2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Metodika pro místní Agendy 21 v ČR. 2.1 Co je to udržitelný rozvoj

Transkript

1 2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2.1 C je t udržitelný rzvj Odpvěď na tázku, c t je (trvale) udržitelný rzvj, není jednduchá. Existuje mnh definic a na mezinárdní úrvni se k udržitelnému rzvji vede mnh diskusí a jednání. Základní aspekt udržitelnéh rzvje asi nejlépe vystihuje definice ze Zprávy pr Světvu kmisi OSN pr živtní prstředí a rzvj (WCED) nazvané Naše splečná buducnst, kteru v rce 1987 předlžila její tehdejší předsedkyně Gr Harlem Brundtlandvá. Tat definice říká: (Trvale) udržitelný rzvj je takvý způsb rzvje, který uspkjuje ptřeby přítmnsti, aniž by slabval mžnsti buducích generací naplňvat jejich vlastní ptřeby. Pdmínku rzvje je zachvání mžnstí rzvje; základní mžnstí je přitm zachvání přírdních pdmínek v místním měřítku i v celé bisféře. Celá Zpráva prt pdrbněji rzebírá přírdní, sciální a další pdmínky a změny nutné pr udržitelný rzvj na planetě Zemi. Knižní pdba zprávy Naše splečná buducnst vyšla v českém překladu a je běžně dstupná v knihvnách, např. v knihvně Českéh eklgickéh ústavu. 1 Udržitelný rzvj znamená především rvnváhu rvnváhu mezi třemi základními blastmi našeh živta (eknmiku, sciálními aspekty a živtním prstředím), také rvnváhu mezi zeměmi, různými splečenskými skupinami, dneškem a buducnstí apd. (Trvale) udržitelný rzvj je kmplexní subr strategií, které umžňují pmcí eknmických prstředků a technlgií uspkjvat lidské ptřeby, materiální, kulturní i duchvní, při plném respektvání envirnmentálních limitů; aby t byl v glbálním měřítku sučasnéh světa mžné, j e nutné redefinvat na lkální, reginální i glbální úrvni jejich sciálně-plitické instituce a prcesy. Cesta k udržitelnému rzvji je pdle výše uvedené definice 2 pdmíněna kvalitu veřejné správy, kteru se na lkální a reginální úrvni zabývá místní Agenda 21. Řešení prblémů i tvrba rzvjvých plánů, které mají směrvat k udržitelnsti, vyžaduje respektvání určitých principů. Základní principy udržitelnéh rzvje bsahuje dkument Agenda Brundtlandvá, Gr Harlem (ed.): Naše splečná buducnst, Academia, Praha Rynda, Ivan 5

2 2.2 C je Agenda 21? Agenda 21 je dkumentem OSN, který rzpracvává principy udržitelnéh rzvje v glbálním měřítku d jedntlivých prblémvých blastí. Tent dkument byl přijat v rce 1992 účastníky Knference OSN živtním prstředí a rzvji (UNCED), která se knala v brazilském Ri de Janeiru a která je nazývaná Summitem Země, prtže se na ní sešl 10 tisíc ficiálních delegátů ze 178 zemí světa, z th 116 hlav států a 15 tisíc aktivistů na paralelním glbálním fóru. Představitelé zúčastněných zemí se zde sešli prt, aby řešili naléhavé tázky dalšíh vývje na naší planetě. Nebyl t tedy jednání jenm živtním prstředí, ale také kvalitě živta a buducím rzvji v glbálním měřítku. Knference znamenala významný mezník ve světvé diplmacii a strategii rzvje naší planety. Sešl se zde ttiž nebývalé mnžství zástupců zemí z různých částí světa, kteří se, a t je pdstatné, dhdli na některých splečných patřeních, jež by měla pmci lidstvu přejít na cestu udržitelnéh rzvje. Byl knstatván, že prblémy, které máme před sebu, jsu větší, než aby si s nimi dkázala pradit kterákli jedntlivá země, a že nezbytným nástrjem pr uplatnění principů udržitelnéh rzvje je mezinárdní splupráce. Výsledkem velmi slžitých jednání byla shda na určitých zásadách a přijetí něklika významných dkumentů, které