Teorie oceňování podniku

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín Teorie oceňování podniku Diplomová práce Autor: Bc. Barbora Meisnerová Finance Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Heřman, CSc. Praha Duben 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Trutnově dne 18. dubna 2013 Bc. Barbora Meisnerová

3 Poděkování Moje největší poděkování a vděčnost patří doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za ochotu, spolupráci, konzultace, cenné rady a poskytnuté podklady, ale také za poskytnutí kvalitní výuky nutné pro zpracování předložené diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Pavlovi Brátovi a celému týmu ve společnosti Varia spol. s r. o. za ochotu a možnost ocenění daného podniku, poskytnutí potřebných podkladů a informací včetně prohlídky celého podniku.

4 Anotace Diplomová práce na téma Teorie oceňování podniku se v první části zaměřuje na podrobný teoretický popis postupu při oceňování podniku, který zahrnuje zpracování strategické a finanční analýzy, finančního plánu a samotné metody ocenění podniku. Další částí je již praktické zpracování ocenění vybraného podniku Varia spol. s r. o. Jedná se o zpracování konkrétní strategické analýzy, finanční analýzy a finančního plánu pro daný podnik. V neposlední řadě je provedeno samotné ocenění společnosti majetkovou metodou s využitím účetní hodnoty a výnosovou metodou s využitím metody diskontovaných cash flow do firmy (FCFF). V poslední části práce (závěru) jsou shrnuty dílčí výstupy jednotlivých podkapitol a především dodržení cíle, kterým bylo zaměření se na problematiku oceňování podniku a převedení teorie do praktického příkladu. Klíčová slova Podnik, strategická analýza, finanční analýza, finanční plán, metody oceňování podniku. Annotation The first part of Diploma thesis Theory of Business Valuation focuses on detailed description of the creation of the procedure of evaluation of the existing firm, including description of strategic and financial analysis, business plan, and methods of valuation of existing firms. In the second part there is a practical example of a selected firm Varia spol. s r. o. This part includes description of applied processes used in strategic analysis, financial analysis and company s specific financial plan. To conclude the process the valuation itself has been done using two methods; the first one is book value and the second one is free cash flow to the firm (FCFF). The last part summarizes the overall work. It includes key summary from the outputs of each sub-chapters and meeting the thesis target that is to focus on the business valuation for existing firms and transfer the theory to the practical example. Key words The firm, strategic analysis, financial analysis, business plan, methods of valuation of existing firms.

5 Obsah Úvod TEORETICKÝ POHLED DO PROBLEMATIKY OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Hladiny hodnoty podniku Důvody oceňování podniku Doporučený postup při ocenění podniku Sběr informací Strategická analýza Finanční analýza Finanční plán Ocenění podniku Metody oceňování podniku Majetková metoda Výnosová metoda Tržní metoda Kombinované metody CHARAKTERISTIKA PODNIKU V A R I A - spol. s r. o Základní údaje o podniku Historie podniku Základní kapitál Zaměstnanci Politika podniku Výroba STRATEGICKÁ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU V A R I A - spol. s r. o PEST analýza Politické okolí podniku Ekonomické okolí podniku Sociální okolí podniku Technicko-technologické okolí podniku Analýza konkurence na trhu FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU V A R I A - spol. s r. o Absolutní ukazatele Majetkové ukazatele analýza aktiv

6 4.1.2 Kapitálové ukazatele analýza pasiv Ukazatele tokových veličin výkaz zisku a ztráty Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatele aktivity Ukazatele likvidity Ukazatele zadluženosti Altmanův model Vyhodnocení finanční analýzy FINANČNÍ PLÁN VLASTNÍ OCENĚNÍ PODNIKU Stanovení účetní hodnoty podniku Stanovení hodnoty podniku metodou diskontovaných cash flow do firmy Provozně nutný investovaný kapitál Diskontní míra Ocenění podniku metodou FCFF Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek (grafů, obrázků, tabulek) Přílohy 6

7 Úvod V úvodu diplomové práce na téma Teorie oceňování podniku je nutné říci, že potřeba odborných znalostí a praktických zkušeností v oblasti oceňování podniku na území České republiky, ale i na celém světě je nedílnou součástí zjištění tržní hodnoty podniku. V dnešní době již nestačí znát jen hodnotu účetní, která je zachycena v účetních výkazech, ale právě i zmíněnou tržní hodnotu podniku. Z výše uvedených skutečností je hlavním důvodem pro zpracování diplomové práce zaměřené na danou problematiku objasnění jak teoretické, tak i praktické stránky nutnosti a postupů jak dosáhnout ocenění podniku. Cílem práce je objasnit pojmy, jako jsou podnik, konkrétní metody oceňování podniků, finanční analýza a strategická analýza, finanční plán a konečně vlastní ocenění konkrétního podniku. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se autorka zabývá problematikou ocenění podniku a to z hlediska teoretického. Zabývá se definicí termínu podnik, jaké jsou hlavní důvody pro jeho ocenění, a rovněž představuje metody oceňování podniků. Jedná se soubor metod majetkových, výnosových a tržních. Pro zajímavost jsou metody doplněné o tzv. kombinované metody, které, jak lze předpokládat z názvu, kombinují výstupy z předchozích metod v jeden celek. Představitele jednotlivých uvedených metod rozebírá autorka v samostatné podkapitole, aby bylo zřejmé, co je podstatou zmíněných metod. Nedílnou součástí je podrobně zpracovaný postup při oceňování podniku. Tento postup je pouze doporučení, není závazným předpisem. Druhá část diplomové práce se zabývá převedením teoretických znalostí aplikovaných do praktického příkladu pro jeden konkrétní podnik, Varia spol. s r. o., kde se tato praktická část rozděluje do několika hlavních kapitol, jako jsou charakteristika oceňovaného podniku, strategická analýza, finanční analýza, finanční plán a vlastní ocenění podniku pomocí dvou metod. Pro zpracování této praktické části si autorka po domluvě s majiteli zvolila průmyslový podnik Varia - spol. s r. o., který sídlí v Trutnově a zabývá se výrobou technických výlisků vstřikováním termoplastů, forem pro vstřikolisy, cívek elektromagnetů 7

