkvých způsbilých přímých výdajů prjektu. Suhrn mzdvých příspěvků není limitván. Mzdvé příspěvky 40 Mzdvé příspěvky jsu způsbilými výdaji prjektu. Pkud přímá pdpra nemá charakter veřejné pdpry s pvinným splufinancváním ze strany příjemce (tj. bez veřejné pdpry, v režimu de minimis neb dle dčasnéh rámce) je finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky pr cílvé skupiny pvlena až d výše 100 % mzdvých nákladů 41 na dané pracvní míst, nejvýše však d částky číselně dpvídající trjnásbku minimální mzdy za 40 hdinvu týdenní pracvní dbu (tj. bez hledu na délku stanvené týdenní pracvní dby dle 79 zákníku práce) 42. Při jiné délce stanvené týdenní pracvní dby ( 79 dst. 2 a 3 zákníku práce) neb sjednání kratší pracvní dby ( 80 zákníku práce) se maximální částka finanční pdpry dpvídající trjnásbku minimální mzdy za 40 hdinvu týdenní pracvní dbu pměrně sníží 43. Dprvdná patření Cestvné, ubytvání a stravné cestvní náhrady 44 a stravné 45 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny); 39 Pkud má příjemce neb jeh partner s finančním příspěvkem daný majetek v nájmu, lze hradit stavební úpravy z prjektu puze v případě, že je mžnst prvádění stavebních úprav nájemcem šetřena v nájemní smluvě. 40 Mzdvé příspěvky se pskytují na: vytvření pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr) udržení pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr) zavádění pružných frem rganizace práce na náhradu mzdy zaměstnavateli pr pracvníka p dbu jeh účasti v dalším vzdělávání. Tj. tat náhrada se vyplácí zaměstnavateli puze za dbu (v hdinách), kdy se šklené sby skutečně účastnily šklení. 41 Mzdvé náklady na pracvní míst nminální (hrubá) mzda (zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnanci zúčtvány k výplatě.) + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákna pvinné) zdravtní a sciální pjištění. 42 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 43 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů stanví, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracvní dbu neb který nedpracval v kalendářním měsíci příslušnu pracvní dbu dpvídající stanvené týdenní pracvní dbě, se sazba minimální mzdy a nejnižší úrveň zaručené mzdy snižují úměrně dpracvané dbě. S hledem na tut skutečnst se v případě pracvních míst na částečný úvazek rvněž úměrně snižuje limit přímé pdpry. 44 Cestvní náhrady lze prplácet skutečné náklady na základě předlžených cestvních dkladů. Pkud nelze předlžit cestvní dklady, je mžné prplatit cestvné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku neb autbusu pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání šklení, místa zaměstnání atd. (cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy). Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 19 z 42

20 Puze grantvé prjekty cestvní náhrady pr sby nvě začleňvané d zaměstnání; výdaje na ubytvání 46 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejich aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. 2.7 Nepřímé náklady Obecné vymezení nepřímých nákladů Nepřímé náklady prjektu jsu náklady, které nejsu neb nemhu být přím spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu. Tyt náklady zahrnují náklady spjené s administrací prjektu (přesnější definice viz níže). Dále mezi ně patří také náklady, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně vznikají v rámci běžných činnstí rganizace příjemce či českéh partnera, a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu. V rámci prjektu se způsbilé nepřímé náklady vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům p dečtení výdajů na křížvé financvání. U nepřímých nákladů se vždy má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prplaceny budu ve výši tht pdílu na skutečně vynalžených a prkázaných způsbilých přímých nákladech prjektu. Nepřímé náklady mhu dsahvat maximálně 20 % přímých způsbilých nákladů prjektu, přičemž pr výpčet pdílu nepřímých nákladů se mezi náklady přímé nezahrnují plžky spadající d kapitly křížvé financvání. Výše pdílu nepřímých nákladů na celkvých způsbilých přímých nákladech je stanvena vyhlašvatelem v rámci každé výzvy pr předkládání prjektů. Aplikace stanvenéh pdílu nepřímých nákladů je pvinná pr všechny prjekty pdpřené v rámci dané výzvy. Prcent může být něklik ve vazbě na velikst prjektů viz tabulka Stravné (v ČR) lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých, nejvýše však d úrvně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přím prplácet až d výše stanvené zákníkem práce (zákn č.262/2006 Sb.). Puze v důvdněných případech (puze pkud není mžné zabezpečit stravvání jiným způsbem) mhu být pskytnuty stravenky v dpvídající výši. O pskytnutí stravenek musí být předlžen dklad pdepsaný pdpřenu sbu. 46 Ubytvání (v ČR) je mžné pr účastníky rezidenčních šklení hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za nc (bez snídaně). U rekvalifikací hrazených ÚP ČR je limit 1000 Kč za nc (bez snídaně) Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 20 z 42

21 Puze grantvé prjekty Výše pdílu nepřímých nákladů je vždy stanvena vyhlašvatelem ve výzvě pr předkládání prjektů, nikdy však nebude vyšší než 20 % přímých způsbilých nákladů. Tabulka 1: Intervaly pr stanvení platnéh pdílu nepřímých nákladů ze strany vyhlašvatelů výzev Objem přímých nákladů (bez nákladů, jež spadají d křížvéh financvání) % nepřímých nákladů D 5 mil. Kč % Mezi 5 a 10 mil. Kč % Nad 10 mil. Kč 16 8 % Pzn. Přesné pdíly nepřímých nákladů jsu, resp. budu stanveny v příslušných výzvách pr předkládání prjektů, vždy však jsu, resp. budu v suladu s intervaly v tét tabulce. Tabulka 2: Aktuální pdíly nepřímých nákladů využívané ve všech výzvách pr předkládání prjektů s nepřímými náklady jsu následující: Objem přímých výdajů (bez výdajů, jež % nepřímých nákladů spadají d křížvéh financvání) D 4 mil. Kč včetně 18 % Nad 4 mil. Kč a d 6 mil. Kč včetně 16 % Nad 6 mil. Kč a d 10 mil. Kč včetně 14 % Nad 10 mil. Kč a d 15 mil. Kč včetně 12 % Nad 15 mil. Kč 10 % Pr prjekty, u nichž pdstatná většina nákladů vznikne frmu nákupu služeb d externích ddavatelů, budu způsbilá prcenta nepřímých nákladů uvedená ve výzvě snížena. Tímt patřením se zhledňuje skutečnst, že nákup služeb d externích ddavatelů zpravidla snižuje nárky na technicku pdpru realizace prjektu, jež tvří páteř nepřímých nákladů (např. náklady na prnájem místnstí, platby za elektřinu, apd.). Pdíly pr nepřímé náklady stanvené v jedntlivých výzvách budu sníženy pr prjekty s bjemem nákupu služeb v těcht intencích: Tabulka 3: Snížení limitu nepřímých nákladů dle pdílu nákupu služeb Pdíl nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu 47 D 60 % včetně Více než 60 % a méně než 90 % Snížení pdílu nepřímých nákladů vyhlášenéh ve výzvě Platí pdíly nepřímých nákladů stanvené výzvu v návaznsti na tabulku 1 (resp. 2) Snížení na ½ pdílu stanvenéh výzvu 90 % a výše Snížení 100 %, tj. nepřímé náklady se nehradí 47 Tat tabulka zahrnuje všechny mžnsti, nicméně standardní limit pr nákup služeb pr grantvé prjekty je 60 %, v blastech pdpry 1.1 a 1.2 pak 70 %. Případné navýšení těcht limitů je předmětem výjimky, kteru žádá vyhlašvatel výzvy a která, v případě jejíh udělení, je známena žadatelům v textu příslušné výzvy pr předkládání prjektů. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 21 z 42

22 Puze grantvé prjekty Pkud je pdíl kapitly Nákup služeb v daném prjektu vyšší než 60 % přímých způsbilých nákladů, pdíl nepřímých nákladů bude snížen prti limitům stanveným ve výzvě. Vyhlašvatel při stanvení závaznéh prcenta vychází z vymezení nepřímých nákladů, z aktuálních cen na trhu a ze zkušenstí s již realizvanými prjekty pdpřenými z ESF. Příslušný pdíl bude stanven fixně na celu dbu realizace prjektu. V případě snížení přímých nákladů (ve vztahu k plánvanému rzpčtu neb v návaznsti na finanční pravu) djde ke snížení částky nepřímých nákladů tak, aby byl zachván dané prcent stanvené v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prtže jak základ pr výpčet právněné výše nepřímých nákladů v prjektu musí být dle nařízení č. 1081/2006 pužity skutečně vzniklé způsbilé výdaje, bude ze strany vyhlašvatele výzvy na základě závěrečnéh vyúčtvání výdajů prjektu věřen, zda struktura skutečně vzniklých způsbilých výdajů není v parametru pdílu nákupu služeb natlik dlišná, že by musel djít ke změně pdílu nepřímých nákladů. Prcent nepřímých nákladů bude dpvídajícím způsbem snížen, pkud na základě vyúčtvání celkvých uskutečněných přímých způsbilých výdajů prjektu bude prjekt patřit d kategrie prjektů s nižším prcentem nepřímých nákladů, než byl stanven na základě plánvanéh rzpčtu prjektu. Prstředky na nepřímé náklady prjektu jsu pskytvány průběžně, vždy splu s prstředky na přímé náklady prjektu. Každá platba příjemci tak bude v sbě zahrnvat prstředky na přímé i na nepřímé náklady, a t v pměru stanveném v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Nepřímé náklady příjemce prkazuje prcentuálním pměrem vůči skutečně vynalženým způsbilým přímým nákladům, a t v rámci předlžené mnitrvací zprávy s žádstí platbu. Jestliže pdle závěrečnéh vyúčtvání prjektu částka vyplacená na pkrytí nepřímých nákladů v rámci zálhvání převýší fixní prcent skutečně vynalžených a prkázaných přímých nákladů prjektu, musí být příslušná částka vrácena na účet pskytvatele tak, aby prcentní pdíl nepřímých nákladů stanvený v Rzhdnutí pskytnutí dtace zůstal zachván Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ Plžky zahrnvané d nepřímých nákladů nemhu být vykazvány v rámci přímých nákladů prjektu. Mezi nepřímé náklady patří následující plžky: 1. Náklady na dměňvání pracvníků, kteří v rámci rganizace příjemce pmci neb jeh českéh partnera v suvislsti s prjektem vyknávají níže vymezené aktivity: Vedení účetnictví včetně vedení mezd pracvníků; Vedení rzpčtu; Nepřímým nákladem je vedení rzpčtu v rganizaci, nikli vedení rzpčtu prjektu jak sučást finančníh řízení prjektu. Finanční manažer prjektu, který neprvádí zaúčtvání a zpracvání mezd, patří d přímých nákladů prjektu. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 22 z 42

