D 001 AKTUALIZACE VÝHLEDOVÉHO ROZSAHU DOPRAVY. Dopracování variant řešení ŽU Brno

Transkript

1 Dplňující údaje: aktualizace aktualizace aktualizace klektiv Ing. Hartman Ing. Babič v.r. v.r. klektiv Ing. Hartman Ing. Babič v.r. v.r. klektiv Ing. Hartman Ing. Babič Rev. Datum Ppis Zpracval Kntrlval Schválil Objednatel: SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, státní rganizace Dlážděná 7/1003, CZ Praha 1 web: v.r. Suprava: v.r. Zhtvitel: IKP Cnsulting Engineers, s.r.. Jankvcva 1037/49, Classic 7 budva C, CZ Praha 7 tel: , fax: inf@ikpce.cm, web: Prjekt: Dpracvání variant řešení ŽU Brn Čísl prjektu: Veducí prjektu: Ing. Tmáš Hartman Kraj: Jihmravský Okres: Brn-měst, Brn-venkv Stupeň: studie Obsah: Datum: viz výše ČÁST D DOPLŇUJÍCÍ DOKUMENTACE - VERIFIKACE DOPRAVNĚ TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ VARIANT AKTUALIZACE VÝHLEDOVÉHO ROZSAHU DOPRAVY Archiv: Frmát: 79 A4 Měřítk: - Část: Dkument: D 001 F:\112\112853_ZUBrn\DATA1ST\1-blk\D-1_Aktualizace_vyhl_rzsahu_dpravy.dc

2 F:\112\112853_ZUBrn\DATA1ST\1-blk\D-1_Aktualizace_vyhl_rzsahu_dpravy.dc

3 Dpracvání variant řešení ŽU Brn OBSAH: 1. ÚVOD Cíle přestavby Pstupný vývj přestavby železničníh uzlu Brn Časvé hriznty Vymezení zkumané části sítě Výchzí stav Varianty řešení Prblémy sučasnéh řešení VARIANTA A ŽST. BRNO HL.N. V POLOZE U ŘEKY Technické řešení varianty Pstupný vývj řešení ŽUB Uvažvaný rzsah dpravy VARIANTA B ŽST. BRNO HL.N. - V POLOZE POD PETROVEM Technické řešení varianty Pstupný vývj řešení ŽUB Uvažvaný rzsah dpravy AKTUALIZOVANÝ ROZSAH VÝHLEDOVÉ DOPRAVY Přehled vstupních údajů Dálkvá sbní dprava Reginální sbní dprava Nákladní dprava PŘEDPOKLÁDANÉ ÚPRAVY INFRASTRUKTURY krátkdbý hriznt (dba výstavby, 2016) střednědbý hriznt (2025) dluhdbý hriznt (2040+) POROVNÁNÍ AKTUALIZOVANÉHO VÝHLEDOVÉHO ROZSAHU DOPRAVY S ROZSAHEM UVAŽOVANÝM VE VARIANTÁCH Kmentář k pžadavkům na rzsah dpravy Prvnání aktualizvanéh výhledvéh rzsahu dpravy varianta A Prvnání aktualizvanéh výhledvéh rzsahu dpravy varianta B SEZNAM PŘÍLOH: 1. Schéma linkvéh vedení sbní dpravy krátkdbý výhled Schéma linkvéh vedení sbní dpravy střednědbý výhled Schéma linkvéh vedení sbní dpravy dluhdbý výhled 2040 a) se SJKD, b) bez SJKD 4. Pčty a relace vlaků nákladní dpravy krátkdbý výhled Pčty a relace vlaků nákladní dpravy střednědbý výhled Pčty a relace vlaků nákladní dpravy dluhdbý výhled Zápis z jednání řídícíh výbru z Pdklady zaslané bjednateli dpravy 9. Prvnání pžadvanéh pčtu vlaků bjednateli a pčtu psuzvanéh ve Studii IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 3 č

4 Dpracvání variant řešení ŽU Brn SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr.1 Vymezení zkumané části sítě Obr.2 Železniční uzel Brn varianta A Obr.3 Železniční uzel Brn varianta B Obr.4 Vedení tratí na území Brna Varianta A Obr.5 Vedení tratí na území Brna Varianta B Obr.6 Schéma ŽUB, cílvý stav varianta B Obr.7 Schéma reginální dpravy ŽUB varianta B Obr.8 Pravidelná nákladní dprava v ŽU Brn dpravce ČD Carg v GVD Obr.9 Četnst tras nákladní dpravy ve vnitřní části ŽU Brn v GVD Obr.10 Lžné manipulace v uzlu Brn SEZNAM TABULEK: Tab.1 Rzsah výhledvé nákladní dpravy dle prjektu ŽUB pr cílvý stav Tab.2 Výhledvé zatížení mezist.úseků ŽUB vlaky ND dle prjektu ŽUB (suma za ba směry). 18 Tab.3 Vedení linek dálkvé dpravy varianta B Tab.4 Vedení linek p VRT varianta B Tab.5 Vedení linek reginální dpravy varianta B Tab.6 Předpkládané pčty párů vlaků S v průběhu pracvníh dne Tab.7 Pčet tras vlaků nákladní dpravy v ŽU Brn v GVD 2012, dpravce ČD Carg, a.s Tab.8 Tab.2 Četnst vlaků ND v ŽU Brn, dpravce ČD Carg, a.s. v GVD Tab.9 Lžné manipulace v uzlu Brn Tab.10 Plánvaný pčet vlaků nákladní dpravy v GVD Tab.11 Rční pčet kaminů nad 12 t Tab.12 Výhledvý pčet plánvaných nákladních vlaků ve 2h špičce Tab.13 Rzhdující přepravní ukazatele nákladní dpravy pr výhled d r Tab.14 Prvnání rzsahu dpravy v krátkdbém výhledu (cca r.2016) Tab.15 Rzsah nákladní dpravy v krátkdbém hrizntu Tab.16 Prvnání rzsahu dpravy pr střednědbý výhled (prvz před RS, cca 2025) Tab.17 Rzsah nákladní dpravy ve střednědbém hrizntu Tab.18 Prvnání rzsahu dpravy pr dluhdbý výhled (s prvzem RS a SJKD, cca 2040+)47 Tab.19 Rzsah nákladní dpravy v dluhdbém hrizntu Tab.20 Prvnání rzsahu dpravy pr střednědbý výhled (prvz před RS, cca 2025) Tab.21 Prvnání rzsahu dpravy pr dluhdbý výhled (s prvzem RS a SJKD, cca 2040+)49 IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 4 č

5 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Seznam zkratek: ČD České dráhy, a. s. ČSD Českslvenské státní dráhy ČDC ČD Carg, a. s. DÚ Drážní úřad DÚR Dkumentace pr územní rzhdnutí GPK Gemetrická plha kleje GVD Grafikn vlakvé dpravy IDS Integrvaný dpravní systém JMK Jihmravský kraj JŘ Jízdní řád KD Kmbinvané dprava Krdis Krdinátr integrvanéh dpravníh systému Jihmravskéh kraje MD ČR Ministerstv dpravy České republiky MMB Magistrát města Brna db. Odbčka OK NvC Občanská kalice Nádraží v centru OÚPR MMB Odbr územníh plánvání a rzvje Magistrátu města Brna POV Přímý desílatelský vlak PD Přípravná dkumentace RS Rychlá Spjení (dříve užívaný termín VRT-vyskrychlstní trať) SJKD Severjižní klejvý diametr S Stupeň bsazení SŽDC Správa železniční dpravní cesty, s.. TEN-T Transevrpská dpravní síť (angl. Trans-Eurpean Transprt Netwrks) TINA Síť evrpských multimdálních kridrů TK I Temen klejnice - nejvyšší bd na klejnici (např. u nástupiště 550 mm nad TK) II Traťvá klej TSI Technická specifikace interperability TTP Tabulky traťvých pměrů ÚHA Úřad hlavníh architekta UIC Mezinárdní železniční unie (franc. Unin Internatinale des Chemins de fer) ÚP Územní plán UPnB Územní plán města Brna ÚPD Územně plánvací dkumentace ÚPP Územně plánvací pdklad ÚTS Územně-technická studie Vlak Ex Expresní vlak Vlak R Rychlík Vlak Sp Spěšný vlak Vlak Os Osbní vlak Vlak Pn Průběžný nákladní vlak Vlak Vn Vyrvnávkvý nákladní vlak Vlak Mn Manipulační nákladní vlak Vlak Lv Lkmtivní vlak Vlak Sv Supravvý vlak (bez přepravy cestujících, návz/dstavení prázdné supravy) VRT Vyskrychlstní trať výh. Výhybna zast. Železniční zastávka žst. Železniční stanice ZÚR Zásady územníh rzvje ŽUB Železniční uzel Brn IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 5 č

6 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 1. ÚVOD Tat část dkumentace řeší prblematiku rzsahu dpravy jak zcela zásadníh pdkladu pr následné dpravně technlgické psuzení variant přestavby železničníh uzlu Brn. Shrnuje dpsud sledvané parametry vedení vlaků dálkvé a příměstské sbní a nákladní dpravy a především stanvuje aktualizvaný výhled pžadavků na železniční dpravu vstupující na území železničníh uzlu Brna na základě pdkladů d bjednatelů železniční dpravy Cíle přestavby Hlavním cílem přestavby železničníh uzlu Brn je přebudvání železniční sítě na území města Brna tak, aby ve výhledu něklika desítek let nabízela dpvídající kapacitu a zázemí sbní i nákladní dpravě. Cílem je kapacitní železniční infrastruktura, která umžní rzvj příměstské, dálkvé a nákladní dpravy pdle představ prvzvatele dráhy, bjednatelů dpravy i dpravců. Železniční uzel Brn musí být připraven na výhledvé zaústění plánvaných tratí RS d železničníh uzlu Brn na území ČR jak sučást transevrpskéh železničníh systému včetně výhledvéh prpjení sítě RS na území ČR s našimi susedními Evrpskými státy. ŽUB nesmí být brzdu, neb kapacitním hrdlem v železniční síti ČR, které pdvazuje pptávku p dpravě. Další a suvisející důležité cíle přestavby jsu : Aktualizvané pžadavky na výhledvý rzsah železniční dpravy ze strany zadavatele jak na vlaky dálkvé sbní dpravy, reginální sbní dpravy a vlaky nákladní dpravy, dsažení suladu s pžadavky evrpské železniční interperability, integrvaný dpravní systém v dluhdbém výhledu (RS, vlaky sbní dpravy, metr a tramvaje), prvzní splehlivst železničníh systému s hledem na závazné Nárdní bezpečnstní předpisy ČD, Nařízení Kmise(ES) č.352/2009 CSM(ERA) 1, TSI (Technická Specifikace pr Interperabilitu subsystému infrastruktura transevrpskéh knvenčníh žel.systému (2011/275/EU) ) 2,a další platné závazné předpisy Pstupný vývj přestavby železničníh uzlu Brn Železniční uzel Brn je výsledek dluhletéh stavebníh a technickéh vývje. Jak první přišla d Brna trať d Břeclavi (1839), která spjila Brn s tehdejším hlavním městem Vídní a knčila v prstru dnešníh hlavníh nádraží. Asi deset let pzději byla vybudvána trať d České Třebvé (1845 až 1851), která byla uknčena rvněž v prstru dnešníh hlavníh nádraží, ale bez napjení na již vybudvanu břeclavsku trať. Teprve pzději dšl k prpjení bu tratí. Trať d Střelic byla vybudvána r a knčila na Dlním nádraží. Trať d Přerva (1869) byla přivedena d prstru dnešníh hlavníh nádraží, kterému se v té dbě říkal Hrní. V rce 1870 byla vybudvána spjka mezi Dlním a Hrním nádražím. Trať d Tišnva byla vybudvána v rce 1885 a knčila na Hrním nádraží. Od Veselí nad Mravu (vlárská trať) byla d Brna přivedena v rce Kmárvská spjka vznikla v rce Velké nákladvé seřaďvací nádraží v Brně Malměřicích byl budván již těsně před začátkem druhé světvé války a dknčen p ní. V rce 1953 byla vybudvána nvá trať d Tišnva, v rce 1970 byl uveden d prvzu nvě vybudvaný průtah pr nákladní vlaky a výstavba kntejnervéh překladiště v Hrních Heršpicích byla uknčena v rce IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 6 č

7 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Sučasně se stavebním vývjem vznikaly myšlenky na změnu uspřádání železniční sítě na území města. První přišla v rce 1912 a t přesun železničníh sbníh nádraží jižním směrem byla přednesena rakusk - uherskými rgány. Odůvdněním tht přesunu byl, že stávající plha nádraží je barieru rzvje města a je nezpůsbilá pr vlastní technický rzvj železniční dpravy. Další záměry na změnu kncepce železnice v Brně přicházely pstupně v letech 1924, 1926, 1933, 1956, 1970, 1982, Při zpracvávání a schválení územních plánů města Brna byla vždy ptvrzena plha nádraží dsunutá jižním směrem. Splečenské změny v Českslvenské republice v rce 1989 znvu tevřely diskusi dsunu železničníh nádraží. V rce 1990 ÚHA prvedl hdncení variant přestavby železničníh uzlu, a t zejména z hlediska plhy sbníh nádraží. V 90l. byl záměr na přestavbu dále intenzivně rzvíjen: Psuzení závěrů ÚHA kmisí sestavenu z pracvníků Ministerstva dpravy ČR, ČSD, města Brna a zahraničních dbrníků Rekapitulace variantních mžnstí přestavby železničníh uzlu Brn, zpracvaných na základě pdmínek ČSD a města Brna pr expertní kmisi. Výstupem byl 9 variant řešení nádraží ve čtyřech základních plhách ve vztahu k histrickému jádru města. Mezinárdní expertíza na plhu nádraží rzhdla nejvhdnější variantě pr měst - dsunuté plze nádraží pdle varianty C Výstava zpracvaných variant pr veřejnst, anketa - přádá ÚHA a SUDOP. Variantu C schválil Zastupitelstv města Brna (sučástí důvdvé zprávy je multikriteriálníh psuzení všech devíti variant přestavby ŽUB) jak pdklad pr veřejnu urbanisticku sutěž na tzv. rzšíření městskéh centra jižním směrem. Dknčení a veřejná prezentace studie prveditelnsti prjektu Brn Jižní centrum. Schválení územníh plánu Zvnařka. Schválení UPmB pr bdbí s plhu nádraží dle varianty C Dpravně-urbanistická studie na upřesnění plhy nvéh sbníh nádraží v Brně. Schválení územníh plánu Zvnařka Dknčena studie srvnávací varianty přestavby sbníh nádraží ve stávající plze. Na základě urbanistické analýzy dvu srvnávacích studií na upřesnění plhy nvéh sbníh nádraží v Brně, které přídil Ministerstv dpravy a spjů ČR, pětvně ptvrdila Rada města Brna zájem města výstavbu nádraží v dsunuté plze Ustavena Kmise pr přestavbu Železničníh uzlu Brn. Činnst Kmise pr přestavbu ŽUB, která vyhdncvala a prvnávala všechny aspekty suvisející s přestavbu ŽUB, a t nejen stavební, ale i aspekty technlgii prvzu, majetkprávní vztahy, urbanistické vztahy v území i mžnu etapizaci výstavby a investiční náklady jedntlivých etap. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 7 č

8 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Usnesením vlády ČR č.457 ze dne byla schválena přestavba ŽUB s nádražím v dsunuté plze. Dne byla pdepsaná smluva O splupráci a zajištění zdrjů financvání na přestavbu ŽUB pdle jedntlivých etap mezi: Ministerstvem dpravy a spjů ČR, Jihmravským krajem, Statutárním městem Brnem, firmu České dráhy, s.. Sučasně byla uknčena činnst Kmise pr přestavbu ŽUB. Zpracvány krdinační studie a studie prveditelnsti Přestavby ŽUB Zastupitelstv města Brna (ZMB) schválil zadání změny UPmB suvisející s přestavbu ŽUB. Referendum plze brněnskéh nádraží - 9. října Vzhledem k nízké účasti bčanů (24,9 %) byl výsledek referenda pr vedení města nezávazný. Byl zahájen prces vyhdncení kncepce přestavby železničníh uzlu Brn z hlediska vlivu na živtní prstředí a veřejné zdraví - SEA. V rámci prcesu SEA byly psuzvány čtyři varianty klejvéh řešení ŽUB v dtčeném území. V listpadu 2004 Občanská kalice Nádraží v centru předlžila 15 variant řešení přestavby ŽUB. Byl zpracván dbrné psuzení OÚPR MMB ve splupráci s prjektantem s firmu SUDOP Brn. V prsinci 2004 předlžila Občanská kalice Nádraží v centru další 2 varianty (značené var. E, F) primátrvi města. V lednu 2005 ZMB schválil Subrné stanvisk ke knceptu pr dpracvání návrhu Změny UPmB suvisející s přestavbu ŽUB Uknčení prcesu SEA V prsinci 2005 pžádán vydání územníh rzhdnutí umístění stavby 02, 03, 04, 05 a 06 (městská infrastruktura) v rámci přestavby ŽUB Prbíhá prces územníh řízení, územní rzhdnutí pr stavby byl vydán Dknčen zpracvání dkumentace stavby pr stavbu část dstavnéh nádraží. Zahájeny práce na zpracvání dkumentace pr stavební pvlení stavby 06 - MI. Dknčeny dplňující průzkumné práce. Aktualizace studie prveditelnsti prjektu. Prbíhá dvlací řízení vůči vydanému územnímu rzhdnutí. Odvlací rgán rzhdl zamítnutí dvlání a změně rzhdnutí dne Pkračují práce na dkumentaci pr stavební pvlení stavby 06 - MI, dknčena první etapa stavebních bjektů. Vypracvána studie zástavby v lkalitě OPUŠTĚNÁ pr buducí investry. Prbíhá stavební řízení na stavbu část dstavnéh nádraží. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 8 č