8 pro hydraulické ventily, magnetických brzd, spojek a elektroinstalačních průchodek. Podrobný popis podniku je rozebrán v kapitole charakteristika podniku. Dále se práce zaměřuje na zpracování strategické analýzy podniku z hlediska makrookolí, tak i mikrookolí podniku. Využita je k tomu PEST analýza a analýza konkurence na trhu. Z velké části je práce věnována podrobně zpracované finanční analýze. V této kapitole je autorkou podrobně rozebraná celá finanční analýza, která se skládá z horizontální a vertikální analýzy, analýzy pracovního kapitálu a poměrové analýzy. Finanční analýza zahrnuje celou řadu ukazatelů, jejichž prostřednictvím lze posoudit finanční zdraví firmy. Nedílnou součástí práce je také zpracování finančního plánu podniku. Tato predikce je zpracovaná na pětileté období do budoucnosti a to jak z hlediska predikce makrookolí, které vydává Ministerstvo financí České republiky, tak i Česká národní banka. Poté je zpracována predikce vývoje sledovaných ukazatelů z finanční analýzy daného podniku na pětileté období do budoucnosti. Jedná se tedy o predikci mikrookolí podniku. Na základě poskytnutých účetních výkazů, zveřejněných informací o společnosti, ochotě a informací od majitelů společnosti a po osobní prohlídce společnosti bylo autorkou vypracováno ocenění tohoto podniku tak, jak by mohlo být i ve skutečné praxi. Jedná se o ocenění majetkovou metodou pomocí stanovení účetní hodnoty a výnosovou metodou pomocí diskontovaných cash flow do podniku (FCFF). Následně budou výsledky obou metod porovnány a stanovena konkrétní hodnota podniku. Jeden z výtisků této diplomové práce bude předán do rukou majitelů společnosti Varia - spol. s r. o., čímž se autorka práce zavazuje, že ocenění provedla na základě veškerých znalostí a dovedností tak, aby danou práci mohla společnost využít pro jakékoli vnitřní účely. Hlavním cílem práce je zaměřit se na problematiku oceňování podniku a převedení teorie do praktického příkladu. Míra splnění cíle práce a výsledek ocenění konkrétní firmy jsou popsány v závěru práce. 8

9 1 TEORETICKÝ POHLED DO PROBLEMATIKY OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Před řešením problematiky oceňování podniku je nutné vymezit si základní pojem - podnik. Podnik má mnoho definic i pojetí. Můžeme ho chápat různě, záleží na úhlu pohledu. Pohled je jiný ze strany zákona, ze strany vlastníků nebo ze strany občanů. Podle obchodního zákoníku je podnik soubor hmotných a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná. 1 Podle ekonomické teorie můžeme podnik, který je zřízen k produkci statků, charakterizovat jako soubor činností, která je prováděná samostatně, vlastním jménem, na vlastní účet a to vše za účelem dosažení zisku. Jinými slovy jde o to, aby náklady byly pokryty výnosy. 1.1 Hladiny hodnoty podniku Podnik je možné oceňovat ve dvou hladinách: o hodnota brutto jedná se o hodnotu podniku jako celku. Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele. o hodnota netto hodnotou se rozumí ocenění podniku na úrovni vlastníků podniku. V principu se oceňuje vlastní kapitál. Pro pochopení pojmu hodnota je nutné vědět, co znamená. Jedná se o ekonomický pojem. Hodnota je základem pro jednání o ceně. Při ocenění znalec určí hodnotu, nikoliv cenu majetku. Hodnotu vytváří čtyři faktory: o užitečnost o přání o nedostatek (převaha poptávky nad nabídkou) o efektivní koupěschopná poptávka (kupní síla). 1 ze dne

10 Pojem hodnota může být chápán také jako prospěch vlastníka majetku, který plyne z jeho vlastnictví ke dni odhadu Důvody oceňování podniku Každý podnik má své důvody pro jeho ocenění a mohou se od sebe výrazně lišit. Těchto důvodů je hojné množství. Ocenění si objednává zadavatel, většinou se jedná o majitele podniku, který z určitých důvodů potřebuje znát hodnotu podniku. 3 Hlavním důvodem ocenění podniku je jeho prodej či koupě. Vzhledem k vývoji tržního hospodářství důvody neustále přibývají. Mezi další důvody se tedy mohou zařadit například kapitálový vklad do podniku, záruka za poskytnutí úvěru, pojištění podniku, nákup a prodej majetku podniku, stanovení daňového základu poplatníka. Dále změna právní formy společnosti, akvizice nebo fúze podniku, vstup na kótovaný trh cenných papírů nebo na základě rozdělení společnosti, vyplacení společníků, případně likvidace podniku a to i v případě insolvence. 1.3 Doporučený postup při ocenění podniku Při oceňování podniku by si měl odhadce zvolit z metod, které pro dané ocenění použije. Jedná se o metodu výnosovou, tržní a majetkovou. Avšak před touto volbou by si měl odhadce zpracovat postup, který bude dodržovat při oceňování podniku. Pro možnost představy, co by v tomto postupu mělo být zahrnuto, je zde uveden vzor. Ten je pouze teoretický a doporučený, není nutné ho v celé míře dodržovat, případně může být zcela odlišný. Postup vychází z teoretických i praktických znalostí. Při praktickém použití však budou mít jednotlivé kroky různou podobu, hloubku a váhu zejména podle konkrétních metod, které budou použity k vlastnímu ocenění. 4 Následující postup se skládá z pěti doporučených kroků, které jsou uvedeny níže. 5 2 MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., ISBN MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce,

