Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
|
|
- Karel Esterka
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky Krel Petr Několik poznámek o determinntech Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky, Vol. 35 (1906), No. 4, Persistent URL: Terms of use: Union of Czech Mthemticins nd Physicists, 1906 Institute of Mthemtics of the Acdemy of Sciences of the Czech Republic provides ccess to digitized documents strictly for personl use. Ech copy of ny prt of this document must contin these Terms of use. This pper hs been digitized, optimized for electronic delivery nd stmped with digitl signture within the project DML-CZ: The Czech Digitl Mthemtics Librry
2 311 t. j. differenciální poměr skláru v dle vektoru r ve směru s jest vektor téhož běhu s, jehož sklární částí jest -=-. (Pokrčování.) Několik poznámek o determinntech. Npsl K. Petr. I. Nejprve chci poukázti n zcel jednoduchý pokud mi známo dosud nepovšimnutý způsob, jk lze odvoditi vzthy mezi determinnty utvořenými z elementů mtice určité hodnosti fi. Říkáme, že mtice i = 1, 2,... n "'*' * = 1, 2,... m jest hodnosti ft, jsou-li všecky determinnty rs stupně vyššího nežli p-tého rovny nulle je-li spoň jeden determinnt rs \ stupně p od nully různý. Vyšetřujme, jké jsou vzthy mezi determinnty stupné fi-tého. Z tím účelem vezmeme v úvhu tento determinnt: t. nn> u nj2> %Í2J\> i2?2> * г Vџ) г Wџ> ^\ iikif %2 i\k2) %\i%k\y OCi^i^kci X fi h k fi X fi i 2*ft D = iph> hh> i fih> hj2> i fiift> X i iftk\) X 2 i fi*2> ' hjfi> y hh> yďi.h) y i\*» lqj\) 'l2j2> ' i23fi> y wi> y i<l*2> y Wf* ^lu vi> V2> l lu w y i fi k i> y i fih> y%v Tento determinnt n zákldě supposice, že mtice ik jest hodnosti /i, vzhledem ku Lplce-ově větě rozkldné jest rovný nulle, když y z=z x x. Ze stejných příčin jest rovný nulle i pro y = x k. Poněvdž pk jest to polynom ptého stupně, jest nutně D = A(y - x x ) (y x 2 )... {y xj, kde A jest n# ( rovněž n x l9 nouti) nezávislé. x, jk sndno nbléd-
3 312 Vypočteme-li tudíž součinitele, jimiž v dném determinntu jsou násobeny různé výrzy ( iy*~* y k x Vl x r^... x r, (r l; r 2}... různá čísl z řdy 1, 2,... /i), dostneme pro tyto součinitele výrzy vesměs sobě rovné obdržíme tk řdu vzthů mezi determinnty stupně ft z dné mtice. Nejjednodušší tké nejdůležitější vzth plyne ze srovnání koefficientů čísel y* ( Vf x x x 2... x/u. Dostáváme tk, zvedeme-li pro stručnost oznčení ( Һ> l2> ' * V Зм «/2) -Jju / *ni\> U/ nn> ' ťг^jn UІ2J 2, l ПJfi UІ Vfi tento známý vzth i fih> iftji> üi џif* lh> i*> V\/ i,, Z 2,... ^ \_ / ix, i 2, V \ h> h> y'i;í2?... jf,)\k X, K> hp) Ul7 &*> ^ l Íl7 Í 2 > Vzthy osttní z porovnání koefficientů čísel y u, y ta ~"' i x x x 2,... plynoucí lze psáti v tomto tvru /i i 2,... ia Il lt l 2,...^\ \^l? J2í 3/4.1 \\> ^2> ' %/ = 2; / h, H,... ir,... ia / l l} l q,... l^ \ \3l>3%> -,.*-...jj\jr,h>--h/ ' '' 2j / ťi, i 2,.. i.-,.. i,,... i w \ / Z-., Z, l 3,... *A ji, J2»...*!,... fe 2,...JJ \>, >, *37 &J" r, * = 1, 2,.. ' /*; * M U*) Лj *) Jestliže dná mtice jest symmetrickou, t. j. jestliže ik = tt, jnáme ihned specilisováním /*i. «t, V\ /'i, / ^\ /'i. 'i. V\ 2,. Ví. «'i.-. w\'i»' w"!^'.. w > w pro symmetrické mtice jest totiž, jk bezprostředně jsno, /'i. "2. V ^ / '-' Z 2» * * ^\ Vl» / 2'-' W V l 'l' f 2> W' 2 QO pk následuje pro formy kvdrtické důležitá vět, že hlvní subdeterminnty stupně n u mtice hodnosti f* jsou, pokud jsou od nully různý, vesměs stejného znménk (při reálních ik).
