Zjištění konzumace výživových doplňků u sportující veřejnosti

Transkript

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Zjištění knzumace výživvých dplňků u sprtující veřejnsti (diplmvá práce) Autr práce: Tmáš Perník, Výchva ke zdraví, VKZ Veducí práce: PhDr. Renata Malátvá, Ph.D. České Budějvice, 2014

2 UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA PEDAGOGICAL FACULTY DEPARTMENT OF HEALTH EDUCATION Finding the cnsumptin f nutritinal supplements fr sprting public (dissertatin) Authr: Tmáš Perník Supervisr: PhDr. Renata Malátvá, Ph.D. České Budějvice, 2014

3 Bibligrafická identifikace Název diplmvé práce: Zjištění knzumace výživvých dplňků u sprtující veřejnsti Jmén a příjmení autra: Tmáš Perník Studijní br: Tělesná výchva a sprt Pracviště: Katedra výchvy ke zdraví, PF JČU Veducí bakalářské práce: PhDr. Renata Malátvá, Ph.D. Rk bhajby bakalářské práce: 2014 Abstrakt: Cílem diplmvé práce byl zjistit knzumaci výživvých dplňků u sprtující veřejnsti. Pr zpracvání byly využity metdy bsahvé analýzy, syntézy a metda dtazvání. Metdu bsahvé analýzy byla prstudvána dstupná literatura a internetvé zdrje, zaměřené na prblematiku výživvých dplňků a pjmů s tím spjených. Metdu bsahvé syntézy byla zpracvána literární rešerše, kde dšl k rzdělení a ppsání pdpůrných prstředků a legislativy s nimi spjené. Dále byl vytvřen dtazník, díky němuž byl mžné získat ptřebná data d sprtující veřejnsti. V dubnu 2014 byl prveden elektrnické dtazníkvé šetření- sběr dat. Dtazník byl zveřejněn prstřednictvím stránky dcs.ggle.cm a byl vlžen na sciální síť Facebk. P téměř 2 týdnech se získal 105 dtazníků, z nichž byl pr vyhdncení pužit všech 105. Zjistili jsme, že nejvíce jsu využívány dplňky sprtvní výživy pr urychlení regenerace a pté dplňky pr klubní výživu. Klíčvá slva: výživvé dplňky, dplněk stravy, Legislativa, dtazník, hyptézy, sprtující veřejnst.

4 Bibligraphical identificatin Title f the graduatin thesis: Finding the cnsumptin f nutritinal supplements fr sprting public Authr s first name and surname: Tmáš Perník Field f study: Psychical educatin and sprt Department: Department Health Educatin Supervisr: PhDr. Renata Malátvá Ph.D The year f presentatin: 2014 Abstract: The aim f this thesis was t determine the cnsumptin f nutritinal supplements f sprting public. Fr prcessing were used methds f cntent analysis, synthesis and methd f questining. By the methd f cntent analysis was studied available literature, and internet resurces, fcusing n nutritinal supplements and cncepts assciated with it. By means f cntent synthesis was prepared a literature search, where was split and describe the means f supprt and legislatin assciated with them. A questinnaire was prepared, which makes it pssible t btain the necessary data frm the sprting public. In April 2014 was cnducted electrnic survey - data cllectin. The questinnaire was made public thrugh the pages dcs.ggle.cm and was placed n the scial netwrk Facebk. After almst 2 weeks we btain 105 questinnaires f, which was used t evaluate all 105. We fund that mst are used in sprts nutritin supplements t accelerate the regeneratin and then supplements fr jint nutritin. Keywrds: Nutritinal supplements, dietary supplement, Legislatin, questinnaire, hyptheses, sprting public.

5 Prhlašuji, že svji diplmvu práci jsem vypracval samstatně puze s pužitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citvané literatury. Prhlašuji, že v suladu s 47b zákna č. 111/1998 Sb. v platném znění suhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a t v nezkrácené pdbě archivvaných Pedaggicku fakultu elektrnicku cestu ve veřejně přístupné části databáze STAG prvzvané Jihčesku univerzitu v Českých Budějvicích na jejích internetvých stránkách, a t se zachváním méh autrskéh práva k devzdanému textu tét kvalifikační práce. Suhlasím dále s tím, aby shdnu elektrnicku cestu byly v suladu s uvedeným ustanvením zákna č. 111/1998 Sb. zveřejněny psudky šklitele a pnentů práce i záznam průběhu a výsledku bhajby kvalifikační práce. Rvněž suhlasím s prvnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz prvzvanu Nárdním registrem vyskšklských kvalifikačních prací a systémem na dhalvání plagiátů. Pdpis studenta Datum

6 Pděkvání Děkuji mé veducí diplmvé práce PhDr. Renatě Malátvé Ph.D. za její dbrné vedení, pmc, prpůjčení dbrné literatury, rady a připmínky, kterých se mi během tét práce dstal.

7 Obsah 1 Úvd Přehled pznatků Legislativa Definice základních pjmů dle Zákna č 110/1997 Sb. ptravinvých a tabákvých výrbcích Pdzáknné předpisy, které též suvisejí a upravují pjem dplněk stravy Schvalvání a uvádění dplňků stravy na trh v ČR Rzlišení dplňků stravy d léčivých přípravků Označvání dplňků stravy Pžadavky na balení a slžení dplňků stravy Prpagace a reklama Rzdělení pdpůrných prstředků Prdukty pr pdpru růstu celkvé hmty Prdukty pr nárůst svalvé hmty prteiny Prdukty pr nárůst svalvé hmty aminkyseliny Prdukty pr zvýšení síly, svalvý růst a zvýšení regenerace - Kreatin Prdukty pr snížení hmtnsti suplementy na bázi karnitinu Energizéry Vitamíny a minerály Anablické steridy Cíle a hyptézy Metdlgie Pužité metdy Metda bsahvé analýzy a metda syntézy Dtazvání Vlastní dtazníkvé šetření Výsledky Výsledky dtazníkvéh šetření Výsledky hyptéz... 52

8 6 Diskuse Zhdncení dtazníkvéh šetření becně Závěr... 58

9 1 Úvd V tét diplmvé práci jsem vytvřil základní přehled ptravinvých dplňků určených pr širký kruh sprtující veřejnsti. Vycházel jsem nejen z mnha knížek a dbrné literatury, ale také z vlastních zkušenstí a výzkumu. Infrmace, které jsu v tét práci bsaženy, psluží každému, kd by měl zájem se ve stručnsti infrmvat vlastnstech jedntlivých prduktů. V dnešní mderní a uspěchané dbě lidé sprtují nejen pr zábavu, ale hlavně prtže chtějí, neb častěji musejí něc udělat pr svůj vzhled či pr své zdraví. Bez správné živtsprávy a bez prduktů sprtvní výživy, které dplňují stravu běžné slžky ve vyšších kncentracích se na výsledky čeká velice pmalu, a ne každý člvěk u sprtu vydrží, aniž by v brzké dbě na sbě nepznal vynalžené úsilí. Prt jsem tereticku část práce věnval dplňkům stravy a je jen na každém z nás, zda-li tét mžnsti využije či nikliv. Zajímal jsem se též legislativu, která vymezuje pjmy sprtvní dplňky a upřesňuje rzdíly mezi léčivy a těmit suplementy. Při studiu literatury jsem narážel na prblém starších výzkumů, kde se výsledky stejných suplementů výrazně lišily d nejnvějších výzkumů, které jsem získával v dbrných nejnvějších časpisech. Velice krajvě jsem se v práci zmínil i žehavéh tématu týkajícíh se anablických steridů, jelikž vím, že i mezi sprtující veřejnstí, tedy laiky se tyt látky vyskytují a téma se dtkne téměř každéh stálejšíh návštěvníka psilvny neb Fitness centra. V praktické části jsem se zaměřil na sprtující veřejnst všech věkvých kategrií a zkumal jsem a prvnával výsledky tht výzkumu. Výsledky mě velice překvapily. 1

10 2 Přehled pznatků Na úplný začátek bychm rádi vymezili pjem výživvý dplněk, který je uveden v názvu mé diplmvé práce. Tent pjem se dá vyjádřit něklika rzdílnými výrazy, ale významvě se jedná stále ttéž. V záknech je ppsán například puze výraz dplněk stravy. V knižních zdrjích, či na internetu jsem se setkal s pjmy ptravinvý či ptravní dplněk, nutriční dplněk, suplement, či dplněk výživy. V rámci tét diplmvé práce se tedy můžeme setkat se všemi těmit pjmy. 2.1 Legislativa Definice základních pjmů dle Zákna č 110/1997 Sb. ptravinvých a tabákvých výrbcích Zákn č 110/1997 Sb. definuje pjem ptraviny takt: látky určené ke sptřebě člvěkem v nezměněném neb upraveném stavu jak jídl neb nápj, nejde-li léčiva a mamné neb psychtrpní látky; za ptravinu pdle tht zákna se pvažují i přídatné látky, látky pmcné a látky určené k armatizaci, které jsu určeny k prdeji sptřebiteli za účelem knzumace. Pjmem dplněk stravy se dle Zákna č.110/1997 Sb. rzumí: ptravina, jejímž účelem je dplňvat běžnu stravu a která je kncentrvaným zdrjem vitaminů a minerálních látek neb dalších látek s nutričním neb fyzilgickým účinkem, bsaženým v ptravině samstatně neb v kmbinaci, určená k přímé sptřebě v malých dměřených mnžstvích. Definici pjmu Ptraviny nvéh typu najdeme v Zákně ptravinách a tabákvých výrbcích a zní následvně: 2

