Zámek Veltrusy historick interiér jako neobyãejná cesta do minulosti

Transkript

1 Zámek Veltrusy historick interiér jako neobyãejná cesta do minulosti Ke koncepci zpfiístupnûní historick ch interiérû chotkovského zámku ve Veltrusích Eva LUKÁ OVÁ 1 Chotkovsk zámek Veltrusy nepatfiil v pfiedchozích staletích k místûm, která jako pûvabné, av ak ponûkud odlehlé destinace, vzdálené od sídelního mûsta, hostila své majitele jen zfiídka. Zámek s parkem zvan Ostrov, pohodlnû dosaïiteln z Prahy po cestû rovinatou krajinou, byl ãast m místem pobytû ãlenû hrabûcí rodiny i jejich hostû, pro které byly v zámku i parku pofiádány vybrané slavnosti. Majitelé nezapomínali na tento dûm vytvofien pro radost ani v dobách, kdy je státní úfiady vázaly ve Vídni ãi na jin ch místech monarchie. I po mnoha staletích je moïné sledovat, jak uskuteãnili právû v tomto sídle nûkteré své inspirace a pfiedstavy, ovlivnûné jejich zájmy, vzdûláním a rozhledem získan m cestami po Evropû i pûsobením ve v znamn ch státních funkcích. Kancléfi Rudolf Chotek ( ) obohatil pûvodní Alliprandiho stavbu svého otce Václava Antonína pfiedev ím nev edními a nákladn mi dekoracemi interiérû, jeho synovec Jan Rudolf Chotek ( ), ministr financí a nejvy í pukrabí, dal ím roz ífiením a rozsáhl m krajinn m parkem. RovnûÏ nechal na poãátku 19. století vybudovat nové reprezentativní sídlo, zámek Kaãinu, podle plánû saského dvorního inspektora staveb a architekta Christiana Friedricha Schurichta. Po jeho smrti finanãní situace rodiny vyïadovala konsolidaci fideikomisního i alodiálního majetku. Jeho dûdic, vnuk Jindfiich Chotek ( ), se záleïitostem velkostatkû zcela vûnoval, na Jindfiichova syna Rudolfa Karla ( ) v ak byla pozdûji uvalena sekvestrace vnucená úfiední správa majetku. Jedin m dal ím velk m soukrom m stavebním poãinem rodu v 19. století v âechách byla v stavba paláce v Praze na Malé Stranû v dne ní Hellichovû ulici pro Karla Chotka, nejvy ího purkrabího, mlad ího ze synû Jana Rudolfa, jenï se stal zakladatelem velkobfiezenské vûtve rodu. 1 Palác v pozdním empírovém stylu ze 40. let 19. století postavil pro hrabûte Chotka architekt Jan Filip Jöndl. Na venkovû se ve vût í mífie stavûlo také pouze pro velkobfiezenskou vûtev. Tyto finanãní okolnosti, zahrnutí zámku Veltrusy do fideikomisního majetku roku 1770 stejnû jako skuteãnost, Ïe Ïádn z bratrû Rudolfa Karla Chotka, ktefií fideikomis dûdili, nemûl potomky a Veltrusy ve 20. letech 20. století pfiipadly velkobfiezenské vûtvi, zpûsobily, Ïe se interiéry veltruského zámku zachovaly ve vzácnû autentickém stavu, v centrální ãásti od poãátku druhé poloviny 18. století témûfi nezmûnûném. Studium historick ch pramenû a pûvodního mobiliáfie doloïilo, Ïe kromû takfika nedotãené dispozice a dekorací interiérû je zde dochováno mnoho pfiedmûtû, jimiï 2 Obr. 1. Jan Ranzmayer, Pohled do ãestného dvora zámku Veltrusy, 1861, lavírovaná kresba. (Mobiliární fond zámku Veltrusy, foto Ladislav Bezdûk) Obr. 2. Veltrusy (okres Mûlník), hrobka Rudolfa Chotka s erbem rodu ve veltruském kostele Narození sv. Jana Kfititele. Krypta hrobky je pod podlahou kostela. (Foto Eva Luká- ová) 1 Zrestaurovan palác je dnes sídlem ambasády Finska a Norského království. 2 Viz E. LUKÁ OVÁ: Historické interiéry a historick textil chotkovského zámku ve Veltrusích, in: Zprávy památkové péãe 65, 2005, ã. 2, s