4 313 Jest jsno. že téže methody, jko bylo právě užito k odvození bilineárních vzthů mezi determinnty stupňů lí-tých, lze použíti k odvození bilineárních vzthů mezi determinnty stupně H t determinnty stupně /i 2, jestliže jenom «. +l* 2 :> /*. II. N druhém místě hodlám ukázti, jk lze zevšeobecniti jistou větu determinntní uveřejněnou od G. Rdose *). Zevšeobecnění toto jest všk zároveň jejím zjednodušením. Nejprve dokáži větu Rdosovu poněkud jiným způsobem. Budu se opírti při tom o některé známé zcel elementární věty o lineárních substitucích, jež ihned vyložím. Lineární trnsformci y k z=z k \ x x + k%x kn x n ; Jo = 1, n 11) budu znčiti zkrátk y = A (x). Při tom budu o této substituci předpokládti, že determinnt její I «t* I jest od nully různý tento předpokld nechť pltí o všech lineárních substitucích, jichž v následujícím budu užívti. Užiji-li n proměnné y k novou lineární substituci neb jink psáno : z = B {y\ (2) z k = 6*i #i bkn y n ; Je = 1, n dosdíme-li z y k z (1), vidíme, že jest mezi z k x k vzth z = C(x) 9 Zk = CM Xi c*»ff w, Jo = 1, n, (3) kde C H = bk X dli + b*2 «2Í + + &*» -*»í> &, ř = 1, 2,... W. (4) Při tom pltí pro determinnty z koefficientů c k i } hki, k i relce cu \ = 6w «; tento vzth s pomocí (4) ť tké stnoví způsob, jk dojdeme k součinu dvou determinntů; form *) G. Rdos, Zur Theorie der djungierten Substitutionen, Mth. Annlen 48. sv., str Srovnej te2: W. H. Metzler, Compound Determinnts, Amerie. Journl of Mth., Vol. XVI. str
5 314 součinu nechť v následujícím vždy jen rovnicemi (4) jest určen, při čemž ovšem jest form výsledku závislá též n pořádku činitelů. O substituci G říkáme rovněž, že jest součinem substitucí B A píšíce C = BA. Zvedením nových proměnných do (1) substitucí x = T(x') i x k = hi x\ t kn x' n 7 _ -, o fr\ y = T(y') \ y k = fo, */',+...+ **»*'«/C ' "> ' * ' n W dostneme sndným počtem vzth mezi y' x\ zákldě přijtého oznčení psáti ve tvru který lze n y' = T-'AT(x'). (6) A tu pltí, jsou-li kořeny «1? H 2,... /i M, rovnice x, й\n = 0, (7) nebo jink psáno, rovnice Ctní - ӣ n 2 dnn V I A *» =? P ro i ^ h \ ik - d ik x = 0, / r. / 1 ' <?,* = 1, pro ^ = Je, čísl vesměs různá, že substituci (6) lze dáti vždy tento tvr ý k = Li k xr k ; Jc = l, %...i?.*) (8) Větu tuto lze vysloviti též tk, že k determinntu A \ lze udti z uvedeného předpokldu dv determinnty T, T- 1 1 tkové, že součin T~ l \. \A\. \T\ utvořený podle přijtého předpisu má prvky, ncházející se mimo hlvní digonálu, vesměs rovny nulle. Mimo substituci tvru (1) vezměme v úvhu (s Edosem) ještě substituce k (1) přidružené. Tyto dostneme z (1), uvžujeme-li m řd čísel (m lí n): y { k\ $\... yf zároveň x%\ 4\... x^, Jc = l,2,...n; kde vesměs yl,я x\\ лo Je = l, 2,... m souvisí týmiž vzthy *) Důkz této věty jest zcel sndný, viz ku př. Jordán, Gours ďanlyse, 2. vyd. sv. III. str. 170 násl.