11 Ptravinami neb slžkami ptravin nvéh typu (dále jen ptraviny nvéh typu ) se rzumí ptraviny neb slžky vyrbené a uvedené d běhu v suladu s přím pužitelným předpisem Evrpských splečenství Pdzáknné předpisy, které též suvisejí a upravují pjem dplněk stravy Mim Záknů, které definují a stanvují pjem dplněk stravy, existují další právní předpisy upravující tent pjem. V sučinnsti se Zákny, půsbí v České Republice Vyhlášky a Nařízení vlády, které dplňují a upřesňují rámcvé znění jedntlivých Záknů (Knapp, 1995). Zákny, kde se setkáváme s pjmem dplněk stravy: Zákn č. 110/1997 Sb. ptravinách a tabákvých výrbcích - tent zákn upravuje základní pjmy jak ptravina, dplněk stravy, ptravina nvéh typu - jsu zde stanveny pvinnsti prvzvatelů ptravinářskéh pdniku balení, značvání ptravin, uvádění ptravin d běhu Zákn č. 378/2007 Sb. léčivech - v tmt zákně je definván pjem léčiv, který se velmi čast zaměňuje s pjmem dplněk stravy - jsu zde stanveny pžadavky na dplňky stravy a ptravní dplňky Jedntlivé Nařízení vlády a Vyhlášky suvisející s pjmem dplněk stravy: Nařízení vlády č. 72/1997 Sb. - tt nařízení ppisuje pjem anablikum, a další prdukty s anablickým účinkem 3

12 Vyhláška č. 225/2008 Sb. - tat vyhláška stanvuje pžadavky na bhacvání ptravin a dplňky stravy Vyhláška č. 446/2004 Sb. - stanvuje pžadavky na dplňky stravy Vyhláška č. 113/2005 Sb. - vyhláška ppisující značvání ptravin Vyhláška č. 54/2001 Sb. - ptraviny určené pr zvláštní výživu a způsb pužití Vyhláška č. 157/2008 Sb. - mění výše uvedenu vyhlášku č. 54/2001 Sb Schvalvání a uvádění dplňků stravy na trh v ČR Od je v České Republice účinná vyhláška č. 446/2004, která stanvuje pžadavky na dplňky stravy a na bhacvání ptravinvými dplňky. V rámci tét vyhlášky jsu schvalvány dplňky stravy pdle th, zda jsu uvedeny ve vyhlášce č. 446/2004 Sb., či ne (Opletal, 2010) Schvalvání dplňků stravy uvedených ve vyhlášce č. 446/2004 Sb. Výrbce má v tmt případě pvinnst známit Ministerstvu zdravtnictví ČR uvádění dplňků stravy na český trh a zárveň zaslat text české etikety na adresu Ministerstva. Tent text dplněk stravy pnese a zárveň dstane přidělen čísl, pd kterým je dplněk stravy uváděn na český trh jak ptravina. 4

13 Schvalvání dplňků stravy, které nejsu uvedeny ve vyhlášce č. 446/2004 Sb. Tent pstup je určen pr dplňky stravy, které před uvedením na trh musí být schváleny Ministerstvem zdravtnictví ČR. Na základě stanviska Státníh zdravtníh ústavu (SZÚ-CZŽP) pté Ministerstv vydává suhlas s uvedením dplňku na český trh. Schválené přípravky pté dstanu přidělen OVZ (HEM) čísl. Na základě pdkladů d výrbce vypracuje SZÚ- CZŽP dbrné stanvisk, ve kterém je uveden mikrbilgické a chemické vyšetření, úplně slžení a text české etikety. Pkud by se na základě slžení a deklarací mhl jednat léčiv, musí si žadatel zařídit d SÚKL ddělení farmakvigilance stanvisk, dle kteréh je mžné zařadit výrbek mezi léčiva. Pkud se léčiv nejedná, může být výrbek zařazen mezi dplňky stravy. V případě pdezření, že jde ptravinu nvéh typu má žadatel pvinnst pdat známené dle pstupu uvádění a schvalvání těcht ptravin na trh. (Vědecký výbr pr ptraviny, 2006) Na adrese nalezneme databázi schválených dplňků stravy. Tat databáze se průběžně aktualizuje a mezený přístup má i veřejnst. Přípravky jsu zde děleny dle čísla rzhdnutí MZ ČR, názvu, účinné slžky, či výrbce ( Rzlišení dplňků stravy d léčivých přípravků V sučasné dbě jsu na českém trhu sptřebitelé schpni jen velmi těžk rzeznat druh výrbku a psudit jeh infrmace, uvedené výrbcem. Na trhu se bjevuje stále více dplňků stravy, které se velmi pdbají léčivým přípravkům, a t jak jejich vzhledem, slžením, či charakterem infrmací na balu. Dplněk stravy Ptraviny bsahující vyské mnžství vitamínů a minerálních látek. Jsu dplňkem běžné stravy a příznivě vlivňují zdravtní stav sptřebitele. Ministerstv zdravtnictví ČR má za úkl před uvedením na trh psudit jejich zdravtní 5

14 nezávadnst, cž znamená, že při dluhdbém užívání nesmí djít k pškzení zdraví. Účinnst dplňků stravy není psuzvána, tudíž ani účinky prpagvané výrbcem nejsu jakkliv kntrlvány. Léčivé přípravky Veškeré léčivé přípravky pdléhají registračnímu řízení, kde je kntrlvána bezpečnst, jakst a účinnst jedntlivých přípravků. V rámci ČR schvaluje a psuzuje všechny léčivé přípravky Státní ústav pr kntrlu léčiv (SÚKL). Existují právní předpisy stanvující přísná kritéria na prvádění klinických studií, díky nimž dchází k hdncení účinnsti léčivých přípravků. Již d uvedení přípravku d běhu jsu léčivé přípravky pravidelně hlídány a t jak ze strany Státníh ústavu pr kntrlu léčiv, tak ze strany držitele registrace. Základní rzdíly mezi dplňky stravy a léčivými přípravky: 1. Dplněk stravy musí mít vždy na bale značen, že jde právě dplněk stravy 2. Každý léčivý přípravek, který má udělenu registraci, musí mít na balu i v příbalvé infrmaci uveden tzv. registrační čísl 3. Některé dplňky stravy bsahují čísl HEM, cž je suhlas d Ministerstva zdravtnictví ČR, že mhl být výrbek uveden d běhu jak ptravina Označvání dplňků stravy Na značvání dplňků stravy se vztahuje 6 zákna ptravinách a prváděcí vyhláška č. 113/2005 Sb. Krmě údajů, které nařizuje zákn ptravinách je ptřeba u dplňků stravy mít na bale uvedeny ještě následující údaje: sučástí názvu výrbku musí být značení dplněk stravy názvy vitamínů, minerálních látek, ppřípadě dalších látek bsažených ve výrbku 6

15 údaje mnžství minerálních látek, vitamínů, dalších látek dle dpručené denní dávky a zárveň prcentuální vyjádření denní dávky dpručené denní dávkvání knkrétníh výrbku a případné další pdmínky pužití upzrnění na ulžení dplňku stravy, mim dsah dětí varvání v případě překrčení denní dávky upzrnění, že výrbek nenahrazuje pestru stravu pkud dplněk stravy bsahuje v denní dávce více než 800 nangramu vitamínu A, pté je nevhdný pr těhtné ženy pkud je v dplňku stravy bsažena rstlina Cimicifuga racemsa, či její extrakty a uživatel pcítí pdezření na nemcnění jater, tak musí přerušit knzumaci tht výrbku a vyhledat lékařsku pmc Obr. 1 Ukázka správnéh značvání dplňků stravy Zdrj: U dplňku stravy nesmí být nikdy značen, že se jedná dplněk, který léčí, či vyléčí lidské nemcnění, či že se na tyt vlastnsti dkazuje. Zárveň nesmí být nikde na dplňku stravy uveden, že pestrá strava nebsahuje dstatek vitamínů a minerálních látek. 7