23 Puze grantvé prjekty Persnalistika; Zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR; Zajištění vstupních lékařských prhlídek; Zajištění strahy; Zajištění úklidu a čištění; Zajištění pravy a údržby zařízení, vybavení a využívaných nemvitstí; Zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006), včetně mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, bčerstvení na tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření publicity hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí cílvé skupiny apd.); Správa pčítačvých sítí a internetvých stránek, včetně jejich aktualizace; Zajištění kpírvání; Zajištění tisku pr administraci prjektu a publicitu. 2. Cestvní náhrady Veškeré cestvní náhrady spjené s vnitrstátními pracvními cestami (není rzhdující, jakým dpravním prstředkem se cesta uskutečnila - např. služebním vzidlem, hrmadnu dpravu, taxi aj.); Veškeré náklady na prvz vzidla k vnitrstátním cestám; Cestvní náhrady spjené s pracvními cestami, jejichž cílem byl zajištění publicity pmci z ESF, a t jak tuzemské, tak zahraniční pracvní cesty 3. Zařízení a vybavení Náklady na nákup papírů (včetně blků), materiálu na laminvání, psacích ptřeb, kancelářských spnek, šannů, desek na dkumenty, CD, DVD, audikazet, videkazet a disket jak nsičů dat (bez hledu na jejich využití v prjektu, tj. zda jsu nezbytné pr administraci prjektu či pr cílvu skupinu); Náklady na sptřební a kancelářský materiál (jiný než v předchzí drážce) určený pr administraci prjektu (nikli materiál pr cílvu skupinu prjektu), tj. veškerý materiál či drbné předměty, které nemají charakter zařízení neb přístrje neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku; Náklady na přízení zásb či materiálu pr zajištění bčerstvení pracvníků prjektu neb cílvé skupiny; Náklady na čistící prstředky a nástrje, resp. přístrje (s výjimku případů, kdy je pr své zapjení d prjektu využívá cílvá skupina); Odpisy budv využívaných pr prjekt (pr administraci prjektu i práci s cílvu skupinu); Odpisy zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 23 z 42

24 Puze grantvé prjekty Náklady na nájem či perativní leasing zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nákup zařízení a vybavení a sptřebníh materiálu, které jsu přizvány za účelem zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006). 4. Náklady na nákup služeb, jejichž předmětem je: nájemné za prstry využívané k administraci prjektu (včetně publicity prjektu), nikli k práci s cílvu skupinu (např. kancelář prjektu); energie, vdné, stčné v prstrech kanceláře prjektu a dalších prnajímaných nemvitstech využívaných k realizaci prjektu; internetvé a telefnické připjení, pštvné, dpravné, balné; vedení účetnictví včetně vedení mezd pracvníků; vedení rzpčtu 49 ; daňvé a právní pradenství a knzultace; zajištění persnalistiky; zajištění vstupních lékařských prhlídek; zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR; zajištění pravy a údržby zařízení a vybavení a využívaných nemvitstí; Zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006), včetně mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, bčerstvení na tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření publicity hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí cílvé skupiny apd.); správa pčítačvých sítí a internetvých stránek, včetně jejich aktualizace; kpírvání tisk pr administraci prjektu a publicitu; bankvní pplatky včetně bankvních pplatků za mezinárdní finanční transakce (zahraniční platby, výběry htvsti v zahraničí, knverzní pplatky atd.); realizace výběrvých řízení nezbytných pr prjekt (inzerce, pradenství atd.); ntářské a správní pplatky nutné pr realizaci prjektu (např. věřvání dkumentů atd.); úklidvé a čisticí služby; straha a pjištění majetku využívanéh k realizaci prjektu. 49 Nepřímým nákladem je vedení rzpčtu v rganizaci, nikli vedení rzpčtu prjektu jak sučást finančníh řízení prjektu. Finanční manažer prjektu, který neprvádí zaúčtvání a zpracvání mezd, patří d přímých nákladů prjektu. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 24 z 42

25 Puze individuální prjekty 3 Pravidla způsbilsti výdajů pr individuální prjekty Níže uvedená pravidla způsbilsti bez využití nepřímých nákladů platí pr všechny individuální prjekty. Výdaje jsu uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rzpčet v elektrnické žádstí Benefit7. Uváděné prcentní limity jsu kntrlvány na rzpčtu, tj. při schvalvání prjektvé žádsti a pdstatných změn rzpčtu prjektu a při kntrle uskutečněných nepdstatných změn prjektu. Limity nejsu závazné pr strukturu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů. Uváděné prcentní limity neplatí pr výdaje na prjekty technické pmci. 3.1 Osbní náklady výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu (včetně pracvníků zaměstnaných na základě dhd pracvní činnsti a dhd prvedení práce) 50 ; výdaje musí dpvídat nminálním mzdám 51, event. platům 52 a záknným dvdům na sciální a zdravtní pjištění 53 hrazeným zaměstnavatelem; případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, které je zaměstnavatel pvinen hradit na základě platných právních předpisů (dvdy d Fndu kulturních a sciálních ptřeb 54, záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání) 55 ; výdaje na dměnu příjemce finanční pdpry neb českéh partnera prjektu, který je OSVČ 56 ; tyt výdaje nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném místě, čase a bru. Např. pr prvnání sbních výdajů s bvyklu výší v daném bru, čase a místě lze využít Infrmační systém průměrném výdělku (ISPV). Infrmační systém je dstupný na Zárveň je pskytvatel pdpry (vyhlašvatel dané výzvy) právněn stanvit limity mzdvých výdajů; čas skutečně strávený realizací prjektu je třeba dkladvat pracvními výkazy jedntlivých sb zapjených d realizace (netýká se ddavatelů neb členů 50 Členvé realizačníh týmu hrazení z kapitly rzpčtu Osbní náklady musí mít uzavřený pracvněprávní vztah s příjemcem neb jeh partnerem, nesmí se jednat zaměstnance agentur práce. 51 Nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě a představuje pdíl připadající na jednh zaměstnance za měsíc. Jedná se hrubu mzdu, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. 52 Plat pdle zákna č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech. 53 Záknné dvdy na sciální a zdravtní pjištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance dle platnéh znění zákna č. 589/1992 Sb., resp. č. 592/1992 Sb. 54 Dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb se jedná dvdy d FKSP v rganizačních slžkách státu, ve státních příspěvkvých rganizacích a příspěvkvých rganizacích zřízených územními samsprávnými celky. 55 Pjistné pdle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání (ve znění pzdějších nvel). 56 Tent výdaj není výdajem vynalženým na dsažení, zajištění a udržení příjmů. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 25 z 42