9 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 2008 Měst Brn zajistil zpracvání analýzy variant. Prbíhají prjekční práce na dkumentacích pr stavební pvlení Dne byl rzhdnutím Krajskéh sudu v Brně dne zrušen platné územní rzhdnutí a vrácen k nvému prjednávání Realizace samstatné stavby CD Brn dstavné nádraží 1.část I.etapa 2009 Aktualizují se vyjádření pr nvé uknčení územníh rzhdnutí a pkračují prjekční práce na jedntlivé stavby Vydání nvéh územníh rzhdnutí (č.2) stavebním úřadem Brn-střed, napaden dvláním ze strany účastníků řízení. Dkumentace prjektu stavby byla pzastavena v rzpracvaném stavu Odvlací řízení na Odbru územníh a stavebníh řízení MMB (trvá) Aktualizace studie prveditelnsti (trvá) 1.3. Časvé hriznty Železniční uzel Brn je v tét studii psuzván s předpkládaným stavem infrastruktury a rzsahem prvzu v těcht časvých hrizntech: Krátkdbý výhled dba výstavby, cca 2016 Střednědbý výhled prvz před výstavbu RS, cca 2025 Dluhdbý výhled s prvzem RS (a SJKD), cca Vymezení zkumané části sítě Vymezení ŽUB je pr účely tét studie stanven s hledem na rzsah variant v jejich půvdní pdbě, tak aby pkryl všechny mžné a předpkládané změny vyvlané následnu úpravu infrastruktury a prvzníh knceptu. Základní vymezení ŽUB je prveden v prfilu železniční tratě kde se již nepředpkládají zásadní změny: 250 Brn-Malměřice jižní zhlaví, příp. Brn Králv Ple 260 Brn-Malměřice jižní zhlaví, příp. St. 6 žst. Brn-Malměřice (Hády) 250 Mdřice 240 Střelice Střelice 300 Brn-Chrlice 340 Blažvice IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 9 č

10 Dpracvání variant řešení ŽU Brn V případě jinéh směrvání vlaků p nvé infrastruktuře je tat dprava a infrastruktura uvažvána z relevantníh místa (např. míst dbčení ze stávající tratě). Obr.1 Vymezení zkumané části sítě 1.5. Výchzí stav Výchzí stav infrastruktury Výchzí stav stávající infrastruktury je uvažván pdle stavu infrastruktury k listpadu Výchzí stav infrastruktury jedntlivých variant je dán prjektvým řešením v dkumentacích, které byly sučástí zadání studie Výchzí stav prvzu Za výchzí stav prvzu sbní dpravy je pvažván grafikn vlakvé dpravy 2012/2013 platný d Varianty řešení Tat studie řeší a psuzuje dvě varianty přestavby uzlu zadané zadávací dkumentací: Varianta A pdle dkumentace Železniční uzel Brn 1.část sbníh nádraží, PD, 2005, Sdružení Železniční uzel Brn sbní nádraží V tét dkumentaci je tat varianta je značvána jak Varianta A u řeky, případně řeka ; z důvdu situvání u přemstění Svratky. Varianta B pdle dkumentace Přestavba železničníh uzlu Brn varianta B s nádražím v centru, studie, 2007, bčanská kalice Nádraží v centru. V tét dkumentaci je tat varianta značvána jak varianta B Pd Petrvem, případně Petrv ; z důvdu umístění v blízksti tét brněnské dminanty. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 10 č

11 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Obr.2 Železniční uzel Brn varianta A Obr.3 Železniční uzel Brn varianta B IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 11 č

12 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 1.7. Prblémy sučasnéh řešení V sučasném stavu je prblémem stav infrastruktury žst. Brn hl.n a navazujících úseků daný jejím stářím, ptřebvanstí, mrální zastaralstí a nízku kapacitu, která v sučasnsti je limitujícím prvkem pr bjednávku příměstské dpravy. V bu variantách přestavby ŽUB lze již v úvdu prací rzpznat následující nedstatky: Varianta A Řeka: kapacitní přetížení zhlaví úrvňvým zapjením tratí d žst. Brn hl.n., cž je přiznán již v přípravné dkumentaci z rku 2005 v části dpravní technlgie, splečné vedení nákladní i sbní dpravy, v připravvaném řešení není plnhdntně uvažván s vedením tratí RS. Varianta B Petrv: nižší úrveň rzpracvání technickéh řešení, slžitá rganizace výstavby při mezvání železničníh prvzu, nesulad s dsavadní kncepcí přestavby ŽUB včetně SJKD. Úklem tét studie je dpracvání materiálu zpracvanéh rganizací OK NvC d dbrné úrvně, umžňující technick-technlgické srvnání s materiálem řešícím dsunutu variantu. Dále je úklem studie také verifikace dsunuté varianty při zahrnutí vlivu kncepce Rychlých spjení Ministerstva dpravy, aby bě řešení splňvala stejné pžadavky z phledu kapacity dráhy, a byla tedy dle statních hledisek prvnatelná. Tat studie se stane pdkladem pr dknčení rzpracvané studie prveditelnsti, jejímž cílem je eknmické psuzení jedntlivých variant. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 12 č

13 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 2. VARIANTA A ŽST. BRNO HL.N. V POLOZE U ŘEKY 2.1. Technické řešení varianty Přestavba železničníh uzlu Brn se dstala d ppředí p rce 1989, kdy byl psuzen význam přestavby pr měst Brn dbrnu kmisí slžené ze zástupců ČD, tehdejšíh Federálníh ministerstva dpravy, zástupců města Brna a za účasti dbrníků ze zahraničí. Byly psuzeny 4 varianty návrhů, ze kterých byla vybrána varianta sbníh nádraží v nvé plze v místě dnešníh nádraží Brn-dlní nádraží. Vybraná varianta byla vlžena jak závazný prvek d Územníh plánu města Brna. Obr.4 Vedení tratí na území Brna Varianta A Pdle územníh plánu města je již řadu let uvažván s rzvjem města v prstru mezi dnešními ulicemi Uhelná, Trnitá a Opuštěná na levém břehu řeky Svratky, ale i na pravém břehu Svratky p dstranění mezujícíh zapjení přervské a vlárské trati d dnešníh sbníh nádraží. Rzvji města dnes brání bariéra klejiště a situvání dnešníh hlavníh nádraží a navazujících prvzů a budv d středu města. Navíc je nedstatečnu výšku pd mstními bjekty mezvána zejména městská hrmadná dprava. Nedstatečný prstr klem sbníh nádraží brání rzvji dpravníh systému a neumžňuje vybudvání ptřebných plch pr parkvání a pr ptřebné dprvdné služby bčanům. Územním plánem města je sledván uvlnění tét bariéry přesunem klejiště d trasy nákladníh průtahu a přesunem sbníh nádraží d prstru dnešníh místníh nákladvéh nádraží Brn dlní, v jehž blízksti je již situván Ústřední autbusvé nádraží Zvnařka. Vybudváním nvých kmunikací a nvých linek hrmadné dpravy vznikne nvé přestupní centrum mezi všemi druhy dpravy v rámci Integrvanéh dpravníh systému. Tyt změny umžní lépe využít prstr pr nvu zástavbu a vytvřit nvu část města přím v blízksti jeh centra. Opuštěné trasy tratí se vrátí městu, které je využije ke zřízení klidvé zóny a zeleně, případně budu využity k vedení cyklstezek a výletních tras. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 13 č

14 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 2.2. Pstupný vývj řešení ŽUB Pstup přestavby ŽUB a staveb v jeh klí je z časvéh hlediska rzdělen následvně: Železniční uzel Brn - 1.část dstavnéh nádraží: stavba dknčená v rce 2004 Železniční uzel Brn 1.část sbníh nádraží: Stavba spjená se stavbu Mdernizace průjezdu úsek 30. Zahrnuje zřízení 5 klejí a 3 nástupišť jak náhrady stávající žst. Brn hl.n. Železniční uzel Brn mdernizace průjezdu úsek 30: Stavba spjená se stavbu 1. části sbníh nádraží. Zahrnuje zřízení nákladníh průtahu Mdřice - Malměřice, zapjení tratí d Přerva a Veselí nad Mravu a zřízení 2 nástupišť v sbním nádraží. Železniční uzel Brn 2.část dstavnéh nádraží: Dknčení dstavnéh nádraží Železniční uzel Brn 2.část sbníh nádraží: Dknčení sbníh nádraží; dknčení 5. nástupiště a dbudvání 6. nástupiště, stavba dalších 3 klejí, z nichž 2 služí jak nákladní průtah p výchdním kraji žst. Brn hl.n. Pr účely tét studie se dá stav p výstavbě výše uvedených staveb pvažvat za střednědbý hriznt (2025). V dalším pstupu výstavby ŽUB je v tét studii uvažván se stavbu tratí RS a jejich zapjení d uzlu v dluhdbém hrizntu (2040) Uvažvaný rzsah dpravy Výtah ze Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020 železniční infrastruktura a dpravní technlgie, autr SUDOP Brn, s.r.. 12/2011. Studie čerpá z dpravní technlgie cílvéh stavu stavby Železniční uzel Brn, mdernizace průjezdu a I.část sbníh nádraží, autr SUDOP Brn, s.r.. v srpnu Pdklady Výhledvý rzsah dpravy tvří v ŽU Brn vlaky dálkvé sbní dpravy, reginální sbní dpravy a vlaky nákladní dpravy. V přípravné dkumentaci stavby byl stanven z následujících pdkladvých materiálů: bchdní zadání pr vlaky dálkvé sbní dpravy byl frmulván v dpisech bývaléh dbru 26 ČD a.s. č.j. 672/ ze dne a č.j. 937/ ze dne , pr vlaky reginální sbní dpravy dbrem dpravy Krajskéh úřadu Jihmravskéh kraje v dpisech č.j /2004 OD/Ča ze dne a č.j /2002 OD/Ča ze dne , pr vlaky nákladní dpravy převzat z dkumentací předchzích a nyní již realizvaných kridrvých staveb, navazujících na vlastní železniční uzel. Obchdní zadání sbní dpravy ČD a.s. a Krajskéh úřadu JMK je frmulván na cílvý stav ŽUB, ale PD je rzděluje dle časvých hrizntů na následující segmenty (stavy): vlaky dálkvé sbní dpravy na stav před realizací RS a p realizaci RS, vlaky reginální sbní dpravy na stav při neexistenci a existenci Severjižníh diametru (dále jen SJD). IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 14 č

15 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Dálkvá sbní dprava Střednědbý výhled Výhledvá dálkvá sbní dprava v tét fázi nepčítá s VRT Praha Brn, nebť její realizací djde ke změně dělby přepravní práce a v dlišné přepravní nabídce. Linkvání, četnst a parametry dálkvé sbní dpravy v hrizntu bez VRT (cca 2025): EC Praha Brn Wien / Budapest: takt 60, četnst 18 párů vl/d, délka 10 vzů, rychlst 160 km/h, trakce E, plha v uzlu Brn X:30+ Ex Brn Přerv Ostrava ( ): 60, 11 párů vl/d, 8 vzů, 160 km/h, E, uzel Brn X:00 R/Sp Brn Vyškv na M. - Přerv Ostrava: 60, 18 párů vl/d, 8 vzů, 160 km/h (p mdernizaci trati Brn Přerv), E, uzel Brn X:30 R/Sp Brn Olmuc ( ): 60, 17 párů vl/d, 5 vzů, 160 km/h, E, uzel Brn X:00+ R/Sp Brn Česká Třebvá ( ): 60, 18 párů vl/d, 5 vzů, 160 km/h, E, uzel Brn X:30++ R/Sp Brn Havlíčkův Brd Praha: 60, 17 párů vl/d, 7 vzů, 160 km/h, E, uzel Brn X:30 R/Sp Brn Jihlava České Budějvice: 120, 11 párů vl/d, 6 vzů, 120 km/h, trakce D, uzel Brn X:30 R/Sp Brn Břeclav Otrkvice Olmuc: 60, 16 párů vl/d, 5 vzů, 160 km/h, E, uzel Brn X:30 R/Sp Brn Vyškv na M. Nezamyslice Zlín: 60, 17 párů vl/d, 5 vzů, 160 km/h, E, uzel Brn X: Dluhdbý výhled Buducí vývj železniční dpravy v JMK bude silně vlivněn vybudváním sítě vyskrychlstních tratí (dále jen VRT). Z hlediska uzlu Brn a JMK by se jednal VRT v trasách Praha Brn, Brn Ostrava a Brn Wien. Mdernizvaná trať Brn Přerv, realizvaná něc dříve, se stane sučástí VRT Brn Ostrava. Pr VRT Praha Brn se sleduje zapjení d ŽUB ve směru d jihu (d Střelic), řešené v červnu 2010 ve studii Vyskrychlstní trať Praha Brn a pdrbněji dplněné zapjení VRT d ŽUB v prsinci téhž rku ve studii Vyskrychlstní trať Praha Brn, Dplnění zapjení d ŽUB. Ohledně VRT Brn Wien nebyla v pslední dbě zpracvána žádná upřesňující studie a tudíž platí trasa VRT navržená v rce Linkvání, četnst a parametry dálkvé sbní dpravy v hrizntu p realizaci VRT (cca 2040+): Vlaky jeducí p VRT: HST Berlin Praha Brn Wien / Bratislava: takt 60, četnst 18 párů vl/d, 400 míst, 350(200) km/h, trakce EJ (E), uknčení večerních spjů v Brně a ranních výchzích z Brna HST Praha Brn Ostrava Plsk / Slvensk: 60, 17 párů vl/d, 400 míst, 350(200) km/h, trakce EJ(E), HST Plzeň Praha Jihlava Brn Ostrava: 60, 15 párů vl/d, 400 míst, 200 km/h, trakce E, Ex(x) Praha Jihlava Brn Krměříž - Zlín: 120, 9 párů vl/d, 400 míst, 200 km/h, trakce E, Ex(x) Praha Havlíčkův Brd Brn: 120 (60 ), 12 párů vl/d, 400 míst, 200 km/h, trakce E, Ex(x) Wien Brn Ostrava: 60, 400 míst, 350(200) km/h, trakce EJ (E). Vlaky jeducí p knvenčních tratích: Nvá linka R3 Brn Tišnv Havlíčkův Brd, která nahradí dřívější linku R3 Brn Havlíčkův Brd Praha: 120, 400 míst, 160 km/h, E IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 15 č