16 2.1.6 Pžadavky na balení a slžení dplňků stravy Pkud výrbce uvádí svůj prdukt na český trh, tak je pvinen ddržvat pužití balů a balvých materiálů následvně: - bal nesmí senzricky ani jiným způsbem vlivnit prdukt - bez tevření, či změny balu nesmí djít u ptraviny ke změně či záměně bsahu a tím by měl tedy bal chránit ptravinu před znehdncením - materiály a předměty, které přicházejí d příméh styku s ptravinu, musí být v suladu s dpvídajícími pžadavky na tyt materiály a předměty Tyt pžadavky jsu stanveny vyhlášku č. 225/2008 Sb., která stanvuje pžadavky na dplňky stravy a na bhacvání ptravin. Slžení Ve vyhlášce 225/2008 Sb. Je stanven: a) Jaké vitamíny a minerální látky můžeme pužít pr výrbu dplňků stravy. Tent seznam nám pskytuje tabulka uvedená v přílze č.1. b) Jaké frmy vitamínů a minerálních látek jsu pvleny. Seznam frem nalezneme v přílze č.2. c) Jaké pdmínky je třeba ddržet, pkud chceme využít dalších látek v dplňcích stravy. Tyt pdmínky nám zbrazuje přílha č Prpagace a reklama Pdle Strnadvé (2009) je v reklamních tvrzeních ptřeba uvádět pravdivé infrmace. Na každém výrbku musí být zřetelné značen nejlépe velkými písmeny, že se jedná dplněk stravy. Na balu nesmí být uveden, že ptravina bsahuje kmplexní mnžství živin ptřebných pr lidský rganismus a zárveň nesmí dkazvat na klinické studie, které nejsu ničím ptvrzeny. 8

17 V rámci reklamy nesmí být taktéž nikde uveden, že daný dplněk stravy je prevencí pr vyléčení, či přím vyléčí některé z nemcnění (Strnadvá, 2009). Obr. 2 Ukázka prpagace dplňku stravy Zdrj: gelactiv-pr-zdrave-kluby 2.2 Rzdělení pdpůrných prstředků Prdukty pr pdpru růstu celkvé hmty Prdukty pr nárůst svalvé hmty- prteiny Prdukty pr nárůst svalvé hmty- aminkyseliny Prdukty pr zvýšení síly, svalvý růst a zvýšení regenerace- Kreatin Prdukty pr snížení hmtnsti- suplementy na bázi karnitinu Energizéry Vitamíny a minerály Anablické steridy Prdukty pr pdpru růstu celkvé hmty K čemu jsu tyt prstředky pužívány Tyt prdukty pdprují růst celkvé hmty. Přispívají k dplnění energetických zásb. Je tedy vhdné pužívat tyt dplňky v bjemvé fázi, kdy člvěk musí přijmut dstatečné mnžství živin a udržet si energetický nadbytek. Prdukty pr pdpru růstu celkvé hmty pužíváme hlavně u těcht druhů sprtů rychlstních, vytrvalstních, silvých. Vzhledem k tmu, že některé z těcht přípravků 9

18 bsahují ptimální skladbu živin, je vhdné je pužívat i u kndičně cvičících sprtvců. Patří mezi nejchutnější dplňky a je dbře rzpustný (Fřt, 2002) Frmy prduktů Sacharidvé nápje Čast značvány jak Gainery, jsu sypké vyskenergetické směsi jednduchých i slžitých sacharidů, bílkvin (nejčastěji v pměru 5:1) a jiných látek (vitamínů, minerálů, aminkyselin, kreatinu aj) s minimálním přídavkem tuků. Tyt sypké kncentráty se připravují smícháním nejčastěji s vdu, neb mlékem. Patří mezi nejchutnější dplňky. Přípravky ddávají velké mnžství energie a zvyšují tím rychlst regenerace energetických zásb i regeneraci svalvé hmty. Při jejich užívání je třeba dbát na správné dávkvání ddaná nevyužitá energie se v těle ulží ve frmě tuku. Obr. 3 Ukázka Sacharidvéh nápje Zdrj: Dávkvání prduktů Jedinec by měl přijmut 0,4 0,8g sacharidu na kilgram své hmtnsti. Nutné přepčítat z nutriční tabulky vytištěné na balu, dávkvání určené výrbcem ttiž čast bývá záměrně přehnané. Zjistíte-li, že Vám určitý gainer z jakýchkliv důvdů nevyhvuje, musíte zkusit jiný, jiné řešení neexistuje. Při výběru se řiďte nikliv cenu, ale slžením (Fřt, 2002, s. 167) 10

19 2.2.2 Prdukty pr nárůst svalvé hmty prteiny K čemu jsu tyt prstředky pužívány Dle Kleinera (1998) prteiny pdprují stavbu svalvé hmty. Není mžné je nahradit. V dluhdbém měřítku je minimální příjem bílkvin pr člvěka 0,5g / kg jeh váhy. Různé druhy kncentrátů pužíváme převážně při silvých, rychlstních i vytrvalstních sprtech. Prteinvé prdukty patří mezi nejrzšířenější dplňky stravy mezi sprtvní veřejnstí a pužívají se jak náhrada bílkvin tehdy, pkud jich dstatek není, či při silvých sprtech ani nemůže být bsažen ve stravě. Nadbytek přijatéh prteinu se vylučí z těla, ppř. ulží ve frmě tuku Frmy prduktů Prteinvé přípravky jedná se sypké kncentrvané směsi s bsahem bílkvin, kdy jejich bsah přesahuje 30g bílkvin na 100 g prduktu. Přípravky se liší hlavně skladbu pužitých prteinů, abslutní kncentrací bílkvin či aminkyselin ve výrbku, či bsahem speciálních anablizujících látek, které jsu v prduktu bsaženy. Tyt směsi je dpručen připravvat smícháním s vdu, či nízktučným mlékem Dělení prteinů: 1) Jednslžkvé prteiny: bsahují puze určitý druh bílkviny např. syrvátkvý prtein 2) Víceslžkvé prteiny: bsahuje více druhů bílkvin Druhy víceslžkvých prteinů: a) Středně kncentrvané - bsah bílkvin se phybuje v rzmezí 30-60% 11

20 b) Vysce kncentrvané - bsah bílkvin se phybuje v rzmezí 60-85% - jsu t tzv. WPC kncentráty, vyznačují se dbru využitelnstí ke stavbě svalvé hmty. Jsu vhdné pr využití v kndičním cvičení běžné sprtující veřejnsti. Cena přípravku se dráží na kncentraci prteinu v něm bsažených čím menší kncentrace, tím levnější. Je všem ptřeba vyšší dávkvání kvůli ptřebné dávce prteinu. c) Bílkvinvé izláty bsah bílkvin se phybuje v rzmezí 85 96%. - jsu t tzv. WPI izláty. Vyská kncentrace prteinů v přípravku, minimální mnžství tuku a sacharidů. Jsu tedy vhdné pr redukční či rýsvací bdbí. Vyšší cena a hrší chuť Druhy prteinvých výrbků: A) Syrvátkvé dplňky Tyt prteiny jsu nejrzšířenějšími mezi běžnými uživateli. K tmut přispívá i kvalita nízká cena těcht prteinů. Syrvátkvá bílkvina bsahuje vyské mnžství esenciálních aminkyselin, ptřebných pr stavbu svalvé hmty. Syrvátkvá bílkvina též pdpruje imunitní systém, je prtizánětlivá a má antixidační účinky. Chutnají dbře, zpravidla čím vyšší bsah sacharidů, tím je chutnější. Na trhu je na výběr mnh druhů syrvátkvých prteinů, v téměř libvlné kncentraci bílkvin ve výrbku. B) Kaseinvé dplňky Kasein, bílkvina bsažená např. v tvarhu. Její výhda činí v pstupném uvlňvání aminkyselin, které brání katablismu ve spánku. Na trhu bývá k dstání pd značením Night prtein, dávkvání je tedy dpručen večer před spaním. 12

21 Prtein není mezi běžnými kndičními sprtvci mnh rzšířen, je t kvůli neznalsti pzitivních nčních účincích a především vyšší ceně, která je přibližné jedn násbkem Syrvátkvých výrbků. Má výbrnu chuť a dbře se rzmíchává. C) Sójvé dplňky Tyt dplňky jsu vhdné zejména pr jedince, kteří z jakýchkliv důvdů, ať zdravtních, vegetariánských či veganských nemůžu mléčné výrbky. Jsu velmi bhaté na bsah prteinů a esenciálních aminkyselin. Obr. 4 Ukázka sójvéh dplňku Zdrj: Sójvé prteiny nemají takvu schpnst pr tvrbu svalvé hmty jak kaseinvé, či sacharidvé dplňky. Jejich nevýhdu je chuť, výhdu napak nízká cena a nízký bsah tuku. D) Rýžvé, pšeničné, vajíčkvé dplňky Tyt dplňky jsu jen velmi mál vyhledávané, vyráběné i dstupné, převážně díky jejich menší využitelnsti prti předchzím výrbkům. Zájemci tyt výrbky jsu převážně z řad alergiků na předchzí uvedené dplňky Dávkvání prteinvých prduktů Dávkvání se dvíjí d druhu sprtvníh zaměření a četnsti tréninku. Pr nesprtujícíh člvěka je t 0,8g / 1 kg / den. Vytrvalstní sprtvci 1,3g / kg /den. Silví sprtvci 1,8 2,5g / 1kg/ den. 13