2 3 byl zámek zafiízen v dobû vzniku nejstar ího inventárního soupisu z roku V prûbûhu 19. století se zafiízení zámku rozrûstalo o dal í nábytkové soubory, portréty a rodinné památky i o pfiedmûty svázané s kaïdodenním Ïivotem sídla. PÛvodní mobiliární fond veltruského zámku dodnes zahrnuje nûkolik tisíc pfiedmûtû. Podle historick ch pramenû z pfielomu 19. a 20. století byl byt hrabûte v této dobû situován do patra severov chodního kfiídla, kam byla pfienesena i nûkterá plátna barokní obrazárny a kde byla vybudována také koupelna, vloïená do enfilády, jako souãást hrabûcího apartmánu. Tato prostora s dlaïbou je dodnes identifikovatelná. Obdobnû byl zafiízen prostor v jednom z barokních apartmánû s loïnicí zdobenou krajkovou tapetou s kvûty; v pfiedpokoji k loïnici se nalézá stejná dlaïba. Po 2. svûtové válce, kdy se zámek stal vlastnictvím státu, byly na Veltrusy pfiiváïeny i sbírky a mobiliáfi z jin ch zámeck ch objektû, pfiednost byla dávána pfiedmûtûm svázan m s módou ãínského importu a chinoiserie, jeï ovlivnila architekturu, interiéry i Ïivotní styl zejména na konci 17. a v 18. století. Podobnû jako na vût inû ãesk ch a moravsk ch hradû a zámkû byly na poãátku 50. let 20. století v rámci zpfiístupnûní pro vefiejnost historické interiéry Veltrus upraveny jako sled prostor urãen ch spí e k prezentaci urãitého umûleckého stylu v zafiízení lechtického sídla, pfiípadnû jednotliv ch, nezfiídka velice kvalitních solitérû ãi souborû. PÛvodním veltrusk m pfiedmûtûm ãasto nebyla dávána pfiednost, coï bylo umoïnûno také svezením ãástí sbírek a mobiliáfiû ze zámkû, které nebyly urãeny ke zpfiístupnûní. V následujících dekádách nebyla preferována prezentace zámkû zdûrazàující historii, zejména novodobûj í, pfiíslu n ch lechtick ch rodû a zamûfiení na samotn zámek jako lechtické obydlí se v emi jeho funkcemi. Historické interiéry se ve své pûvodní dispozici zachovaly v jimeãnû pouze tam, kde do nich shodou okolností vûbec nebylo zasahováno, nebo tam, kde zûstaly po léta nezpfiístupnûny. Na Veltrusích do lo pfii tvorbû interiérové instalace zejména v pianu nobile také k pfiemûnûní funkcí pûvodních prostor, z nichï byly vytváfieny rûzné salony, napfiíklad kufiáck, pfiijímací, v místech, kde v rámci uspofiádání barokních apartmánû nemohly existovat, a ani v 19. století ãi pozdûji tuto funkci nemûly. 3 Pfiesto byl osud Veltrus odli n od mnoha jin ch zámkû, v nichï byly sice zachovávány a restaurovány interiérové nástûnné malby, ale dal í dekorace, napfiíklad tapety, táflování i jiné detaily vnitfiní v zdoby nebo starého funkãního zafiízení, jako zvonkové rozvody pro sluïebnictvo, úloïné prostory pro stolní náãiní, zafiízení kuchyní a podobnû, byly odstraàovány jakoïto nehodnotné pfiedmûty z 19. a 20. století, 3 Studium historického interiéru, zamûfiené na poznání funkcí a zafiízení jednotliv ch prostor, Ïivotního stylu vlastníkû i dal ích obyvatel lechtick ch sídel, opfiené o v zkum písemn ch i ikonografick ch pramenû, bylo v 50. a 60. letech 20. století ve sv ch poãátcích i v zemích, které byly pozdûji na pfiedních místech v tomto v zkumu, jako je Anglie, Itálie, Francie. V jimku tvofiily samozfiejmû interiéry panovnick ch domû, které k sobû poutaly pozornost po staletí. 