26 Puze individuální prjekty realizačníh týmu prjektu, jejichž mzdvé náklady nejsu hrazeny z rzpčtu prjektu). Pracvní výkazy se nevyplňují pr pzice, jejichž vytvření a/neb zajištění výknu pracvní činnsti patří mezi cíle prjektu a nijak nesuvisí se samstatnu administrací a řízením prjektu. Náležitsti pracvníh výkazu jsu blíže specifikvány v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv realizaci prjektu OP LZZ (D10); pkud se zaměstnanec pdílí přím na prjektu puze částí svéh pracvníh úvazku, musí být výdaje suvisející s jeh pracvní činnstí rzděleny na základě prkazatelnéh kritéria na výdaje suvisející s prjektem a na výdaje s prjektem nesuvisející. Pužití zvlenéh kritéria musí být žadatel (partner) schpen kdykliv (v průběhu i p sknčení prjektu) dlžit. Rzsah práce na prjektu je pvinnu náležitstí pracvních smluv 57, dhd a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazvaná puze práce uskutečněná na prjektu v rámci určené části úvazku; pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu resp. ESF prjektů je nutné zajistit, aby jeh úvazek byl maximálně 1,0 u danéh zaměstnavatele (tj. sučet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele včetně případných DPP a DPČ nesmí překrčit jeden pracvní úvazek) - tt ustanvení platí puze pr prjekty s právním aktem vydaným p ; prjekty s právním aktem vydaným před musí zajistit, aby zaměstnanec, který je zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) měl maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) jsu na jeh úvazek u danéh zaměstnavatele aplikvány následující limity: a) prjekty s vydaným právním aktem p : maximálně 1,0 úvazku u danéh zaměstnavatele; b) již realizvané prjekty (vydání právníh aktu před ): maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele. U JIŽ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU PŘED ) JSOU PRAVIDLA OMEZUJÍCÍ VELIKOST ÚVAZKU U ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCE DO REALIZACE PROJEKTU ESF PLATNÁ OD ! dměny pracvníků jsu způsbilým výdajem za pdmínky, že vyplacené dměny pracvníkům pracujícím na prjektu jsu dměnu za splnění mimřádnéh neb zvlášť významnéh úklu apd. 59 Zdůvdnění vyplacených dměn ze strany příjemce je nezbytnu pdmínku jejich způsbilsti. Příjemce rvněž stanví ve svém vnitřním předpisu, klektivní smluvě apd. 60 kritéria, při jejichž splnění lze dměny zaměstnanci pskytnut. Nezpůsbilé jsu pravidelné dměny 61 a dměny nesuvisející s prací na prjektu. Finanční prstředky na dměny členům realizačníh týmu se rzpčtují v kapitle rzpčtu Osbní náklady, na plžce Pstačí uvedení rzsahu práce pr prjekt v náplni práce zaměstnance. 58 Obecné pravidl pr uzavření pracvníh pměru vyplývající ze zákníku práce (zákn č. 262/2006 Sb.), zejména 34b a Odměna musí být pskytnuta v suladu s 134 Zákníku práce č. 262/2006 Sb. a náležitě zdůvdněna 60 Tent předpis bude předmětem kntrly na místě. 61 Pravidelnu dměnu se rzumí dměna pskytnutá za standardní výsledky práce. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 26 z 42

27 Puze individuální prjekty Jiné sbní náklady. Pkud nejsu finanční prstředky na dměny sučástí schválenéh rzpčtu prjektu, lze ddatečně tut plžku v rzpčtu prjektu vytvřit a převést na ni ptřebné finanční prstředky z jiných plžek rzpčtu (blíže ke změnám rzpčtu viz D2 Příručka pr příjemce). Maximální částka pr pskytnutí jednrázvé dměny není stanvena. Sučet pskytnutých dměn člena realizačníh týmu v daném kalendářním rce však nesmí překrčit 20 % jeh rční mzdy neb platu, přičemž se zhledňuje délka a výše úvazku zaměstnance na realizaci prjektu. Zdůvdnění pskytnutých dměn člena realizačníh týmu včetně metdiky výpčtu její výše předlží příjemce v nejbližší mnitrvací zprávě. Odměnu nelze pskytnut členům realizačníh týmu, kteří se pdíleli na vzniku nedstatků při realizaci prjektu, a tyt nedstatky nebyly příjemcem řádně zdůvdněny neb zdůvdnění nebyl akceptván ze strany pskytvatele pdpry 62 ; náhrada za čerpanu dvlenu musí být pracvníkvi pukázaná v dbě realizace prjektu, musí příslušet k bdbí realizace prjektu, dále je nutné zhlednit rzsah práce pr prjekt (bude se krátit u pracvníků pracujících částí svéh úvazku na prjektu). Stejně tak je nutné tt zhlednit u náhrady mzdy neb platu. Způsbilým výdajem je náhrada mzdy neb platu za 4 týdny 63 dvlené (neb pměrná část z těcht 4 týdnů). Náhrada mzdy neb platu za nevyčerpanu dvlenu náleží zaměstnanci v rzsahu 4 týdnů 64 (neb pměrné části z těcht 4 týdnů) puze v případě sknčení pracvníh pměru. náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) v případě překážek v práci, za které v suladu se zákníkem práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy neb platu hrazená zaměstnavatelem; dále je způsbilým výdajem náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) za dny dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény, ve výši a trvání, ve kterém je zaměstnavatel pvinen tut náhradu mzdy neb platu pskytvat pdle platných právních předpisů. 3.2 Cestvné V případě zahraničních faktur se pr přepčet na CZK pužije: a) kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury z cizměnvéh účtu; neb: 62 Jedná se zejména následující nedstatky: zpždění v harmngramu realizace klíčvých aktivit; neplnění bsahu klíčvých aktivit; nenaplňvání stanvených hdnt mnitrvacích indikátrů; pakvané neddržení harmngramu předkládání mnitrvacích zpráv; zatajvání pdstatných skutečnstí, které by vedly k prplácení nezpůsbilých výdajů. 63 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. 64 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 27 z 42

28 Puze individuální prjekty b) kurz kmerční banky, která vede příjemci účet, ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury v cizí měně z krunvéh účtu Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Výdaje na pracvní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytvání, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkvné, pplatky spjené s pracvní cestu, platby za telefn, fax apd. jen na základě prkázaných plateb) pracvníků příjemce a českých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu zákníkem práce č. 262/2006 Sb., a navazujícími předpisy. Cestvní náhrady členů realizačníh týmu jsu zahrnuty v kapitle rzpčtu Cestvné. Cestvné lektrů, kteří zasílají fakturu, musí být zahrnut v kapitle Nákup služeb a cestvné účastníků šklení v kapitle Přímá pdpra. Při vyúčtvání tuzemských pracvních cest se pstupuje pdle vyhlášky MPSV, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Při vyúčtvání zahraničních pracvních cest se dále pstupuje pdle vyhlášky MF základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty Způsbilé druhy cestvních náhrad Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Pužití sukrméh vzidla 65 Způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4, zákna č. 262/2006 Sb. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Pužití městské hrmadné dpravy 65 Pužití služebníh vzidla představuje plžku prvz vzidla a spadá d kapitly Místní kancelář/náklady prjektu. Při pužití sukrméh vzidla je nutn rzlišit cestu se suhlasem zaměstnavatele a na žádst zaměstnavatele dle 157 zákníku práce č. 262/2006 Sb. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 28 z 42

29 Puze individuální prjekty Je mžné hradit výdaje na městsku hrmadnu dpravu. Při zakupení časvých kupnů musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Pužití letadla Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku vyšší kvality (SuperCity, EurCity, InterCity, Express apd.). Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým. Stravné 66 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. cestvní pjištění, náklady na prnájem prstr v zahraničí pr práci s cílvu skupinu 67, pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční experty, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: Z principu náhrady per diems vyplývá, že je lze vyplácet puze v situacích, kdy zahraniční expert zůstává v ČR přes nc 68. V případě, kdy zahraniční expert nezůstává v ČR přes nc, mu náleží paušál na úhradu výdajů spjených s pbytem v ČR ve výši 75 EUR. Pbyt experta lze financvat v režimu per diems aneb v režimu paušálu na denní pbyt bez nclehu, platí, že v rámci jednh pbytu experta v ČR se tyt dva paušály nekmbinují. Pkud náklady za ubytvání hradí přím rganizace, jež experta d ČR pzvala, nikli expert z jemu pskytnutéh per diems, pak paušál pskytnutý expertvi musí být maximálně ve výši, aby splu s náklady na ubytvání nepřevýšil limit per diems. Pr přepčet na CZK se pužije kurz platný v den pskytnutí per diems zahraničnímu expertvi. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. 66 Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje. Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí, a t nejméně 25 % a nejvýše 70 % z určené výše stravnéh za každé bezplatně pskytnuté jídl, které má charakter snídaně, běda neb večeře. Míru krácení stravnéh známí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Pkud tak neučiní, stravné nekrátí. 67 Tent náklad musí být účelný, efektivní a nezbytný pr realizaci prjektu. Vždy musí být splněna pdmínka, že jde prnájem prstr pr cílvu skupinu 68 Způsbilst pčtu prkazvaných ncí je psuzvána v suvislsti s prkazvanými aktivitami prjektu. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 29 z 42

30 Puze individuální prjekty Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních expertů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. 3.3 Zařízení a vybavení Způsbilé v rámci tét kapitly rzpčtu jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, které nepatří mezi depisvatelný majetek, není nábytkem, a také veškeré výdaje na nehmtný majetek. Pstup při přizvání zařízení a vybavení blíže specifikvanéh dále v tét kapitle se řídí Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Pkud jsu plžky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá bude puze pměrná část těcht nákladů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu a žadatel ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit). Z prstředků OP LZZ lze v rámci tét kapitly hradit následující výdaje: výdaje spjené s nákupem nvéh, resp. pužitéh vybavení a zařízení 69 (např. pčítačvé vybavení, připjení k síti pr přens infrmací a pčítačů ve šklicích, výcvikvých čí výzkumných centrech, vybavení k výuce, strjní zařízení pr výuku či zlepšení dbrných dvednstí a dále nezbytné předměty, které jsu přím a výhradně spjené s účelem prjektu, jak je dhdnut ve schváleném prjektu): výdaje na nákup jedné plžky nvéh vybavení či zařízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh majetku (u PC se jednu plžku rzumí celá PC sestava, tj. pčítač, mnitr, klávesnice, myš, základní SW) nesmí přesáhnut částku Kč; výdaje na nákup pužitéh zařízení jsu mžné, ale puze při ddržení následujících pdmínek: prdejce pužitéh zařízení vystaví prhlášení, ve kterém ptvrdí, že tt zařízení nebyl v průběhu uplynulých pěti let získán prstřednictvím dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; kupní cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 71 a musí být nižší než výdaje na bdbné, avšak nvé zařízení; zařízení musí splňvat platné nrmy a standardy; výdaje na nákup jedné plžky pužitéh zařízení nesmí přesáhnut částku Kč. Pstup pr nákup zařízení se bude řídit záknem veřejných zakázkách 72 pkud se na ně tent zákn vztahuje. Pkud bude předpkládaná cena zakázky menší než limit stanvený v zákně veřejných zakázkách (tzv. pdlimitní zakázky) je při výběru ddavatelů pstupván jak při nákupu služeb viz Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). 69 Případné recyklační pplatky dle zákna č. 185/2001 Sb., dpadech jsu sučástí přizvací ceny danéh elektrzařízení. 70 Výdaje nad tyt limity lze financvat prstřednictvím křížvéh financvání viz kapitla Tržní cena cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu 72 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 30 z 42