22 Dpručené denní mnžství (RDA) pr průměrnéh člvěka je 0,8 až 0,9 gramu na 1 kg tělesné hmtnsti. Nutn všem ddat, že RDA byl stanvván na základě sledvání lidí se sedavým způsbem živta. Ačkliv někteří z těcht lidí cvičili, byla t fyzická aktivita minimální a rzhdně se nedala srvnávat s nárčným tréninkem (Thrne a Embletn, 1998, s. 132) Při nadměrném pužívání těcht přípravků dchází k dehydrataci, přetížení ledvin a ke zvýšení tvrby tuku Prdukty pr nárůst svalvé hmty aminkyseliny K čemu jsu tyt prstředky využívány Aminkyseliny se pdílejí ke zlepšení regenerace, chraně a nárůstu svalvé hmty. Mezi sprtující veřejnstí jsu velmi blíbené. Aminkyseliny eliminují zvýšený nápr, který je kladen na ledviny a játra při trávení nadměrnéh mnžství prteinů. Aminkyseliny mhu bát přím absrbvány d krevníh běhu (Thrne a Embletn, 1998, s. 169) základní druhy aminkyselin a jejich slžení Dle Kleiner (2010) se jedná aminkyseliny: 1) Esenciální nepstradatelné aminkyseliny. Naše těl si je neumí vyrbit a je závislé na jejich ddávání. Nejznámější 3 esenciální aminkyseliny se prdávají pd názvem BCAA - Branched Chain Amin Acids. P glutaminu jsu nejrzšířenější aminkyselinami v těle. Jedná se tyt esenciální aminkyseliny: a) Leucin b) Isleucin c) Valin 14

23 Leucin je rganismem využíván dvakrát více, než Isleucin a Valin. Při nákupu BCAA prduktů je třeba dbát na tent správný pměr. 2:1:1. Leucin má také největší účinek na chranu svalvé hmty. Jejich pdávání by měl být rutinní záležitstí v prfesinálním sprtu a ve sprtu mládeže. V průběhu dluhdbé hspitalizace chrání hmtu před devastací, pdbně účinkují v průběhu tvrdých redukčních diet. (Fřt, 2002, s. 261) Pkud se při cvičení vyčerpá zásba cukru, dalším zdrjem těla pr energii jsu aminkyseliny BCAA. Pkud tedy budu suplementvány před výknem, nedjde k devastaci svalvé hmty. Obr. 5 Ukázka esenciální aminkyseliny Zdrj: 2) Neesenciální pstradatelné těl si tyt aminkyseliny dkáže sam vyrbit. Jejich suplementace při zátěži je všem vhdná. Základními druhy neesenciálních aminkyselin jsu: Arginin pdpruje růst tvrby růstvéh hrmnu, stimuluje tvrbu svalvé hmty, urychluje regeneraci, pdpra tvrby klagenu, pmáhá dburávat tuky, snižuje hladinu chlesterlu (LDL). Glutamin nejvíce rzšířená aminkyselina v těle, pdpra tvrby růstvéh hrmnu, zlepšuje imunitu, pdpra regenerace hmty, má antikatablické účinky, chrana srdečníh svalu, snižuje chuť na alkhl a cukr Tyrsin pdpra zvýšenéh spalvání tuků při výknu, stimulant mzku, základ pr tvrbu melaninu 15

24 Frmy prduktů: 1) Frma prášku 2) Frma tablet 3) Frma tekutá Prdukty dále dělíme: 1) Individuální aminkyseliny výrbek bsahuje samstatnu aminkyselinu (např. glutamin) 2) Prdukty s bsahem více druhů aminkyselin (BCAA) 3) Prdukt bsahující všechny aminkyseliny Dávkvání prduktů bsahující aminkyseliny: Esenciální aminkyseliny: Suplementace je vhdná před fyzicku zátěží chrana svalvé hmty před devastací a p zátěži pr urychlení regenerace svalů. Dpručená denní dávka by neměla být vyšší, než 20 g denně. Neesenciální aminkyseliny: Arginin: ddat denně přibližně 5 gramů. Lidé, trpící na pary by se měli suplementace argininu vyhnut. Glutamin: 5 15 gramů / den. Glutamin by neměl být kmbinván s tyrsinem. Tyrsin: 5gramů / den. Užívá se minut před výknem a nalačn Prdukty pr zvýšení síly, svalvý růst a zvýšení regenerace - Kreatin K čemu jsu tyt prstředky využívány V lidském těle je prdukván v játrech, ledvinách a slinivce břišní. Pmcí krevníh běhu se nadále dstává d skeletárních svalů, kde ukládá. 16

25 Kreatin je nejsvědčenějším a nejprdávanějším dplňkem výživy ve všech sprtvních disciplínách a sprtvních dvětvích. Denní sptřeba kreatinu je cca 2 gramy. Kreatin pzitivně vlivňuje růst svalvé tkáně, urychluje regeneraci p zátěži, zvyšuje výbušnst a sílu, mezuje vznik kyseliny mléčné, pdpra aktuálníh výknu, přeměna tuku na energii. Na rzdíl d mnha jiných suplementů byl kreatin intenzivně zkumán. D dnešníh dne byl prveden více, než pět set studií. Tři sta z nich byl zaměřen na účinek kreatinu na výkn a kl 70% z nich ptvrdil pzitivní účinek. A má ještě jedn velké plus: mnh studií prkázal nárůst svalvé hmty v průměru 0,5 až 1 kg stejně, jak snížení hmtnsti tuku. Dříve se tent efekt pvažval puze za důsledek retence vdy, dnes již vidíme, že jde převážně čistu svalvu hmtu a jen malá část je tvřena zadržvanu vdu (Kleiner, 2010, s. 171) Typy prduktů, které jsu běžně k dstání: 1) Kreatin mnhydrát: čistta kreatinu nad 95%, prdává se ve frmě sypké směsi či tablet. Čistý kreatin nemá žádnu chuť ani arma. 2) Kreatin plus glutamin: velmi vhdná kmbinace prduktů, jejichž suplementace je žáducí 3) Sacharidy plus Kreatin Dávkvání prduktů bsahující kreatin: Dle Kleiner (2008) se vstup kreatinu d svalů je spjen s inzulínem při suplementaci je tedy dbré zapíjet tekutinu, která má vyšší hdntu gylkemickéh indexu např. vcným džusem. 17

26 Mnzí lidé si myslí, že na kreatinu se mhu stát závislými pslední výzkumy ukázaly, že tmu tak není. Je jej mžné užívat nepřetržitě p celý rk. P dvu měsících nepřetržitéh užívání všem dchází puze jen k malému zvyšvání výknnsti. Jak nejsvědčenější se ukázal měsíční užívání suplementu p pěti gramech denně a měsíční pauza. Obr. 5 Ukázka Kreatinu mnhydrát Zdrj: Jediným prkázaným vedlejším účinkem užívaném v mnžství d 10 gramů denně, je retence tekutin. Suplementace kreatinem služí k ptlačení vyčerpání a ke zvýšení výknnsti během tréninku budete schpni prvést vyšší pčet pakvání. Prtže kreatinu ve svalech trvá alespň pět minut, než ddá ADP vyskenergetický fsfát, musí se tím řídit dpčinkvé peridy mezi sériemi (Thrne a Embletn, 1998, s. 172) Prdukty pr snížení hmtnsti suplementy na bázi karnitinu K čemu jsu tyt prstředky využívány Karnitin je látka, která je přítmna v lidském rganismu i tělech živčichů. Je bsažen v mléčných výrbcích, červeném a jehněčím mase. Pdle nejnvějších výzkumů má karnitin právě tyt vlastnsti: zvyšuje tvrbu energie z tuků, pdpra prkrvení a regeneraci svalů, chrana svalvé hmty před katablismem, zvyšuje chuť na sprt i p vyčerpávajícím dnu, ptlačuje únavu. 18

27 Jednduše lze činnst karnitinu ppsat jak lpatu, kteru rganismus přikládá paliv (přeměněný tuk) d buněčnéh ktle, tvřenéh mytchndriemi, v nichž djde k xidaci mastných kyselin za suběžné tvrby energie (Fřt, 2002, s. 265) Typy prduktů L-karnitin L-karnitin tartrát Acyl-karnitin L-karnitin báze Frmy prduktů Lékvá frma injekce, infuze Vlný prdej tablety, rztky. Obr. 6 Ukázka Carnitinu Zdrj: Dávkvání prduktů bsahující karnitin Dle Vyhlášky Ministerstva zdravtnictví č. 446/2004 Sb., kteru se stanví pžadavky na dplňky stravy a bhacvání ptravin ptravní dplňky a 3 Pdmínky pužití dplňků stravy, kde je uveden: Nejvyšší přípustná mnžství vitamínů, minerálních látek a některých dalších ptravních dplňků jsu uvedena v přílze č. 3 tét vyhlášky. (Vyhláška č. 446/2004 Sb.). V přílze tét vyhlášky je uveden nejvyšší přípustné mnžství v denní dávce mg. 19

