8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

Transkript

1 8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou a regulativní. Pi hodnocení a klasifikaci vycházíme z ustanovení zákona. 561/2004 Sb., školský zákon, vyhlášky. 48/2005 Sb., o základním vzdlávání a nkterých náležitostech plnní povinné školní docházky. II. Zpsob hodnocení Pro hodnocení žák využíváme symbol ptistupové klasifikaní stupnice známek. V prbhu vyuovacího procesu se dopluje slovním hodnocením ústní formou. Žáci jsou vyzýváni k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení. Sebereflexi žák podpoíme novými žákovskými knížkami, které obsahují prostor pro hodnocení msíce. Pi kooperativním zpsobu výuky se žáci uí hodnotit jednak individuální výsledek práce a také pínos pro druhé. III. Kritéria pro hodnocení a klasifikaci Pi hodnocení a prbžné i celkové klasifikaci uitel uplatuje pimenou náronost a pedagogický takt vi žákovi. Pihlíží k vkovým zvláštnostem žáka i nároku na uritou indispozici, zakolísání výkonu v prbhu klasifikaního období. Klasifikace zahrnuje ohodnocení prbžné snahy, píle, využívání možností osobního maxima a celkového pístupu žáka ke vzdlávání i v souvislostech, které ovlivují jeho výkon (vyhláška. 48/2005 Sb.). Pihlíží tedy ke schopnostem i talentu žáka, k jeho problémm spojeným s poruchami uení a chování. Uitel volí takové formy zkoušení, ovování vdomostí a dovedností i komunikace se žáky, aby bylo vyloueno zesmšování, stresování. Hodnocení je jednoznané, srozumitelné, srovnatelné, s pedem stanovenými kritérii, vcné, všestranné. Vychází z posouzení míry dosažení oekávaných výstup, je pedagogicky zdvodnné, odborn správné a doložitelné (vyhláška. 48/2005 Sb.). Hlavní zásadou je, že uitel hodnotí vdomosti a dovednosti žáka vzhledem ke kompetencím a oekávaným výstupm, které jsou formulovány v uebních plánech ŠVP. Pedevším zjišuje, co žák umí, nehledá jen nedostatky a chyby. Uitel posuzuje výkon žáka komplexn v souladu se specifiky pedmtu a vždy seznámí žáka s výslednou klasifikací, s píinami a možnostmi nápravy špatných výsledk. Po nemoci klasifikuje uitel žáka s pimeným asovým odstupem. IV. Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci Základem efektivního hodnocení žáka je pedevším zptná vazba ve form písemné nebo ústní informace o správnosti postupu, prbhu a výsledku uení a chování. Zásadn však nemá a nesmí posuzovat žáka charakterizujícím jazykem: schopný, šikovný, pilný atd. ani ho porovnávat s ostatními spolužáky: nejlepší, nejšikovnjší ve tíd. Okamžitá zptná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního uení a odstraování chyb, zatímco posuzování kvalit žáka by v pozitivním slova smyslu je naopak rizikovým faktorem, který mže uení blokovat. Pi poskytování zptné vazby musí být kladen draz na vhodnou formulaci v pozitivní form vyjadující zájem o žáka. Pípadné konkrétní nedostatky ve zvládnutí uiva se zahrnou do konstruktivní kritiky, zaínající kladnými prvky, nap. uivu rozumíš, ale 225

2 obas chybuješ v z dvodu, je nutné ješt procviovat Uzavírat by se mlo náznakem dalšího pozitivního vývoje. Používané zpsoby a metody posuzování výsledk práce žák musí být v souladu se základní filosofií školního vzdlávacího programu, zejména s partnerským vztahem k žákm, soustavným vytváením bezpeného prostedí a úelovým soužitím ve tídách umožujícím efektivní práci. Hodnocení musí pedcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdlávání a kritérii hodnocení. Žák má právo vdt v em a pro bude vzdláván a kdy, jakým zpsobem a podle jakých pravidel bude hodnocen. Dležitou souástí je práce s chybou. Žák má právo udlat chybu s vdomím toho, že chybování je nedílnou souástí procesu každého uení. Chyba je výzva a následná práce s ní je píležitostí ke zlepšení. Souástí hodnocení