4 Obr. 3. Veltrusy (okres Mûlník), zámek, místnost s ãínsk mi tapetami byla podle inventáfiû uïívána také jako loïnice ãi garderoba. (Foto archiv NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) Obr. 4. Veltrusy (okres Mûlník), zámek, salon s císafisk mi podobiznami slouïil jako spoleãenská místnost i jídelna. U zrcadel z druhé tfietiny 18. století v tomto sále i dal ích místnostech je zachována pûvodní zrcadlovina. (Foto archiv NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) 27

3 5 6 Obr. 5. Veltrusy (okres Mûlník), zámek, retiráda toaletní místnost, obloïená holandsk mi kachli popsan mi v inventáfii z roku 1776, poãátek druhé poloviny 18. století. (Foto Eva Luká ová) Obr. 6. Veltrusy (okres Mûlník), zámek, jedno ze esti dochovan ch zastavení kfiíïové cesty s erbem rodu ChotkÛ ze zámecké kaple Pov ení sv. KfiíÏe, porcelán, Mí eà. (Mobiliární fond zámku Veltrusy, foto Eva Luká ová) a to nûkdy i v pfiípadech, kdy byly daleko star ího pûvodu. Mimofiádn soubor hedvábn ch a papírov ch tapet interiérû piana nobile z druhé tfietiny 18. století se na Veltrusích zachoval nepochybnû i díky postoji generací chotkovské rodiny, jejíï ãlenové nepfiistoupili k odstranûní a náhradû soudobûj í v zdobou, a také díky po staletí zachovávanému reïimu domu, kdy se hedvábné látky a dal í cenné pfiedmûty chránily závûsy a obaly i pravideln m zavíráním okenic. Skuteãnost, Ïe se zachovaly i dal í prostory, které byly v 18. století kompletnû dekorovány táflováním, císafisk mi podobiznami a zabudovan mi nástûnn mi zrcadly s konzolov mi stolky, krby a kamny, ãiní z veltruského piana nobile jeden z nejcennûj ích zámeck ch interiérû v na í zemi. Tapety, pokr vající celé místnosti a zahrnující ruãnû malované pékiny, zcela unikátní jemné chiné s kvûty a papou ky tkané technikou osnovního ikatu a ãínské malované papírové tapety na chinoiserních panneaux, byly v 60. a 70. letech 20. století v rámci tehdej ích moïností restaurovány a v echny ponechány in situ, vãetnû Ïlutého hedvábného dama ku, kter pokr vá stûny jedné z loïnic a nebyl v uvedené dobû restaurován. Vzhledem k tomu, Ïe v âeské republice nelze nalézt k vût inû z tûchto tapet srovnávací materiál, kter je i v rámci Evropy vzácností, bylo v minulosti obtíïné urãení jejich datace i provenience. Zejména u chiné s kvûty a papou ky byla kladena datace na poãátek 19. a dokonce i 20. století. Také Ïlut dama ek z let 18. století s proslul m janovsk m vzorem damasco della palma, jenï je dodnes napodobován, dosáhl ocenûní aï v souãasnosti, kdy studium pfiineslo nové poznatky o pûvodu a dobû vzniku tûchto tapet. 4 Jedním z mála u nás srovnateln ch, podobnû dekorovan ch interiérû jsou dva protilehlé kabinety enfilády piana nobile Arcibiskupského paláce v Praze s hedvábn m pékinem a ãtyfibarevn m stfiíhan m hedvábn m sametem. Toto reprezentaãní patro nechal novû vytvofiit a vyzdobit v 60. letech 18. století pro sbírku tapiserií Nová Indie z královské pafiíïské manufaktury arcibiskup Petr Pfiíchovsk, blízk pfiítel rodiny ChotkÛ. Podle tradice zajíïdûl na Veltrusy na ãiïbu a Ïlutá loïnice, ve které