pdepsali také představitelé tehdejšíh Českslvenska. Těmit dkumenty jsu: Deklarace z Ri de Janeira živtním prstředí a rzvji, Rámcvá úmluva Spjených nárdů změně klimatu, Úmluva bilgické rzmanitsti, Prhlášení k principům glbální dhdy využívání, chraně a trvale udržitelném rzvji všech typů lesů, Agenda 21. C vlastně znamená Agenda 21? Agenda je slv latinskéh půvdu a znamená prgram neb také seznam věcí, které je třeba udělat, aby byl dsažen cíle. Čísl 21 dkazuje na 21. stletí a s ním spjené prblémy, které lidstv bude muset v zájmu přežití řešit. AGENDA 21 znamená prgram pr 21. stletí, ukazující cestu k udržitelnému rzvji na naší planetě. Je kmplexním návdem glbálních akcí, které mhu pznamenat neb vlivnit přechd na udržitelný rzvj. Je kncepčním pdklad pr vytvření MÍSTNÍ AGENDY 21. Dkument Agenda 21 je pměrně bsáhlý, má 40 kapitl a na 500 stran. Každá kapitla se věnuje jedné blasti, ptřebné pr nastlení udržitelnéh rzvje. Kapitla 28. dkumentu Agenda 21 je věnvána uplatnění principů udržitelnéh rzvje v místních pdmínkách. Místní správy jsu zde vyzdviženy jak ty rgány, které mají velký vliv na glbální prblémy a které mhu vlivnit vývj směrem k udržitelnému rzvji nejen v místních, ale i glbálních rzměrech. 6

3 Místní správy jsu zde vyzvány k přijetí tzv. místních Agend 21, tedy strategickéh a akčníh plánu rzvje bce/reginu, vypracvanéh ve splupráci s veřejnstí a bčanským sektrem (nestátními neziskvými rganizacemi, prfesními svazy), pdnikateli a dalšími. Tent plán má být pstaven na principech udržitelnéh rzvje, jež jsu bsaženy v Deklaraci UNCED a rzpracvány v dkumentu Agenda 21 (na webvých stránkách dkaz MA21, dkumenty). Dkument Agenda 21 a jeh uplatnění v místních pdmínkách je náplní práce různých mezinárdních sdružení (viz Přílha č. 4) a bsahem jednání světvých knferencí, které se d Ria pravidelně přádají, i dalších setkání na mezinárdní úrvni. Světvá setkání (a mj. i dětské iniciativy pr udržitelný rzvj) upzrnila na t, že v Agendě 21 chybí některé důležité blasti, které udržitelný rzvj zásadně vlivňují je t např. prblematika energií, dpravy, válečných knfliktů a další. T však nesnižuje význam dkumentu Agenda 21 jak výchzíh dkumentu pr práci na udržitelném rzvji světa i určitéh místa, bce, reginu. Následná knference p Summitu Země, dluh připravvaný a dluh čekávaný Světvý summit udržitelném rzvji (WSSD), se knal pd patrnací OSN v létě rku 2002 v jihafrickém Jhannesburgu. Cíl tét knference, která svým rzsahem překnala UNCED, shrnul generální tajemník OSN Kfi Annan slvy Od plánu k akci. WSSD ptvrdil význam Agendy 21 jak základníh prgramu udržitelnéh rzvje v 21. stletí. Zárveň však přinesl nvý dkument, tzv. Implementační plán, který je návdem pr realizaci Agendy 21 v celsvětvém měřítku. Implementační plán bsahuje i řadu nvých pririt v blastech, které v Agendě 21 chybějí např. v blasti využívání energie, vztahu glbalizace, vlnéh bchdu a udržitelnéh rzvje, či rzpracvání prblematiky změny vzrců výrby a sptřeby. 