16 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Nvá linka R4 Brn Třebíč Jihlava, která nahradí dřívější linku R4 Brn Jihlava České Budějvice: 120, 400 míst, 160 km/h, E R8 Brn Přerv Ostrava: 60, 400 míst, 160 km/h, trakce E R12 Brn Olmuc ( ): 60, 400 míst, 160 km/h, trakce E R13 Brn Břeclav Otrkvice Olmuc: 120 (60 s JMK), 400 míst, 160 km/h, trakce E R19 Praha Pardubice Brn: 120, 400 míst, 160 km/h, trakce E Reginální sbní dprava Výhledvé řešení reginální sbní dpravy v Brněnské aglmeraci je dvislé d realizace Severjižníh klejvéh diametru (dále jen SJKD), který se v cílvém stavu stane páteří brněnské příměstské sbní dpravy Stav neexistence SJKD Výhledvá reginální sbní dprava v hrizntu d r.2025 neuvažuje s křenvicku spjku, veškerá sbní dprava z Nesvic a Slavkva u Brna d Brna hl.n. vedena p trati přes Blažvice a Brn-Slatinu. Linkvání, četnst a parametry reginální sbní dpravy v hrizntu bez existence SJKD (cca 2025): S1 Brn Sklnice Bučvice / Nesvice: takt 30 /60, četnst 27 párů vl/d, délka vlaku 6 vzů, rychlst 160 km/h, trakce hybridní vzidla (úsek Slavkv-Nesvice v té dbě ještě bez elektrizace) S2 (Březvá n/s -) Letvice / Bskvice Brn Zastávka u Brna Náměšť n/o (- Třebíč): 15 (Odb.Lhta-Raptína Zastávka u Brna); 30 (p Letvice, Bskvice a Náměšť n/o) a 60 (p Březvu n/s a Třebíč), přes ŽUB 57 párů vl/d, elektrická jedntka 2x3 vzy, 160 km/h S3 Křižanv / Tišnv Brn Židlchvice / - Šakvice Hustpeče: 15 (Tišnv Hrušvany u Brna) a 30 (p Hustpeče a Židlchvice), přes ŽUB 57 párů vl/d, 6 vzů, 160 km/h, trakce E S41 Brn Střelice Mravské Bránice Ivančice / - Mravský Krumlv (- Mirslav): 30 /60, 27 párů vl/d, 6 vzů, 120 km/h, trakce D S6 (Kuřim -) Brn-Králv Ple Brn-Židenice Šlapanice / Bučvice: 30 /60, 24 párů vl/d, 6 vzů, 160 km/h, trakce E, linka vedena mim nvé nádraží v dsunuté plze S7 Brn Vyškv na Mravě: 30 /60, 27 párů vl/d, 6 vzů, 160 km/h, trakce E R6 Brn Kyjv Veselí na M. Staré Měst / Bjkvice: takt /60, 15 párů vl/d, 120 km/h, trakce D (úsek Slavkv-Nesvice v té dbě ještě bez elektrizace) Stav p mdernizaci trati Brn Přerv Mdernizace trati Brn Přerv je navržena v Brněnské aglmeraci ve stpě buducí VRT Brn Ostrava a je vedena přes letiště Brn-Tuřany. Změny v linkvání, četnsti a parametrech reginální sbní dpravy p realizaci mdernizace tratí Brn - Přerv (stejný hriznt 2025 a stav bez SJKD): R6 Brn Brn-letiště Tuřany Blažvice Veselí na M.: takt /60, 15 párů vl/d, 120 km/h, trakce D (úsek Slavkv-Nesvice v té dbě ještě bez elektrizace) S6 Brn Šlapanice Blažvice Nesvice: takt 30 /60, četnst 27 párů vl/d, mtrvá jedntka 844, 120 km/h, linka S6 supluje trasu linky S1, která by vedla přes křenvicku spjku (spjka není v té dbě ještě realizvána) a S77 v úseku Brn Ślapanice, S7 Brn Brn-letiště Tuřany Vyškv na Mravě: 30 /60, 27 párů vl/d, EJ 2x3 vzů, 140 km/h, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 16 č

17 Dpracvání variant řešení ŽU Brn S37 Brn-Králv Ple Šlapanice: 30 (d dby přetrasvání linky S6 z Brna-Králv Ple),, EJ 2x3 vzů, 140 km/h Dluhdbý výhled bez realizace SJKD Změny v linkvání, četnsti a parametrech reginální sbní dpravy p realizaci mdernizace tratí Brn - Přerv (hriznt a stav bez SJKD): R6 Brn Blažvice Veselí na M.: takt 60 /120, 12 párů vl/d, mtrvá jedntka 844, 120 km/h S6 Brn-Král.Ple Šlapanice Brn-Slatina Blažvice Bučvice: takt 60 /120, četnst 12 párů vl/d, mtrvá jedntka 844, 120 km/h S37 Brn-Král.Ple Šlapanice: 60, četnst 17 párů vl/d, elektrická jedntka 2x3 vzy, 140 km/h S77 Brn hl.n. Šlapanice: 30, četnst 27 párů vl/d, elektrická jedntka 2x3 vzy, 140 km/h Stav p existenci SJKD Buducí páteří brněnské příměstské železniční dpravy se stane Severjižní klejvý diametr (SJKD). Vzniká tak myšlenka na kridr výknné, segregvané, rychlé veřejné sbní dpravy v severjižní se. Ta zahrnuje výstavbu a prvz SJKD v úseku Tišnv Slavkv u Brna. V úseku Tišnv Brn-Řečkvice bude k prvzu SJKD využita stávající trať Havlíčkův Brd Brn. V úseku Brn-Řečkvice Černvický Hájek bude pstavena nvá dvuklejná trať. V úseku Černvický Hájek Slavkv u Brna bude využita jednklejná trať Zbýšv Chrlice Brn a křenvická spjka Slavkv u Brna Zbýšv. V té dbě se uvažuje i s elektrizací a reknstrukcí úseku Blažvice Slavkv u Brna Nesvice, která umžní Os vlakům pkračvat ze Slavkva u Brna d Nesvic plnhdntně v elektrické trakci. Změny v linkvání, četnsti a parametrech reginální sbní dpravy p realizaci SJKD: S1 bude zaimpletvána d linek SJKD pčtem tří linek v jedné trase: linka A vedena v celém úseku Tišnv Slavkv u Brna Nesvice v taktu ve špičce 30, linka B jen v úseku Mravské náměstí Sklnice-Telnice v taktu ve špičce 30, linky A+B vytvří takt 15, linka C v úseku Mravské náměstí Hlavní nádraží ve špičce zahušťuje linky A+B na takt 5, S3 v úseku Brn Tišnv budu trasvány puze ty linky S3, které pkračují dále d Křižanv, tedy špičkvý takt 60, Všechny R vlaky linky R3 budu zastavvat nvě v žst. Brn-Řečkvice, Os vlaky linky S6 budu zkráceny jen p Bučvice Nákladní dprava Výtah z přípravné dkumentace varianty A nádraží v dsunuté plze Pr nákladní dpravu byl výhledvý rzsah dpravy v přípravné dkumentaci převzat z předchzích studií a je rzepsán puze d základních směrů a pr celých 24 hdin (celden). Následná dkumentace Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020, autr SUDOP Brn 12/2011, se v části železniční infrastruktura a dpravní technlgie již trchu více zabývá vlivem nákladní dpravy na řešení uzlu Brn. Pr dluhdbý hriznt se dle přípravné dkumentace nádraží v dsunuté plze nepředpkládá vedení vlaků nákladní dpravy p trati VRT Praha Brn, která se navrhuje puze pr sbní dpravu. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 17 č

18 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Tab.1 Rzsah výhledvé nákladní dpravy dle prjektu ŽUB pr cílvý stav Ze ŽU Brn směr Pčty vlaků nákladní dpravy za den pdle základních druhů (sučet za ba směry) Nex,Rn Vn,Pn Mn ND celkem Česká Třebvá Havlíčkův Brd Břeclav Střelice Brn-Slatina Tt členění d traťvých směrů je dále rzklíčvané pr mezistaniční úseky vnitřní části ŽU Brn a zárveň je uveden předpklad pr 2h špičku, na kteru by měla být prvzní zařízení uzlu dimenzvána. Výhledvý rzsah je rzepsán d dvu hrizntů, jak je zřejmé z následující tabulky. Tab.2 Výhledvé zatížení mezist.úseků ŽUB vlaky ND dle prjektu ŽUB (suma za ba směry) Střednědbý hriznt (2025) Dluhdbý hriznt (2040+) Mezistaniční úsek celden 2h špička celden 2h špička Nex, Rn, Nex, Rn, Nex, Rn, Nex, Rn, Mn Mn Mn Pn Pn Pn Pn Mn Brn-Slatina Brn- Černvice Brn-Černvice Brn- Židenice Brn hl.n. Brn-Židenice Střelice Brn hl.n. 9 6 Mdřice Brn hl.n IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 18 č

19 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 3. VARIANTA B ŽST. BRNO HL.N. - V POLOZE POD PETROVEM 3.1. Technické řešení varianty Jak varianta B je značván návrh bčanské kalice Nádraží v centru, který spčívá v zachvání stávající plhy nádraží mezi ulicemi Nádražní a Úzká. Průjezdní část stávajícíh nádraží je rzšířena 2 staniční kleje a 1 nástupiště na celkvý pčet 8 průjezdných klejí a 5 nástupišť, z nichž 3 jsu strvní a 2 vnější. Prstr kusých klejí (kleje č. 5, 9, 11 a 13) je zrušen a nahrazen nvu pdzemní částí skládající se z 2 strvních nástupišť se 4 klejemi, která se nachází částečně v prstru těcht kusých klejí a částečně pd ulicí Nádražní s návaznstí na stávající kmunikační systém a vedení linek MHD. Pdzemní část klejiště tvří základ pr buducí prdlužení nástupišť v suvislsti se zaústěním tratě RS d Prahy, které se předpkládá tunelem zaústěným d pdzemní části klejiště ze severu. Tím by dpadla úvrať vlaků RS pr směry Praha Wien a Praha Ostrava. Obr.5 Vedení tratí na území Brna Varianta B IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 19 č

20 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Obr.6 Schéma ŽUB, cílvý stav varianta B 3.2. Pstupný vývj řešení ŽUB Pstup přestavby ŽUB a staveb v jeh klí je z časvéh hlediska rzdělen d 2 skupin: Skupina A je ppisvána jak krátkdbý hriznt a zahrnuje 3 fáze výstavby: Fáze I: 1. část dstavnéh nádraží. Fáze II: 2. část dstavnéh nádraží; mdernizace průtahu I. TŽK včetně hlavníh nádraží ve stávající plze; mdernizace tratě Brn Jihlava v úseku Odb. Státní silnice Hrní Heršpice; mdernizace tratí Přerv Brn a Veselí nad Mravu Brn v úseku Brn Kmárv (mim) Brn hlavní nádraží; uzly IDS JMK Vídeňská, Kmárv, Židenice. Fáze III: Přelžka tratě Pnětvice Brn. Skupina B je ppisvána jak výhled a zahrnuje jednak výstavbu plánvaných úseků VRT, SJKD a nvéh nákladvéh průtahu. Pr účely tét studie se dá stav p výstavbě staveb skupiny A pvažvat za střednědbý hriznt (2025) a stav p výstavbě staveb skupiny B jak dluhdbý hriznt (2040) Uvažvaný rzsah dpravy Ve studii kalice Nádraží v centru není výhledvý stav sbní dpravy šířeji zpracván. Avšak samtné studii předcházela v rce 2006 Analýza prpustnsti a psuzení prveditelnsti návrhu Železničníh uzlu Brn s hlavním sbním nádražím v nedsunuté plze, která byla zpracvána na Institutu Jana Pernera. Je mžn říci, že tat analýza se z hlediska výhledvéh stavu dpravy zabývá čtyřmi mžnými variantami stavu dpravy p výstavbě staveb Skupiny A. Varianta A uvažuje puze s mdernizvaným nádražím bez SJKD a bez VRT, tedy tut variantu můžeme pvažvat za výhledvý rzsah dpravy ve střednědbém hrizntu. Varianta C napak uvažuje výstavbu bu IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 20 č

21 Dpracvání variant řešení ŽU Brn zmíněných staveb, tedy tut můžeme pvažvat za dluhdbý hriznt. Varianty B, resp. D uvažují vždy jen výstavbu SJKD, resp. D a tedy nebudu brány dále v úvahu. Výhledvý stav dále není řešen pr celý den, ale je řešena puze špička v délce 2 hdiny Osbní dálkvá dprava Osbní dálkvá dprava je v tét analýze řešena ve dvu úrvních, a t v dálkvé dpravě vedené p knvenčních tratích a v dálkvé dpravě vedené p vyskrychlstních tratích. Seznam linek dálkvé dpravy a seznam linek vyskrychlstní dpravy jsu uvedeny v následujících 2 tabulkách. Tyt údaje lze brát jak maximální pr všechny varianty, někdy mhu být některé linky vynechány. Tab.3 Vedení linek dálkvé dpravy varianta B Trať Typ Takt úsek relace (KJŘ) vlaku (špička) Pzn. 240 Brn Jihlava R/Sp 1h Brn - (DB ) Praha Brn ( ÖBB/ŽSR/MÁV) EC/IC 1h Břeclav Brn Břeclav ( Hdnín Olmuc) R 1h 250 Brn Havlíčkův Brd Praha R 2h Prklad taktů, Brn - Brn Havlíčkův Brd České výsledný takt H. Brd R 2h Budějvice 1h (DB ) Praha Brn ( ÖBB/ŽSR/MÁV) EC/IC 1h 260 Brn Brn Česká Třebvá Hradec Prklad taktů, R 2h Č.Třebvá Králvé výsledný takt Brn Česká Třebvá - Praha R/Ex 2h 1h 300/ Brn Olmuc R 1h 340 Brn Ostrava R/Ex 1h 340 Brn Veselí nad Mravu R/Sp 1h Tab.4 Trať úsek relace VRT3 VRT4 VRT5 Praha - Brn Jihlava Brn Brn - Ostrava Brn - Vyškv Brn - Břeclav Vedení linek p VRT varianta B Typ Takt vlaku (špička) Pzn. (DB ) Praha Brn ( ÖBB/ŽSR/MÁV) VRVEx 1h Prklad taktů, výsledný Praha Brn Ostrava (-ŽSR/PLK) VRVEx 1h interval 30 min. Praha Jihlava Brn Vyškv - - Ostrava VRVR 1h České Budějvice Jihlava Brn - Ostrava VRVR 1h Praha Brn Ostrava (-ŽSR/PLK) VRVEx 1h Praha Jihlava Brn Vyškv - - Ostrava VRVR 1h České Budějvice Jihlava Brn - Ostrava VRVR 1h Brn Vyškv Olmuc/Zlín VRVR 1h (DB ) Praha Brn ( ÖBB/ŽSR/MÁV) VRVEx 1h IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 21 č

22 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Osbní reginální dprava V rámci prjektu bčanské kalice Nádraží v centru není reginální dprava stanvena až na úrveň jedntlivých linek, ale jsu brány v úvahu spíše svazky splu místně a prvzně suvisejících linek. Tyt svazky jsu naznačeny na následujícím brázku. Obr.7 Schéma reginální dpravy ŽUB varianta B Z tht brázku jsu zřejmé 4 základní prvzní celky červený, zelený, ranžvý a mdrý, přičemž čárkvané úseky značují už neřešené blasti z hlediska přesnéh linkvéh vedení. Vypsány jsu tyt svazky v následující tabulce. Opět se jedná maximum, některé varianty mhu bsahvat menší pčet vlaků. Tab.5 Vedení linek reginální dpravy varianta B Trať úsek relace Typ vlaku Takt (špička) Brn Jihlava Sp 1h 240 / Brn - Brn Střelice Zastávka u Brna / 244 Střelice Os 15 min. Mravské Bránice 250 Žďár nad Sázavu Tišnv Brn Brn Sp 30 min Hrušvany Břeclav / Znjm Břeclav Tišnv Brn Hrušvany ( Židlchvice) Os 15 min. Břeclav/Znjm Hrušvany - Brn Brn - Sp 30 min. Tišnv Žďár nad Sázavu H. Brd Hrušvany Brn Tišnv Os 15 min. 260 ( -)Blansk Brn Letiště Blažvice (- Letvice - ) Sp 30 min. Brn ( -)Blansk Brn Letiště - Blažvice (- ) Os 15 min. Brn 250/ Mdřice Křenvice Brn Mdřice Křenvice Os 15 min. Pzn. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 22 č

23 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 300/3 40 ( -)Blansk Brn Letiště - Blažvice (- ) ( -)Blansk Brn Letiště - Blažvice (- ) Sp Os 30 min. 15 min Výhledvý stav nákladní dpravy Nákladní dprava není v rámci tht dkumentu příliš rzpracvána. Za hlavní důvd se dá pvažvat skutečnst, že v tét variantě nákladní dprava není vedena splečně s dpravu sbní přes jedn splečné nádraží, avšak v rámci technlgie byl řešen zejména hlavní sbní nádraží. V zásadě se dá říci, že se předpkládá dstačující kapacita dnešníh nákladníh průtahu. Avšak navrhuje se i nvá plha nákladníh průtahu v trase Ppvice u Rajhradu/Mdřice Chrlice db. Černvice Židenice. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 23 č