31 Puze individuální prjekty výdaje na nákup drbnéh hmtnéh 73 majetku, který je pr realizaci nezbytný,; výdaje na nákup výukvéh materiálu; nájem, splátky perativníh leasingu 74 zařízení, vybavení a budv jsu způsbilým výdajem za těcht předpkladů: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu (pkud bude zjištěn, že např. výdaje za prnájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budu dečteny); jen pkud dtaci přijímá nájemce (dtace musí být pužívána na výdaje nájmu); budva, zařízení neb vybavení musí být využívány pr daný prjekt. splátky finančníh leasingu 75 za splnění následujících pdmínek: předmět leasingu je sám sbě způsbilý k financvání z ESF; částka splufinancvaná z OP LZZ nesmí přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu; způsbilé jsu puze splátky leasingu, vztahující se k bdbí trvání prjektu. dpisy (amrtizace) vlastníh dluhdbéh hmtnéh 76 a nehmtnéh 77 majetku, jehž využívání je nezbytné pr realizaci prjektu a přím suvisí s jeh cíli, jsu mžné za splnění následujících pdmínek: k nákupu tht nemvitéh majetku neb zařízení nedšl za přispění dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; dpisy se vztahují výlučně na bdbí realizace prjektu; dpisy byly vypčteny pdle účetníh dpisvéh plánu účetní jedntky; pr způsbilst dpisů musí příjemce dlžit účetním dkladem přizvací cenu majetku, který bude depisvat; za způsbilý výdaj je pvažván dpis maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu; z hlediska způsbilsti výdajů se výše rčních dpisů stanví jak pdíl přizvací ceny a příslušné dby depisvání stanvené pdle přílhy č. 1 k záknu č. 73 Drbný hmtný majetek samstatné mvité věci, ppř. subry mvitých věcí, jejichž dba pužitelnsti je delší než 1 rk a přizvací cena nižší než Kč 74 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází 75 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek 76 Dluhdbý hmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč, - pzemky, budvy, dmy a byty neb nebytvé prstry dále samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick eknmickým určením, a věci nabyté nájmem z finančníh leasingu, a t bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti. 77 Dluhdbý nehmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 31 z 42

32 Puze individuální prjekty 586/1992 Sb. a 30 tht zákna pr účely daně z příjmu pr jedntlivé druhy majetku; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru; výdaje na pravu 78 a údržbu puze pkud suvisejí s plžkami, které jsu uvedeny jak způsbilé výdajvé plžky ve schválené žádsti. Vybavení a zařízení 79 a dluhdbý hmtný majetek zakupený i částečně z prstředků OP LZZ musí d dby uknčení prjektu zůstat v majetkvé evidenci příjemce dtace neb jeh partnerů. Pr nákup zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu platí, že nárkvat a prplácet lze puze takvu výši nákladů na zařízení a vybavení, která dpvídá předpkládané výši úvazku člena realizačníh týmu ve vztahu k jeh zapjení d realizace prjektu (tj. výši úvazku dle platnéh právníh aktu v dbě nákupu vybavení/zařízení). Úvazky jedntlivých členů realizačníh týmu je mžné sčítat, tj. např. v případě dvu 0,5 úvazků je mžn zakupit z prstředků prjektu dhrmady jeden kus výpčetní techniky 80. Vždy platí, že lze kupit jen jeden druh výpčetní techniky (pkud je zakupen např. stlní pčítač není mžné kupit pr danéh člena realizačníh týmu ještě ntebk apd.). Náklady na kapitlu rzpčtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnut 20 % z celkvých způsbilých výdajů prjektu. V rámci tét kapitly rzpčtu nelze hradit výdaje na depisvatelný hmtný majetek pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění a dále výdaje na přízení nábytku. Tyt výdaje jsu však způsbilé v rámci kapitly Křížvé financvání (blíže viz kap. 4 Křížvé financvání). Veškeré výdaje na přízení nábytku jsu způsbilé puze v rámci rzpčtvé kapitly Křížvé financvání. Vnitřní členění kapitly rzpčtu Zařízení a vybavení je následující: 1. Nedpisvaný hmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný hmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. standardní PC sestava, drbný hmtný majetek, výukvý materiál a případný leasing těcht plžek) 2. Nedpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu d Kč a případný leasing těcht plžek) 3. Odpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu vyšší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu nad Kč a případný leasing těcht plžek) 78 Oprava - pravu se zde rzumí dstranění účinku částečnéh fyzickéh ptřebení neb pškzení za účelem uvedení d předchzíh neb prvzuschpnéh stavu; uvedením d prvzuschpnéh stavu se rzumí prvedení pravy i s pužitím jiných než půvdních materiálů, dílů, sučástí neb technlgií, pkud tím nedjde k technickému zhdncení; 79 Netýká se sptřebníh materiálu, tj. materiálu či drbných předmětů, které nemají charakter zařízení neb vybavení, neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku. 80 Výpčetní techniku se rzumí stlní pčítač, přensný pčítač (ntebk apd.) neb tablet. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 32 z 42

33 Puze individuální prjekty 4. Odpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku 3.4 Místní kancelář/náklady prjektu Výdaje za místní kancelář/náklady prjektu představují nezbytné výdaje spjené s realizací prjektu splufinancvanéh z OP LZZ. Tat plžka rzpčtu zahrnuje následující dva druhy výdajů: 1. režijní výdaje nájem kanceláře, nákup vdy, paliv (krmě phnných hmt) a energie, internet, úklid a údržba, apd. režijní výdaje jsu způsbilé za pdmínky, že jejich základem jsu skutečné výdaje přím suvisející s realizací prjektu splufinancvanéh z OP LZZ a jsu určeny v pměru dané činnsti za pmci nestranné a právněné metdy 81. Režijní výdaje musí být prkazatelně dlženy a metdika výpčtu musí být zachvána p celu dbu prjektu včetně závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu; z výpčtu částky za nájem musí být zřejmý pdíl skutečné rční výše nájemnéh žadatele, které je nárkván k prplacení v rámci prjektu, 82 a dba, p kteru bude kancelář/část budvy pr prjekt využívána. Výsledné způsbilé výdaje na nájemné, pplatky za nákup vdy, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanveny bdbně. 2. administrativní výdaje prvz vzidla, sptřební zbží a prvzní materiál, telefn, fax a pštvné u pplatku za telefn a fax musí být mžné prvedení plžkvé kntrly za knkrétní telefn a fax; sučástí sptřebníh materiálu mhu být takvé plžky, jak jsu např. pštvné, kancelářské ptřeby a jiné výdaje, u kterých může žadatel prkázat, že jsu pr účelné uskutečnění prjektu nezbytné. Výdaje v kapitle místní kancelář/náklady prjektu mhu činit maximálně 7 % celkvých způsbilých výdajů prjektu Nákup služeb Výdaje spjené s ddáním služeb jsu způsbilé za ddržení následujících pdmínek: vybrané služby musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu a musí být pr prjekt nezbytné. Pr bližší specifikaci viz kap. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů a Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). pstup pr výběr ddavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit záknem veřejných zakázkách 84 pkud se na ně tent zákn vztahuje, a Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). D skupiny výdajů Nákup služeb též patří: 81 Oprávněná metda výpčtu režijních výdajů - např. rzpčet sptřebvané elektrické energie na jedntlivé sptřebiče, rzpčet sptřebvanéh tepla pdle vytápěné plchy kanceláří, dílen apd. 82 Dpručuje se částky nárkvané k prplacení vyjadřvat primárně pdílem z celkvých nákladů žadatele a abslutní částku jak rientační k datu zpracvání metdy výpčtu režijních výdajů, aby např. při změně celkvé rční výše nájemnéh nemusela být metda výpčtu režijních výdajů aktualizvána. 83 Limit je platný pr strukturu rzpčtu, není aplikván pr kntrlu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů. 84 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 33 z 42