2.3 Základní principy udržitelnéh rzvje Mezi základní principy udržitelnéh rzvje patří: 1. prpjení základních blastí živta eknmické, sciální a živtníh prstředí; řešení zhledňující puze jednu neb dvě z nich není dluhdbě efektivní, 2. dluhdbá perspektiva - každé rzhdnutí je třeba zvažvat z hlediska dluhdbých dpadů, je třeba strategicky plánvat, 3. kapacita živtníh prstředí je mezená nejenm jak zdrje survin, látek a funkcí ptřebných k živtu, ale také jak prstru pr dpady a znečištění všeh druhu, 4. předběžná patrnst - důsledky některých našich činnstí nejsu vždy známé, nebť naše pznání záknitstí fungujících v živtním prstředí je stále ještě na nízkém stupni, a prt je na místě být patrní, 5. prevence je mnhem efektivnější než následné řešení dpadů; na řešení prblémů, které již vzniknu, musí být vynakládán mnhem větší mnžství zdrjů (časvých, finančních i lidských), 6. kvalita živta má rzměr nejen materiální, ale také splečenský, etický, estetický, duchvní, kulturní a další, lidé mají přirzené práv na kvalitní živt, 7

4 7. sciální spravedlnst - příležitstí i zdpvědnsti by měly být děleny mezi země, reginy i mezi rzdílné sciální skupiny. Chudba je hržující faktr udržitelnéh rzvje; prt je až d jejíh dstranění naše dpvědnst splečná, ale diferencvaná. Sciálnímu pilíři udržitelnéh rzvje se přikládá stále větší význam a udržitelný rzvj je čím dál častěji chápán jak Trvalé zlepšvání sciálních pdmínek v rámci eklgické únsnsti Země. Eknmika v tmt výkladu hraje rli nástrje k dsažení zlepšení sciálních pdmínek, 8. zhlednění vztahu lkální glbální činnsti na místní úrvni vlivňují prblémy na glbální úrvni vytvářejí je neb je mhu pmci řešit (a napak), 9. vnitrgenerační a mezigenerační dpvědnst (či rvnsti práv), tj. zabezpečení nárdnstní, rasvé i jiné rvnsti, respektvání práv všech sučasných i buducích generací na zdravé živtní prstředí a sciální spravedlnst; mluvíme mrální pvinnsti k buducím generacím zajišťujeme jim mžnst živta ve zdravém prstředí? Nebudu muset spíše řešit prblémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme či? 10. demkratické prcesy zapjením veřejnsti již d pčáteční fáze plánvání vytváříme nejen bjektivnější plány, ale také becnu pdpru pr jejich realizaci. 2.4 Správné řízení věcí veřejných Základním předpkladem dsažení udržitelnéh rzvje je tzv. správné řízení věcí veřejných (angl. gd gvernance ; bsažen např. v deklaraci OSN UN Millennium Declaratin z rku 2000, v dkumentech ze summitu OSN v Jhannesburgu v rce 2002, v dkumentech EU aj.). Správné řízení je zalžen na tevřensti, zdpvědnsti a efektivnsti institucí a účasti veřejnsti na rzhdvacích a dalších prcesech. Správné řízení znamená transparentnst, zdpvědnst, bezúhnnst, vhdný management, efektivní a dstupné služby, závazek k partnerství a neustálý rzvj institucí veřejné správy. Přijímané strategie by měly mít jasnu spjitst s knkrétními aktivitami úřadů. Jinými slvy: státy, reginy či města, jejichž plitická a institucinální správa nevykazuje pět základních rysů správnéh řízení, nemhu dsáhnut udržitelnéh rzvje. Správné řízení má pět základních rysů: tevřenst zapjení veřejnsti d rzhdvání zdpvědnst efektivnst spjitst strategií a knkrétních aktivit. Správné řízení věcí veřejných by měl respektvat základní principy udržitelnéh rzvje. 8

5 2.5 Jaké jsu předpklady pr udržitelný rzvj splečenství/kmunity (bce, reginu)? Rzvj splečenství je prces neb způsb práce se splečenstvím, který se zaměřuje na využití lidskéh ptenciálu a pdpru demkratických pstupů. Je zalžen na principech slidarity a splečných aktivitách, které se snaží čelit nervnému pstavení a diskriminaci. Celý rzvj splečenství usiluje nějakým způsbem přesné vymezení a ppsání ptřeb splečenství a psléze uskutečnění aktivit, jejichž prstřednictvím se mhu lidé zapjit d činnstí, které umžní tyt ptřeby naplnit. Při naplňvání individuálních i sciálních ptřeb jsu přitm respektvány limity, které nám dává živtní prstředí, a t z