6 315 jko yh s or k v (1). Sestvme všecky kombince m-té třídy % n čísel 1. 2,... n v řdu (libovolné) oznčme jednotlivé kombince řdovými číslovkmi 1., 2.,... N-tá = ( )-tá. Budiž e-tá z těchto kombincí r, r, 2... r, položme v( ш ) л ľ x?\ x?\., x (ш) x (, ) r \1 ľ 2 > '. x «*7.(-) (») x'; 0 podobně definujme Yí w). Pk plyne ihned z Binet-Cuchy-ovy věty o subdeterminntech determinntu utvořeného jko součin dvou determinntů v (/л! (,н > Y (m) I Jш) {ш > Y {ш v(ш) > l _1_ n {mì Y lm) 1 O V ï e e л, -f- t2 A 2 -f-... -f- Є N AІV, e 1,.5,... xv, při čemž jest (10) ґ//,) <% = Яr*!- /- 2 * 2, - «r2.«íw (П) ^' /«* i.» '' Иł *2? * Пr,нЯm je-li f-tá kombince s x s q.. s,. Substituci určenou rovnicemi (10) budeme psáti tkto Y*»> = A< m >(XW)i (12) znčí pk ovšem A (X) substituci A smu. Sestrojíme-li podobně substituci B (m) přidruženou ku (2). dostáváme bezprostředně jko důsledek Binet-Cuchy-ovy věty svrchu již užité tento pro nás fundmentální výsledek (BA) (m) = B (m) A (m \ (13) Nechť znčí nyní T substituci tk volenou, by vzth (6) byl tvru (8), pk dle vzthu (13) právě dokázného bude (j-i)(^, A (m). T (m) přidruženou substitucí k substituci (8) bude tudíž tto substituce míti tvr při čemž rr=iit ) x i r] fl) rrr (t Гi ц r e=i,2,...n, (14) (14') jkž doszením do výrzu pro TT přímo plyne; jest tedy sub 21*
7 316 stituce přidružená k (8) téhož tvru jko (8). Z význmu všk čísel ti k, f4 w) plyne všk ihned vět: Jsou-li hořeny rovnice dik. * i ri 7 i o > P ro i^]i ''> \ i k-^x\ = 0,, *=l,2,...n, ^ _ ^ ^ p r o = (15) různá čisl ji,, ^<2... /*, Jso^ hořeny rovnice K / - * ^ = 0 e,/=l, 2,...2T; ^ = 1, p r o, = / (16) v, 7 t>/*) (m) (m) cisl ii x, p\,... HN Tím jest vět Rdosov dokázán. Způsob všk, jímž jsme důkz provedli, umožňuje nám zcel sndně zevšeobecnění. Nejprve lze ji rozšířiti n rovnice tvru i -L i A 7 1 o fc* = 0, pro i ^ h; I» hkx =0, *, 7Č = 1, 2,... n,, A 0** V* ^ O. (17) Tuto rovnici přeměníme ihned n rovnici tvru (15), dělíme-li elementy k-tého sloupce v k = h kk. Tím obdržíme rovnici i / * i A 7 1 o <*Í* = 0 pro i ^ 4, «- ^ = 0, 1,4=1, 2,...n, f t = l p r o ť = i ; i J / to (18) kde #** =. v k Užijeme-li n tuto rovnici (z potřebných supposic pro ěísl 'ik) věty Rdosovy, známe ihned kořeny rovnice \' i 7 ) d f x\ 0 e f 1 2 N ^" P r0^/ \e f d ef x\-v, e,f l,z,...j\ fy- lvt0 e=f. (19) Násobíme-li všk /-tý sloupec v determinntu n levé strně této rovnice číslem v s. v s... v Sm = vf l), nezměníme kořeny rovnice, rovnice pk dostne tvr, (m) -HI»), r, /. 1 0 T» T ber' ~=- 0 pto Č 5^/ <4/ b,/ * = 0, c,/=l, 2,... JT ' _ (w) 0ee ^e > má-li tudíž rovnice (17), resp. (18) kořeny p u (20) /Í 2,... ft M, má
8 317 rovnice (20) kořeny H t w?), /i'./ 0,... H ř^\ (při čemž se předpokládá, že n ly //, 2,... // jsou čísl různá). Mějmež nyní rovnici etik hk x\ = O, i, Je = 1, 2,... n; (21) kde pro čísl u-, bu- není žádného omezení, vyjm to, že kořeny této rovnice jsou mezi sebou různý rovněž kořeny rovnice,, V I A ' / 1 O ^ 0 P r '' < k & t t -*»* =0,,, A=l, 2,...n, ^ = l p r o í = Jb (22) jsou mezi sebou ( od nully) různý. Pk dle předcházejícího lze nlézti dv determinnty I T~~ l \, \T\ (ptřící k jisté substituci ~k substituci reciproké), jichž elementy jsou závislé pouze n hk, že součin determinntů T- 1. cuk - b ik x \.\T\, i, h = l, 2,... n (23) bude determinnt, jehož elementy budou rovněž lineární výrzy v x, všk koefficienty čísl x vyjm u elementů v hlvní digonále vesměs budou rovny nulle podobné výrz (T-i/-'. í/ - b^x.! T (w), e,f=l,2,...n (24) obdrží součsně tvr levé strny rovnice (20) vzhledem ku vzthům vytčeným rovnicí (14; (8). Poněvdž pk rovnice (21) rovnice i ( ef ] bifx 1 = 0, e,f= 1, 2,...V (25) mjí tytéž kořeny, jko rovnice, které dostneme, položíme-li výrz (23), resp. (24) rovný nulle poněvdž tyto rovnice mjí k sobě vzth rovnic (17) (20), jkož i jejich tvr, pltí pro kořeny rovnic (21) «25) totéž, co pltí pro kořeny rovnic (17) (20, totiž: Má-li rovnice (22) hořeny vesměs různé /*,, //,,,... //, má rovnice (25) hořeny \i \ k u( m),... ^N \ Vět tto jest omezen ještě poždvkem, že kořeny rovnice (22) mjí býti mezi sebou od nully různý. Avšk toto omezení i druhé, jež podobně týká se různosti kořenů rovnice (21), jest zbytečné lze je odstrnit, jk ihned seznáme, vyslovíme větu odvozenou v tomto definitivním tvru:
9 318 Jestliže ik x + b ik y = U{ix + /%); i, k, l = 1, 2,... «, (26) jest í7 > «+ 6^,y ==JT(r > «+ /<<" ) y); e,f, ff = 1, 2,...N. (27) i? Při tom nechť ustnovují ukztelé e, f, g tyto tři kombince m-té třídy z čísel 1, 2,... n : r, n>... r,,,. 5, s 2... s,,, t x h...,,,. Číslo íif/' určeno pk jest rovnicí (11) zcel podobnou číslo b!/'\ Pro «J", /4'^ pk jest < l) = ««, 2... «,, /4 W) =. /*,... fr M. (28) Vět právo vyslovená jest zcel jednoduchá přeměn zevšeobecněné věty Rdosovy, i domnívám se, že není třeb touto přeměnou obšírněji so zbývt. Levé strny rovnic (26) (27) jsou formy stupně n, rosp. N. Aby mezi těmito formmi byly vzthy vyjádřené prvými strnmi rovnic (26) (27) při obecných hodnotách čísel,*- &,* (t. j. při hodnotách,*, b lk, pro něž nenstávjí jisté svrchu vyjmuté přípdy rovnosti kořenů td.) ; k tomu jest nutno, by mezi koefficienty těch forem stupně n, resp. X byly splněny jisté vzthy. Tyto vzthy jsou nutně vzthy identické *), zůstávjí tudíž správnými, i když nbudou koefficienty,*, b,-k dosud nepřipouštěných hodnot vet výsledná zůstává pro kždý systém hodnot u-, bik správnou Vět předcházejícího odstvce lze různým způsobem použíti k odvození četných vět o determinntech. Podám některé příkldy. 1. Budtež dány dvě formy dikx + biky = II(ix -f [i t?/) i, Je, l = 1, %... n (29) j cv^x x -f- tf,-,*'! y! = ll(y lx x+ di x y) i\, Jc\, l\ =1\ 2\... n\ '" (29') *) To jest, dosdíme-li do těchto vzthů z J ( { \ b {^] provedeme-li potřebné operce, dostneme identitu.
10 319 utvořme cleterminnt Mt. ( ik x + Ъikìl) Nully Nully Mt. (cvxh'xx +- d,-i lťl y) (30) Tento determinnt rovná se součinu levých strn v (29) (29'j. LTžijme n determinnt onen věty předcházejícího odstvce pro w = 2. Kombince druhé třídy z čísel 1, 2,... n, \\ 2'... n'- sestvme v toto pořdí ) všecky kombince druhé třídy čísel 1, 2,... n, h) všecky kombince druhé třídy čísel 1', 2',... n\, c) všecky kombince druhé třídy tkové, že první prvek jest jedno z čísel 1, 2,... n, druhý pk prvek jedno z čísel 1', 2',... n\. Pk, jk sndno seznti, determinnt přidružený ku (30) pro JH = 2 nbývá tohoto tvru : Í! Mt. ($x + ti?y). Nully mt^x+d^yi Nully Mt. («.*&., j..^"^^'..!'..?) sloupců W (»'.)«Determinnt tento všk rovný jest součinů tří determinntů opětným použitím věty odstvce předcházejícího nbýváme věty, že ikď^ x -f bikdwt y \ = n(iy Vl x + fto>i«/) ; z, ť Z, *, l = 1, 2,... n; i'-., *' Z', = 1', 2',... n',. (32) (31) Při sestvování determinntu n levé strně jest o to pečovti, by všecky elementy téhož řádku ptřily k téže dvojici (i, i\) elementy téhož sloupce ktéže dvojici (Je, k\)\ pk by pořdí dvojic (i, i\) přiřděných k řádkům 1., 2.,... n.n\-témvi
11 320 bylo totožno s pořdím dvojic (Je, k\) L, 2.,... n. n\ -tému. přiřděných ke sloupcům Z rovnice (32) ku př. plyne srovnáním koefficientu mocniny x nn 'i n obou strnách, se zřetelem ku koeficientům x% resp. x n - v rovnicích (29) (29') vzth i i i i«< i i» fy Ze l«lí..,. n. I ikciw I = I «n -. I ^k*! \ n ;., \, _ /, 9, vět to Kroneckrov. *) 2. Srovnáním koefficientu různých mocnin x n obou strnách rovnic (26) (27) plynou podobně různě věty determinntní. Zvolme si ku př. h ik = O, jestliže ř *> q\ (q < n, q^ m). Uspořádejme pk kombince m-té třídy z čísel 1, 2...??, že nejprve seřdíme všecky kombince z čísel 1. 2,... q potom všecky kombince osttní. Pk blf = O, jestliže f >* (q) m. Součinitel výrzu x N ~ {q)m y [q)m n levé strně rovnice (27) jest tedy determinnt i X/, e, / = 1, 2,... N, kde Aef = bty, když / <. (q) M, A e f = '/\ když / ^ (q) m. Uvážíme-li ještě, že form (26) obshuje jko činitel x n ~ q že tudíž můžeme klásti /i, = /i 2 =... = jí n -. q = 0,, = «2 =.. = n _ q = 1, dostneme po sndném počtu vzth Ьц òiy,.,у + 1 <«- 1). Љf I =.(w-n^^! - Oř* (2-1)^-1 Owl Onq, ^n^-f-l» &m e,f=l,2,...җ i,h = l,2, *) Citát dle Encyklopedie der mtli. WTss. I. A 2, 22, sir. 40,- frnc. vydání str. 99. Důležitost, jká se n tomto místě větě Kroneckrově přikládá, zdá se mi osttně neoprávněnou; vskutku není Kroneckrov vět než zcel zvláštní přípd věty Frnkeovy. Tto jest, užijeme-li oznčení textu, t, n A t\ i, k = 1, %... n ; tv) K/ l = l*/*l '> <S /=1. '2,... A'. Z této věty (kterou sndno dostáváme z (26) (27) porovnáním koefficientu u.v» x& n obou strnách) obdržíme Kroneckrovu týmž. postupem jko jsme dostli (32) z (26) (27).