34 Puze individuální prjekty výdaje vyplývající přím ze smluvy financvání, např. výdaje spjené s publicitu, se specifickým hdncením prjektu, pjištěním, audit prjektu; jiné výdaje, např. výdaje na ntářské pplatky, právní pradenství, znalecké psudky a další výše nespecifikvané služby, pkud přím suvisejí s činnstí a pkud jsu nezbytné k jejímu prvedení. 3.6 Drbné stavební úpravy Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu ,- Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku 85 (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa neb které usnadní přístup sbám zdravtně pstiženým). Stavební úpravy přesahující limit ,- Kč za účetní plžku je mžné financvat v rámci křížvéh financvání (viz kap. 4). 3.7 Přímá pdpra Výdaje určené na přímu pdpru jedntlivců (mim mzdvých příspěvků) mhu v rzpčtu prjektu představvat maximálně 20 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. Suhrn mzdvých příspěvků není limitván. Mzdvé příspěvky 86 Mzdvé příspěvky jsu způsbilými výdaji prjektu. Pkud přímá pdpra nemá charakter veřejné pdpry s pvinným splufinancváním ze strany příjemce (tj. bez veřejné pdpry, v režimu de minimis neb dle dčasnéh rámce) je finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky pr cílvé skupiny pvlena až d výše 100 % mzdvých nákladů 87 na dané pracvní míst, nejvýše však d částky číselně dpvídající trjnásbku minimální mzdy za 40 hdinvu týdenní pracvní dbu (tj. bez hledu na délku stanvené týdenní pracvní dby dle 79 zákníku práce) 88. Při jiné délce stanvené týdenní pracvní dby ( 79 dst. 2 a 3 zákníku práce) neb sjednání kratší pracvní dby ( 80 zákníku práce) se maximální částka finanční pdpry dpvídající trjnásbku minimální mzdy za 40 hdinvu týdenní pracvní dbu pměrně sníží Pkud má příjemce daný majetek v nájmu, lze hradit stavební úpravy z prjektu puze v případě, že je mžnst prvádění stavebních úprav nájemcem šetřena v nájemní smluvě. 86 Mzdvé příspěvky se pskytují na: vytvření pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr) udržení pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr) zavádění pružných frem rganizace práce na náhradu mzdy zaměstnavateli pr pracvníka p dbu jeh účasti v dalším vzdělávání. Tj. tat náhrada se vyplácí zaměstnavateli puze za dbu (v hdinách), kdy se šklené sby skutečně účastnily šklení. 87 Mzdvé náklady na pracvní míst nminální (hrubá) mzda (zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnanci zúčtvány k výplatě.) + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákna pvinné) zdravtní a sciální pjištění. 88 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 89 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů stanví, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracvní dbu neb který nedpracval v kalendářním měsíci příslušnu pracvní dbu dpvídající stanvené týdenní pracvní dbě, se sazba minimální mzdy a nejnižší úrveň zaručené mzdy snižují úměrně Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 34 z 42

35 Puze individuální prjekty Dprvdná patření Cestvné, ubytvání a stravné cestvní náhrady 90 a stravné 91 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny); cestvní náhrady pr sby nvě začleňvané d zaměstnání; výdaje na ubytvání 92 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejích aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. dpracvané dbě. S hledem na tut skutečnst se v případě pracvních míst na částečný úvazek rvněž úměrně snižuje limit přímé pdpry. 90 Cestvní náhrady lze prplácet skutečné náklady na základě předlžených cestvních dkladů. Pkud nelze předlžit cestvní dklady, je mžné prplatit cestvné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku neb autbusu pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání šklení, místa zaměstnání atd. (cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy). 91 Stravné (v ČR) lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých, nejvýše však d úrvně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přím prplácet až d výše stanvené zákníkem práce (zákn č.262/2006 Sb.). Puze v důvdněných případech (puze pkud není mžné zabezpečit stravvání jiným způsbem) mhu být pskytnuty stravenky v dpvídající výši. O pskytnutí stravenek musí být předlžen dklad pdepsaný pdpřenu sbu. 92 Ubytvání (v ČR) je mžné pr účastníky rezidenčních šklení hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za nc (bez snídaně). U rekvalifikací hrazených ÚP ČR je limit 1000 Kč za nc (bez snídaně) Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 35 z 42

36 Všechny typy prjektů 4 Křížvé financvání Křížvé financvání je umžněn čl. 34, dst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de fact výjimku z pravidel pr způsbilst výdajů. Smyslem křížvéh financvání je umžnit v prjektech financvaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsu bvykle způsbilými výdaji puze v rámci pravidel financvání z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, za pdmínky, že tyt výdaje jsu nezbytné pr dsažení cílů realizvaných prjektů a mají přímu vazbu na tyt prjekty. Při uplatnění křížvéh financvání musí být splněny následující základní pdmínky: na výdaje spadající d limitu pr křížvé financvání je stanven limit 9 % z celkvé alkace na priritní su; na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF, se limit stanvuje ve výši 14 % prstředků alkvaných na tyt aktivity; na jeden prjekt může být v rámci křížvéh financvání využit až 40 % z celkvých způsbilých výdajů. Maximální prcentní pdíly stanvené pr jedntlivé priritní sy nesmí být překrčeny s hledem na celkvé certifikvané způsbilé výdaje za celý perační prgram. Maximální prcentní pdíl stanvený pr prjekt nesmí být překrčen s hledem na bjem jeh schválenéh rzpčtu způsbilých výdajů. Výdaje spadající d křížvéh financvání Výdaje na nákup zařízení a vybavení hmtné pvahy s dbu pužitelnsti nad 1 rk a přizvací cenu 93 nad 40 tis. Kč za plžku, pkud splňuje následující pdmínky: - musí se jednat speciální vybavení neb zařízení, které není mžné přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč; - zařízení neb vybavení musí být pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. šklení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.) Výdaje na nábytek bez hledu na výši přizvací ceny Stavební úpravy, které jsu reknstrukcí 94 neb mdernizací, 95 pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč, a jsu prváděny za účelem usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých neb pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu. Při přizvání investic v rámci křížvéh financvání (tj. plžek v první a třetí drážce) je třeba pčítat s tím, že již v žádsti finanční pdpru je nutné infrmvat vyhlašvatele výzvy investičním záměru pr stavební akci (plžky v třetí drážce). Seznam dkumentů, jejichž přilžení k žádsti je vyžadván, je uveden v Příručce pr žadatele (D1). Dále během realizace prjektu musí příjemce infrmvat pskytvatele pdpry vždy před zahájením investiční akce (plžky v první a třetí drážce). Seznam pžadvaných 93 Pr neplátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně DPH. Pr plátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně té části DPH, u níž příjemce, příp. partner nemá nárk na dpčet u finančníh úřadu. 94 Reknstrukcí se rzumí zásahy d majetku, které mají za následek změnu jeh účelu neb technických parametrů. Za změnu technických parametrů se nepvažuje jen samtná záměna pužitéh materiálu. 95 Mdernizací se rzumí rzšíření vybavensti neb pužitelnsti majetku. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 36 z 42

37 Všechny typy prjektů dkumentů, které se předkládají splu s mnitrvací zprávu před zapčetím investiční akce, je uveden v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv (D10). Nábytkem se v rámci křížvéh vybavení bez hledu na velikst a účel pužití rzumí: Stly, lavice, pracvní desky Židle, křesla, phvky, pstele včetně matrací Skříně, plice, závěsné skříňky včetně kuchyňských, truhlice Vestavěné skříně s přizvací cenu d 40 tis. Kč (vestavěné skříně s vyšší přizvací cenu jsu technickým zhdncením nemvitsti) Věšáky a zrcadla vlně stjící i závěsné Nábytkvé stěny a pdbné sestavy Nábytkem nejsu: Textilní a jiné dplňky, které nejsu pevnu sučástí nábytku a bez nichž je nábytek plně funkční (např. sedáky, lůžkviny, ubrusy atd.) Pdlahvé krytiny včetně kberců bez hledu na jejich velikst Záclny a závěsy včetně zařízení služícíh k jejich uchycení Výdaje nespadající d křížvéh financvání Výdaje patřící d blasti pmci ESF, a t včetně: Výdajů na nákup nehmtnéh majetku bez hledu na přizvací cenu Odpisů Výdaje za stavební úpravy, které jsu reknstrukcí neb mdernizací, pkud nepřevýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč; Výdaje na nákup pzemků; Výdaje na nákup budv, dmů a bytvých či nebytvých prstr; Výdaje na nákup vzidel; Výdaje na věci nabyté nájmem z finančníh leasingu bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti; Výdaje na nákup zařízení a vybavení s dbu pužitelnsti nad 1 rk a přizvací cenu nad 40 tis. Kč, pkud je mžné je přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč, neb není pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. kpírvací zařízení); Výdaje za stavební úpravy, které jsu reknstrukcí neb mdernizací, pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč, a jejichž účelem není usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých a pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu, ale např. puze úprava prstr kanceláře prjektu apd. Vyhlašvatel může v textu výzvy mezit, za jakým účelem bude v jedntlivých priritních sách křížvé financvání využit. Pravidla pr vymezení křížvéh financvání v textech výzev Vyhlašvatel v textu výzvy stanví: Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 37 z 42