hlediska místníh i glbálníh živtníh prstředí. Zhledňvání všech aspektů rzvje splečenství (eknmika, splečnst, živtní prstředí, kultura atd.) vede k takvým rzhdnutím, která pdpří udržitelný rzvj splečenství. Rzvj nemusí vždy znamenat puze zvyšvání materiální úrvně. Udržitelný rzvj však také neznamená mezvat materiální ptřeby pd únsnu hranici. Jde spíše hdntvu rientaci a s ní spjený styl živta. V sučasném, tzv. vyspělém světě, je prsazván zaměření na materiální statky a nadměrnu sptřebu. S tím je svázaná nadměrná výrba a prdukce znečištění a dpadů. Pkud tedy mluvíme rzvji ve smyslu udržitelnsti, je třeba sustředit se více na rzvíjení našich schpnstí, našeh duševníh i tělesnéh ptenciálu, pznání sebe sama i klníh světa a vytváření zdravéh a krásnéh prstředí, nejen ve fyzickém smyslu, ale také ve smyslu vztahů. Jde také respektvání klí, živé i neživé přírdy a přírdních záknitstí, úctu k tmu, čeh dsáhli a c vytvřili naši předkvé i zdpvědnst k našim ptmkům. Jde celkvu zdpvědnst k sbě samým i klí. Cesta k udržitelnému rzvji znamená také rzvíjení a naplňvání sciálních ptřeb člvěka lásky, sciálníh i rdinnéh zázemí, jistty, splečenskéh styku, přátelství, pznání, sciálníh uznání i vlastníh rzvje a uplatnění. Při tm všem je vždy ptřeba mít na zřeteli prvázanst věcí v čase i prstru. Naše aktivity vlivňují nejen nejbližší a vzdálenější klí, ale místa značně vzdálená d našeh dmva. (Mluvíme glbálních suvislstech. Jak žijí lidé v jiných částech světa? Pdle zprávy OSN chyběl v rce ,4 miliardám lidí nutné hygienické zázemí a 1,1 miliarda lidí neměla k dispzici nezávadnu pitnu vdu. Tyt prblémy si každrčně vyžádají 2,2 milinu bětí.) 9

6 2.6 Jak pznáme, že splečenství/kmunita (bec, regin) směřuje k udržitelnému rzvji? Při plánvání rzvje i při řešení prblémů jsu sučasně zhledňvány všechny aspekty prblému (sciální, eknmické, eklgické a další). Pkud upřednstníme jeden ze zmíněných aspektů na úkr druhých, jedná se dluhdbě neudržitelné řešení prblému. Udržitelný rzvj pak můžeme přirvnat k míčku balancujícímu na trjnžce: Udržitelný rzvj bce/reginu Eknmika Splečnst Strategické plánvání Živtní prstředí Je stanven směr rzvje bce/reginu/státu (respektující principy udržitelnsti), jsu vytyčeny dluhdbé cíle a stanveny cesty k jejich dsažení. Tyt cíle by měly vycházet z reálných ptřeb místních lidí a mžnstí území k tmu je ptřeba průběžně splupracvat s veřejnstí, ptát se, jaké jsu představy lidí buducnsti bce/reginu. Tyt názry musí být prvnány s dluhdbými trendy vývje a ptřebami udržitelnéh rzvje. Pkud je plán vytvřen bez účasti veřejnsti, tedy je-li vytvřen puze dbrníky a pté předlžen k připmínkvání veřejnsti, nelze čekávat zájem lidí jeh připmínkvání ( stejně si udělají, c chtějí ) ani zájem jeh realizaci ( vymysleli si t, tak ať t také realizují! ). Prt je ptřeba plány vytvářet již z pdkladů shrmážděných d veřejnsti, případně zainteresvaných skupin, veřejnst průběžně infrmvat tvrbě, dplnění, schválení i realizaci plánu. Plán by měl být vdítkem pr ty, jež rzvji bce/reginu rzhdují bez hledu na jejich pliticku příslušnst. Splečný knsensus dává záruku, že se jedná splečné cíle a nedvlí neb umenší mžnst sbních preferencí aktivit, které nejsu v suladu s dluhdbými záměry rzvje celéh splečenství. Je zde také určitá záruka, že se změnu místních představitelů nebudu principy udržitelnéh rzvje puštěny. Sudržnst (vzájemnst, slidarita) Lidé pracují splečně na zvládnutí splečných prblémů a nalezení způsbů naplnění