musí být i sebehodnocení žáka, jeho schopnost posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí a osobní možnosti a rezervy. Sebehodnocení je nejen pirozenou souástí procesu hodnocení, ale je souasn považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáka nauit. Také souástí kooperativního vyuování je tzv. reflexe procesu, kdy žáci hovoí, jaké dovednosti (kompetence) potebovali ke zvládnutí úkolu, co píšt musí udlat jinak, jak a pro. Uí se vzájemn si naslouchat, shodnout se ve své skupin v názoru na efektivitu postupu a kvalitu výsledku. Pi hodnocení se vždy posuzuje individuální pokrok žáka, pi respektování jeho individuálních pedpoklad, bez srovnávání s ostatními spolužáky. Tradiní zkoušení žáka ped celou tídou bude nahrazováno efektivnjšími zpsoby zjišování vdomostí a dovedností, protože je to - krom stresové složky, odporující filosofii vytváení bezpeného klimatu - výrazná ztráta asu pro ostatní žáky. Žák by ml mít v prbhu klasifikaního období (mimo souhrnných písemných prací, které se oznamují s delším asovým pedstihem) ojedinle právo na nepipravenost, souasn si s vyuujícím domluví náhradní termín. Rozhodování o výsledné známce za klasifikaní období nemže zásadn ovlivovat jedna práce žáka, hodnocení klasické tvrtletní práce není urující. Písemné práce musí být rovnomrn rozloženy v prbhu klasifikaních období. Pro pípravu na souhrnnjší písemné práce je vhodné využívat kooperativní vyuování, skupina zodpovídá za to, že všichni lenové uivu rozumí. Souhrnné písemné práce v rozsahu dvaceti minut a delší zapisují vyuující s pedstihem do tídní knihy. Na jeden den je možno naplánovat jen jednu souhrnnou práci. Kontrolní práce menšího rozsahu (5 10 minut) se nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací jsou ve svých tídách zodpovdní tídní uitelé. STANOVENÁ ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁK JSOU ZCELA ZÁVAZNÁ PRO VŠECHNY VYUUJÍCÍ A MUSÍ BÝT VYUUJÍCÍMI DODRŽOVÁNA. Pi hodnocení a klasifikaci uitel sleduje: a) schopnost prakticky využívat vdomosti b) komunikaní schopnosti žáka a jeho grafický projev v závislosti na specifických odlišnostech žáka, srozumitelné, souvislé a vcné vyjadování c) samostatnost myšlení chápání souvislostí, schopnost analýzy a syntézy, zdvodnní a zobecnní 226

3 d) schopnost samostatné práce s uebními pomckami, s uebnicí, atlasem, tabulkami, slovníky, výpoetní technikou e) pevnost a trvalost osvojení podstatných znak, porozumní uivu a chápání jeho významu v širších souvislostech, projevy zájmu o získávání vdomostí f) chápání a pijímání mravních a obanských hodnot rozeznávání dobrých a špatných názor, postoj, in, vnímavost k hodnotám spoleenství, tradic a kultury, vztah k domovu, pírod a životnímu prostedí, vztah k péi o své zdraví i zdraví svých spolužák g) projevy a osobnostní vlastnosti žáka spolehlivost, odpovdnost, aktivita, dodržování základních norem kulturního chování a lidského soužití Podklady pro hodnocení a klasifikaci: a) soustavné diagnostické pozorování b) soustavné sledování výkon žáka a jeho pipravenosti na vyuování c) analýza výsledk rzných inností žáka d) rzné druhy zkoušek e) didaktické testy f) kontrolní písemné práce, laboratorní práce, projektové úkoly, praktické innosti g) konzultace s ostatními uiteli h) konzultace s pracovníkem PPP nebo SPC, výchovným poradcem a ošetujícím lékaem u žák se zdravotními problémy a u žák s poruchami uení a chování i) rozhovor se žákem a jeho zákonnými zástupci V. Hodnocení na 1. stupni školy Postupn zavádíme metodu portfolia, tj. prbžné shromažování ukázek práce žáka, umožující zaznamenat posun žáka ve zvládání zadaných úkol. Žáci jsou bráni jako spolutvrci svého portfolia, mohou spolurozhodovat, které ukázky budou zaazeny. Portfolia jsou cenným zdrojem informací pro rodie