38 Všechny typy prjektů 1. Maximální bjem prstředků, které mhu být v rámci výzvy přiděleny na realizaci prjektů; 2. Maximální bjem prstředků, které mhu být v rámci výzvy přiděleny pr křížvé financvání. Tent maximální bjem však nepřesáhne 9 % z prstředků alkvaných na danu výzvu. V případě výzvy zaměřené na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF nepřesáhne maximální bjem prstředků pr křížvé financvání 14 % z prstředků alkvaných na danu výzvu; 3. Garantvaný maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání. Tent garantvaný pdíl však nepřesáhne 3 % ze způsbilých výdajů prjektu. V případě výzvy zaměřené na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF nepřesáhne garantvaný pdíl 5 % ze způsbilých výdajů prjektu; 4. Maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání včetně garantvanéh maximálníh pdílu z předchzíh bdu. Výši maximálníh pdílu stanvuje vyhlašvatel příslušné výzvy. Maximální pdíl na prjekt nesmí včetně garantvanéh maximálníh pdílu (bd 3) přesáhnut výši 40 % způsbilých výdajů prjektu. Vyhlašvatel však v každém případě musí zajistit, že celkvé limity prstředků přidělených na křížvé financvání v rámci dané výzvy budu ddrženy 96. Garantvaným maximálním pdílem se rzumí: V případě, že prjekt uspěje v rámci výběrvéh prcesu a pkud jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti, garantuje vyhlašvatel pskytnutí pdpry i na navrženu část výdajů spadajících d křížvéh financvání. Maximálním pdílem se rzumí: I když prjekt uspěje v rámci výběrvéh prcesu a jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti, není garantván, že pdpra bude pskytnuta i na jeh část navrženu jak aktivitu spadající d křížvéh financvání přesahující maximální garantvaný pdíl. Vyhlašvatel při pskytvání pdpry na negarantvanu část křížvéh financvání musí zhlednit celkvý pdíl prstředků na křížvé financvání v rámci dané výzvy a relevantnst pžadvanéh křížvéh financvání vzhledem k plánvaným aktivitám prjektu. Vyhlašvatel může v textu výzvy stanvit mezení účelu využití křížvéh financvání. Prjekt, jehž rzpčet způsbilých nákladů bsahuje vyšší než maximální garantvaný pdíl křížvéh financvání, může být pdpřen puze za splnění následujících pdmínek: Pdíl křížvéh financvání na způsbilých výdajích prjektu nesmí být vyšší než maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu stanvený v textu výzvy; Prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům, dstačují na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu; Prstředky pžadvané pr křížvé financvání nad garantvaný limit budu využity výhradně ve prspěch cílvé skupiny prjektu, nikli např. na výdaje vynalžené na administraci prjektu. 96 Ačkli maximální limit pr křížvé financvání na jeden prjekt je 40 %, celkvá výše prstředků na křížvé financvání v rámci celé výzvy nesmí překrčit 9 %, resp. 14 %. Pkud tedy bude v rámci výzvy vybrán k pdpře prjekt (prjekty) s vyšším křížvým financváním než 9 %, resp. 14 %, musí vyhlašvatel výzvy úměrně snížit výši křížvéh financvání u dalších prjektů tak, aby byl uvedený limit na úrvni celé výzvy ddržen. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 38 z 42

39 Všechny typy prjektů V případě, že prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům (resp. prjektům s vyšším bdvým hdncením v rámci výzvy), nedstačují z části neb vůbec na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu, může být tent prjekt pdpřen puze v případě, že chybějící prstředky křížvéh financvání nebudu zařazeny d rzpčtu prjektu a žadatel je nahradí z vlastních, příp. jiných zdrjů. Prjekt, jehž rzpčet způsbilých nákladů bsahuje nanejvýš maximální garantvaný pdíl křížvéh financvání, může být pdpřen bez hledu na bjem prstředků určených na křížvé financvání přidělených jiným prjektům. Tent garantvaný pdíl křížvéh financvání je zaručen pr každý prjekt vybraný k realizaci, pkud jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti. 5 Nezpůsbilé výdaje Nezpůsbilé výdaje jsu výdaje, které nebyly vynalženy v suladu s cíli prjektu. Dále se jedná výdaje, které nejsu přiměřené a nejsu vynalženy v suladu s principem hspdárnsti, efektivnsti a účelnsti neb v suladu s evrpsku neb česku legislativu. Za nezpůsbilé výdaje jsu rvněž pvažvány výdaje, které nevznikly neb nebyly skutečně vynalženy mezi a a které není mžné dkladvat příslušnými účetními dklady neb které nebyly zaznamenány na bankvních účtech příjemce. Příspěvek z ESF nelze knkrétně pskytnut na tyt výdaje: daň z přidané hdnty s nárkem na dpčet 97 ; úrky z úvěrů, není-li dtace úrků z úvěru frmu pdpry; nákupy vzidel, infrastruktury, nemvitstí a pzemků; výdaje na zaměstnance, kteří se na prjektu nepdílejí přím; výdaje vzniklé mim časvý rámec způsbilsti výdajů; pkuty, finanční tresty a právní výlhy suvisející s právním sprem; jiné daně (silniční daň, daň z nemvitstí, daň darvací, daň dědická apd.); správní pplatky, které nemají přímu vazbu na realizaci určitéh prjektu (výpis z katastru nemvitstí, výpis z bchdníh rejstříku apd.); výdaje, které jsu sučástí likvidace splečnsti, nedbytné phledávky a jiné; výdaje na právní spry vzniklé v suvislsti s určitým prjektem, např. výdaje na uhrazení sudníh pplatku, na přízení důkazů, na právní zastupení v případě spru; dstupné; platby příspěvků d sukrmých penzijních fndů; peněžitá pmc v mateřství; statní sciální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsu zaměstnavatelé pvinni dle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připjištění, živtní pjištění, dary k živtním jubileím, příspěvky na rekreaci apd.); nedbytné phledávky; nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemvitsti neb ji užívá zdarma; debetní úrky 98, výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje; 97 Tj. daň z přidané hdnty neb její část, pkud existuje záknný nárk na její dpčet. 98 Debetní úrk úrk z dlužné částky na bankvním účtu. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 39 z 42

40 Všechny typy prjektů výdaje spjené s přípravu prjektu (platby knzultantům, kteří pmáhají s vyplňváním žádstí finanční pdpru z OP LZZ); smluvy splátkvém prdeji; smluvy s ddavateli (event. ddávky na základě vystavené bjednávky), které: nepřináší navýšení přidané hdnty prjektů; jsu uzavřeny s knzultanty neb zprstředkvateli, v nichž je platba definvána jak prcentní sazba z celkvých nákladů prjektu, pkud tat platba není ptvrzena příjemcem pmci dkazem na skutečnu hdntu pskytnuté práce či služby; jsu více než dvjúrvňvé (např. smluvy zprstředkvání). rezervy na mžné buducí ztráty a dluhy; kurzvé ztráty; další výdaje suvisející se smluvu perativníh leasingu (daň, marže prnajímatele, výdaje na refinancvání, režijní výdaje, pjišťvací výlhy); výdaje na každdenní řízení, mnitrvání a kntrly žadatele (nesuvisející přím s prjektem prváděly by se i bez jeh realizace); jakýkli výdaj, který zcela zřetelně nesuvisí s činnstí splufinancvanu ze strukturálních fndů neb který není mžn dlžit písemnými dklady; činnsti, které již v rámci jiných dtačních titulů financvaných z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU pdpru dstávají; náklady, které při realizaci prjektu vznikají zahraničním partnerům; náhrada mzdy neb platu za dvlenu v trvání přesahujícím základní výměru (tj. 4 týdny dvlené), resp. stanvenu délku dvlené u těch zaměstnanců, kterým není mžné dvlenu prdlužit dle platných právních předpisů; dávky nemcenskéh v případě dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény neb náhrada mzdy neb platu v případě dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény ve výši neb trvání přesahujícím pvinnu náhradu mzdy neb platu hrazenu ze strany zaměstnavatele dle platných právních předpisů. 6 Daň z přidané hdnty DPH Finanční příspěvek (dtace) pskytnutý na schválený prjekt splufinancvaný z Evrpskéh sciálníh fndu, ze státníh rzpčtu, z rzpčtu bcí, příp. z jiných zdrjů (úplata za pskytvaná plnění v rámci prjektu apd.) není předmětem daně a nezahrnuje se d bratu pr registraci. Určení způsbilsti DPH se liší pr plátce a neplátce DPH: plátce DPH způsbilým výdajem je ta část DPH, kde plátce nemá nárk na dpčet při splnění becných pdmínek způsbilsti výdajů: tj. existence nárku na dpčet daně v pměrné výši, pkud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění pužije jak pr uskutečnění své eknmické činnsti, tak pr účely s ní nesuvisející (pměrná činnst dpvídá rzsahu pužití pr eknmicku činnst); dále je za způsbilý výdaj pvažvána daň z přidané hdnty, která není pvažvána za pměrnu část nárku na dpčet; a dále daň z přidané hdnty na vstupu, pkud plátce DPH nemá mžnst nárkvat si dpčet daně na vstupu (za předpkladu splnění základních principů pr uznání způsbilých výdajů a za pdmínky, že se daň z přidané hdnty vztahuje k plněním, která jsu sama pvažvána za způsbilá); neplátce DPH daň z přidané hdnty je pvažvána za způsbilý výdaj (za předpkladu splnění základních principů pr uznání způsbilých výdajů a za pdmínky, Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 40 z 42