28 2.2.6 Energizéry K čemu jsu tyt prstředky využívány Energizéry jsu látky, které stimulují především centrální nervvu sustavu. Získávají se přírdní, neb synteticku cestu. Mezi základní přírdní patří kfein, guarana, gink bilba, ginseng, mezi syntetické můžeme zařadit již zmíněné látky, jak je kreatin, insin, arginin, kenzym Q Typy přírdních prduktů: Kfein Řadíme h mezi nejjemnější drgy. Vyskytuje se přirzeně v ptravinách, nejčastěji v kávě, čaji, kle a v čím dál více blíbených energetických nápjích. Na světě je nejvíce užívanu stimulační látku. Kfein lze pužívat při různých sprtvních dvětvích a je i hjně využívaný. Zlepšuje výknnst, zvyšuje rychlst a pzrnst, snižuje pcity vyčerpání. Někteří, hlavně silví sprtvci využívají jeh diuretické vlastnsti. Dávkvání prduktů bsahující kfein: Dpručené mnžství kfeinu je mg 30 minut před výknem. Tt mnžství může jedinci pmci při pdávání lepších výknů. Existují zde určitá rizika s užíváním tét nejrzšířenější drgy. Když pmineme mžný vznik závislsti, můžeme se kfeinem předávkvat. 6 9 mg / kg váhy jedince způsbuje pdrážděnst, nervzitu, srdeční arytmii, nespavst. Guarana Obsah kfeinu je až 3x větší, než u kávy, prti kávě má výraznější a dluhdbější efekt, pmáhá zlepšvat mzkvu činnst, detxikuje játra, půsbí jak afrdiziakum. 20

29 Ginseng Žen šen Jedná se stimulující bylinu. Má velmi širké pužití, pmáhá reknvalescenci p jakémkliv nemcnění, funguje prti stresu, pdpruje fyzický výkn, zpmaluje stárnutí, půsbí jak afrdiziakum. Dávkvání ginsengu: suplementace by neměla být delší, než 60 dní, p které by měla následvat stejně dluhá pauza. Při předávkvání se bjevují tyt příznaky: eufrie, nervzita, ranní nevlnsti, nespavst. (Thrne a Embletn, 1998) Obr. 7 Ukázka Ženšenu Zdrj: Vitamíny a minerály K čemu jsu tyt výživvé prstředky využívány? Jak uvádí Madžukvá (2005)vitamíny jsu důležité pr správnu funkci rganismu, pdílejí se na metablismu bílkvin, tuků a cukrů. Zpmalují degenerativní prcesy, které jsu způsbené stárnutím, psilují imunitu a bnvují intelektuální a bichemické reakce. Vitamíny půsbí preventivně a využíváme je pr léčení chrb. Jejich mnžství v rganismu není vyské, zat mají významné bilgické faktry. V těle máme jen dva vitamíny, K a D, které si rganismus, v mezeném mnžství, dkáže vytvřit sám. Vitamín K vytváří mikrrganismy ve střevě, vitamin D vzniká díky půsbení slunečníh záření na pkžku. Nedstatek jedinéh vitamínu hržuje fungvání našeh rganizmu. Udržuje tělesné systémy v takvé intenzitě, jak je ptřeba. Sptřeba vitamínů stupá při sprtvní aktivitě, namáhavé práci, či nemci. Když prvnáme statní výživvé zdrje, např. bílkviny, cukry, či tuky, příjem vitamínů z hlediska mnžství je jen nepatrné (Mindell & Mundis, 2006). 21

30 Minerální látky jsu pr rganismus stejně důležité, jak vitamíny. Jsu anrganickéh půvdu, musí být tedy tělu ddávány. Minerály jsu ulženy převážně v kstech, váží přibližně 4% celkvé hmtnsti těla. Látky jsu tedy nezbytné nejen pr správnu stavbu a slžení kstí, ale i nervů a svalů (Hpfenzitz, 1999). Dělení minerálních látek: 1) hrmadné prvky celkvý pdíl v těle dspěléh člvěka dsahuje gramů. Obsah těcht látek v ptravinách se vyskytuje v gramech, či miligramech. D tét skupiny prvků patří: síra, chlór, fsfr, hřčík, vápník a draslík. 2) stpvé prvky celkvý pdíl v těle dspěléh člvěka dsahuje 1 5 gramů. V ptravinách se vyskytují jen v nepatrném mnžství a patří sem například měď, želez, kbalt, zinek, jód, flur Základní dělení vitamínů 1) Vitamíny rzpustné ve vdě vitamín C a vitamíny skupiny B. Z těla se rychle vylučují. 2) Vitamíny rzpustné v tucích jedná se vitamíny A, D, E a K. Jelikž jsu rzpustné v tucích, ukládají se d tukvých zásb jedince. Z těla hůře dcházejí a při jejich nadměrnému nahrmadění dchází ke zdravtním ptížím Nejdůležitější vitamíny: Dle Madžukvé (2005) uvádíme: 1) Vitamín A: Vitamín rzpustný v tucích, hlavní úlžiště vitamínu je v játrech. V přírdě jej najdeme především r rybím tuku, mrkvi, játrech, mléčných výrbcích a vejcích. Pzitivně půsbí prti sleptě, branyschpnsti rganismu, zlepšuje stav kůže, vlasů a nehtů. 2) vitamín D: Vitamín rzpustný v tucích. Organismus si tent vitamín dkáže díky slunečnímu záření sám vyrbit. Denně stačí kůži vystavit 30 minutám slunečníh 22

31 záření. Najdeme jej především v rybách jak lss, tuňák, sardinkách či žlutku. Pzitivně půsbí na branyschpnst rganismu, pr tvrbu hrmnů, půsbí prti stepróze ukládá vápník v kstech a zubech. 3) vitamín E: Vitamín rzpustný v tucích, který pdpruje činnst phlavních rgánů. Nachází se v játrech, tuku, nadledvinách a dělze. Najdeme jej v listvé zelenině, řechách, stružinách a černém rybízu. Vitamín E psiluje činnst phlavních rgánů, půsbí prti vzniku šedéh zákalu, přispívá k mladistvému vzhledu. 4) vitamín K: Vitamín rzpustný v tucích. Z ptravy rganismus získává přibližně 20% vitamínu K, zbytek si vyrábí střevní aktivitu. Najdeme jej v rybím tuku, mléčných výrbcích, listvé zelenině, jahdách. Vitamín K pdpruje srážlivst krve, pmáhá při menstruaci, brání vnitřnímu krvácení. 5) vitamín C: Vitamín rzpustný ve vdě, půsbí jak antixidant. Lidský rganismus si jej nedkáže sám prdukvat, musí h získávat z vnějších zdrjů. Nejznámější a nejrzšířenější vitamín, který představuje 80% veškeré ptřeby vitamínů (Zittlau, 2006). V přírdě se nejvíce vitamínu C tvří v pldech šípku, k dalším důležitým zdrjům patří citrusvé pldy a zelenina. Vitamín C zvyšuje branyschpnst imunitníh systému, pmáhá při nachlazení, zvyšuje chranu prti rakvintvrnému bujení. 6) Vitamín B: Vitamín, který je rzpustný ve vdě. V rganismu se neukládá, vylučuje se mčí a rezervu máme ne 4 10 dní. Nachází se v mléčných výrbcích, zelenině, arašídech, rybách, masu, žlutku. Vitamín reguluje srdeční činnst a svalvé kntrakce, pdpruje růst, zlepšuje nervvu činnst, pmáhá při trávení sacharidů. 23

32 Nedstatek vitamínů v rganismu nazýváme hypvitaminóza. Může vzniknut nejen nedstatečným dplňváním vitamínů, ale i prt, že je rganismus není schpen vstřebat. Prjevuje se pruchami funkcí rganismu, které knčí vážnými nemcemi. Nadbytek vitamínu, nazýváme hypervitaminóza. Ta může také vyvlat závažné zdravtní ptíže (Madžukvá, 2005) Anablické steridy Devět z deseti článků uvádějí příšerné vedlejší účinky, které sprtvci zaznamenávají při pdávání steridů. Jsu anablické steridy nebezpečné, pkud jsu užívány pr zlepšení výknnsti sprtvce? Pravděpdbně ne pkud je užívají dspělí lidé starší 25 let a pd lékařským dhledem (Thrne, Embletn, 1998, 536) K čemu jsu tyt prstředky užívány Anablické steridy jsu látky, které byly, jsu a nejspíše budu vyvíjeny jen pr lékařské účely, jsu nejčastěji zneužívanými látkami mezi sprtvci a sprtující veřejnstí. Zatímc v prfesinálním sprtu jsu tyt látky využívány ve všech sprtvních dvětvích (rychlstní, silvé i vytrvalstní sprty), mezi sprtující veřejnstí se tyt látky bjevují výhradně u silvých sprtů, kde se pužívají k rychlému nabrání svalvé hmty. Obr. 8 Anablické steridy Zdrj: Kdyby byly steridy dstupné legálně, utrpěl by suplementvý průmysl značné finanční ztráty. Prt jsu mnhé suplementy inzervány jak náhrada steridů. Rzšiřváním tht mýtu se zabraňuje, aby byly steridy splečnstí akceptvány a staly se ve Spjených státech legální (Thrne a Embletn, 1998, s. 536). 24