dtí pi rozhovorech s uitelem. Na základ specifických poteb žáka a žádosti rodi mže být žák hodnocen slovn nebo kombinací obou zpsob. Na 1. st. podporujeme kooperativní vyuování ( hnízda ), souástí je reflexe procesu žáci hovoí o tom, jaké kompetence potebovali ke zvládnutí úkolu, co musí vylepšit apod. Skupiny se neznámkují, omezujeme i soutživost, akcent v hodnocení je na kvalitu, ne kvantitu. Elementaristé získávají zptnou vazbu prbžn, žáci mají prostor k vyjádení v prbhu hodiny (komunitní kruhy, tenáské). Žáci jsou pevážn hodnoceni známkou doplnnou slovním komentáem, preferovány jsou pozitivní dsledky ve form sociální neverbální (úsmv, gesto apod.), verbální (pochvala, povzbuzení), innosti (didaktická hra aj.), odmn. VI. Hodnocení na 2. stupni školy Na 2. st. hodnotíme známkami, doplnnými slovním vyjádením ve form konstruktivní kritiky naznaující pozitiva i slabé stránky, ale pedevším povzbuzení a cestu k dalšímu pozitivnímu vývoji. Žáci provádjí sebehodnocení a vzájemná hodnocení. Nové žákovské knížky umožní také reflexe každého pedmtu za asový úsek jednoho msíce. Pi kooperativním zpsobu výuky se žáci uí hodnotit jednak individuální výsledek práce a také jeho pínos pro druhé. 227

4 Hodnocení musí být prbžné a dostaten podložené, písemné práce rovnomrn rozloženy v klasifikaním období. Podporovány jsou malé ptiminutovky s okamžitou zptnou vazbou pro žáky a správnou prací s chybou, která se u žáka nezafixuje, ale naopak je okamžit odstranna a znovu vysvtlena. Souhrnné písemné práce (20 min a delší) zapisují vyuující s pedstihem do tídnice. Na jeden den je možno naplánovat jen jednu souhrnnou práci. Kratší kontrolní práce se nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací jsou ve svých tídách zodpovdní tídní uitelé. VII. Informování zákonných zástupc a) Tídní uitel ve spolupráci s vyuujícím informuje pravideln o prospchu a chování žáka zápisem v žákovské knížce, notýsku, formulái, na tídních schzkách (svolávány 4x do roka). Pi náhlém zhoršení prospchu nebo chování okamžit. b) Tídní uitel nebo vyuující podá tyto informace, jestliže o to zákonní zástupci požádají (konzultaní hodiny, telefonicky). c) editelka školy informuje v pípad, že dojde k výraznému a déletrvajícímu zhoršení prospchu nebo chování. d) Všichni uitelé prbžn zapisují známky (žákovské knížky, notýsky), pípadn slovn hodnotí výkony žák. e) Všichni vyuující si zakládají podklady pro klasifikaci za dané pololetí. Písemnosti jsou archivovány nejmén po dobu následujícího klasifikaního období a musí být k dispozici ve škole. f) Pokud je žákovi navržena nedostatená, informuje uitel prokazatelným zpsobem i s odvodnním zákonné zástupce a to díve, než se s touto skuteností seznámí prostednictvím vysvdení (nejpozdji 10 dní ped konáním pedagogické rady). Vysvdení (výpis z vysvdení) Hodnocení žáka na vysvdení musí vystihnout úrove rozvoje, kterého žák dosáhl ve vztahu k oekávaným výstupm jednotlivých vzdlávacích oblastí v daném pololetí školního roku. Hodnocení je všestranné, zahrnuje všechny vyuované pedmty. Výstupní hodnocení V posledním roce plnní povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení ( 51 odstavec 5 zákona 561/2004 Sb.). Hlavním obsahem výstupního hodnocení ( 44) je vyjádení o dosažené úrovni vzdlání žáka vymezené Rámcovým vzdlávacím programem pro základní školy. Obsahuje vyjádení o možnostech žáka a jeho nadání, pedpokladech pro další vzdlávání nebo pro uplatnní žáka, chování žáka v prbhu povinné školní docházky a dalších významných skutenostech ve vzdlávání žáka. Výstupní hodnocení žáka musí obsahovat informace, které nelze vyíst z vysvdení a které mají vliv pi posuzování jeho pedpoklad pro další profesní rozvoj. V tomto hodnocení lze zaznamenat úast na olympiádách a jiných soutžích, mimoádný talent apod. (Podrobn viz Zásady hodnocení a klasifikace.) 228