24 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 4. AKTUALIZOVANÝ ROZSAH VÝHLEDOVÉ DOPRAVY 4.1. Přehled vstupních údajů Objednatelé dpravy Od rku 2004 (respektive grafiknu 2003/2004) spadá sbní dprava zajišťující přepravní funkci státu a krajů d kmpetence bjednatelů. V dálkvé dpravě je bjednatelem výknů vlakvé dpravy Ministerstv dpravy České republiky, v reginální dpravě jsu bjednatelem jedntlivé kraje. Některé kraje si zalžily pr zajištění krdinace reginální a městské i dálkvé dpravy samstatné rganizace, tzv. rganizátry (integrvaných) dpravních systémů, které zastupují kraje při technickém zajištění bjednávky. V případě řešení prvzní technlgie uzlu Brn byli pr zjištění výhledvých záměrů slveni bjednatelé, knkrétně Ministerstv dpravy České republiky a KORDIS JMK, rganizátr integrvanéh dpravníh systému Jihmravskéh kraje. Žádný další bjednatel se v řešeném území neangažuje Vstupní údaje d bjednatelů Prtže je úklem prjektanta navrhnut úpravy infrastruktury přesně vyvlané výhledvými pžadavky na prvz daný bjednateli sbní dpravy, je třeba v následujících krcích stanvit a prvěřit prvzní kncept s přesnými minutvými plhami vlaků v uzlu Brn. Bude se jednat jednu z mžných variant prvzních knceptů avšak splňující dstupné pžadavky bjednatelů a zadavatele. Přesné minutvé plhy jsu ptřebné také pr následnu simulaci prvzu. Z tht důvdu byli slveni bjednatelé s žádstí upřesnění následujících parametrů prvzních knceptů sbní dpravy ve všech hrizntech řešení: linkvé vedení vlaků reginální /dálkvé dpravy, včetně linkvéh intervalu ve špičce (maximální dvuhdinvá špička) a pčtu spjů za den a směr, pžadavky na časvé plhy linek v uzlu Brn, případně v klních uzlech (důležité přestupní vazby, pžadavky na časvý prklad/suběh linek), předpkládané parametry vzidel nasazených na linky, především: maximální rychlst, délka a kapacita supravy (standardní a pr špičku, pkud by byl třeba např. zdvjvání suprav), trakce, jedntka/suprava z lkmtivy a vzů. V případě výhledvé nákladní dpravy byl pdklady slven Odbr drah, železniční a kmbinvané dpravy MD (O130). Vzhledem k mírně dlišné technlgii nákladní dpravy jsme pžadvali krmě rzsahu dpravy také upřesnění týkající se řadících prací v uzlu: linkvé vedení vlaků nákladní dpravy, včetně pčtu spjů na linkách za den a směr a pžadavku na minimální pčet tras ve dvuhdinvé špičce sbní dpravy, předpkládané parametry vlaků na linkách, především: maximální rychlst, délka vlaku a hmtnst zátěže, trakce, pžadavky na časvé plhy linek v uzlu Brn (bude pžadavek na trasy v taktu pr nějaké přepravy v režimu JIT, v jakém čase?), je pžadavek pbytu vlaků některých linek v uzlu Brn na dbírání/dstavení zátěže? Kde? Jak vyské je akceptvatelné zdržení vlaků/linek v uzlu Brn díky řazení se za vlaky sbní dpravy? Pskytnuté infrmace nebyly bhužel kmpletní. Před prvěřením implementace prvzníh knceptu na infrastrukturu navrhvanu v bu psuzvaných plhách a před výpčty technlgických intervalů byl třeba chybějící infrmace dplnit ze strany bjednatelů neb stanvit a ptvrdit na řídícím výbru. Pdklady bdržené d bjednatelů dpravy jsu v přílze č.8 tht dkumentu. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 24 č

25 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Na výrbních pradách se zadavatelem studie byl upraven neb dplněn linkvé vedení vlaků sbní dálkvé a příměstské dpravy, interval na jedntlivých linkách dle pžadavků bjednatele studie d pdby, kteru bjednatel studie jak prvzvatel infrastruktury v buducnu čekává. Rzsah dpravy je upraven na základě znalsti sučasnéh stavu, pžadavků bjednatelů, záměrů rzvje infrastruktury, histrických zkušenstí a precedentů z nedávné dby suvisejících s bdbnými stavbami (např. příměstská dprava v klí Prahy a Ostravy). Zhtvitel studie může dle reginálníh bjednatele dpravy pdle ptřeby upravit prvážení linek uzlem a spjvání ramen, bude-li t z prvzníh hlediska prspěšné s přihlédnutím k zátěži na jedntlivých ramenech Zhlednění dalších čekávaných vlivů Pr zhlednění, mim pžadavků d bjednatelů dpravy, zůstávají ještě tzv. kmerční prdukty, tj. vlaky, které jsu vedeny na kmerční rizik dpravce a nemají veřejnéh bjednatele. Byl by částečně diskriminační slvit puze dpravce dnes takvé vlaky v uzlu Brn prvzující (zatím puze tzv. D1 Expres jak prdukt Českých Drah). Nebyl by ani dstačující slvit všechny i když neaktivní statní dpravce. Částečně s nárůstem pčtu kmerčních spjů v uzlu Brn pčítá dle pskytnutých rzsahů výhledvé dpravy i Odbr veřejné dpravy MD (O190). V prvzním knceptu bude snaha zanést trasy pr kmerční vlaky dálkvé dpravy frmu tras pdle ptřeby (pp). Trasy pdle ptřeby pr kmerční prdukty vyplynu v přesných časvých prkladech k bjednávaným prduktům (puze jak jejich dplněk, bude-li pstačvat kapacita), případně jak zkrácení taktu bjednávaných linek. Případné výhledvé knkrétní pžadavky na časvé plhy kmerčních prduktů nelze nyní zhlednit, prtže nejsu známy. Zpracvatel se dmnívá, že zhlednění trasy vedené v systémvých prkladech bude pr kmerční dpravce a jejich prdukty natlik atraktivní, že je v případě ptřeby využijí Uvažvaný rzsah prvzu Rzsah prvzu pr stanvení celkvéh pčtu vlaků za 24h je uvažván následvně: příměstská dprava: rzsah bčanskéh dne uvažván v rzmezí 5:00 24:00, uvažván je půlnční rzjezd d všech směrů. Špička pracvníh dne je v rzmezí 5:00 9:00 a 13:00 19:00. Navíc je uvažván s párem vlaků v nčním bdbí (0:00 5:00), dálkvá dprava: uvažván s intervalem dle zadání, jízdy vlaků jsu upraveny, tak aby djezdy z Brna byly v rzsahu 4:00 21:00 a příjezdy d Brna byly d 24:00. V nci jsu uvažvány 2 páry nčních spjů Rzsah dpravy pr výlukvá bdbí Rzsah dpravy pr krátkdbý hriznt vychází i dle bjednatelů úzce ze sučasnéh stavu, prtže se předpkládá v tmt hrizntu realizace přestavby uzlu. V případě, že nebude mžné při stavební činnsti v uzlu prvést navržený rzsah dpravy, bude předpkládán dkln některých vlaků tranzitní nákladní dpravy a prdlužení intervalu vlaků reginální dpravy na linkách s nejkratším intervalem. Neznamená t, že by vlaky v reginu nemhly jezdit ve standardních intervalech, ale že některé vlaky dtčených linek budu uknčeny na kraji uzlu neb vedeny náhradní trasu. Výsledný rzsah dpravy shrnují následující pdkapitly IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 25 č

26 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 4.2. Dálkvá sbní dprava Krátkdbý výhled Sledván je přibližně stávající rzsah prvzu (GVD 2012/13). První přepravní segment (Ex): Ex3 Praha Pardubice Brn Wien/Budapešť: takt 60, denní pčet spjů:18 párů + 3 páry ve špičce (ve dvuhdinvé špičce 2+1 pár), plha (dnešní-gvd ) pdle X:00 v žst. Břeclav (Brn L: X:19-X:22, S: X:37- X:39), min. 200 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7vz, 190 m, uknčení v ŽUB na kraji dne. Druhý přepravní segment (R): R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), plha dnešní (GVD ), neb pdle plhy Ex2 (Praha Olmuc Luhačvice/Vsetín - Slvensk) (Brn dj: X:20, příj. X:41), 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7vzů, 190 m, průvz d R9, uknčení v ŽUB puze na kraji dne, R9 Praha Havlíčkův Brd Brn: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), dnešní časvá plha (Brn dj: X:02, příj. X:57), 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, průvz d R8, uknčení v ŽUB puze na kraji dne, zahuštění intervalu ze 120 nad pžadavek MD, R11 Brn Jihlava České Budějvice: takt 120, denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), plha X:00 žst. České Budějvice, tj. v Brně příjezd S:40 a djezd L:20 s pstupným včasnějším příjezdem a pzdějším djezdem dle zlepšvání infrastruktury, min. 120 km/h, trakce D, 400 míst (250 v zimním bdbí), lk+7 vzů, 190 m, uknčení a zahájení všech vlaků linky v Brně, R12 Brn Vyškv Olmuc (.): Takt 120, denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár) plha širší L:00 v žst. Olmuc, dle dalších suvislsti Olmuckéh kraje (manipulace Zábřeh na M., Hanušvice) (Brn příj. X:43, dj. X:18), 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, průvz d R19, uknčení v ŽUB puze na kraji dne, R13 Brn Břeclav Otrkvice Olmuc: takt 120 (prklad d 60 s R5-JMK), 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár) plha S:00 v žst. Olmuc, dle IDS JMK vazby na 250 (Šakvice), (Brn dj: X:36, příj. X:24), 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, uknčení a zahájení všech vlaků linky v Brně, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 26 č

27 Dpracvání variant řešení ŽU Brn R19 Praha Pardubice Brn: takt 120 (ve špičce prklad d 60 s R2-JMK), 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár plha dle R12 a uzlů Skalice n/s S/L:30, Svitavy S:00, (Brn dj: X:57, příj. X:02) min. 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, průvz d R12, uknčení v Brně puze na kraji dne, Střednědbý výhled První přepravní segment (Ex): Ex3 Praha Pardubice Brn Wien/Budapešť: takt 60 (špička 30 ), denní pčet spjů: 18 párů + 10 párů ve špičce (ve dvuhdinvé špičce 2+2 páry), plha žst. Břeclav X:30 (dle průvzu ve Wien Hbf. směr Graz) min. 200 km/h, trakce E, kapacita 400 míst, lk+7 vzů, 205 m, uknčení v Brně puze na kraji dne+psilvé vlaky. IC12 Brn Olmuc: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) časvá plha Brn X:00, Olmuc X:00, 200 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, dplnění nvéh segmentu příméh vlaku nad pžadavky MD Druhý přepravní segment (R): R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), dnešní plha neb pdle Ex2, 160 km/h (d výstavby nvé trati, pak 200 km/h), trakce E, 400 míst, lk+7vzů, uknčení a zahájení linky Brn (mžnst průvzu d krdónvé stanice 3 ), R9 Praha Havlíčkův Brd Brn: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), časvá plha určená skupinu v Havlíčkvě Brdě, dále d Brna dle mžnstí infrastruktury na trati 250 (příjezd cca 15 před sučasným příjezdem, djezd symetricky, s hledem na vliv na reginální dpravu), 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, uknčení a zahájení linky Brn (mžnst průvzu d krdónvé stanice), zahuštění intervalu ze 120 nad pžadavek MD, R11 Brn Jihlava České Budějvice: 120, denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), 3 Krdónvá stanice: tj. knečné stanice v uzlu neb jeh blízksti vhdné pr uknčení linky a také technlgický brat supravy, případně čištění, vyzbrjení, dplnění prvzních zásb jídelních vzů apd.) IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 27 č

28 Dpracvání variant řešení ŽU Brn plha X:00 žst. České Budějvice, tj. v Brně dvzeně dle mžnstí infrastruktury (cílem jsu dsahvané taktvé uzly v X:00 v žst. Jindřichův Hradec, Kstelec u Jihlavy a Třebíč, dále dle dispnibilní infrastruktury, min. 120 km/h, trakce E, 400 míst (250 v zimním bdbí), uknčení a zahájení všech vlaků linky v Brně, (realizvána elektrizace Zastávka u B. Jihlava), R12 Brn Vyškv Prstějv Olmuc (.): takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha širší L:00 v žst. Olmuc, dle dalších suvislsti Olmuckéh kraje (manipulace Zábřeh na M., Hanušvice), min. 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, průvz d R19 i mžné uknčení v ŽUB (mžnst průvzu d krdónvé stanice), zahuštění intervalu ze 120 nad pžadavky MD, R13 Brn Břeclav Otrkvice Olmuc: takt 120 (prklad 60 s R5-JMK), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), plha S:00 v žst. Olmuc, dle IDS JMK vazby na 250 (Šakvice), 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, uknčení a zahájení všech vlaků linky v Brně, zahuštění intervalu ze 120 nad pžadavky MD, R19 Praha Pardubice Brn: takt 120 (ve špičce prklad d 60 s R2-JMK), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), plha dle R12 a uzlů Skalice n/s S/L:30, Svitavy S:00, min. 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, průvz d R12, uknčení v ŽUB puze na kraji dne Dluhdbý výhled První přepravní segment (Ex): Ex1 ( ) Praha Brn Ostrava ( ): takt 30, denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry) plha vlná, trasván p RS rychlstní parametry dle RS1, trakce E, suprava 400 míst, vzidl RS, 205 m, průběžně přes Brn (na kraji dne začíná/knčí v Brně). Ex 2 Praha (- Jihlava/Havlíčkův Brd) Brn Olmuc / Zlín: takt 30 (na větvích 60 ), denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry) plha vlná, trasván p RS rychlstní parametry dle RS1, trakce E, suprava 400 míst, vzidl RS, 205 m, průběžně přes Brn (na kraji dne začíná/knčí v Brně). Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť: takt 30 (na větvích 60 ), denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), plha vlná, trasván p RS, Praha Brn v prkladu s Ex1, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 28 č

29 Dpracvání variant řešení ŽU Brn rychlstní parametry dle RS1, trakce E, suprava 400 míst, vzidl RS, 205 m, průběžně přes Brn (na kraji dne začíná/knčí v Brně) Ex35 Hradec Králvé Pardubice Brn -???: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha vlná, min. 200 km/h, trakce E, kapacita 250 míst, lk+5 vzů, 150 m, uknčení v Brně puze na kraji dne, nvá linka nad pžadavky MD (MD předpkládá vznik) pr spjení výchdních Čecha a Brna (jihu Mravy), Ex30 Břeclav/Wien Brn Ostrava ( Plsk): takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha vlná, trasván p RS, dle plhy Ex1, rychlstní parametry dle RS1, trakce E, suprava 400 míst, vzidl RS, 205 m, průběžně přes Brn (d Vídně v prkladu s Ex3). IC12 Brn Olmuc: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) časvá plha Brn X:00, Olmuc X:00, 200 km/h neb dle RS1, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m neb vzidl RS), dplnění nvéh segmentu příméh vlaku nad pžadavky MD Druhý přepravní segment (R): R8 Brn Přerv Ostrava: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) časvá plha dle mžnstí infrastruktury, dle mžnsti prvázání s Ex2 v Hranicích na Mravě, min. 200 km/h, trakce E, kapacita 400 míst, lk+7 vzů, 205m, uknčení v ŽUB(mžnst průvzu d krdónvé stanice), R9 Praha Havlíčkův Brd Brn: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) časvá plha určená skupinu v Havlíčkvě Brdě, dále d Brna dle mžnstí infrastruktury na trati 250 (plha s hledem na vliv na reginální dpravu), min. 200 km/h, trakce E, kapacita 400 míst, lk+7 vzů, 205 m, uknčení v ŽUB(mžnst průvzu d krdónvé stanice), d Brna příjezd p RS, R11 Brn Jihlava České Budějvice ( ): takt 60 (pkud Brn Jihlava p RS1), denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), plha dle X:00 v žst. České Budějvice rychlst dle pužité infrastruktury (RS1), trakce E, 400 (250 v zimě) míst, vzidl RS, 205 m, prpjení d jiných linek dle minutvéh prvzníh schématu, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 29 č

30 Dpracvání variant řešení ŽU Brn R12 Brn Vyškv Prstějv Olmuc (...): takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha širší L:00 v žst. Olmuc, dle dalších suvislsti Olmuckéh kraje (manipulace Zábřeh na M., Hanušvice), min. 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, uknčení a zahájení linky předpkládán v Brně (mžnst průvzu d krdónvé stanice), R13 Brn Břeclav Otrkvice Olmuc: takt 120 (prklad d 60 s R5-JMK), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár) plha S:00 v žst. Olmuc, dle IDS JMK vazby na 250 (Šakvice) 160 km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 190 m, uknčení a zahájení všech vlaků linky v Brně (mžnst průvzu d krdónvé stanice), R19 Praha Pardubice Brn: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha Svitavy X: km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 205 m,uknčení v Brně (prvázání s R9, mžnst průvzu d krdónvé stanice), R31 Brn Zlín: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha d prkladu s linku R km/h, trakce E, 400 míst, lk+7 vzů, 205 m, uknčení a zahájení linky předpkládán v Brně, R32 Brn Znjm: takt 60 (ve špičce 30 ), denní pčet spjů: 18 párů + 10 párů ve špičce (ve dvuhdinvé špičce 2+2 páry) plha vlná 200 km/h, trakce E, lk + max. 5 vzů, 160 míst, d 150 m (ev. el. jedntka), p trase RS směr Wien, dále p nvé trati směr Hrušvany nad Jevišvku), uknčení v ŽUB nvá linka předpkládaná zadavatelem na předpkládané nvé infrastruktuře. R33 (Praha ) Jihlava Brn: takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry). V úseku z Brna d případné předměstské stanice na VRT prklad na interval 15 min. reginálními Sp. plha vlná, dle dhadvanéh GVD RS1 rychlstní parametry dle RS1, trakce E, vzidl RS, zastavvací linka v menších sídlech na RS Praha-Jihlava-Brn, knčí v Brně neb prjede d některé linky, nvá linka předpkládaná zadavatelem, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 30 č