12 321 Z této věty specilisováním bychom dostli sndno různé známé věty o determinntech z determinntů. i). Použijeme-li konečně věty odstvce předcházejícího pro m = n 1, dostáváme, oznčíme-li minory v determinntu ik I příslušné ku * dělené determinntem,* \ znčkou ik minory v determinntu b ik \ dělené I b- \ podobně ii fkf téměř bezprostředně I $dik + y bik = ik I. ) hk. \xfiik + yccik ; i, h ~ 1, 2,... n y což jest známá relce Sicciov*), který jí použil n odvození věty pro determinnty orthogonální (zevšeobecniv známou větu Brioschiovu). 0 thermodynmiee dějů nepřevrtných. Npsl Dr. Jos. Theurer, professor montnistické vysoké školy v Příbrmi. (Dokončení.) 9. Pojem entropie vůbec. Pojem entropie, jejž zvedl ve vědě R. Clusius n zákldě studi dějů převrtných, zveden byl jko pojem čistě mthemtický. V thermodynmiee dějů převrtných ukázlo se. že veličin dq není úplným differenciálem, nýbrž že jdq závisí i n cestě, kterou prcující hmot se z počátečného stvu w l" do konečného stvu 2" dostne. Úplným differenciálem jest všk veličin -~, kdež T znčí bsolutní teplotu, při níž prcující hmot přijl (neb odevzdl) množství tepl dq; proto / -jj; pokud se týče děje neuzvřeného, závisí pouze n stvu počátečném konečném, nikoli všk n cestě, kterou děj se konl. Z téže příčiny týž integrál, vzt pro převrtný děj uzvřený (kruhový), rovná se nulle. Veličinu, jejíž differenciálem jest výrz *) Atti Accd. Torino 7. p. 772, Annli mt. pur ppl. (2), 5 (1871/3); cit. dle frnc, vyd. Encyclop. I. 1 str. 117.
Základy teorie matic
Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky Augustin Pánek O ustnovení vzorce pro ploský obsh trojúhelníku, jsou-li dány strny jeho Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky, Vol. 9 (1880, No. 4, 152--156 Persistent
VíceDeterminanty a matice v theorii a praxi
Determinanty a matice v theorii a praxi 1. Lineární závislost číselných soustav In: Václav Vodička (author): Determinanty a matice v theorii a praxi. Část druhá. (Czech). Praha: Jednota československých
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky Václv Hübner Stnovení pláště rotčního kužele šikmo seříznutého Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky, Vol. 32 (1903), No. 5, 407--412 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/121588
VíceZáklady teorie matic
Základy teorie matic 7. Vektory a lineární transformace In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 43--47. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401335 Terms of
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
VíceZáklady teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 27. Cyklické grupy In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 198--202. Persistent
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky Antonín Libický Úvod do vektorové nlyse. [II.] Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky, Vol. 35 (1906), No. 4, 297--311 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/121603 Terms
VíceZáklady teorie matic
Základy teorie matic 16. Hodnost a nulita matice In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 106--115. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401345 Terms of use:
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
VíceZáklady teorie matic
Základy teorie matic 23. Klasifikace regulárních párů matic In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 162--168. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401352 Terms
Vícem n. Matice typu m n má
MATE ZS KONZ B Mtice, hodnost mtice, Gussův tvr Mtice uspořádné schém reálných čísel: m m n n mn Toto schém se nzývá mtice typu m řádků n sloupců. m n. Mtice typu m n má Oznčujeme ji A, B,někdy používáme
VíceNeurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1949. pp. 21--24.