41 Všechny typy prjektů že se daň z přidané hdnty vztahuje k plněním, která jsu sama pvažvána za způsbilá). Pr nárkvání DPH v případě zahraničních faktur platí stejná pravidla jak v případě nárkvání prplacení českých účetních dkladů. Nárkvat DPH zaplacenu za zbží a služby v zahraničí a dále ze všech úhrad, které byly uskutečněny bezhtvstně z ČR d zahraničí lze u příslušnéh zahraničníh finančníh úřadu. DPH, kteru může plátce DPH vyžádat zpět, nelze nárkvat k prplacení v rámci prjektu. V suvislsti se změnu zákna č. 235/2004 Sb., DPH, s účinnstí d 1. ledna 2012 dchází k zahrnutí stavebních a mntážních prací d režimu přenesené daňvé pvinnsti z ddavatele na příjemce plnění 99. V případě pužití přenesené daňvé pvinnsti se DPH stává způsbilým výdajem, a může být tedy zahrnut d příslušné žádsti platbu a prplacen ze strany pskytvatele, teprve v kamžiku, kdy příjemce v mnitrvací zprávě se žádstí platbu prkáže splnění daňvé pvinnsti, tj. řádné pdání daňvéh přiznání a rvněž úhradu vlastní daňvé pvinnsti 100. V případě nejasnstí hledně mžné uplatnitelnsti dpčtu DPH na výdaje vzniklé v rámci prjektu dpručujeme brátit se s dtazem na místně příslušný finanční úřad. 7 Výdaje veřejné správy Při realizaci glbálníh grantu a prjektu splufinancvanéh z Evrpskéh sciálníh fndu jsu způsbilé následující výdaje veřejné správy: Výdaje na dbrné služby pskytvané veřejnu správu. Náklady je nutn fakturvat buď příjemci pmci neb ptvrdit na základě dkladů se stejnu průkazní hdntu umžňující určení skutečných nákladů uhrazených veřejnými službami v průběhu realizace prjektu. Výdaje spjené s realizací glbálníh grantu neb prjektu včetně výdajů spjených s pskytváním služeb rgánu veřejné správy, který je sám příjemcem pmci a který prvádí určitu činnst na svůj účet, aniž by se bracel na vnější dbrné pracvníky neb jiné pdniky. Příslušné výdaje se musí vztahvat k danému prjektu, vzniknut v průběhu realizace prjektu, být přím a skutečně zaplacené a musí být ptvrzeny prstřednictvím dkladů umžňující určení skutečných nákladů uhrazených příslušným rgánem. Výdaje na dbrné služby a výdaje spjené s realizací prjektu mhu bsahvat puze způsbilé výdaje prjektu. Výdaje spjené s realizací glbálních grantů mhu bsahvat jen ty způsbilé výdaje prjektu, které mají pr glbální grant význam. 8 Zjedndušené vykazvání výdajů Zjedndušené vykazvání výdajů pr ESF je legislativně upraven v čl. 11 dst.3 písm. (b) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006, Evrpském sciálním fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 396/2009). 99 Z pvahy prjektů OP LZZ je nezbytné upzrnit, že mntáž vlně stjícíh nábytku není přenesenu daňvu pvinnstí (dále viz 92e zákna č.235/2004 Sb.). 100 V případě, že bjednatel stavebních prací (příjemce prjektu) je neplátce DPH, bude uplatněn stejný pstup jak dsud, tj. částka za pskytnuté plnění bude fakturvána včetně DPH a dvedena ddavatelem stavebních prací. Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 41 z 42

42 Všechny typy prjektů Existují následující tři způsby zjedndušenéh vykazvání výdajů: 1. nepřímé náklady vykazvané paušálně (blíže viz kap. 2.7 tét příručky): náklady, které nejsu neb nemhu být přím spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu - běžně pužívané u grantvých prjektů OP LZZ již d r. 2008; 2. standardní stupnice jedntkvých nákladů: celkvá výše dtace na prjekt je dána sučinem předem definvané jedntkvé ceny a pčtu vykázaných (realizvaných) jedntek dané aktivity (např. šklení); 3. jednrázvé částky (lump sums): dtace je vyplacena na základě dpředu stanvené jednrázvé částky v suladu s dhdu činnstech a/neb výstupech mezi žadatelem a pskytvatelem pdpry (lze aplikvat puze na malé prjekty d EUR) Vzhledem k sučasnému stavu implementace zjedndušenéh vykazvaní výdajů d českéh právníh řádu ( 14 dst. 8 zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech) lze výše uvedené způsby zjedndušenéh vykazvání výdajů pužít puze pr grantvé prjekty (realizvané prstřednictvím Rzhdnutí pskytnutí dtace), nicméně pkud bude upravena česká legislativa, Řídicí rgán se bude zabývat mžnstí využití zjedndušenéh vykazvání výdajů také pr statní právní akty, kterými se pskytuje pdpra z ESF. Veškeré výzvy pr předkládání prjektů realizvaných prstřednictvím zjedndušenéh vykazvání výdajů musí schválit Řídicí rgán OP LZZ (pkud není sám vyhlašvatelem dané výzvy). Přesná pravidla pr prjekty realizvané prstřednictvím zjedndušenéh vykazvání výdajů (např. stanvení jedntek a jedntkvých cen u standardní stupnice jedntkvých nákladů atd.) musí být definvány ex-ante, nejpzději však v kamžiku vyhlášení dané výzvy pr předkládání prjektů). Čísl revize: 10 Čísl vydání: 1.10 Stránka: 42 z 42

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky.

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky. Výzva k předkládání prjektů č. 1 vyhlášená v suladu se Zásadami zastupitelstva kraje Vysčina č. 13/10 Pdprvané blasti (tituly): A. BEZPEČNOST ICT A ZÁLOHOVÁNÍ DAT B. VIRTUALIZACE Tématické členění na pdtituly:

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Fond mikroprojektů Euroregionu Nisa program přeshraniční spolupráce 2007-2013 CÍL 3

Fond mikroprojektů Euroregionu Nisa program přeshraniční spolupráce 2007-2013 CÍL 3 Fnd mikrprjektů Eurreginu Nisa prgram přeshraniční splupráce 2007-2013 CÍL 3 EVROPSKÁ UNIE Příručka pr příjemce dtace Verze 14 1.červen 2012 Fnd mikrprjektů reginu Nisa OBSAH: I. Knečný uživatel.....3

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Smluva uzavření buducí kupní smluvy Níže uvedenéh dne, měsíce a rku uzavřely smluvní strany: 1. Jmén buducíh prdávajícíh, r.č..., bytem., jak buducí prdávající na straně jedné (dále jen buducí prdávající

Více

Fond mikroprojektů v Euroregionu Glacensis v letech 2007-2013 Příručka pro Konečné uživatele

Fond mikroprojektů v Euroregionu Glacensis v letech 2007-2013 Příručka pro Konečné uživatele Fnd mikrprjektů v Eurreginu Glacensis v letech 2007-2013 Příručka pr Knečné uživatele verze k 1. 4. 2013 Operační prgram přeshraniční splupráce Česká republika Plská republika 2007-2013 Fnd mikrprjektů

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2014

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2014 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2014 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty s hledem na pčet parametrů jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná pmcí kláves PgUp/PgDn: Parametry,

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku Smluva pskytnutí péče dítě předšklníh věku (uzavřené pdle zákna č. 40/1964 Sb., ve znění pzdějších předpisů) Šklka Ježeček, s.r.., se sídlem Na Králvě 668/5, Praha Slivenec 154 00 IČ 24659215, DIČ CZ24659215

Více

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvkvá rganizace K r a v í h r a 2, 6 1 6 0 0 B r n, +(4 2 0 ) 5 4 1 3 2 1 2 8 7, w w w. h v e z d a r n a. c z, e - m a i l @ h v e z d a r n a. c z Výzva k pdání nabídky

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Majetek a zdroje krytí, inventarizace, pracovní list

Majetek a zdroje krytí, inventarizace, pracovní list Název škly Čísl prjektu Název prjektu Klíčvá aktivita Dstupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, rčník, br: Tematická blast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa,

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let (včetně). Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně:

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně: Ing. Eliška Galambicvá Maturitní tázka č. 14. 14/ Zúčtvání daní a dtací. Základní pjmy v blasti daní (daň, správce daně, plátce, pplatník, zdaňvací bdbí, splatnst daně). Členění daní (daně přímé a nepřímé).