31 Dpracvání variant řešení ŽU Brn R34 Brn Mikulv na Mravě ( Břeclav): takt 60, denní pčet spjů: 18 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry) plha vlná 200 km/h, trakce E, lk + max. 5 vzů, 160 míst, d 150 m (ev. el. jedntka), p trase RS směr Wien, dále p předpkládané nvé trati), uknčení v ŽUB, nvá linka předpkládaná zadavatelem na předpkládané nvé infrastruktuře Reginální sbní dprava Aktualizace reginální sbní dpravy byla frmulvána firmu KORDIS JMK ze dne a dále upřesněn na výrbním výbru. Pčty vlaků na linkách vycházejí z rzdělení na špičku pracvníh dne 5:00 9:00 a 13:00 19:00 a sedl. Celkvý pčet párů vlaků je dán uvažvaným intervalem ve špičkách a sedlech. Vzhledem k rzdílnému zatížení na jedntlivých tratích se intervaly vlaků na linkách liší. Uvažvaný rzsah prvzu p hdinách pracvníh dne je v tabulce. Pzn.: Tab.6 Předpkládané pčty párů vlaků S v průběhu pracvníh dne hdina pčet párů vlaků v hdině ** ** ** ** ** ** ** ** * 1* 1* 1* 1* 1* SUMA / den *) Půlnční vlaky jsu uvažvány puze z Brna, návrat supravy párvéh vlaku je v ranních hdinách. **) Dělený pčet (1,5 páru) udává psilvé spje ve špičce: rán d Brna, dpledne z Brna. Parametry jedntlivých linek reginální sbní dpravy v uzlu Brn jsu uvedeny v následujícím přehledu: IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 31 č

32 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Krátkdbý výhled Uvažván minimálně dnešní kncept dpravy (GVD 2012/13). S2 Letvice Brn Sklnice Křenvice: 60 (30 Letvice-Brn), ve špičce 30 d Sklnice-Telnice, denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), uzel Brn S:55-59 / L:59-05, 160 km/h, trakce E, délka 170 m 4 S3 Křižanv Tišnv Brn Vranvice: takt 15 (30 ) Tišnv Brn, 30 Brn Vranvice, denní pčet spjů: 56/36 párů (ve dvuhdinvé špičce 8/4 páry), Brn S:49-53 / L:07-10, 160 km/h, trakce E, 170 m, S4 Brn Náměšť n/o (- Třebíč): takt 30, denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry) Brn dj. S:50 a příjezd L:05, 160 km/h, trakce E, 170 m, uvažvána elektrifikace jen v úseku Brn Zastávka u Brna, S41 Brn Ivančice / Mirslav: takt 60 +psilvé spje, denní pčet spjů: 24 párů (ve dvuhdinvé špičce 2 páry + 2 psilvé spje), Brn djezd S:01 a příjezd L:59, 120 km/h, trakce D, 170 m, R6+S6 Brn Kyjv Veselí na M.: takt 30, denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry) Brn příjezd S:25 a djezd L:35, 140 km/h (snížen ze 160 km/h pr nedstatek referenčních reginálních vzidel pr pžadvanu rychlst), trakce D, 170 m, S7 Brn Rusínv Vyškv na M.: takt 30, denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry) plha dle dálkvé dpravy, 160 km/h, trakce E, 170 m, linka bude uvažvána v případě vlné kapacity tratě, R2 Brn Letvice (- Chceň): takt 120 (60 s R19), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár) plha dle dálkvé dpravy, prklad s linku R19, 160 km/h (rychlst sjedncena dle linky R19), trakce E, 170 m, 4 Délka 170 m je brána zjedndušeně z phledu prjektanta jak maximální délka vlaku, který může využít nástupiště délky 170 m. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 32 č

33 Dpracvání variant řešení ŽU Brn R5 Brn Břeclav Hdnín: takt 120 (60 s R13), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), plha dle dálkvé dpravy, prklad s R13, 170 m, 160 km/h, E, 0, Kde nebyla bjednatelem uvedena rychlst supravy, byl dplněn 120 km/h u trakce D, 160 km/h u trakce E Střednědbý výhled S1 Brn Sklnice Slavkv: takt 30, denní pčet spjů: 36 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry) uzel Brn příjezd S:55 a djezd L:05, rychlst 160 km/h, trakce E, délka vlaku 170 m, S2 Letvice/Bskvice Brn Zastávka u Brna (- Třebíč): takt 15, interval 15 je předpkládán v úseku Blansk Zastávka u Brna, předpklad křídlvání vlaků Letvice/Bskvice, denní pčet spjů: 62 párů (ve dvuhdinvé špičce 8 párů), Brn S:55-59 / L:59-05, 160 km/h, trakce E, 170 m, R2 Brn Letvice (- Chceň): takt 120 (60 s R19), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), plha dle dálkvé dpravy, prklad s linku R19, 160 km/h (rychlst sjedncena dle linky R19), trakce E, 170 m, S3 Křižanv / Nedvědice Tišnv Brn Hrušvany u B. Židlchvice / Hustpeče: takt 15, 15 Hrušvany u Brna - Tišnv, dále 30, denní pčet spjů: 62 párů (ve dvuhdinvé špičce 8 párů), Brn S:49-53 / L:07-10, 160 km/h, trakce E, 170 m, S41 Brn Ivančice / Mirslav: takt 30, denní pčet spjů: 31 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), Brn djezd S:01 a příjezd L:59, 160 km/h, trakce E, 170 m, (rychlst a trakce upravena dle předpkládané infrastruktury), R6+S6 (JMK) Brn Kyjv Veselí na M.: takt 30, denní pčet spjů: 36 párů, (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), Brn příjezd S:25 a djezd L:35, prklad dvu segmentů s intervalem 60, 140 km/h, trakce D, 170 m, (rychlst upravena dle předpkládané infrastruktury), S7 Brn Rusínv Vyškv na M.: takt 30, denní pčet spjů: 31 párů (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), plha dle dálkvé dpravy, 160 km/h, trakce E, 170 m, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 33 č

34 Dpracvání variant řešení ŽU Brn R5 (JMK) Brn Břeclav Hdnín: takt 120 (prklad d 60 s R13-MD), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), uzel Brn djezd S:39 a příjezd L:21, 160 km/h, trakce E, 170 m Dluhdbý výhled Výhled v reginální sbní dpravě pr hriznt RS nebyl splečnstí KORDIS JMK určen. Pr ptřeby studie je uvažván linkvé vedení a rzsah prvzu definvaný pr dluhdbý výhled ve Studii aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy Zde je předkládán v suhrnu: S1 (Tišnv) Brn (SJKD) Sklnice Bučvice - Nesvice: takt 30 /60, plha vlná (dle dálkvé dpravy), rychlst 160 km/h, trakce E, 100m, linka bude zaimplementvána d linek SJKD pčtem tří linek v jedné trase (linkvání pr cílvý stav): linka A vedena v celém úseku Tišnv Slavkv u Brna Nesvice v taktu ve špičce 30, četnst 36 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), linka B jen v úseku Kuřim Sklnice-Telnice v taktu ve špičce 30, linky A+B vytvří takt 15, četnst 31 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), linka C v úseku Řečkvice Hlavní nádraží ve špičce zahušťuje linky A+B na takt 5, (veden v rámci SJKD, nezajíždí na klní síť), v Brně-Řečkvicích s přestupem na S3 směr Tišnv, U linky A je předpklad prdlužení d Nedvědice míst přestupu na linku S31 navrženéh v Studii aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020, S2 (Březvá n/s -) Letvice / Bskvice Brn Zastávka u Brna Náměšť n/o (- Třebíč): takt 15 (Odb.Lhta-Raptína Zastávka u Brna); 30 (p Letvice, Bskvice a Náměšť n/o) a 60 (p Březvu n/s a Třebíč), přes ŽUB 62 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 8 párů), plha vlná (dle dálkvé dpravy), 160 km/h, trakce E, jedntka 2x3 vzy, 170 m, S3 Křižanv / Nedvědice Tišnv Brn Hrušvany u B. Židlchvice / Hustpeče: 15 (Tišnv Hrušvany u Brna) a 30 (p Hustpeče a Židlchvice), přes ŽUB 62 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 8 párů), plha vlná (dle dálkvé dpravy), 160 km/h, trakce E, jedntka 2x3 vzy, 170 m, v úseku Brn Tišnv budu p zprvznění SJKD trasvány puze ty vlaky linky S3, které pkračují dále d Křižanva, tedy se špičkvým taktem 60, v úseku Židlchvice / Hustpeče Brn hl.n. zůstává interval 2x30. Všechny R vlaky linky R3 budu zastavvat nvě v žst. Brn-Řečkvice, jsu-li trasvány p stávající trati, IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 34 č

35 Dpracvání variant řešení ŽU Brn S37 Brn-Král.Ple Šlapanice: 60, četnst 17 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), plha vlná (dle dálkvé dpravy), 140 km/h, trakce E, jedntka 2x3 vzy,170m, R4 (JMK) Brn Třebíč Jihlava: takt 60 /120, 18 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), plha dle mžnstí infrastruktury, 160 km/h, trakce E, jedntka 2x3 vzy, 170 m, dplnění Sp vlaků za rychlíky trasvané p RS, S41 Brn Střelice Mravské Bránice Ivančice / - Mravský Krumlv (- Mirslav): Takt 30 /60, 36 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 4 páry), plha vlná (dle dálkvé dpravy), 120 km/h, trakce D, jedntka 2x3 vzy, 140 m, R5 (JMK) Brn Břeclav Hdnín: takt 120 (prklad d 60 s R13-MD), denní pčet spjů: 9 párů (ve dvuhdinvé špičce 1 pár), uzel Brn djezd S:39 a příjezd L:21, 160 km/h, trakce E, 170 m, S6 Brn hl.n. Brn-Slatina Blažvice Bučvice: takt 60 /120, četnst 18 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), plha vlná (dle dálkvé dpravy), 140 km/h, trakce D, jedntka 2x3 vzy, 170 m, výchzí stanice změněna na dnešní (spjení Králv Ple Šlapanice mžné linku S37, rychlst zvýšena ze 120 km/h dle parametrů linky ve střednědbém hrizntu), R6 (JMK) Brn Blažvice Veselí na M.: takt 60 /120, 18 párů vl/d, (ve dvuhdinvé špičce 2 páry), plha vlná (dle dálkvé dpravy), 140 km/h, trakce D, jedntka 2x3 vzy, 170 m, (rychlst zvýšena ze 120 km/h dle parametrů linky ve střednědbém hrizntu), S7 Brn Brn-letiště Tuřany Vyškv na Mravě: takt 30 /60, 36 párů vl/d, plha vlná, 160 km/h (rychlst zvýšena ze 140 km/h dle parametrů linky ve střednědbém hrizntu), trakce E, jedntka 2x3 vzy, 170 m. V případě nedstatečné kapacity uzlu ( Brn hl.n.) p rzbru kapacity je mžné uvažvat se zaústěním linek IDS d SJKD, je-li t z prvzníh a technickéh hlediska mžné. Maximální špičkvý interval mezi vlaky na SJKD nesmí být kratší než 3 minuty. Grafické zbrazení linkvéh vedení sbní dpravy v jedntlivých hrizntech je v přílhách č.1-3 tht dkumentu. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 35 č

36 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 4.4. Nákladní dprava Výchzí stav Rzbrem nákladní dpravy v GVD 2012 byl pr železniční uzel Brn zjištěn celkem 197 tras vlaků nákladní dpravy, z th je 147 tras pr dpravce ČD Carg, a.s. dle Plánu řadění ND, 22 tras pr externí dpravce, všechny uvedeny jak trasy pdle ptřeby (pp), 28 tras pdle ptřeby z Katalgu nabídkvých tras. Většinvým dpravcem je v sučasném stavu dpravce ČD Carg, a.s., který prvzuje v ŽUB 114 tras pravidelných vlaků a 33 tras pdle ptřeby s rzdělením: Tab.7 Pčet tras vlaků nákladní dpravy v ŽU Brn v GVD 2012, dpravce ČD Carg, a.s. Ukazatel Pčet tras vlaků nákladní dpravy, zatěžujících ŽU Brn v GVD 2012 Druh vlaku Nex Rn,Vn,Pn Mn Celkem ND pravidelná ND průměrná 13,14 49,43 11,58 74,15 ND pdle ptřeby Nprav+Npp ND pravidelná je pčet tras vlaků jeducích pravidelně alespň jeden pravidelný den v týdnu. ND průměrná zhledňuje kalendář vlaků ND uvedený v PND (výpčet: pčet vlaků za týden dle kalendáře / 7 dní). Z prvnání těcht hdnt vyplývá, že pčet pravidelných tras vlaků ND v GVD je využit v denním průměru na 65%. Druhvá skladba vlaků je zřejmá z následujícíh brázku. Obr.8 Pravidelná nákladní dprava v ŽU Brn dpravce ČD Carg v GVD 2012 Pravidelná nákladní dprava ČD Carg,a.s., četnst vl/týden kntejnery vlaktvrba POV prázd.vz mezist.tranzit (vyjma VK) Mn vlaky Smluvní (externí) dpravci AWT, a.s. a Unipetrl-Dprava, a.s. mají v GVD 2012 k dispzici celkem 22 tras pdle ptřeby (pp), z th 11 tras v kategrii Nex vlaků a 11 tras v kategrii Rn,Vn,Pn vlaků. Všechny tyt trasy jsu vedeny přes žst. Brn dlní n. neb v tét stanici knčí neb začínají. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 36 č

37 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Katalg nabídkvých tras pdle ptřeby (pp) bsahuje v ŽU Brn celkem 28 tras, z th 22 tras pp v kategrii Rn,Vn,Pn vlaků a 6 tras pp v kategrii Mn vlaků. D rzbru nejsu zahrnuty lkmtivní trasy (Lv), které nejsu v GVD uváděny, ale Plán řadění ND dpravce ČD Carg,a.s., jakž i Přehled vlaků smluvních dpravců a Katalg nabídkvých tras je bsahují. Nejzatíženějším úsekem vnitřní části ŽU Brn je úsek mezi dpravnami Odb. Brn-Židenice Odb. Brn-Černvice, zhlaví Tábrská, kde je veden celkem 157 tras vlaků ND, z th 87 tras pravidelných. Pdrbnsti jsu zřejmé z následujících tabulky a brázku. Tab.8 Tab.2 Četnst vlaků ND v ŽU Brn, dpravce ČD Carg, a.s. v GVD 2012 Mezistaniční úsek směr Pravidelná nákladní dprava, pčet tras v GVD 2012 Nex Rn Vn Pn Mn Nprav Npp Brn-Slatina Brn-Černvice Střelice Hrní Heršpice Hrní Heršpice Brn dlní n Brn dlní n Brn-Černvice Brn-Černvice Brn-Malměřice Obr.9 Četnst tras nákladní dpravy ve vnitřní části ŽU Brn v GVD 2012 Četnst tras nákladní dpravy Slatina-Černvice Brn dlní-černvice Černvice-Malměřice ČD Carg, vlaky pravidelné ČD Carg, vlaky pp Externí dpravci Katalgvé pp trasy Seřaďvací stanice Brn-Malměřice je významnu základní seřaďvací stanicí na síti SŽDC. V GVD 2012 zpracvává denně 35 knčících nákladních vlaků a tvří 32 výchzích nákladních vlaků. Na směrvých klejích řadí nákladní vlaky d 20 relací dálkvé a úsekvé vlaktvrby (v tm 3 relace jednskupinvé a 17 relací víceskupinvých) a 12 relací místní vlaktvrby (Mn vlaky, vlečky), celkvý pčet dlivů činí 23 vlaků/den dálkvé a úsekvé vlaktvrby (v tm 4 dlivy jednskupinvé a 19 dlivů víceskupinvých) a 9 dlivů Mn vlaků. Z tht pčtu vlaků je veden IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 37 č