11 1.3.1 Sběr informací První krok, který by neměl být nikdy vynechán, je zaměřený na sběr informací. Jedná se o vstupní data, které musí odhadce před samotným oceněním znát. Data mohou být rozdělena do několika skupin: 6 o základní data o podniku data, která identifikují podnik, jako jsou název, právní forma, předmět podnikání, rozdělení majetkových podílů, základní řídící struktura podniku a informace o historii podniku o ekonomická data jedná se o účetní výkazy za poslední období, výroční zprávy, zprávy auditorů a podnikové plány o relevantní trh jde o vymezení trhu, na kterém se oceňovaný podnik pohybuje, velikost a vývoj tohoto trhu, segmentace trhu, faktory atraktivity relevantního trhu a faktory vývoje trhu o konkurenční struktura relevantního trhu hlavní přímí konkurenti a data o nich, možné substituty výrobků nebo produktů oceňovaného podniku, bariéry vstupu do odvětví, poměr sil oceňovaného podniku k dodavatelům a odběratelům o odbyt a marketing data o struktuře odbytu v časových řadách (z hlediska struktury výrobků a odběratelů, územní struktury), hlavní produkty s jejich hodnoceními a srovnáními s konkurencí, ceny, cenová politika, hlavní odbytové cesty a jejich hodnocení, reklama, velikost a struktura výdajů, srovnání výdajů na reklamu s konkurencí, výzkum a vývoj, hlavní výsledky, výdaje na výzkum a vývoj o výroba a dodavatelé řízení kvality, certifikáty kvality, charakter výroby (hromadná, zakázková), úroveň technologie (stáří, srovnání s konkurencí), kapacity a jejich využití, stav dlouhodobého majetku, investice prováděné v minulosti a investiční plány do budoucnosti (obnova, modernizace, rozšíření). U dodavatelů struktura dodávek a dodavatelů, míra závislosti oceňovaného podniku na dodavatelích, logistika a její úroveň, stav a struktura zásob o pracovníci struktura pracovníků, nároky provozu podniku na kvalifikaci pracovníků, situace na trhu práce, atmosféra na pracovištích, nálady mezi zaměstnanci, míra ztotožnění se s podnikem, fluktuace pracovníků, produktivita 6 MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., ISBN

12 práce a její srovnání s konkurencí, personální náklady a jejich úroveň podle jednotlivých kategorií pracovníků Strategická analýza Druhým krokem je strategická analýza. Jedná se o velmi důležitý krok. Někteří autoři ji uvádějí jako krok první. Obsahuje různé analytické techniky využívané pro identifikaci vztahů mezi okolím podniku, zahrnujícím makrookolí, odvětví, konkurenční síly, trh, konkurenty a zdrojovým potenciálem podniku. 7 Cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít v budoucnosti vliv na volbu cílů a strategie podniku. 8 Zabývá se analýzou vnějšího prostředí a současně i vnitřních zdrojů a schopností podniku. 9 Řeší otázky zaměřené na to, jak je podnik perspektivní, jak se budou vyvíjet tržby, a v neposlední řadě se zabývá otázkou rizik. Rizika jsou nedílnou součástí podnikání a jsou spojená s každým podnikem, proto je potřeba se na rizika řádně připravit. Strategická analýza řeší současnou situaci tržního okolí podniku a odhaduje jeho očekávaný vývoj do budoucna. 10 Řeší jak makrookolí tak mikrookolí podniku, které zajišťuje například pomocí vypracování analýzy konkurence na trhu. Makrookolí zajišťuje pomocí tzv. PEST analýzy Pest analýza Může se s každým odvětvím podnikání lišit, ale základ zůstává stejný. Zabývá se makroekonomickými veličinami a to v makrookolí podniku. Skládá z následujících částí. P jako politické okolí podniku. V politickém okolí podniku hraje důležitou roli politická situace v daném státě, která může zásadně ovlivnit rozhodování o podnikání či spolupracování s daným státem. Příkladem je Otto Wichterle, český vynálezce kontaktních čoček, který na základě politické situace svůj vynález vyvezl do Ameriky. Dalším omezením je legislativa daného státu. Každý podnik je legislativně omezen a na tomto základě se podnikatelé rozhodují v jakém státě podnikat a s jakými státy 7 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce, HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály,

13 spolupracovat. Příkladem je daňový zákon, díky kterému mohou chtít někteří podnikatelé se sídlem firmy unikat do zemí tzv. daňových rájů. Omezení vzniká i na straně exportu a importu, kde je příkladem nařízení EU kdo smí co, kam a v jakém množství vyvážet či dovážet. Například Česká republika byla významným vývozcem cukrové třtiny a na základě legislativního nařízení EU, vstupních a výstupních kvót, má omezené možnosti v tomto vývozu pokračovat. Existence řady zákonů, právních norem a vyhlášek nejen vymezuje prostor pro podnikání, ale upravuje i samo podnikání a může významně ovlivnit rozhodování o budoucnosti podniku. 11 E jako ekonomické okolí podniku. Ekonomické okolí podniku ovlivňuje hospodářský cyklus ekonomiky. Podle fáze, ve které se právě nachází ekonomika, se odvíjí četné množství dalších faktorů. Zásadní vliv na plenění cílů podniků má růst HDP, úroková míra, míra inflace, směnný kurz, devizový kurz a výše úvěrových sazeb. Dále ekonomické prostředí ovlivňuje nezaměstnanost a průměrná mzda obyvatelstva. Spotřeba a příležitosti na trhu jsou ovlivněny ekonomickým růstem či jeho poklesem. Odhad podniku, jakým směrem se bude ekonomika státu vyvíjet je nelehký úkol, avšak ten podnik, kterému se tento odhad podaří, se vyhne konfrontaci se státem jako svým konkurentem. S jako sociální okolí podniku. Do sociálního okolí podniku zařazujeme demografický vývoj, vzdělanost obyvatel, ochotu pracovat, životní styl obyvatelstva a trávení volného času, ale i životní prostředí. V posledních desetiletích se na životní prostředí klade vyšší důraz než kdy dříve. Jedná se o uvědomění lidí k životnímu prostředí a přírodě. Na tomto základě musí podniky rozhodovat a měnit své postoje k životnímu prostředí také, není možné, aby například chemický průmysl fungoval bez čističek apod. Podniky jsou nuceny měnit své technologie, přístupy k výrobě ale také likvidaci odpadu, který vznikne při výrobě. Pochopitelně se jedná o zvyšování nákladů, ale zároveň o důležitou a nezbytnou potřebu dodržovat dané normy, které jsou na podniky kladeny. T jako technicko-technologické okolí podniku. V této části se jedná především o technickou vybavenost podniku. Podnik musí být neustále ve střehu a musí inovovat a zdokonalovat své technologie, aby nezůstal pozadu oproti svým konkurentům. Technologický vývoj jde neustále kupředu, díky tomu dochází k vysoké rychlosti zastarávání technologií. Podniky by neměli zapomínat na různé způsoby ochrany svých 11 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza, C. H. Beck, 2000, ISBN