mûl pob vat a z níï se kromû tapet zachovala i dama ková nebesa a dal í souãásti loïe z 18. století, nese dodnes název arcibiskupská. V zdoba veltrusk ch interiérû byla nesmírnû nákladná a Rudolf Chotek do zkrá lení svého vcelku komorního zámku investoval nepochybnû závratné finance. Vzácn m hedvábím byly dekorovány stûny i sedací nábytek a byla z nûho zhotovena párová loïe v ech tfií barokních apartmánû. Jak opût potvrdila nedávná v stava historického interiérového textilu v Abegg-Stiftung v Riggisbergu Fürstliche Interieurs. Dekorationstextilien des 18. Jahrhunderts, takovéto akvizice byly pofiizovány v naprosté vût inû pouze panovnick mi ãi kníïecími domy. 5 Nejvy í ãesk a první rakousk kancléfi Rudolf Chotek, pohfiben v hrobce ve veltruském kostele Narození sv. Jana Kfititele, v ak rozhodnû patfiil k nejv znamnûj ím osobnostem habsburské monarchie tereziánské doby. Pozdûj í rakouská historiografie, upfiednostàující osobu státního kancléfie Václava Antonína Kaunice, Rudolfova oponenta, nepfiispûla ke zhodnocení v znamu politické ãinnosti Rudolfa Chotka a teprve nyní pfiiná ejí historické studie nové poznatky. 6 Pfii identifikaci zafiízení zámku byla fiada pfiedmûtû z 18. století nalezena v zámeck ch depozitáfiích, a to vãetnû ãásti barokní obrazárny, portrétní rodové galerie, nábytku i sbírky plastik z vídeàské porcelánky z doby, kdy se Rudolf Chotek zaslouïil o její rozkvût. Nûkteré z pûvodních pfiedmûtû byly i v pfiedchozích dobách souãástí prohlídkové trasy. Tato skuteãnost umoïàuje práci na pfiípravû interiérové instalace, která náv tûvníkûm pfiedstaví ve své první prohlídkové trase historické interiéry a spoleãnû s nimi styl Ïivota na lechtickém sídle v polovinû 18. století, barokní apartmány zdobené tapetami, s loïnicemi, které byly v této dobû jednou z hlavních, ale také zcela nesoukromou ãástí vzne eného domu, s kabinety, kam se uchylovali majitelé sami pro chvilku soukromí ãi s nebliï ími pfiáteli pro privátní schûzky. Na Veltrusích je rovnûï dochována jedna z nejstar ích retirád toaletní místnost z poloviny 18. století, obloïená holandsk mi kachli. Apartmány i reprezentaãní místnosti piana nobile, jako jsou obrazárna, jídelna, salon s panovnick mi portréty ãi velk sál, jenï byl uïíván pro hostiny a zábavy, se dodnes nalézají na stejném patfie jako prostory, které zaji Èovaly praktickou stránku pobytu a fungování velkého domu pfiedpokoje, prostory pro ukládání stolního textilu z lnûného dama ku, pokoj pro komornou se skfiíní na loïní prádlo a pokoj komorníka se samostatn m v chodem. 4 Více k dataci a provenienci veltrusk ch tapet viz E. LUKÁ OVÁ, cit. v pozn Anna JOLLY: Fürstliche Interieurs. Dekorationstextilien des 18. Jahrhunderts, Abegg-Stiftung, Osobnosti Rudolfa Chotka i dal ím v znamn m státníkûm z hrabûcího rodu ChotkÛ se vûnuje ve sv ch studiích historik dr. Ivo Cerman, viz napfiíklad jeho staè Vzdûlání a socializace kancléfie Rudolfa Chotka, in: âesk ãasopis historick, 2003, ã. 4, s , a dal í. 28