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Důchodové zdravotní a sociální pojištění, DPH, pokladna PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Důchodové zdravotní a sociální pojištění, DPH, pokladna PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Důchdvé zdravtní a sciální pjištění, DPH, pkladna PRO-BIO Svaz eklgických zemědělců TOTO VZDĚLÁVÁNÍ JE FINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM

Více

POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DLE METODICKÉHO POKYNU PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DLE METODICKÉHO POKYNU PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK POSTUP PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DLE METODICKÉHO POKYNU PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK vysvětlení vybraných kapitl Metdickéh pkynu pr zadávání zakázek (D9) Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst (OP LZZ) PODPORUJEME

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn DHM pskytvatelem dtace) 1 Název prgramu: DHM 8004/2015/021 Registrační čísl prjektu Název prjektu: Název zakázky: Nákup termkamery pr kntinuální mnitring

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

- Plánek Pronajímaných prostor NNF - Stanovisko VZP ke struktuře poskytované péče v rámci spádové oblasti Prahy 1

- Plánek Pronajímaných prostor NNF - Stanovisko VZP ke struktuře poskytované péče v rámci spádové oblasti Prahy 1 PŘÍLOHA Č. 1 PODMÍNEK VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Přílha č. 1 vybrané infrmace Prnajímaných prstrech NNF a Nemcnici Na Františku - Plánek Prnajímaných prstr NNF - Stanvisk VZP ke struktuře pskytvané péče v rámci

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Přílha č.1 Výzvy k pdání nabídek Zadávací dkumentace k veřejné zakázce maléh rzsahu na ddávky zadávanu v suladu s Příručku pr příjemce finanční pdpry z Operačníh prgramu Vzdělávání pr knkurenceschpnst

Více

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2011/83/EU právech sptřebitelů Úvd Všebecně je úprava sptřebitelskéh práva rztříštěná d mnha kmunitárních předpisů, které tak způsbují prblémy zejm. v rámci přeshraničníh

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE První certifikační autrita, a.s. ZPRÁVA PRO UŽIVATELE KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY KVALIFIKOVANÉ SYSTÉMOVÉ CERTIFIKÁTY Stupeň důvěrnsti : veřejný dkument Verze 2.2 Zpráva pr uživatele je veřejným dkumentem,

Více

Zajištění podpory provozu Integrovaného informačního systému Státní pokladny (IISSP)

Zajištění podpory provozu Integrovaného informačního systému Státní pokladny (IISSP) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Zadávané v OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ pdle 27 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen ZVZ ) s názvem Zajištění pdpry prvzu Integrvanéh

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

I. Společné zásady a pravidla ke všem žádostem o udělení licence

I. Společné zásady a pravidla ke všem žádostem o udělení licence M e t d i c k ý n á v d Energetickéh regulačníh úřadu k pdávání žádstí udělení, změny neb zrušení licencí pdle zákna č. 458/2000 Sb., pdmínkách pdnikání a výknu státní správy v energetických dvětvích a

Více

Změna Sazebníku KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček k 1.1.2014 nové znění měněných bodů

Změna Sazebníku KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček k 1.1.2014 nové znění měněných bodů Změna Sazebníku KB pr pdnikatele, pdniky a municipality v bsluze pbček k 1.1.2014 nvé znění měněných bdů Vysvětlení K 1.1.2014 dchází ke změnám v Sazebníku KB pr pdnikatele, pdniky a municipality v bsluze

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pr pdlimitní veřejnu zakázku na služby zadanu dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákn) jak zjedndušené pdlimitní řízení Technický dzr investra

Více

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje lékvá regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel dbr farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje... Regulace cen a úhrad léčiv d r. 2008 Zákn č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění Zákn

Více

PŘÍRUČKA K OVĚŘOVÁNÍ DOTACÍ

PŘÍRUČKA K OVĚŘOVÁNÍ DOTACÍ PŘÍRUČKA K OVĚŘOVÁNÍ DOTACÍ 2014 Příručka k věřvání dtací Tat Příručka byla pr Kmru auditrů České republiky připravena auditrsku splečnstí Ernst & Yung, s.r.. Na Flrenci 2116/15, 110 00 Praha 1 Tel +225

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL

RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL Obchdní pdmínky zadavatele Čísl smluvy kupujícíh: Čísl smluvy prdávajícíh: RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU A PROVOZ MONITOROVACÍHO SYSTÉMU VOZIDEL uzavřená níže uvedenéh dne, měsíce a rku v suladu s ust. 92

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O.

SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O. SPRÁVA NEMOVITOSTÍ SPOL. S R.O. SPRÁVA NEMOVITOSTÍ Sídl:Lidická 7, 15000, Praha 5, tel 257 324 581 mbil: 607 120 287, e-mail: atest.reality@vlny.cz Prvzvna: Rseveltva 34/615, Praha 6, 160 00, tel. 233

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

FOND VYSOČINY INFRASTRUKTURA ICT 2015

FOND VYSOČINY INFRASTRUKTURA ICT 2015 FOND VYSOČINY Výzva k předkládání prjektů vyhlášená v suladu se Statutem účelvéh Fndu Vysčiny 1) Název prgramu: INFRASTRUKTURA ICT 2015 Grantvý prgram na pdpru rzvje ICT v Kraji Vysčina 2) Celkvý bjem

Více

* ] dsi.ť, S\i*,'JUVV (DODATKU} -;-i Smluvní strany ;' '/"; v ~~ -y,- - -j

* ] dsi.ť, S\i*,'JUVV (DODATKU} -;-i Smluvní strany ;' '/; v ~~ -y,- - -j III fcumsp00getéa SMLOUVA na prvedení Analýzy utsurcingu tiskvých služeb IMOKÁVSÍVOSŠ r/3ky K-.RAJ K.RAJSK.Y ÚŘAD * ] dsi.ť, S\i*,'JUVV (DODATKU} -;-i Smluvní strany ;' '/"; v ~~ -y,- - -j i Blíh : /Wf

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

MANUÁL PRO STÁŽISTU v rámci projektu Stáže ve firmách vzdělávání praxí

MANUÁL PRO STÁŽISTU v rámci projektu Stáže ve firmách vzdělávání praxí MANUÁL PRO STÁŽISTU v rámci prjektu Stáže ve firmách vzdělávání praxí Fnd dalšíh vzdělávání Na Maninách 20, 170 00 Praha 7 Tel.: 277 277 070, http://fdv.mpsv.cz IČO: 00405698, č. účtu: 33531641/0100 Manuál

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY poskytování telekomunikačních služeb

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY poskytování telekomunikačních služeb VŠEOBECNÉ PODMÍNKY pskytvání telekmunikačních služeb Tyt Všebecné pdmínky stanvují pstup uzavírání smluvy pskytvání a užívání telekmunikačních služeb a pdmínky, na základě kterých bude Martin Křapka, Bečv

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2012

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2012 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2012 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek, mezi kterými se přepíná

Více

SMLOUVA O DÍLO. 1. Smluvní strany. 2. Předmět díla

SMLOUVA O DÍLO. 1. Smluvní strany. 2. Předmět díla SMLOUVA O DÍLO 1. Smluvní strany 1.1. Zhtvitel:.. se sídlem: IČ: čísl účtu:. zastupení:. Objednatel: Dmv pr seniry Ďáblice se sídlem: Kubíkva 1698/11, 182 00 Praha 8 IČ: 70 87 58 39 čísl účtu: 2001370002/6000

Více

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE

ZPRÁVA PRO UŽIVATELE První certifikační autrita, a.s. ZPRÁVA PRO UŽIVATELE KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY KVALIFIKOVANÉ SYSTÉMOVÉ CERTIFIKÁTY Stupeň důvěrnsti : veřejný dkument Verze 3.3 Zpráva pr uživatele je veřejným dkumentem,

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 4.0 Znění účinné d: 14. 8. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 12. 8. 2015 Verze

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

FOND VYSOČINY INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 2014

FOND VYSOČINY INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 2014 FOND VYSOČINY Výzva k předkládání prjektů vyhlášená v suladu se Statutem účelvéh Fndu Vysčiny 1) Název prgramu: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 2014 Grantvý prgram na pdpru rzvje ICT v Kraji Vysčina

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 3.0 Znění účinné d: 19. 6. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 19. 6. 2015 Verze

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Veřejný zadavatel: [ ] Se sídlem: [ ] IČO: [ ] Zastupen: [ ] vyhlašuje nadlimitní veřejnu zakázku / pdlimitní veřejnu zakázku na služby zadávanu v tevřeném řízení / zjedndušeném řízení

Více

Zadávací dokumentace k veřejné zakázce

Zadávací dokumentace k veřejné zakázce FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brn tel: 532 231 111 ŘEDITELSTVÍ ředitel FN Brn: MUDr. Rman Kraus, MBA tel.: 532 232 000, fax: 543 211 185 e-mail: rkraus@fnbrn.cz IČO: 652 697 05, DIČ: CZ65269705

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB ISTQB PARTNER PROGRAM VERZE CZ-1.0 (30.05.2013) Czech and Slvak Testing Bard Internatinal Sftware Testing Qualificatin Bard www.castb.rg PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB OSNOVA 1. SHRNUTÍ

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Veřejný zadavatel: [ ] Se sídlem: [ ] IČO: [ ] Zastupen: [ ] vyhlašuje nadlimitní veřejnu zakázku / pdlimitní veřejnu zakázku na služby zadávanu v tevřeném řízení / zjedndušeném řízení

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 2 Znění účinné d: 14. 5. 2015 A. Základní infrmace dkumentu...11 A.1 Úvd... 11 A.2 Definice pužívaných

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všebecné bchdní pdmínky splečnsti STORMWARE s.r.. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tyt Všebecné bchdní pdmínky (dále jen VOP ) vymezují základní bchdní pdmínky a vztahy mezi splečnstí STORMWARE s.r.., IČ: 25313142,

Více

Smluvní strany L^_ji<±čish' 1 -y ok

Smluvní strany L^_ji<±čish' 1 -y ok -rl'j J'*J JŤ KUMSP00QID62 \ y^x! K M>L } -' vv (OODATKLJ)_ " r Smluvní strany L^_ji

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Nabídka partnerství a propagačních služeb v rámci konference Fórum českého stavebnictví 2007

Nabídka partnerství a propagačních služeb v rámci konference Fórum českého stavebnictví 2007 Nabídka partnerství a prpagačních služeb v rámci knference Fórum českéh stavebnictví 2007 Různé úrvně partnerství zahrnují různý rzsah pdpůrných akcí prstřednictvím mediálních partnerů, reklamy na knferenčních

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více