38 Dpracvání variant řešení ŽU Brn mim řešenu blast celkem 8 párů vlaků ND, z th 4 páry Rn,Pn a 1 pár Mn výchzí a knčící směr Havlíčkův Brd a 4 páry Rn,Pn a 1 pár Mn výchzí a knčící směr Česká Třebvá. Rzsah lžných manipulací (nakládka a vykládka na vlečkách a manipulačních místech stanic uzlu Brn) je uveden v následující tabulce a brázku. Tab.9 Lžné manipulace v uzlu Brn Rk 2009 Rk 2010 Stanice nalžen vylžen nalžen vylžen Brn hlavní n Brn-Králv Ple Brn-Malměřice Brn-Slatina Blažvice Hlubice Chrlice Mdřice Sklnice-Telnice Celkem Obr.10 Lžné manipulace v uzlu Brn Lžné manipulace v uzlu Brn Brn hl.n. Brn- Králv Ple Brn- Malměřice Brn-Slatina Blažvice Hlubice Chrlice Mdřice Sklnice- Telnice 2009 nalžen 2009 vylžen 2010 nalžen 2010 vylžen Aktualizace nákladní dpravy byla frmulvána elektrnicku zprávu dbru 130 MD ČR ze dne Zatím jak předběžný pdklad, nebť se dsud nepdařil získat ptřebné pdrbnější údaje d zpracvatele Dpravní sektrvé strategie, zejména rzsah nákladní dpravy na tratích VRT. Jak priritní byl brán směr Česká Třebvá / Havlíčkův Brd Brn- Malměřice Břeclav, jak významnější je ještě uvedena větev Blažvice Brn-Malměřice. Dále zpráva upzrňuje, že je nutn ŽU Brn prvézt ještě trasy lkmtivních (Lv) a supravvých (Sv) vlaků Kmbinvaná dprava Z hlediska prgnóz přepravy lze knstatvat, že jednznačně nejperspektivnější se jeví segment KD. Pzitivně by se měl prjevit zprvznění uzlvéh terminálu Česká Třebvá. Ve směru Brn by jeh tevření měl znamenat v rce 2013 zvýšení pčtu vlaků 4 5 za týden. V dalších letech lze předpkládat rční nárůst 5 %. Pdbný nárůst lze předpkládat i u statních perátrů KD, půsbících na tmt kridru. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 38 č

39 Dpracvání variant řešení ŽU Brn V sučasnsti zde dminují přepravy pr autmbilvý průmysl a t pr závd v Bratislavě. Ten předpkládá v letšním a v příštím rce zdvjnásbení výrby. V dluhdbém hrizntu nelze všem určit ani přibližně vývj situace. U autmbilvéh průmyslu je pravděpdbnější stagnace až pkles, který se všem nemusí prjevit na bjemu přeprav p železnici. Mezistátní tranzit v relaci Kúty Brn Děčín 20 Nex/týden v bu směrech, Cílvé pr Terminál Brn: 8 Nex/týden v bu směrech, Ostatní průjezd uzlem: 30 vl/týden v bu směrech Ucelené vlaky POV V případě přímých desílatelských vlaků (POV) je situace značně nejistá z důvdu velké závislsti na něklika velkých přepravcích - především v případě tranzitních přeprav. Pzitivní vývj by pr tranzitní přepravy mhl napak nastat v případě přesměrvání některých prudů, které jsu v sučasnsti vedeny přes Rakusk přím d Německa. Zde je nejdůležitější stanvení ceny za pužití ŽDC, která je v sučasnsti vyšší než v Rakusku. Pkud by dšl k dalšímu zvýšení, resp. zrušení slev pr vlaky KD, lze napak předpkládat přesměrvání části sučasných přeprav mim území ČR. Mezistátní tranzit v relaci Kúty Brn Děčín 60 Nex vl/týden v bu směrech, převážně pr autmbilvý průmysl, cílvé vlaky pr ŽUB v pčtu 6 vl/týden, Ostatní průjezd uzlem: 46 vlaků/týden v bu směrech, v tm zejména Blažvice Havl.Brd 28 vl/týden Přepravní segment: Vlaky dle Plánu vlaktvrby Nejméně predikvatelný je segment jedntlivých vzvých zásilek. Zde jsu mžné scénáře d úplnéh zániku segmentu až p mírný nárůst. Vše bude záležet především na rzhdnutí dpravce ČD Carg, a.s. Pr krizvý scénář útlumu vzvých zásilek se dá pčítat s částečným přelivem přeprav d segmentů KD a ucelených vlaků. V našem případě byl pnechán sučasný pčet vlaků. Cílvé vlaky pr ŽUB: 300 za týden, z th Brn-Malměřice Havl.Brd/Č.Třebvá 106 vl/týden, Brn-Malměřice Blažvice 101 vl/týden v bu směrech, Ostatní průjezd: 30 vl/týden v bu směrech Pčet plánvaných vlaků ND/týden pr krátkdbý hriznt Pr výhledvý pčet vlaků za týden byl pr KD vzat zmíněný rční růst 5 %. Pr přímé desílatelské vlaky byl vzat střední scénář nárůstu výknů v železniční nákladní dpravě z dkumentu Ministerstva dpravy: Dpravních sektrvých strategií 2. fáze Kniha 4 - Mdel dpravních prgnóz. Pr relační vlaky byla předpkládána spíše stagnace či mírný pkles, resp. zefektivnění vzby vlaků a tedy lepšíh využití kapacity stávajícíh pčtu vlaků, takže pčet vlaků je neměnný. Dále je ptřeba uvažvat se zbývajícími vlaky, které je nutné uzlem prvést tj. Lv, Sv, pracvní atd. Pdle údajů d SŽDC jde za rk 2012 přibližně 1,7 vlaků za hdinu. Tent pčet byl pnechán i pr výhled. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 39 č

40 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Tab.10 Plánvaný pčet vlaků nákladní dpravy v GVD 2013 Pčet pravidelných vlaků nákladní dpravy v GVD 2013 pdle tratí (sučet za ba směry) Segment Břeclav H.Brd / Malměřice HB / Blažvice Havl.Brd Č.Třebvá Č.Třebvá Za týden 2h špička Za týden 2h špička Za týden 2h špička KD POV ,5 0 0 VZ 123 1, , ,5 Lv,Sv 3,5 0 0 celkem 7 2 1,5 Zdrj: MD ČR, dbr Časvé plhy a parametry vlaků nákladní dpravy Časvé plhy tras pr nákladní vlaky by měly být rvnměrně rzlžené během celéh dne, nebť většina vlaků má tranzitní charakter. Z hlediska směrvéh vedení hlavních přepravních prudů se dá předpkládat ještě větší psílení těch hlavních tj. směr Břeclav, Česká Třebvá a Havlíčkův Brd. Napak směr Přerv je spíše utlumván, mj. dšl v rce 2012 k uknčení přeprav uhlí v relaci Ostravsk Linec. Parametry knvenčních nákladních vlaků se zřejmě příliš nebudu měnit, především v případě vlaků pr místní bsluhu. U vlaků KD lze předpkládat pstupné rzšiřvání úseků, na kterých bude mžné prvzvat vlaky se stanvenu rychlstí nad 100 km/h. Rvněž by byl vhdné umžnit jízdu vlaků s nrmativem délky nad 600 m, tj. alespň 750 m, tak jak je v suladu s pžadavky na hlavní tratě TEN-T. Případně i s délku d 850. Nyní již také prbíhají pravidelné přepravy mezi Německem a Dánskem (835 m), případně zkušky v dalších evrpských zemích. Výrazný nárůst maximální hmtnsti vlaků se nepředpkládá Mžnsti přesunů ze silnice na železnici Z phledu cílů Bílé knihy dpravní plitiky 5 převedení dálkvých přeprav nad 300 km na železniční/vdní dpravu lze využít data tranzitní nákladní dpravě z mýtnéh systému. Nejen pr tranzitní dpravu je nejdůležitější kmunikací dálnice D1. V relaci hranice Prahy D2 st. hr. byl v rce 2011 pčet kaminů nad 12t následující: Praha Mdletice Lanžht: Lanžht - Praha Mdletice: V tabulce jsu uvedeny pčty tranzitních kaminů v jedntlivých letech v suladu se středním scénářem vývje přepravních výknů v silniční nákladní dpravě - Dpravní sektrvé strategie 2. fáze Kniha 4 - Mdel dpravních prgnóz. Jde prsté vynásbení pčtu kaminů růstvým keficientem a nejsu tady zahrnuty některé mžné faktry, které by měly vliv na pčet kaminů přesun tranzitu mim ČR, výraznější snížení prázdných jízd, zvýšení technických parametrů vzidel které by měly znamenat snížení pčtu kaminů pr zajištění daných přepravních vazeb. 5 BÍLÁ KNIHA Plán jedntnéh evrpskéh dpravníh prstru vytvření knkurenceschpnéh dpravníh systému účinně využívajícíh zdrje, Evrpská kmise, Brusel, , KOM(2011) 144, kapitla IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 40 č

41 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Tab.11 Rční pčet kaminů nad 12 t rk Pčet kaminů nad 12 t Zdrj: MD ČR, dbr 130 Výsledné pčty tras pr nákladní vlaky přepčtené na hdiny jsu uvedeny pr jedntlivé hriznty. V letech 2025 byl u KD uvažván strategický cíl EU převedení 30% dálkvých přeprav na železnici tj. připčtení patřičnéh pdílu z tranzitujících kaminů 1 vlak jak ekvivalent 40 kaminů. Pr rk 2040 byl pak uvažván s převdem 50% tranzitujících kaminů Pčty vlaků pr 2h špičku Výhledvý pčet plánvaných vlaků, přepčten na 2h špičku (sučet v bu směrech) je uveden v následující tabulce. Tab.12 Výhledvý pčet plánvaných nákladních vlaků ve 2h špičce Břeclav HB / ČT Blažvice - HB Malměřice HB / ČT KD 1 4 8, POV 1,5 1,5 1,5 0,5 0,5 0, VZ 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 Lv,Sv 3,5 3,5 3, celkem 7,5 10, ,5 1,5 1,5 Zdrj: MD ČR, dbr 130 Pdle pdkladu d zpracvatele dkumentace Sektrvé strategie pr nákladní dpravu se předpkládá v letech 2010 až 2050 následující prcentní růst nákladní přepravy v čistých tunách pdle základních směrů. Tab.13 Rzhdující přepravní ukazatele nákladní dpravy pr výhled d r.2050 Výchzí rk 2001 Výhled rk 2050 Trať č. řez vl/d nárůst v hrt/vl čt/vl mil.čt/rk % vl/d mil.čt/rk 240 Střelice 0, , ,42 0, Vranvice 45, , ,14 10, Tišnv 37, , ,38 5, Adamv 20, , ,28 4, Blažvice 14, , ,93 2,810 Předpslední slupec je ukazatel průměrné vlaky za den. Z rzbru sučasnéh stavu vyplývá, že denní průměr vlaků ND činí cca 65% v GVD vedených tras pravidelné ND. Pčet tras pravidelné nákladní dpravy ve výhledu je z denníh průměru vypčten s pužitím keficientu 1/0,65 = 1,54. Nejzatíženějším řezem Vranvice pdle výše uvedené tabulky je předpkládán průjezd 86,14 vl/d, tj. s pužitím keficientu 1,54 ptřeba 132 pravidelných tras vlaků ND (sučet pr ba směry). Pr 2h špičku z th vyplývá ptřeba 11 pravidelných tras pr ND (se zakruhlením pužit 6 párů tras za 2h špičku) přes nádraží v dsunuté plze. Z tabulky je dále zřejmé, že Sektrvu strategií předpkládaný nárůst 85% v řezu Blažvice je značně nejistý, s hledem na čekávaný útlum vývzu Ostravskéh uhlí přes H.Dvřiště d blasti Linze. Na základě výše uvedených zdrjů byly pr účely dalších krků (pr jedntlivé hriznty) vytvřeny grafiky s jedntlivými relacemi vlaků a pčtem vlaků na těcht relací, jednak pr celý den a jednak pr 2h špičku. Tyt relace zbrazují zjedndušeně prvz nákladních vlaků v uzlu pr jedntlivé IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 41 č

42 Dpracvání variant řešení ŽU Brn hriznty. Grafické zbrazení rzsahu a vedení sbní dpravy v jedntlivých hrizntech je v přílhách č.4-6 tht dkumentu. 5. PŘEDPOKLÁDANÉ ÚPRAVY INFRASTRUKTURY Mim vlastní úpravy v rámci ŽUB je předpkládán přiměřený rzvj a úpravy infrastruktury v klí uzlu a na relevantních tratích, které mhu mít vliv na jízdy vlaků vedených d ŽUB. Infrastrukturní úpravy předpkládané zadavatelem jsu pr jedntlivé hriznty následující: 5.1. krátkdbý hriznt (dba výstavby, 2016) Elektrifikace Brn Zastávka u Brna úpravy úseku Mdřice Heršpice úpravy úseku Židenice Malměřice (Hády) úpravy na trati 260 (pernizace stanic Adamv, Letvice,..) žst. Břeclav II. stavba mdernizace žst. Olmuc úpravy na trati 250 Brn Malměřice Brn Králv Ple (zvýšení rychlsti) spjky mezi traťvými klejemi tratě 300 a 340 na Kmárvské spjce (jak 1. etapa zajištění prvzu ŽUB; v rámci výlukvé činnsti) 5.2. střednědbý hriznt (2025) stavby uvedené v krátkdbém hrizntu jsu dplněny následující: mdernizace trati Brn Přerv na 200 km/h, elektrifikace úseku Zastávka u Brna Jihlava (s/bez úprav směrvéh vedení trasy), Křenvická spjka a úpravy žst. Slavkv u Brna včetně elektrifikace Slavkv - Nesvice, reknstrukce úseků a stanic Hrušvany Židlchvice, Šakvice Hustpeče, Bskvická spjka, mdernizace trati 250 se zavedením jízdy vzidel využívajícím nedstatek převýšení I=270mm a s naklápěním vzvé skříně. elektrizace úseku Tišnv Nedvědice dluhdbý hriznt (2040+) stavby uvedené ve krátkdbém a střednědbém hrizntu jsu dplněny následující: trať RS Praha Brn, trať RS Brn Přerv Ostrava, je uvažván s variantu 2+1, dvuklejná trať RS a zachvání stávající jednklejné tratě pr příměstsku dpravu s případným částečným zdvjklejněním dle prvzní ptřeby, zečtyřklejnění úseku Brn Vranvice v traťvém uspřádání (v Mdřicích) 2+2 trať jak zárdek tratě RS Brn Wien (+ případné další nvé navazující tratě). předpkládá se existence Severjižníh klejvéh diametru (SJKD). Pr trať Brn - Přerv je uvažvána hrší kmbinace mál kapacitní trati a velkéh rzsahu prvzu, prt je ve střednědbém hrizntu uvažván puze s mdernizací tratě na 200 km/h. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 42 č