Neurčité rovnice 4. Nejjednodušší rovnice neurčité 2. stupně In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1949. pp. 21--24. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/402869
VíceZavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA
Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním
VíceKomplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Josef Langr O čtyřúhelníku, jemuž lze vepsati i opsati kružnici Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 28 (1899), No. 3, 244--250 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122234
VícePolynomy v moderní algebře
Polynomy v moderní algebře Výsledky cvičení a návody k jejich řešení In: Karel Hruša (author): Polynomy v moderní algebře. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1970. pp. 94 [102]. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403718
VíceDeterminanty a matice v theorii a praxi
Determinanty a matice v theorii a praxi Rejstřík In: Václav Vodička (author): Determinanty a matice v theorii a praxi. Část druhá. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1950. pp.
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky Edurd Weyr Rozbor rovnice druhého stupně o třech proměnných. [II.] Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky, Vol. 16 (1887), No. 4, 145--160 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/121079
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Václav Simandl Poznámka ke kombinacím daného součtu z čísel přirozené řady číselné Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 46 (1917), No. 2-3, 155--159
VíceSymetrické funkce. In: Alois Kufner (author): Symetrické funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp
Symetrické funkce Kapitola III. Symetrické funkce n proměnných In: Alois Kufner (author): Symetrické funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1982. pp. 24 33. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/404069 Terms
Více2.3. DETERMINANTY MATIC
2.3. DETERMINANTY MATIC V této kpitole se dozvíte: definici determinntu čtvercové mtice; co je to subdeterminnt nebo-li minor; zákldní vlstnosti determinntů, používné v mnoh prktických úlohách; výpočetní
VíceZáklady teorie matic
Základy teorie matic 10. Ortogonální matice In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 59--72. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401338 Terms of use: Akademie
Více4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.
4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Eduard Weyr O stanovení orthogonálných trajektorií kružnic v rovině Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 10 (1881), No. 1, 20--24 Persistent URL:
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
VíceKongruence. 1. kapitola. Opakování základních pojmů o dělitelnosti
Kongruence 1. kapitola. Opakování základních pojmů o dělitelnosti In: Alois Apfelbeck (author): Kongruence. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 3 9. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403653 Terms
VíceŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log
Řešme n množině reálných čísel rovnice: ) 6 b) 8 d) e) c) f) ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC Co budeme potřebovt? Chápt definici ritmu. Znát průběh ritmické funkce. Znát jednoduché vět o počítání
VíceKongruence. 5. kapitola. Soustavy kongruencí o jedné neznámé s několika moduly
Kongruence 5. kapitola. Soustavy kongruencí o jedné neznámé s několika moduly In: Alois Apfelbeck (author): Kongruence. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1968. pp. 55 66. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403657
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice
Lineární lgebr LINEÁRNÍ LGEBR Mtice Zákldní pojmy Mticí typu m/n nzýváme schém mn prvků, které jsou uspořádány do m řádků n sloupců: n n m/n = = = ( ij ) m m mn V tomto schémtu pro řádky sloupce užíváme
VíceO dělitelnosti čísel celých
O dělitelnosti čísel celých 6. kapitola. Nejmenší společný násobek In: František Veselý (author): O dělitelnosti čísel celých. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1966. pp. 73 79. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403569
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Vilém Jung Několik analytických studií o plochách mimosměrek (zborcených). [V.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 18 (1889), No. 6, 316--320 Persistent
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Matyáš Lerch K didaktice veličin komplexních. [I.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 20 (1891), No. 5, 265--269 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/108855
VíceZáklady teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 26. Deformace a věty izomorfismu grup In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 192--197.
VícePokroky matematiky, fyziky a astronomie
Pokroky mtemtiky, fyziky stronomie Kliment Šoler Progrmovná učebnice mtemtiky pro vysoké školy technické Pokroky mtemtiky, fyziky stronomie, Vol. 14 (1969), No. 4, 182--193 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/139283
VíceCo víme o přirozených číslech
Co víme o přirozených číslech 4. Největší společný dělitel a nejmenší společný násobek In: Jiří Sedláček (author): Co víme o přirozených číslech. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1961. pp. 24 31. Persistent
VíceVIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál
VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Riemnnův integrál opkování Vět. Nechť f je spojitá funkce n intervlu, b nechť c, b. Oznčíme-li F (x) = x (, b), pk F (x) = f(x) pro kždé x (, b). VIII.3.