jejich individuálních i splečenských ptřeb. Splečná práce, rzdělení příležitstí ale také zdpvědnstí zvyšuje kapacitu splečenství i jedntlivců, psiluje pcit sunáležitsti s místem i lidmi. Účast veřejnsti na rzhdvání Lidé mají mžnst zúčastnit se rzhdvání, prjevit své ptřeby a názry, a t bez bavy z pstihů neb nezájmu. Jedná se zapjení c největšíh pčtu lidí (i za cenu zvýšených nákladů na pčátku prcesu), dsahvání knsensu a shdy. Je t také respektvání dlišných názrů a vyjasňvání pzic a záměrů různých skupin i jedntlivců. 10

7 Zapjení veřejnsti d rzhdvání vede k psílení pcitu sunáležitsti s bcí, cž je velice důležité pr další rzvj bce. Obyvatelé se více zajímají dění v bci, mají pcit, že se něc děje, patří k tmut místu, jsu aktivnější a svými pstji a skutky významným způsbem pdprují další vývj bce. Hlas jedntlivců a skupin má význam Ujištění jedntlivců a skupin, že jejich hlas má nějaku cenu a že mhu změnit věci, které se jich dtýkají. Tent princip je velmi důležitý pr dluhdbé udržení zájmu lidí pdílet se na řízení bce/reginu/státu. Znamená t mít dpředu jasné, c s názry těch, které zapjuji, udělám; znamená t nevytvářet v lidech příliš velká čekávání, která nemhu být naplněna, a průběžně je infrmvat prbíhajících činnstech. Pkud lidé neuvidí knkrétní změny prvedené na základě jejich pdstatněných přání a pžadavků, nelze čekávat, že si pdrží důvěru v mžnsti vlivnit další vývj splečenství. Otevřenst a transparentnst celéh prcesu Přispívá k důvěře lidí v ty, kteří prces vedu, a větší chtě se zapjit. Rzvj individuálních a skupinvých dvednstí, znalstí a psilvání sebedůvěry, sdílení znalstí a vzdělávání Při setkávání i splečné práci se navzájem bhacujeme svými zkušenstmi a znalstmi. Výsledek je stejně důležitý jak prces, ve kterém se jeden d druhéh navzájem učíme. Rzvj ve všech brech je natlik rychlý, že celživtní vzdělávání je nezbytnstí. Rvncenné pstavení Bj prti diskriminaci a znevýhdněnému pstavení (dle phlaví, nábženskéh vyznání, sciálníh pstavení, nárdnsti atd.) ale sučasně rvncenné pstavení při zdpvědnsti za rzvj bce/reginu. Upřednstňvání jedné skupiny (skupin) nad druhými je dluhdbě neudržitelné. Je t zdrj knfliktů a prblémů. Zajištění chrany živtníh prstředí Snaha vylučit neb mezit činnsti, které pškzují živtní prstředí. Ať chceme neb ne, živtní prstředí nám dává limity pr naše činnsti žijeme na mezeném prstru s mezenými zdrji. Pdle th s nimi musíme zacházet (pkud chceme zajistit dluhdbě udržitelný rzvj). Péče místní zvláštnsti a jejich chrana Kulturní a splečenská rzmanitst (diverzita) je stejně důležitá jak přírdní. Místní zvláštnsti vznikaly celu dbu vývje území a jsu sučástí celsvětvéh bhatství. Krmě th na nich lze pstavit atraktivitu místa pr turisty - ti nehledají v různých zemích stejné věci, ale právě ty zvláštní, atraktivní. Pdpra preventivních patření Gram prevence je lepší než kil terapie. Náklady na preventivní patření jsu nesrvnatelně nižší než náklady na řešení prblémů ať už zdravtních, eklgických, sciálních neb eknmických. Jedním ze základních principů udržitelnéh rzvje je princip předběžné patrnsti. Vychází z pznání, že naše vědmsti fungvání planety Země i vesmíru jsu stále jen zlmkem skutečnsti. 11