43 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 6. POROVNÁNÍ AKTUALIZOVANÉHO VÝHLEDOVÉHO ROZSAHU DOPRAVY S ROZSAHEM UVAŽOVANÝM VE VARIANTÁCH Obsahem tét kapitly je prvnání uvažvaných pčtů vlaků ze zadávacích dkumentací bu variant s aktualizvanými pžadavky na výhledvu dpravu ze strany bjednatelů dpravy. Pžadavky na výhledvu dpravu jsu definvány pžadavky MD ČR (O190, O190) a Jihmravskéh kraje prstřednictvím Krdinátra integrvanéh dpravníh systému KORDIS, upravené a ptvrzené na výrbních pradách ŘV. Rzsah dpravy je definván v kapitle 4. Aktualizvaný rzsah výhledvé dpravy tht dkumentu Kmentář k pžadavkům na rzsah dpravy V případě řešení prvzní technlgie uzlu Brn byli pr zjištění výhledvých záměrů slveni příslušní bjednatelé, knkrétně Ministerstv dpravy České republiky a KORDIS JMK, rganizátr integrvanéh dpravníh systému Jihmravskéh kraje. Žádný další bjednatel se v řešeném území neangažuje. Určitým prblémem pr stanvení výhledvéh rzsahu dpravy zůstávají ještě tzv. kmerční prdukty, tj. vlaky, které jsu vedeny na kmerční rizik dpravce a nemají bjednatele. V případě výhledvé nákladní dpravy byl pdklady slven Odbr drah, železniční a kmbinvané dpravy MD (O130) Kmentář k sbní dálkvé dpravě Linkvé vedení a parametry nabídky a vlakvých suprav vycházejí z dkumentu Dpravní plán bsluhy území vlaky celstátní dpravy Ministerstva dpravy ČR 6. Pčty vlaků (takty linek) vycházejí z dnešních standardů a finančních mžnstí bjednatele. Prtže se v sučasné dbě bjevují na železniční síti ČR dpravci, kteří nabízejí prdukty (vlaky) vedené na vlastní pdnikatelské rizik, tj. bez subvence bjednatele, bude třeba pčítat také s trasami pr tyt vlaky. Částečně s nárůstem pčtu kmerčních spjů v uzlu Brn pčítá dle pskytnutých rzsahů výhledvé dpravy i Odbr veřejné dpravy MD (O190). Zhledňuje však jen aktuální nabídku (rzsah). Zadavatel studie se vzhledem k živtnsti infrastruktury a infrastrukturních úprav becně nespkjil s pžadvaným rzsahem dpravy bjednateli. Na výrbním výbru byl splečně při jednání zadavatel zpracvatel navýšen rzsah pčtu vlaků a t především zkrácením intervalu na v západní Evrpě standardní linkvé intervaly 60 a 30 minut. Sučástí dsuhlasenéh zkrácení intervalu jsu předpkládány také trasy pr vlaky v režimu kmerčních prduktů. Dále je předpkládán, že i pr kmerční spje bude výhdné nabízet služby v přesném prkladu s bjednávanu dpravu a t především z důvdu ideálníh prkladu v čase a také již předem ptimalizvaných vazeb na reginální dpravu. Zkušensti s již realizvanými stavbami především v klí velkých uzlů (Praha) ukazují, že předpkládaný bjem výhledvé dpravy je dsažený ještě před dknčením všech úseků (např. Praha-Běchvice Úvaly). Dnes realizvaná infrastrukturní patření by měla být využitelná a nemezující ještě minimálně let p realizaci. Zkrácení intervalu prti pžadavku bjednatele jsu u příslušných linek uvedena Kmentář k sbní příměstské dpravě Objednatel (KORDIS) ddal pdklady puze pr krátkdbý a střednědbý hriznt. Je patrná značná prgrese v pčtu vlaků, která je způsbena vyčerpáním dnešní kapacity uzlu. Bhužel nebyl ddán pžadavek na prvz v dluhdbém hrizntu. Pr ptřeby studie je uvažván 6 / IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 43 č

44 Dpracvání variant řešení ŽU Brn linkvé vedení a rzsah prvzu definvaný pr dluhdbý výhled ve Studii aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy Objednatel nevyžaduje přesné ddržení pžadvanéh linkvéh vedení za předpkladu, že budu v uzlu prpjeny linky se stejnu pžadvanu kapacitu vzidel a stejnu trakcí na bu větvých. Tat flexibilita v zadání by mhla při další práci umžnit snížení rzsahu ddatečně pžadvaných infrastrukturních patření. Pžadvaný interval ve střednědbém hrizntu 30 neb 15 minut je z phledu fungujících dpravních systémů standardem a pr účely studie pstačující Kmentář k nákladní dpravě V části Dpravní technlgie přípravné dkumentace není nákladní dprava definvána pr zadané hriznty 2016, 2025 a Obsahuje puze cílvé pčty vlaků za 24 hdin a nikliv pr 2h špičku. Dkumentace Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské dpravy v části železniční infrastruktura a dpravní technlgie definuje výhledvu nákladní dpravu pdle uvedených hrizntů a za celden a 2h špičku, ale jen pr trať Brn Blažvice (-Přerv), nebť se zabývá vlivem Mdernizace trati Brn Přerv. Prvnání uvedených rzsahů dpravy Aktualizvaným rzsahem dpravy (kap.4) je prt nedstatečné. Pr další práci na tét studii t však není pdstatné, prtže Aktualizvaný rzsah nákladní dpravy je v rzhdujícím směru na Odb. Brn-Černvice Mdřice vyšší než cílvý rzsah nákladní dpravy v přípravné dkumentaci. Přínsem VRT pr nákladní dpravu je především uvlnění kapacity knvenčních tratí v denní dbě pr ND, která využije trasy na knvenčních tratích mnhem příznivěji. Převedením dálkvé sbní dpravy na trať VRT na kridrech vznikne nvá dispnibilní kapacita pr nákladní dpravu. Přest nelze vylučit využití VRT i vlaky tzv. rychléh carga, pkud tt umžní kapacita tratí. D kapacitních výpčtů však vlaky rychléh carga zahrnvat nebudeme, prtže nejsu ani v zahraničí zatím známy parametry takvých vlaků. Navíc předpkládáme, že zátěž pr vlaky rychléh carga by byla převedena z některých tranzitních vlaků dnešní kategrie NEx, které budu zhledněny v dstatečném pčtu. Rzsah nákladní dpravy pr 2h špičku zadaný MD ČR je v suladu s materiálem Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské dpravy a s rzsahem 2h špičky v přípravné dkumentaci na přestavbu uzlu Brn. V dluhdbém hrizntu r představuje 2h špička prakticky nepatrně zvýšený průměr z celkvéh pčtu tras pravidelné nákladní dpravy (viz kap ), cž se zdánlivě nechvá jak špička. Nutn si však uvědmit, že v 2h špičce je vedena především dálkvá a reginální sbní dprava v plném rzsahu a tak se jedná skutečně přepravní špičku prti rzsahu dpravy v přepravních sedlech sbní dpravy neb v nčních hdinách Prvnání aktualizvanéh výhledvéh rzsahu dpravy varianta A Prvnání výhledvéh rzsahu dpravy je prveden pr 2h přepravní špičku a pr linky vedené přes nvé sbní nádraží v plze u řeky. V nákladní dpravě se uvádí pčty párů vl/2h špičku jen pr trať Břeclav HB / ČT, které jsu vedeny přes nvé sbní nádraží v plze u řeky. Prvnává se rzsah dpravy pdle přípravné dkumentace s Aktualizací výhledvéh rzsahu dpravy. V nejzatíženějším úseku Vranvice Mdřice nutn prti návrhu MD ČR O130 zvýšit pčet párů tras vlaků ND na 5 párů za 2h špičku. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 44 č

45 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Rzsah dpravy v krátkdbém výhledu Tab.14 Prvnání rzsahu dpravy v krátkdbém výhledu (cca r.2016) Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace Pdle PD aktualizace rzdíl Dálkvá sbní dprava: Dálkvá dprava 1.segment: Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť 2 2+1(psila) 0 Dálkvá dprava 2.segment: R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín R9 Praha Havlíčkův Brd Brn hl.n R11 Brn Jihlava České Budějvice R12 Brn Olmuc (- ) R13 Brn Břeclav Přerv Olmuc R19 Praha Pardubice Brn Reginální sbní dprava: S2 Letvice Brn Sklnice - Křenvice S3 (Křižanv-) Tišnv Brn Vranvice S4 Brn Náměšť n/o Třebíč S41 Brn M.Bránice Ivančice/Mirslav 2 2+2(psila) 0 R6+S6 Brn Kyjv Veselí n/m S7 Brn Rusínv Vyškv na M R2 Brn Letvice (-Chceň) R5 Brn Břeclav Hdnín Nákladní dprava: Nex,Rn,Vn,Pn Vranvice Rn,Vn,Pn Blažvice Mn Mdřice+Střelice Mn Blažvice Sumář (páry vl/2h špičku): Osbní dprava celkem (psila) 1 (+3) Nákladní dprava celkem Trasy pr Lv, Sv 3,5 3,5 0 Rzsah dpravy celkem 43,5 44,5 (+3) 1 (+3) Tab.15 Rzsah nákladní dpravy v krátkdbém hrizntu Pčty vlaků ND přes uzel Brn Přepravní segment, směr přepravy pdle PD aktualizace celden 2h špička celden 2h špička Nex,Rn,Vn,Pn směr Vranvice 50 4 Rn,Vn,Pn směr Blažvice 22 2 Nex,Mn směr Brn-jih a Mdřice 8 0 Pn, Mn směr Střelice 6 0 Mn směr Blažvice 8 0 IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 45 č

46 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Rzsah dpravy ve střednědbém výhledu Tab.16 Prvnání rzsahu dpravy pr střednědbý výhled (prvz před RS, cca 2025) Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace Pdle PD aktualizace rzdíl Dálkvá sbní dprava: Dálkvá dprava 1.segment: Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť IC12 Brn Přerv - Ostrava Dálkvá dprava 2.segment: R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín R9 Praha Havlíčkův Brd Brn hl.n R11 Brn Jihlava České Budějvice R12 Brn Olmuc (- ) R13 Brn Břeclav Přerv Olmuc R19 Praha Pardubice Brn R31 Brn Krměříž Zlín Reginální sbní dprava: S1 Brn Sklnice Slavkv u B S2 Lhta-Raptína Brn Zastávka u B R2 Brn Letvice (- Chceň) S3 Tišnv Brn Hrušvany u B S41 Brn M.Bránice Ivančice/Mirslav R5 Brn Břeclav Hdnín R6+S6 Brn Kyjv Veselí n/m S7 Brn Rusínv Vyškv u B Nákladní dprava: Nex,Rn,Vn,Pn Vranvice Rn,Vn,Pn Blažvice Mn Mdřice+Střelice Mn Blažvice Sumář (páry vl/2h špičku): Osbní dprava celkem Nákladní dprava celkem Trasy pr Lv, Sv 3,5 3,5 0 Rzsah dpravy celkem 59,5 58,5-1 Tab.17 Rzsah nákladní dpravy ve střednědbém hrizntu Pčty vlaků ND přes uzel Brn Přepravní segment, směr přepravy pdle PD pdle Aktualizace celden 2h špička Celden 2h špička Nex,Rn,Vn,Pn směr Vranvice 58 6 Rn,Vn,Pn směr Blažvice Nex,Mn směr Brn-jih a Mdřice 22 2 Pn, Mn směr Střelice 8 0 Mn směr Blažvice IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 46 č

47 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Rzsah dpravy v dluhdbém výhledu Tab.18 Prvnání rzsahu dpravy pr dluhdbý výhled (s prvzem RS a SJKD, cca 2040+) Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace Pdle PD aktualizace rzdíl Dálkvá sbní dprava: Dálkvá dprava 1.segment: Ex1 Praha Brn Ostrava Ex2 Plzeň Praha Jihlava Brn Zlín Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť IC12 Brn Přerv Olmuc Ex30 Wien Brn Ostrava Plsk Ex35 Hradec Králvé Brn (.) Dálkvá dprava 2.segment: R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín R9 Praha Havlíčkův Brd Brn hl.n R11 Brn Jihlava České Budějvice R12 Brn Olmuc (- ) R13 Brn Břeclav Přerv Olmuc R19 Praha Pardubice Brn R31 Brn Krměříž Zlín R32 Brn - Znjm R33 (Praha -) Jihlava - Brn R34 Brn Mikulv na Mravě (-Břeclav) Reginální sbní dprava: S1 Tišnv Slavkv u B. Nesvice 4 (SJKD) 4 (SJKD) 0 S2 Lhta-Raptína Zastávka u B S3 Tišnv Brn Hrušvany u B S37 Brn-Králv Ple Šlapanice S41 Brn M.Bránice Ivančice/Mirslav R5 Brn Břeclav Hdnín S6 Brn hl.n. Brn-Slatina Bučvice R6 Brn Blažvice Veselí n/m S7 Brn letiště Tuřany Vyškv na M Nákladní dprava: Nex,Rn,Vn,Pn Vranvice Rn,Vn,Pn Blažvice Mn Mdřice+Střelice Mn Blažvice Sumář (páry vl/2h špičku): Osbní dprava celkem Nákladní dprava celkem (2) Trasy pr Lv, Sv 3,5 3,5 0 Rzsah dpravy celkem 68,5 82,5(84,5) +14(16) IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 47 č

48 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Tab.19 Rzsah nákladní dpravy v dluhdbém hrizntu Pčty vlaků ND přes uzel Brn Přepravní segment, směr přepravy pdle PD pdle Aktualizace celden 2h špička celden 2h špička Nex,Rn,Vn,Pn směr Vranvice Rn,Vn,Pn směr Blažvice 38(44) Nex,Mn směr Brn-jih a Mdřice Pn, Mn směr Střelice Mn směr Blažvice Prvnání aktualizvanéh výhledvéh rzsahu dpravy varianta B Prvnání výhledvéh rzsahu dpravy je prveden pr 2h přepravní špičku. V případě sbní dpravy se jedná vlaky jeducí přes nvé nádraží ve stávající plze. Vlaky pužívající SJKD jsu značeny pznámku v závrce a nejsu zapčítávány d sučtů. V nákladní dpravě bhužel není mžné získat relevantní data, tedy není mžné prvést prvnání. Vzhledem k nejedntnsti linkvéh vedení je vhdnější pr prvnání uvést sučty párů vlaků za jedntlivé tratě veducí k hlavnímu nádraží. Prvnává se rzsah dpravy, který byl pdkladem pr variantu B (studii bčanské kalice NvC) s Aktualizací výhledvéh rzsahu dpravy. Rzsah Rzsah dpravy v krátkdbém výhledu Rzsah dpravy v krátkdbém výhledu (dba výstavby, cca 2016) není mžné udělat, nebť dkumentace OK NvC se tímt krátkdbým časvým hrizntem nezabývá. V dkumentaci NvC jsu zpracvány 4 kmbinace variant prvzu s existencí či neexistencí Severjižníh klejvéh diametru a tratí Rychlých spjení, které je mžné všechny pvažvat za střednědbý neb dluhdbý hriznt Rzsah dpravy ve střednědbém výhledu Tab.20 Prvnání rzsahu dpravy pr střednědbý výhled (prvz před RS, cca 2025) Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace Pdle NvC aktualizace rzdíl Dálkvá sbní dprava: Dálkvá dprava 1.segment: Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť IC12 Brn - Olmuc Ex Brn Přerv - Ostrava Dálkvá dprava 2.segment: R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín R9 Praha Havlíčkův Brd Brn hl.n R11 Brn Jihlava České Budějvice R12 Brn Olmuc (- ) R13 Brn Břeclav Přerv Olmuc R19 Praha Pardubice Brn R4 Brn Třebíč Jihlava Ostrava Brn HB Praha Ostrava Brn HB České Budějvice Hdnín Brn ČT - Praha Brn ČT Hradec Králvé IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 48 č

49 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Dálkvá sbní dprava suhrn za tratě Břeclav Tišnv Blansk Blažvice Sklnice-Telnice Ivančice Náměšť nad Oslavu Reginální sbní dprava suhrn za tratě Břeclav Tišnv Blansk Blažvice Sklnice-Telnice Ivančice Náměšť nad Oslavu Celkvý sučet na tratích vstupujících d uzlu Dálkvá sbní dprava Reginální sbní dprava Osbní dprava celkem Rzsah dpravy v dluhdbém výhledu Tab.21 Prvnání rzsahu dpravy pr dluhdbý výhled (s prvzem RS a SJKD, cca 2040+) Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace Pdle NvC aktualizace rzdíl Dálkvá sbní dprava: Dálkvá dprava 1.segment: Ex1 Praha Brn Ostrava Ex2 Plzeň Praha Jihlava Brn Zlín Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť IC12 Brn Olmuc Ex30 Wien Brn Ostrava Plsk Ex35 Hradec Králvé Brn (.) Ex Praha Jihlava Brn Vyškv Ostrava Ex ČB Jihlava Brn - Ostrava Ex Brn Vyškv Olmuc/Zlín Dálkvá dprava 2.segment: R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín R9 Praha Havlíčkův Brd Brn hl.n R11 Brn Jihlava České Budějvice R12 Brn Olmuc (- ) R13 Brn Břeclav Přerv Olmuc R19 Praha Pardubice Brn R31 Brn Krměříž Zlín R32 Brn Znjm R33 (Praha -) Jihlava Brn R34 Brn Mikulv na Mravě ( Břeclav ) R3 Brn Tišnv HB IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 49 č

50 Dpracvání variant řešení ŽU Brn R4 Brn Třebíč Jihlava Brn ČT Hradec Králvé Dálkvá sbní dprava suhrn za tratě RS Praha RS Ostrava RS Břeclav Břeclav Tišnv Blansk Blažvice Sklnice-Telnice Ivančice Náměšť nad Oslavu Reginální sbní dprava suhrn za tratě Břeclav 12 (SJKD) 9 +9 Tišnv 12 (SJKD) 12 (4 SJKD) +8 Blansk Blažvice Sklnice-Telnice 8 (SJKD) 8 (SJKD) 0 Ivančice 4 (SJKD) 4 +4 Náměšť nad Oslavu 4 (SJKD) 8 +8 Celkvý sučet na tratích vstupujících d uzlu Dálkvá sbní dprava Reginální sbní dprava Osbní dprava celkem IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 50 č