4 Souãástí zámeck ch interiérû 18. století byl i kuleãníkov sál v pravém kfiídle, do nûhoï se mohlo vcházet po spojovací terase. Zde byly rovnûï pokoje pro hosty, kdysi dekorované tapetami z kvûtované bavlny, z nichï do nûkolika bude moïné pfii prohlídkách nahlédnout, a kaple Pov ení sv. KfiíÏe. Souãástí této prohlídkové trasy budou rovnûï dochované prostory zámecké cukrárny s kamny na peãení a místnost naproti cukrárnû, kde byli hned v sousedství pohostinsk ch pokojû ubytováni zámeãtí cukráfii, ktefií pro hrabûte a jeho hosty vyrábûli sladkosti ornamentálních tvarû, servírované pak, jak dokládají inventáfie, na zrcadlov ch podnosech a v soupravách porcelánu z proslul ch manufaktur. 7 V pfiízemí centrální budovy je kromû sally terreny a takzvaného Mu lového pokoje dochována místnost s francouzsk m oknem, vedoucím kdysi pfiímo do ornamentální zahrady, jeï byla urãena k podávání obãerstvení, napfiíklad pokud spoleãnost trávila ãas venku. Tato prostora, zvaná kdysi zrcadlov kabinet ãi Gardenzimmer, byla pozdûji uïívána pro podávání kávy. V boãním kabinetu jsou zachována i malá ozdobná zdûná kamínka pro pfiípravu tohoto drahého nápoje a nepochybnû i ãokolády. Kamínka jsou o nûco mlad í, pfiipomínají nejspí e hrabûnku Marii Sidonii Chotkovou, manïelku Jana Rudolfa Chotka. Sidonie si i na zámku Kaãina pofiídila u svého apartmánu zvlá È zafiízené místnosti pro pfiípravu kávy, která zde byla pfiipravována a servírována spoleãnosti. V této prohlídkové ãásti bude kromû zmínûn ch místností vãetnû takzvan ch Kafféküche a Kaffézimmer Sidonie Chotkové moïné zhlédnout také interiéry, jeï byly v pûvodních prostorách novû vytvofieny ãi dekorovány v 19. století, jako chotkovské divadlo, loveck sál na místû pfiedpokoje a kabinetu Ïlutého apartmá, ãi místnosti pozdûji novû zafiízené a vyuïité, jako archiv, knihovna a kanceláfi v pfiízemí zámku. Vzácné interiérové dekorace s hedvábn mi tapetami a malovan m jemn m ãínsk m papírem si vyïádají zvlá tní klimatick reïim v prostorách, kam se po svém souãasném restaurování a obnovû zámku vrátí zpût. Z tohoto dûvodu nebude moïné ponechat v e popsanou první prohlídkovou trasu otevfienou po celou dobu náv tûvnické sezony, zejména v klimaticky kritick ch mûsících dubnu a fiíjnu. Vzhledem k této skuteãnosti a k zachování mnoha chotkovsk ch památek z pozdûj ích období, z nichï jen nûkteré naleznou své uplatnûní i v první prohlídkové trase, je zároveà pfiipravována druhá prohlídková trasa v dal í ãásti pravého, tedy severozápadního kfiídla zámku, jeï bude pfiístupná po celou sezonu a na objednávku i mimo ni. V období, kdy nebude první trasa pfiístupná, plánuje správa zámku Veltrusy spojit prohlídku této ãásti zámku se v emi prostory kfiídla, tedy i s biliárem, pohostinsk mi pokoji, cukrárnou a kaplí. 8 Kromû rodov ch portrétû a nábytkov ch souborû z 19. století i mnoha rodinn ch památek na v znamné ãleny ãeského politického i kulturního Ïivota z rodu ChotkÛ budou naznaãené historické interiéry doplnûny o soubor zachovan ch vedut pohledû na chotkovské zámky, zahrady a parky, vzniklé péãí hrabûte Jana Rudolfa Chotka, jeho potomkû a dal ích ãlenû rodiny. Zámecká knihovna v Kaãinû obsahuje mnoho dokladû o váïném zájmu osvíceneckého politika a státníka Jana Rudolfa Chotka o zahradní umûní spojené v tomto období téï s filozofií, literaturou i poezií, jako jsou napfiíklad básnick svazek Williama Masona English Garden ve vydání z roku 1783, Der Hausvater Otty von Münchhausena z let , Die neue Muse oder der Nationalgarten Wilhelma Beyera z roku 1784, Lettres on the Beauties of Hagley, Envil, and the Leasowes Josepha Heelyho z roku 1777, Essay on Modern Gardening Horace Walpola z roku 1785 ãi Neue Garten- und Landschafts- Gebäude W. H. Beckera z let a mnohé dal í. 9 Kaãinská sbírka kreseb a rytin, popsaná v pozûstalostním inventáfii Jana Rudolfa z roku 1824, zahrnovala obsáhlé soubory pohledû na evropské zahrady a zámecké parky. 