5 8. 2 Autoevaluace školy Vlastní hodnocení by mlo vést k pozitivnímu posunu v úrovni školy, k zefektivnní výchovn vzdlávacího procesu. Sleduje plnní cíl stanovených ve školním vzdlávacím programu. Naším spoleným úsilím je objektivita, prostedky pozorování a hodnocení zamit na oblast, kterou chceme hodnotit a spolehlivost, aby výsledky neovlivnil pozorovatel, jeho názor, úhel pohledu, zmny v uvažování. K objektivnímu a spolehlivému výsledku vlastního hodnocení vede píprava promyšlené strategie a organizace. Souástí je vymezení cíl, kritérií, nástroj a asového rozvržení. Oblasti vlastního hodnocení Pro naši školu, která si klade vysoké cíle, je proces, který umožní reflektovat každodenní práci, naplování cíl, hledání prostedk k jejich naplování, velmi dležitý. Zptná vazba je pro nás zdrojem cenných informací o úrovni vdomostí a dovedností žák a podmínkách, ve kterých výchovn vzdlávací proces probíhá. Proces vlastního hodnocení zahrnuje spolené diskuse vedení s pedagogy a ostatními partnery, pedevším se žáky, rodii i širší veejností. Systematicky shromažujeme a analyzujeme velký objem informací a podklad, následn posuzujeme a vyhodnocujeme jednotlivá hlediska fungování školy v porovnání s oekávaným stavem odpovídajícím cílm školního vzdlávacího programu. Proces hodnocení i jeho výsledky vedou k zamyšlení nad efektivitou, hledání žádoucích zmn a vyústí k pípadným úpravám školního vzdlávacího programu. Zamujeme se na tyto základní oblasti: spolená vize smování školy (vysoké ambice, vzdlaný aktivní žák slušný lovk) podmínky vzdlávání kvalita pedagogických pracovník prbh vzdlávání výsledky vzdlávání Cíle a kritéria vlastního hodnocení Vlastní hodnocení plánujeme, jeho úrove má pozitivní vliv na zlepšování výsledk vzdlávání. Prvoadým cílem hodnocení je posouzení, nakolik jsou cíle školního vzdlávacího programu sdíleny všemi aktéry a jak je naplují. Pro zjištní úrovn školy, posouzení kvality jednotlivých oblastí a využití tchto informací potebujeme objektivní informace hodnotící: aktuální stav jak odpovídá vizi píiny co se osvdilo (vede k pozitivnímu vývoji) upevníme, co maí cíle odstraníme ešení inovace, nové poznatky, cesty kupedu Nástroje pro vlastní hodnocení Cílená a promyšlená volba nástroj garantuje objektivní a komplexní obraz školy. 229

6 Pro úely vlastní reflexe inovujeme každoron pehlednou tabulku, zahrnující adu výrok a tvrzení, vystihujících jednotlivé oblasti hodnocení. Tabulka je lenna na dva hlavní sloupce, z nichž levý obsahuje aktuální stav, jeho popis a skutenosti, které ho dokládají. Pravý sloupec zahrnuje prostedky k dosažení maxima (optimálního stavu, vize). Najdeme tam cesty, pístupy, metody, inovace vedoucí k žádoucímu posunu kupedu. Podklady pro vytvoení výsledné tabulky získáme z postupn realizovaných hodnotících inností: srovnávací testy (CERMAT, SCIO) dotazníková šetení hodnocení pedagog (prbžná hospitaní innost, sebehodnocení) hodnocení žák technikou volného psaní úspšnost žák (sportovn vdomostní soutže, pijímací ízení) sledování pomru pozitivních dsledk (pochvaly, odmny aj.) vi negativním (kázeské postihy) etnost aktivit školy, úspšnost posouzení vybavenosti školy z hlediska úelu a funknosti, didaktického významu, úrove vybavení pomckami, technikou, studijním materiálem aj. Vlastní evaluaní aktivita, hledání a nalézání dkazního materiálu již pedstavuje velký pínos pro školu. Nutí nás nejen pemýšlet, co se daí, co ne a pro, ale zárove na sob pracovat, svým dílem pispt ke zlepšení ve všech oblastech. Získávání podklad, hledání argument pro pipravená tvrzení a zejména vytyování dalších cíl, volba efektivnjších prostedk jsou ziskem z autoevaluace. Srovnávací testy Škola je otevená všem pínosným šetením, v roce 