51 Dpracvání variant řešení ŽU Brn 6.4. Prvnání pžadvanéh pčtu vlaků bjednateli a pčtu psuzvanéh ve Studii Tat kapitla ukazuje srvnání pžadavků na rzsah dpravy uvažvaným pr přípravnu dkumentaci Železniční uzel Brn 1. část sbníh nádraží, sdružení ŽU Brn, 09/2005, viz Tab. 1, slupec A, s pžadavky d bjednatelů dpravy pr ptřeby tét studie, viz Tab. 1, slupec B s aktualizvaným rzsahem dpravy v návrhu tét studie, viz Tab. 1, slupec C. Rzsah dpravy je uváděn pr dluhdbý hriznt, kdy se předpkládá prvz tratí Rychlých spjení. Tab. 1 Prvnání rzsahů dpravy dálkvá dprava Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace A B C D Pdle PD (09/2005) MD+JMK (11/2012) Aktualizace (studie) Rzdíl [C-B] Dálkvá sbní dprava, 1. segment Ex1 Praha Brn Ostrava Ex2 Plzeň Praha Jihlava Brn Olmuc/Zlín Ex3 Praha Brn Wien/Budapešť IC12 Brn Přerv Olmuc Ex30 Wien Brn Ostrava Plsk Ex35 Hradec Králvé Brn (.) Dálkvá sbní dprava, 2. segment R8 Brn Přerv Ostrava Bhumín R9 Praha Havlíčkův Brd Brn hl.n R11 Brn Jihlava České Budějvice R12 Brn Olmuc (- ) R13 Brn Břeclav Přerv Olmuc R19 Praha Pardubice Brn R31 Brn Krměříž Zlín R32 Brn - Znjm R33 (Praha -) Jihlava - Brn R34 Brn Mikulv na Mravě (-Břeclav) Celkem Pznámka) MD+JMK představuje pdklady d bjednatelů pr tut studii Přehled pčtu páru vlaků za 2 h špičku je uveden v Tab. 2. Zde je nárůst linku R4 způsben vytvřením rychléh segmentu reginální dpravy, která je v sučasnsti představvána zaintegrváním rychlíků v úseku Brn Náměšť nad Oslavu, a přesunutím rychlíků na vyskrychlstní trať Praha Brn by tent segment bsluhy chyběl. Jinak předpkládaný rzsah dpravy dpvídá představám bjednatele. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 51 č

52 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Tab. 2 Prvnání rzsahů dpravy reginální dprava Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace A B C D Pdle PD (09/2005) MD+JMK (11/2012) Aktualizace (studie) Rzdíl [C-B] Reginální sbní dprava: S1 Tišnv Slavkv u B. Nesvice 4 (SJKD) 4 4 (SJKD) 0 S2 Lhta-Raptína Zastávka u B S3 Tišnv Brn Hrušvany u B S37 Brn-Králv Ple Šlapanice S41 Brn M.Bránice Ivančice/Mirslav R4 Brn - Třebíč S6 Brn hl.n. Brn-Slatina Bučvice R6 Brn Blažvice Veselí n/m S7 Brn Vyškv na M Celkem Není uvažván s případnu bjednávku Města Brna na zavedení vlaků v relaci Brn Letiště Brn Tuřany s využitím železniční vlečky, která byla zpracvána v dkumentaci Studie bsluhy letiště Brn Tuřany veřejnu dpravu za využití železniční vlečky, SUDOP Brn, 04/2013. Uvedená studie byla zpracvána suběžně s tut studií na ŽUB. Předpkládala se bjednávka vlaků nvé linky S67 Brn hl.n. Brn-Slatina Letiště Brn-terminál v intervalu 30 min. s prvzem v rzmezí h. Tent záměr má význam pr variantu A Řeka a z phledu dpravní technlgie musí být prvěřena technlgie vzby zmíněné linky, nebť hlediska by musela být prvěřen vedení vlaků na tříklejném úseku Brn-hl.n. Brn-Černvice Brn- Černvická terasa a umístění vlaků d plánu bsazení klejí v žst. Brn hl.n. Ve variantě B Petrv je uvedená studie překnána vedením nvé trati Brn Blažvice (- Přerv) v těsné blízksti letiště (v těsné blízksti klejiště vlečky, cž krespnduje s variantu T1 výše uvedené studie. Frekvenci cestujících by ve var. B převzala jiná linka veřejné dpravy zastavující na zastávce Letiště Brn-Tuřany. V nákladní dpravě byly pžadavky MD na pčty vlaků nákladní dpravy upraveny distribucí na jedntlivé tratě a pčty vlaků byly zakruhleny nahru, tak aby byla vytvřena pravidelná nabídka tras vlaků nákladní dpravy i během přepravní špičky sbní dpravy, viz Tab. 3. Tab. 3 Prvnání rzsahů dpravy nákladní dprava Pčty párů vl/2h špičku přes uzel Brn Přepravní segment, relace A B C D Pdle PD (09/2005) MD+JMK (11/2012) Aktualizace (studie) Rzdíl [C-B] Nákladní dprava: Průjezd přes Brn hl. n. 4 7,2 8 +0,8 Směr Blažvice 2 0,8 2 +1,2 IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 52 č

53 Dpracvání variant řešení ŽU Brn Výsledný aktualizvaný rzsah dpravy d bjednatelů byl upraven zpracvatelem na řídících výbrech se zadavatelem a zhledňuje mžný buducí růst pptávky p kapacitě dpravní cesty ze strany dpravců. Vývj představ rzsahu dpravy v ŽUB je prezentván srvnáním v Tab. 4, kde je vidět výrazný psun v pčtu vlaků 20 % již na straně bjednatelů puhým vývjem představ prvzu v čase. Tab. 4 Srvnání nárůstu rzsahu sbní dpravy Pčet párů vlaků / 2h Nárůstu rzsahu dpravy vůči na vstupu d uzlu Pdle PD (09/2005) 82 PD MD+JMK MD+JMK (11/2012) % Aktualizace (studie 2014) % + 12 % Je nutn též brát v úvahu, že se jedná pčet párů vlaků, které vstupují přes hranice uzlu. Průjezdné linky jsu zde tedy zapčítány 2x, celkvý nárůst pčtu vlaků je tak ve skutečnsti nižší. Aktualizvaný rzsah dpravy v ŽUB Uvedený pčet vlaků není mžn chápat fyzicky jízdu vlaku, nýbrž jak garantvanu trasu pr zavedení vlaku z příslušné tratě, neb v příslušném směru, která má dle dpravní technlgie prvěřené časvé umístění síti a ve vlastním ŽUB. Navrhvaná infrastruktura ŽUB musí být nadimenzvána rzumně velkryse, aby vyhvěla prvzu na dalších let a již dnes se v klí velkých uzlů ukazují prblémy s kapacitu na dříve realizvaných stavbách dané rzvjem dpravy. Linky, které nebyly předmětem pptávky bjednatelů, je mžné brát jak rezervu s garancí plhy trasy pr případnu pptávku, jejichž využití je dle zpracvatele mžné, např. náhradu za jiný směr. Rvněž u linek, které jsu vedeny v síti dlišně d představ MD, je důležité, že mají garantvanu trasu na trati a v ŽUB a jejich další vedení v síti je mžné přizpůsbit ptřebám. IKP Cnsulting Engineers, s.r.. 53 č

54 UZEL BRNO OSOBNÍ DOPRAVA Přílha č.1 Schéma linkvéh vedení sbní dpravy krátkdbý výhled 2016 KRÁTKODOBÝ VÝHLED 2016 Č.Třebvá Ex3 R19 R2 JMK H.Brd Olmuc R9 S2 Letvice R12 Křižanv Tišnv S3 Ostrava R8 Brn hl.n. R12 R8 R9 R19 R2 S7 R6+S6 R11 S4 S41 R13 R5 JMK S7 Vyškv R6+S6 Veselí n.m. Jihlava R11 Náměšť n.o. S4 Sklnice-Telnice S2 Křenvice S41 M.Bránice Vranvice LEGENDA: Takt pr 2h špičku: Hdnín takt 15 min R5 JMK takt 30 min R13 takt 60 min Ex3 Olmuc takt 120 min Wien/Budapest psilvé spje vlaky jeducí p stejné trati Brn hl.n. S3

55 UZEL BRNO OSOBNÍ DOPRAVA Přílha č.2 Schéma linkvéh vedení sbní dpravy střednědbý výhled 2025 STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED 2025 Č.Třebvá Ex3 R19 R2 JMK Letvice S2 H.Brd Olmuc R9 Nedvědice IC12 R12 Křižanv Bskvice S3 Tišnv Ostrava R8 Jihlava R11 Zastávka u B. S2 Brn hl.n. S7 IC12 Vyškv R12 R8 R9 S7 Veselí n.m. R6+S6 R6+S6 R19 R2 R11 S41 S1 R13 R5 S1 Slavkv u B. Sklnice-Telnice S41 S3 Židlchvice M.Bránice S3 Hustpeče LEGENDA: Takt pr 2h špičku: R5 JMK Hdnín takt 15 min takt 30 min takt 60 min takt 120 min psilvé spje vlaky jeducí p stejné trati Brn hl.n. Ex3 Wien/Budapest R13 Olmuc

56 UZEL BRNO OSOBNÍ DOPRAVA Přílha č.3a Schéma linkvéh vedení sbní dpravy dluhdbý výhled 2040 se SJKD DLOUHODOBÝ VÝHLED Ć. Třebvá R19 Ex35 S2 Olmuc IC12 R12 Ex2 H.Brd R9 Letvice Bskvice S3 S2 R8 Ex1 Ostrava S31 Ex30 Tišnv S37 RS Praha S1 Kuřim Ex2 (mim hl.n.) S37 R31 Zlín Brn hl.n. IC12 S7 R12 Vyškv R9 R19 Ex35 R8 Ex1 Ex3 Ex2 (zajíždí Jihlava) Ex2 (zajíždí Jihlava) R33 (zajíždí Jihlava) R33 R31 Veselí n.m. R11 (zajíždí Jihlava) R11 R6+S6 R6+S6 S7 S1 Nesvice Třebíč R4 JMK Zastávka u B. R4 JMK S2 Náměšť n S2 S41 R32 R34 R13 R5 JMK Sklnice-Telnice RS Wien S3 Židlchvice LEGENDA: S41 Takt pr 2h špičku: M.Bránice S3 Hustpeče takt 15 min R5 JMK Hdnín takt 30 min R32 R13 Olmuc takt 60 min Znjm R34 takt 120 min Mikulv SJKD - přidané spje nekresleny psilvé spje Ex3 Ex30 vlaky jeducí p stejné trati Wien/Budapest Brn hl.n.

57 UZEL BRNO OSOBNÍ DOPRAVA Přílha č.3b Schéma linkvéh vedení sbní dpravy dluhdbý výhled 2040 bez SJKD DLOUHODOBÝ VÝHLED Ć. Třebvá R19 Ex35 S2 Olmuc IC12 R12 Ex2 H.Brd R9 Letvice Bskvice S2 R8 Ex1 Ostrava S3 Ex30 Tišnv S37 S1 RS Praha Ex2 (mim hl.n.) S37 R31 Zlín Brn hl.n. IC12 S7 R12 Vyškv R9 R19 Ex35 R8 Ex1 Ex3 Ex2 (zajíždí Jihlava) Ex2 (zajíždí Jihlava) R33 (zajíždí Jihlava) R33 R31 Veselí n.m. R11 (zajíždí Jihlava) R11 R6+S6 R6+S6 S7 S1 Nesvice Třebíč R4 JMK Zastávka u B. R4 JMK S1 S2 Náměšť n S2 S41 R32 R34 R13 R5 JMK RS Wien S3 Židlchvice LEGENDA: S41 Takt pr 2h špičku: M.Bránice S3 Hustpeče takt 15 min R5 JMK Hdnín takt 30 min R32 R13 Olmuc takt 60 min Znjm R34 takt 120 min Mikulv SJKD - přidané spje nekresleny psilvé spje Ex3 Ex30 vlaky jeducí p stejné trati Wien/Budapest Brn hl.n.

58 UZEL BRNO NÁKLADNÍ DOPRAVA Přílha č.4 Pčty a relace vlaků nákladní dpravy krátkdbý výhled 2016 KRÁTKODOBÝ VÝHLED 2016 Přerv H.Brd Č.Třebvá 6/1 42/4 6/1 2/0 6/1 2/0 2/0 24/2 20/1 6/1 2/0 28/2 Brn-Slatina Blažvice 8/1 2/0 2/0 6/1 8/1 2/0 2/0 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 Kyjv 30/2 Brn-Malměřice 6/0 Střelice 6/0 LEGENDA: realce nákladní dpravy 8/1 pčet vl za den / za 2h. špičku 2/0 24/2 20/1 6/1 2/0 4/0 58/4 Brn jih Mdřice 24/2 20/1 6/1 50/4 Břeclav

59 UZEL BRNO NÁKLADNÍ DOPRAVA Přílha č.5 Pčty a relace vlaků nákladní dpravy střednědbý výhled 2025 STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED 2025 Přerv H.Brd Č.Třebvá 6/1 49/5 6/1 4/0 6/1 4/0 2/0 27/3 25/3 6/1 6/0 37/4 Brn-Slatina Blažvice 8/1 4/0 4/0 6/1 8/1 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 Kyjv 34/2 Brn-Malměřice 8/0 6/0 14/2 Střelice 8/0 LEGENDA: realce nákladní dpravy 8/1 pčet párů vl za den / za 2h. špičku 2/0 27/3 25/3 6/0 6/0 14/2 80/8 Brn jih Mdřice 27/3 25/3 6/0 58/6 Břeclav

60 UZEL BRNO NÁKLADNÍ DOPRAVA Přílha č.6 Pčty a relace vlaků nákladní dpravy dluhdbý výhled 2040 DLOUHODOBÝ VÝHLED Přerv H.Brd Č.Třebvá 10/2 12/2 70/6 6/0 4/0 10/2 4/0 2/0 44/4 44/4 6/2 6/0 56/6 Brn-Slatina Blažvice 4/0 4/0 10/2 12/2 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 4/0 Kyjv 42/4 Brn-Malměřice 10/1 Střelice 10/1 2/0 44/4 44/4 20/2 6/0 16/2 132/12 Brn jih LEGENDA: Mdřice realce nákladní dpravy 8/1 pčet vl za den / za 2h. špičku 44/4 44/4 20/2 102/8 Břeclav

61 IKP Cnsulting Engineers, s.r.. Jankvcva 1037/49, Classic 7 budva C Praha 7 tel: fax: inf@ikpce.cm IČ: , DIČ: CZ ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ Datum a míst jednání: , zasedací místnst v sídle IKP, Praha 7 Předmět jednání: Studie Dpracvání variant řešení ŽU Brn Vstupní jednání Vypracval: Naše značka: Přítmní: , Tmáš Hartman, tmas.hartman@ikpce.cm IKPCE-AV-004 viz prezenční listina PROGRAM JEDNÁNÍ úpravy infrastruktury v klí ŽUB, uvažvaný rzsah prvzu PRŮBĚH JEDNÁNÍ Je nutné upravit názvy variant pdle vstupníh jednání: Petrv a U řeky. Prjednávané bdy: 1. INFRASTRUKTURA Oklní infrastruktura by se neměla řešit, puze převzít předpkládané výhledvé stavy z jiných uvažvaných staveb. Lze předpkládat takvé stavby, které umžní nemezvání jízdy příměstských vlaků předjížděním vlaky vyšších segmentů v blízksti uzlu. Týká se zejména úseků Brn Vranvice, Velká Bíteš (Tišnv) a Blažvice Stavby, jejichž realizace se pčítá pr jedntlivé hriznty: 1.1. krátkdbý hriznt (dba výstavby, cca 2016) Elektrifikace Brn Zastávka u Brna úpravy úseku Mdřice Heršpice úpravy úseku Židenice Malměřice (Hády) úpravy na trati 260 (pernizace stanic Adamv, Letvice,..) žst. Břeclav II. stavba mdernizace žst. Olmuc úpravy na trati 250 Brn Malměřice Brn Králv Ple (zvýšení rychlsti) spjky mezi traťvými klejemi tratě 300 a 340 na Kmárvské spjce (jak 1. etapa zajištění prvzu ŽUB; v rámci výlukvé činnsti) Při dalším písemném styku uveďte prsím vždy naši značku PPF banka, a.s. Evrpská 2690/17, Praha 6, Česká republika splečnst zapsána v bchdním rejstříku CZK čísl účtu: /6000, IBAN: CZ , SWIFT: PMBPCZPP u Městskéh sudu v Praze EUR čísl účtu: /6000, IBAN: CZ , SWIFT: PMBPCZPP Oddíl C, vlžka F:\112\112853_ZUBRNO\POSTA\AV\AV-004-ZAZNAM-RV _DEFINITIVNI.DOC