10 Jan Rudolf realizoval rozsáhlé parkové projekty na obou sv ch nejv znamnûj ích venkovsk ch sídlech, Kaãinû i Veltrusích; veltrusk park v ak zûstal lépe zachován. Oba parky s mnoha stavbami jsou zachyceny v rytinách podle kreseb pfiipisovan ch dcefii Jana Rudolfa, Luise Chotkové, provdané Clary Aldringen, v akvarelech Jana Ranzmayera i v dílech dal ích autorû. Dal í z dûtí Jana Rudolfa, Ferdinand Chotek, arcibiskup olomouck, se podílel na vybudování krajinného parku na arcibiskupském zámku v KromûfiíÏi. Chotkové Jan Rudolf a Karel ve státních sluïbách podnikali mnohé úpravy ve mûstech i v krajinû, v Praze napfiíklad v okolí místodrïitelského letohrádku v Bubenãi, v oblasti Malé Strany i Hradãan, dále v lázeàsk ch mûstech Teplice, Karlovy Vary, Mariánské a Franti kovy Láznû. Znaãná ãást zachované ikonografie k zámkûm a parkûm rodiny ChotkÛ byla jiï na Veltrusích krátce prezentována na v stavû Pohledy na zámky a parky rodu ChotkÛ, jeï musela b t uzavfiena, neboè se konala v roce 2002, v roce povodní. 11 Tyto veduty spolu s pfiedmûty dokumentujícími zastoupení oboru zahradního umûní v kaãinské knihovnû a sbírce rytin budou souãástí expozice. 7 Obr. 7. Gräfin Chotek, popínavá rûïe Hermana Kieseho, vy lechtûná roku (Foto archiv autorky) Druhá prohlídková trasa také pfiipomene Marii Henriettu Chotkovou ( ), vnuãku nejmlad ího syna Jana Rudolfa Chotka Hefimana, jenï se oïenil s dûdiãkou panství Brunswick de Corompa (Dolní Krupá) v Horních Uhrách. Marie Henrietta byla jednou z nejv znamnûj ích pûstitelek rûïí v celé nûmecky mluvící oblasti a vytvofiila v Dolní Krupé slavné rozárium. Odkoupila z pozûstalosti sbírku rûïí v znamného pûstitele Rudolfa Geschwinda. Ve svém rozáriu mûla evidováno nûkolik tisíc sort rûïí vãetnû kompletní sbírky historick ch rûïí, jeï se kdysi nalézaly v rozáriu císafiovny Josefiny v zámku Malmaison a jeï byly 7 Z nûkolika generací hrabûcích chotkovsk ch cukráfiû známe jen jediného jménem. V cukrárnû hrabûte Rudolfa Chotka se vyuãil a pracoval veltrusk rodák Johann Georg Popp, jenï v roce 1760 jako mlad muï odjel do Karlov ch VarÛ, v této dobû obnovovan ch po rozsáhlém poïáru. OÏenil se zde s dcerou karlovarského cukráfie Franciscou Mitterbachovou, získal znaãné jmûní, zmûnil si jméno na Pupp a stal se zakladatelem a praotcem hoteliérského rodu PuppÛ, vlastníkû svûtovû známého Grandhotelu. 8 Za spolupráci na pfiípravû prohlídkov ch tras veltruského zámku dûkuji dr. Evû Hájkové, vedoucí správy zámku Veltrusy. 9 Knihovnou se zab vala dr. Stejskalová z knihovny Národního muzea, viz E. STEJSKALOVÁ: Knihy o anglick ch zahradách na zámku Kaãinû, in: Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu novogotice, zámek Sychrov 1997, s SOA Praha, RA Chotek, kart. 35, inv. ã Veltrusk m vedutám ze sbírek Ústavu dûjin umûní (z pozûstalosti Z. Wirtha) byla vûnována také v stava Nádherná krajina. Grafika, malby, kresby a plány Veltrus zlet ze sbírky Ústavu dûjin umûní AV, Kralupy nad Vltavou 1997, viz také J. LENCOVÁ, M. HALATA: Veltruské veduty Jana Ranzmayera ze sbírky Ústavu dûjin umûní AV, in: Umûní, 1998, ã. 5, s