14 nových vynálezů a to pomocí patentů, licencí apod., aby v budoucnosti neuškodili sami sobě Finanční analýza Finanční analýza je třetím krokem při oceňování podniku. Slouží jako základní nástroj pro finanční řízení společnosti, z tohoto důvodu má nezastupitelnou roli při oceňování podniku. 12 Jejím cílem je zobrazit komplexní informace o finančním zdraví podniku a odolnosti financí vůči provozním rizikům. 13 Získané informace využívá především z rozvahy, účetní závěrky a přílohy účetní závěrky. Jejím cílem je získat představu o současném, nebo očekávaném stavu řízeného podniku. Pro účely této práce se počítá s čitatelem ve tvaru zisk po zdanění, tzv. net income. Avšak do čitatele je možné dosadit i zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmů (EBIT) nebo zisk před úhradou dlouhodobých úroků a daně z příjmů nebo dokonce zisk před zdaněním. Tato volba závisí na účelu, pro který je finanční analýza sestavována a také na usouzení analytika Absolutní ukazatele finanční analýzy Řeší jak horizontální tak i vertikální pojetí analýzy, kdy horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji k nějakému minulému účetnímu období. Kdežto vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině jako například k celkové bilanční sumě. 14 Nejčastěji se absolutní ukazatele zaměřují na rozbor majetkové struktury, tedy aktiv a kapitálové struktury, tedy pasiv. Dále se zaměřuje na rozbor tokových veličin, které jsou uvedeny ve výkazu zisku a ztráty Poměrové ukazatele finanční analýzy Umožňují získat rychlou představu o všech podstatných finančních charakteristikách podniku. Vždy dávají do poměru dvě části finančních výkazů. Poměrové ukazatele zahrnují ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Ukazatele rentability poměřují, jaký zisk vyprodukovala jedna koruna podnikových zdrojů vložených do podnikání. Jejich úkolem je ukázat jak efektivně je využíván 12 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály, HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku II. studijní materiály, KISLINGEROVÁ, Eva a HNILICA, Jiří. Finanční analýza - krok za krokem. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN

15 kapitál podniku a to bez ohledu na zdroj financování. Tento ukazatel nejvíce zajímá akcionáře nebo potencionální investory. Rentabilita aktiv (return of assets - ROA) měří čistou výnosnost celkových aktiv. Udává, jaká výše zisku připadá na jednu korunu aktiv. Rentabilita aktiv měří z pohledu pasiv výsledek hospodaření získaný z peněz od majitelů a věřitelů. Jedná se o celkové vyjádření schopnosti podniku být efektivní bez ohledu na zdroj financování, ale i sazbu daní. Ukazatel je možné využít pro porovnání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami a odlišnou mírou zadlužení. 15 Čím je tato hodnota vyšší, tím je lepší hodnocení analyzovaného podniku. Pro výpočet rentability aktiv je stanovený následující vzorec: Rentabilita vlastního kapitálu (return of equity ROE) udává, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářů a vlastníků. Tento ukazatel by měl dosahovat větších hodnot než hodnota předchozího ukazatele ROA. Výsledek lze porovnávat s úroky, které by plynuly z jiných forem investic, a je zde možné zvažovat, co je výhodnější. 16 Tento ukazatel se stává zajímavým především pro majitele podniku, ale i jeho konkurenci, pro věřitele má nízkou hodnotu. Zejména má ukazatel nízkou vypovídací schopnost u společností, kde majitelé odčerpávají významnou část zisku přes vlastní mzdové náklady. 17 je stanovený následující vzorec: Pro výpočet rentability vlastního kapitálu č ý í á Rentabilita tržeb (return of sales ROS) měří podíl čistého zisku připadající na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel by měl neustále mírně růst nebo být alespoň stabilní. Hlavní vliv na vývoj rentability tržeb má například změna nákladů, změna kurzu nebo výše tržeb a to jak za prodej zboží a služeb tak i tržeb za prodej zboží. Pro výpočet rentability tržeb je stanovený následující vzorec: č ý ž 15 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, ze dne

16 Ukazatele aktivity hodnotí, jak intenzivně a efektivně využívá podnik svých aktiv, tedy zda je množství jednotlivých aktiv přiměřené k výkonům společnosti. Řeší otázku obratu aktiv a doby obratu těchto aktiv. Obrat aktiv určuje, kolikrát se konkrétní majetková položka otočí v podniku za rok, a doba obratu udává, za jak dlouho se tato položka zaplatí z tržeb. Pochopitelně se podnik snaží, aby se obratovost aktiv co nejvíce zvětšovala a doba obratu naopak zkracovala. Nejčastěji je řešen obrat stálých aktiv a zásob. Dále doba obratu zásob, doba inkasa pohledávek, doba úhrady závazků a obratový cyklus peněz. Ukazatele likvidity vyjadřují, jak je podnik schopen dostát svým závazkům, tedy zda je schopen hradit své závazky v době jejich splatnosti a v požadované výši. Řízení likvidity je v podniku důležitou činností, protože platební schopnost podniku má vliv na vztahy s dodavateli. Její nízká úroveň může způsobit ztrátu dobrého jména nebo důvěryhodnosti podniku. Ukazatele likvidity řeší likviditu okamžitou, běžnou a celkovou, která je nejpřesnější z těchto ukazatelů. Ukazatele zadluženosti se zaměřují na poměr využívání vlastních a cizích zdrojů. Tento poměr by neměl přesáhnout procentní poměr 50/50 celkového kapitálu. Někteří autoři uvádějí procentní poměr 40/60 celkového kapitálu. Cizí kapitál může mít pro podnik tři výhody v podobě daňového štítu, finanční páky kdy se s rostoucí zadlužeností zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu, ale také v tom, že je levnější než kapitál vlastní. Avšak by se neměl opomenout fakt, že s cizím kapitálem klesá finanční stabilita podniku. Ukazatele zadluženosti řeší výši věřitelského rizika, koeficient samofinancování, úrokové krytí nebo také ukazatel překapitalizování Altmanův model Altmanův model neboli Z-skóre je model, předpovídá možné finanční problémy společnosti v horizontu následujících dvou let. Index zahrnuje veškeré podstatné faktory, které ovlivňují finanční stabilitu podniku a jeho perspektivy do budoucna. Tento model má stanovenou rovnici, do které se dosazují položky z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Jedná se o dílčí poměrové ukazatele, jejichž váha je vždy vyjádřena koeficientem stanoveným na základě empirických zkušeností. Rovnice má následující tvar: HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály,