33 Tyt látky, pužívané v lékařství, se rdinují u takvých stavů, kde dchází k rychlému úbytku svalvé hmty. Může jít kmplikvané zlmeniny, nádrvá nemcnění, infekce. U sprtvců se tedy dá čekávat anablický účinek, který se prjeví nárůstem svalvé hmty Dávkvání prduktů Injekční dávkvání: účinné látky se dstanu d těla, aniž je předtím deaktivvána v játrech. Orální dávkvání: škdlivé pr játra, kde se velké mnžství účinné látky deaktivuje ještě dříve, než prjde d krevníh běhu. 25

34 3 Cíle a hyptézy Cílem tét diplmvé práce je zjištění knzumace výživvých dplňků u sprtující veřejnsti. Hyptézy Úkly: 1. Prstudvat dstupnu literaturu a statní zdrje 2. Vytvřit dtazník pr dtazníkvé šetření a zajistit jeh realizaci 3. Zhdntit a vytvřit výsledky dtazníkvéh šetření H1. Předpkládáme, že ženy využívají nejčastěji dplňky sprtvní výživy, služící ke snížení tělesné hmtnsti. Muži si kupují tyt dplňky pr nabrání svalvé hmty. H2. Předpkládáme, že četnst tréninků u sprtující veřejnsti je závislá na věku. Čím starší, tím nižší četnst. H3. Předpkládáme, že sprtvci se při kupi dplňků sprtvní výživy zaměřují na vzhled, reklamu a cenu. Napak slžení a dpručení nahrají při výběru velku rli. H4. Předpkládáme, že starší sprtující veřejnst si kupuje výrbky sprtvní výživy spíše v kamenných bchdech, či ve fitness centrech a mladí využívají nákupu přes internet a d známých. 26

35 4 Metdlgie Metdlgie psuzuje, navrhuje a systematizuje strategie a metdy výzkumu. Jejím předmětem jsu nástrje vědy. Každý jedinec má rzdílný phled na řešení úlhy, jiný názr a pvahu, znalsti jedntlivých lidí hledně dané prblematiky se taktéž liší, základní cíle výzkumu jsu pkaždé rzdílné a na každý prces půsbí externí vlivy- tyt všechny faktry vlivňují řešení metdlgických tázek (Hendl, 2008). 4.1 Pužité metdy 1. Metda bsahvé analýzy 2. Metda syntézy 3. Dtazvání Metda bsahvé analýzy a metda syntézy Analýza spčívá v rzdělení celku na jeh kmpnenty a zkumání, jak tyt kmpnenty fungují jak relativně samstatné prvky a jaké jsu mezi nimi vztahy. V syntéze jde napak slžení částí d celku a ppis hlavních rganizačních principů, jimiž se tent celek řídí v závislsti na jeh částech (Hendl, 2008, 33) Dtazvání Dtazník v pedaggickém výzkumu Velmi frekventvanu metdu získání dat v pedaggickém výzkumu je dtazník. P.Gavra (2000) vymezuje dtazník jak způsb písemnéh kladení tázek a získávání písemných dpvědí. Kladené tázky se mhu vztahvat buď k jevům vnějším, neb k jevům vnitřním. Samtný dtazník je sustava předem připravených a pečlivě frmulvaných tázek, které jsu prmyšleně seřazeny a na které dtazvaná sba (respndent) dpvídá písemně. (Chráska, 2007, s.168) 27

36 Druhy plžek (tázek v dtazníku) Tyt plžky můžeme dělit dle: a) Cíle, pr který je určena Zde máme buď plžky bsahvé (výsledkvé) - bsahvé plžky se zaměřují na údaje, díky nimž je mžné splnit výzkumný záměr funkcinální - jedná se ptimalizaci průběhu dtazvání - b) Frmy pžadvané dpvědi Dle způsbu dpvědi rzdělujeme Otevřené plžky - v rámci těcht dpvědí není respndent jakkliv usměrňván a má tedy vlnst dpvědi. Jelikž každý dtázaný má mžnst vyjádřit k dané plžce svůj vlastní názr, tak je velmi slžité pté tyt dpvědi suhrnně vyhdntit. Uzavřené plžky - respndent má mžnst vybírat jen z mezenéh pčtu variant mžných dpvědí. U tét frmy je vyhdncení snadnější a návratnst dtazníků větší, avšak respndenti mhu vybírat puze z předem nadefinvaných dpvědí, i když by jejich dpvěď zněla jinak. Uzavřené plžky ještě dále můžeme rzdělit na dichtmické (tázky, kde je mžné dpvědět puze na 2 vzájemně se vylučující dtazy) a plytmické (mžnst více dpvědí). c) Obsahu, který plžka dtazníku zjišťuje Dle tét frmy tázky dále rzdělujeme Plžky zjišťující fakta 28

37 - jedná se většin tázky zjišťující demgrafické údaje a dpvědi nevyžadují příliš přemýšlení. Například se jedná dtazy na phlaví, věk, Plžky zjišťující znalsti neb vědmsti - u těcht tázek chceme d respndenta zjistit jeh znalsti a vědmsti, tudíž je ptřeba nefrmulvat tázky přím, ale snažit se frmulace pisující danu tázku. Například Nevzpmínáte si,. Plžky zjišťující mínění, mtivy, pstje - v rámci těcht tázek je velmi důležité dát respndentům impuls, že každý člvěk je jiný, má vlastní názr a jakýkliv názr je správný. U těcht plžek se využívá nepřímých tázek, kde se neptáme přím respndenta, ale celé skupiny, či sb becně (Chráska, 2007). Nejdůležitější pžadavky na knstrukci dtazníku dle Chrásky (2007) Otázky v dtazníku nadefinvat jasně a srzumitelně Frmulace musí být jednznačná Zjišťvat jen nezbytné údaje Nepužívat tázky příčinách existujících jevů Frmulací tázek nenapvídat respndentvi Nadefinvat jasné pkyny k vyplňvání Údaje by měly být snadn zpracvatelné, ale zárveň t nesmí narušit vyplňvání dtazníku pr respndenta Řazení tázek by měl být dle psychlgickéh hlediska, začít jednduchými tázkami a nejdůležitější pté frmulvat ve střední části dtazníku 29

38 Prvedení dtazníkvéh šetření Existují 3 způsby předání dtazníku a) Osbní předání- tat frma je z hlediska návratnsti nejúčinnější, ale prveditelnu již není nejvýhdnější b) Rzeslání pštu- zde je návratnst pměrně malá (30 60%) a vzrek respndentů nemusí být reprezentativní. c) Předání prstřednictvím dalších sb (Chráska, 2007) Vlastní dtazníkvé šetření V rámci výzkumu jsem využil dtazvání a dtazníkvéh šetření. V bdbí d d prbíhal n-line dtazvání. Zaměřil jsem se převážně na sprtvce. Celé dtazvání prběhl elektrnicku frmu, respndenti vyplňvali dtazníky prstřednictvím stránky dcs.ggle.cm. V přílze č. 4 je přilžen výše zmíněný dtazník. Tut frmu jsem si vybral díky rychlému a nejeknmičtějšímu zpracvání. Takt připravený dtazník jsem vlžil na sciální síť Facebk. P téměř 2 týdnech jsem získal 105 vyplněných dtazníků. Pr vyhdncení byl pužit všech 105 získaných dtazníků. Dle frmy tázek byl celý dtazník pstaven na uzavřených tázkách a t převážně z důvdu lepší mžnsti vyhdncení. Využil jsem jak dichtmický, tak plytmických tázek. Dtazvání tedy měli mžnst vybírat jak z dpvědí an/ne, tak měli na výběr ze škály dpvědí. Cíle Získat infrmace pužívání dplňkvé výživy mezi sprtvci Zjistit za jakým účelem tyt výrbky kupují a pužívají Prvěřit, na c se respndenti při kupi výživvých dplňků zaměřují Przkumat, jaké nápje sprtující veřejnst během sprtvní aktivity nejčastěji pije 30

39 Plán prvedení výzkumu Vytvření n-line dtazníku Sběr dat Analýza dat Zhdncení a sumarizace všech vyplněných dtazníků Časvý harmngram Leden až únr zpracvání literární rešerše Březen 2014 vytvření dtazníku Duben 2014 prvedení elektrnickéh dtazníkvéh šetření- sběr dat Duben 2014 zpracvání dtazníků a zhdncení 31