5 8 Obr. 8. Veltrusy (okres Mûlník), zámek, tableau s portrétními miniaturami synû Jana Rudolfa Chotka a Isabelly z Rothenhamu, manïelky Jana Nepomuka. (Foto Ladislav Bezdûk) pozoruhodnû zachyceny v kresbách Pierra-Josepha Redoutého a jeho svazcích Les Roses. 12 SvÛj obdiv k Marii Henriettû Chotkové vyjádfiili evrop tí pûstitelé rûïí tím, Ïe po ní pojmenovali nûkolik kultivarû rûïí. Dodnes je moïné zakoupit si v nûkter ch v znamn ch zahradnick ch domech rûïi pûstitele Petera Lamberta Marie Henriette Gräfin Chotek ãi Gräfin Chotek Hermana Kieseho. Zámek ve Veltrusích patfií k souboru pfiibliïnû sto dvaceti zpfiístupnûn ch státních i soukrom ch hradû a zámkû, které na rozdíl od stovek dal ích hradních a zámeck ch budov mají díky historick m okolnostem zachovány své umûlecké a rodové sbírky a historick mobiliáfi. Je to soubor nevelk, uváïíme-li, Ïe v âechách a na Moravû je zachováno kolem ãtyfi set hradû a hradních zfiícenin a tisíce esti set zámeck ch objektû. Je to soubor skuteãnû vzácn, neboè v okolních zemích, které po 2. svûtové válce jakoïto socialistické také zestátàovaly soukromé vlastnictví, se aï na nûkteré v jimky mobiliární fondy lechtick ch sídel nezachovaly. I mnohé zámky v zemích na západ od na í hranice jsou dnes jiï dávno bez zafiízení kvûli jeho rozprodání, váleãn m kodám ãi dûdick m fiízením. Procházka historick mi interiéry, prostfiedím, které mûïe neobyãejn m zpûsobem zprostfiedkovat cestu do dob minul ch a b t zábavou, poznáním i odli n m estetick m záïitkem, je moïná pouze tam, kde jsou tyto památky minulosti zachovány. Hrady a zámky se sv mi dochovan mi mobiliáfii a sbírkami patfií v oblasti kultury, ale i zábavy k tûm místûm, která jsou jednoznaãnû a trvale mezi vefiejností oblíbená. Svûdãí o tom i prûmûrná roãní pûtimilionová náv tûvnost hradû a zámkû v na í zemi s deseti miliony obyvatel. 13 V souãasnosti jsou prohlídky hradû a zámkû spojovány s mnoha kulturními a na historii zamûfien mi aktivitami, které se na objektech pofiádají. 14 Zpfiístupnûné hrady a zámky patfií jednoznaãnû mezi hlavní fenomény tvofiící v porovnání s ostatními zemûmi konkurenãní v hodu âeské republiky, jeï je dána na í kulturou a jeï i v budoucnosti mûïe mít znaãn ekonomick v znam, jak dokládají nejnovûj í studie. 15 Také opûtovné zpfiístupnûní interiérû zámku Veltrusy mûïe pfiispût k oïivení zdej ího regionu, mûïe b t podnûtem pro zajímavé aktivity v dobû volného ãasu, pro poznání historie i slavn ch osobností, které pro ly dûjinami stfiedoãesk ch Veltrus. 12 Pierre-Joseph REDOUTÉ: Les Roses, 3 sv., , PafiíÏ. 13 Údaj za rok 2007 pro objekty ve správû NPÚ viz dokumentaci NPÚ; celkové ãíslo zahrnující i soukromé a muzejní objekty je vy í. 14 Na Veltrusích napfiíklad kaïdoroãní v stava rûïí ve spolupráci s ROSA KLUBEM Kralupy nad Vltavou. 15 Tereza TICHÁ: Kultura a cestovní ruch hlavní konkurenãní v hody âeské republiky, V E, Praha