17 3,107 ž 0,998 á 0,847 ě í á í á 0,42 á í 0,717 í á á Teoreticky jsou stanoveny hodnoty, kterých podnik může dosáhnout. V případě, že podnik vykazuje hodnoty vyšší než 3, jedná se o finančně zdravý podnik, který prosperuje a pravděpodobně bude prosperovat i nadále. Podnik, který dosáhne hodnot od 1,2 do 2,99 je v tzv. šedé zóně. Podnik pohybující se v těchto hodnotách by neměl zůstávat příliš dlouho a měl by se snažit dosáhnout hodnot vyšších než 3. Avšak pokud v těchto hodnotách přetrvává jen nějaké krátké období, nemusí být predikována hrozba úpadku. Kdežto pokud se podnik pohybuje pod zmíněné hodnoty, tedy pod 1,2 nejedná se o dobrý výsledek. Predikce uvádí, že podnik postupně upadá a hrozí mu celkový bankrot. V tomto období by podnik neměl být déle než jedno sledované období. Přetrvává-li toto období delší dobu, není podnik prosperující ani efektivní. V tomto případě se doporučuje činnost ukončit. V každém uvedeném případě se jedná pouze o teoretické hodnoty a v závislosti na odvětví se můžou lišit Finanční plán Finanční plán se skládá z účetních výkazů, jako jsou výsledovka, rozvaha a výkaz cash flow. Měl by vycházet z dlouhodobé strategie podniku. Patří sem například plány prodeje, produkce, kapacit (investic, pracovního kapitálu, údržby a obnovy a odpisů) a pracovních sil. 19 Odhadce pro své potřeby ocenění podniku nesestavuje finanční plán v celém rozsahu, pouze v rozsahu potřebném pro jeho ocenění. Při sestavování finančního plánu by měl být dodržen následující postup. Z již zpracované finanční analýzy má odhadce k dispozici zjištěnou výši tržeb z prodeje produktů podniku, ziskovou marži a z ní zjištěný provozní zisk v peněžním vyjádření, 19 MEISNEROVÁ, Barbora. Oceňování při tvorbě a analýzy podnikatelských záměrů. Bakalářská práce,

18 plánovanou výši zásob, pohledávek a závazků a v neposlední řadě výchozí prognózu investic do dlouhodobého majetku. 20 Odhadce musí provést plán financování podniku, čímž je myšleno splácení závazků. Toto financování by měl odhadce doplnit o méně významné položky, jako jsou například výnosové a nákladové položky, pohledávky a závazky apod., které se však pravidelně opakují. 21 Dále by měl být odhad doplněn o položky nesouvisející s hlavním provozem podniku. Těmi je myšleno například investování do cenných papírů. Tyto položky by měly být oceňovány samostatně, ale mohou pozměnit budoucí reálnou situaci podniku, což může mít další nepříjemné důsledky pro závěry oceňovatele. 22 Zapomenout by se nemělo ani na předpokládané výplaty dividend nebo podílů na zisku vlastníkům a to z důvodu neúměrného růstu těchto prostředků v rozvaze. Jedná se pouze o zpřesnění plánu, nemá vliv na hodnotu ocenění podniku. Poslední částí finančního plánu je doplnění dopočtů všech položek potřebných pro kompletní sestavení finančních výkazů, které ještě nebyly spočítány při sestavování jednotlivých dílčích plánů. 23 Jedná se například o dopočet dlouhodobého majetku Ocenění podniku Posledním krokem je samotné ocenění podniku. Které je podrobně rozebráno v následující podkapitole. Jedná se o ocenění třemi způsoby: o ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění) o ocenění na základě analýzy výnosů (výnosová metoda) o ocenění založené na analýze trhu (tržní metoda) 1.4 Metody oceňování podniku Pro ocenění podniku nestačí znát pouze náklady a výnosy podniku z doby minulé, velmi důležité jsou hodnoty budoucích očekávaných užitků, které lze v případě dalšího 20 MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., ISBN MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., ISBN MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., ISBN MAŘÍK, Miloš a kol.: Metody oceňování podniku; Proces ocenění základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené. Praha: Ekopress, s. r. o., ISBN

19 fungování firmy reálně očekávat, a které budou majiteli případně úspěšného provozování podniku náležet. 24 Metod pro oceňování podniku existuje celá řada, k důležitým kritériím pro výběr správné metody patří účel oceňování, množství podkladů, které má znalec k dispozici, použitelnost a míra odepsání aktiv, která podnik vlastní a rovněž ekonomická situace celé země i odvětví, v němž podnik působí. 25 Nejčastěji se využívají tři oceňovací metody stejně tak jako u oceňování nemovitostí. Jedná se o metodu majetkovou, výnosovou a tržní. Nejvhodnější formou ocenění podniku je využití a provedení všech tří metod nebo alespoň dvou metod a jejich vzájemné porovnání a propojení v jeden výsledek. Níže je uvedený obrázek č. 1: Přehled metod pro oceňování podniku, kde je znázorněna struktura metod oceňování. Obr. č. 1: Přehled metod pro oceňování podniku Zdroj: Kislingerová Eva. Oceňování podniku, str HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku,