8 Zamezvání vzniku velkých rzdílů (tzv. equity rzdíly sciální, eknmické aj.) Chudba a nervnsti, v místním i glbálním měřítku, jsu hržujícím faktrem udržitelnsti. Zajištění efektivníh institucinálníh uspřádání Uplatnění MA21 šetří zdrje, které jsu vždy mezené, zefektivňuje práci, usnadňuje lidem živt. Splupráce s statními bcemi a reginy Prsazvání záměrů rzvje je vždy snazší pr sdružení než pr jedntlivé bce/reginy (i státy). Splečný pstup přináší úspry zdrjů, zvyšuje kapacitu i mžnsti (např. financvání knkrétních záměrů) a usnadňuje dsahvání cílů rzvje. Mnitrvání stavu a vývje jedntlivých blastí živta a prvádění hdncení (na základě vybraných ukazatelů) T, zda směřujeme k vytyčenému cíli, musíme hdntit průběžně na základě stanvených ukazatelů (indikátrů). Indikátry nemusejí mít vždy jen pdbu vědeckých dat, ale mhu vycházet z přání lidí (např. pčet dětských hřišť na sídlišti, bezbariérvé přechdy apd.). Nadřazvání veřejných zájmů nad sbní Opačný pstup je dluhdbě neudržitelný, dčerpává zdrje a ve výslednici vede k slabení splečenství, a tudíž i nh jedntlivce, který své zájmy prsazuje na úkr statních. Orientace na kvalitu a dluhdbu udržitelnst Krátkdbé zisky mhu dčerpat splečenství důležité zdrje a vést k chudbě a závislsti na cizích jedntlivcích neb seskupeních, které ze splečenství (území) puze čerpá a nic tam nepřináší (např. zahraniční investři, kteří nejdříve získají výhdy za účelem zaměstnání místních lidí a kteří p změně situace přenesu výrbu dále na výchd a prpustí v jediném kamžiku velké mnžství zaměstnanců, nebť jsu vedeni puze zájmem na firemním a sbním zisku). Zajištění plitické pdpry uplatňvání udržitelnéh rzvje (přijetí deklarace udržitelném rzvji). Bez zajištění plitické pdpry není šance na dluhdbé prsazení záměrů udržitelnéh rzvje. Základ spčívá ve splupráci všech důležitých skupin splečenství bce/reginu (státu) a přijetí nutných patření zdpvědným rgánem s rzhdvací pravmcí. Jít příkladem Zajistit eklgicky šetrný prvz budvy místní/krajské správy a veřejných budv. Lidé vnímají více chvání než slva nemůžeme prsadit udržitelný rzvj, pkud se sami nechváme udržitelně. 12

9 2.7 Charakteristické znaky udržitelnéh splečenství 1) Zdrje jsu využívány efektivně a dpad je minimalizván uzavřenými cykly. 2) Znečisťvání je mezené na stupeň, se kterým se přírdní systémy dkáží vyrvnávat. 3) Je ceňvána a chráněna rzmanitst přírdy (bidiverzita). 4) Tam, kde je t mžné, jsu místní ptřeby uspkjvány z místních zdrjů. 5) Obyvatelé mají mžnst získat pitnu vdu a jídl v ptřebném mnžství a dstatečné kvalitě. 6) Lidé mají mžnst získat dpvídající bydlení. 7) Každý má příležitst získat uspkjivu práci, místní eknmika není závislá na něklika mál prvzvatelích, ale je různrdá. 8) Zdraví člvěka je chráněn vytvářením bezpečnéh, zdravéh a příjemnéh živtníh prstředí a zajištěním zdravtních služeb, které zdůrazňují prevenci před nemcí, stejně jak řádnu péči nemcné. Je pdprván zdravý způsb živta. 9) Lidská sídla i krajina jsu harmnicky rzvíjena v suladu s urbanistickými zásadami. 10) Přístup k účelvým zařízením, službám, zbží a lidem není dsahván na úkr živtníh prstředí ani mezván puze na ty, kd mají aut. 11) Lidé žijí beze strachu z individuálníh násilí, ze zlčinu neb z perzekuce kvůli jejich vyznání, rase, phlaví neb sexuální rientaci. 12) Každý má přistup ke vzdělání, prfesinální přípravě, pznání a infrmacím, které jsu ptřeba, aby zaujal svu úlhu ve splečnsti. 13) Občanům je umžněn pdílet se na rzhdvání. 14) Jsu dstupné příležitsti k aktivnímu užívání vlnéh času. 15) Kulturní rzmanitst a místní zvláštnsti jsu ceněny a chráněny. 16) Místní akce a aktivity respektují glbální suvislsti. 17) Vlastnická práva jsu stabilní a jsu vyknávána zdpvědně. 13