2007 to byl nap. mezinárodní výzkum TIMSS, zjišující úrove matematického a pírodovdného vzdlávání. Dosud každoron získáváme informace o výsledcích vzdlávání prostednictvím srovnávacích test CERMAT (5. a 9. roník) i SCIO (5. roník). Ziskem je detailní pehled o individuálních výsledcích žák a souhrnné výsledky srovnávající úrove školy v kraji i republice. Výsledky dále podrobn vyhodnocujeme, ímž získáváme další zptnou vazbu a podklad pro pípravu výchovn vzdlávacího procesu. Dotazníková šetení mezi uiteli, žáky, rodii Škola každoron realizuje šetení mezi žáky, uiteli i rodii. Jsme si vdomi toho, že okruh oblastí, které mohou hodnotit rodie, je omezen, promyšlen volíme takové položky dotazníku, které zákonný zástupce skuten dokáže objektivn posoudit. Nap. míru informovanosti ano, ale kvalitu výuky již mén. Otázky vybíráme ze standardizovaných dotazník publikovaných odborníky podle podmínek a cíl šetení, nkteré úelov konstruujeme sami. Žáci jsou pravideln na podzim a na jae zapojeni do sociometrického šetení, pinášejícího všem vyuujícím i vedení školy cenné informace o vztazích v kolektivu. Výsledky využíváme k pípadné restrukturizaci tídních vztah, podpoe outsider za pomoci žák se silným vlivem v kolektivu. S informacemi pracují dále zejména tídní uitelé, volí vhodné prvky tvorby zdravého kolektivu. 230

7 Také lenové školního parlamentu v malých anketách na spolených schzkách odpovídají na otázky týkající se psychosociálního klimatu tídy, již zastupují. Stávají se i zprostedkovateli realizace dalších anket mezi žáky své tídy. Blízkost Pírodovdn-humanitní a Pedagogické fakulty TU v Liberci nabízí škole etnou zkušenost s dalšími šeteními. Preferujeme ta, která pinesou škole zajímavé informace. V minulých letech to byl nap. výzkum klimatu tíd 1. stupn a etnosti výskytu šikany. Hypotéza pedpokládala vtší etnost a horší klima u nás oproti druhé zkoumané škole s programem Zdravá škola. Výsledky šetení prokázaly opak, dokonce jedna z našich šetených tíd dosáhla maxima v hodnocení klimatu dti ve 100% vyjádily spokojenost, cítí se ve tíd dobe, netvoí skupinky a fungují jako neformální zdravý kolektiv. Hodnocení pedagogických pracovník Škola zpracovává systém kritérií pro hodnocení výkonu uitele. Výkon hodnotí jak vedení školy, tak formou sebehodnocení i sám hodnocený uitel v okruzích: Efektivní vedení výchovn vzdlávacího procesu Efektivní vytváení bezpeného klimatu, práce se vztahy ve tíd Podíl na život školy Profesní rst a vývoj Pedagogové naší školy si založili vlastní portfolia, evidující veškeré nadstandardní innosti, další vzdlávání, projekty se ziskem (financí, vdomostí, dovedností ), efektivní metody, pístupy a formy práce, které se jim osvdily, vlastní krátkodobé a stedndobé plánování (aktivit tídy, výjezd aj.), efektivní výchovné systémy, iniciace školní akce, pravidelná písemná informovanost rodi apod. asové rozvržení hodnotících inností Záí hodnocení uitel vedením školy (souástí je projednání výše píplatku osobního ohodnocení) íjen podzimní sociometrické šetení ve 3. až 9. roníku, vyhodnocení tídními uiteli, seznámení všech vyuujících s výsledky Listopad - píprava hodnotící tabulky, posouzení vhodných oblastí hodnocení, volba výstižných výrok, tvrzení, inovace kritérií širším vedením školy Leden bezen srovnávací testy Duben píprava dotazníkových šetení, sebehodnocení uitel, jarní sociometrické šetení ve 3. až 9. roníku Duben až erven podle aktuální situace a asových možností (v závislosti na celoškolních akcích) dotazníková šetení pro žáky, uitele i rodie Kvten komplexní vyhodnocení srovnávacích test a výsledk pijímacího ízení erven realizace dlouhodobého plánování (uební plány, úvazky, zaazení volitelných pedmt) ervenec zapracování získaných informací do Výroní zprávy o innosti školy 231