20 1.4.1 Majetková metoda Majetková metoda slouží ke stanovení hodnoty majetku podniku. Podle výše uvedeného obrázku je zřejmé, že majetkovou metodu lze rozdělit na metodu substanční hodnoty a na metodu účetní hodnoty podniku Metoda substanční hodnoty v případě existujícího podniku Ocenění se provádí na základě reprodukčních cen. Nachází uplatnění v situacích, kdy není vhodné použít ani výnosové metody, protože nelze významné výnosy v budoucnosti očekávat, ani metody na bázi trhu, protože firma není kotována na burze. 26 Ocenění touto metodou vypovídá, kolik by stálo postavení totožného podniku na jiném místě, tzv. zelené louce a to v okamžiku ocenění podniku. Při ocenění touto metodou se zjišťuje hodnota brutto, kde jde o zjištění reprodukčních cen majetku, které jsou sníženy o opotřebení a hodnota netto, kde se oceňuje vlastní kapitál podniku. V tomto případě má hodnota netto vyšší váhu, avšak pro ocenění podniku mají obě hodnoty svojí roli. Nelehkým úkolem pro odhadce je stanovení hodnoty hmotného, ale i nehmotného majetku podniku. Při ocenění nehmotného majetku musí odhadce ocenit jak know how podniku, tak různé patenty, licence, ochranné známky, vztahy s odběrateli a dodavateli, ale i profesionalitu a kvalitu zaměstnanců, což může činit značný problém především v případě, že se jedná o stanovení hodnoty pro tentýž podnik na jiném místě. V reálné praxi se toto stanovení hodnoty nepoužívá a odhadce stanovuje pouze hodnotu hmotného majetku podniku Metoda substanční hodnoty v případě likvidace podniku Při stanovení této hodnoty je již jisté ukončení činnosti podniku. V případě likvidace podniku se stanoví insolvenční správce, který má za úkol rozprodat část nebo celý podnik a to v určitém časovém období. Likvidace podniku je dobrovolná nebo nucená. Dobrovolná likvidace podniku může být dopředu naplánovaná a řízená. Může se stanovovat v tržních hodnotách, protože je na rozprodání majetku dostatek času. Jedná o vyšší hodnotu než u likvidace nucené. 26 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku,

21 U likvidace nucené již majitelům firmy nezbývá nic jiného než majetek rozprodat a to převážně z důvodu, že likvidační hodnota je vyšší než cena obvyklá. Stanovuje se v čistých prodejních cenách. Předpokládá se nižší hodnota a to především z důvodu časového tlaku na rozprodání majetku. Při stanovení likvidační hodnoty vychází znalec zejména z následujících předpokladů: 27 o o o o o o o ukončení výroby propuštění zaměstnanců, vypořádání jejich pracovněprávních nároků včetně odstupného prodej jednotlivých složek majetku v co nejkratší době vynaložení nutných souvisejících nákladů k zabezpečení prodeje včetně likvidace neprodejného zařízení a vybourání zařízení pevně spojených se stavbou vypořádání obchodních závazků oceňovaného podniku případně další Likvidační hodnota se provádí při rozdělení, rozprodání či zlikvidování majetku podniku, jedná se o ocenění převážně statické, orientované na možnosti trhu vstřebat podnikový majetek v určeném časovém intervalu Metoda účetní hodnoty Metoda účetní hodnoty vychází z podvojného účetnictví a je vyjádřena v účetní závěrce. Vychází z historických cen, tedy za kolik byl majetek ve skutečnosti pořízen. K její hlavní nevýhodě patří skutečnost, že jejím prostřednictvím stanovená hodnota nemá s tržní hodnotou nic společného, tzn., že neodpovídá úplné ekonomické realitě. 29 Mezi její výhody patří jednoduchost metody, ale také průkaznost získaného ocenění. Výsledky slouží jako nástroj k porovnání s výsledky ostatních metod a případnému rozhodnutí o dalším postupu při stanovení tržní hodnoty firmy. 30 Na jejím základě lze porovnat, zda je zjištěné ocenění vyšší nebo naopak nižší než účetní hodnota vlastního kapitálu a o kolik. V případě, že je hodnota výrazně nižší, mělo by se zvážit zpracování ocenění na základě likvidační hodnoty, protože se může jednat o první signál nebezpečí, že by výnosová hodnota mohla být nižší nežli hodnota likvidační. 27 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku,

22 1.4.2 Výnosová metoda Výnosová metoda je založena na principu zjištění budoucích výnosů podniku, do kterého předtím byla vložena investice. Jedná se o rozhodování investora, který porovnává velikost své investice do podniku s možným výnosem z této investice. Investor může investovat do státních dluhopisů, akcií, obligací, ale především do svého podniku. Při investování musí investor uvažovat s faktorem času a také kalkulovat s náklady ušlé příležitosti. Výnosová metoda zahrnuje metody, jako jsou: o metody kapitalizovaných výnosů o modely diskontu cash flow (DCF) o metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) Metody kapitalizovaných výnosů Metody kapitalizovaných výnosů se zaměřují na stanovení hodnoty firmy skrze výnosy podniku. Tyto metody mají výhodu ve své relativní jednoduchosti, avšak nejsou příliš přesné. Jedná se o metodu kapitalizace zisku a metodu čistých kapitalizovaných výnosů. Metoda kapitalizace zisku může být nazývána také jako Mellorowiczova metoda. Jedná se o nejjednodušší metodu stanovení hodnoty podniku přímo a z toho důvodu musí být použity značné korekce. Předpokládá se, že podnik vykazuje neustále zisk na základě tzv. principu věčné renty. Metodu kapitalizace zisku vyjadřuje následující vzorec: ž ý í Trvale dosažitelný zisk uvedený v předchozím vzorci je rozdílem výnosů a nákladů, který je odvozený od minulého vývoje. Metoda čistých kapitalizovaných výnosů je využívaná v Německu. Hodnota podniku se vypočítává pouze z výnosů pro vlastníky, využívá k tomu hodnotu netto. Výsledkem je hodnota vlastního kapitálu. Při ocenění touto metodou je třeba dodržet zásady, jako jsou účel ocenění, odděleně oceněný provozně nutný majetek a majetek neprovozní a v neposlední řadě vysvětlení z jakých předpokladů se vycházelo a proč. Rozlišuje dvě modifikace metody čistých kapitalizovaných výnosů. 22