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Gabriel Blažek O differenciálních rovnicích ploch obalujících Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 2 (1873), No. 3, 167--172 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/109126
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Václav Hübner Stanovení pláště rotačního kužele obsaženého mezi dvěma sečnými rovinami Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 33 (1904), No. 3, 321--331
VíceObecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Eduard Weyr O řešení lineárných rovnic. [I.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 14 (1885), No. 3, 101--110 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/121139
VíceM - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D
M - Příprv n. ápočtový test pro třídu D Autor: Mgr. Jromír JUŘEK Kopírování jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleno poue s uvedením odku n www.jrjurek.c. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně
Více13. Soustava lineárních rovnic a matice
@9. Soustv lineárních rovnic mtice Definice: Mtice je tbulk reálných čísel. U mtice rozlišujeme řádky (i=,..n), sloupce (j=,..m) říkáme, že mtice je typu (n x m). Oznčíme-li mtici písmenem A, její prvky
Více4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33
. Determinnty Determinnt, znčíme deta, je číslo přiřzené čtvercové mtici A. Je zveden tk, by pro invertibilní mtici byl nenulový pro neinvertibilní mtici byl roven nule. Výpočet: = + = + + - - - + + +
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kadeřávek Zcela elementární důkaz Pelzova rozšíření Daudelinovy věty Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 36 (1907), No. 1, 44--48 Persistent
VíceO dynamickém programování
O dynamickém programování 9. kapitola. Cauchy-Lagrangeova nerovnost In: Jaroslav Morávek (author): O dynamickém programování. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1973. pp. 65 70. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403801
Víceintegrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.
Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze
VíceFunkcionální rovnice
Funkcionální rovnice Úlohy k procvičení In: Ljubomir Davidov (author); Zlata Kufnerová (translator); Alois Kufner (translator): Funkcionální rovnice. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1984. pp. 88 92. Persistent
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Václav Láska Grafické řešení rovnic Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 40 (1911), No. 5, 553--561 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122273 Terms
VíceZáklady teorie matic
Základy teorie matic 6. Matice reciproké neboli inverzní In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie matic. (Czech). Praha: Academia, 1971. pp. 28--40. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401333 Terms
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Josef Kounovský O projektivnosti involutorní Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 43 (1914), No. 3-4, 433--439 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/109245
Víceje jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.
10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány
VíceJsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.
Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce
VíceČasopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Ferdinand Pietsch Výpočet cívky pro demonstraci magnetoindukce s optimálním využitím mědi v daném prostoru Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 62 (1933),
VíceNerovnosti v trojúhelníku
Nerovnosti v trojúhelníku Úvod In: Stanislav Horák (author): Nerovnosti v trojúhelníku. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1986. pp. 5 12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/404130 Terms of use: Stanislav
Více56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
VíceZkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.
1. V oboru reálných čísel řešte soustvu rovnic x 2 xy + y 2 = 7, x 2 y + xy 2 = 2. (J. Földes) Řešení. Protože druhou rovnici můžeme uprvit n tvr xy(x + y) = 2, uprvme podobně i první rovnici: (x + y)
VíceO dělitelnosti čísel celých
O dělitelnosti čísel celých 9. kapitola. Malá věta Fermatova In: František Veselý (author): O dělitelnosti čísel celých. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1966. pp. 98 105. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403572
Více2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem
2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice
VíceA DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).
A DIRACOVA DISTRIBUCE A Dircov distribuce A Definice Dircovy distribuce Dircovu distribuci δx) lze zvést třemi ekvivlentními způsoby ) Dirc [] ji zvedl vzthy δx) dx, δx) pro x ) Grficky znázorňujeme Dircovu
VíceÚlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C
52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.
VíceO dynamickém programování
O dynamickém programování 7. kapitola. O jednom přiřazovacím problému In: Jaroslav Morávek (author): O dynamickém programování. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1973. pp. 55 59. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403799
VíceZáklady teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 11. Násobení v množinách In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 89--93. Persistent
VíceČasopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jaroslav Bílek Pythagorova věta ve třetí třídě středních škol Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 66 (1937), No. 4, D265--D268 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/123381
Více(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
VíceÚvod do filosofie matematiky
Úvod do filosofie matematiky Axiom nekonečna In: Otakar Zich (author): Úvod do filosofie matematiky. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1947. pp. 114 117. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403163
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Otakar Ježek Příspěvek ku zkrácenému počítání. [I.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 18 (1889), No. 1, 17--21 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122424
VíceDeterminanty a matice v theorii a praxi
Determinanty a matice v theorii a praxi 9. Základy počítání maticemi In: Václav Vodička (author): Determinanty a matice v theorii a praxi. Část první. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků
VíceZáklady teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 13. Homomorfní zobrazení (deformace) grupoidů In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.
Více7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál
7. Integrální počet 7.. Primitivní funkce, Neurčitý integrál Definice 7. Říkáme, že F (x) je v intervlu (, b) (přitom může být tké =, b = + ) primitivní funkcí k finkci f(x), jestliže pro všechn x (, b)
VíceV předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.
NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:
VíceZáklady teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 12. Základní pojmy o grupoidech In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. pp. 94--100.
VíceLogaritmické rovnice I
.9.9 Logritmické rovnice I Předpokldy: 95 Pedgogická poznámk: Stejně jko u eponenciálních rovnic rozkldů n součin bereme ritmické rovnice jko nácvik výběru metody. Sestvujeme si rzenál metod n konci máme
VíceOBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL
OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL Zobecnění Newtonov nebo Riemnnov integrálu se definují různým způsobem dostnou se někdy různé, někdy stejné pojmy. V tomto textu bude postup volen jko zobecnění Newtonov integrálu,
VíceNEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.
NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování. Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží. Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:
VíceJak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:
.. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto
Více3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru
Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém
VíceTopologické prostory. S dodatky: J. Novák, Konstrukce některých význačných topologických prostorů; M. Katětov, Plně normální prostory
Topologické prostory. S dodatky: J. Novák, Konstrukce některých význačných topologických prostorů; M. Katětov, Plně normální prostory 5. Axiomy oddělování In: Eduard Čech (author); Josef Novák (author);
VíceP2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách
P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel
VícePolynomy v moderní algebře
Polynomy v moderní algebře 2. kapitola. Neutrální a inverzní prvek. Grupa In: Karel Hruša (author): Polynomy v moderní algebře. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1970. pp. 15 28. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403713
Více3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Theodor Monin Řešení úlohy 12. v XI. ročníku tohoto časopisu Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 17 (1888), No. 5, 231,233 235 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/108795
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky Václv Hübner Drobnosti mthemtické Čsopis pro pěstování mthemtiky fysiky, Vol. 43 (1914), No. 3-4, 474--482 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/109256 Terms of use:
VíceKomplexní čísla a funkce
Komplexní čísla a funkce 2. kapitola. Kvadratická rovnice a odmocnina z komplexního čísla In: Jiří Jarník (author): Komplexní čísla a funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1967. pp. 20 34. Persistent URL:
VíceO rovnicích s parametry
O rovnicích s parametry 3. kapitola. Kvadratické rovnice In: Jiří Váňa (author): O rovnicích s parametry. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1964. pp. 45 [63]. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403496 Terms
VíceAritmetické hry a zábavy
Aritmetické hry a zábavy 1. Doplnění naznačených výkonů In: Karel Čupr (author): Aritmetické hry a zábavy. (Czech). Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1942. pp. 5 9. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/4329
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kaňka Důsledky akusticko-dynamického principu. [V.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 47 (1918), No. 2-3, 158--163 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122325
VíceCo víme o přirozených číslech
Co víme o přirozených číslech 2. Dělení se zbytkem a dělení beze zbytku In: Jiří Sedláček (author): Co víme o přirozených číslech. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1961. pp. 9 15. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403438
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE
Technická niverzit v Liberci Fklt přírodovědně-hmnitní pedgogická Ktedr mtemtiky didktiky mtemtiky NLYTICKÁ GEOMETRIE Pomocný čební text Petr Pirklová Liberec, listopd 2015 NLYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH
Více2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic
..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci
VíceSouhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
VícePřehled základních vzorců pro Matematiku 2 1
Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,
VíceČasopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Ladislav Klír Příspěvek ke geometrii trojúhelníku Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 44 (1915), No. 1, 89--93 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122380
VíceAritmetické hry a zábavy
Aritmetické hry a zábavy 3. Soustavy číselné In: Karel Čupr (author): Aritmetické hry a zábavy. (Czech). Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1942. pp. 12 15. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403031
Více8. cvičení z Matematiky 2
8. cvičení z Mtemtiky 2 11.-1. dubn 2016 8.1 Njděte tři pozitivní čísl jejichž součin je mximální, jejichž součet je roven 100. Zdání příkldu lze interpretovt tké tk, že hledáme mximální objem kvádru,
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
VíceFaktoriály a kombinační čísla
Faktoriály a kombinační čísla 5. kapitola. Několik otázek z matematické statistiky In: Jiří Sedláček (author): Faktoriály a kombinační čísla. (Czech). Praha: Mladá fronta, 964. pp. 50 59. Persistent URL:
VíceÚvod do lineární algebry
Úvod do lineární algebry 1 Aritmetické vektory Definice 11 Mějme n N a utvořme kartézský součin R n R R R Každou uspořádanou n tici x 1 x 2 x, x n budeme nazývat n rozměrným aritmetickým vektorem Prvky
Více2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice
59 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 57, 58 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin Příkld 8 9 zůstávjí n vičení nebo polovinu hodin při píseme + b + - zákldní
VíceČasopis pro pěstování matematiky a fysiky
Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Vladimír Knichal Čísla Gaussova. [I.] Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 62 (1933), No. 4-5, R73--R76 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/123910 Terms
Více