40 5 Výsledky 5.1 Výsledky dtazníkvéh šetření Pmcí dtazníkvéh šetření a zanalyzvání takt získaných dat se nám pdařil vytvřit tyt grafy. Sprtující veřejnst dpvídala na tyt tázky v průběhu 2 týdnů. Na některé z tázek mhli dpvídat puze jednu dpvědí a na některé vícečetnými dpvěďmi. Vyhdncení byl nadefinván, že 100% výslednéh celku znamená 105 sb- respndentů. Otázka 1: Klikrát týdně sprtujete? Graf 1 Pčet tréninků za týden Zdrj: Vlastní výzkum Téměř plvina dtázaných respndentů sprtuje 2-3x týdně. 33 % sprtvců trénuje 4-5x týdně. Shdně každý den a 1x týdně sprtuje 11% dtázaných. 32

41 Rzdíl mezi četnstí sprtvání mužů a žen dkládají následující 2 grafy, u bu je uveden přesný pčet respndentů. Graf 2,3 Pčet cvičení za týden dle phlaví Zdrj: Vlastní výzkum Z výše uvedených grafů vyplývá, že skr plvina mužů sprtuje 4 5x týdně. 22 žen, tedy přesná plvina, sprtuje 2 3x týdně. Z dtazvaných sb tedy sprtují více muži, než ženy. Graf 4 Pčet cvičení za týden dle věkvé skupiny Zdrj: Vlastní výzkum Graf četnsti sprtvních aktivit dle věkvých skupin nám ukazuje, že nejčastěji sprtují lidé ve věku let, až pté ve věku let. 33

42 Otázka 2: Jakými sprty se zabýváte? Graf 5 Sprty, kterými se sprtující veřejnst nejvíce věnuje Zdrj: Vlastní výzkum Na tut tázku měli dtázaní mžnst mnhčetné dpvědi, tedy mhli si vybrat více sprtů. V rámci tét tázky jsme se dzvěděli, že každý druhý dtázaný sprtvec běhá. Nejméně sprtvců v rámci tht dtazníku prvzuje gymnastiku, bjvé sprty a lední hkej. Otázka 3: Jaké nápje při tréninku užíváte? Graf 6 Nápje, které nejvíce užívají sprtvci při tréninku Zdrj: Vlastní výzkum Suhrnně sprtvci pijí při sprtvních aktivitách nejvíce byčejnu vdu a pté Intvé nápje. 34

43 Užívání nápjů u mužů a žen. Graf 7 Nápje, které nejvíce užívají sprtvci při tréninku rzdělen dle phlaví Zdrj: Vlastní výzkum Výše uvedený graf nám zbrazuje, že byčejnu vdu pijí nejvíce muži i ženy. Intvé nápje ale pijí při tréninku převážně muži, než ženy. Ostatní nápje jsu v pměru dtázaných mužů a žen téměř vyrvnané. Otázka 4: Kupujete si dplňky sprtvní výživy? Graf 8 Graf kupě dplňků sprtvní výživy Zdrj: Vlastní výzkum Nadplviční většina dtazujících využívá dplňky sprtvní výživy. 35

44 Kupě dplňků sprtvní výživy u mužů a žen Graf 9 Graf kupě dplňků sprtvní výživy rzdělen mezi muže a ženy Zdrj: Vlastní výzkum Pkud pět rzdělíme kupi výživvých dplňků mezi muže a ženy, tak při dpvědi an je mnhem více mužů, než žen. Otázka 5: Pkud an, z jakéh důvdu? Graf 10 Důvd kupě dplňků sprtvní výživy Zdrj: Vlastní výzkum 36

45 Skr plvina dtázaných sprtvců si výživvé dplňky nekupuje. Ostatní respndenti si kupují výživvé dplňky pr rychlejší regeneraci a jak klubní výživu. Napak nejméně sprtvců si kupuje dplňky pr vyrýsvání a zvýšení sprtvníh výknu. Důvd kupě výživvých dplňků u mužů a žen Graf 11 Důvd kupě dplňků sprtvní výživy dle phlaví Zdrj: Vlastní výzkum Z výše uvedenéh grafu, můžeme vyčíst, že muži si kupují v rámci výživvých dplňků nejvíce prdukty urychlující regeneraci. Největší pdíl žen si napak nekupuje žádné dplňky stravy, a pkud si kupují, tak jde též prdukty urychlující regeneraci a pté prdukty klubní výživy. Muži si p výrbcích urychlujících regeneraci dále kupují výrbky pr nabrání svalvé hmty a též klubní výživu, jak ženy. Pminuli jsme u mužů, že si dplňky výživy nekupují. Tat dpvěď je na druhém místě. 37

46 Otázka 6: Jaké typy sprtvních dplňků užíváte? Graf 12 Typy užívaných sprtvních dplňků. Zdrj: Vlastní výzkum Jak již vyplývá z předchzích tázek 38 respndentů nevyužívá žádné sprtvní dplňky. U sprtvců, který těcht dplňků využívají pté nejvíce kupují vitamíny, intvé nápje, prteiny a klubní výživu. Napak nejméně užívají dtázaní sprtvci stimulanty a anablizéry. Dle dalších statistik byl zjištěn, že stimulanty a anablizéry užívají puze muži. 38

47 Otázka 7: Jak čast si tyt prdukty kupujete? Graf 13 Jak čast si sprtvci kupují tyt prdukty. Zdrj: Vlastní výzkum Pkud pmineme respndenty, kteří dplňky nekupují, tak nejvíce se nakupují 1x za tři měsíce a pté 1x za půl rku. Graf 14 Jak čast si sprtvci kupují tyt prdukty- rzdělen mezi muže a ženy Zdrj: Vlastní výzkum Z výše uvedenéh grafu je zřetelné, že pmineme-li respndenty, kteří si dplňky nekupují, tak muži si výživvé dplňky kupují mnhem častěji, než ženy. V slupci každý měsíc je rzdíl pravdu velký. 39

48 Otázka 8: Na c se při kupi zaměřujete? ZNAČKA Graf 15 Zaměření sprtvců na značku Zdrj: Vlastní výzkum V rámci zaměření se na značku jsu všechny dpvědi téměř prcentuelně shdné. Otázka 9: Na c se při kupi zaměřujete CENA Graf 16 Zaměření sprtvců na cenu Zdrj: Vlastní výzkum V rámci zaměření se na cenu jsu všechny dpvědi téměř prcentuelně shdné. 40

49 Otázka 10: Na c se při kupi zaměřujete SLOŽENÍ Graf 17 Zaměření sprtvců na slžení Zdrj: Vlastní výzkum Přes plvinu respndentů zajímá a zaměřují se na slžení kupvanéh dplňku stravy. Otázka 11: Na c se při kupi zaměřujete REKLAMA Graf 18 Zaměření sprtvců na reklamu Zdrj: Vlastní výzkum Puze 6% dtázaných se zaměřuje na reklamu při kupi výživvých dplňků. Napak 73% respndentů se na reklamu vůbec nezaměřuje. 41

50 Otázka 12: Na c se při kupi zaměřujete DOPORUČENÍ OD ZNÁMÉHO Graf 19 Zaměření sprtvců na dpručení d známéh Zdrj: Vlastní výzkum 43% sprtvců dá při kupi na dpručení d známéh. Otázka 13: Na c se při kupi zaměřujete VZHLED PRODUKTU Graf 20 Zaměření sprtvců na vzhled prduktu Zdrj: Vlastní výzkum Puze 10% respndentů se zaměřuje na vzhled prduktu. Naprti tmu přes plvinu respndentů vůbec vzhled prduktu nezajímá. 42

51 Otázka 14: Na c se při kupi zaměřujete DOPORUČENÍ OD VÝŽIVOVÉHO PORADCE Graf 21 Zaměření sprtvců na dpručení d výživvéh pradce Zdrj: Vlastní výzkum Pkud si respndenti kupují dplňky sprtvní výživy, tak v převážné části nedají na dpručení výživvéh pradce. Následující 2 grafy vyjadřují, na c se při kupi zaměřují muži a ženy zvláště. Jedntlivé grafy ppíši dle jedntlivých faktrů: 1. ZNAČKA- na tent faktr se mnhem více zaměřují muži, než ženy. 2. CENA- tent ukazatel pět převažuje více u mužů než žen, i když rzdíl není tak značný, jak u Značky. 3. SLOŽENÍ- dpadl v rámci průzkumu u mužů i žen na prvním místě. Při výběru dplňků se muži i ženy zaměřují právě na slžení nejvíce. 4. REKLAMA- tent ukazatel sprtující veřejnst vůbec nezajímá a nezaměřují se na něj. 5. DOPORUĚNÍ OD ZNÁMÉHO- druhý faktr, pmcí kteréh dtazvaní nejvíce vybírají dplňky stravy. 6. VZHLED PRODUKTU vzhled nehraje při výběru dplňku ani u žen ani u mužů žádnu rli. 7. DOPORUČENÍ OD TRENÉRA- na dpručení d výživvéh pradce, či trenéra dají více muži, než ženy. 43