23 První modifikace stanovuje čistý výnos společnosti na úrovni peněžních toků, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji, může být označována jako varianta akademiků. 31 Druhá modifikace je označována jako varianta praktiků. Čistý výnos je zde odvozován zejména z upravených výsledků hospodaření, tedy z rozdílu upravených výnosů a nákladů. 32 Výsledek hodnoty podniku může být buď předpoklad, že v budoucnosti nedojde k narušení produkční schopnosti podniku odebírat z podniku tzv. odnímatelné čisté výnosy, které jsou určené k rozdělení vlastníkovi, aniž by byla dotčena podstata podniku, nebo vychází z předpokladu omezené životnosti podniku, ukončení činnosti a následné likvidace Modely diskontu cash flow (DCF) Jedná se o základní modely při zjišťování hodnoty podniku, které jsou založeny na diskontování peněžních toků. Tržní hodnota podniku (fair market value) se vypočítává sečtením veškerých budoucích výnosů, které jsou diskontované k danému dni ocenění. Tržní hodnota je podle mezinárodních profesních organizací odhadců majetku IVSC a TEGOVA odhadnutá částka, za kterou by měla být aktiva směněna v den ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím v nestranné transakci po vhodném marketingu, kde obě strany jednají na základě znalostí, opatrně a z vlastní vůle. Podle práva EU je tržní hodnota cena, za kterou by pozemky, budovy a jiné stavby mohly být prodány na základě soukromého smluvního aktu mezi ochotným prodávajícím a nestranným kupujícím v den ocenění za předpokladu, že majetek je veřejně vystaven na trhu, že tržní podmínky dovolují řádný prodej a že obvyklá lhůta je dosažitelná při jednáních o prodeji. 33 Tato metoda byla z počátku nejrozšířenější v USA a Velké Británii. Dnes je také nejčastěji využívána v České republice. Diskontní sazby využívané pro výpočet této výnosové metody jsou uvažované na úrovni nominální úrokové míry. Počítané výnosy jsou uvažovány v běžných cenách, tedy v jejich budoucí nominální výši. Na základě použitých výnosů se zvolí výnosová metoda diskontovaných cash flow do firmy nebo metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky. 31 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, ze dne

24 Metoda diskontovaných cash flow do firmy (free cash flow to the firm - FCFF) může být označována také jako metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky a věřitele. Metoda vyjadřuje, jak velký volný peněžní tok, tedy kolik peněz je možno vzít z podniku, aniž by byl narušen jeho předpokládaný budoucí vývoj. Jedná se tedy o disponibilní prostředky, které jsou vyprodukovány navíc. Volným peněžním tokem se rozumí tvorba peněžních prostředků, které jsou k dispozici vlastníkům (akcionářům) na dividendy a věřitelům v podobě splátek úvěrů a úroků. Vyjadřuje hospodářský výsledek snížený o prostředky, ze kterých se zajišťuje rozvoj a další fungování podniku, především o investice do dlouhodobého majetku a do pracovního kapitálu. Největší výhodou dané metody je, že nerozlišuje peněžní toky na peníze směřující akcionářům a prostředky plynoucí vlastníkům. Ve své podstatě se nezabývá otázkou, komu je peněžní tok určen. 34 Pro výpočet metody je stanoven následující vzorec: 1 ň á ýš í ýš í í á o zisk před odečtením úroků a daní, tedy provozní hospodářský výsledek Z výše uvedeného vzorce je zřejmé, že provozní hospodářský výsledek neboli EBIT je upraven o odpisy a o investice do dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Výsledkem jsou již zmiňované volné peněžní prostředky. Kapitálová struktura společnosti se projevuje prostřednictvím vážených nákladů na kapitál (WACC), což je diskontní faktor neboli míra vycházející z dané metody. Představuje vážený průměr nákladů na vlastní i cizí kapitál. Vyjadřuje okamžik, kdy investor použil kapitál na konkrétní projekt a přišel tím o možnost investování do jiného projektu. Vypočítá se podle následujícího vzorce: 35 1 o očekávaná výnosnost cizího kapitálu o očekávaný výnosnost vlastního kapitálu 34 HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály, HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály,

25 o sazba daně z příjmu platná pro daný podnik o úročený cizí kapitál o vlastní kapitál o celkový kapitál Určení výsledné hodnoty podniku se provádí za předpokladu jeho stabilního růstu v čase pomocí vzorce: o g trvale udržitelné tempo růstu. Při různých tempech růstu ve dvou různých časových obdobích, tedy v momentě, kdy společnost dosahuje různých výsledků hospodaření, se výsledná hodnota získává za pomoci dvoufázové metody, která má stanovený následovný vzorec: o pro roky první fáze o 1 pro roky druhé fáze o průměrná hodnota WACC o trvale udržitelné tempo růstu do Metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky (free cash flow to the equity FCFE) je druhou metodou diskontovaných cash flow. Její využití je v podobě volných peněžních toků určené pro vlastníky. Součtem výsledné hodnoty společnosti, kterou je vlastní kapitál a hodnoty cizího kapitálu, je možné získat celkovou hodnotu podniku. Výsledkem této metody je hodnota vlastního kapitálu podniku. Rozdíl mezi metodou diskontovaných cash flow do podniku a pro vlastníky je především v rozšíření základního vzorce o úroky za poskytnutí cizího kapitálu, se kterými jsou spojené splátky jistin, případně ještě o vyplacení prioritních akcií. Na základě této skutečnosti je pro metodu FCFE stanovený následovný vzorec: č ý ýš í ýš í í á á ý í 25

26 Tak jako u předchozí metody je možné provést výpočet pomocí výsledné hodnoty společnosti za jejího stabilního růstu v čase pomocí následujícího vzorce: V případě, že u oceňované společnosti dochází k různému tempu růstu v různých časových obdobích, je nutné pro výpočet výsledné hodnoty společnosti využít dvoufázovou metodu, která se stanový podle následujícího vzorce: Metoda vycházející z ekonomické přidané hodnoty (EVA) Další výnosovou a často užívanou metodou je metoda ekonomické přidané hodnoty (economic value added EVA), která vznikla ve Spojených státech amerických počátkem devadesátých let minulého století jako koncept společnosti Stern, Stewart & Co jakožto nástroj k řízení a oceňování podniků, kdy byl operativní zisk snížený o veškeré náklady na kapitál použitý k produkci daného zisku. 37 Tato metoda za nově vytvořenou hodnotu považuje tzv. ekonomický zisk, který se získá odečtením nákladů na kapitál od celkového výnosu kapitálu. Jedná se o část investice, která je získaná navíc oproti alternativní investici. Tento zisk vzniká až v momentě, kdy svým rozsahem převýší nominální zisk odvozený z průměrných nákladů kapitálu vynaložených jak věřiteli, tak i vlastníky. Metoda EVA tedy vychází z toho, že je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. Odhad neboli výpočet se provádí pomocí následujícího vzorce: 38 o zisk z operativní činnosti podniku po zdanění o C celkový investovaný kapitál akcionáři i věřiteli snížený o neúročené závazky na začátku období (roku) V případě, že hodnota vyjde kladně, znamená to, že byla v podniku vytvořena nová hodnota a naopak. 36 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku,