52 Graf 22 Zaměření mužů sprtvců na kupi dplňků Zdrj: Vlastní výzkum Graf 23 Zaměření žen sprtvkyň na kupi dplňků Zdrj: Vlastní výzkum 44

53 Otázka 15: Preferujete jednh výrbce? Graf 24 Preference puze jednh výrbce Zdrj: Vlastní výzkum Nejvíce a t přím 87% dtázaných nepreferuje puze jednh výrbce, ale nakupuje d více výrbců. Graf 25 Preference puze jednh výrbce rzděleny mezi muže a ženy Zdrj: Vlastní výzkum Jak vyšl i u suhrnných výsledků, muži i ženy nepreferují více výrbců. 45

54 Otázka 16: Jaké výrbce sprtvní výživy nejvíce preferujete? Graf 26 Graf výrbců, které sprtvci nejvíce preferují Zdrj: Vlastní výzkum Nejvíce sprtvců (pkud nepčítáme sprtvce, kteří si nekupují dplňky sprtvní výživy) při kupi využívá splečnst Nutrend, Aminstar a statních. Otázka 17: Klik peněz utratíte za dplňky sprtvní výživy rčně? Graf 27 Graf útraty za dplňky sprtvní výživy. Zdrj: Vlastní výzkum 35 respndentů neutratí za sprtvní dplňky výživy nic. Ostatní respndenti rčně v největším mnžství utrácejí mezi Kč za dplňky výživy. 46

55 Klik jsu chtni utratit muži a ženy za dplňky sprtvní výživy. Graf 28 Graf útraty za dplňky sprtvní výživy- ženy Zdrj: Vlastní výzkum Graf 29 Graf útraty za dplňky sprtvní výživy- muži Zdrj: Vlastní výzkum Jak z výše uvedených grafů vyplývá, jsu muži chtni za dplňky sprtvní výživy utratit mnhem více peněz než ženy. Ženy se v rámci rční útraty nedstanu přes 5 000,- Kč, a 50% žen si dknce žádné dplňky stravy nekupuje. Pměr d 1 000,- Kč a d 5 000,- Kč je stejný. Největší prcent mužů je chtn zaplatit za dplňky sprtvní výživy d 1 000,- Kč 5 000,- Kč. Nic nezaplatí za dplňky stravy puze 5 dtázaných. 47

56 Otázka 18: Kde tut sprtvní výživu nakupujete? Graf 30 Graf, kde respndenti nakupují sprtvní výživu. Zdrj: Vlastní výzkum Nejvíce respndentů nakupuje sprtvní výživu přes internetvé bchdy. Graf 31 Graf, kde respndenti nakupují sprtvní výživu, rzdělen mezi muže a ženy Zdrj: Vlastní výzkum Muži nejvíce nakupují na Internetu a pté v kamenných bchdech. Ženy, pkud nakupují dplňky sprtvní výživy, tak nejvíce v kamenných bchdech. 48

57 Otázka 19: Máte zkušensti se zakázanými látkami? Graf 32 Graf zkušenstí sprtvců se zakázanými látkami. Zdrj: Vlastní výzkum Puze 10% dtázaných má zkušensti ze zakázanými látkami. Graf 33 Graf zkušenstí sprtujících mužů a žen se zakázanými látkami. Zdrj: Vlastní výzkum 10 mužů a 1 žena mají zkušensti se zakázanými látkami. 49

58 Otázka 20: Pkud máte zkušensti se zakázanými látkami, jedná/l se? Graf 34 Graf zkušenstí se zakázanými látkami Zdrj: Vlastní výzkum 6 sprtvců má zkušensti s anablickými látkami, 4 se stimulanty, 3 s narktiky, a 2 s beta-blkátry. Otázka 21: Klik jste utratili za 1 fázi? Graf 35 Graf, klik utratili sprtvci za 1 fázi Zdrj: Vlastní výzkum 72% respndentů utratil d Kč za 1 fázi a nad Kč neutratil za 1 fázi nikd. 50

59 Otázka 22: Vaše phlaví? Graf 36 Graf rzdělující respndenty dle phlaví Zdrj: Vlastní výzkum Dtázaný vzrek v rámci phlaví je téměř shdný. 58% dtázaných jsu páni. Otázka 23: Věk? Graf 37 Věk dtazvaných Zdrj: Vlastní výzkum Přes plvinu respndentů je ve věku let. Napak puze 3 respndenti jsu ve věku nad 55 let a 4 dtázaní jsu ve věku d 18ti let. 51

60 5.2 Zhdncení hyptéz 1. Hyptéza Ženy využívají nejčastěji dplňky sprtvní výživy, služící ke snížení tělesné hmtnsti. Muži si kupují tyt dplňky pr nabrání svalvé hmty. Graf 38 Graf zbrazující důvd kupě sprtvní výživy u mužů a žen Zdrj: Vlastní výzkum a)muži Z výše uvedenéh grafu můžeme vyčíst, že muži si kupují dplňky sprtvní výživy nejvíce pr rychlejší regeneraci. Pkud pmineme respndenty, kteří si vůbec dplňky sprtvní výživy nekupují, tak následuje nabrání svalvé hmty a klubní výživy. b) Ženy Pkud si dplňky sprtvní výživy kupují, tak pr klubní výživu a rychlejší regeneraci. Dplňky snižující tělesnu hmtnst si kupuje puze 6 žen. Tat hyptéza byla vyvrácena. 52

61 2. Hyptéza Četnst tréninků u sprtující veřejnsti je závislá na věku. Čím starší, tím nižší četnst. Graf 39 Graf zbrazující četnst sprtvních aktivit dle věkvých skupin Zdrj: Vlastní výzkum Výše uvedený graf nám zbrazuje četnst sprtvních aktivit rzdělených dle jedntlivých věkvých skupin. Z grafu můžeme vyčíst, že: a) 4-5x týdně chdí sprtvat nejvíce dtazvaní ve věku d 18ti let a pté se t až d hranice 55 let pstupně snižuje. b) 2-3x týdně chdí nejvíce sprtvat sby ve věku let a 56 a více. c) 1x týdně chdí nejvíce sprtvat sby ve věku let. d) Každý den chdí sprtvat nejvíce sby ve věku 56 a více. Vzrek respndentů ve věku 56 let a více jsu puze 3 sby, tudíž bych v rámci zhdncení tét hyptézy nebrala výsledek tét skupiny jak jednznačný a priritní a becně lze tedy říci, že četnst sprtvních aktivit je na věku závislá. Tat hyptéza byla ptvrzena. 53

62 3. Hyptéza: Sprtvci se při kupi dplňků sprtvní výživy zaměřují na vzhled, reklamu a cenu. Napak slžení a dpručení nahrají při výběru velku rli. Graf 40 Graf zbrazující pdněty kupě výživvých dplňků Zdrj: Vlastní výzkum Z výše uvedenéh grafu vyplývá že: a) Sprtvci se při nákupu zaměřují nejvíce na slžení výživvých dplňků b) Velmi důležitu rli hraje při nákupu výživvých dplňků též dpručení d známéh c) Napak respndenti se při výběru vůbec nezaměřují na reklamu, která z tht dtazníkvéh šetření dpadla naprst nejhůře. Puze 6% dtázaných se na reklamu při výběru zaměřuje a 73% respndentů uvedl, že je nezajímá. d) Špatně dpadl v dtazníkvém šetření i vzhled prduktu, kdy 10% respndentů dpvěděl, že je vzhled zajímá a 58% na vzhled prduktu nehledí. e) Cena a dpručení d výživvéh pradce (trenéra) dpadly ve všech hledech naprst průměrně- respndenty tyt faktry zajímají částečně. Tat hyptéza byla vyvrácena. 54

63 4. Hyptéza Starší sprtující veřejnst si kupuje výrbky sprtvní výživy spíše v kamenných bchdech, či ve fitness centrech a mladí využívají nákupu přes internet a d známých. Graf 41 Graf zbrazující frmu kupě sprtvních dplňků, dle věkvých skupin Zdrj: Vlastní výzkum Z výše uvedenéh grafu je patrné (pmineme-li hdntu, že si dplňky stravy sprtvci nekupují): a) Přes internet si kupují dplňky stravy nejvíce respndenti ve věku let a pté ve věku let. Napak nejméně využívají kupi přes internet sby ve věku let. b) Ve fitness centrech si nejvíce kupují dplňky sprtvní výživy dtázaní ve věku d 18 let. c) V kamenném bchdě nejvíce nakupují respndenti ve věku 56 let a více, ale taktéž pměrně stejně i veřejnst d let. d) Od známých si kupuje dplňky sprtvní výživy nejvíce sby ve věku let a pté sby d 18 let. Tat hyptéza byla vyvrácena. 55