27 Ukazatel EVA se využívá především pro měření výkonnosti podniků, v České republice je nejčastěji využíváno Ministerstvem průmyslu a obchodu Tržní metoda Tržní hodnota podniku je založena na očekáváních kapitálového trhu. Stanovuje se nejčastěji při přeměně právní formy společností jako je akvizice, fúze, prodej nebo stanovení odměn pro management. Tržní metodu lze rozčlenit na dvě hlavní skupiny metod oceňování podniků a to na relativní ocenění a srovnávací ocenění Metoda relativního ocenění Metoda relativního ocenění se využívá pro orientační stanovení hodnoty podniku. Nejlépe se hodnota podniku stanovuje na vyspělých kapitálových trzích. Metoda vychází z předpokladu, že oceňovaný podnik a srovnávaný podnik si jsou podobné v několika ukazatelích jako například právní formě, ziskové ukazatele (cash flow, účetní hodnota, tržby) nebo velikost podniku, počet zaměstnanců aj. Nejdůležitější srovnávanou veličinou je odvětví, ve kterém se podnik nachází. Pro kvalitní porovnání se doporučuje vyhotovit srovnání minimálně 5 podniků. Pochopitelně čím větší počet srovnatelných podniků je možné porovnat, tím je stanovená hodnota oceňovaného podniku přesnější. Pomocí odvětvových multiplikátorů je možné rozdíly mezi podniky upravovat, aby ocenění bylo co nejpřesnější. Jedná se o úpravu rozdílů, jako jsou: lokalita, ve které se podnik nachází, struktura zákazníků, struktura financování, používané technologie, struktura dodavatelů a odběratelů nebo goodwill. Na základě potřebného upravení se volí vhodné multiplikátory Metoda srovnatelného ocenění Metoda srovnatelného ocenění se využívá u podniků, které nejsou obchodovány na burze. Srovnání se provádí s podniky, které naopak na burze obchodovány jsou. Výsledkem ocenění touto metodou je získání hodnoty podniku jako celku. Pro porovnání podniků je třeba stanovit multiplikátory, které rozdíly mezi podniky vyváží, stejně tak jako tomu bylo u metody relativního ocenění. Pomocí správně zvolených multiplikátorů lze vyjádřit hodnotu oceňovaného podniku jako násobek ročního zisku, ročního cash flow, účetní hodnoty vlastního kapitálu nebo realizovaného 27

28 ročního obratu. Při aplikaci metody srovnatelných transakcí jsou multiplikátory vztaženy nikoliv na dílčí části podniků (akcie), nýbrž na celý podnik Kombinované metody Kombinované metody vnikají na základě propojování metody majetkové a výnosové. Vzhledem k tomu, že je doporučováno při oceňování podniku provést ocenění alespoň dvou různých metod a následně je porovnat mezi sebou, řeší tyto metody ve své podstatě usnadnění práce při vypracovávání jednotlivých metod. Kombinované metody jsou dvě, jedná se o Schmalenbachovu metodu a metodu kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Schmalenbachova metoda Schmalenbachova metoda nebo také metoda střední hodnoty vznikla na základě praxe. Využívá se ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu. Výsledná hodnota podniku se stanovuje aritmetickým nebo váženým průměrem z hodnoty zjištěné výnosovým způsobem a z hodnoty substanční, založené na reprodukčních cenách. Aby bylo možné tuto metodu využít, nesmí rozdíl hodnot výnosové a substanční hodnoty přesáhnout 10 %. Výpočet v případě aritmetického průměru se provádí na základě níže uvedeného vzorce: 40 ý á č í 2 Při použití váženého průměru, kdy je výsledná hodnota přesnější nežli u aritmetického průměru, se výpočet provádí pomocí následujícího vzorce: ý á 1 č í o koeficient určující váhu substanční hodnoty v rámci uvažovaného odvětví v intervalu (0;1) Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů je založena na hodnotě substance a goodwillu firmy. Goodwill představuje dobré jméno firmy, image firmy, kvalitu produktů, spokojenost zákazníků a jiné dobré vlastnosti pro podnik. Vyjadřuje rozdíl mezi výnosovou a substanční hodnotou. 39 HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku, HEŘMAN, Jan. Oceňování podniku III. Studijní materiály,

29 29

30 2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU VARIA - spol. s r. o. 2.1 Základní údaje o podniku VARIA spol. s r. o. (dále Varia) je průmyslová firma, která byla založena a do obchodního rejstříku zapsána 24. září 1991 se sídlem Horská 84, Trutnov s identifikačním číslem (IČ) a právní formou společnost s ručením omezeným. Společnost se zabývá širokým spektrem průmyslových činností. Ty se v průběhu let, co působí na trhu, rozšiřovaly společně s růstem společnosti. Do předmětu podnikání patří: o výroba speciálních nástrojářských výrobků o výroba elektrických a elektronických výrobků o opravy mechanických, elektrických a elektronických výrobků o velkoobchodní a maloobchodní prodej vlastních i cizích výrobků o zprostředkovatelská a poradenská činnost v rozsahu předmětu činnosti o nákup zboží za účelem prodeje, prodej včetně zahraniční obchodní činnosti o výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů o výroba nástrojů o zámečnictví, nástrojařství o výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 2.2 Historie podniku V roce 1991 se čtyři společníci po postupném rušení části vývojového oddělení Trutnovského podniku Závody průmyslové automatizace (ZPA) domluvili a založili společnost s ručením omezením pod názvem Varia. Tento název ve své podstatě značil variabilitu prací a tomu také odpovídal prvopočátek činnosti firmy. Firma se zabývala jak obchodní, tak výrobní činností. Sídlila v pronajatém objektu bývalé ubytovny ZPA, který později odkoupila. Za přelomový okamžik lze považovat vývoj a výrobu magnetu topinkovače pro firmu Wilden. Zde se uplatnila odbornost a zkušenosti společníků v oboru strojní výroby, lisování plastických hmot a elektrotechniky. 30